Naděžda Špatenková’s research while affiliated with Palacký University Olomouc and other places

Background: Older or geriatric patients were among the people most at risk from COVID-19. Their mortality rate increased alarmingly during the pandemic, and this undoubtedly presented an emotionally challenging situation for their caregivers. Methods: The aim of our research was to analyse the professional’s current attitudes towards death among the professional caregivers of older people in the health and social care set- tings and to identify specific aspects of their coping strategies in the context of the COVID-19 pandemic. The standardized Death Attitude Profile-Revised (DAP-R) questionnaire was used to collect data. The research respondents consisted of direct care workers in social service institutions, nursing homes, and non-medical health care workers in facilities providing health care primarily to geriatric patients (n=180). Results and conclusion: A statistically significant difference was found between the attitudes of health and social workers. Social workers declare more reconciliation and less fear of death. They avoid death less, perceive it less as an escape and are more neutral than health workers. This result was influenced by the factor of faith. Keywords: Death – Attitude to death – Geriatric care – COVID-19 pandemic – Coping

Background: the aim of this study is to investigate how complicated grief is examined in the context of the COVID-19 pandemic in current traceable sources. The following two research questions were established. What methods have been used to examine complicated grieving in the context of the COVID-19 pandemic? What conclusions do the presented studies reach? Methods: Design: A review study. Primary research articles have been searched using a combination of keywords – complicated mourning, complicated grief, protracted (prolonged) mourning – in the Scopus, Web of Science, National Library of Medicine PubMed, EBSCO, MEDVIK, PUBMED, and BMČ databases. Exclusion criteria: Since this was not a primary study, the study was not available in full text; the research methodology was not clearly described. The data were processed using thematic analysis by sorting method. Conclusion: The analyzed studies focused mainly on the reflection of the situation of survivors who themselves had experienced COVID-19 and at the same time found themselves in the role of survivors. However, all studies point to the importance of providing professional support to the bereaved, regardless of whether their grief is complicated or not. However, the paradigm of medicalization of grief may certainly not be the desired approach in bereavement care. Keywords: Complicated mourning – Grief – Bereavement – The bereaved – COVID-19

Inclusive education is a widely discussed topic addressed in relation to educators, the school as an institution, children with special needs as well as serving the intact population. This text focuses on the parents of a child with specific educational needs. The main research question of the research design is: "What experience do parents have with inclusive education?" The question is dealt with in relation to the broader framework of school education. Four supplementary research questions were also defined. The data were collected through a series of narrative interviews, with 9 parents of children with special educational needs included in the research group. The parents had often maintained irrational expectations in relation to inclusive school education. The parents most often expected a friendly, partner-based communication (with the school as an institution, but also with the child's teacher), and although they faced a number of difficulties on the level of the individual as well as the system, they still anticipated at least a greater level of socialization of their child.

1 Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie 2 Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta, Klinika psychiatrie 3 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Ústav zdravotnických věd Stať reflektuje možnosti (a limity) uplatnění standardizovaného dotazníku SDI-21 (Inventáře sociálních problémů) v klinické praxi. Do-tazník SDI-21, který slouží ke screeningovému monitoringu sociálních problémů pacientů, byl přeložen do českého jazyka, modifikován pro potřeby pacientů s onkologickým onemocněním a v rámci pilotáže byl distribuován celkem 40 respondentům. Následně byla prove-dena evaluace dotazníku a zváženy možnosti jeho implementace do klinické praxe v našem sociokulturním prostředí. U onkologických pacientů (respondentů výzkumu) byly orientačně zjišťovány také vybrané postoje k jejich nemoci (výběr tří položek z IPQ dotazníku). Výzkum prokázal, že osobní pojímání nemoci je u onkologicky nemocných značně individuální, nicméně všichni nemocní potvrdili exis-tenci sociálních problémů a potřebu je nějakým způsobem řešit. Také jiné realizované studie, které byly v rámci systematického review analyzovány, potvrzují, že sociální problémy onkologicky nemocných jsou časté, velmi závažné a čím dříve je zahájena intervence, tím efektivnější může být poskytovaná pomoc. Klíčová slova: sociální problémy, onkologický pacient, posouzení sociálních problémů, SDI-21, sociální pracovník Oncology patient`s social difficulties-the application of the standardized questionnaire SDI-21 in clinical practice The paper reflects opportunities (and limits) of the application of the standardized questionnaire SDI-21 (Social Difficulties Inventory) in clinical practice. The SDI-21 questionnaire, used for screening monitoring of patients' social difficulties, was translated into the Czech language, modified for the needs of patients with an oncological disease and distributed to the total of 40 respondents within a pilot research. Subsequently, the questionnaire was evaluated, and possible ways of its implementation into clinical practice in the Czech social-cultural environment were considered. Selected attitudes to their illness (selection of three items from the IPQ questionnaire) were also examined in oncology patients (research respondents). The research showed that personal perception of illness is highly individual in oncology patients; however, all the patients confirmed the existence of social difficulties and the need to solve them in some way. Other realized studies, analysed in the systematic review, also confirm that social problems of oncology patients are frequent, particularly serious and that the sooner an intervention is started, the more efficient the provided help can be. Key words: social problems, oncology patient, assessment of social problems, SDI-21, social worker Paliat. med. liec. boles., 2018;11(1-2e):39-43 Úvod Onkologické onemocnění postih-ne každý rok v České republice bezmála 77 000 lidí, přičemž 27 000 z nich zemře (1). Prognosticky to znamená, že kaž-dý třetí občan naší republiky rakovinou onemocní a každý čtvrtý na ni zemře. Progresivní a invazivní způsob šíření je pro maligní onkologická onemocnění typický, proto jsou velmi náročná jak na léčbu, tak na ošetřování a pochopitelně také na sociální intervence (2). Zhoubná onkologická onemocnění přinášejí zá-sadní narušení kvality života nejen pa-cientům samotným, ale i jejich rodinám. Sociální intervence u onkologických pa-cientů by proto měla být nanejvýš včasná (3). Realizované studie (3) dokazují, že po-kud se dostane sociální pracovník přímo do kontaktu s onkologicky nemocným, získává pacient přístup k adekvátním službám mnohem dříve (místo cca 79 dnů pouhých 3,9 dnů) a (vy)řešení soci-álních problémů je rychlejší, snadnější a efektivnější. Sociální problémy onkologicky nemocných S onkologickým onemocněním je spojena vysoká míra stresu nejen pro pacienty samotné, ale také pro jejich blízké a zejména pro ty, kteří nemocné-mu poskytují péči a na nichž je pacient z hlediska uspokojování svých potřeb závislý (4). Zhoršování zdravotního stavu onkologicky nemocných pak představu-je další zvýšení emocionální, sociální, fyzické a často také ekonomické zátěže nejen pro ně samotné, ale i pro jejich celou rodinu. Asi 61 % rodinných pečujících nemá žádný čas pro sebe, 79 % z nich cítí, že jsou vyčerpaní, 85 % má potí-že v komunikaci s pacientem a 57 % má problémy ekonomického charakteru (5). Nejen z tohoto důvodu autoři dané studie poukazují na to, že by rodinným pečujícím o pacienty s onkologickým onemocněním v pokročilém stadiu ne-moci měla být věnována náležitá pomoc a podpora (5). Pro zjištění negativní zá-těže rodinných pečujících existují různé měřicí škály (např. 6, 7), např. posuzovací škála reakcí pečujících CRA (Caregiver Reaction Assessment Scale), jejíž relia-bilita a validita byly testovány na part-nerech 181 pacientů s kolorektálním karcinomem (5). Zmiňovaná škála obsa-huje 24 položek a pětistupňové subškály měření. Měřenými oblastmi jsou: zhor