Content uploaded by Pavla Chomynova
Author content
All content in this area was uploaded by Pavla Chomynova on Dec 10, 2024
Content may be subject to copyright.
Národní monitorovací
středisko pro drogy
a závislosti
Souhrnná zpráva
o závislostech
v České republice
2023
Souhrnná zpráva
o závislostech
v České republice
2023
Pavla Chomynová, Zuzana Dvořáková, Kateřina Grohmannová, Barbora Orlíková,
Daniel Galandák, Tereza Černíková
Praha, květen 2024
Z pověření vlády České republiky
NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A ZÁVISLOSTI
SEKRETARIÁT RADY VLÁDY PRO KOORDINACI POLITIKY V OBLASTI ZÁVISLOSTÍ
ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
© Úřad vlády České republiky, 2024
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti
nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1
tel.: +420 224 002 111
www.drogy-info.cz
Editor/ Mgr. Pavla Chomynová
Odpovědný redaktor/ Mgr. Zuzana Tion Leštinová
Spolupráce na grafickém vzhledu/ Missing Element, www.missing-element.com
Zpráva byla projednána Poradním výborem pro sběr dat o závislostech. Dne 25. dubna 2024
zprávu schválila Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Dne 22. května 2024 zprávu
projednala vláda ČR.
Pro bibliografické citace/
CHOMYNOVÁ, P., DVOŘÁKOVÁ, Z., GROHMANNOVÁ, K., ORLÍKOVÁ, B., GALANDÁK, D.,
ČERNÍKOVÁ, T. 2024. Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023 [Summary Report on
Addictions in the Czech Republic in 2023] CHOMYNOVÁ, P. (Ed.). Praha: Úřad vlády České
republiky.
ISBN 978-80-7440-336-1 (online, PDF)
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023 je v pořadí třetí zprávou Národního
monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS), která přináší komplexní přehled o situaci
v oblasti užívání návykových látek a dalších forem závislostního chování v České republice. Zpráva
shrnuje aktuální situaci a vývoj v oblasti legislativy a politiky, uvádí výsledky studií zaměřených na
rozsah a vzorce užívání nelegálních drog, shrnuje situaci a změny v oblasti prevence, léčby
a snižování rizik, popisuje vývoj kriminality a aktuální trendy na trzích s produkty se závislostním
potenciálem. Popisovány jsou poslední dostupné výsledky (z běžných statistik jde obvykle o údaje
za r. 2022, z výběrových šetření také výsledky z r. 2023) a tam, kde jsou dostupné časové řady
studií, jsou prezentovány i trendy ve vývoji situace v posledních deseti letech. Tematické kapitoly
shrnují situaci a vývoj podle jednotlivých témat politiky v oblasti závislostí.
Zdrojem informací uvedených v této zprávě jsou dílčí tematické zprávy zpracované Národním
monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti v r. 2023, doplněné o aktuální data dostupná
z běžných statistik, výročních a výzkumných zpráv:
Zpráva o tabákových a nikotinových výrobcích v České republice 2023,
Zpráva o alkoholu v České republice 2023,
Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2023,
Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2023,
Zpráva o hazardním hraní v České republice 2023,
Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2023.
Všechny zprávy a další publikace vydané Národním monitorovacím střediskem pro drogy
a závislosti jsou dostupné na internetových stránkách drogy-info.cz.
1
1
https://www.drogy-info.cz/publikace/vyrocni-zpravy/, https://www.drogy-info.cz/zprava-o-zavislostech/ [2024-01-12]
Obsah
Souhrn.......................................................................................................................................................................................... 7
Kroky k efektivní realizaci opatření v oblasti závislostí .......................................................................................... 17
Kapitola 1: Veřejnozdravotní význam návykových látek .................................................................................. 21
Kapitola 2: Nabídka, trhy a dostupnost návykových látek .............................................................................. 23
2.1 Tabákové, nikotinové a související výrobky ............................................................................................. 23
2.2 Alkohol ................................................................................................................................................................... 24
2.3 Psychoaktivní léky .............................................................................................................................................. 25
2.4 Nelegální drogy .................................................................................................................................................. 25
2.5 Hazardní hraní ..................................................................................................................................................... 27
2.6 Internet, hraní digitálních her a sociální sítě ........................................................................................... 27
Kapitola 3: Národní politika v oblasti závislostí ................................................................................................... 31
3.1 Politika v oblasti kontroly tabáku a v oblasti alkoholu ....................................................................... 31
3.2 Politika v oblasti nelegálních drog a psychoaktivních léků ............................................................... 32
3.3 Politika a regulace v oblasti hazardního hraní ....................................................................................... 33
3.4 Národní strategie v oblasti závislostí ......................................................................................................... 34
3.5 Koordinace a institucionální rámec politiky v oblasti závislostí....................................................... 34
3.6 Financování politiky v oblasti závislostí..................................................................................................... 35
Kapitola 4: Adiktologická prevence .......................................................................................................................... 39
4.1 Systémový rámec v oblasti prevence ......................................................................................................... 39
4.2 Všeobecná prevence......................................................................................................................................... 39
4.3 Selektivní a indikovaná prevence ................................................................................................................ 40
4.4 Prevence na úrovni komunity ....................................................................................................................... 41
4.5 Mediální a informační kampaně .................................................................................................................. 41
Kapitola 5: Adiktologické služby ............................................................................................................................... 45
5.1 Systémový rámec adiktologických služeb ................................................................................................ 45
5.2 Síť adiktologických služeb .............................................................................................................................. 45
5.3 Certifikace odborné způsobilosti adiktologických služeb ................................................................. 46
5.4 Služby minimalizace rizik ................................................................................................................................ 48
5.5 Ambulantní programy ...................................................................................................................................... 50
5.6 Léčba opioidními agonisty ............................................................................................................................. 51
5.7 Rezidenční programy ....................................................................................................................................... 52
5.8 Následná péče ..................................................................................................................................................... 53
5.9 Adiktologické služby ve vězení ..................................................................................................................... 53
5.10 Participativní a svépomocné aktivity .......................................................................................................... 54
Kapitola 6: Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků a jeho dopady ........................ 57
6.1 Veřejnozdravotní význam kouření .............................................................................................................. 57
6.2 Užívání tabákových a nikotinových výrobků mezi dětmi a mládeží .............................................. 57
6.3 Užívání tabákových a nikotinových výrobků v dospělé populaci ................................................... 58
6.4 Zdravotní důsledky kouření ........................................................................................................................... 59
6.5 Sociální důsledky kouření ............................................................................................................................... 60
6.6 Kriminalita spojená s užíváním tabáku ...................................................................................................... 60
6.7 Zdravotní varování před riziky kouření a krátké intervence.............................................................. 60
6.8 Odvykání kouření a léčba závislosti na tabáku ...................................................................................... 61
6.9 Kouření v ČR ve srovnání s Evropou ........................................................................................................... 62
Kapitola 7: Užívání alkoholu a jeho dopady ......................................................................................................... 65
7.1 Veřejnozdravotní význam užívání alkoholu ............................................................................................. 65
7.2 Užívání alkoholu mezi dětmi a mládeží .................................................................................................... 65
7.3 Užívání alkoholu v dospělé populaci ..........................................................................................................66
7.4 Zdravotní důsledky užívání alkoholu ..........................................................................................................67
7.5 Sociální důsledky a souvislosti užívání alkoholu ....................................................................................68
7.6 Kriminalita spojená s alkoholem...................................................................................................................68
7.7 Zdravotní varování před riziky konzumace alkoholu a krátké intervence ...................................69
7.8 Léčba uživatelů alkoholu .................................................................................................................................69
7.9 Harm reduction služby pro uživatele alkoholu .......................................................................................70
7.10 Konzumace alkoholu v ČR ve srovnání s Evropou.................................................................................71
Kapitola 8: Problematické užívání psychoaktivních léků a jeho dopady....................................................75
8.1 Veřejnozdravotní význam užívání psychoaktivních léků .....................................................................75
8.2 Užívání psychoaktivních léků mezi dětmi a mládeží ............................................................................75
8.3 Užívání psychoaktivních léků v dospělé populaci .................................................................................76
8.4 Zdravotní a sociální důsledky problematické spotřeby psychoaktivních léků ...........................77
8.5 Kriminalita spojená s psychoaktivními léky ..............................................................................................78
8.6 Zdravotní varování před riziky užívání psychoaktivních léků a krátké intervence ....................78
8.7 Léčba uživatelů psychoaktivních léků.........................................................................................................78
8.8 Užívání psychoaktivních léků v ČR ve srovnání s Evropou .................................................................79
Kapitola 9: Užívání nelegálních drog a jeho dopady .........................................................................................83
9.1 Veřejnozdravotní význam užívání nelegálních drog .............................................................................83
9.2 Užívání nelegálních drog mezi dětmi a mládeží ....................................................................................83
9.3 Užívání nelegálních drog v dospělé populaci .........................................................................................84
9.4 Zdravotní důsledky užívání nelegálních drog .........................................................................................86
9.5 Sociální důsledky a souvislosti užívání drog ............................................................................................87
9.6 Kriminalita spojená s nelegálními drogami ..............................................................................................88
9.7 Léčba uživatelů nelegálních drog a harm reduction intervence ......................................................88
9.8 Užívání nelegálních drog v ČR ve srovnání s Evropou .........................................................................89
Kapitola 10: Hraní hazardních her a jeho dopady ............................................................................................93
10.1 Veřejnozdravotní význam hraní hazardních her.....................................................................................93
10.2 Hraní hazardních her mezi dětmi a mládeží ............................................................................................93
10.3 Hraní hazardních her v dospělé populaci .................................................................................................94
10.4 Zdravotní a sociální dopady hazardního hraní .......................................................................................95
10.5 Kriminalita související s hraním hazardních her......................................................................................95
10.6 Léčba a služby pro hazardní hráče ..............................................................................................................96
10.7 Hraní hazardních her v ČR ve srovnání s Evropou.................................................................................97
Kapitola 11: Nadužívání digitálních technologií a jeho dopady .................................................................99
11.1 Veřejnozdravotní význam nadužívání digitálních technologií ..........................................................99
11.2 Nadužívání digitálních technologií mezi dětmi a mládeží .................................................................99
11.3 Nadužívání digitálních technologií v dospělé populaci ................................................................... 100
11.4 Zdravotní a sociální dopady nadužívání digitálních technologií .................................................. 101
11.5 Léčba a služby pro osoby v riziku digitální závislosti ........................................................................ 101
11.6 Nadužívání technologií v ČR ve srovnání s Evropou ......................................................................... 102
Přílohy ..................................................................................................................................................................................... 105
Vybrané stránky s informacemi v oblasti závislostí ......................................................................................... 105
Zkratky .............................................................................................................................................................................. 108
Seznam tabulek ............................................................................................................................................................. 110
Seznam grafů ................................................................................................................................................................. 110
Seznam obrázků............................................................................................................................................................ 112
Seznam map ................................................................................................................................................................... 112
Zdroje ................................................................................................................................................................................ 113
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
7
Souhrn
Současná situace a hlavní trendy v oblasti závislostního chování v ČR
Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků
V České republice denně kouří přibližně 20 % populace starší 15 let, tedy přibližně 1,5–2 miliony
lidí. Podíl kuřáků v dospělé populaci mírně klesal do r. 2015, u mužů se situace v posledních letech
příliš nemění, zatímco mezi ženami je možné pozorovat v posledních 3 letech mírný pokles.
Dlouhodobě klesá podíl kuřáků mezi mladistvými. Aktuálně denně kouří 1–4 % dětí ve věku
13–15 let a 9–10 % studentů ve věku 15–19 let.
V důsledku kouření ročně zemře 16–18 tis. osob, nejčastěji v důsledku zhoubných novotvarů
průdušnice, průdušek a plic a chronické obstrukční plicní nemoci. Střední délka života
u pravidelných kuřáků je o 10–11 let nižší než u nekuřáků.
V kontaktu se službami a v léčbě pro závislost na tabáku je ročně přibližně 500 až 1 tis. osob,
především v ambulantní psychiatrické péči, ale i v centrech pro odvykání kouření. Poradenství
v oblasti odvykání kouření poskytují ambulantní lékaři různých odborností, lékárny i adiktologické
programy. Značná část kuřáků se pokouší přestat bez odborné pomoci.
V posledních letech stoupá popularita alternativních výrobků, především e-cigaret, zahřívaných
tabákových výrobků a nikotinových sáčků, především mezi mladými dospělými. E-cigarety užívá
v současnosti přibližně 5–10 % a zahřívané tabákové výrobky 3–7 % dospělých. Mezi dospívajícími
ve věku 13–15 let užívá v současnosti e-cigarety 10–22 %, zahřívané tabákové výrobky 5–11 %
a nikotinové sáčky 5–8 %. Některé z těchto výrobků jsou ze zdravotního hlediska méně rizikové
než klasické tabákové výrobky a jsou také využívány při odvykání kouření.
Užívání alkoholu
Míra konzumace alkoholu v české populaci je vysoká. Spotřeba alkoholu v ČR odpovídá 10 l
etanolu na osobu, včetně dětí a seniorů. Denně pije alkohol 6–10 % dospělé populace a podíl
denních konzumentů je dlouhodobě stabilní. Časté pití nadměrných dávek alkoholu (1krát týdně
nebo častěji) uvádí 12 % populace, je nejvyšší mezi mladými dospělými a s věkem klesá. Podíl
denních konzumentů alkoholu s věkem naopak roste.
Mezi dospívajícími dochází od r. 2010 k významnému poklesu pití alkoholu, včetně pravidelné
konzumace a rizikových forem pití. Pokles pití alkoholu u dospívajících potvrzují i studie
realizované v r. 2022. V evropském kontextu však zůstává u dospívajících míra pití alkoholu vysoká.
Dlouhodobě se odhadem 1,3–1,7 milionu dospělých nachází v kategorii rizikového pití alkoholu,
v tom 720–900 tis. osob spadá do kategorie škodlivého pití. Podíl osob vykazujících známky
rizikového a škodlivého pití alkoholu se dlouhodobě nemění. Dostupná data z posledních dvou let
však naznačují mírný pokles výskytu rizikového pití v dospělé populaci, a to především v důsledku
poklesu denního a škodlivého pití mezi muži.
Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6–7 tis. osob, z toho 2 tis. úmrtí jsou přímo
přiřaditelné alkoholu. Celkem 500 případů jsou úmrtí v důsledku intoxikace alkoholem. Zátěží pro
společnost a zdravotní systém jsou také úrazy, dopravní nehody či násilí páchané pod vlivem
alkoholu. Osoby se závislostí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace.
Souhrn
8
V kontaktu se službami a v léčbě pro závislost na alkoholu je ročně přibližně 25–35 tis. osob, z nich
největší část (cca 27 tis. osob) je ročně v kontaktu s psychiatrickými zařízeními
(20–23 tis. v ambulantní a 7 tis. v lůžkové péči).
Problematická spotřeba psychoaktivních léků
Do kategorie problematické spotřeby psychoaktivních léků, definované jako užívání léků po dobu
déle než 6 týdnů, subjektivního pocitu nadužívání léků a/nebo získání léků bez lékařského
předpisu, spadá odhadem 8–13 % populace, což odpovídá 720 tis. až 1,2 mil. osob starších 15 let.
Přibližně 2/3 z nich nadužívají sedativa a hypnotika, 1/3 nadužívá opioidní analgetika. Častěji jde
o ženy a osoby ve vyšším věku.
Zneužívané psychoaktivní léky jsou získávány především z oficiálního zdravotního systému, ale
také prostřednictvím rodiny či internetu, avšak objevují se i na trhu s nelegálními drogami.
Dlouhodobě klesá množství benzodiazepinů a barbiturátů distribuovaných do lékáren a naopak
roste množství distribuovaných sedativ ze skupiny Z-léků. Narůstá také spotřeba antiepileptika
a sedativa pregabalinu.
Ročně v důsledku předávkování psychoaktivními léky zemře přibližně 40 osob, nejčastěji jde
o předávkování benzodiazepiny. Dalších 70 případů jsou úmrtí pod vlivem psychoaktivních léků,
např. z důvodu nemoci, nehody nebo sebevraždy. Pro úraz pod vlivem psychoaktivních léků je
ročně hospitalizováno přibližně 200–250 osob, v posledních letech počet případů roste.
V léčbě v souvislosti s problematickým užíváním psychoaktivních léků je ročně přibližně
2,5 tis. osob, v tom přibližně 300–400 osob je v rezidenční péči. Uživatelé léků tvoří dlouhodobě
přibližně 6 % celkového počtu pacientů v ambulantní léčbě závislostí, 2/3 léčených tvoří ženy.
Užívání nelegálních drog
Nejčastěji užívanou nelegální drogou v ČR jsou konopné látky, ostatní nelegální drogy jsou
užívány v mnohem menší míře. Mezi dospívajícími prevalence zkušeností s nelegálními drogami
dlouhodobě klesá. Konopné látky alespoň jednou v životě užilo 28–38 % 15–19letých studentů,
zkušenost s užitím extáze mají přibližně 4 %, s halucinogenními houbami 3 %, s LSD 2–3 %,
pervitin nebo kokain užila přibližně 2 %, heroin nebo jiné opiáty méně než 1 % dospívajících.
Zkušenost s konopnými látkami uvádí asi třetina dospělých osob. Přibližně 7–10 % dospělých užilo
konopí v posledních 12 měsících, což odpovídá přibližně 650–900 tis. osob. Míra užívání konopí je
vyšší mezi muži a v mladších věkových skupinách. Konopí výhradně za účelem samoléčby
zdravotních potíží užilo v posledním roce 250–400 tis. obyvatel ČR. Užívání konopí z důvodu
samoléčby roste s věkem, nejvyšší je ve věkových skupinách 55–64 a zejména 65+ let.
Extázi a halucinogenní houby užilo v posledních 12 měsících shodně 1–3 % dospělých, pervitin
(nebo amfetaminy) a kokain užilo méně než 1 % dospělých.
Odhadem 45–47 tis. lidí užívá drogy rizikově, nejčastěji pervitin (34–37 tis.) nebo opioidy
(9–10 tis.). Za posledních deset let se jejich počet zvýšil přibližně o čtvrtinu. Odhadem
41–43 tis. lidí užívá nelegální drogy injekčně.
Výskyt HIV/AIDS je v české populaci i mezi injekčními uživateli drog dlouhodobě nízký
(7–10 případů ročně). Dalších 50 nových případů HIV bylo hlášeno mezi osobami z Ukrajiny
s historií injekčního užívání drog. Výskyt virové hepatitidy typu C je dlouhodobě stabilní (přibližně
300–400 případů ročně), nicméně představuje nejrozšířenější infekci mezi uživateli drog.
Na předávkování nelegálními drogami a psychoaktivními léky ročně zemře 50–60 osob, dalších
130–150 případů úmrtí pod vlivem nelegálních drog je ročně hlášeno z důvodu nemoci, nehody
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
9
nebo sebevraždy. Zátěží pro společnost a zdravotní systém jsou také úrazy a dopravní nehody
pod vlivem drog.
Nejvyšší počet uživatelů nelegálních drog je v kontaktu s adiktologickými službami minimalizace
rizik (40 tis.). Většinu z nich tvoří uživatelé pervitinu (70 %) a opioidů (25 %), nejčastěji užívající
drogy injekčně (89 %). V psychiatrických ambulancích je ročně léčeno odhadem
13–15 tis. uživatelů nelegálních drog, v lůžkových zařízeních přibližně 5 tis. Počty uživatelů
nelegálních drog v kontaktu se službami se zvyšují, zejména v ambulantních programech.
Hazardní hraní
Hraní hazardních her v posledních 12 měsících uvádí 35–50 % dospělých, nejvíce lidí hraje loterie.
Po vyloučení loterií uvádí hraní hazardních her 13–20 % dospělé populace.
V dlouhodobém horizontu dochází k mírnému nárůstu míry hazardního hraní v dospělé populaci,
a to jak v případě loterií, tak v případě ostatních her (technické hry, živé hry a kurzové sázení).
Podíl mužů je několikanásobně vyšší než podíl žen, rovněž mezi mladými dospělými (15–34 let) je
podíl osob, které hrají hazardní hry, výrazně vyšší.
Dlouhodobě je odhadováno 140–250 tis. osob v riziku rozvoje problémů s hraním hazardních her,
v kategorii vysokého rizika se nachází 60–110 tis. osob. Největší podíl osob v riziku je mezi hráči
technických her a online kurzového sázení. Odhadovaný počet osob v riziku rozvoje
problémového hráčství je dlouhodobě stabilní, mírně se však zvyšuje počet osob ve vysokém
riziku.
Problémové hraní vede k finančním, rodinným i pracovním problémům. Ke zdravotním dopadům
rizikového hazardního hraní patří vysoký výskyt přidružených psychiatrických potíží a časté
problémy v oblasti duševního zdraví včetně sebevražedných myšlenek a pokusů.
V kontaktu se službami v souvislosti s hazardním hraním je přibližně 2–3 tis. osob ročně, z toho
necelý 1 tis. v zařízeních psychiatrické péče. Jde zejména o muže, kterých se v souvislosti s hraním
léčí 5krát více než žen. Průměrný věk hráčů v léčbě je 35 let. Většina léčených má problém
s technickými hrami (automaty), jejich podíl však klesá. Výrazně roste podíl osob v léčbě, které
mají problém s online kurzovým sázením.
Nadužívání digitálních technologií
Digitální hry hraje rizikově, tj. 4 a více hodin denně, přibližně 15–25 % dětí a 9–15 % dospívajících.
Do kategorie závislosti na hraní her spadá odhadem 5–13 % dospívajících. Sociální sítě užívá
rizikově, tj. 4 a více hodin denně, 25–30 % dětí a 45–50 % dospívajících. Do kategorie rizika
v souvislosti s trávením času na sociálních sítích spadá odhadem 7–13 % dětí a až 34 %
dospívajících.
Dospělí tráví na internetu v běžný pracovní den v průměru 130–150 minut denně, o víkendu
160–190 minut denně. V kategorii rizika závislosti na internetu a digitálních technologiích se
nachází odhadem 4–6 % české populace starší 15 let, což odpovídá přibližně 360–540 tis. osob. Do
kategorie vysokého rizika spadá odhadem 140–180 tis. osob starších 15 let. Nejvyšší podíl osob
v riziku je ve věkové skupině 15–24 let.
Přímé dopady nadužívání digitálních technologií zahrnují zanedbávání hygieny, jídla a/nebo
spánku, únavu, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu. Mezi dlouhodobé
dopady patří pokles fyzické aktivity, omezení sociálních kontaktů a ztráta přátel, konflikty
v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy v práci nebo
ve škole. U dospívajících klientů se objevuje spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD,
depresivními stavy a sebevražednými myšlenkami.
Souhrn
10
V ČR v současné době neexistují léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty v riziku
digitálních závislostí. Klienti v riziku digitálních závislostí se v rostoucí míře obracejí na
adiktologické služby – dlouhodobě roste počet programů pracujících s těmito klienty i jejich
počet. S digitálními závislostmi se služby stále častěji setkávají u dětí a dospívajících (ve věku
10–19 let), jde zejména o nadměrné hraní online her a trávení času na sociálních sítích. Až na
výjimky vykazují klienty s digitální závislostí ambulantní služby.
V ČR funguje několik online poraden, které nabízejí poradenství klientům také v oblasti digitálních
závislostí a poskytují odkazy na další služby.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
11
Základní přehled situace v ČR v číslech
Výskyt závislostního chování v dospělé populaci
16–24 % populace ve věku 15+ let, tj. 1,5–2,0 mil. osob, denně nebo téměř denně kouří
cigarety
5–10 % osob, tj. 450–900 tis. osob, užívá aktuálně (v posledních 30 dnech) e-cigarety, 3–7 %
užívá zahřívané tabákové výrobky (tj. až 650 tis. osob) a 3 % nikotinové sáčky (tj. až
250 tis. osob)
6–10 % osob ve věku 15+ let, tj. 540–900 tis. osob, denně nebo téměř denně pije alkohol
15–19 % osob, tj. 1,3–1,7 mil. osob, pije rizikově, v tom 8–10 % populace
(720–900 tis. osob) spadá do kategorie škodlivého pití alkoholu
8–13 % dospělých, tj. odhadem 720 tis.–1,2 mil. osob, spadá do kategorie problematické
spotřeby psychoaktivních léků
7–10 % osob ve věku 15+ let, tj. odhadem 650–900 tis. dospělých, užilo v posledních
12 měsících konopné látky, přibližně 400 tis. dospělých spadá do kategorie rizika vzniku
problémů spojených s užíváním konopných látek
3–5 % dospělé populace užilo v posledních 12 měsících konopné látky výhradně pro
samoléčbu, tj. odhadem 250–400 tis. osob
1–3 % dospělých užila v posledních 12 měsících shodně extázi a halucinogenní houby, méně
než 1 % pervitin (nebo amfetaminy) a kokain
3 % dospělých (tj. 250 tis. osob) užila v posledních 12 měsících kratom, ve skupině 20–29 let
šlo o 10 % osob
45–47 tis. osob užívá rizikově pervitin nebo opioidy, v tom 34–37 tis. užívá rizikově pervitin
a 9–10 tis. opioidy, v tom 5 tis. buprenorfin, 3 tis. heroin a 1 tis. jiné opioidy
2–3 % populace starší 15 let podle škály Lie/bet spadají do kategorie problémového hráčství
(tj. přibližně 140–250 tis. osob), z toho 60–110 tis. osob spadá do kategorie vysokého rizika
4–6 % osob (360–540 tis. osob) spadá do kategorie rizika digitálních závislostí, v tom 1–2 %
(140–180 tis. osob) spadají do kategorie vysokého rizika, nejčastěji ve věkových skupinách
15–24 let a 25–34 let
tabulka 1: Výskyt rizikových forem závislostního chování v populaci ČR starší 15 let
Rizikové formy závislostního chování mezi dospělými
Počet osob
Denní kuřáci
1,5–2,0 mil.
Denní konzumenti alkoholu
540–900 tis.
Rizikové pití alkoholu
1,3–1,7 mil.
v tom ve vysokém riziku (tzv. škodlivé pití)
720–900 tis.
Problematické užívání psychoaktivních léků
720 tis.–1,2 mil.
Intenzivní uživatelé konopných látek
350–470 tis.
v tom ve vysokém riziku
160–250 tis.
Lidé užívající drogy (pervitin a opioidy) rizikově
45–47 tis.
uživatelé pervitinu
34–37 tis.
uživatelé opioidů
9–10 tis.
lidé užívající drogy injekčně
41–43 tis.
Osoby v riziku problémového hraní
140–250 tis.
v tom ve vysokém riziku
60–110 tis.
Osoby v riziku digitální závislosti
360–540 tis.
v tom ve vysokém riziku
140–180 tis.
Souhrn
12
Výskyt závislostního chování mezi dětmi a dospívajícími
1–4 % 13–15letých a 9–10 % 15–19letých studentů uvádí pravidelné nebo denní kouření
tabáku
10–22 % 13–15letých užívá e-cigarety, 5–11 % zahřívané tabákové výrobky a 5–8 %
nikotinové sáčky
24 % 11letých, 44 % 13letých, 73 % 15letých a 93–95 % 15–19letých někdy v životě pilo
alkohol, více než polovina z nich uvedla pití alkoholu v posledních 30 dnech
39–47 % 15–19letých studentů pilo v posledních 30 dnech nadměrné dávky alkoholu
(tj. 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti), 12–20 % jednou týdně nebo častěji
24–26 % 16letých studentů užilo v posledních 12 měsících nelegální drogu, 23–26 % užilo
konopné látky, shodně 2 % extázi a halucinogenní houby, 1–2 % LSD či jiné halucinogeny
a těkavé látky a přibližně 1 % kokain či pervitin
4 % dospívajících užila v posledních 12 měsících kratom
10–18 % dospívajících hrálo v posledních 12 měsících hazardní hry o peníze
15–25 % dětí ve věku 11–15 let a 9–15 % dospívajících ve věku 15–19 let hraje rizikově
digitální hry, do kategorie rizika spadá 5–13 % dospívajících
25–30 % dětí a 45–50 % dospívajících užívá rizikově sociální sítě, do kategorie rizika
spadá odhadem 7–13 % dětí a až 34 % dospívajících
Dopady užívání návykových látek
16–18 tis. úmrtí je ročně způsobeno kouřením tabáku
6–7 tis. úmrtí je ročně způsobeno pitím alkoholu, cca u 2 tis. případů je alkohol hlavní
nebo jedinou příčinou úmrtí, z toho intoxikace alkoholem tvoří 400–500 případů ročně
60–70 lidí ročně zemře v důsledku smrtelných předávkování, z toho v 50–60 případech
jde o předávkování nelegálními drogami nebo těkavými látkami, 10–15 případů
v souvislosti s benzodiazepiny
130–150 případů úmrtí je ročně identifikováno pod vlivem nelegálních drog
a psychoaktivních léků z jiných příčin než předávkování, z toho nejvíce v důsledku nemocí,
nehod a sebevražd
7–10 nově zjištěných případů HIV je ročně uváděno v souvislosti s injekčním užíváním
drog, dalších 5–15 osob mělo injekční užívání drog v anamnéze
700–1 tis. případů virové hepatitidy typu C je hlášeno ročně, z toho 300–400 případů
mezi lidmi užívajícími drogy injekčně
14–16 tis. případů hospitalizací je ročně hlášeno pro úraz pod vlivem návykových látek,
v tom 13,5–15,5 tis. osob pod vlivem alkoholu, 200–250 osob je ročně hospitalizováno
pro úraz pod vlivem psychoaktivních léků, 250–400 osob pod vlivem nelegálních drog
a 10–15 osob pod vlivem těkavých látek
4–5 tis. dopravních nehod ročně je způsobeno pod vlivem alkoholu, 300 pod vlivem
jiných drog
více než 70 % hráčů uvádí úzkostně-depresivní poruchu, 46 % hráčů myšlenky na
sebevraždu a 14 % pokus o sebevraždu
2–6krát častější je u dětí a dospívající v riziku digitálních závislostí zanedbávání
volnočasových aktivit, problémy se spánkem nebo jídlem, problémy ve škole a dopady na
čas trávený s kamarády a rodinou
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
13
tabulka 2: Úmrtí způsobená ročně užíváním návykových látek v populaci ČR
Závislostní chování
Úmrtí spojená s užíváním
Celkem
Přímá
(předávkování)
Úmrtí pod
vlivem
Kouření
16–18 tis.
–
–
Konzumace alkoholu
6–7 tis.
200–250
500–600
Užívání psychoaktivních léků
n. a.
10–15*
130–150
Užívání nelegálních drog
1,0–1,3 tis.**
50–60
Pozn.: *Údaj se vztahuje pouze k benzodiazepinům, informace o přímých úmrtích v důsledku užívání ostatních
psychoaktivních léků nejsou k dispozici. **Odhad pro ČR provedený na základě globálních dat studie Global Burden of
Disease pro r. 2019.
Síť služeb pro klienty s problémem se závislostí
250–300 zařízení poskytuje specializované adiktologické služby, z nich je
55–60 nízkoprahových kontaktních center, 50 terénních programů, 90–100 ambulantních
léčebných programů (z toho 10 programů pro děti a dorost), 10–15 detoxifikačních
jednotek, 25–30 oddělení lůžkové zdravotní péče, 15–20 terapeutických komunit,
35–45 ambulantních doléčovacích programů (z nich 20–25 s chráněným bydlením)
a 5–7 domovů se zvláštním režimem pro osoby závislé na návykových látkách
60–70 zařízení hlásí pacienty v léčbě opioidními agonisty, odhadem 600–700 praktických
lékařů poskytuje léčbu opioidními agonisty
1/2 adiktologických služeb pracuje s cílovou skupinou hráčů hazardních her, více než
1/3 služeb s osobami v riziku digitálních závislostí
41 center poskytuje léčbu závislosti na tabáku v rámci ambulancí nemocnic,
cca 200 ambulantních lékařů a přibližně 200 specializovaných lékáren nabízí poradenství
18 záchytných stanic vykázalo celkem 24 tis. klientů
80–90 tis. dospělých osob ročně vyhledá léčbu spojenou s užíváním návykových látek,
přibližně 500–1 tis. osob v souvislosti s kouřením, 25–35 tis. v souvislosti s užíváním
alkoholu, 40–50 tis. je v kontaktu se službami v souvislosti s užíváním nelegálních drog,
2–3 tis. v souvislosti s užíváním psychoaktivních léků, 2–3 tis. vyhledá léčbu v souvislosti
s hraním hazardních her a přibližně 300–600 osob s nadužíváním digitálních technologií
tabulka 3: Odhad počtu osob ročně v kontaktu s adiktologickými službami a v léčbě závislosti v ČR
Závislostní chování
Odhadovaný počet osob
v kontaktu se službami
Kouření
500–1 tis.
Konzumace alkoholu
25–35 tis.
Užívání psychoaktivních léků
2–3 tis.
Užívání nelegálních drog
40–50 tis.
Hazardní hraní
2–3 tis.
Digitální závislosti
300–600
Finance, trh, kriminalita
2 554 mil. Kč činí odhad výdajů na protidrogovou politiku, z toho 51 % tvoří výdaje na
oblast prosazování práva, 17 % na snižování rizik, 12 % na léčbu uživatelů drog, 4 % na
prevenci, 5 % na následnou péči, 6 % na záchytné stanice a méně než 1 % na koordinaci,
výzkum a evaluaci
1 287 mil. Kč tvořily výdaje zdravotní pojišťovny (VZP) na léčbu uživatelů návykových
látek, nejčastěji na léčbu poruch spojených s užíváním alkoholu (837 mil. Kč) a kombinací
více látek (275 mil. Kč)
Souhrn
14
59 mld. Kč ročně vybere stát na spotřební dani z tabákových výrobků, 14 mld. Kč na
spotřební dani z alkoholických nápojů
15 miliard kusů cigaret je ročně spotřebováno v ČR, což odpovídá v přepočtu
cca 1,5 tis. cigaret na 1 obyvatele za rok
169,5 l alkoholu na 1 obyvatele je spotřebováno ročně, což odpovídá 10 l čistého
alkoholu na osobu
54 mld. Kč prohráli hráči v hazardních hrách v ČR
14 tis. trestných činů bylo spácháno pod vlivem návykových látek (z toho 68 % pod
vlivem alkoholu a 32 % pod vlivem nealkoholových drog)
tabulka 4: Odhad společenských nákladů v souvislosti se závislostním chováním v ČR
Závislostní chování
Společenské náklady
(v Kč)
Kouření
100–170 mld.
Konzumace alkoholu
50–57 mld.
Užívání psychoaktivních léků
n. a.
Užívání nelegálních drog
5–7 mld.
Hazardní hraní
14–16 mld.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
15
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
17
Kroky k efektivní realizaci opatření v oblasti závislostí
Na základě monitoringu v oblasti užívání návykových látek i behaviorálních závislostí v ČR byly
identifikovány silné a slabé stránky současné situace a aktuálního vývoje. Na jejich základě,
a současně také s ohledem na mezinárodní doporučení, strategie a v zahraničí osvědčenou praxi,
jsou níže formulovány kroky k efektivní realizaci opatření tak, aby politika v oblasti závislostí
odrážela jak situaci v oblasti závislostí na národní úrovni a její specifika ve srovnání s ostatními
zeměmi, tak mezinárodní trendy.
Zatímco některé kroky lze realizovat v relativně krátkém časovém horizontu, implementace jiných
je dlouhodobou záležitostí, která bude vyžadovat shodu tvůrců politiky v oblasti závislostí
a odpovídající lidské a finanční zdroje na jejich implementaci. Řada postupů již byla reflektována
v aktuální Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním
2019–2027 [1] a v jejích akčních plánech, včetně Akčního plánu politiky v oblasti závislostí
2023–2025 [2]. Jednotlivé akční plány detailně rozpracovávají konkrétní kroky k dosažení jejích
cílů, stanovují aktéry zodpovědné za realizaci jednotlivých aktivit a termíny jejich plnění, stejně
jako vyčíslení finančních prostředků nezbytných pro jejich realizaci. Ukazuje se však, že ačkoliv je
Národní strategie v platnosti již několikátým rokem, v řadě ukazatelů se situace zásadně nelepší.
Některé z navrhovaných kroků vycházejí také z priorit Národního akčního plánu informačního
systému v závislostech (NAPISZ) na období 2024–2026 [3].
Navrhovaná opatření vycházejí ze slabých míst současné situace v ČR – implementace vědecky
ověřených přístupů a dobré praxe ze zahraničí by mohla přispět ke snížení rizik souvisejících
s užíváním návykových látek a hazardním hraním, resp. závislostním chováním v ČR. Návrhy jsou
rozděleny do následujících oblastí: (1) monitoring situace, (2) nastavení politiky a koordinace,
(3) opatření v oblasti regulace, (4) doporučení pro síť adiktologických služeb, (5) zvyšování
povědomí a zdravotní gramotnosti.
Monitoring situace v oblasti závislostí
nastavení systému komplexního monitoringu situace pokrývajícího všechny oblasti závislostí
(tabákové a nikotinové výrobky, alkohol, psychoaktivní léky, nelegální drogy, hazardní hraní,
digitální závislosti), který umožní sledovat dlouhodobé trendy i zachytit nové látky a nové
fenomény,
nastavení monitorovacího systému tak, aby byl schopný pružně reagovat na nové trendy
a fenomény i na požadavky vyhodnocení dopadu opatření politiky v oblasti závislostí,
definování klíčových indikátorů monitoringu situace ve všech uvedených oblastech, včetně
oblasti digitálních závislostí, které umožní srovnání výskytu jednotlivých fenoménů a jejich
dopady v populaci,
navržení nástroje pro identifikaci výdajů na různé oblasti závislostí, který umožní sledovat
objem finančních prostředků vynakládaných na oblasti látkových i behaviorálních závislostí,
rozšíření záběru monitoringu situace o aktivity a přístupy vycházející z rozšířeného mandátu
Agentury EU pro drogy (dříve EMCDDA), které zahrnují monitoring polyvalentního užívání
drog, využití tzv. foresight přístupů a metod a sběr a analýzu přístupů dobré praxe v politice
v oblasti závislostí.
Politika a koordinace
posílení koordinace politiky v oblasti tabákových výrobků a alkoholu tak, aby umožňovaly
efektivnější realizaci opatření v těchto oblastech,
Souhrn
18
nastavení koordinačních mechanismů politiky v oblasti nadužívání digitálních technologií,
zajištění centralizovaného zdroje financování politiky v oblasti závislostí a příprava nástroje
pro efektivní vynakládání prostředků s ohledem na míru závažnosti jednotlivých fenoménů
a rozsah problémů v populaci.
Regulace
zdanění jednotlivých druhů tabákových a nikotinových výrobků, alkoholických nápojů
a hazardních her na základě jejich rizikovosti, které by mělo vést ke snížení poptávky po
produktech s vyšším závislostním potenciálem,
nastavení efektivního regulačního rámce podle rizikovosti jednotlivých návykových látek,
které by mělo vést k preferenci produktů s nižší mírou rizika,
úprava trestní politiky nakládání s omamnými a psychotropními látkami pro vlastní potřebu
a podpora alternativních trestů,
úprava legislativy tak, aby umožňovala použití omamných a psychotropních látek
v pomáhajícím kontextu,
implementace doporučení WHO pro komplexní politiku v oblasti tabáku (MPOWER)
zahrnující varování před nebezpečím spojeným s užíváním tabáku, prosazování zákazu
reklamy na tabákové výrobky, jejich propagace a sponzorování, která by měla vést ke snížení
míry kouření v populaci a jeho dopadů,
zavedení cenových a daňových opatření a omezení v oblasti reklamy, marketingu
a sponzoringu směřujících k omezení poptávky po alkoholu, regulace časové a místní
dostupnosti prodeje alkoholu (WHO SAFER), která by měla vést ke snížení míry konzumace
alkoholu v populaci a jeho dopadů,
zavedení zdravotních varování na obalech alkoholických nápojů, zavedení varování na
obalech léků s psychoaktivním účinkem, stanovení pravidel pro varování před riziky rozvoje
hráčské poruchy v reklamě na hazardní hraní,
účinné potírání nelegální nabídky psychoaktivních látek a hazardního hraní, zejména na
internetu,
nastavení regulace online marketingu a influencingu na sociálních sítích.
Síť adiktologických služeb
zajištění dostupnosti adiktologických služeb ve všech regionech, zejména v regionech
s vyšším počtem osob v riziku závislostí, včetně zajištění časové dostupnosti,
zajištění dostupnosti adiktologických služeb pro osoby s různými problémy v oblasti
závislostí (konzumace alkoholu, digitální závislosti) a rozšíření záběru stávající sítě služeb
o nově řešená témata a cílové skupiny,
zvýšení dostupnosti specializované zdravotní péče pro osoby se závislostním chováním
a přidruženou psychiatrickou diagnózou,
zajištění dostupnosti adekvátní zdravotní péče pro stárnoucí populaci uživatelů návykových
látek,
podpora dostupnosti a kapacit různých typů adiktologických služeb (zejména léčby
opioidními agonisty, HR programů kontrolovaného užívání) a ve specifických prostředích
(např. v sociálně vyloučených lokalitách, v prostředí zábavy, ve věznicích, v zařízeních
výchovně-léčebné péče),
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
19
zajištění optimální kvality adiktologických služeb prostřednictvím systému ověření kvality,
resp. certifikace programů,
podpora programů a postupů snižování rizik závažných dopadů v oblasti závislostního
chování (zejména distribuce naloxonu, aplikačních místností, programů testování drog, jasná
pravidla pro ukazatele délky účasti na hazardní hře a přehledu čistých proher),
aktivní vyhledávání osob ve vyšším riziku rozvoje závislosti (zejména skryté populace),
průběžný screening a realizace krátkých intervencí, a to jak v případě užívání návykových
látek, tak hazardního hraní a nadužívání digitálních technologií,
zvýšení dostupnosti systematických dlouhodobých programů všeobecné prevence nejen ve
školní populaci a programů selektivní a indikované prevence u ohrožených skupin
a jednotlivců,
podpora výzkumu a evaluace programů prevence a léčby (především v oblasti využití
psychoaktivních látek pro terapeutické účely, evaluace preventivních programů),
zlepšení provázanosti stávajících systémů služeb (zdravotních a sociálních, služeb v oblasti
duševního zdraví a péče o klienty s duálními diagnózami),
rozšiřování nabídky pomoci poskytované online formou, včetně využívání informačních
a komunikačních technologií při práci s klientem.
Zvyšování povědomí a zdravotní gramotnosti
zvyšování povědomí o rizicích a dopadech užívání návykových látek a dalších produktů se
závislostním potenciálem (včetně nadužívání digitálních technologií), předávání
evidence-based informací v komunikaci o produktech se závislostním potenciálem,
zvyšování informovanosti o nižší rizikovosti některých alternativních tabákových
a nikotinových výrobků v porovnání s kouřením tabáku,
prostřednictvím vzdělávání lékařů dosažení odpovídající preskripce psychoaktivních léků
(např. menší velikosti předepisovaných balení),
detabuizace problematiky závislostí a problémů v oblasti duševního zdraví, destigmatizace
problémů v oblasti duševního zdraví a potřeby vyhledání služeb a péče,
podpora lidskoprávního přístupu k osobám s problémy v oblasti závislostí, podpora
používání destigmatizačního jazyka ve veřejném prostoru a akcentování
bio-psycho-socio-spirituálního kontextu závislostních poruch.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
21
Kapitola 1: Veřejnozdravotní význam návykových látek
Užívání návykových látek patří ve vyspělých zemích dlouhodobě k významným rizikovým
faktorům, které se podílejí na celkové úmrtnosti a nemocnosti populace. Kumulativně představuje
užívání návykových látek téměř 30 % globální zdravotní zátěže měřené jako ztracené roky života
v důsledku nemocnosti a úmrtnosti v souvislosti s těmito rizikovými faktory.
Kouření globálně zaujímá nejvyšší příčky na žebříčku rizikových faktorů z hlediska jejich příspěvku
k celkové zdravotní zátěži. Podílí se na více než 7 % ztracených let života a tvoří odhadem 13 %
celkové úmrtnosti, ve vyspělých zemích však až 20 % [4]. Kouření tabáku je příčinou přibližně 10 %
všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a 20 % úmrtí na zhoubné novotvary [4]. Expozice
tabákovému kouři je příčinou přibližně 13 % zdravotní zátěže způsobené kouřením. Užívání
některých alternativních nikotinových výrobků je spojeno s nižšími veřejnozdravotními riziky než
kouření tabáku [5, 6].
Ve vyspělých zemích patří k hlavním příčinám nemocnosti a předčasné úmrtnosti konzumace
alkoholu. Konzumace alkoholu představuje více než 5 % celosvětové zátěže nemocemi,
v evropském regionu WHO však až 11 % všech ztracených let života, a přibližně 6–10 % všech
úmrtí [7-10]. Největší podíl zdravotní zátěže alkoholu představují kardiovaskulární nemoci,
novotvary, gastrointestinální nemoci (především nemoci jater), ale také nehody, úrazy a otravy
[11, 12]. Alkohol je rovněž častou příčinou dopadů na okolí uživatele (fetální alkoholový syndrom,
násilí, nehodovost, ztráta produktivity apod.) [13].
Nadužívání psychoaktivních léků se týká poměrně velké části populace a je příčinou zdravotních
poruch i negativních sociálních dopadů, a to jak na uživatele, tak na jejich okolí. Za zneužití
psychoaktivních léků je považováno užití léků na lékařský předpis i bez předpisu, avšak mimo
přijaté lékařské postupy nebo doporučení, za rekreačním účelem nebo za účelem samoléčby, kdy
rizika a problémy spojené s užitím převažují nad přínosy [14].
Nelegální drogy se globálně podílejí na 1 % všech úmrtí [11, 15]. U uživatelů nelegálních drog se
na celkové nemocnosti a úmrtnosti podílejí zejména poruchy v důsledku užívání drog
(tzv. drug-use disorders), v menší míře infekční nemoci (zejména HIV/AIDS, hepatitida typu C)
a jejich klinické následky a vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti, tj. předávkování, nehody
a sebevraždy [16, 17].
Hazardní hraní může ve spojení s dalšími biologickými a psychologickými faktory vyústit ve ztrátu
kontroly hráčského chování, tj. hráčskou poruchu či problémové nebo patologické hráčství.
Problémové hráčství je charakteristické vysokou intenzitou a epizodickým charakterem hraní,
vysokými finančními ztrátami a negativními dopady jak na samotného hráče, včetně psychiatrické
komorbidity a zvýšené sebevražednosti, tak na jeho okolí [18].
Nadměrné užívání digitálních technologií je řadou odborníků vnímáno jako závažný
veřejnozdravotní problém, který má řadu negativních dopadů na uživatele i jejich okolí [19], a to
jak v oblasti zdravotní, tak sociální. Nadměrné užívání internetu může sloužit jako únik před jinými
problémy, jako jsou např. úzkosti nebo nízká životní spokojenost, ale současně může přispívat
k rozvoji problémů dalších, včetně problémů v oblasti duševního zdraví [20-23].
Návykové látky a další závislosti jsou zdrojem významné zdravotní zátěže a společenských škod
i v ČR. Ročně v ČR zemře 16–18 tis. osob v důsledku kouření, odhadem 6–7 tis. osob v důsledku
konzumace alkoholu. V důsledku předávkování nelegálními drogami a psychoaktivními léky zemře
ročně 60–70 osob, dalších 130–150 případů úmrtí je ročně zaznamenáno pod vlivem nelegálních
drog a psychoaktivních léků. Přibližně 5 % hospitalizací pro úrazy tvoří případy pod vlivem
návykových látek a 5 % dopravních nehod bylo způsobeno pod vlivem návykových látek, v obou
případech zejména pod vlivem alkoholu. Kromě negativních zdravotních dopadů je závislostní
chování spojeno s negativními sociálními dopady v oblasti bydlení, zaměstnání a ekonomické
situace a dopady na rodiny a komunitu.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
23
Kapitola 2: Nabídka, trhy a dostupnost návykových
látek
Nabídka tabákových a nikotinových produktů, alkoholu a hazardního hraní je v ČR legální a trh je
pod kontrolou řady státních orgánů a institucí. Jejich uvádění na trh je předmětem spotřební daně
a dalších daní.
Ostatní látky, které jsou zařazeny na seznam omamných a psychotropních látek, mohou být na trh
uváděny jen jako léky nebo látky k výzkumným účelům. Jejich uvádění na trh mimo uvedený
kontext je nelegální. Nelegální je rovněž držení omamných a psychotropních látek pro vlastní
potřebu nebo pěstování rostlin a hub s jejich obsahem – v malém množství jako přestupek,
v množství větším jako trestný čin.
Podle odhadů ČSÚ činily v r. 2022 výdaje domácností na alkohol více než 110 mld. Kč, na tabákové
výrobky cca 126 mld. Kč a na nelegální drogy cca 10 mld. Kč [24]. Výdaje na alkohol a tabákové
výrobky dosahovaly v r. 2022 celkem 8 % výdajů domácností, což je přibližně dvojnásobek
evropského průměru (4 %).
2
V hazardních hrách hráči v r. 2022 prohráli cca 54 mld. Kč. Celkové
výdaje spojené se závislostním chováním představují cca 300 mld. Kč ročně, což je zhruba 10 %
celkových výdajů domácností.
2.1 Tabákové, nikotinové a související výrobky
Dostupnost tabákových a nikotinových výrobků je v ČR velmi vysoká. Je možné je prodávat
v prodejnách potravin, v trafikách, na čerpacích stanicích apod. Jejich prodej je volnou živností.
Podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, platí
zákaz prodeje nezletilým, zákaz prodeje v prodejních automatech nebo na internetu, jestliže nelze
ověřit věk kupujícího, i zákaz výroby, dovozu a prodeje potravinářských výrobků a hraček, které
napodobují vzhled tabákových výrobků. Regulace zavedená na tabákové výrobky je od března
2023 rozšířena i na nikotinové sáčky.
Dále platí úplný zákaz kouření ve všech restauracích, barech, kavárnách, vinárnách a dalších
provozovnách stravovacích služeb, v prostředcích hromadné veřejné dopravy a na zastávkách,
v zoologických zahradách, ve školách, v nemocnicích, ve sportovních halách, na dětských hřištích,
v zábavních zařízeních a v nákupních centrech. Zákaz kouření v restauracích, barech a zákaz
kouření v zoologických zahradách se nevztahuje na elektronické cigarety a zahřívané tabákové
výrobky.
Nejrozšířenějším tabákovým výrobkem užívaným v ČR jsou průmyslově vyráběné cigarety. V ČR je
ročně spotřebováno cca 15 mld. kusů cigaret, což odpovídá cca 1,5 tis. cigaret či 75 krabičkám
cigaret na 1 obyvatele ročně. Na trhu je cca 14 tis. různých tabákových výrobků, nejvíce položek
představují doutníky (3,8 tis.) a cigarety (3,7 tis.).
Na trhu je poměrně velké množství různých typů e-cigaret. V posledních letech působí na trhu
s e-cigaretami také velké tabákové firmy. V ČR se v posledních letech rozvíjí trh se zahřívanými
tabákovými výrobky a nikotinovými sáčky.
V souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (zákon č. 349/2023 Sb.) vstoupily v platnost novely
zákona o spotřebních daních (zákon č. 353/2003 Sb.). Novely budou nabývat účinnosti postupně
v l. 2024–2027. Tato změna legislativy odráží snahu o pravidelné aktualizace zdanění tabákových
a alternativních výrobků, reagující na rozvoj trhu a zdravotní doporučení. Spotřební daň z cigaret,
2
https://ec.europa.eu/eurostat/cache/infographs/hhexpcofog/hhexpcofog_2021/ [2024-03-23]
Nabídka, trhy a dostupnost návykových látek
24
tabáku ke kouření a doutníků se od začátku r. 2024 zvyšuje o 10 % a v každém následujícím roce
do r. 2027 se zvýší o dalších 5 %. Pro zahřívaný tabák je plánováno v období 2024–2027 zvýšení
spotřební daně o 15 % ročně.
Nově je zavedena spotřební daň i pro ostatní tabákové výrobky, jako jsou žvýkací a šňupací tabák,
a alternativní výrobky, včetně nikotinových sáčků a náplní do elektronických cigaret.
Z tabákových výrobků stát aktuálně vybere na spotřební dani necelých 60 mld. Kč ročně, z toho
většinu na cigaretách a dalších tabákových výrobcích určených ke kouření. V r. 2022 tvořily příjmy
z inkasa spotřební daně na tabákové výrobky cca 5 % celkových příjmů státního rozpočtu ČR [25].
2.2 Alkohol
Dostupnost alkoholických nápojů v ČR je velmi vysoká. Alkohol je podle zákona možné prodávat
kdykoliv a téměř kdekoliv – v prodejnách potravin, stáncích s občerstvením, prostředcích
hromadné dopravy i na čerpacích stanicích. Pro výrobu, prodej a podávání lihovin je potřeba
koncese, prodej dalších alkoholických nápojů, jako je pivo nebo víno, je volnou živností.
Podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, platí
zákaz prodeje nezletilým, zákaz prodeje v prodejních automatech nebo na internetu, jestliže nelze
ověřit věk kupujícího, i zákaz výroby, dovozu a prodeje potravinářských výrobků a hraček, které
napodobují vzhled alkoholických nápojů. Alkohol se nesmí prodávat ani podávat ve
zdravotnických zařízeních, školách, zařízeních pro děti nebo na akcích pro mladistvé. Zákon také
upravuje příležitostný prodej alkoholu a omezení na veřejných akcích.
Domácí výroba lihovin, včetně ovocných a jiných destilátů, je zákonem zakázána, zatímco pivo či
víno je možno vyrobit doma do množství 2 000 l na domácnost. Českým specifikem jsou
tzv. pěstitelské pálenice, kde si pěstitelé mohou nechat vyrobit omezené množství ovocného
destilátu z vlastního ovoce. Vyrobený ovocný destilát je zatížen sníženou sazbou spotřební daně.
V ČR se ročně spotřebuje 170 l alkoholických nápojů na osobu, což odpovídá 10 l etanolu na
1 obyvatele včetně dětí a seniorů. Přibližně 48 % celkového množství spotřebovaného etanolu je
zkonzumováno v pivu, 28 % v lihovinách a 24 % ve víně – graf 2-1 [26]. V pěstitelských pálenicích
bylo v posledních letech vyrobeno 8–10 % etanolu spotřebovaného v lihovinách.
V rámci vládního plánu pro konsolidaci veřejných financí (tzv. konsolidační balíček)
3
byly schváleny
novely zákonů, které přímo ovlivňují ceny alkoholických nápojů v ČR. Novela zákona č. 353/2003
Sb., o spotřebních daních, zavádí postupné navyšování spotřebních daní u lihovin o 10 % v l. 2024
a 2025 a o 5 % v r. 2026. A novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (DPH), nově
stanovuje jen dvě sazby DPH, 12 % a 21 %. Sazba 10 % byla zrušena a alkoholické i nealkoholické
nápoje podávané ve stravovacích službách (včetně točeného piva) se přesunuly do základní sazby
DPH (21 %). Konsolidační balíček se nedotkl daně z tichého vína.
Výdaje domácností na alkoholické nápoje dosahovaly v r. 2022 celkem 3 658 Kč na os. a rok [24].
3
Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů byl v listopadu 2023 podepsán prezidentem ČR a v prosinci 2023
vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 163 pod číslem 349/2023 Sb. Účinnost zákona je k 1. 1. 2024.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
25
graf 2-1: Spotřeba alkoholických nápojů v litrech etanolu v přepočtu na 1 obyvatele a inkaso
spotřební daně v mld. Kč podle druhu nápojů v r. 2022
Zdroj: NMS podle údajů ČSÚ a Ministerstva financí ČR
2.3 Psychoaktivní léky
V ČR přetrvává vysoká dostupnost psychoaktivních léků. V kontextu problematického užívání jsou
psychoaktivní léky získávány převážně od lékařů různých odborností, tzv. doctor-shopping,
případně od rodiny a známých, z internetu či nelegálního drogového trhu. Zdrojem léků je také
padělání receptů nebo získávání použitých léků ze zdravotnického odpadu. Preparáty pro léčbu
závislosti na opioidech jsou často získávány od lidí, kteří je legálně užívají, přičemž na nelegálním
trhu dominují především ty obsahující buprenorfin.
Zejména prostřednictvím internetu jsou dostupné tzv. nové benzodiazepiny, které nejsou
registrované jako léčivé přípravky a prodávají se jako nové psychoaktivní látky, známé jako
tzv. designer benzodiazepiny. Dále se objevují nové syntetické opioidy, např. deriváty fentanylu
nebo nitazeny. V rámci EU je monitorováno celkem 35 nových benzodiazepinů a 74 nových
syntetických opioidů. Některé z těchto látek byly identifikovány také v ČR.
Léky jsou rovněž dostupné na nelegálním trhu spolu s dalšími nelegálními drogami. Léky
obsahující efedrin, pseudoefedrin nebo kodein bývají zdrojem pro výrobu dalších drog, jako je
pervitin a braun. Zatímco užívání braunu je vzácné, pervitin představuje nejčastěji užívanou
nelegální drogu mezi lidmi, kteří užívají drogy rizikově.
Distribuce benzodiazepinů do lékáren v ČR se odhaduje na 43 mil. denních dávek (odpovídá
4,8 denní dávky na 1 obyvatele ročně). K nejvíce distribuovaným benzodiazepinům patří
alprazolam (např. Neurol), dále diazepam a klonazepam. Do lékáren bylo v r. 2022 distribuováno
více než 83 mil. denních dávek sedativ ze skupiny Z-léků (7,7 denní dávky na 1 obyvatele ročně).
Většinu tohoto množství představoval zolpidem (např. Stilnox).
Distribuce benzodiazepinů a barbiturátů dlouhodobě klesá, zatímco distribuované množství
sedativ ze skupiny Z-léků neustále roste. Tento trend doprovází strmý nárůst spotřeby
antiepileptika a sedativa pregabalinu. Dlouhodobě dochází k nárůstu spotřeby opioidních
analgetik, jako jsou morfin, hydromorfon, oxykodon, dihydrokodein a fentanyl. Jejich spotřeba
dosáhla v r. 2022 hodnoty 54 mil. denních dávek. Buprenorfinových preparátů pro substituční
léčbu bylo v r. 2022 distribuováno více než 550 tis. denních dávek [27, 28].
2.4 Nelegální drogy
Subjektivně vnímaná dostupnost nelegálních drog zůstává dlouhodobě na stejné úrovni, konopné
látky považuje za snadno dostupné 36 % populace starší 15 let, extázi 20 %, halucinogenní houby
a pervitin považuje za dostupné 13 % populace.
Postoje obyvatel ČR k užívání nelegálních návykových látek jsou dlouhodobě stabilní, mírně roste
přijatelnost užívání konopných látek i dalších nelegálních drog.
Nabídka, trhy a dostupnost návykových látek
26
Podle posledního odhadu se v ČR v r. 2022 spotřebovalo přibližně 17,7 tuny konopných drog,
6,5 tuny pervitinu, 600 kg heroinu, 1,0 tuny kokainu, 1,0 mil. tablet extáze a přibližně 27 tis. kusů
LSD [29]. V posledních letech zůstává spotřeba nelegálních drog relativně stabilní.
ČR není pouze destinací, kam jsou nelegální drogy dováženy, ale také je produkční zemí. V ČR je
vyráběn pervitin a pěstováno konopí, a to jak na samozásobitelské, tak na komerční bázi.
Samozásobitelská výroba opioidů je spíše ojedinělá. Sezonně uživatelé opioidů získávají
a zpracovávají surové opium z potravinářského máku přímo na polích. Ostatní nelegální drogy
jsou do ČR dováženy. Na drogovém trhu jsou také dostupné farmaceutické přípravky obsahující
omamné a psychotropní látky, především opioidy, sedativa a hypnotika.
Významnou roli při prodeji drog hraje online prostředí, a to ať jde o prodej prostřednictvím
běžných internetových stránek (tzv. clearnet), nebo prostřednictvím části internetu dostupného
pouze se specifickým softwarem, konfiguracemi nebo oprávněním (tzv. darknet). Platby jsou často
prováděny kryptoměnami. K distribuci bývají využívány zásilkové a kurýrní služby. Časté je
používání různých aplikací, jako je např. Telegram [30, 31].
Policie ČR a Celní správa ČR odhalily v r. 2022 celkem 139 indoor pěstíren konopí. Nejvyšší podíl
(60 %) tvořily malé pěstírny s méně než 50 rostlinami. Jejich podíl na odhalených pěstírnách se
dlouhodobě zvyšuje a naopak klesá podíl odhalených pěstíren s produkční kapacitou více než
500 rostlin [30, 31]. Typické je pěstování konopí v menším počtu rostlin, a to v indoor i outdoor
podmínkách. Spotřeba konopí v ČR byla v r. 2022 kryta především domácí produkcí.
Varen pervitinu bylo odhaleno 202, zejména šlo o menší varny s objemem výrobního cyklu do
50 g. Hlavním prekursorem pro výrobu pervitinu byly pseudoefedrin a efedrin extrahované
z nelegálně dovážených léčiv (např. z Polska nebo Rumunska). V r. 2022 byl zaznamenán výrazný
nárůst nelegálního dovozu těchto léčiv, včetně přípravků s poměrně vysokým obsahem účinné
látky [30, 31].
4
V posledních letech se zvyšuje dostupnost metamfetaminu v evropských zemích.
Mezi významné zdroje patří Nizozemsko a Belgie, kde je velkoobjemová výroba realizovaná
mexickými organizovanými skupinami.
Kokain a extáze se do ČR dostávají zejména z Nizozemska a Belgie. Jejich dostupnost nadále roste,
ČR je tranzitní i cílovou zemí. Nabídka heroinu na trhu naopak klesá a ČR zůstává spíše tranzitní
zemí. Distribuce je často zajišťována skupinami osob ze západního Balkánu, ale i českými občany.
V r. 2022 byly v ČR odhaleny 3 laboratoře na výrobu opioidů.
V trestním řízení bylo v r. 2022 hlášeno 1 148 záchytů sušiny konopí (907,1 kg), 221 záchytů rostlin
konopí (15,2 tis. rostlin), 952 záchytů pervitinu (40,5 kg), 36 záchytů hašiše (2,3 kg), 153 záchytů
kokainu (1 194,6 kg), 27 záchytů heroinu (0,1 kg), 170 záchytů extáze (18,8 tis. tablet a 1,8 kg)
a 34 záchytů LSD (3,4 tis. tripů). Průměrná čistota konopí ve formě sušiny byla 10 %, hašiše 18 %,
pervitinu 68 %, heroinu 18 %, kokainu 64 %, tablet extáze 29 % a extáze ve formě prášku 59 %.
V rámci Systému včasného varování před novými drogami, který koordinuje Národní monitorovací
středisko pro drogy a závislosti, bylo v r. 2022 v ČR hlášeno celkem 19 nových psychoaktivních
látek, z nichž 3 poprvé. Nejčastěji šlo o syntetické katinony (7 látek).
V posledních letech se rychle rozvíjí trh s kratomem, HHC (hexahydrokanabinolem) a dalšími
semisyntetickými kanabinoidy. Tyto látky byly do r. 2023 dostupné online, v kamenných
obchodech nebo automatech. HHC, HHC-O a THC-P jsou od března 2024 zařazeny mezi návykové
látky, nakládání s nimi je tak možné pouze po splnění zákonných podmínek.
4
např. léčivo Efedrina Arena Comprimate s obsahem 50 mg efedrinu v jedné tabletě nebo Cold Relief s obsahem 120 mg
pseudoefedrinu v jedné tabletě
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
27
2.5 Hazardní hraní
Nabídka hazardního hraní je v ČR velmi vysoká. K 1. 1. 2023 mělo v ČR povolení provozovat
hazardní hry 52 společností, z nich 3 sídlily v zahraničí. Počet povolených technických her od
r. 2011 klesá. K 1. 1. 2023 jich bylo povoleno necelých 29 tis. Živých her bylo povoleno 4,3 tis.
Počet provozoven s technickými a živými hrami se dlouhodobě snižuje (834 k 1. 1. 2023, v tom
472 kasin a 362 heren). Kasina tvoří 57 % všech provozoven.
Místa, kde lze provozovat loterie, nejsou v ČR regulována. Dostupnost číselných loterií je vysoká,
loterie lze vsadit na téměř 8 tis. terminálech v trafikách, na pobočkách České pošty i na
pokladnách obchodů vybraných řetězců.
Na konci r. 2022 bylo v ČR více než 2 tis. provozoven sázkových kanceláří, v posledních letech se
však většina kurzového sázení přesunula do online prostředí.
Hráči v r. 2022 prohráli v hazardních hrách v ČR celkem 54 mld. Kč, což je o 14 mld. Kč (37 %) více
než v r. 2021. Dlouhodobě narůstá podíl peněz prohraných online. V r. 2022 tvořil online trh
s hazardním hraním 50 % příjmů provozovatelů.
V souvislosti s konsolidací veřejných financí
5
vstoupily v platnost novely zákona č. 186/2016 Sb.,
o hazardních hrách, a zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her. Změny v novele zákona
o hazardních hrách se týkají rozšíření působnosti zákona, zefektivnění blokace nelegálních
internetových hazardních her, povolovacího procesu a koncepce kaucí, informační povinnosti
provozovatelů hazardních her, registrace hráčů, uživatelského konta, rejstříku osob vyloučených
z účasti na hazardní hře, zavedení prostředku pro zamezení účasti na hazardní hře (tzv. panic
button), sebeomezujících opatření nebo tzv. live dealer game (online přenos z kasina).
Základní sazba daně z hazardních her ve výši 35 % je uplatňována u loterií a technických her,
zůstává beze změny. Zvyšuje se druhá sazba daně z 23 % na 30 %, tato sazba platí např. pro
kurzové sázky a živou hru. Další změnou je snížení limitu pro osvobození příjmů z loterií a tombol
ze stávajícího 1 mil. Kč na 50 tis. Kč.
Novela zákona o dani z hazardních her přináší dále změny v rozpočtovém určení daně
z hazardních her. Mění se poměr rozdělení výnosů daně z hazardních her. U technických her je
nyní 55 : 45 ve prospěch státu (dříve 35 : 65 ve prospěch obcí), u ostatních her 35 : 65 ve prospěch
obcí (dříve 70 : 30 ve prospěch státu). Veškerý výnos z online hazardu je nyní příjmem státního
rozpočtu. Příjemci výnosu z daně z land-based technických her jsou nově i ty obce, které na svém
území nemají povolené technické hry.
Výnos daně z hazardních her (HH) dosáhl v r. 2022 celkem 17 mld. Kč, což je významně více než
v předchozím roce (12,5 mld. Kč). Inkaso daně z technických her dosahovalo 10,5 mld. Kč
a z ostatních her 6,6 mld. Kč [25]. Příjmy do obecních rozpočtů byly 8,4 mld. Kč a do státního
rozpočtu 8,0 mld. Kč. Podíl státu na příjmech z daně z hazardních her dosahoval 49 %.
2.6 Internet, hraní digitálních her a sociální sítě
Internet používá 85 % osob starších 16 let, což představuje odhadem 7,6 mil. lidí, v tom 78 %
(odhadem 6,9 mil. osob) používá internet denně. Mobilní telefon používá 99 % dospělé populace,
v tom chytrý telefon (tzv. smartphone) 81 %. Celkem 79 % používá internet v mobilním telefonu.
Muži častěji tráví čas na internetu hraním digitálních her a sledováním pornografie, ženy častěji
tráví čas na sociálních sítích a nakupováním.
5
Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů byl v listopadu 2023 podepsán prezidentem ČR a v prosinci 2023
vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 163 pod číslem 349/2023 Sb. Účinnost zákona je k 1. 1. 2024.
Nabídka, trhy a dostupnost návykových látek
28
Mobilní telefon vlastní přibližně 2/3 dětí ve věku 8–9 let, nejčastěji dostávají svůj první mobilní
telefon právě v této době. Mnohem dříve než s mobilními telefony se děti setkávají s tablety –
27 % dětí má vlastní tablet již v 6 letech.
Internet je samostatný virtuální svět, kde je reklama poskytována prostřednictvím placených
příspěvků na sociálních sítích nebo formou tzv. influencingu.
Vývojáři sociálních sítí i digitálních her záměrně používají řadu technik, které mají vést k co
nejdelšímu a opakovanému používání dané technologie. Souvisí to s jejich obchodními modely,
ale i s tím, že uživateli je pozitivně vnímána taková zkušenost, která vyvolává subjektivní zážitek
pohlcení pozornosti. Účelem je často relaxace a odreagování.
Digitální hry lze hrát prostřednictvím různých platforem, jako jsou osobní počítače, herní konzole,
tablety, mobilní telefony či internetové prohlížeče. Mezi nejrozšířenější patří akční hry, jako jsou
tzv. střílečky, bojové hry, dobrodružné hry (adventury), hry na hrdiny (RPG), strategické hry
a simulátory. Běžnou součástí digitálních her se staly tzv. lootboxy, tj. virtuální balíčky, které může
hráč získat v průběhu hry nebo si je zakoupit za virtuální měnu.
Sociální sítě jsou rychle se rozvíjející formou online komunikace, která je založena na zpětné vazbě
a aktivní komunikaci s ostatními. Mezi nejužívanější sociální sítě v ČR patří Facebook, YouTube,
WhatsApp, Instagram a TikTok.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
29
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
31
Kapitola 3: Národní politika v oblasti závislostí
Politika v oblasti závislostí ČR od r. 2014 postupně integruje témata legálních a nelegálních
návykových látek a nelátkových závislostí.
Národní právní rámec pro zavádění opatření k ochraně před škodami působenými užíváním
návykových látek vymezuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky
návykových látek. Základní právní rámec pro nakládání s omamnými a psychotropními látkami
(OPL) představuje zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.
3.1 Politika v oblasti kontroly tabáku a v oblasti alkoholu
Kontrola tabáku i oblast nabídky a konzumace alkoholu je v ČR regulována řadou právních norem,
které spadají do působnosti různých ministerstev, což znesnadňuje uplatňování efektivní politiky
a zdůrazňuje potřebu meziresortní koordinace. Oblast tabáku jako komodity a oblast výroby
alkoholických nápojů spadá pod ministerstvo zemědělství, ministerstvo průmyslu a obchodu je
zodpovědné za oblast obchodování s těmito komoditami, ministerstvo financí se zabývá zdaněním
a reklama v rozhlase a televizi spadá do působnosti ministerstva kultury. Nelegální činnosti
spojené s alkoholem a tabákem podléhají dozoru ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti.
Odhalováním nelegální výroby a pašování alkoholu a tabákových a souvisejících výrobků se
zabývá Celní správa ČR.
V r. 2023 byl zákonem č. 59/2023 Sb. novelizován zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky
návykových látek (ZOZNL) a právní úprava byla rozšířena o nikotinové sáčky. ZOZNL obsahuje
řadu ustanovení týkajících se omezení dostupnosti tabákových a nikotinových výrobků a stanovuje
zákaz kouření a užívání e-cigaret. ZOZNL dále obsahuje řadu ustanovení týkajících se omezení
dostupnosti a užívání alkoholu.
Označování tabákových výrobků je upraveno v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích, který zejména stanovuje požadavky ohledně označování tabákových
výrobků, včetně povinnosti označovat tabákové výrobky (kombinovaným) zdravotním varováním.
Tento zákon a také nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování
informací o potravinách spotřebitelům, upravují i označování alkoholických výrobků.
Reklama na alkoholické nápoje a na tabákové a nikotinové výrobky je upravena zákonem
č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání, zákonem č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na
vyžádání, a zákonem č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek. Obecně
platí zákaz reklamy na tabákové výrobky a e-cigarety, rovněž je zakázáno sponzorování, jehož
účelem je reklama na tabákové výrobky a e-cigarety. V oblasti alkoholu platí, že reklama na
alkoholické nápoje nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let, podporovat nestřídmou spotřebu
alkoholu či spojovat spotřebu alkoholu s pozitivními účinky, úspěchem či zvýšeným výkonem.
V rámci vládního ozdravného plánu pro veřejné finance (tzv. konsolidační balíček) byla schválena
novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, která od r. 2024 zavádí postupné navyšování
spotřebních daní z cigaret, tabáku ke kouření, doutníků a z lihovin. Konsolidační balíček se nedotkl
daně z vína; u tichého vína je nadále uplatňována nulová sazba spotřební daně. Nově je zavedena
spotřební daň i pro ostatní tabákové výrobky, jako jsou žvýkací a šňupací tabák, a alternativní
výrobky, včetně nikotinových sáčků a náplní do elektronických cigaret.
Národní politika v oblasti závislostí
32
3.1.1 Mezinárodní rámec a doporučení v oblasti kontroly tabáku
a v oblasti alkoholu
Základní právní rámec pro oblast regulace tabáku vymezuje Rámcová úmluva Světové zdravotnické
organizace o kontrole tabáku (Framework Convention on Tobacco Control, FCTC). Rámcová úmluva
WHO o kontrole tabáku vstoupila v platnost v r. 2005, v ČR byla jako v posledním státě EU
ratifikována v r. 2012.
WHO doporučuje 6 prioritních strategií politiky kontroly tabáku, které mají státům pomoci při
zavádění opatření stanovených v FCTC [32, 33]:
(1) monitorování užívání tabáku a politiky kontroly tabáku,
(2) důsledné uplatňování zákazu kouření na veřejných místech,
(3) podpora služeb odvykání kouření,
(4) varování před škodami z kouření,
(5) prosazování zákazu reklamy, propagace a sponzorování,
(6) zvyšování ceny tabáku prostřednictvím zvyšování spotřebních daní.
Harm reduction přístup spočívající ve snižování rizik užívání tabáku, resp. nikotinu, se opírá
o narůstající množství výzkumů a dostupných dat v této oblasti [34-38]. Spočívá v přechodu
kuřáků na méně rizikové perorální a bezdýmné tabákové a nikotinové výrobky, jako jsou
např. žvýkací tabák, nikotinové sáčky a elektronické cigarety. V národní politice kontroly tabáku
není harm reduction přístup dostatečně využíván a podporován. Hlavním důvodem jsou zejména
obavy, že akceptování alternativních tabákových a nikotinových výrobků povede k opětovné
normalizaci kouření a oslabí strategie kontroly tabáku doporučované WHO. Dostupné výzkumy
však ukazují, že nabídka alternativních výrobků nevede k normalizaci kouření tabáku a nahrazuje
kouření tabáku.
V oblasti alkoholu existuje mezinárodní odborná shoda na 5 hlavních doporučeních pro efektivní
politiku snižování negativních dopadů jeho konzumace [39, 40]:
(1) zvyšování ceny alkoholu prostřednictvím spotřebních daní a cenové politiky,
(2) omezení dostupnosti alkoholu,
(3) zákaz nebo rozsáhlé omezení reklamy na alkohol,
(4) dostupnost screeningu, krátkých intervencí a léčby,
(5) opatření proti řízení pod vlivem alkoholu.
Některá z těchto mezinárodních doporučení, zejména v oblasti regulace dostupnosti a reklamy,
nejsou v ČR důsledně uplatňována.
3.2 Politika v oblasti nelegálních drog a psychoaktivních léků
Česká právní úprava kontroly a regulace nakládání s omamnými a psychotropními látkami (OPL),
tedy i s léky je obsahujícími, je výrazně ovlivněna závazky, které vyplývají z mezinárodních
dokumentů, zejména Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 a Úmluvy
o psychotropních látkách z roku 1971.
Základní právní rámec pro nakládání s OPL představuje zákon č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách (ZNL). S léky s OPL mohou bez zvláštního povolení nakládat zdravotničtí pracovníci, státní
orgány v rámci jejich působnosti a zákonem vymezené laboratoře.
Neoprávněné nakládání s OPL je postihováno jako přestupek nebo trestný čin. Zákon č. 40/2009
Sb., trestní zákoník, vymezuje 5 tzv. drogových trestných činů: výroba, distribuce a jiné nakládání
s OPL (§ 283), přechovávání OPL pro vlastní potřebu (§ 284), pěstování rostlin obsahujících OPL
(§ 285), výroba a držení předmětů určených k výrobě OPL (§ 286) a šíření toxikomanie (§ 287).
Konkrétní látky stanovuje pro účely trestního zákoníku a následného vyvození trestní
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
33
odpovědnosti ZNL, a to odkazem na jejich výčet v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech
návykových látek. Držení OPL a pěstování rostlin nebo hub s obsahem OPL pro vlastní potřebu
v malém množství jsou podle ZNL přestupkem.
V r. 2023 byl předložen nový návrh regulace tzv. psychomodulačních látek, tj. látek, které obsahují
psychoaktivní látky, avšak mají nižší veřejnozdravotní rizika a nižší závislostní potenciál. Dále byla
zahájena diskuze o návrhu regulace v oblasti konopných látek a možnosti úpravy trestní politiky
týkající se drogových trestných činů v oblastech, kde je trestní represe při posuzování nakládání
s omamnými a psychotropními látkami pro vlastní potřebu nepřiměřeně přísná a kde brání použití
OPL v pomáhajícím kontextu (např. testování drog, aplikační místnosti).
Oblast ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek včetně psychoaktivních léků, stejně
jako dozor nad léčivy spadá do kompetencí ministerstva zdravotnictví (MZ). Pod resort MZ spadá
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), do jehož kompetence patří oblast cen a úhrad léčiv, jejich
klinického hodnocení a registrace, dozor nad reklamou, výrobou, přípravou, prodejem, distribucí,
výdejem léčiv a nad jejich bezpečností včetně jejich zneužívání (systém farmakovigilance). Základní
legislativní rámec systémových opatření proti zneužívání psychoaktivních léků poskytuje zákon
č. 378/2007 Sb., o léčivech (ZL).
Základním opatřením proti zneužívání léčivých přípravků je výdej na lékařský předpis, případně
výdej (ať už na lékařský předpis, nebo bez lékařského předpisu) s omezením, ke kterému slouží
Registr pro léčivé přípravky s omezením. Ke konci r. 2023 v něm nebyla zařazena žádná sedativa,
hypnotika a/nebo anxiolytika ani opioidy. Dalším opatřením je výdej léčivých přípravků pouze
v lékárnách, které v případě pochybností o správném užívání léky nevydají. Reklama na léky
zaměřená na širokou i odbornou veřejnost je přísně regulovaná zákonem (zákon č. 40/1995 Sb.,
o regulaci reklamy). Předmětem reklamy určené široké veřejnosti mohou být pouze registrované
léky, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis.
3.3 Politika a regulace v oblasti hazardního hraní
Základní legislativní rámec regulace hazardních her (HH) představuje od r. 2017 zákon č. 186/2016
Sb., o hazardních hrách (ZHH), který upravuje podmínky provozování HH na území ČR
a působnost správních orgánů v oblasti provozování HH. Zdanění hazardních her je upraveno
zákonem č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her. Správními orgány v této oblasti jsou
ministerstvo financí (MF), obecní úřady a orgány celní správy (CS). Dozor nad provozováním
hazardních her vykonává celní správa, dozorujícím orgánem je i ministerstvo financí.
MF spravuje Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách, ve kterém bylo
v prosinci r. 2022 zapsáno 198 tis. lidí, z toho více než 5 tis. na vlastní žádost. Ostatní osoby byly
zapsány z moci úřední (z důvodu úpadku, pobírání dávek v hmotné nouzi nebo neplnění
vyživovací povinnosti). Pouze 68 osob bylo v rejstříku zapsáno z důvodu soudem uloženého
přiměřeného omezení a povinnosti zdržet se HH nebo z důvodu ochranného léčení.
Obce mohou zakázat či omezit provozování technických i živých her prostřednictvím obecně
závazné vyhlášky (OZV). Od r. 2022 jsou obecní vyhlášky evidovány ve Sbírce právních předpisů
územních samosprávných celků a některých správních úřadů, kterou spravuje ministerstvo vnitra
(MV) na stránkách sbirkapp.gov.cz. Ke konci března 2024 bylo evidováno 440 platných OZV
regulujících hazardní hraní.
V r. 2022 schválila vláda ČR Hodnocení dopadů regulace zákona o hazardních hrách a souvisejících
právních předpisů, které zpracovalo MF (tzv. ex-post RIA).
6
Na základě závěrů a doporučení
6
https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2021/analyza-mf-moderni-regulace-hazardu-fung-42090 [2023-05-31]
Národní politika v oblasti závislostí
34
z hodnocení zpracovalo MF novelu ZHH, která byla schválena v rámci zákona o konsolidaci
veřejných rozpočtů.
7
3.4 Národní strategie v oblasti závislostí
Hlavním strategickým dokumentem politiky v oblasti závislostí je Národní strategie prevence
a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 schválená vládou ČR v květnu
2019.
8
Jejím cílem je předcházení a snižování zdravotních, sociálních i ekonomických škod
vyplývajících z užívání návykových látek, hazardního hraní a dalšího závislostního chování
a z existence legálních i nelegálních trhů s návykovými látkami, hazardním hraním a dalšími
produkty se závislostním potenciálem.
Národní strategie 2019–2027 má 4 priority:
posílení prevence a zvýšení informovanosti o negativních účincích užívání návykových
látek a vzniku závislostního chování,
zajištění kvalitní a dostupné sítě adiktologických služeb,
efektivní regulace trhů s návykovými látkami a závislostními produkty,
posílení řízení, koordinace a efektivní financování.
Implementace strategie je zajištěna akčními plány. V dubnu 2023 vláda schválila Akční plán politiky
v oblasti závislostí 2023–2025.
9
Prioritní témata akčního plánu jsou:
prevence a léčba závislostí,
regulovaný trh s návykovými látkami,
efektivní výběr daní,
prosazování principů vyvážené politiky v oblasti závislostí navazující na priority
předsednictví ČR v Radě EU,
minimalizace dopadů krize na Ukrajině na situaci v oblasti závislostí v ČR.
K prioritním tématům akčního plánu jsou podrobněji formulovány konkrétní aktivity v samostatné
příloze, kterou schválila Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí (RVKPZ) v srpnu
2023.
Politiku v oblasti závislostí ovlivňují a spoluvytvářejí také strategie a koncepce v souvisejících nebo
širších oblastech veřejných politik.
3.5 Koordinace a institucionální rámec politiky v oblasti závislostí
Odpovědnost za tvorbu a naplňování národní politiky ČR v oblasti závislostí nese vláda. Za tímto
účelem je vládou zřízena funkce národního koordinátora pro protidrogovou politiku.
Koordinačním a poradním orgánem vlády v otázkách politiky v oblasti závislostí je Rada vlády pro
koordinaci politiky v oblasti závislostí (Rada, příp. RVKPZ), dříve Rada vlády pro koordinaci
7
Návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů byl v listopadu 2023 podepsán prezidentem ČR a v prosinci 2023
vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 163 pod číslem 349/2023 Sb. Účinnost zákona je k 1. 1. 2024.
8
https://vlada.gov.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/strategie-a-plany/narodni-strategie-prevence-a-snizovani-skod-
spojenych-se-zavislostnim-chovanim-2019_2027-173695 [2024-04-11]
9
https://vlada.gov.cz/cz/ppov/zavislosti/strategie-a-plany/akcni-plan-politiky-v-oblasti-zavislosti-2023_2025-204260
[2024-04-11]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
35
protidrogové politiky (RVKPP).
10
,
11
Rada má v současné době 24 členů. Předsedou Rady je
předseda vlády, výkonným místopředsedou národní koordinátor pro protidrogovou politiku. Členy
Rady jsou ministři resortů, do jejichž působnosti problematika politiky v oblasti závislostí zasahuje,
zástupci odborných a profesních společností v oblasti adiktologie, zástupci nestátních organizací
a věcně příslušných institucí.
Administrativní a organizační podporu činnosti Rady zajišťuje sekretariát Rady, který je součástí
Úřadu vlády ČR.
12
Za účelem monitoringu situace v oblasti závislostí je v rámci sekretariátu Rady
zřízeno Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS), které je kontaktním místem
Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a partnerem
evropské sítě Reitox. V červnu 2023 byla schválena Evropským parlamentem a Radou EU revize
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře EU pro drogy.
13
Nařízení upravuje mandát
EMCDDA, nově Agentury EU pro drogy (EUDA), a tím vymezuje rámec činnosti sítě Reitox. Cílem
revize je umožnit předvídavější, rychlejší a efektivnější reakci na aktuální vývoj v oblasti drog.
Na krajské úrovni zajišťují koordinaci politiky v oblasti závislostí krajští koordinátoři. Na obecní
úrovni působí tzv. místní protidrogoví koordinátoři. Roste počet obcí s vlastní strategií politiky
v oblasti závislostí.
3.6 Financování politiky v oblasti závislostí
Politika v oblasti závislostí je financována ze dvou úrovní: z centrální úrovně (státní rozpočet)
a z regionální úrovně (krajské a obecní rozpočty). Z dostupných zdrojů není možné odlišit výdaje
na politiku v oblasti alkoholu, tabáku, nelegálních drog a hazardního hraní.
V r. 2022 činily výdaje z rozpočtů státní správy a samosprávy (bez započítání výdajů ze
zdravotního pojištění) na politiku v oblasti závislostí celkem 1 524,1 mil. Kč. Oproti předchozímu
roku však nebyly poskytnuty informace o výdajích krajských ředitelství policie (1 030,3 mil. Kč
v r. 2021), meziroční vývoj výdajů nelze tedy hodnotit. Za předpokladu, že by tyto výdaje
dosahovaly stejné výše jako v předchozím roce, bylo by možné celkové výdaje na politiku v oblasti
závislostí v r. 2022 odhadnout na 2 554,4 mil. Kč.
Výdaje státního rozpočtu dosáhly částky 1 080,8 mil. Kč a výdaje z rozpočtů samospráv celkem
443,3 mil. Kč, z toho z rozpočtu krajů 355,5 mil. Kč a obcí 87,8 mil. Kč – graf 3-1. Dlouhodobě
dochází k mírnému nárůstu celkových výdajů – graf 3-2.
10
https://vlada.gov.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/rada-vlady-pro-koordinaci-politiky-v-oblasti-zavislosti-196551
[2024-04-11]
11
https://vlada.gov.cz/scripts/detail.php?pgid=366 [2024-04-11]
12
https://vlada.gov.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/vyrocni-zpravy/zprava-o-cinnosti-rady-vlady-pro-koordinaci-
protidrogove-politiky-za-rok-2011-96884 [2024-04-11]
13
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1322 ze dne 27. června 2023 o Agentuře Evropské unie pro drogy
(EUDA) vstoupí v platnost 2. července 2024.
Národní politika v oblasti závislostí
36
graf 3-1: Struktura výdajů na politiku v oblasti závislostí z veřejných rozpočtů v r. 2022, v mil. Kč
Pozn.: Pro r. 2022 nebyly poskytnuty informace o výdajích krajských ředitelství policie. Do struktury výdajů byly do
kategorie státního rozpočtu zahrnuty výdaje krajských ředitelství policie v r. 2021.
graf 3-2: Vývoj objemu výdajů na politiku v oblasti závislostí z veřejných rozpočtů v l. 2016–2022,
v mil. Kč
Pozn.: Za předpokladu, že výdaje, které nejsou k dispozici za r. 2022, byly ve stejné výši jako v r. 2021.
Za předpokladu, že by výdaje, které nejsou k dispozici za r. 2022, byly ve stejné výši jako v r. 2021,
činily by výdaje na prosazování práva 51 % celkových identifikovaných výdajů, výdaje v oblasti
harm reduction 17 % a v oblasti léčby 12 % – graf 3-3. Výdaje na primární prevenci zůstávají
dlouhodobě na nízké úrovni.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
37
graf 3-3: Struktura výdajů z veřejných rozpočtů podle kategorií služeb v r. 2022
Pozn.: Za předpokladu, že výdaje, které nejsou k dispozici za r. 2022, byly ve stejné výši jako v r. 2021.
Za období l. 2018–2022 jsou dostupná data o výdajích Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) na
péči v oblasti závislostního chování. Náklady na léčbu poruch spojených s užíváním návykových
látek dosahovaly v r. 2022 celkem 1 287 mil. Kč, z toho 4,9 mil. Kč tvořila léčba poruch spojených
s užíváním tabáku, 836,9 mil. Kč s užíváním alkoholu, 38,2 mil. Kč s užíváním sedativ/hypnotik
a 406,6 mil. Kč s užíváním nelegálních drog. Dlouhodobé trendy naznačují postupný nárůst výdajů
VZP na léčbu závislostí, počet ošetřených zůstává dlouhodobě stabilní okolo 40 tis. osob ročně
[41].
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
39
Kapitola 4: Adiktologická prevence
4.1 Systémový rámec v oblasti prevence
Prevence závislostí zaměřená na děti a mládež je součástí širšího rámce prevence rizikového
chování, který koordinuje MŠMT. Hlavními strategickými dokumenty pro oblast prevence v resortu
školství jsou Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období
2019–2027 a její akční plán. Základním metodickým dokumentem je Metodické doporučení
k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.
Téma prevence a podpory zdraví je rovněž součástí strategie Zdraví 2030.
Na úrovni krajů působí krajští školští koordinátoři prevence a na úrovni bývalých okresů metodici
prevence v pedagogicko-psychologických poradnách (PPP). Ve školách působí školní metodici
prevence. Základním nástrojem školské prevence rizikového chování je preventivní program školy,
který každoročně vypracovává každá ZŠ a SŠ.
Od května 2019 je pozastaven systém certifikací odborné způsobilosti preventivních programů,
tj. systém ověřování kvality programů primární prevence rizikového chování realizovaných ve
školství externími subjekty. Dosud prošlo systémem certifikací 80 programů zaměřených na
prevenci v adiktologii. Adiktologické preventivní služby jsou od r. 2021 součástí systému
certifikace odborné způsobilosti adiktologických služeb.
Od r. 2016 funguje Systém evidence preventivních aktivit (SEPA) vytvořený Klinikou adiktologie
1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání, který slouží školám jako
nástroj pro plánování preventivních aktivit. Přestože školy nemají povinnost systém používat, jde
o nejrozšířenější nástroj sledování realizovaných preventivních aktivit.
V r. 2022 Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN spustila portál iprev.cz, tj. Interaktivní platformu
podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (IPREV). Jde o podpůrný systémový nástroj
pro zvýšení kvality školské prevence.
4.2 Všeobecná prevence
Programy všeobecné prevence se zaměřují na obecnou populaci, nikoliv na vybrané rizikové
skupiny či jednotlivce. Jednou z hlavních cílových skupin všeobecné prevence je školní populace.
Dosud prošlo systémem certifikací 52 programů všeobecné prevence v adiktologii.
Většina realizovaných samostatných preventivních programů ve školách je na úrovni všeobecné
prevence (89 % aktivit ve školním roce 2021/2022). Preventivní programy ve školách jsou
nejčastěji zaměřeny na šikanu a projevy agrese, kyberšikanu a kriminální chování – graf 4-1.
V posledních letech jsou stále častěji realizovány preventivní aktivity v oblasti duševního zdraví
[42]. Od května 2021 realizuje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) projekt všeobecné primární
prevence supreme mh (Strengthening Universal Prevention, Resources, and Evaluation for Mental
Health in Education), jehož součástí je evaluace programu Všech pět pohromadě pro podporu
duševního zdraví žáků 6. tříd ZŠ. Organizace Prostor Plus vyvinula platformu lehkost.cz, která má
za cíl propojovat školy a sociální služby orientované na duševní zdraví dětí a zvýšit přístup ke
službám v oblasti duševního zdraví.
Adiktologická prevence
40
Větší pozornost je věnována také problematice digitálních závislostí. Nadace Sirius od r. 2022
financuje projekty zaměřené na rozvoj a podporu služeb pro děti ohrožené digitálními
závislostmi.
14
graf 4-1: Zaměření preventivních programů podle typů chování ve školním roce 2021/2022, v %
Pozn.: údaje k 29. 8. 2023
Zdroj: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN [43], Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN [44]
4.3 Selektivní a indikovaná prevence
Programy selektivní, resp. indikované prevence jsou určeny pro skupiny osob, resp. jednotlivce,
u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik a rozvoj různých forem
rizikového chování, tj. jsou ohroženější než jiné skupiny populace či jednotlivci [45, 46]. Programů
selektivní a indikované prevence je dlouhodobě nedostatek – dosud prošlo systémem certifikací
20 programů selektivní a 8 programů indikované prevence v adiktologii.
Ze všech realizovaných preventivních programů ve školách bylo 6,9 % programů selektivní
prevence a 1,4 % programů indikované prevence. Podrobnější informace o jejich realizaci nejsou
k dispozici. Indikovanou prevenci realizovanou nestátními organizacemi doplňuje síť
47 pedagogicko-psychologických poraden a 33 středisek výchovné péče.
Za školní rok 2021/2022 bylo do systému SEPA nahlášeno celkem 72 536 řešených případů
výskytu rizikového chování v ZŠ a SŠ. Nejčastěji řešeným rizikovým chováním byly špatné vztahy
mezi žáky (26,4 %), užívání tabáku (16,5 %) a záškoláctví (9,2 %). Nejčastěji řešené závislostní
chování je užívání tabákových nebo nikotinových výrobků – graf 4-2.
14
https://www.nadacesirius.cz/granty/grantove-vyzvy [2023-06-02]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
41
graf 4-2: Řešené případy výskytu rizikového chování v oblasti závislostí v ZŠ a SŠ ve školním roce
2021/2022
Pozn.: údaje k 29. 8. 2023
Zdroj: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN [43], Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN [44]
Česká společnost pro inkluzivní vzdělávání v r. 2022 vydala ve spolupráci s MŠMT, MZ, MPSV a MV
Kartu k identifikaci špatného zacházení s dětmi (KID). Karta poskytuje profesím, které mohou být
v kontaktu s ohroženými dětmi, vodítka pro jejich včasnou identifikaci a postup pomoci
ohroženému dítěti.
4.4 Prevence na úrovni komunity
Pro prevenci na úrovni komunity jsou klíčové tzv. komunitní týmy, v jejich rámci probíhá
dlouhodobá spolupráce různých profesních skupin a propojování sítě služeb a institucí na místní
úrovni [47].
Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN od r. 2021 realizuje projekt Vývoj a pilotní ověření regionálního
vzdělávacího modulu prevence duševního onemocnění dětí a dospívajících s důrazem na rizikové
chování (COPERISK),
15
který cílí na posílení duševního zdraví dětí a dospívajících a zmírnění
dopadů rizikového chování, včetně závislostního chování, a to prostřednictvím regionálních
modelů preventivních služeb.
4.5 Mediální a informační kampaně
V ČR každoročně probíhá řada mediálních kampaní zaměřených na problematiku návykových
látek. Kampaň Suchej únor má za cíl prevenci užívání alkoholu a snížení rizikové konzumace
alkoholu v ČR. Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) realizuje kampaň Zůstaň nad
vlivem
16
zaměřenou na prevenci závislostního chování u mladých lidí a propagaci adiktologických
služeb. Akce podporující odvykání kouření probíhají u příležitosti Světového dne bez tabáku.
V lednu 2024 byla spuštěna kampaň České asociace pojišťoven a Policie ČR ve spolupráci
s Českou televizí s názvem Zkratky.
17
Kampaň je zaměřena na zvýšení povědomí o látkových
závislostech a dopadech dlouhodobého užívání drog zejména mezi mladými lidmi ve věku
15–29 let. Součástí kampaně je hraný seriál Adikts a dokumentární cyklus Česko na drogách.
15
https://www.adiktologie.cz/podpora-novych-sluzeb-v-peci-o-dusevne-nemocne-19-7-2021-90938,
https://coperisk.lf1.cuni.cz/ [2023-07-18]
16
www.zustannadvlivem.cz [2023-08-14]
17
www.drogyjsouzkratky.cz [2024-02-27]
Adiktologická prevence
42
NMS provozuje několik webových stránek pro veřejnost věnujících se problematice závislostí:
Národní stránky pro podporu odvykání kouření koureni-zabiji.cz, Národní stránky pro podporu
omezení konzumace alkoholu alkohol-skodi.cz, Národní stránky pro snížení rizik hazardního hraní
hazardni-hrani.cz a Informační portál o ilegálních a legálních drogách drogy-info.cz.
Národní zdravotní informační portál nzip.cz, který od r. 2020 provozuje Ústav zdravotnických
informací a statistiky ČR (ÚZIS), obsahuje také sekci Závislosti a návykové látky. SÚKL provozuje
webové stránky olecich.cz zaměřené na zvýšení informovanosti veřejnosti v oblasti lékové
problematiky.
Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze provozuje od r. 2017 informační internetové stránky
zaměřené na problematiku alkoholu s názvem alkoholpodkontrolou.cz.
Od srpna 2019 integruje Národní linka pro odvykání (NLO) na tel. 800 350 000 témata kouření
tabáku a užívání nikotinu, alkoholu, psychoaktivních léků, nelegálních drog, ale také hazardního
hraní a digitálních závislostí.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
43
Adiktologická prevence
44
5
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
45
Kapitola 5: Adiktologické služby
5.1 Systémový rámec adiktologických služeb
Síť adiktologických služeb pokrývá celé spektrum problémů spojených s užíváním návykových
látek a s dalším závislostním chováním a tvoří ji zařízení a programy různých typů služeb
(zdravotní, sociální, výchovně-pedagogické), které jsou zakotveny v různých oborech a resortních,
tedy i legislativních rámcích.
18
Český adiktologický institut (ČAI) od r. 2022 realizuje 3letý projekt Doporučené klinické postupy
v adiktologii, v jehož rámci jsou vytvářena doporučení pro klinickou praxi založená na
interdisciplinární shodě klíčových odborných společností v oboru adiktologie.
5.2 Síť adiktologických služeb
Síť adiktologických služeb tvoří dvě velké skupiny programů, které se do značné míry prolínají:
Zdravotnická zařízení oboru psychiatrie, resp. se specializací v oboru návykových nemocí
(tzv. AT podle historického označení alkohol a toxikomanie), která poskytují ambulantní
a rezidenční zdravotní služby a nelékařské adiktologické ambulance pro dospělé či děti vázané
na odbornost adiktologa. Tato síť je hrazena především ze systému veřejného zdravotního
pojištění.
Programy minimalizace rizik, programy ambulantní léčby a poradenství, rezidenční léčby
formou terapeutických komunit a programy následné péče, které mají převážně registraci
sociální služby a jsou většinou provozovány nestátními neziskovými organizacemi (NNO)
a financovány prostřednictvím dotací.
Koncepce rozvoje adiktologických služeb definuje 6 základních typů služeb – obrázek 5-1 [48]:
adiktologické preventivní služby,
adiktologické služby minimalizace rizik,
adiktologické služby ambulantní léčby a poradenství,
adiktologické služby krátkodobé stabilizace,
adiktologické služby rezidenční léčby,
adiktologické služby následné péče.
V ČR je přibližně 250–300 programů (center) adiktologických služeb různých typů. Z nich je
55–60 nízkoprahových kontaktních center, 50 terénních programů, 90–100 ambulantních
léčebných programů (z toho 10 programů pro děti a dorost), 10–15 detoxifikačních jednotek,
25–30 oddělení lůžkové zdravotní péče, 15–20 terapeutických komunit, 35–45 ambulantních
doléčovacích programů (z nich 20–25 s chráněným bydlením) a 5–7 domovů se zvláštním režimem
18
Např. služby minimalizace rizik mají převážně registraci sociální služby a jsou provozovány NNO. Služby ambulantní
léčby a poradenství jsou provozovány jak sociálními, tak zdravotními službami. Rovněž služby rezidenční léčby jsou
dostupné v psychiatrických nemocnicích, ale také v rezidenčních programech sociálních služeb typu terapeutická
komunita. Služby následné péče s podporovaným bydlením či zaměstnáním jsou především sociálními službami, ale
programy následné péče nabízejí standardně také např. psychiatrické nemocnice. I když jsou některé služby
specializované na specifické cílové skupiny, např. na injekční uživatele nebo osoby v riziku problémového hraní, je
v posledních letech patrný trend integrace všech typů adiktologických poruch.
Adiktologické služby
46
pro osoby závislé na návykových látkách. Přibližně 60–70 zařízení hlásí pacienty v léčbě opioidními
agonisty (substituční léčbě).
V posledních letech se také více rozvíjí privátní segment adiktologických služeb. Roste i nabídka
léčebných a poradenských intervencí poskytovaných prostřednictvím internetu a s využitím
nových technologií. K dispozici je také nabídka svépomocných a participativních aktivit.
5.3 Certifikace odborné způsobilosti adiktologických služeb
K zajištění minimálních standardů kvality adiktologických služeb slouží od r. 2006 systém
certifikace odborné způsobilosti služeb (certifikační systém RVKPZ). V listopadu 2021 schválila
RVKPP nové Standardy odborné způsobilosti adiktologických služeb zpracované v rámci projektu
Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky
(projekt RAS), které odpovídají nové typologii služeb.
Na začátku r. 2020 byl proces certifikací pozastaven a dosud nebyl obnoven. K září 2023 mělo
(na základě prodloužení platnosti certifikátů) platnou certifikaci odborné způsobilosti RVKPZ
celkem 206 programů, nejčastěji šlo o kontaktní a poradenské služby (53) a terénní programy (53),
programy ambulantní léčby (42), doléčovací programy (20) a terapeutické komunity (10).
Obnovení procesu certifikace se předpokládá v r. 2024.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
47
Rezidenční léčba
pravidelný kontakt, zaměření na
abstinenci
cíl: zlepšení zdravotního stavu,
sociální situace, změna životního stylu
klienta
psychiatrické, adiktologické
(zdravotní), nezdravotnické
ambulance, multidisciplinární
ambulantní programy
obrázek 5-1: Síť adiktologických služeb v České republice – typologie služeb
Služby ambulantní léčby
a poradenství
Služby minimalizace
rizik
Preventivní služby
širší koncept prevence rizikového chování, ve školských zařízeních
cíl: zabránit/oddálit zkušenosti s návykovou látkou / zabránit vzniku závislostního chování
dlouhodobá spolupráce, edukace, předávání informací, poradenství, nácvik sociálních dovedností a rolí
Služby krátkodobé
stabilizace
cíl: navázání časného kontaktu, snižování zdravotních, sociálních a ekonomických rizik a dopadů závislostního chování, ochrana
veřejného zdraví, motivace uživatelů drog ke změně
kontaktní centra, terénní programy (např. drogová scéna, herny, prostředí zábavy)
výměna injekčních stříkaček, testování na infekční onemocnění (HIV, VHC, VHB, syfilis), kontaktní práce, edukace, poradenství
nízkoprahový přístup
cíl: krátkodobá stabilizace somatického a psychického stavu
klienta, stabilizace po relapsu, minimalizace symptomů
odvykacího syndromu
detoxifikační jednotky, krizová stabilizace
farmakoterapie, edukační program či motivační trénink,
podpůrná psychoterapie, skupinová a individuální terapie,
poradenství
provedení diagnostiky a stanovení individuálního léčebného
plánu, case management
příprava a referování pacienta/klienta do navazujících typů
programů
Služby následné péče
cíl: udržení abstinence po léčbě, udržení změn v životním stylu, sociální rehabilitace
a integrace
ambulantní/pobytové (chráněné bydlení)
podpora v zaměstnání: chráněné zaměstnaní, pracovní a sociální agentura
strukturovaný program, zaměření na
abstinenci
cíl: úzdrava a celková stabilizace klienta
(sociální, rodinná, vztahová, pracovní aj.)
střední až těžký stupeň závislosti
psychiatrické nemocnice
(3–6 měsíců), terapeutické komunity
(6–18 měsíců)
Adiktologické služby
48
5.4 Služby minimalizace rizik
Harm reduction intervence (minimalizace rizik) pro lidi užívající drogy poskytují v ČR zejména
stacionární kontaktní centra (KC) a terénní programy (TP), které se zaměřují zejména na prevenci
onemocnění přenosných krví / pohlavní cestou a na sociální a psychickou stabilizaci uživatelů.
Cílovou populací jsou lidé, kteří užívají drogy vysoce rizikově, zejména lidé užívající drogy injekčně
(LDI), dále experimentátoři, rodinní příslušníci a blízcí. Nově se některá zařízení zaměřují i na
služby harm reduction pro osoby se závislostí na alkoholu.
Počet nízkoprahových programů se pohybuje okolo 100, v kontaktu s nimi bylo v r. 2022 celkem
40 tis. uživatelů drog, z toho bylo 28 tis. uživatelů pervitinu (70 %), 10 tis. uživatelů opioidů (25 %)
a necelé 2 tis. uživatelů konopných látek (4 %). Programy odhadly dalších téměř 11 tis. osob ve
zprostředkovaném kontaktu. Z dlouhodobého hlediska je patrný postupný nárůst počtu uživatelů
pervitinu. Podíl lidí užívajících drogy injekčně mezi klienty nízkoprahových programů se pohybuje
okolo 90 %, roste průměrný věk klientů – graf 5-1. Vzhledem k vysokému podílu injekčních
uživatelů mezi lidmi užívajícími drogy rizikově (LDR) je nejčastěji poskytovanou službou distribuce
injekčních setů a parafernálií.
Distribuci injekčního materiálu v r. 2022 realizovalo všech 111 nízkoprahových programů,
v objemu 9,2 mil. ks jehel a stříkaček – graf 5-2 [49]. Průměrný počet injekčního náčiní na jednu
osobu ze skupiny LDI v kontaktu s výměnnými programy byl 259 ks, v přepočtu na jednoho
odhadovaného injekčního uživatele to představuje 215 ks ročně, což je podle WHO v rámci
prevence přenosu HIV nad hranicí pásma vysokého pokrytí [50].
19
graf 5-1: Počty osob v kontaktu s nízkoprahovými programy v l. 2013–2022, podle typu užívané
látky
Pozn.: LDR = lidé užívající drogy rizikově, LDI = lidé užívající drogy injekčně
Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti [49]
19
Pro efektivní prevenci HIV je podle WHO žádoucí dosáhnout vysokého pokrytí, které je definováno jako distribuce
200 a více kusů jehel na 1 injekčního uživatele a rok. Cíl pro r. 2030 je 300 a více kusů.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
49
graf 5-2: Počet programů realizujících výměnný program, počet vydaných jehel a stříkaček (v tis.)
a počet lidí užívajících drogy injekčně (v tis.) v l. 2013–2022
Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti [49]
Od r. 2021 je v ČR realizován projekt distribuce naloxonu klientům a dalším osobám v okolí
uživatelů drog. Do projektu bylo v r. 2022 zapojeno 26 nízkoprahových programů ve 13 městech,
distribuovaným přípravkem je nosní sprej Nyxoid obsahující 1,8 mg naloxonu v jedné dávce.
V r. 2022 bylo k dispozici 520 dávek přípravku. Programy po dobu trvání projektu zaznamenaly již
65 případů použití přípravku při předávkování.
V r. 2022 zahájila Společnost Podané ruce přípravu a pilotní provoz aplikační místnosti formou
mobilní aplikační jednotky v Brně. Terénní analýza z období října 2022 až března 2023 potvrdila
zájem cílové skupiny o bezpečné místo k injekční aplikaci drog. Od července 2023 byla realizována
komplexní analýza prostředí a potřeb klientů a místních aktérů. Provoz mobilní aplikační místnosti
byl zahájen v září 2023 [51, 52].
Možnost testování na HIV nabízelo v r. 2022 v ČR 83 nízkoprahových programů, na VHB 64, na
VHC 86 a na syfilis 72 programů. Počet provedených testů se v r. 2021 a 2022 zvýšil, i přesto je
míra testování LDI dlouhodobě nízká. Každoročně je na VHC a HIV otestováno přibližně 7–8 %
z celkového odhadovaného počtu LDI.
Kontinuum péče v oblasti VHC od testování přes vstup do léčby po její úspěšné dokončení se
mezi LDR v ČR zlepšuje. Léčba byla podle studie Monitoring testování infekcí v nízkoprahových
zařízení v r. 2022 zahájena téměř u tří čtvrtin osob, kterým byla infekce VHC potvrzena. V r. 2023
zahájil ÚZIS projekt Časný záchyt hepatitidy C u osob užívajících drogy injekčně,
20
který je zaměřen
na podporu testování a lepší návaznost léčebné péče u osob se zjištěnou VHC. Do projektu je
zapojeno 25 nízkoprahových zařízení a 20 klinických center zaměřených na léčbu virové hepatitidy
typu C.
Dostupnost programů snižování rizik v prostředí nočního života je stále nedostatečná. V prostředí
zábavy působí v ČR 10–18 programů. Programů specializovaných na prostředí zábavy je v ČR
cca 3–5. Nízký počet těchto programů souvisí s omezenou finanční podporou těchto aktivit. Od
r. 2020 je realizován výzkumný projekt Vysoké školy chemicko-technologické a 3. LF UK s názvem
20
https://www.uzis.cz/index.php?pg=o-nas--projekty&prid=26 [2024-01-18]
Adiktologické služby
50
Drugs-info-site, v rámci kterého probíhá mezi klienty adiktologických služeb a na akcích
v prostředí zábavy testování vzorků drog.
21
Ve 2 věznicích probíhá bezplatná distribuce kondomů prostřednictvím výdejních automatů
a v 11 věznicích jsou kondomy dostupné v místnostech pro návštěvy bez zrakové a sluchové
kontroly. Distribuce injekčních stříkaček nebo jiného harm reduction materiálu není v českých
věznicích zavedena [53].
Inovativní harm reduction přístup v ČR představují programy podávání alkoholu intenzivním
uživatelům alkoholu za kontrolovaných podmínek. Jde o metodu používanou zejména u osob,
které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci, převážně jde o osoby bez domova. Od r. 2020
funguje kontaktní centrum na tomto principu v Brně. S prvky tzv. kontrolovaného podávání
alkoholu se lze v ČR setkat také v některých domovech se zvláštním režimem pro osoby závislé
nebo ohrožené závislostí.
5.5 Ambulantní programy
Síť ambulantních programů tvoří psychiatrické ambulance, specializované jsou tzv. AT ambulance,
adiktologické ambulance a ambulantní programy na bázi sociálních služeb. Ambulantní léčbu
a poradenství poskytují také programy indikované prevence a jiné programy působící v resortu
školství. Celkem v ČR působí přibližně 90–100 ambulantních programů. V ČR se rozvíjí síť
ambulantní adiktologické péče specializované na děti a mládež.
S psychiatrickými ambulancemi je ročně v kontaktu celkem 37–40 tis. uživatelů návykových látek,
z toho 11 tis. v kontaktu s AT ambulancemi (37 tis., resp. 10 tis. v r. 2022). Z celkového počtu bylo
21 tis. uživatelů alkoholu (57 %), 13 tis. uživatelů nelegálních drog a těkavých látek (35 %), z nichž
největší počet představují polyvalentní uživatelé (4 tis., 31 %), uživatelé pervitinu a amfetaminů
(4 tis., 29 %) a uživatelé opioidů (3,5 tis., 28 %) – graf 5-3.
Přibližně dvě třetiny klientů ambulantních adiktologických programů tvoří muži. Největší podíl
mužů byl mezi klienty záchytných stanic (82 %). Pobyt na záchytné stanici však není podle
Společnosti pro návykové nemoci (SNN) ČLS JEP považován za adiktologickou službu.
V dotačním řízení Úřadu vlády ČR bylo v r. 2022 podpořeno 55 programů ambulantní léčby, které
měly v péči celkem 11,5 tis. osob se závislostním chováním (z toho 5 684 uživatelů drog) [49].
21
https://drugsinfosite.org/dis/dis_about/ [2024-01-18]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
51
graf 5-3: Struktura klientů ambulantních adiktologických programů podle typu užívané látky
v r. 2022
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [54]
5.6 Léčba opioidními agonisty
Počet osob hlášených do registru opiátové substituční léčby dlouhodobě stagnuje. Do Národního
registru léčby uživatelů drog (NRLUD) hlásí pacienty přibližně 60–70 zdravotnických zařízení,
v léčbě je každoročně evidováno více než 2 tis. osob. V r. 2022 byl zaznamenán další pokles počtu
osob v léčbě – graf 5-4. Dostupnost léčby opioidními agonisty je problematická ve všech krajích
ČR.
Významný počet pacientů v opiátové substituční léčbě se však v ČR nachází mimo NRLUD.
Substituční léčbu vykazují také psychiatrické ambulance a praktičtí lékaři. Z agregovaných údajů
z výkazů psychiatrických ambulancí a výzkumu mezi praktickými lékaři vyplývá, že celkový počet
pacientů v substituční léčbě může být až dvojnásobek počtu uváděného v NRLUD [55, 56].
V průměru je v ČR v posledních letech registrováno v substituční léčbě 20–40 % odhadovaného
počtu lidí užívajících opioidy rizikově.
graf 5-4: Počet pacientů v substituční léčbě hlášených do NRLUD v l. 2013–2022
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [56]
Adiktologické služby
52
V r. 2022 bylo na trhu 7 přípravků pro léčbu závislosti na opioidech, a to metadon dostupný ve
specializovaných substitučních centrech, 2 přípravky obsahující buprenorfin – Subutex®a Ravata®
a 4 kompozitní přípravky s účinnými látkami buprenorfin a naloxon – Suboxone®, Bupensanduo®,
Libroxar® a Zubsolv®.
Celkem 73 % pacientů je poskytována substituční léčba buprenorfinem a 27 % metadonem.
Z 1 431 osob léčených buprenorfinem v r. 2022 užívalo 639 (45 %) monopřípravky (nejčastěji
Subutex) a 792 (55 %) kombinované přípravky obsahující buprenorfin a naloxon (Suboxone). Počet
a kapacita metadonových center se v průběhu let téměř nezměnily.
Metadon je pacientům v léčbě opioidními agonisty ve specializovaných centrech poskytován
zdarma. Ze systému veřejného zdravotního pojištění jsou hrazeny kombinované preparáty
Suboxone 8 mg, Bupensanduo 8 mg a Zubsolv 5,7 mg. Ostatní buprenorfinové preparáty si
pacienti hradí.
Na základě extrapolace výsledků průzkumu Lékaři ČR poskytovalo v r. 2022 léčbu opioidními
agonisty odhadem 720 praktických lékařů, a to téměř 5,5 tis. pacientů.
K poskytování léčby opioidními agonisty má v ČR povolení 10 věznic, z toho 6 věznic hlásilo
léčené pacienty v r. 2022. Léčba opioidními agonisty je poskytována převážně pokračujícím
pacientům. Od r. 2019 je možné zahajovat substituční léčbu i po nástupu do výkonu trestu.
Substituční látkou je téměř výhradně metadon.
Substituční léčba závislosti na metamfetaminu není v ČR standardně dostupná. Ojediněle jsou
v klinické praxi předepisovány preparáty s centrálně stimulačním účinkem mimo jejich schválenou
indikaci.
5.7 Rezidenční programy
Rezidenční péči poskytují v ČR detoxifikační a lůžková oddělení léčebných zdravotnických zařízení,
zejména psychiatrických nemocnic, terapeutické komunity, zařízení speciálního školství
a programy chráněného bydlení.
Ročně je pro závislost na návykových látkách hospitalizováno v psychiatrických lůžkových
zařízeních 11–12 tis. osob (12 057 v r. 2022), z toho 7 tis. (58 %) v souvislosti s konzumací alkoholu
a 4–5 tis. (42 %) v souvislosti s užíváním nelegálních drog – graf 5-5. Muži tvoří dlouhodobě 70 %
hospitalizovaných osob. Věk léčených uživatelů nelegálních drog se postupně zvyšuje.
graf 5-5: Pacienti v rezidenční psychiatrické péči v souvislosti s užíváním návykových látek v r. 2022
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [54]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
53
V ČR působí 17 terapeutických komunit (TK), 13 je registrováno jako sociální služba, 4 fungují
v rámci rezidenční psychiatrické péče. V 10 komunitách podporovaných v dotačním řízení Úřadu
vlády ČR je ročně léčeno téměř 400 osob (399 v r. 2022). Klienty komunit tvoří nejčastěji uživatelé
pervitinu (60–70 %), alkoholu (15–20 %), opioidů (5–6 %) a kanabinoidů (5–8 %). Průměrný věk
klientů byl 32 let [49].
Pod resort školství spadá systém náhradní výchovné péče o ohrožené děti ve školských zařízeních
pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči
(diagnostické ústavy, dětské domovy, výchovné ústavy a střediska výchovné péče). V r. 2022 bylo
v ČR celkem 123 školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a 58 pro výkon ochranné výchovy
a preventivně výchovnou péči. Součástí 5 zařízení byla oddělení specializovaná pro pobyt dětí
ohrožených závislostí – celková kapacita těchto speciálních oddělení v r. 2022 byla 80 míst a pobyt
v nich absolvovalo 164 dětí [57].
5.8 Následná péče
V červenci 2023 bylo v Registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV evidováno 30 poskytovatelů
služeb, kteří provozovali celkem 42 programů, z nichž bylo 23 pobytových.
Služeb některého z 21 programů následné péče dotovaných Úřadem vlády ČR využilo v r. 2022
celkem 1,1 tis. klientů se závislostním chováním, nejčastěji šlo o uživatele nelegálních návykových
látek (57 %) a alkoholu (31 %). V kontaktu s těmito službami jsou také rodinní příslušníci a blízké
osoby. Celková kapacita chráněného bydlení byla 252 míst [49].
Následnou péči pacientům, kteří absolvovali léčbu v daném zařízení, poskytují také psychiatrické
nemocnice.
5.9 Adiktologické služby ve vězení
Prevence, léčba závislostí a snižování zdravotních a sociálních dopadů užívání nelegálních drog
jsou ve věznicích realizovány prostřednictvím poraden drogové prevence, adiktologických
ambulancí, center substituční léčby, bezdrogových zón a specializovaných oddílů a programů
adiktologických služeb [58].
Od r. 2016 působí ve věznicích profese adiktologa. V r. 2022 pracovalo ve 12 věznicích
14 adiktologů. V kontaktu s nimi jsou ročně přibližně 2–3 tis. osob (2 348 v r. 2022). Celkem 37 %
z nich uvedlo zkušenost s injekčním užitím drog někdy v životě. Mezi nejčastěji užívanými
nelegálními drogami byl uváděn pervitin (76 %).
Poradny drogové prevence byly dostupné ve všech věznicích, jejich služeb využívá ročně
cca 11–12 tis. osob (11 938 v r. 2022). Celkem 79 % tvořili uživatelé nelegálních drog, 43 % uvedlo
injekční užívání.
Léčbu závislosti během výkonu trestu odnětí svobody bylo možno v r. 2022 absolvovat na
specializovaných oddílech ve 14 věznicích, z toho 10 věznic mělo oddíly pro dobrovolnou léčbu.
Celková kapacita specializovaných oddílů s dobrovolným léčením činila v r. 2022 celkem 323 míst.
V péči bylo celkem 603 osob. K poskytování léčby opioidními agonisty má povolení 10 věznic,
z toho 6 věznic hlásilo v r. 2022 léčené pacienty. Programy léčby ve věznicích evidovaly
56 léčených osob, tj. polovinu oproti předchozímu roku.
Soudem nařízené ochranné léčení bylo v r. 2022 možno absolvovat v 6 specializovaných oddílech
v 5 věznicích. Celková kapacita oddílů pro ochranné léčení byla 151 míst, v péči těchto oddílů bylo
204 osob.
Od r. 2019 jsou ve věznicích dostupné nekuřácké zóny. V r. 2022 mělo nekuřáckou zónu 8 věznic,
možnost zařazení využilo 319 osob.
Adiktologické služby
54
Intenzivní spolupráci s NNO, tj. 10 a více návštěv za rok, vykázalo celkem 32 věznic. Intervence
byly poskytovány také online. V kontaktu s některou z NNO bylo více než 3 tis. osob ve výkonu
vazby či trestu odnětí svobody.
5.10 Participativní a svépomocné aktivity
V posledních letech vznikají nové organizace a neformální skupiny založené na participativních
aktivitách a jsou síťováni lidé s žitou zkušeností. V rámci adiktologických služeb častěji probíhá
vzdělávání lidí s žitou zkušeností a jejich zapojení do týmů pracovníků na principu recovery
koučování.
Svépomocné skupiny představují specifickou, neformální pomoc a podporu lidem v náročných
životních situacích, nejen v souvislosti se závislostním chováním. Členové skupin si vzájemně
poskytují podporu a sdílejí své zkušenosti. V ČR jsou nejrozšířenější Anonymní alkoholici (AA).
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
55
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
57
Kapitola 6: Užívání tabákových, nikotinových
a souvisejících výrobků a jeho dopady
6.1 Veřejnozdravotní význam kouření
Kouření globálně zaujímá nejvyšší příčky na žebříčku rizikových faktorů z hlediska jejich příspěvku
k celkové zdravotní zátěži. Podílí se na více než 7 % ztracených let života v důsledku nemoci
a úmrtí a tvoří odhadem 13 % celkové úmrtnosti, ve vyspělých zemích však až 20 % [4]. Kouření
významně přispívá ke vzniku kardiovaskulárních nemocí, nemocí dýchací soustavy a novotvarů [9,
59]. Střední délka života pravidelných kuřáků je v průměru o 10–11 let nižší než u nekuřáků [60,
61].
Nejrozšířenějším tabákovým výrobkem užívaným v ČR jsou průmyslově vyráběné cigarety. Na trhu
je řada alternativních výrobků k užívání nikotinu, u kterých nedochází ke spalování tabáku. Jde
o tabákové i netabákové výrobky k orálnímu užití (např. žvýkací tabák nebo nikotinové sáčky),
šňupací tabák, zahřívané výrobky umožňující nikotin přijímat prostřednictvím páry, a to jak
tabákové (např. IQOS a Glo), tak netabákové (tzv. elektronické cigarety), ale i tzv. náhradní terapii
nikotinem ve formě žvýkaček, pastilek a ústního spreje.
Užívání některých alternativních nikotinových výrobků je spojeno s nižšími veřejnozdravotními
riziky než kouření tabáku. Některé jsou účinné při odvykání kouření [62, 63].
6.2 Užívání tabákových a nikotinových výrobků mezi dětmi
a mládeží
Zkušenosti s kouřením má 4 % 11letých, 14 % 13letých, 31 % 15letých a 54 % 16letých. Přibližně
polovina z nich kouřila cigarety v posledních 30 dnech [64, 65]. Pravidelné denní kouření uvádí
9 % studentů ve věku 15–19 let, 3 % kouří 11 a více cigaret denně (tzv. silní kuřáci) [66]. Od r. 2011
dochází k poklesu prevalence kouření cigaret u dospívajících, a to včetně prevalence denního
i silného kouření. Klesající trend v kouření cigaret potvrzují rovněž zjištění ze studie GYTS
realizované mezi 13–15letými žáky v r. 2022 – graf 6-1.
graf 6-1: Prevalence kouření cigaret v posledních 30 dnech mezi 13–15letými žáky – studie GYTS
2022, v %
Zdroj: Kamarádová [67]
Zároveň se v posledních letech zvyšuje podíl dospívajících, kteří mají zkušenost s užíváním
elektronických cigaret, ty podle studie HBSC 2022 užilo v posledních 30 dnech 2 % 11letých, 10 %
34,0
29,8
28,0
14,0
9,0
35,1 32,7 33,1
16,6
13,6
34,6
31,1 30,6
15,2
11,2
2002 2007 2011 2016 2022
Chlapci
Dívky
Celkem
Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků a jeho dopady
58
13letých a 22 % 15letých. Vyšší prevalenci užívání alternativních tabákových a nikotinových
výrobků rovněž potvrzují výsledky ze studie GYTS 2022 – zahřívané tabákové výrobky užilo
v posledních 30 dnech 11 % a nikotinové sáčky 8 % žáků ve věku 13–15 let. Zkušenosti s užitím
e-cigaret mezi dospívajícími jsou vyšší než zkušenosti s klasickými cigaretami. Pokles kouření
klasických cigaret mezi mladými lidmi lze tedy částečně vysvětlit nárůstem užívání alternativních
tabákových a nikotinových výrobků [65].
Výzkumy ukazují dlouhodobý trend nárůstu zkušeností s návykovými látkami, resp. jejich
pravidelného a rizikového užívání, s rostoucím věkem a po přechodu ze základní na střední školu –
graf 6-2. V případě e-cigaret je patrný nárůst míry zkušeností již na 2. stupni ZŠ. Užívání
tabákových a nikotinových výrobků je častější mezi mladistvými ze znevýhodněných sociálních
skupin.
graf 6-2: Kouření cigaret v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ a studenty SŠ v Praze v r. 2022, v %
Zdroj: Petrenko and Líbal [68]
graf 6-3: Užívání e-cigaret v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ a studenty SŠ v Praze v r. 2022,
v %
Zdroj: Petrenko and Líbal [68]
6.3 Užívání tabákových a nikotinových výrobků v dospělé populaci
Tabák kouří necelá třetina dospělé české populace (24–34 %), téměř dvakrát více mužů (30–40 %)
než žen (přibližně 20 %), z toho přibližně 16–24 % dospělé populace kouří denně či téměř denně
[69, 70]. Míra denního kouření je nižší v populaci ve věku 15–24 let a 65+ let (cca 15 %). Zatímco
muži nejčastěji kouří 15–24 klasických cigaret denně, ženy 5–9 cigaret denně.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
59
Podíl kuřáků v české populaci mírně klesal do r. 2015, u mužů se situace v posledních letech příliš
nemění, mezi ženami je možné pozorovat mírný pokles v posledních 3 letech – graf 6-4.
E-cigarety v současnosti užívá odhadem 5–10 % dospělé populace, přibližně polovina z nich
denně, a zahřívané tabákové výrobky užívá přibližně 3–7 % dospělých. Nikotinové sáčky
v současnosti užívají 2–3 % dospělých, z nich téměř polovina denně. Nejvyšší míru užívání
nikotinových sáčků v současnosti i denně uvádí věkové skupina 15–24 let. Podíl osob užívajících
alternativní tabákové a nikotinové výrobky s rostoucím věkem uživatelů klesá [71].
Kouření, resp. užívání tabáku je většinou populace (přibližně 80 %) vnímáno jako společensky
přijatelné, v posledních letech roste především tolerance k pravidelnému kouření. Spokojeno se
zavedením zákazu kouření v restauracích je 70–75 % dospělých [72].
Podle studie NAUTA se přibližně polovina české dospělé populace domnívá, že kouření klasických
cigaret je stejně škodlivé jako užívání e-cigaret a zahřívaných tabákových výrobků. Podle 11 % je
užívání e-cigaret a zahřívaných tabákových výrobků dokonce škodlivější.
graf 6-4: Trendy v prevalenci denního kouření v dospělé populaci (starší 15 let) podle pohlaví –
srovnání studií z let 2012–2022, v % (Národní výzkum užívání návykových látek, Evropské výběrové
šetření o zdraví, Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu)
Pozn.: *Výsledky Národního výzkumu 2012 se vztahují k populaci ve věku 15–64 let.
Zdroje: Chomynová et al. [71], Csémy et al. [70], Chomynová and Mravčík [69], Daňková [73]
6.4 Zdravotní důsledky kouření
Kouření je v ČR příčinou přibližně pětiny všech úmrtí. Ročně na nemoci způsobené kouřením
zemře 16–18 tis. lidí [74, 75] a 50 osob denně, především na kardiovaskulární nemoci, nemoci
dýchací soustavy a zhoubné novotvary. Kouření lze přičíst přibližně 80 % případů zhoubného
novotvaru průdušnice, průdušek a plic (rakoviny plic) a chronické obstrukční plicní nemoci
(CHOPN).
Ročně je nově diagnostikováno téměř 7 tis. případů rakoviny plic (6,2 tis. v r. 2021), přes 5 tis. lidí
na ni každý rok zemře. Více než 65 % nově diagnostikovaných onemocnění rakoviny plic je
28,2
34,5 32,8
27,6 24,0
26,7 27,2 28,2
21,8 23,8 22,6 24,5
21,1 21,2 22,0 20,6
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Muži
Národní výzkum* EHIS NAUTA
18,1 16,5 15,4
15,7 16,0
19,6
17,4 19,0
14,8 15,6 14,5
17,9
15,2 12,2 13,3 12,0
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Ženy
Národní výzkum* EHIS NAUTA
Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků a jeho dopady
60
zachyceno v pozdních stadiích. CHOPN je příčinou více než 30 tis. hospitalizací a více než
3 tis. úmrtí ročně, úmrtnost na toto onemocnění dlouhodobě roste [76].
Kouření v těhotenství má prokazatelně negativní dopad na plod. Novorozenci matek kuřaček mají
nižší porodní hmotnost a vyšší riziko porodních a poporodních komplikací, častější je výskyt
syndromu náhlého úmrtí novorozence (SIDS) [77].
Významným zdravotně rizikovým faktorem je expozice tabákovému kouři. V r. 2022 bylo
v domácím prostředí tabákovému kouři vystaveno celkem 15 % populace, na pracovišti 21 %
populace. Podle studie GYTS 2022 bylo tabákovému kouři doma vystaveno více než třetina
dospívajících (36 %) [67]. Ve věznicích bylo v r. 2022 vystaveno cigaretovému kouři 67 %
odsouzených, což představuje nárůst oproti předchozímu období [78].
6.5 Sociální důsledky kouření
Odhaduje se, že v souvislosti s kouřením vznikají v ČR ročně společenské škody ve výši
100–170 mld. Kč, největší část tvoří ušlá produktivita v důsledku zvýšené nemocnosti a předčasné
úmrtnosti a náklady na léčbu onemocnění souvisejících s kouřením.
22
Podle různých odhadů představují výdaje na cigarety a tabákové výrobky 1–4 % spotřebních
výdajů českých domácností [24, 79].
V r. 2022 bylo v ČR evidováno 21 tis. požárů, v 7 % bylo příčinou požáru kouření. Tento podíl je
v posledních letech stabilní. Přímé materiální škody v důsledku požárů způsobených kouřením
dosáhly téměř 93 mil. Kč (tj. 1,6 % celkových škod způsobených v ČR požáry).
23
6.6 Kriminalita spojená s užíváním tabáku
Podíl nelegálního (nezdaněného) trhu s tabákem činí odhadem 3 % [80], podle představitelů
tabákového průmyslu až 7–9 % [81]. Rozdíl mezi celkovou uváděnou spotřebou cigaret v ČR
(včetně padělků, pašovaného zboží a nelegálních výrobků) a legální domácím prodejem cigaret
činil v r. 2022 celkem 1,2 mld. ks cigaret [82].
V r. 2022 byly v ČR odhaleny dvě ilegální továrny na výrobu cigaret a tabáku provozované
organizovanými skupinami z Polska, Ukrajiny, Běloruska a Moldavska. V rámci trestního řízení bylo
zajištěno 42 mil. cigaret a 44,2 tis. kg tabáku. Škoda na spotřební dani činila 276 mil. Kč [83].
Ministerstvo spravedlnosti eviduje v souvislosti s tabákem 5,8 tisíce přestupků souvisejících
s tabákem, z nichž 96 % případů představovalo kouření na místech, kde je to zakázáno [84].
V r. 2022 se krádeže nebo jiného nezákonného jednání kvůli získání prostředků na cigarety
dopustilo 17 % odsouzených [78].
6.7 Zdravotní varování před riziky kouření a krátké intervence
Od r. 2016 jsou na krabičkách cigaret a obalech tabákových a nikotinových výrobků v ČR povinná
zdravotní varování odpovídající směrnici EU. Kolem 18 % dotazovaných kuřáků uvedlo, že
v souvislosti s nimi zvažovalo přestat kouřit.
Jedním z doporučovaných kroků v klinické praxi je provádění krátkých intervencí k odvykání
kouření. V ČR je jejich provádění povinné pro všechny zdravotnické pracovníky. I přesto pouze
22
Podle odhadů WHO odpovídají společenské náklady spojené s kouřením tabáku cca 3,6 % HDP pro východní Evropu:
https://tobaccocontrol.bmj.com/content/27/1/58 [2024-01-03]
23
https://www.hzscr.cz/clanek/statisticke-rocenky-hasicskeho-zachranneho-sboru-cr.aspx [2024-01-29]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
61
přibližně každý třetí kuřák, který v ČR navštíví lékaře, dostane doporučení, aby kouření zanechal.
Krátké intervence k odvykání kouření provádí podle odhadu z r. 2022 zhruba polovina lékařů [70].
6.8 Odvykání kouření a léčba závislosti na tabáku
Odvykání kouření bez odborné asistence má úspěšnost pouze 3–5 %, léčba závislosti na tabáku
formou krátké intervence má úspěšnost přibližně 10 % a léčba formou intenzivní intervence
v kombinaci s farmakoterapií až 30–35 % [85].
Léčbu závislosti na tabáku v ČR poskytuje 41 center pro léčbu závislosti na tabáku v ambulancích
nemocnic, přibližně 200 specializovaných ambulantních lékařů, přibližně 200 specializovaných
lékáren a některé adiktologické programy. Síť center pro léčbu závislosti na tabáku
a ambulantních lékařů garantuje Společnost pro léčbu závislosti na tabáku.
Od r. 2016 funguje Národní linka pro odvykání 800 350 000 a související online poradna na webu
chciodvykat.cz,
24
poskytují strukturovanou telefonickou a e-mailovou intervenci. Podporu
v odvykání kouření poskytuje i řada dalších webů, Společnost pro léčbu závislosti na tabáku
provozuje stránky slzt.cz a Úřad vlády ČR stránky koureni-zabiji.cz, na které odkazují povinná
varování na krabičkách cigaret. Existuje také několik aplikací pro mobilní telefony.
Farmakoterapie při léčbě závislosti na tabáku není v ČR hrazena. Příspěvky zdravotních pojišťoven
z fondů prevence jsou omezené. V r. 2022 byly do lékáren distribuovány přípravky náhradní
terapie nikotinem v množství odpovídajícím 2,8 mil. doporučených denních dávek, což při
12týdenní léčbě odpovídá cca 33,4 tis. epizod odvykání.
25
Přestat kouřit se v posledním roce pokusil přibližně každý třetí kuřák [69, 70], z toho tři čtvrtiny
bez odborné pomoci a čtvrtina využila prostředky náhradní terapie nikotinem. Mnoho kuřáků
přechází na užívání méně rizikových alternativních výrobků (9 % přešlo na užívání e-cigaret a 4 %
na užívání zahřívaných tabákových výrobků). Využívání těchto výrobků při odborné pomoci
s odvykáním kouření však není součástí schválených doporučených postupů [86]. V r. 2022 byla
publikována nová Doporučení pro léčbu závislosti na tabáku, která zmiňují přístup HR ve smyslu
užívání výrobků na bázi nikotinu, a to bez hoření (kouře) [87]. Pro kuřáky, kteří nedokázali přestat,
jsou možností snížení zdravotního rizika alternativní nikotinové a tabákové výrobky. Kromě
e-cigaret a nikotinových sáčků však používání alternativních výrobků při odvykání kouření není
v ČR součástí doporučených postupů (v souladu s doporučeními WHO).
V ambulantní psychiatrické péči je ročně přibližně 500–1 000 osob s diagnózou závislosti na
tabáku (dg. F17), v r. 2022 to bylo 521 osob [54]. V Národním registru hrazených zdravotních
služeb (NRHZS) bylo v r. 2022 s touto diagnózou v ambulantní léčbě hlášeno pouze 225 osob,
rezidenční léčbu lidé se závislostí na tabáku nevyhledávají – graf 6-5.
24
Zpočátku byla linka zaměřená pouze na pomoc v odvykání kouření.
25
https://www.sukl.cz/rok-2020, https://www.sukl.cz/modules/medication/search.php [2024-01-19]
Užívání tabákových, nikotinových a souvisejících výrobků a jeho dopady
62
graf 6-5: Počet osob léčených pro základní diagnózu závislosti na tabáku (dg. F17) hlášených do
NRHZS v l. 2013–2022
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [76]
6.9 Kouření v ČR ve srovnání s Evropou
Pokles míry kouření cigaret u dospívajících, a to včetně prevalence denního i silného kouření, který
lze v ČR pozorovat od r. 2011, má obdobný trend i v řadě dalších evropských zemí [88, 89]. Také
podíl dospívajících, kteří mají zkušenost s alternativními tabákovými a nikotinovými výrobky, roste
v posledních letech napříč Evropou. Podle studie ESPAD 2019 uvedlo užívání e-cigaret
v posledním měsíci 13 % 16letých (16 % chlapců a 11 % dívek), nejvíce v Litvě, Polsku a Maďarsku.
Současní uživatelé e-cigaret měli častěji zkušenosti s kouřením klasických cigaret a uváděli nízký
věk první zkušenosti s kouřením a zároveň žili v zemích s méně přísnou regulací v oblasti tabáku
[89].
Prevalence současného i denního kouření cigaret v dospělé populaci ČR odpovídá průměru
evropských zemí, na rozdíl od většiny zemí Evropy však dlouhodobě neklesá. Podle posledních
dostupných dat byl nejvyšší podíl denních kuřáků v Bulharsku, Srbsku a Turecku, nejnižší naopak
ve Švédsku, Finsku a Dánsku – graf 6-6. V míře pravidelného užívání e-cigaret je ČR mírně nad
průměrem evropských zemí – nejvyšší podíl pravidelných uživatelů e-cigaret v dospělé populaci
starší 15 let uvádí Francie, Velká Británie, Polsko a Nizozemsko, nejnižší naopak Španělsko,
Švédsko a Rumunsko – graf 6-7.
graf 6-6: Podíly denních kuřáků v evropských zemích v r. 2020, podle pohlaví, v %
Zdroj: OECD, 2022, https://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/daily-smoking-rates-among-adults-by-
gender-2020-or-nearest-year_aade1255-en [2024-03-20]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
63
graf 6-7: Pravidelné užívání e-cigaret v evropských zemích v r. 2019, podle věkových skupin (15+
a 15–24 let), v %
Zdroj: OECD, 2022 https://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/regular-use-of-e-cigarettes-by-age-group-
2019_69af6ddd-en [2024-03-20]
V ČR připadá ročně 195 případů úmrtí v důsledku kouření na 100 tis. obyvatel, což odpovídá
průměru EU; nejvíce úmrtí na 100 tis. obyvatel připadá v Bulharsku (298), Maďarsku (257) a Řecku
(255), nejméně v Portugalsku (114), na Kypru (117) a ve Francii (121).
26
26
https://knowledge4policy.ec.europa.eu/health-promotion-knowledge-gateway/smoking-deaths_en [2024-01-30]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
65
Kapitola 7: Užívání alkoholu a jeho dopady
7.1 Veřejnozdravotní význam užívání alkoholu
Konzumace alkoholu má značný vliv na celkovou zdravotní zátěž. Ve vyspělých zemích je jednou
z hlavních příčin nemocnosti a předčasné úmrtnosti, přispívá ke vzniku více než 200 onemocnění
[90-92]. Největší podíl zdravotní zátěže alkoholu představují kardiovaskulární nemoci, novotvary,
gastrointestinální nemoci (především nemoci jater), konzumace alkoholu je také častou příčinou
dalších škod, jako jsou nehody, úrazy nebo domácí násilí.
Existuje jednoznačný vztah mezi množstvím alkoholu (etanolu) ve vypitém alkoholickém nápoji
a škodlivými zdravotními důsledky. Ze zdravotního hlediska je zásadní množství konzumovaného
etanolu, nikoliv druh alkoholického nápoje. Žádnou dávku alkoholu nelze považovat ze
zdravotního hlediska za bezpečnou či doporučovat jako prospěšnou [8, 93].
Riziková, resp. škodlivá konzumace alkoholu je definována na základě průměrné dávky
konzumovaného alkoholu, tj. konzumace ≥40 g etanolu/den u mužů a ≥20 g/den u žen [94],
resp. ≥60 g/den u mužů a ≥40 g/den u žen [95], což odpovídá 3–5 standardním nápojům denně
u mužů a 1,5–3 standardním nápojům u žen. Dodatečné riziko představuje pití 5 a více sklenic při
jedné příležitosti (tzv. nárazové pití).
ČR patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele. Roční spotřeba
dosahuje v průměru 10 litrů etanolu na 1 obyvatele [26].
7.2 Užívání alkoholu mezi dětmi a mládeží
Zkušenost s konzumací alkoholu má podle studie HBSC 2022 celkem 24 % 11letých, 44 %
13letých, 73 % 15letých, alespoň jednou se opilo 6 % 11letých, 14 % 13letých a 39 % 15letých [65].
Mezi 16letými již má zkušenost s alkoholem 95 %, téměř 40 % v posledním měsíci pilo alkohol
tzv. nárazově (5 a více sklenic při jedné příležitosti).
27
Dlouhodobý trend ve vyrovnání rozdílů v míře konzumace alkoholu mezi chlapci a dívkami byl
patrný i v r. 2022, současně studie potvrdila trend ve výrazném nárůstu zkušeností s opakovanou
opilostí mezi 13. a 15. rokem dětí – graf 7-1.
Výzkumy dlouhodobě ukazují, že významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám,
resp. jejich pravidelného a rizikového užívání, je přechod ze základní na střední školu – graf 7-2.
Subjektivně vnímaná dostupnost alkoholu mezi dospívajícími je relativně vysoká. Pivo si umí
snadno nebo celkem snadno obstarat 80 % 16letých, 40 % uvedlo konzumaci alkoholu
v restauracích. Povědomí o rizikovosti intenzivní konzumace alkoholu se zvyšuje [64].
Častější zkušenosti s alkoholem mají děti socioekonomicky znevýhodněné a děti v institucionální
péči.
27
Jedna standardní sklenice odpovídá 0,5 l piva, 2 dl vína nebo 5 cl 40 % destilátu, standardní sklenice obsahuje 10–20 g
etanolu.
Užívání alkoholu a jeho dopady
66
graf 7-1: Zkušenost s opakovanou opilostí v životě (alespoň 2krát nebo častěji) mezi
11-, 13- a 15letými žáky ZŠ – studie HBSC 1994–2022, v %
Zdroj: Chomynová et al. [96], Baďura [65]
graf 7-2: Užití alkoholu a jeho pravidelná konzumace v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ
a studenty SŠ v Praze v r. 2022, v %
Zdroj: Petrenko and Líbal [68]
7.3 Užívání alkoholu v dospělé populaci
Denně pije alkohol 6–10 % osob starších 15 let [69, 70] – graf 7-3. Odhadem 11 % splňuje
diagnostická kritéria pro závislostní poruchu spojenou s konzumací alkoholu.
Rizikově pije alkohol 15–19 % dospělé populace, tj. v přepočtu odhadem 1,3–1,7 mil. obyvatel ČR,
z nich odhadem 720–900 tis. (8–10 % populace) spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu.
Výskyt škodlivého pití alkoholu je dlouhodobě 2–3krát vyšší mezi muži. Prevalence denního pití
alkoholu i dalších forem rizikové konzumace je výrazně nižší ve věkové skupině 15–24 let [96].
Dlouhodobé trendy ukazují nárůst prevalence rizikového a škodlivého užívání alkoholu mezi
l. 2016 a 2020, v posledních dvou letech se však podíl osob v kategorii rizika v souvislosti s pitím
alkoholu mírně snížil, a to především v důsledku poklesu škodlivého pití mezi muži. Podíl mužů
a žen, kteří pili rizikově alkohol, tak byl v r. 2022 poprvé za období posledních deseti let téměř
totožný (14,5 % mužů a 14,9 % žen) [70].
35,5 36,5 37,5 36,5
46,4
31,6
25,2
23,3
19,2
22,5
29,0 30,5
39,6
28,6
22,5 22,1
13,1 14,4 11,9 12,9
16,6
7,0
4,9 5,1
7,0 6,4 6,3
10,3
14,2
4,9 4,9 5,2
5,0 6,1 2,7 2,7 4,6
2,0 1,1 1,4
3,1 2,0 0,9 0,8 1,2 0,6 0,5 1,1
1994 1998 2002 2006 2010 2014 2018 2022
15 let (chlapci)
15 let (dívky)
13 let (chlapci)
13 let (dívky)
11 let (chlapci)
11 let (dívky)
23,0
31,9
45,1
56,7
71,7
81,5 89,1 93,2
0,5 0,5 2,2 4,2 9,7 18,0 25,4 30,4
6. r. ZŠ
(prima)
7. r. ZŠ
(sekunda)
8. r. ZŠ
(tercie)
9. r. ZŠ
(kvarta)
1. r. SŠ
(kvinta)
2. r. SŠ
(sexta)
3. r. SŠ
(septima)
4. r. SŠ
(oktáva)
Alespoň jednou
Pravidelně (jednou týdně)
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
67
Z průzkumu Lékaři ČR 2022 vyplývá, že počet rizikových konzumentů alkoholu, u kterých si jsou
lékaři vědomi, že mají problém s konzumací alkoholu, je odhadem 175–230 tis. osob [97]. Po
výrazném poklesu v době pandemie COVID-19 v r. 2020 se odhadovaný počet osob
s problematickou spotřebou alkoholu opět zvýšil na dříve sledované hodnoty.
graf 7-3: Denní nebo téměř denní konzumace alkoholu v dospělé populaci (starší 15 let) – srovnání
studií z l. 2012–2022, v % (Národní výzkum užívání návykových látek, Evropské výběrové šetření
o zdraví, Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu)
Pozn.: *Výsledky Národního výzkumu 2012 se vztahují k populaci ve věku 15–64 let.
Zdroje: Chomynová et al. [96], Csémy et al. [70]
Dvě třetiny žen konzumovaly alkohol během těhotenství, 10–20 % těhotných žen konzumuje
alkohol pravidelně [98, 99].
Postoje české společnosti k alkoholu jsou velmi tolerantní. Příležitostné nebo pravidelné pití
alkoholu považuje za přijatelné 90 % dospělých. Pouze čtvrtina obecné populace by podpořila
zákaz reklamy na destiláty, zákaz reklamy na víno či pivo by podpořilo přibližně ještě o polovinu
méně osob (12–13 %).
7.4 Zdravotní důsledky užívání alkoholu
Data Světové zdravotnické organizace (WHO) uvádějí pro r. 2016 odhad podílu úmrtí přímo
přiřaditelných alkoholu ve výši 6,2 % všech úmrtí v ČR (tj. 6–7 tis. osob).
28
Podle předchozího
odhadu za r. 2010 to bylo 6,5 tis. úmrtí, což představuje 6 % celkové úmrtnosti v ČR (10 % u mužů
a 2 % u žen) [100].
28
https://www.who.int/data/gho/data/indicators/indicator-details/GHO/alcohol-attributable-fractions-all-cause-deaths-(-)
[2023-12-17]
9,1
13,1
17,1
16,4
12,9
10,2
7,7
9,2
11,3 12,7
16,3
9,4 9,6
2012 2014 2016 2018 2019 2020 2021 2022
Muži
Národní výzkum* EHIS NAUTA
1,4
2,6 3,1
3,2 2,9
3,1 2,6 3,1
4,4 4,6
3,2 2,6
4,8
2012 2014 2016 2018 2019 2020 2021 2022
Ženy
Národní výzkum* EHIS NAUTA
Užívání alkoholu a jeho dopady
68
Z 6–7 tis. odhadovaných alkoholových úmrtí ročně lze u třetiny určit alkohol jako hlavní nebo
jedinou příčinu úmrtí. Úmrtnost pro příčiny související s alkoholem roste, zvyšuje se počet případů
alkoholických onemocnění jater, nehod a sebevražd pod vlivem alkoholu [101]. Předčasná
úmrtnost spojená s alkoholem je nejvyšší v regionech střední Moravy a také Slezska [102].
Osoby se závislostí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve než běžná populace, téměř 83 %
z nich v ekonomicky aktivním věku do 64 let [103]. Nejčastějšími důvody jsou tzv. vnější příčiny
(24 %), jde zejména o náhodná poranění (13 %) a sebevraždy (6 %), a dále onemocnění jater
(18 %), nemoci oběhové soustavy (15 %) a zhoubné novotvary (7 %).
Ročně je hlášeno 13–14 tis. hospitalizací pro nemoci zcela přiřaditelné alkoholu [104] –
8 tis. případů pro duševní poruchy v souvislosti s užíváním alkoholu (cca 60 %), 4 tis. pro
alkoholické onemocnění jater (30 %) a 1 tis. pro alkoholickou pankreatitidu. Alkohol je
dlouhodobě příčinou 97 % úrazů pod vlivem návykových látek. V r. 2022 bylo hlášeno
15,5 tis. případů hospitalizací pro úraz pod vlivem alkoholu (1 % všech hospitalizací).
7.5 Sociální důsledky a souvislosti užívání alkoholu
Alkohol má negativní dopad na mezilidské vztahy, zejména rodinné. Odhaduje se, že v ČR je
alkohol spojen až s 2/3 všech případů domácího násilí [105]. Oběťmi jsou zejména ženy. Nárazové
pití zvyšuje riziko agresivního chování. Kromě fyzického násilí zvyšuje konzumace alkoholu
pravděpodobnost sexuálního násilí a také intenzivního psychického násilí [106].
Pod vlivem alkoholu je zapříčiněno přibližně 5 % dopravních nehod, při nichž zemře přibližně 10 %
z osob usmrcených při dopravních nehodách. Pravděpodobnost dopravní nehody roste s hladinou
alkoholu v krvi – u 77 % všech nehod zaviněných alkoholem měl viník nehody hladinu alkoholu
v krvi nad 1 ‰, tj. šlo o trestný čin [107].
Odhad celkových společenských nákladů spojených s konzumací alkoholu v ČR dosahuje
50–57 mld. Kč ročně [108-110]. Nejvyšší podíl nákladů tvoří nepřímé náklady v důsledku ztráty
produktivity kvůli nemocnosti a předčasné úmrtnosti (51 %) a náklady na léčbu nemocí
souvisejících s užíváním alkoholu (24 %).
7.6 Kriminalita spojená s alkoholem
Trestné činy spáchané pod vlivem alkoholu tvoří 13 % celkové objasněné trestné činnosti [111].
Primární alkoholová trestná činnost zahrnuje trestný čin podávání alkoholu osobě mladší 18 let,
trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky a trestný čin opilství. V r. 2022 bylo celkem
69 osob odsouzeno za trestný čin podání alkoholu dítěti. Průměrný počet odsouzených za tento
čin v posledních 10 letech činí 50–60 osob ročně [112].
Podle nejnovějších odhadů ČSÚ dosahuje hodnota nelegální produkce alkoholu téměř 700 mil. Kč
ročně. V objemovém vyjádření to představuje přibližně 3 mil. litrů 40% lihovin ročně, což zhruba
odpovídá 5 % celkového legálního trhu s alkoholem [113].
Dosud nejvýraznějším příkladem nelegálního trhu s alkoholem v ČR byla tzv. metanolová kauza
v l. 2012–2013, kdy došlo k hromadnému výskytu otrav způsobených metanolem obsaženým
v nelegálních lihovinách. Celkem bylo zaznamenáno více než 130 otrav, z nich 47 bylo smrtelných
[114].
Hlavním trendem porušování celních předpisů je výroba lihu na destilačních přístrojích v domácích
podmínkách, která je geograficky soustředěna především v oblasti jižní a střední Moravy.
Celní správa ČR odhalila v r. 2022 celkem 30 tis. litrů nelegálního (nezdaněného) alkoholu
(29 tis. litrů v r. 2021). Předpokládaný daňový únik představoval 2,7 mil. Kč (4,9 mil. Kč v r. 2021)
[115].
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
69
Ochranné léčení v oblasti adiktologie soudy uložily 276 osobám, z nich 153 (55 %) v souvislosti
s alkoholem. Nejčastěji bylo protialkoholní léčení uloženo osobám odsouzeným za trestný čin
výtržnictví [112].
Krádeže nebo jiného nezákonného jednání s motivem pořízení prostředků na alkohol se dopustilo
13 % odsouzených vězňů. Dlouhodobě je patrný nárůst tohoto jednání [78].
V souvislosti s alkoholem nebo jinými návykovými látkami byl v r. 2022 evidován 1 tis. přestupků
v kontextu ochrany veřejného zdraví a 13 tis. dopravních přestupků [84, 116].
7.7 Zdravotní varování před riziky konzumace alkoholu a krátké
intervence
Varování před riziky a škodami působenými alkoholem na obalech alkoholických nápojů nejsou
v ČR povinná. Povinně musí být uveden obsah etanolu v procentech objemových.
Provádění krátkých intervencí je zákonnou povinností všech zdravotnických pracovníků.
U rizikových či intenzivních uživatelů alkoholu je však provádí pouze polovina lékařů [97]. Přibližně
třetina obecné populace (37 %) je při návštěvě lékaře dotázána na konzumaci alkoholu a 8 %
dostane doporučení s pitím přestat nebo pití alkoholu omezit [70].
7.8 Léčba uživatelů alkoholu
Léčba závislosti na alkoholu v ČR je v zásadě abstinenčně orientovaná, může probíhat ambulantně
i rezidenčně. Používají se metody individuální, skupinové a rodinné psychoterapie a poradenství
a další komponenty léčby (sociálně-právní poradenství, pracovní terapie, volnočasové aktivity).
Lůžkové programy v rámci psychiatrické péče se v ČR rozvinuly z původního apolinářského
(Skálova) modelu, který je charakteristický vysokou mírou strukturovanosti programu a kontroly
pacienta [117, 118]. Běžná je farmakoterapie mírnící bažení po alkoholu a psychofarmakologická
léčba dalších psychických potíží, např. úzkostných a depresivních stavů.
Léčba závislosti na alkoholu je poskytována také v adiktologických programech, které poskytují
služby lidem, kteří mají problém s užíváním nelegálních drog či hazardním hraním. Léčené ze
závislosti na alkoholu tvoří ze 2/3 muži, průměrný věk se pohybuje kolem 45 let.
V kontaktu s adiktologickými programy v ČR je ročně přibližně 25–35 tis. uživatelů alkoholu, z nich
největší část (přibližně 27 tis.) je v psychiatrické péči (20–23 tis. v ambulantní a 7 tis. v lůžkové péči)
[76]. Počet uživatelů alkoholu v ambulantní a rezidenční psychiatrické péči se dlouhodobě
nemění – graf 7-4, zvyšuje se věk léčených uživatelů alkoholu.
V ČR funguje 17 terapeutických komunit pro léčbu závislosti, v 10 komunitách podporovaných
v dotačním řízení Úřadu vlády ČR je ročně léčeno téměř 300 osob, z toho přibližně 100 uživatelů
alkoholu. Registrováno je 42 programů následné péče, z toho 23 pobytových. Služeb programů
dotovaných Úřadem vlády ČR (21 programů) využilo 1 087 klientů se závislostním chováním,
z nich 42 % bylo uživatelů alkoholu [49]. Adiktologické služby jsou uživatelům alkoholu dostupné
i ve věznicích. Ročně jsou ve vězení léčeny odhadem desítky uživatelů alkoholu [53].
Užívání alkoholu a jeho dopady
70
graf 7-4: Počet pacientů léčených pro poruchy způsobené užíváním alkoholu (dg. F10) v ambulantní
a rezidenční psychiatrické péči v l. 2013–2022, NRHZS
Pozn.: Údaj celkem je nižší než součet obou kategorií, protože někteří pacienti byli léčeni v obou typech léčby.
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [76]
V posledních letech se rozvíjí také privátní segment služeb. Tyto programy nejsou součástí sítě
služeb hrazených z veřejných zdrojů a jejich klienti nejsou hlášeni do informačních systémů
o klientech adiktologických služeb. Rozvíjí se také léčba a poradenství prostřednictvím internetu
a nových technologií.
Podporu na bázi svépomoci nabízí uživatelům alkoholu několik sdružení v ČR. Společenství
Anonymní alkoholici (AA) je aktivní v 50 městech, aktuálně v ČR působí 65 skupin AA.
7.9 Harm reduction služby pro uživatele alkoholu
Uživatelé alkoholu jsou také klienty nízkoprahových harm reduction programů primárně určených
pro osoby užívající nelegální drogy. V r. 2022 bylo v kontaktu s nízkoprahovými programy
39 tis. uživatelů návykových látek, z toho 3 tis. uživatelů alkoholu (přibližně 7 %) [49].
Harm reduction intervence, jejichž cílem je snížení nebo kontrola konzumace alkoholu, nejsou
v řešení problémového užívání nebo závislosti na alkoholu v ČR rozšířené. Poměrně novým,
inovativním přístupem, který leží na pomezí prevence, léčby a harm reduction, je přístup
kontrolované konzumace alkoholu. Léčba není abstinenčně orientovaná, cílovou skupinou jsou
především osoby, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci [119]. V ČR funguje na tomto
principu tzv. mokré centrum v Brně a připravuje se otevření centra v Olomouci.
Specifické programy zaměřené na snižování rizik užívání alkoholu fungují v prostředí zábavy, kde
poskytují poradenství, harm reduction materiál nebo dechové zkoušky na alkohol.
Funkci harm reduction v oblasti alkoholu plní také záchytné stanice: poskytují zdravotní dohled
a péči intoxikovaným osobám, předcházejí zdravotnímu poškození ve stavu intoxikace a ohrožení
ostatních osob, veřejného pořádku a majetku způsobeného chováním intoxikovaných osob.
V r. 2022 bylo v ČR celkem 18 záchytných stanic, které poskytly služby 24 tis. osobám. V ČR však
chybí návaznost záchytných stanic na systém adiktologických služeb [54].
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
71
7.10 Konzumace alkoholu v ČR ve srovnání s Evropou
Míra užívání alkoholu i rizikového užívání mezi dětmi a dospívajícími v ČR v posledních letech
klesá, podle pravidelně realizovaných mezinárodních studií HBSC a ESPAD však v evropském
kontextu zůstávají zkušenosti mládeže s alkoholem v ČR na vysoké úrovni, stejně jako míra
rizikového užívání [64, 120]. Klesající trend konzumace alkoholu mezi dospívajícími zaznamenává
dlouhodobě řada evropských zemí [121-123].
ČR patří dlouhodobě mezi země s největší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele na světě
(spolu s Lotyšskem, Litvou a Rakouskem) a také mezi země s vyšším výskytem nárazového pití
alkoholu v dospělé populaci – graf 7-5 a graf 7-6. V řadě evropských zemí (např. Estonsku, Řecku
a Litvě) je v posledních letech zaznamenáván pokles míry konzumace alkoholu mezi dospělými,
v ČR je situace dlouhodobě stabilní. Známky poklesu lze sledovat v posledních 2 letech pouze
v populaci mužů.
graf 7-5: Průměrná roční spotřeba alkoholu (v l čistého alkoholu) na 1 obyvatele staršího 15 let
v evropských zemích – srovnání l. 2010 a 2020
Zdroj: OECD a WHO, 2022, https://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/overall-alcohol-consumption-
among-adults-2010-and-2020-or-nearest-year_ff093b6b-en [2024-03-20]
graf 7-6: Výskyt nadměrného pití alkoholu v dospělé populaci osob starších 18 let v evropských
zemích v r. 2019, podle pohlaví
Zdroj: Eurostat 2022, https://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/proportion-of-adults-who-reported-heavy-
episodic-drinking-by-gender-2019_8a555364-en [2024-03-20]
V ČR připadá ročně v přepočtu na 100 tis. obyvatel celkem 104 případů úmrtí v důsledku
konzumace alkoholu u mužů a 24 případů u žen, což ČR řadí přibližně na průměr EU; nejvíce úmrtí
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
73
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
75
Kapitola 8: Problematické užívání psychoaktivních léků
a jeho dopady
8.1 Veřejnozdravotní význam užívání psychoaktivních léků
Zneužívání či nadužívání užívání psychoaktivních léků se týká poměrně velké části populace a je
příčinou zdravotních poruch a negativních sociálních dopadů na uživatele i jejich okolí.
Zneužívání léků zahrnuje jakýkoliv způsob užití léku, u kterého byla prokázána problematická
spotřeba [14]. Jde například o užití léku (na lékařský předpis nebo bez něj) v rozporu s lékařskými
postupy nebo pokyny, za rekreačním účelem či v rámci samoléčby, kdy rizika a problémy spojené
s užitím převažují nad jeho přínosy.
Problematická spotřeba psychoaktivních léků zahrnuje nepřiměřenou léčbu (nevhodné dávkování,
nevhodnou indikaci), užívání léku mimo lékařskou indikaci (v kombinaci s návykovými látkami,
nelegální získání) i užívání léku v rizikových situacích (při řízení vozidel, ve sportu) [124, 125].
Specifickými formami zneužití léku je jejich použití jako zdroje (prekurzoru) pro výrobu jiných drog
nebo podání léku jiné osobě s cílem ji nedobrovolně omámit.
Lze rozlišit 2 skupiny osob zneužívajících psychoaktivní léky: (1) osoby trpící zdravotními
problémy, které ztratily nad užíváním léků kontrolu, (2) osoby závislé na návykových látkách
včetně alkoholu nebo nelegálních drog, které užívají léky jako náhradu jiných drog nebo ke
zmírnění abstinenčních příznaků [124, 126].
Psychoaktivní léky jsou často nadužívány v kontextu samoléčby při potížích se spánkem, při
úzkosti, při bolestech apod. Lidé o závislostním potenciálu užívaných léků často nevědí.
Zneužívány jsou zejména léky se sedativním, hypnotickým a anxiolytickým účinkem (především
benzodiazepiny a Z-hypnotika) a opioidy, ale také jiné léky ze skupiny stimulancií a antiepileptik
(např. pregabalin). Specifickým problémem je užívání buprenorfinu z nelegálního trhu lidmi
užívajícími drogy rizikově/injekčně a používání pseudoefedrinových přípravků pro nelegální
výrobu pervitinu.
8.2 Užívání psychoaktivních léků mezi dětmi a mládeží
Podle studie ESPAD 2019 mělo celkem 10 % 16letých (9 % chlapců a 11 % dívek) alespoň jednu
zkušenost v životě s užitím léků na uklidnění nebo na spaní na doporučení lékaře, v tom 3 %
užívala léky déle než 3 týdny (3 % chlapců a 5 % dívek) [64]. Zneužívání léků, tj. užívání sedativ bez
doporučení lékaře, léků proti bolesti za účelem dostat se do nálady nebo léků v kombinaci
s alkoholem, uvádí 14–17 % dospívajících [64, 66], v tom přibližně 5 % opakovaně.
Užití sedativ bez doporučení lékaře v posledních 12 měsících uvádí 4–9 % studentů ve věku
15–19 let, 2–4 % je užilo v posledních 30 dnech. Zkušenost s psychoaktivními léky v kombinaci
s alkoholem (za účelem dostat se do nálady) v posledních 12 měsících má 6–8 % dospívajících
[64, 66]. Míra užívání psychoaktivních léků je mezi dospívajícími poměrně stabilní, s mírným
nárůstem prevalence u dívek, které mají zároveň přibližně 2krát častější zkušenosti s užíváním léků
než chlapci.
Užívání psychoaktivních léků roste s věkem, přičemž mezi 18. a 19. rokem dochází ke stabilizaci
míry užívání léků. Významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám, resp. jejich
pravidelného a rizikového užívání je období přechodu ze základní na střední školu – graf 8-1.
Obdobně jako v případě dalších návykových látek mají častější zkušenosti s psychoaktivními léky
děti socioekonomicky znevýhodněné nebo děti s romským původem.
Problematické užívání psychoaktivních léků a jeho dopady
76
graf 8-1: Užití psychoaktivních léků bez doporučení lékaře v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ
a studenty SŠ v Praze v r. 2022, v %
Zdroj: Petrenko and Líbal [68]
8.3 Užívání psychoaktivních léků v dospělé populaci
Do kategorie problémového užívání psychoaktivních léků
30
spadalo podle Národního výzkumu
užívání návykových látek 2020 přibližně 15 % dospělých (20 % žen a 10 % mužů), v tom 12 %
užívalo sedativa a hypnotika (17 % žen a 7 % mužů) a 6 % opioidní analgetika (7 % žen a 5 %
mužů) [69]. V mladších věkových kategoriích převažovalo užívání opioidních analgetik, ve
věkových kategoriích nad 35 let naopak užívání sedativ a hypnotik.
Aktuální odhady za r. 2022 uvádějí 8–13 % dospělých (7–12 % mužů a 9–14 % žen), kteří
v posledních 12 měsících užívali psychoaktivní léky získané bez lékařského předpisu nebo
v rozporu s doporučením lékaře nebo lékárníka – graf 8-2, v tom přibližně 7 % užívalo sedativa
a hypnotika a 2 % opioidní analgetika [72, 127]. Při pohledu na trendy v dospělé populaci
v posledních 5 letech je patrná poměrně stabilní míra užívání léků v posledních 12 měsících, a to
jak mezi muži, tak mezi ženami.
V ČR je odhadem 720 tis. až 1,2 mil. osob starších 15 let vykazujících známky problematického
užívání psychoaktivních léků.
Psychoaktivní léky v kombinaci s alkoholem podle Výzkumu občanů 2022 v posledních
12 měsících užila 4 % populace starší 15 let (5 % mužů a 4 % žen). Nejvyšší podíl osob se
zkušenostmi s užitím psychoaktivních léků spolu s alkoholem se nacházel ve věkových kategoriích
55–64 let (7 %) a 15–24 let (6 %).
Postoje populace k užívání psychoaktivních léků jsou dlouhodobě tolerantní, jejich užívání je
přijatelnější než užívání jiných návykových látek včetně tabáku. Pouze 8 % populace by zakázalo
reklamu na volně prodejné léky.
30
Problematická spotřeba zahrnuje užívání léků déle než 6 týdnů, užívání léků ve větším množství nebo dávkách, než bylo
stanoveno lékařem, a získání léků jinak než na lékařský předpis.
0,8 0,5
2,5 2,9
3,7
5,4
6,2 6,0
0,6 0,1
1,8 1,3 1,8
2,5 3,1
1,9
6. r. ZŠ
(prima)
7. r. ZŠ
(sekunda)
8. r. ZŠ
(tercie)
9. r. ZŠ
(kvarta)
1. r. SŠ
(kvinta)
2. r. SŠ
(sexta)
3. r. SŠ
(septima)
4. r. SŠ
(oktáva)
Léky na uklidnění
Léky na povzbuzení
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
77
graf 8-2: Prevalence zneužívání psychoaktivních léků (sedativ, hypnotik a opioidních analgetik)
v obecné populaci ve věku 15+ let v posledních 12 měsících – srovnání studií z l. 2012–2022, v %
(Národní výzkum užívání návykových látek, Výzkum občanů, Prevalence užívání drog v populaci ČR)
Pozn.: Výsledky Národního výzkumu 2012 se vztahují k populaci ve věku 15–64 let. V Národním výzkumu je sledováno
užívání léků bez ohledu na to, zda jde o léky předepsané lékařem, nebo užívané bez lékařského předpisu. Ve studiích
Prevalence užívání drog v populaci a Výzkum občanů je sledováno užívání léků bez lékařského předpisu.
Zdroj: Chomynová et al. [128], Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES [72], Národní
monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research [127]
8.4 Zdravotní a sociální důsledky problematické spotřeby
psychoaktivních léků
Nadměrné užívání psychoaktivních léků vede ke vzniku závislosti, zhoršení duševního zdraví
a snížení kvality života. Rozvojem závislosti a s ní spojených psychických a somatických komplikací
jsou ohroženi zvláště senioři [129]. Kromě ztráty vitality se závislost může projevit i poruchami
pohybové koordinace a znamená tak vyšší riziko pádů a zranění. Mezi nejčastější obtíže při
závislosti na sedativech a hypnoticích patří nespavost, úzkost, bolesti, slabost, únava či pokles
nálady.
Ročně je evidováno okolo 40 případů smrtelných předávkování psychoaktivními léky.
31
V Národním registru pitev a toxikologických vyšetření bylo v r. 2022 evidováno 11 případů
smrtelných předávkování benzodiazepiny (10 v r. 2021). Kategorie opioidů (celkem 15 případů
v r. 2022) zahrnuje také předávkování opioidními analgetiky [130].
Případů úmrtí pod vlivem psychoaktivních léků z jiných příčin než předávkování, zejména
v důsledku nemocí, nehod a sebevražd, bylo u benzodiazepinů evidováno přes 30 a u jiných
psychoaktivních léků téměř 40 [76].
Každoročně je hlášeno 14–16 tis. případů hospitalizací pro úraz pod vlivem návykových látek,
v tom přibližně 200–250 případů tvoří úrazy pod vlivem psychoaktivních léků. Psychoaktivní léky
se tak podílejí cca na 1 % všech úrazů v ČR. V posledních letech počet případů hospitalizací pro
úrazy pod vlivem psychoaktivních léků roste (248 případů v r. 2022).
Dále bylo v r. 2022 hlášeno 515 případů hospitalizací pro intoxikaci návykovými látkami, z toho
81 pro nefatální intoxikace opioidy, které zahrnují i opioidní analgetika [76].
Odhad celkových společenských nákladů spojených s problematickou spotřebou psychoaktivních
léků nebyl dosud proveden.
31
Smrtelná předávkování opioidními analgetiky jsou evidována v rámci širší kategorie smrtelných předávkování opioidy.
7,6
19,1
15,8
10,1
4,2
7,0
12,0 9,7 8,4 8,8 8,1
9,0
12,8
19,4 21,3
12,9 11,4
13,5 14,3 14,3 13,2 13,2
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Národní výzkum Výzkum občanů Prevalence užívání drog Prevalence užívání drog (CAWI)
Problematické užívání psychoaktivních léků a jeho dopady
78
8.5 Kriminalita spojená s psychoaktivními léky
Za drogovou trestnou činnost bylo v r. 2022 zadrženo více než 3 tis. osob, z nich 186 v souvislosti
s psychoaktivními léky (6 %). Nejčastěji šlo o trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání
s psychoaktivními léky [131].
Přestupek neoprávněného držení psychoaktivních léků v malém množství pro vlastní potřebu
spáchalo 107 osob, tj. 1 % celkového počtu pachatelů drogových přestupků [131].
8.6 Zdravotní varování před riziky užívání psychoaktivních léků
a krátké intervence
Varování před riziky spojenými s užíváním psychoaktivních léků nejsou v ČR na obalech léčiv
zavedena. Od r. 2021 platí povinnost pro předepisujícího lékaře informovat pacienta o tom, že je
mu předepisován vysoce návykový léčivý přípravek.
Zdravotníci by měli být vzděláváni v používání nefarmakologických postupů a léků s nižším
závislostním potenciálem, v důsledném monitorování užívání psychoaktivních léků pacienty
a případném zajišťování přístupu k léčbě závislosti.
Efektivní metodou prevence nadužívání sedativ a hypnotik jsou krátké intervence prováděné
praktickými a dalšími lékaři. Provádění krátkých intervencí je povinné pro všechny zdravotnické
pracovníky, ale jsou cílené především na návykové látky jako tabák, alkohol, případně na nelegální
drogy. V praxi je míra realizace krátkých intervencí dlouhodobě nízká. Krátké intervence u všech
rizikových či intenzivních uživatelů psychoaktivních léků realizuje 24 % lékařů [97].
8.7 Léčba uživatelů psychoaktivních léků
V důsledku dlouhodobé a nadměrné preskripce psychoaktivních léků vzniká u většiny osob
závislost s rozvojem dalších psychických a somatických komplikací. Závislost bývá dlouho
nerozpoznána a typický program léčby závislosti pro ně často není vhodný [132].
K léčbě je využívána tzv. bezpečná detoxifikace, která v případě sedativ a hypnotik spočívá
v nahrazení zneužívaného léku dlouze působícím benzodiazepinem (diazepamem) a v postupném
snižování jeho dávek [133], v kombinaci s psychologickou podporou a poradenstvím a adekvátní
léčbou psychických i somatických komplikací.
Specifickou léčebnou modalitou určenou závislým na opioidech je léčba opioidními agonisty. Ta je
indikována také u pacientů s chronickou bolestí léčených opioidními analgetiky, u kterých se
rozvinula závislost.
V kontaktu s adiktologickými programy je ročně přibližně 2,5 tis. uživatelů sedativ a hypnotik,
nejčastěji jde o benzodiazepiny (1,2 tis.). V kontaktu s ambulantními programy je přibližně
2 tis. osob a hospitalizováno je ročně cca 300–400 osob.
Počet léčených se v posledních letech postupně zvyšuje – graf 8-3. Většinu (74 %) tvoří osoby
starší 45 let, téměř čtvrtina pacientů (23 %) je starší 70 let. Ženy tvoří přibližně 2/3 pacientů
léčených pro závislost na sedativech a hypnoticích.
Počet léčených pro dg. F13 v terapeutických komunitách není znám, pravděpodobně jde spíše
o výjimečné případy. Žádná ze svépomocných skupin v ČR se nevěnuje specificky závislosti na
psychoaktivních lécích, nicméně např. skupiny Anonymních alkoholiků jsou otevřené i osobám
s jiným typem závislosti než na alkoholu.
Přibývá online poraden, webových a mobilních aplikací pro osoby s adiktologickými problémem.
Jedinou online poradnou specializovanou na poskytování pomoci uživatelům psychoaktivních léků
je benzodiazepinová poradna benzo.cz, kterou provozuje organizace SANANIM. Na Národní linku
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
79
pro odvykání 800 350 000 se ročně obracejí desítky osob s problémem v oblasti užívání
psychoaktivních léků (v r. 2022 jich bylo 105, tj. nárůst o 36 % oproti r. 2021) [49].
graf 8-3: Počet léčených pro poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik (dg. F13)
v ambulantní a rezidenční péči v l. 2013–2022, podle NRHZS
Pozn.: Údaj celkem je nižší než součet obou kategorií, protože někteří pacienti byli léčeni v obou typech léčby.
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [76]
8.8 Užívání psychoaktivních léků v ČR ve srovnání s Evropou
V populaci dospívajících je míra užívání léků se sedativním a/nebo hypnotickým účinkem vyšší než
evropský průměr, zejména pokud jde o léky proti bolesti, za účelem dostat se do nálady nebo
užívání léků v kombinaci s alkoholem [64, 134].
Ze srovnání evropských zemí podle množství psychoaktivních léků distribuovaných do lékáren
(v množství definovaných denních dávek, tzv. DDD, na 1 tis. obyvatel a den) vyplývá, že nejvyšší
spotřeba psychoaktivních léků (antipsychotik, antidepresiv, léků na spaní nebo na uklidnění) byla
v Portugalsku (249), Belgii (200), Španělsku (198) a Švédsku (171), nejnižší naopak v Bulharsku (22),
Rumunsku (24), Lotyšsku (28) a Estonsku (47) – mapa 8-1 [135].
Problematické užívání psychoaktivních léků a jeho dopady
80
mapa 8-1: Užívání psychoaktivních léků v Evropě (v množství DDD na 1 tis. obyvatel a den), r. 2019
Pozn.: Kategorie psychoaktivních léků v tomto případě zahrnuje antipsychotika, antidepresiva, léky na spaní (hypnotika)
nebo na uklidnění (sedativa).
Zdroj: Brauer et al. [135], https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9766760/ [2024-03-20]
Nejvyšší spotřebu sedativ a hypnotik v přepočtu na 1 tis. obyvatel uvádí Island, Norsko, Švédsko
a Finsko (50 a více DDD na 1 tis. obyvatel), nejnižší Itálie a Německo – graf 8-4.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
81
graf 8-4: Spotřeba sedativ a hypnotik ve vybraných evropských zemích (v množství denních dávek na
1 tis. obyvatel a den), r. 2022
Pozn.: *Data za r. 2021.
Zdroj: https://www.statista.com/statistics/1238195/hypnotics-and-sedatives-pharmaceutical-consumption-in-
europe/#statisticContainer [2024-04-16]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
83
Kapitola 9: Užívání nelegálních drog a jeho dopady
9.1 Veřejnozdravotní význam užívání nelegálních drog
Užívání návykových látek patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory podílející se na celkové
úmrtnosti a nemocnosti obyvatelstva. Jednotlivé návykové látky vykazují různou míru zdravotních
i sociálních škod, které jsou s jejich užíváním spojeny, a to jak na individuální, tak na populační
úrovni [59]. Nejvyšší místa na žebříčku rizikového potenciálu zaujímají heroin, kokain,
metamfetamin, ale také legální látky, jako jsou alkohol a tabák [136-138]. Ukazuje se tak, že legální
status látek a míra legislativní a další kontroly s ním spojená nesouvisí příliš s veřejnozdravotní
a společenskou nebezpečností látek [59].
Podle studie sledující globální zdravotní zátěž spojenou s návykovými látkami byly v r. 2019
poruchy spojené s užíváním nelegálních drog zodpovědné celosvětově za 128 tis. úmrtí a jako
rizikový faktor přispívaly k celkovému počtu 495 tis. úmrtí, v evropském regionu za 20 tis.,
resp. 85 tis. úmrtí [139].
Dopady užívání nelegálních drog zahrnují akutní toxické účinky drog, které mohou vést
k předávkování, akutní dopady intoxikace, jako jsou náhodná zranění nebo nehody, vznik a rozvoj
závislosti, ale také dopady dlouhodobého a pravidelného užívání, jako jsou chronická onemocnění
(např. kardiovaskulární onemocnění a cirhóza), krví přenosné infekční nemoci (např. HIV/AIDS,
virová hepatitida typu C) a duševní poruchy [17].
9.2 Užívání nelegálních drog mezi dětmi a mládeží
Nejčastěji užitou nelegální drogou mezi dospívajícími i mezi dospělými v ČR jsou konopné látky,
alespoň jednou v životě je užilo 28–38 % 15–19letých studentů. Zkušenosti s ostatními drogami
jsou mnohem méně časté (na řádově nižší úrovni). Zkušenost s užitím extáze někdy v životě mají
přibližně 4 %, s halucinogenními houbami 3 %, s LSD 2–3 %, pervitin nebo kokain užila přibližně
2 % a heroin nebo jiné opiáty méně než 1 % 15–19letých [64, 66].
Podle studie ESPAD 2019 se v kategorii rizika v souvislosti s užíváním konopných látek nacházelo
odhadem 7 % 16letých studentů. V přepočtu na populaci dospívajících ve věku 15–19 let šlo
odhadem o 27–35 tis. osob, v tom 6–10 tis. se nacházelo ve vysokém riziku v souvislosti s užíváním
konopných látek [64]. Zkušenosti studentů s nelegálními drogami dlouhodobě klesají, výjimkou
je kokain.
Pokles užívání konopných látek potvrzuje také studie HBSC 2022 – graf 9-1. Mezi 15letými žáky ZŠ
má zkušenost s užitím konopných látek někdy v životě 15–17 %, v posledních 30 dnech je užilo
7–9 % 15letých, v tom opakovaně, tj. 3krát a častěji, 4 % chlapců a 3 % dívek [65].
Dlouhodobě dochází mezi dospívajícími k nárůstu průměrného věku při prvním užití návykových
látek. Přechod ze ZŠ na SŠ je významným mezníkem z pohledu expozice návykovým látkám,
resp. jejich pravidelného a rizikového užívání, což platí i v případě konopných látek – graf 9-2.
Užívání nelegálních drog a jeho dopady
84
graf 9-1: Vývoj celoživotní prevalence užití konopných látek mezi 15letými žáky ZŠ – studie HBSC
2002–2022, v %
Zdroj: Chomynová et al. [140], Baďura [65]
graf 9-2: Užívání konopných látek v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ a studenty SŠ v Praze
v r. 2022, v %
Zdroj: Petrenko and Líbal [68]
9.3 Užívání nelegálních drog v dospělé populaci
S konopnými látkami má zkušenost přibližně třetina osob starších 15 let (27–37 %), míra užívání
extáze a halucinogenních hub je v obecné populaci téměř totožná (shodně přibližně 7 %), pervitin
(nebo amfetaminy) a kokain někdy v životě užila 2–4 % dospělých.
V posledních 12 měsících užilo konopné látky 7–10 % a v posledních 30 dnech přibližně 3 % osob
starších 15 let. Míra užití nelegálních drog je přibližně 2–3krát vyšší u tzv. mladých dospělých (ve
věku 15–34 let) a mezi muži [141]. Prevalence užívání ostatních nelegálních drog je v obecné
populaci na relativně nízké úrovni – v posledních 12 měsících užila nekonopné drogy 2–3 %
a v posledních 30 dnech nepřesáhla 1 % [140].
Dlouhodobě je patrná stabilní míra užívání konopných látek v dospělé populaci (ve věku
15–64 let) i mezi mladými dospělými ve věku 15–34 let, s náznakem mírného nárůstu v posledních
letech – graf 9-3. Stabilní je v obou věkových kategoriích také míra užívání extáze, pervitinu
a halucinogenních hub, v případě kokainu lze pozorovat rostoucí prevalenci užívání v posledních
12 měsících.
34,6
27,3
31,3
23,9
19,9
17,4
26,7
22,3
29,8
24,5
17,7
14,7
2002 2006 2010 2014 2018 2022
Chlapci
Dívky
3,2 3,4
8,7
15,7
24,2
36,0
45,4 45,0
0,4 0,4 1,6 3,7 5,5 8,6 10,1 9,9
6. r. ZŠ
(prima)
7. r. ZŠ
(sekunda)
8. r. ZŠ
(tercie)
9. r. ZŠ
(kvarta)
1. r. SŠ
(kvinta)
2. r. SŠ
(sexta)
3. r. SŠ
(septima)
4. r. SŠ
(oktáva)
Alespoň jednou
Pravidelně (jednou týdně)
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
85
graf 9-3: Prevalence užití konopných látek v obecné populaci ve věku 15–64 let a populaci mladých
dospělých (15–34 let) v posledních 12 měsících – srovnání studií z l. 2012–2022, v % (Národní
výzkum užívání návykových látek, Výzkum občanů, Prevalence užívání drog v populaci ČR)
Pozn.: Dlouhodobé trendy v míře užívání konopných látek nejsou dostupné pro populaci ve věku 15+ let.
Zdroj: Chomynová et al. [140], Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES [72], Národní
monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research [127]
Odhadem 47 tis. lidí v ČR rizikově užívá pervitin nebo opioidy, z toho 43 tis. injekčně. Celkem
37 tis. užívá rizikově pervitin a 9 tis. opioidy, zejména buprenorfin (5 tis.) a heroin (3 tis.). Relativně
nejvíce lidí rizikově užívajících pervitin nebo opioidy je v Praze a v Ústeckém kraji.
Počet lidí užívajících drogy rizikově (LDR) se v r. 2022 mírně zvýšil, a to vzhledem k nárůstu
odhadovaného počtu uživatelů pervitinu o 2,5 tis., zatímco počet lidí užívajících rizikově opioidy
mírně klesl. Po poklesu zaznamenaném v r. 2020, ke kterému pravděpodobně došlo v souvislosti
s pandemií COVID-19, se odhadované počty LDR vrátily na hodnoty z r. 2019 – graf 9-4. Do
kategorie rizika v souvislosti s užíváním konopných látek spadá odhadem 400 tis. lidí [69].
Konopí za účelem samoléčby užilo v posledním roce 800–900 tis. obyvatel ČR, z toho přibližně
250–400 tis. užilo konopí výhradně pro samoléčbu, aniž ho užilo také rekreačně. Užívání konopí
z důvodu samoléčby roste s věkem, nejvyšší je ve věkových skupinách 55–64 a zejména 65+ let.
CBD konopné produkty (s převažujícím obsahem nepsychoaktivního kanabidiolu) někdy v životě
užilo 1,3–1,4 mil. lidí (v posledních 12 měsících cca 450–690 tis. osob), což je dvojnásobek oproti
předchozím letům. Zkušenosti se CBD produkty mají častěji muži a respondenti v mladších
věkových skupinách.
9,2 9,5
11,1
13,6
7,8
10,4 10,2 11,2 12,2 12,3 12,7
9,4 8,9
11,4
9,4
8,3 8,9 7,9
9,4 10,2
8,1 8,6
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Věk 15–64 let
Národní výzkum Výzkum občanů Prevalence užívání drog Prevalence užívání drog (CAWI)
18,3 19,4
22,9
24,2
15,9
21,2
18,1 18,5
24,8
21,2
25,7
20,3 21,6 23,9
18,8 16,5
19,3
16,6 17,8
23,5
16,1
13,5
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Věk 15–34 let
Národní výzkum Výzkum občanů Prevalence užívání drog Prevalence užívání drog (CAWI)
Užívání nelegálních drog a jeho dopady
86
Postoje k užívání nelegálních drog jsou dlouhodobě stabilní, aktuálně mezi dospělými mírně roste
přijatelnost užívání konopných látek i dalších nelegálních drog.
graf 9-4: Střední hodnoty prevalenčních odhadů problémového užívání pervitinu a opioidů
provedených multiplikační metodou za použití dat z nízkoprahových programů v l. 2013–2022
Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti [142]
9.4 Zdravotní důsledky užívání nelegálních drog
Počet nově hlášených případů HIV u lidí, kteří užívají drogy injekčně (LDI), je dlouhodobě nízký,
ročně je zaznamenáno 7–10 případů (8 v r. 2022). Dalších 50 nově hlášených případů HIV bylo
hlášeno mezi osobami příchozími z Ukrajiny s historií injekčního užívání drog. Většina HIV
pozitivních mezi nerezidenty o své HIV pozitivitě věděla, léčila se již na Ukrajině a v léčbě
pokračuje v ČR [143].
Případů hepatitidy typu B mezi lidmi užívajícími drogy injekčně je ročně hlášeno méně než
10 (celkem 7 v r. 2022). Od r. 2001 počet případů VHB mezi LDI díky zavedenému očkování klesá.
Počet případů hepatitidy typu C mezi LDI je přibližně 300–400 ročně (414 v r. 2022).
Prevalence HIV mezi LDI je dlouhodobě velmi nízká, pod 1 %. Séroprevalence virové hepatitidy
typu C u klientů nízkoprahových programů se pohybuje okolo 30–37 %, mezi uživateli ve vězení až
70 %.
Z lidí rizikově užívajících pervitin nebo opioidy, kteří jsou v kontaktu s nízkoprahovými programy,
jich více než 90 % užívá drogy injekčně. Snižuje se míra sdílení injekčního náčiní, jehly a stříkačky
sdílelo v posledních 30 dnech přes 20 % a parafernálie 40 % z nich [144].
Uživatelé nelegálních drog se potýkají s různými somatickými obtížemi i s problémy v oblasti
duševního zdraví, jako jsou psychotické stavy, depresivní a úzkostné poruchy. Služby evidují
vzrůstající trend výskytu psychiatrické komorbidity u klientů. Odhaduje se, že přibližně 40 %
klientů trpí současně dalším duševním onemocněním [49].
V r. 2022 bylo ve speciálním registru mortality evidováno 53 případů smrtelných předávkování
nelegálními drogami a těkavými látkami, nejvíce pervitinem nebo amfetaminem (22 případů)
a opioidy (15 případů) – graf 9-5. Ročně je zaznamenáno dalších 130–150 úmrtí pod vlivem
nelegálních drog a psychoaktivních léků [130, 145].
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
87
Ročně zemře necelé 1 % lidí užívajících rizikově pervitin nebo opioidy. Úmrtnost uživatelů
pervitinu je odhadem 6krát a uživatelů heroinu až 12krát vyšší než u obecné populace stejného
věku. Přibližně třetina z nich zemře v důsledku nehody, časté jsou také sebevraždy (třetina rizikově
užívajících pervitin), které zahrnují úmrtí na předávkování [146].
graf 9-5: Smrtelná předávkování benzodiazepiny, nelegálními drogami a těkavými látkami ve
speciálním registru v l. 2015–2022
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [145]
Pro nefatální intoxikaci je ročně hospitalizováno přibližně 500 osob, z toho přibližně
200–270 hospitalizací souvisí s nelegálními drogami (269 v r. 2022). Pro úraz pod vlivem
nelegálních drog je ročně hospitalizováno 250–400 osob (367 v r. 2022). Počet osob
hospitalizovaných pod vlivem nelegálních drog dlouhodobě roste [147].
V r. 2022 bylo z celkového počtu dopravních nehod 277 zaviněno pod vlivem nelegálních drog
(tj. 0,3 %), při nich bylo 5 osob usmrceno. V posledních deseti letech roste počet dopravních
nehod, kdy viník byl pod vlivem nelegálních drog [107].
9.5 Sociální důsledky a souvislosti užívání drog
U lidí užívajících drogy rizikově (LDR) dochází často ke kumulaci negativních sociálních
a ekonomických faktorů – jde zejména o problémy s bydlením, finanční problémy,
nezaměstnanost či nestabilní a neformální zaměstnání a problémy ve vztazích s blízkými.
Specifickou formou sociálních důsledků a souvislostí užívání návykových látek je sociální
vyloučení.
Nestabilní bydlení a zadluženost lidí rizikově užívajících drogy znemožňují jejich úzdravu, jsou
významnou překážkou sociální a ekonomické integrace a často představují neřešitelný problém.
Lidé užívající drogy rizikově často nedisponují stabilním příjmem, obvykle jsou zaměstnáváni
formou krátkodobé brigády, a to buď bez uzavřené pracovní smlouvy, nebo jim práci
zprostředkovávají pracovní agentury. Mnoho klientů adiktologických služeb je v evidenci úřadu
práce a pobírá sociální podporu v podobě dávek v hmotné nouzi. Nestabilní ubytování nebo
bezdomovectví uvádějí tři čtvrtiny osob užívajících drogy rizikově, stejně velký podíl uvádí
zadlužení.
Aktuálním problémem jsou rostoucí životní náklady v souvislosti s růstem ceny energií
a zdražováním potravin. V oblasti bydlení se v některých krajích projevuje dopad migrační vlny
související s konfliktem na Ukrajině a bydlení na ubytovnách se stává hůře dostupné [148].
Odhady společenských nákladů spojených s užíváním nelegálních drog dosahují 5,6–6,7 mld. Kč
[110, 149]. Vysoký podíl tvoří přímé výdaje na prosazování práva [110].
Užívání nelegálních drog a jeho dopady
88
Výdaje domácností na nelegální drogy tvoří podle odhadů ČSÚ dlouhodobě kolem 10 mld. Kč,
tj. 0,3–0,5 % celkových výdajů domácností, což je přibližně 10krát méně než na alkoholické nápoje
nebo tabákové výrobky.
32
9.6 Kriminalita spojená s nelegálními drogami
V r. 2022 policie registrovala 4,2 tis. primárních drogových trestných činů (DTČ), což představuje
2 % všech zjištěných trestných činů. Stíháno bylo 3,7 tis. osob, obžalováno 2,6 tis. a odsouzeno
2,7 tis. osob. Nejčastěji šlo o DTČ spojené s pervitinem a konopnými látkami. Nejčastěji uloženou
hlavní sankcí za DTČ bylo podmíněně odložené odnětí svobody (48 % odsouzených osob). Počet
osob obviněných, obžalovaných a odsouzených pro DTČ trvale roste – graf 9-6.
graf 9-6: Počty osob stíhaných, obžalovaných a odsouzených za primární drogové trestné činy
v l. 2013–2022, v tis.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR [112], Ministerstvo spravedlnosti ČR [150]
Pod vlivem nelegálních drog bylo spácháno 4,5 tis. trestných činů, což představuje 6 % ze všech
trestných činů a 30 % trestných činů spáchaných pod vlivem návykových látek. Nejčastěji šlo
o trestné činy ohrožení pod vlivem návykových látek anebo opilství. Dlouhodobě lze pozorovat
stoupající trend počtu a podílu trestných činů spáchaných pod vlivem nelegálních drog [111].
V minulosti se krádeže nebo jiného trestného činu či přestupku za účelem získání prostředků na
nelegální drogy dopustilo 32 % odsouzených vězňů [78].
9.7 Léčba uživatelů nelegálních drog a harm reduction intervence
Nejvyšší počet uživatelů nelegálních drog je v kontaktu s adiktologickými službami minimalizace
rizik (40 tis.), většinu tvoří uživatelé pervitinu (70 %) a opioidů (25 %) nejčastěji užívající drogy
injekčně (89 %). Uživatelé konopných látek tvoří 4 %. Programy odhadují dalších 10 tis. osob ve
zprostředkovaném kontaktu. Průměrný věk klientů v r. 2022 byl 35,9 roku, klientela dlouhodobě
stárne. Ženy tvoří zhruba třetinu uživatelů nízkoprahových služeb.
32
https://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.spotr_dom [2024-03-17]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
89
Data ÚZIS z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) ukazují, že počet uživatelů
nelegálních drog v ambulantní a rezidenční psychiatrické péči dlouhodobě mírně roste – graf 9-7.
Věk léčených uživatelů nelegálních drog se postupně zvyšuje.
graf 9-7: Počet pacientů léčených pro poruchy způsobené užíváním nelegálních drog v ambulantní
a rezidenční psychiatrické péči v l. 2013–2022, NRHZS
Pozn.: Údaj celkem je nižší než součet obou kategorií, protože někteří pacienti byli léčeni v obou typech léčby.
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [76]
Dlouhodobým problémem je nedostupnost specializované zdravotní péče pro osoby se
závislostním chováním a další psychiatrickou diagnózou. Podobný problém s nedostupností
zdravotní péče lze identifikovat i v kontextu stárnutí populace uživatelů návykových látek. S jejich
zhoršujícím se zdravotním stavem vyvstává potřeba zajištění adekvátní péče o tuto cílovou
skupinu. Potřeby těchto klientů často není možné uspokojivě naplnit například v rámci klasických
azylových domů. Zároveň je téměř nemožné umístit tyto osoby do domovů pro seniory.
9.8 Užívání nelegálních drog v ČR ve srovnání s Evropou
ČR patří dlouhodobě k zemím s nadprůměrnými zkušenostmi dospělé i dospívající populace
s konopnými látkami, ale i s extází [134, 151]. Podle studie ESPAD 2019 mají 16letí nadprůměrné
zkušenosti také s pervitinem a halucinogeny, a naopak podprůměrné zkušenosti s užitím heroinu,
kokainu a těkavých látek [134]. Míra zkušeností s kokainem, amfetaminy nebo rizikové užívání
opioidů je v ČR na evropském průměru, případně je pod průměrem evropských zemí [152] – mapa
9-1. V mezinárodním kontextu je pro ČR charakteristický vysoký výskyt problémového užívání
pervitinu a nadprůměrná míra injekčního užívání drog [151].
Výskyt závažných dopadů spojených s užíváním drog (fatální předávkování, výskyt infekčních
onemocnění) je v ČR ve srovnání s evropskými zeměmi na velmi nízké úrovni [151].
Užívání nelegálních drog a jeho dopady
90
Zdroj: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [152]
graf 9-8: Prevalence počtu osob užívajících drogy injekčně (LDI) ve vybraných evropských zemích
a převažující druh drogy užívané injekčně, v přepočtu na 1 tis. osob ve věku 15–64 let
Zdroj: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction [152]
mapa 9-1: Prevalence užití nelegálních drog v populaci mladých dospělých (ve věkové skupině
15–34 let) v posledních 12 měsících – konopné látky, kokain a amfetaminy, v %
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
91
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
93
Kapitola 10: Hraní hazardních her a jeho dopady
10.1 Veřejnozdravotní význam hraní hazardních her
Různé typy her představují různé riziko rozvoje problémového hráčství. Rizikovost her je dána
mírou vzrušení, kterou v hráčích vzbuzují, mírou interakce s ostatními hráči a mírou dovedností
potřebných ke hře. Uplatňují se tzv. strukturní charakteristiky, jako výše a proměnlivost sázek,
struktura a pravděpodobnost výher, výše jackpotu, rychlost hry, přítomnost tzv. těsných proher,
zvukové a barevné efekty apod. [18]. Dostupnost her zvyšuje jejich rizikovost.
V rámci analýzy ex-post RIA zaměřené na vyhodnocení rizikovosti jednotlivých typů hazardních
her se jako nejrizikovější ukázaly online kurzové sázky (zejména live sázky), online technické hry
(TH), online kasinové hry, ale také technické hry v prostředí kamenných provozoven. Jako nejméně
rizikové se ukázaly loterie, a to včetně online loterií, avšak s výjimkou okamžitých online loterií.
Současná právní úprava totiž umožňuje velmi vysokou rychlost online loterií a na trhu jsou
nabízeny online okamžité loterie velmi podobné online technickým hrám [153].
V posledních letech roste význam internetu a online hraní, neboť internet (a nové technologie
jako chytré telefony) nabízí téměř neomezený přístup k hraní a širokou škálu online her [154, 155].
Bezhotovostní transakce a možnost hraní více her současně zvyšují riziko ztráty kontroly nad
hraním [155-157]. U části osob, která ztratí kontrolu nad hraním, dochází k rozvoji hráčské
poruchy [158]. Hráčská porucha (také tzv. kompulzivní či problémové hraní) je charakteristická
vysokou intenzitou hraní, epizodickým charakterem hraní a vysokými finančními částkami
vloženými do hry (relativně vzhledem k ekonomické situaci hráče), s následnými negativními
dopady na hráče i jejich okolí [159-163].
V případě hraní hazardních her převažují sociální dopady nad zdravotními. Významným dopadem
je zadluženost, která se promítá také do rodinných a pracovních vztahů nebo do problémů
s bydlením. Studie také potvrzují vysoký výskyt psychiatrické komorbidity mezi hráči v riziku,
především jde o úzkostně-depresivní poruchu, myšlenky na sebevraždu a pokusy o ni, ale i vyšší
výskyt užívání návykových látek.
10.2 Hraní hazardních her mezi dětmi a mládeží
Zkušenost s hraním hazardních her v posledních 12 měsících, a to jak na internetu, tak mimo
internet, má 21–30 % studentů ve věku 15–19 let, po vyloučení loterií 14–18 %. Nejčastěji
uváděnou hazardní hrou (HH) v prostředí land-based jsou loterie a stírací losy (10–15 %),
následované hraním karetních her a kostek (7 %). V online prostředí jsou zkušenosti dospívajících
s hraním hazardních her vyrovnanější – 7–10 % hraje loterie, přibližně 7 % karty a kostky
a 4–8 % uvádí kurzové sázení [64, 66].
Většina studentů nepovažuje hry typu karty a kostky nebo loterie za hazard. Trendy v posledních
letech naznačují nárůst účasti na loteriích, a to jak na internetu, tak mimo internet. Hraní všech
typů HH uvádějí několinásobně častěji chlapci, výjimkou jsou pouze loterie a stírací losy, s nimiž
mají chlapci a dívky zkušenosti téměř ve stejné míře.
V l. 2019–2022 bylo v riziku rozvoje problémů v souvislosti s hraním hazardních her (škála Lie/bet)
podle studií ESPAD a UPOL odhadem 2–5 % 15–19letých studentů, z toho ve vysokém riziku se
nacházelo přibližně 1 % studentů. Výskyt problémového hraní je přibližně 5–8krát vyšší mezi
chlapci než mezi dívkami (podle studie), podle typu školy je nejvyšší mezi studenty středních škol
bez maturity a odborných učilišť [64, 66]. Riziko rozvoje problémového hraní roste s věkem
a ročníkem studované školy – graf 10-1.
Hraní hazardních her a jeho dopady
94
graf 10-1: Výskyt problémového hraní podle škály Lie/bet mezi 15–19letými studenty – studie UPOL
2022, v %
Zdroj: Chomynová et al. [164]
10.3 Hraní hazardních her v dospělé populaci
Hraní hazardních her v posledních 12 měsících uvádí dlouhodobě 35–50 % dospělých, nejvíce lidí
hraje loterie [164]. Po vyloučení loterií uvádí hraní hazardních her 13–20 % dospělé populace.
Od r. 2017 roste míra online hazardního hraní (včetně loterií), v posledních 12 měsících dosahuje
8–18 %. Prevalence hazardního hraní ve výzkumech v internetové populaci je dlouhodobě vyšší
než ve výzkumech realizovaných formou osobních rozhovorů v domácnostech – graf 10-2.
Podíl mužů je několikanásobně vyšší než podíl žen a obdobně je podíl osob, které hrály hazardní
hry, výrazně vyšší mezi mladými dospělými (15–34 let). Současně je s rostoucím věkem u mužů
i žen patrný výrazný pokles hazardního hraní (po vyloučení loterií), a to zejména v případě hraní
HH online.
graf 10-2: Prevalence hraní hazardních her (bez loterií) v populaci ve věku 15+ let v posledních
12 měsících – srovnání studií z l. 2012–2022, v % (Národní výzkum užívání návykových látek,
Výzkum občanů, Prevalence užívání drog v populaci ČR)
Zdroj: Chomynová et al. [164], Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti and INRES-SONES [72], Národní
monitorovací středisko pro drogy a závislosti and ppm factum research [127]
Po určitém poklesu zaznamenaném v l. 2020 a 2021, ke kterému pravděpodobně došlo
v souvislosti s pandemií COVID-19, se prevalence hraní HH v dospělé populaci vrátila na hodnoty
z r. 2019, a v případě online HH dokonce i na hodnoty výrazně vyšší. Z dlouhodobého hlediska
dochází k mírnému nárůstu míry hazardního hraní v dospělé populaci, a to jak v případě loterií, tak
v případě ostatních her (technické hry, živé hry a kurzové sázení).
9,5
1,2
4,7
2,8
4,0
6,1 6,6
1,5
3,5
4,9
6,3
9,8
2,5
0,2
1,2
0,4 1,0 1,4
2,6
0,0 0,6 1,2 1,3
5,7
Chlapci Dívky Celkem 1. roč. 2. roč. 3. roč. 4. roč. 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let
V riziku (celkem)
Ve vysokém riziku
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
95
V r. 2022 hrálo kromě loterií v posledních 12 měsících nejvíce lidí kurzové sázky (8–20 %),
technické hry (3–7 %) a živé hry v kasinu (2–5 % populace) [72, 127].
Počet osob, které jsou v riziku rozvoje problémů s hraním hazardních her, je dlouhodobě
odhadován na 140–250 tis. pomocí škály Lie/bet a na 400–500 tis. pomocí škály PGSI. Do
kategorie vysokého rizika spadá dlouhodobě podle obou škál 60–110 tis. osob [69, 72].
Největší podíl hráčů v riziku je mezi hráči technických her a kurzového sázení online. Mezi těmi,
kteří hráli v posledních 12 měsících technické hry, je ve vysokém riziku 8–22 % osob. Mezi hráči
online kurzových sázek a jiných her je ve vysokém riziku 5–23 % [164].
10.4 Zdravotní a sociální dopady hazardního hraní
Studie Patologičtí hráči v léčbě 2021 potvrdila vysoký výskyt psychiatrické komorbidity. Přibližně
72 % hráčů trpělo před vstupem do léčby úzkostně-depresivní poruchou, dalších 13 % vykazovalo
zvýšené riziko této poruchy [165]. Myšlenky na sebevraždu mělo podle studie někdy v životě 46 %
hráčů a 14 % uvedlo pokus o sebevraždu, z nich polovina opakovaně. Mezi léčenými s hráčskou
poruchou je vyšší výskyt užívání návykových látek než v běžné populaci, ve 30 dnech před
nástupem do léčby užilo alkohol 67 %, konopí 18 % a pervitin 8 % z nich.
Průměrné měsíční výdaje na hraní v posledním roce před začátkem léčby byly 34 tis. Kč, průměrná
měsíční bilance byla –70 tis. Kč. Zadluženo bylo 86 % hráčů, průměrný dluh byl přibližně
815 tis. Kč.
Dluhová problematika se objevuje mezi klienty řady adiktologických služeb pracujících s hráči HH
[166]. Jednou z možností řešení dluhů mezi klienty služeb byla akce Milostivé léto v l. 2021 a 2022,
která v souladu s novelou občanského soudního řádu a exekučního řádu poskytla fyzickým
osobám časově omezenou možnost řešení dluhové situace.
Hlavním zdrojem příjmů hráčů před vstupem do léčby byla legální práce (51 % celkového příjmu
hráčů), dále to byly půjčky, nejčastěji nebankovní.
10.5 Kriminalita související s hraním hazardních her
Hlavní formy nelegálního provozování hazardních her v prostředí land-based představují nelegální
herny a tzv. kvízomaty. V r. 2022 provedla Celní správa 763 kontrol v rámci dozoru nad
provozováním hazardních her, přičemž zjistila 456 porušení zákona o HH. Na základě výsledku
kontrol bylo zajištěno celkem 373 nelegálně provozovaných technických her, z nichž 184 byly
tzv. kvízomaty. Nelegálně provozované technické hry byly zajištěny v 95 hernách. Celní správa
zahájila celkem 11 trestních řízení v souvislosti s neoprávněným provozováním hazardní hry
(§ 252), a to proti 15 osobám.
V r. 2022 bylo zaznamenáno 102 případů nelegálního provozování hazardních her online. Za
porušení zákona byly pravomocně uloženy pokuty v celkové výši 275 mil. Kč. Ke konci května 2023
bylo na seznamu nepovolených internetových her, který vede MF, zapsáno 719 webových stránek.
Přibližně 2/3 lidí, kteří se léčili s problémy s hraním hazardních her, se dopustily nějakého
trestného činu. Nejčastěji šlo o krádež (46 %), podvod (37 %), zpronevěru (32 %), výrobu a prodej
drog (22 %) a loupež (10 %). Trestně stíháno někdy v životě bylo 28 % a odsouzeno 17 % osob.
Spáchání krádeže nebo jiného trestného činu či přestupku kvůli hraní HH uvedlo 20 %
odsouzených osob, což je nejvíce od r. 2014 [78].
Ochranné léčení v oblasti adiktologie soudy uložily 276 osobám, z nich 4 v souvislosti s hraním
hazardních her [112].
Hraní hazardních her a jeho dopady
96
10.6 Léčba a služby pro hazardní hráče
O rizicích spojených s hraním hazardních her a možnostech léčby problémového hráčství má
informace 75 % lidí, kteří hráli v posledních 12 měsících hazardní hry, možnost sebeomezujících
opatření zaznamenalo 11 % [72].
Služby pro problémové hráče a jejich rodiny jsou v ČR poskytovány v ambulantních
adiktologických programech, psychiatrických ambulancích a také v pobytových programech.
Rozvíjejí se online poradenské a léčebné intervence.
Přestože kapacita a dostupnost specializované péče pro hráče HH roste, míra jejího využití zůstává
nízká. Příčinou jsou mj. bariéry na straně hráčů, zejména strach z přiznání problému a odmítnutí ze
strany rodiny.
Celkem 87 % hráčů ze studie Patologičtí hráči v léčbě 2021 se někdy v životě pokusilo své hraní
omezit nebo s hraním přestat bez odborné pomoci. Opakovaně se léčilo 45 %. Hlavními důvody
pro vyhledání odborné pomoci byly problémy ve vztazích s blízkými a finanční problémy
následované problémy v oblasti duševního zdraví [165].
Ze Sčítání adiktologických služeb 2020 vyplývá, že hráči jsou jednou z cílových skupin 53 %
adiktologických služeb. Hráčům nabízejí převážně ambulantní a kontaktně-poradenské služby.
Poskytování služeb hazardním hráčům uvádí 79 projektů podporovaných v dotačním řízení Úřadu
vlády ČR.
V kontaktu se službami v souvislosti s hazardním hraním jsou přibližně 2–3 tis. osob ročně [167],
zhruba pětkrát více mužů než žen. Přibližně 1 tis. z nich se léčí ve zdravotnických zařízeních –
v ambulantní a lůžkové psychiatrické péči a adiktologické péči bylo v r. 2022 celkem
1 161 pacientů s hlavní nebo sekundární diagnózou patologické hráčství (F63.0) – graf 10-3.
Průměrný věk hráčů v léčbě byl 35 let. Služby uvádějí vzrůstající podíl online hraní HH mezi klienty
[49].
graf 10-3: Vývoj počtu pacientů s hráčskou poruchou v ambulantní a rezidenční psychiatrické péči
v l. 2015–2022, NRHZS
Pozn.: Údaj celkem je nižší než součet obou kategorií, protože někteří pacienti byli léčeni v obou typech léčby.
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [76]
Rozvíjí se nabídka pomoci prostřednictvím internetu a telefonu. Od r. 2019 funguje Národní linka
pro odvykání hraní (tel. 800 350 000). Dále je dostupných celkem 8 internetových poradenských
a informačních služeb pro hazardní hráče a jejich blízké, rozvíjejí se také svépomocné intervence.
Svépomocná aktivita Anonymní Gambleři Česko působí v Praze, Brně a Plzni.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
97
Specializované oddíly s dobrovolným léčením závislostí, jejichž cílovou skupinou jsou i osoby
s hráčskou poruchou, byly v r. 2022 zřízeny v 10 věznicích z celkového počtu 35. Jejich kapacita
činila 323 míst. Hraní HH jako primární problém uvedly 3 osoby z celkového počtu 337 osob nově
zařazených do terapeutického programu [53].
10.7 Hraní hazardních her v ČR ve srovnání s Evropou
Podle studie ESPAD 2019 je míra hraní hazardních her, resp. her o peníze, mezi českými
dospívajícími srovnatelná s jejich evropskými vrstevníky. Výskyt problémového hráčství mezi
dospívajícími (3 %) je v ČR nižší, než je celoevropský průměr (5 %) [134].
ČR patří k zemím s mírně podprůměrnou mírou hraní hazardních her v dospělé populaci, a to jak
při zahrnutí loterií, tak v případě vyloučení loterií. Hraní hazardních her se v dospělé populaci
pohybuje mezi 33 % a 80 %, výskyt problémového hraní mezi 0,3 % a 6 %. Výskyt problémového
hráčství je v ČR na evropském průměru [168], srovnání však komplikuje fakt, že různé země
používají pro hodnocení problémového hráčství jiné screeningové nástroje.
Mezi evropské země s nejvyšším objemem peněz prohraných v hazardních hrách patří Itálie, Velká
Británie, Německo, Francie a Španělsko. Ve skandinávských zemích a Pobaltí tvoří většinu příjmů
ze hry online hry – graf 10-4. V Itálii a ve Finsku připadá vysoký podíl prohraných peněz na
technické hry mimo kasina, na Islandu a v Norsku prohrají hráči nejvíce peněz prostřednictvím
loterií a na Kypru a na Maltě také prostřednictvím živé hry v kasinu.
33
graf 10-4: Podíl online hazardních her na celkových příjmech z hazardu v Evropě, v %
Zdroj: European Gaming and Betting Association [169]
33
https://www.economist.com/graphic-detail/2017/02/09/the-worlds-biggest-gamblers [2024-03-30]
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
99
Kapitola 11: Nadužívání digitálních technologií a jeho
dopady
11.1 Veřejnozdravotní význam nadužívání digitálních technologií
Nadměrné užívání digitálních technologií je komplexní a závažný veřejnozdravotní fenomén. Týká
se poměrně velké části populace a je příčinou zdravotních poruch a negativních sociálních dopadů
na uživatele i jejich okolí [170-172].
Konsensus ve věci definice digitální závislosti dosud neexistuje [173-175] a lze se setkat s různým
vymezením tohoto fenoménu. Obecně lze závislost na internetu definovat jako nutkavé užívání
internetu, ve kterém člověk pokračuje i přes jeho negativní důsledky [172, 176]. V oficiálních
klasifikacích duševních poruch zatím internetová závislost či porucha spojená s užíváním internetu
nejsou zařazeny.
Nejrozšířenějšími a z hlediska dopadů nejproblematičtějšími internetovými aktivitami jsou hraní
her a sledování pornografie. Porucha spojená s hraním her je první oficiálně klasifikovanou
duševní poruchou související s internetem a je zařazena mezi diagnózy definované v nové,
11. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11) [172]. Další specificky vymezené závislosti
zahrnují závislost na sociálních sítích, textové komunikaci, seznamkách, online hazardu,
nakupování, internetových aukcích, sledování filmů či seriálů, zpravodajství či fitness aplikacích
[177, 178]. Závislost na sociálních sítích souvisí zejména s potřebou mezilidských vztahů.
Z hlediska závislostního potenciálu bylo významné zavedení tzv. lajku, který představil Facebook
v r. 2009 a kterým dnes disponují i další sociální sítě (Instagram, síť X / Twitter či TikTok).
V posledních letech je nadužívání digitálních technologií dáváno do souvislosti se zhoršujícím se
duševním zdravím, a to zejména u dospívajících [179-182].
11.2 Nadužívání digitálních technologií mezi dětmi a mládeží
Digitální hry hraje rizikově, tj. 4 a více hodin denně, přibližně 15–25 % dětí ve věku 11–15 let
a 9–15 % dospívajících ve věku 15–19 let [170]. O víkendech je čas strávený hraním her přibližně
2–3krát delší [64, 66]. Do kategorie závislosti na hraní her spadá podle různých screeningových
škál odhadem 5–9 % dětí a až 5–13 % dospívajících.
Sociální sítě užívá rizikově, tj. 4 a více hodin denně, 25–30 % dětí a 45–50 % dospívajících,
o víkendech je čas strávený na sociálních sítích ještě delší. V r. 2022 bylo ve studii HBSC na základě
škály SMDS
34
odhadnuto, že do kategorie problematického užívání sociálních sítí spadá 5–7 %
chlapců a 7–13 % dívek ve věku 11–15 let [65]. Ve srovnání s r. 2018 se zvýšil podíl dětí
a dospívajících v riziku nadužívání sociálních sítí, a to zejména u dívek. Nejvyšší nárůst byl
zaznamenán u dívek ve věku 13 let – graf 11-1.
34
Kritériem pro problematické užívání sociálních sítí není množství času tráveného na sítích, ale výskyt doprovodných
problémů, jako např. dopad na koníčky, plnění školních povinností či vztahy s okolím, především s rodiči a vrstevníky.
Nadužívání digitálních technologií a jeho dopady
100
graf 11-1: Podíl studentů v riziku nadužívání sociálních sítí podle pohlaví a věku – studie HBSC 2018
a 2022, v %
Zdroj: Chomynová et al. [183], Kalman and Baďura [184]
Zatímco výskyt rizikového hraní her je 2–3krát vyšší mezi chlapci a klesá s věkem, výskyt rizikového
užívání sociálních sítí je 1–2krát vyšší u dívek a s věkem roste. Čeští adolescenti mají v průměru
5 profilů na sociálních sítích, první profil si nejčastěji zakládají v 11–12 letech.
11.3 Nadužívání digitálních technologií v dospělé populaci
Počet osob, které nadužívají digitální technologie, roste v posledních letech nejen mezi dětmi
a mládeží, ale i mezi dospělými. Stejně jako u dětí i u dospělých roste podíl osob v riziku
nadměrného užívání internetu, hraní digitálních her a užívání sociálních sítí.
V běžný pracovní den tráví podle různých studií dospělá populace na internetu (mimo práci
a studium) v průměru 130–150 minut, o víkendu 160–190 minut denně. Muži častěji tráví čas na
internetu hraním digitálních her a sledováním pornografie, ženy častěji tráví čas na sociálních
sítích a nakupováním [69, 72].
Podle škály EIU se v posledních letech v kategorii středního a vysokého rizika závislosti na
internetu a digitálních technologiích nachází celkem 4–6 % české populace ve věku 15+ let (4–7 %
mužů a 4–5 % žen), v tom 1–2 % spadá do kategorie vysokého rizika. Nejvyšší podíl osob v riziku
byl ve věkové skupině 15–24 let – graf 11-2.
Odhaduje se, že v ČR je přibližně 360–540 tis. osob nadměrně užívajících internet. Do kategorie
vysokého rizika spadá odhadem 140–180 tis. osob starších 15 let.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
101
graf 11-2: Podíl osob v riziku digitálních závislostí v populaci ve věku 15+ let – srovnání studií
z l. 2016–2022, v % (Národní výzkum užívání návykových látek, Výzkum názorů a postojů občanů
ČR k otázkám zdravotnictví a k problematice zdraví)
Zdroj: Chomynová et al. [183]
11.4 Zdravotní a sociální dopady nadužívání digitálních technologií
Mezi přímé dopady nadužívání digitálních technologií se řadí narušení denního rytmu,
zanedbávání osobní hygieny, jídla a/nebo spánku, únava, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí
pohybového aparátu a zhoršená orientace v čase [185]. Mezi dlouhodobé dopady patří pokles
fyzické aktivity, obezita, omezení sociálních kontaktů mimo online prostředí a ztráta přátel,
konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, nesoustředěnost a problémy
v práci nebo ve škole [19, 186-188].
Děti a dospívající v riziku digitálních závislostí 2–6krát častěji než jejich vrstevníci uvádějí
zanedbávání volnočasových aktivit, problémy se spánkem nebo jídlem, problémy ve škole
(např. horší prospěch) a dopady na čas trávený s kamarády a rodinou [189, 190]. U dospívajících se
současně objevuje spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresí, sebevražednými
myšlenkami, ale i s agresivitou a konzumací alkoholu [191-193].
Podle studie mezi pražskými žáky a studenty ve věku 11–19 let od r. 2019 roste podíl těch, kteří
zaznamenali problémy spojené s internetovými aktivitami, současně roste i podíl studentů, kteří
uvádějí problémy opakovaně. Dívky nejčastěji připouštěly neúspěšné snahy o omezení času
tráveného na internetu, chlapci naopak dopady na čas trávený s rodinou, kamarády nebo přípravu
do školy [194].
Ve Výzkumu občanů 2022 uvedla problémy v důsledku užívání internetu v posledních 12 měsících
přibližně čtvrtina dospělých – nejčastěji šlo o trávení času na internetu, i když ho/ji to nebaví
(28 %), zanedbávání jídla nebo spánku (25 % dospělých) a nepříjemné pocity, když nemohli být na
internetu (20 %) [72].
Klienti adiktologických služeb v souvislosti s nadužíváním digitálních technologií uvádějí
zanedbávání spánku a/nebo hygieny, práce nebo školy a problémy s koncentrací a udržením
pozornosti [195].
11.5 Léčba a služby pro osoby v riziku digitální závislosti
V ČR v současné době neexistují léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty v riziku
digitálních závislostí. Tradiční abstinenčně orientovaný přístup k léčbě závislostí není v případě
digitálních závislostí příliš uplatňován – technologie jsou běžnou součástí každodenního života
4,9 5,0
6,3
5,1
5,8
4,3
1,1 1,4
2,3 2,3 2,1 1,8
2016 2020 2019 2020 2021 2022
Národní výzkum
V riziku (celkem) Ve vysokém riziku
Výzkum občanů
Nadužívání digitálních technologií a jeho dopady
102
a abstinence od technologií a internetu může představovat překážku v pracovním i osobním
životě.
Léčba a další intervence pro osoby v riziku digitálních závislostí jsou zaměřeny na redukci času
věnovaného digitálním technologiím a na zvýšení kontroly nad jejich používáním [175, 196].
Více než třetina (37 %) adiktologických služeb v ČR poskytuje služby osobám nadužívajícím
digitální technologie [167]. Počet programů pracujících s klienty v riziku digitálních závislostí
dlouhodobě roste, současně roste i počet jejich klientů (v r. 2022 šlo o 354 klientů). Až na výjimky
vykazují klienty s digitální závislostí ambulantní služby, především specializované ambulantní
programy pro hazardní hráče a ambulance pro děti a dorost [197].
S digitálními závislostmi se adiktologické služby stále častěji setkávají u dětí a dospívajících (ve
věku 10–19 let), jde zejména o nadměrné hraní online her a trávení času na sociálních sítích.
Některá zdravotnická zařízení vykazují zdravotním pojišťovnám pacienty s digitální závislostí pod
dg. F63.8 (jiné nutkavé a impulzivní poruchy) – nejčastěji jde o zařízení oboru psychiatrie a klinická
psychologie, dále oboru adiktologie, dětské a dorostové psychiatrie a oboru návykové nemoci. Od
r. 2015 je ročně pojišťovnám vykazováno 150–210 osob se závislostí na digitálních technologiích
[76]. Rostou především počty dětí a dospívajících ve věku 10–19 let – graf 11-3.
graf 11-3: Počty klientů s hlavní nebo vedlejší dg. F63.8 (jiné nutkavé a impulzivní poruchy)
v l. 2015–2022
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [76]
V ČR funguje několik online poraden, které nabízejí poradenství klientům také v oblasti digitálních
závislostí a poskytují odkazy na další služby. Od r. 2019 nabízí Národní linka pro odvykání na
telefonním čísle 800 350 000 poradenství osobám s jakýmkoliv závislostním problémem včetně
nadužívání digitálních technologií.
11.6 Nadužívání technologií v ČR ve srovnání s Evropou
Monitoring situace a trendů v oblasti nadužívání digitálních technologií, trávení času na internetu,
sociálních sítích a hraním digitálních her není v řadě evropských zemí konceptualizován, nicméně
je s ohledem na veřejnozdravotní dopady doporučován [198].
K dispozici pro evropské srovnání jsou v současné době jen výsledky průřezových mezinárodních
studií. Podle studie ESPAD 2019 tráví čeští studenti v průměru stejně času jako jejich evropští
vrstevníci hraním digitálních her, ale méně času na sociálních sítích, a to jak ve všední den (28 %
oproti 35 % v průměru v Evropě), tak o víkendu (38 % v ČR oproti 57 % v Evropě). Největší
množství času na sociálních sítích uváděli v r. 2019 studenti ve Finsku, v Rumunsku a v Lotyšsku
[134].
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
103
Podíl dospělé populace, která denně používá internet, je nejvyšší v Nizozemsku, Dánsku, na
Islandu, v Norsku a Švédsku, nejnižší naopak v Řecku, Bulharsku a Rumunsku – graf 11-4. Míra
prevalence závislosti na internetu v dospělé populaci se podle různých studií pohybuje v rozpětí
od méně než 1 % do více než 37 % [22, 199-203], v ČR je odhadováno přibližně 5 % dospělých
v riziku digitálních závislostí [170].
graf 11-4: Denní uživatelé internetu starší 16 let v Evropě v r. 2022
Zdroj: EUROSTAT, 2022 https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/w/ddn-20230714-1
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
105
Přílohy
Vybrané stránky s informacemi v oblasti závislostí
V následujícím seznamu jsou uvedeny vybrané stránky klíčových institucí a služeb v oblasti užívání
návykových látek a nelátkových závislostí. Podrobný seznam pomáhajících organizací je uveden
v aplikaci Mapa pomoci na internetových stránkách https://www.drogy-info.cz.
Adiktologie – odborný časopis pro prevenci,
léčbu a výzkum závislostí (archiv, 2001–
2015): https://www.medvik.cz
Adiktologie – Professional Journal for the
Prevention, Treatment and Research Into
Addiction: https://adiktologie-journal.eu
Adiktologie v preventivní a léčebné praxi:
https://www.aplp.cz
Agentura pro sociální začleňování (Odbor
pro sociální začleňování Ministerstva pro
místní rozvoj): https://www.socialni-
zaclenovani.cz
Alkohol pod kontrolou – informační portál
Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze:
https://www.alkoholpodkontrolou.cz
Anonymní alkoholici:
https://www.anonymnialkoholici.cz
Anonymní narkomani:
https://www.anonymninarkomani.cz
APAS (Asociace poskytovatelů
adiktologických služeb):
https://www.asociace.org
Aplikace pro kompletní správu práce
s klientem v drogových službách – UniData:
https://www.drogovesluzby.cz
Asociace poskytovatelů sociálních služeb
České republiky: https://www.apsscr.cz/
Benzodiazepinová poradna (provozuje
SANANIM): http://www.benzo.cz
Beyond Psychedelics:
https://beyondpsychedelics.cz
Celní správa České republiky:
https://www.celnisprava.cz
Centrum pro výzkum veřejného mínění
(Sociologický ústav AV ČR):
https://cvvm.soc.cas.cz
Česká asociace adiktologů:
https://www.asociaceadiktologu.cz
Česká asociace streetwork:
https://www.streetwork.cz/
Česká asociace studentů adiktologie:
https://www.facebook.com/addictology.cz
Česká lékařská společnost J. E. Purkyně:
https://www.cls.cz
Česká neuropsychofarmakologická
společnost: https://www.cnps.cz
Česká obchodní inspekce (ČOI):
https://www.coi.cz/
Český statistický úřad: https://www.czso.cz
DaDA – Dětská a dorostová adiktologie
(sekce SNN ČLS JEP): https://dada.snncls.cz/
Databáze léků (provozuje SÚKL):
https://www.sukl.cz/modules/medication/sea
rch.php
Drogový informační server (provozuje
SANANIM): https://www.drogy.net
Drogová poradna (provozuje SANANIM):
https://www.drogovaporadna.cz
Evropská agentura pro léčivé přípravky
(EMA): https://europa.eu/european-
union/about-eu/agencies/ema_cs
Evropské monitorovací centrum pro drogy
a drogovou závislost (EMCDDA), od
2. 7. 2024 Agentura EU pro drogy:
https://www.emcdda.europa.eu/index_en
EXTC – webová poradna a prevence
zneužívání syntetických drog (provozuje
Společnost Podané ruce):
https://www.extc.cz
Hygienická stanice hl. m. Prahy:
https://www.hygpraha.cz
Přílohy
106
Informace pro pracovníky a klienty terénních
programů a kontaktních center –
eDEKONTAMINACE (provozuje SANANIM):
http://new.edekontaminace.cz/
Informační centrum OSN v Praze:
https://www.osn.cz
Institut pro kriminologii a sociální prevenci:
https://www.iksp.cz
iPREV (Interaktivní platforma podpory
duševního zdraví a prevence rizikového
chování): https://www.iprev.cz
Justice.cz (oficiální server českého
soudnictví): https://portal.justice.cz
Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze:
https://www.adiktologie.cz
Knihovna adiktologie:
https://knihovna-adiktologie.lf1.cuni.cz
KOPAC – pacientský spolek pro léčbu
konopím: https://kopac.cz
Léky, léčiva (provozuje Celní správa):
https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-
kompetence/ochrana-spolecnosti-a-
zivotniho-prostredi/Stranky/leky-leciva.aspx
Mapa pomoci (provozuje NMS):
https://www.drogy-info.cz/mapa-pomoci
Ministerstvo spravedlnosti: https://justice.cz
Ministerstvo práce a sociálních věcí:
https://www.mpsv.cz
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:
https://www.msmt.cz
Ministerstvo vnitra: https://www.mvcr.cz
Ministerstvo zdravotnictví:
https://www.mzcr.cz
Národní linka pro odvykání
(800 35 00 00): https://chciodvykat.cz
Národní monitorovací středisko pro drogy
a závislosti: https://www.drogy-info.cz
Národní pedagogický institut České
republiky: https://www.npi.cz
Národní program HIV/AIDS v ČR (stránku
provozuje Státní zdravotní ústav):
https://www.tadyted.eu
Národní protidrogová centrála SKPV PČR
(útvar Policie České republiky):
https://www.policie.cz/narodni-
protidrogova-centrala-skpv
Národní stránky pro podporu odvykání
kouření: https://www.koureni-zabiji.cz
Národní stránky pro podporu omezení
konzumace alkoholu:
https://www.alkohol-skodi.cz
Národní stránky pro snížení rizik hazardního
hraní: https://www.hazardni-hrani.cz
Národní ústav duševního zdraví:
https://www.nudz.cz
Národní zdravotnický informační portál:
https://www.nzip.cz
Poslanecká sněmovna Parlamentu České
republiky, Výbor pro zdravotnictví:
https://www.psp.cz
Probační a mediační služba České republiky:
https://www.pmscr.cz
Projekt RAS (Systémová podpora rozvoje
adiktologických služeb v rámci integrované
protidrogové politiky):
https://www.rozvojadiktologickychsluzeb.cz
Psycare (projekt psychedelické první pomoci
České psychedelické společnosti):
https://psycare.cz
Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti
závislostí:
https://vlada.gov.cz/cz/ppov/protidrogova-
politika/rada-vlady-pro-koordinaci-politiky-
v-oblasti-zavislosti-196551/
Recovery – sdružení pacientů s diagnózou
závislosti: https://www.pacienti-recovery.cz
Registr poskytovatelů sociálních služeb
(Ministerstvo práce a sociálních věcí):
https://www.mpsv.cz/web/cz/registr-
poskytovatelu-sluzeb
S. A. D. – Síť aktérů pro domov: https://sad-
cr.cz
Společnost pro léčbu závislosti na tabáku:
https://www.slzt.cz
Společnost pro návykové nemoci České
lékařské společnosti J. E. Purkyně:
https://snncls.cz
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
107
Společnost sociálních pracovníků ČR:
https://www.socialnipracovnici.cz
Státní agentura pro konopí pro léčebné
použití (SAKL, pracoviště SÚKL):
https://www.sakl.cz/home/kontakty
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL):
https://www.sukl.cz
Státní zdravotní ústav: https://szu.cz
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
(SZPI): https://www.szpi.gov.cz
Suchej únor: https://suchejunor.cz
Think tank racionální politiky závislostí:
https://www.politika-zavislosti.cz
Ústav farmakologie 3. LF UK – Drogy
a drogové závislosti:
https://www.lf3.cuni.cz/3LF-1415.html
Ústav zdravotnických informací a statistiky
ČR: https://www.uzis.cz
Vězeňská služba České republiky – Generální
ředitelství: https://www.vscr.cz
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí:
https://www.vupsv.cz
Přílohy
108
Zkratky
AA – Anonymní alkoholici
ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou
(attention deficit hyperactivity disorder)
AIDS – syndrom získané imunodeficience
(Acquired Immune Deficiency Syndrome)
AT – alkohol, toxikomanie (označení
zdravotnických zařízení zabývajících se
léčbou závislostí)
CAWI – online metoda sběru dotazníkových
dat (Computer Assisted Web Interviewing)
CBD produkty – konopné produkty
s převažujícím obsahem nepsychoaktivního
kanabidiolu
CS – Celní správa
ČAI – Český adiktologický institut
ČLS JEP – Česká lékařská společnost Jana
Evangelisty Purkyně
ČSÚ – Český statistický úřad
DDD – doporučená denní dávka
dg. – diagnóza
DPH – daň z přidané hodnoty
DTČ – drogový trestný čin / drogová trestná
činnost
EMCDDA – Evropské monitorovací centrum
pro drogy a drogovou závislost (European
Monitoring Centre for Drugs and Drug
Addiction)
ESPAD – Evropská školní studie o alkoholu
a jiných drogách (European School Survey
Project on Alcohol and Other Drugs)
EU – Evropská unie
EUDA – Agentura EU pro drogy
FCTC – Rámcová úmluva Světové
zdravotnické organizace o kontrole tabáku
(Framework Convention on Tobacco Control)
HBSC – studie Health Behaviour in School-
aged Children
HH – hazardní hraní, hazardní hráč/i,
hazardní hra/y
HHC – hexahydrocannabinol
HHC-O – hexahydrokanabinol-O-acetát
HIV – virus lidské imunodeficience (Human
Immunodeficiency Virus)
HR – harm reduction
CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc
IPREV – Interaktivní platforma podpory
duševního zdraví a prevence rizikového
chování
KC – kontaktní centrum
LDI – lidé užívající drogy injekčně
LDR – lidé užívající drogy rizikově
LSD – diethylamid kyseliny lysergové
MF – ministerstvo financí
MKN-11 – Mezinárodní klasifikace nemocí,
11. revize
MPSV – ministerstvo práce a sociálních věcí
MŠMT – ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy
MV – ministerstvo vnitra
MZ – ministerstvo zdravotnictví
NAUTA – Národní výzkum užívání tabáku
a alkoholu
NLO – Národní linka pro odvykání
NMS – Národní monitorovací středisko pro
drogy a závislosti
NNO – nestátní nezisková organizace
NRHZS – Národní registr hrazených
zdravotních služeb
NRLUD – Národní registr léčby uživatelů
drog
NUDZ – Národní ústav duševního zdraví
OPL – omamná a psychotropní látka (právní
výraz)
OZV – obecně závazná vyhláška
PPP – pedagogicko-psychologická poradna
RIA – Hodnocení dopadů regulace
(Regulatory Impact Assessment)
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
109
RVKPP – Rada vlády pro koordinaci
protidrogové politiky
RVKPZ – Rada vlády pro koordinaci politiky
v oblasti závislostí
SEPA – Systém evidence preventivních aktivit
SIDS – syndromu náhlého úmrtí
novorozence
SNN – Společnosti pro návykové nemoci ČLS
JEP
SŠ – střední škola/y
SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv
SZÚ – Státní zdravotní ústav
TH – technická hra
THC – delta-9-tetrahydrokanabinol
THC-P – tetrahydrokanabiforol
TK – terapeutická komunita
TP – terénní program
UPOL – Univerzita Palackého v Olomouci
ÚV ČR – Úřad vlády České republiky
ÚZIS – Ústav zdravotnických informací
a statistiky ČR
VFN – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
VHB – virová hepatitida typu B
VHC – virová hepatitida typu C
VZP – Všeobecná zdravotní pojišťovna
WHO – Světová zdravotnická organizace
(World Health Organization)
ZHH – zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních
hrách
ZL – zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech
ZNL – zákon č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách
ZOZNL – zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně
zdraví před škodlivými účinky návykových
látek
ZŠ – základní škola/y
Přílohy
110
Seznam tabulek
tabulka 1: Výskyt rizikových forem závislostního chování v populaci ČR starší 15 let ........................... 11
tabulka 2: Úmrtí způsobená ročně užíváním návykových látek v populaci ČR ......................................... 13
tabulka 3: Odhad počtu osob ročně v kontaktu s adiktologickými službami a v léčbě závislosti v ČR
.................................................................................................................................................................................................. 13
tabulka 4: Odhad společenských nákladů v souvislosti se závislostním chováním v ČR ...................... 14
Seznam grafů
graf 2-1: Spotřeba alkoholických nápojů v litrech etanolu v přepočtu na 1 obyvatele a inkaso
spotřební daně v mld. Kč podle druhu nápojů v r. 2022 ................................................................................... 25
graf 3-1: Struktura výdajů na politiku v oblasti závislostí z veřejných rozpočtů v r. 2022, v mil. Kč . 36
graf 3-2: Vývoj objemu výdajů na politiku v oblasti závislostí z veřejných rozpočtů v l. 2016–2022,
v mil. Kč ................................................................................................................................................................................. 36
graf 3-3: Struktura výdajů z veřejných rozpočtů podle kategorií služeb v r. 2022 .................................. 37
graf 4-1: Zaměření preventivních programů podle typů chování ve školním roce 2021/2022, v % 40
graf 4-2: Řešené případy výskytu rizikového chování v oblasti závislostí v ZŠ a SŠ ve školním roce
2021/2022 ............................................................................................................................................................................ 41
graf 5-1: Počty osob v kontaktu s nízkoprahovými programy v l. 2013–2022, podle typu užívané
látky ......................................................................................................................................................................................... 48
graf 5-2: Počet programů realizujících výměnný program, počet vydaných jehel a stříkaček (v tis.)
a počet lidí užívajících drogy injekčně (v tis.) v l. 2013–2022 ........................................................................... 49
graf 5-3: Struktura klientů ambulantních adiktologických programů podle typu užívané látky
v r. 2022 ................................................................................................................................................................................. 51
graf 5-4: Počet pacientů v substituční léčbě hlášených do NRLUD v l. 2013–2022 ................................ 51
graf 5-5: Pacienti v rezidenční psychiatrické péči v souvislosti s užíváním návykových látek v r. 2022
.................................................................................................................................................................................................. 52
graf 6-1: Prevalence kouření cigaret v posledních 30 dnech mezi 13–15letými žáky – studie GYTS
2022, v % ............................................................................................................................................................................... 57
graf 6-2: Kouření cigaret v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ a studenty SŠ v Praze v r. 2022, v
% .............................................................................................................................................................................................. 58
graf 6-3: Užívání e-cigaret v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ a studenty SŠ v Praze v r. 2022,
v % ........................................................................................................................................................................................... 58
graf 6-4: Trendy v prevalenci denního kouření v dospělé populaci (starší 15 let) podle pohlaví –
srovnání studií z let 2012–2022, v % (Národní výzkum užívání návykových látek, Evropské výběrové
šetření o zdraví, Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu) ......................................................................... 59
graf 6-5: Počet osob léčených pro základní diagnózu závislosti na tabáku (dg. F17) hlášených do
NRHZS v l. 2013–2022 ..................................................................................................................................................... 62
graf 6-6: Podíly denních kuřáků v evropských zemích v r. 2020, podle pohlaví, v % ............................. 62
graf 6-7: Pravidelné užívání e-cigaret v evropských zemích v r. 2019, podle věkových skupin (15+
a 15–24 let), v % ................................................................................................................................................................. 63
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
111
graf 7-1: Zkušenost s opakovanou opilostí v životě (alespoň 2krát nebo častěji) mezi 11-, 13-
a 15letými žáky ZŠ – studie HBSC 1994–2022, v % .............................................................................................. 66
graf 7-2: Užití alkoholu a jeho pravidelná konzumace v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ
a studenty SŠ v Praze v r. 2022, v % ........................................................................................................................... 66
graf 7-3: Denní nebo téměř denní konzumace alkoholu v dospělé populaci (starší 15 let) –
srovnání studií z l. 2012–2022, v % (Národní výzkum užívání návykových látek, Evropské výběrové
šetření o zdraví, Národní výzkum užívání tabáku a alkoholu).......................................................................... 67
graf 7-4: Počet pacientů léčených pro poruchy způsobené užíváním alkoholu (dg. F10)
v ambulantní a rezidenční psychiatrické péči v l. 2013–2022, NRHZS .......................................................... 70
graf 7-5: Průměrná roční spotřeba alkoholu (v l čistého alkoholu) na 1 obyvatele staršího 15 let
v evropských zemích – srovnání l. 2010 a 2020 ..................................................................................................... 71
graf 7-6: Výskyt nadměrného pití alkoholu v dospělé populaci osob starších 18 let v evropských
zemích v r. 2019, podle pohlaví .................................................................................................................................... 71
graf 8-1: Užití psychoaktivních léků bez doporučení lékaře v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ
a studenty SŠ v Praze v r. 2022, v % ........................................................................................................................... 76
graf 8-2: Prevalence zneužívání psychoaktivních léků (sedativ, hypnotik a opioidních analgetik)
v obecné populaci ve věku 15+ let v posledních 12 měsících – srovnání studií z l. 2012–2022, v %
(Národní výzkum užívání návykových látek, Výzkum občanů, Prevalence užívání drog v populaci
ČR) ............................................................................................................................................................................................ 77
graf 8-3: Počet léčených pro poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik (dg.
F13) v ambulantní a rezidenční péči v l. 2013–2022, podle NRHZS............................................................... 79
graf 8-4: Spotřeba sedativ a hypnotik ve vybraných evropských zemích (v množství denních dávek
na 1 tis. obyvatel a den), r. 2022 .................................................................................................................................. 81
graf 9-1: Vývoj celoživotní prevalence užití konopných látek mezi 15letými žáky ZŠ – studie HBSC
2002–2022, v % ................................................................................................................................................................... 84
graf 9-2: Užívání konopných látek v posledních 12 měsících mezi žáky ZŠ a studenty SŠ v Praze
v r. 2022, v % ........................................................................................................................................................................ 84
graf 9-3: Prevalence užití konopných látek v obecné populaci ve věku 15–64 let a populaci
mladých dospělých (15–34 let) v posledních 12 měsících – srovnání studií z l. 2012–2022, v %
(Národní výzkum užívání návykových látek, Výzkum občanů, Prevalence užívání drog v populaci
ČR) ............................................................................................................................................................................................ 85
graf 9-4: Střední hodnoty prevalenčních odhadů problémového užívání pervitinu a opioidů
provedených multiplikační metodou za použití dat z nízkoprahových programů v l. 2013–2022.... 86
graf 9-5: Smrtelná předávkování benzodiazepiny, nelegálními drogami a těkavými látkami ve
speciálním registru v l. 2015–2022 .............................................................................................................................. 87
graf 9-6: Počty osob stíhaných, obžalovaných a odsouzených za primární drogové trestné činy
v l. 2013–2022, v tis. .......................................................................................................................................................... 88
graf 9-7: Počet pacientů léčených pro poruchy způsobené užíváním nelegálních drog v ambulantní
a rezidenční psychiatrické péči v l. 2013–2022, NRHZS ...................................................................................... 89
graf 9-8: Prevalence počtu osob užívajících drogy injekčně (LDI) ve vybraných evropských zemích
a převažující druh drogy užívané injekčně, v přepočtu na 1 tis. osob ve věku 15–64 let ..................... 90
graf 10-1: Výskyt problémového hraní podle škály Lie/bet mezi 15–19letými studenty – studie
UPOL 2022, v %................................................................................................................................................................... 94
Přílohy
112
graf 10-2: Prevalence hraní hazardních her (bez loterií) v populaci ve věku 15+ let v posledních
12 měsících – srovnání studií z l. 2012–2022, v % (Národní výzkum užívání návykových látek,
Výzkum občanů, Prevalence užívání drog v populaci ČR) ................................................................................ 94
graf 10-3: Vývoj počtu pacientů s hráčskou poruchou v ambulantní a rezidenční psychiatrické péči
v l. 2015–2022, NRHZS .................................................................................................................................................... 96
graf 10-4: Podíl online hazardních her na celkových příjmech z hazardu v Evropě, v % ...................... 97
graf 11-1: Podíl studentů v riziku nadužívání sociálních sítí podle pohlaví a věku – studie HBSC
2018 a 2022, v % .............................................................................................................................................................. 100
graf 11-2: Podíl osob v riziku digitálních závislostí v populaci ve věku 15+ let – srovnání studií
z l. 2016–2022, v % (Národní výzkum užívání návykových látek, Výzkum názorů a postojů občanů
ČR k otázkám zdravotnictví a k problematice zdraví) ....................................................................................... 101
graf 11-3: Počty klientů s hlavní nebo vedlejší dg. F63.8 (jiné nutkavé a impulzivní poruchy)
v l. 2015–2022 ................................................................................................................................................................... 102
graf 11-4: Denní uživatelé internetu starší 16 let v Evropě v r. 2022 .......................................................... 103
Seznam obrázků
obrázek 5-1: Síť adiktologických služeb v České republice – typologie služeb ....................................... 47
Seznam map
mapa 8-1: Užívání psychoaktivních léků v Evropě (v množství DDD na 1 tis. obyvatel a den), r. 2019
.................................................................................................................................................................................................. 80
mapa 9-1: Prevalence užití nelegálních drog v populaci mladých dospělých (ve věkové skupině 15–
34 let) v posledních 12 měsících – konopné látky, kokain a amfetaminy, v %.......................................... 90
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
113
Zdroje
1. Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Národní strategie prevence a
snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027. Praha: Úřad vlády ČR; 2019.
2. Sekretariát Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Akční plán politiky v oblasti
závislostí 2023–2025. Praha: Úřad vlády České republiky; 2023.
3. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Národní akční plán informačního systému
v závislostech na období 2024–2026. Praha: Úřad vlády České republiky, 2024.
4. “Share of total deaths that are from all causes attributed to smoking, in both sexes aged age-
standardized” [dataset]. [press release]. IHME, Global Burden of Disease Study (2019) [original
data] 2019.
5. Králíková E. Elektronické cigarety: přístup Austrálie a Velké Británie. Hygiena. 2021;66(1):24-6.
6. Bishop E, East N, Bozhilova S, Santopietro S, Smart D, Taylor M, et al. An approach for the extract
generation and toxicological assessment of tobacco-free 'modern' oral nicotine pouches. Food
and chemical toxicology : an international journal published for the British Industrial Biological
Research Association. 2020;145:111713.
7. World Health Organization. Global status report on alcohol and health 2018. Geneva: WHO;
2018.
8. Griswold MG, GBD 2016 Alcohol Collaborators. Alcohol use and burden for 195 countries and
territories, 1990-2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet.
2018;392(10152):1015-35.
9. GBD 2016 Risk Factors Collaborators. Global, regional, and national comparative risk assessment
of 84 behavioural, environmental and occupational, and metabolic risks or clusters of risks, 1990-
2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet.
2017;390(10100):1345-422.
10. World Health Organisation. Alcohol-attributable fractions, all-cause deaths (%) 2018 [cited
2024 06.02.]. Available from: https://www.who.int/data/gho/data/indicators/indicator-
details/GHO/alcohol-attributable-fractions-all-cause-deaths-(-).
11. Lim SS, Vos T, Flaxman AD, Danaei G, Shibuya K, Adair-Rohani H, et al. A comparative risk
assessment of burden of disease and injury attributable to 67 risk factors and risk factor clusters in
21 regions, 1990-2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. Lancet.
2012;380(9859):2224-60.
12. Gakidou E, Afshin A, Abajobir AA, Abate KH, Abbafati C, Abbas KM, et al. Global, regional, and
national comparative risk assessment of 84 behavioural, environmental and occupational, and
metabolic risks or clusters of risks, 1990-2016: a systematic analysis for the Global Burden of
Disease Study 2016. The Lancet. 2017;390(10100):1345-422.
13. Babor TF, Casswell S, Graham K, Huckle T, Livingston M, Österberg E, et al. Alcohol: No
Ordinary Commodity. Oxford: Oxford University Press; 2023.
14. Küfner H, Casati A, Pfeiffer-Gerschel T. Conceptualization of a Methodology for Monitoring the
Misuse of Medicines in Europe (EMCDDA tender CT.10.EPI.058.1.0) - draft report dated 4 March
2011. Munich: IFT – Institut für Therapieforschung, 2011.
15. Institute for Health Metrics and Evaluation. Deaths from illicit drugs. Global Burden of Disease
(2019), processed by Our World in Data. Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME), 2022.
16. Degenhardt L, Charlson F, Ferrari A, Santomauro D, Erskine H, Mantilla-Herrara A, et al. The
global burden of disease attributable to alcohol and drug use in 195 countries and territories,
1990-2016: A systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. The lancet
Psychiatry. 2018;5(12):987-1012.
17. Degenhardt L, Hall WD. The Impact of Illicit Drugs on Public Health. In: Brownstein HH, editor.
The Handbook of Drugs and Society: John Wiley & Sons, Inc.; 2015.
Přílohy
114
18. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K, Rous Z. Hazardní hry a jejich rizikovost z hlediska
rozvoje problémového hráčství. Časopis lékařů českých. 2020;159 (5):196-202.
19. Quaglio G, Millar S. Potentially negative effects of internet use. Brussels: EPRS | European
Parliamentary Research Service; 2020.
20. Douglas AC, Mills JE, Niang M, Stepchenkova S, Byun S, Ruffini C, et al. Internet addiction:
Meta-synthesis of qualitative research for the decade 1996–2006. Computers in Human Behavior.
2008;24(6):3027–44.
21. Griffiths MD. Internet and video-game addiction. In: Essau CA, editor. Adolescent addiction:
Epidemiology, assessment, and treatment. New York, NY: Academic Press; 2008. p. 231-67.
22. Kuss DJ, Griffiths MD, Karila L, Billieux J. Internet addiction: a systematic review of
epidemiological research for the last decade. Current pharmaceutical design. 2014;20(25):4026-52.
23. Kuss DJ, Griffiths MD. Internet Gaming Addiction: A Systematic Review of Empirical Research.
International Journal of Mental Health and Addiction. 2012;10(2):278-96.
24. Český statistický úřad. Spotřební výdaje domácností - 2022. Praha: Český statistický úřad, 2023
2023. Report No.
25. Ministerstvo financí ČR. Zpráva o činnosti Finanční správy a Celní správy za rok 2022. Praha:
Ministerstvo financí České republiky, 2023.
26. Český statistický úřad. Spotřeba potravin - 2022. Praha: Český statistický úřad, 2023.
27. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Dodávky léčivých přípravků do lékáren a zdravotnických zařízení
v ČR. Otevřená data. Praha: Státní ústav pro kontrolu léčiv, 2023.
28. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Distribuce léčiv obsahujících buprenorfin do lékáren v ČR v r.
2022. Nepublikováno, 2023.
29. Vopravil J. Odhad spotřeby drog v r. 2022. Nepublikováno, 2023.
30. Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR. Výroční zpráva 2022. Praha: Národní
protidrogová centrála, 2023.
31. Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR. Statistické údaje o drogové trestné činnosti,
rok 2022. 2023.
32. World Health Organisation. WHO report on the global tobacco epidemic, 2008: The MPOWER
Package. World Health Organization: 2008.
33. World Health Organization. MPOWER 2021 [cited 2021 3. 9.]. Available from:
https://www.who.int/initiatives/mpower.
34. Higgins ST. Behavior change, health, and health disparities 2020: Some current challenges in
tobacco control and regulatory science. Preventive Medicine. 2020;140:106287.
35. Cummings KM, Ballin S, Sweanor D. The past is not the future in tobacco control. Prev Med.
2020;140:106183.
36. Hatsukami DK, Carroll DM. Tobacco harm reduction: Past history, current controversies and a
proposed approach for the future. Prev Med. 2020;140:106099.
37. Zvolská K. Nikotinové sáčky - lék z trafiky? Hygiena. 2021;66(4):137-40.
38. Králíková E. Závislost na tabáku a e‑cigarety – čemu věřit? Remedia. 2020;3/2020.
39. World Health Organization. The SAFER technical package: five areas of intervention at national
and subnational levels. Geneva. Geneva: World Health Organization; 2019.
40. Barták M, Petruželka B, Gavurová B, Šejvl J, Rolová G, Fidesová H, et al. Uplatnění iniciativy
WHO SAFER pro snížení škod souvisejících s alkoholem v České republice. Praha: World Health
Organization, Klinika adiktologie 1. LF UK, Státní zdravotní ústav; 2019 2019.
41. Havlová M. Výdaje VZP na léčbu HIV/AIDS a VHC. Nepublikováno. 2023.
42. Vrbová A. Duševní zdraví není tabu: Oblast duševního zdraví hledá své místo v systému školské
prevence. Školní poradenství v praxi. 2020;2020(5).
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
115
43. Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN. On-line systém evidence preventivních aktivit (SEPA):
Zpracováno NMS, nepublikováno; 2023 [28 August 2023]. Available from:
https://www.preventivni-aktivity.cz/.
44. Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN. On-line systém evidence preventivních aktivit (SEPA)
zpracováno NMS, nepublikováno2022 [8 August 2022]. Available from: https://www.preventivni-
aktivity.cz/.
45. Pavlas Martanová V. Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární
prevence rizikového chování. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga. 2012.
46. Miovský M, et al. Prevence rizikového chování ve školství. Miovský M, editor. Praha:
Nakladatelství Lidové noviny/Univerzita Karlova; 2015.
47. EMCDDA. European Prevention Curriculum: a handbook for decision-makers, opinion-makers
and policy-makers in science-based prevention of substance use. Luxembourg: Publications Office
of the European Union; 2019.
48. Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Společnost pro návykové nemoci
ČLS JEP, Česká asociace adiktologů, Asociace nestátních organizací poskytujících adiktologické a
sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním, Asociace poskytovatelů sociálních
služeb, Odborná společnost pro prevenci rizikového chování. Koncepce rozvoje adiktologických
služeb. Praha: Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, 2021.
49. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Zpracování závěrečných zpráv k
dotačnímu řízení Úřadu vlády ČR za rok 2022. Nepublikováno, 2023.
50. WHO, UNODC, UNAIDS. The WHO, UNODC, UNAIDS Technical Guide for Countries to Set
Targets for Universal Access to HIV Prevention, Treatment and Care for IDUs - 2012 revision.
Geneva, Switzerland: WHO, 2013.
51. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Zpracování informací o změnách v
průběhu realizace k dotačnímu řízení Úřadu vlády ČR za rok 2023. Nepublikováno., 2023.
52. Společnost Podané ruce. Program aplikační místnosti v Brně a jeho východiska. 2023.
53. Generální ředitelství Vězeňské služby ČR. Vyhodnocení činnosti VS ČR v protidrogové politice
za rok 2022. 2023.
54. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje ze statistického zjišťování MZ – výkazy
ambulantních zařízení oboru psychiatrie, detoxifikace a záchytných stanic. Nepublikováno, 2023.
55. Mravčík V. Dotazníková studie Lékaři ČR 2020 se zaměřením na problematiku závislostí. Praha:
Úřad vlády ČR; 2021.
56. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z Národního registru léčby uživatelů drog.
Nepublikováno, 2023.
57. MŠMT. Údaje o specializovaných odděleních pro děti ohrožené drogovou závislostí v
pobytových zařízeních speciálního školství. Nepublikováno, 2023.
58. Generální ředitelství Vězeňské služby ČR. Vyhodnocení činnosti VS ČR v protidrogové politice
za rok 2019. 2020.
59. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K. Veřejnozdravotní význam užívání návykových látek.
Hygiena. 2019;64 (1):21-6.
60. Banks E, Joshy G, Weber MF, Liu B, Grenfell R, Egger S, et al. Tobacco smoking and all-cause
mortality in a large Australian cohort study: findings from a mature epidemic with current low
smoking prevalence. BMC Med. 2015;13:38.
61. Pirie K, Peto R, Reeves GK, Green J, Beral V. The 21st century hazards of smoking and benefits
of stopping: a prospective study of one million women in the UK. Lancet. 2013;381(9861):133-41.
62. Abrams DB, Glasser AM, Pearson JL, Villanti AC, Collins LK, Niaura RS. Harm Minimization and
Tobacco Control: Reframing Societal Views of Nicotine Use to Rapidly Save Lives. Annual review of
public health. 2018;39:193-213.
Přílohy
116
63. Nutt DJ, Phillips LD, Balfour D, Curran HV, Dockrell M, Foulds J, et al. Estimating the Harms of
Nicotine-Containing Products Using the MCDA Approach. European Addiction Research.
2014;20(5):218-25.
64. Chomynová P, Csémy L, Mravčík V. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD)
2019. Zaostřeno. 2020;6(5):1-20.
65. Baďura P. Předběžné výsledky studie HBSC 2022 v České republice. Nepublikováno. 2023.
66. Chomynová P, Dvořáková Z, Banárová K, Čerešník M, Dolejš M. Vybrané položky dotazníku
ESPAD pro studii Pilíře života. Prosociálnost a seberegulace v kontextu rizikového chování v
dospívání. Nepublikováno. 2022.
67. Kamarádová P. Global Youth Tobacco Survey (GYTS): Czech Republic 2022 Country Report.
Praha: Státní zdravotní ústav, 2023 2023. Report No.
68. Petrenko R, Líbal M. Výsledky šetření o rizikovém chování žáků 2. stupně ZŠ a SŠ v Praze v r.
2022. Praha: Centrum sociálních služeb Praha, 2023.
69. Chomynová P, Mravčík V. Národní výzkum užívání návykových látek 2020. Zaostřeno.
2021;7(5):1-20.
70. Csémy L, Dvořáková Z, Fialová A, Kodl M, Malý M, Skývová M. Národní výzkum užívání tabáku
a alkoholu v České republice 2022 (NAUTA). Praha: Státní zdravotní ústav, 2023 2023. Report No.
71. Chomynová P, Dvořáková Z, Grohmannová K, Orlíková B, Galandák D, Černíková T, et al. Zpráva
o tabákových a nikotinových výrobcích v České republice 2023. Praha: Úřad vlády České republiky;
2024.
72. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, INRES-SONES. Výzkum názorů a postojů
občanů k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života v r. 2022. Nepublikováno, 2023
2023. Report No.
73. Daňková Š. EHIS 2014 - Základní výsledky šetření. Praha: Ústav zdravotnických informací a
statistiky, 2016 2016. Report No.
74. Peto R, Lopez AD, Pan H, Boreham J, Thun M. Mortality from Smoking in Developed Countries
1950-2020. Geneva: International Union Against Cancer (UICC), 2006.
75. Reitsma MB, Fullman N, Ng M, Salama JS, Abajobir A, Abate KH, et al. Smoking prevalence and
attributable disease burden in 195 countries and territories, 1990-2015: a systematic analysis from
the Global Burden of Disease Study 2015. The Lancet. 2017;389(10082):1885-906.
76. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z Národního registru hrazených
zdravotních služeb. Nepublikováno, 2023.
77. Kalucka S. Consequences of passive smoking in home environment. Przeglad lekarski.
2007;64(10):632-41.
78. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, Generální ředitelství Vězeňské služby
ČR. Dotazníková studie užívání návykových látek mezi vězni ve výkonu trestu odnětí svobody v r.
2022. Nepublikováno, 2022.
79. Český statistický úřad. Spotřební výdaje domácností - 2019. Praha: Český statistický úřad, 2020
2020. Report No.
80. Kubíčková D. Ekonomie trhu tabákových výrobků [Mgr.]: Masarykova univerzita, Ekonomicko-
správní fakulta, Katedra ekonomie, studijní program: Hospodářská politika a mezinárodní vztahy;
2020.
81. Hemolová J. Alternativy už mají více než desetinu trhu. Zboží a prodej. 2020;10:45-7.
82. KPMG. Illicit cigarette consumption in the EU, UK, Norway, Switzerland, Moldova and Ukraine
2022. KPMG, 2023.
83. Ministerstvo vnitra ČR. Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na
území České republiky v roce 2022. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2023.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
117
84. Ministerstvo spravedlnosti ČR. Přehled přestupků na úseku návykových látek podle zákona č.
65/2017 Sb. za rok 2022. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Informační systém evidence
přestupků, 2023.
85. Králíková E, Češka R, Pánková A, Štěpánková L, Zvolská K, Felbrová V, et al. Doporučení pro
léčbu závislosti na tabáku. Vnitř Lék. 2015;61(5, Suppl 1):1S4–1S15.
86. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K, Janíková B, Černíková T, Rous Z, et al. Zpráva o
tabákových, nikotinových a souvisejících výrobcích v České republice 2021. Praha: Úřad vlády
České republiky; 2021.
87. Králíková E, Zvolská K, Štěpánková L, Pánková A. Doporučení pro léčbu závislosti na tabáku.
Časopis lékařů českých. 2022;161(1):33-43.
88. Hanafin J, Sunday S, Clancy L. Sociodemographic, personal, peer, and familial predictors of e-
cigarette ever use in ESPAD Ireland: A forward stepwise logistic regression model. Tobacco
Induced Diseases. 2022;20(12).
89. Cerrai S, Benedetti E, Colasante E, Scalese M, Gorini G, Gallus S, et al. E-cigarette use and
conventional cigarette smoking among European students: findings from the 2019 ESPAD survey
Addiction. 2022;117(11):2918- 32.
90. Rehm J. The risks associated with alcohol use and alcoholism. Alcohol research & health : the
journal of the National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism. 2011;34(2):135-43.
91. Connor J. Alcohol consumption as a cause of cancer. Addiction. 2017;112(2):222-8.
92. Goel S, Sharma A, Garg A. Effect of Alcohol Consumption on Cardiovascular Health. Current
cardiology reports. 2018;20(4):19.
93. Miovský M. Positive effects of moderate alcohol use on human health: The futile search for a
third side of the coin. Adiktologie. 2017;17(2):148-60.
94. Patra J, Taylor B, Rehm J. Deaths Associated with High-Volume Drinking of Alcohol among
Adults in Canada in 2002: A Need for Primary Care Intervention? Contemporary Drug Problems.
2009;36(1-2):283-301.
95. Rehm J, Shield KD, Gmel G, Rehm MX, Frick U. Modeling the impact of alcohol dependence on
mortality burden and the effect of available treatment interventions in the European Union.
European Neuropsychopharmacology. 2013;23(2):89-97.
96. Chomynová P, Dvořáková Z, Grohmannová K, Orlíková B, Galandák D, Černíková T, et al. Zpráva
o alkoholu v České republice 2023. Praha: Úřad vlády České republiky; 2024.
97. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, INRES-SONES. Lékaři České republiky
2022 - Substituční léčba, krátké intervence, problémové užívání návykových látek a patologické
hráčství mezi pacienty. Nepublikováno, 2023.
98. Švarcová Z. Konzumace alkoholu těhotnými ženami – pilotní studie [Bc.]: Univerzita Karlova v
Praze, 1. lékařská fakulta, studijní program: porodní asistence; 2021.
99. Jakubíková O. Návykové látky v těhotenství (alkohol, tabák) [Mgr.]. Praha: Univerzita Karlova v
Praze, 1. LF UK; 2017.
100. Kohoutová I. Odhad vlivu konzumace alkoholu na úmrtnost v České republice. Adiktologie.
2013;13(1)(1):14-23.
101. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z informačního systému Zemřelí ČSÚ.
Nepublikováno, 2021.
102. Kážmér L, Baroš A, Hanzal J, Kulhánová I. Mapování onemocnění – Prostorové nerovnosti v
předčasné úmrtnosi související s užíváním legálních návykových látek, Česko, 2001–2015 /
Mapping Disease – Spatal Inequalites of Premature Mortality Related to Licit Substance Use,
Czechia, 2001–2015. Klecany: Národní ústav duševního zdraví; 2020.
103. Nechanská B, Drbohlavová B, Csémy L. Struktura mortality osob ústavně léčených pro
poruchy vyvolané alkoholem v ČR v letech 1994–2013. Adiktologie. 2017;17(2):84–91.
Přílohy
118
104. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z Národního registru hrazených
zdravotních služeb. Nepublikováno, 2021.
105. Nešpor K, Csémy L. Domácí násilí a alkohol. Čes slov Psychiat. 2005;101(3):174 - 5.
106. Dvořáčková J. Analýza existujících výzkumů v ČR v oblasti partnerského násilí Praha: Úřad
vlády ČR; 2017 [9 Aug 2021]. Available from: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-
zen-a-muzu/dokumenty/Metaanalyza_final.pdf.
107. Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR. Informace o nehodovosti na
pozemních komunikacích v České republice za rok 2022. Praha: Ministerstvo vnitra, 2023.
108. Mlčoch T, Chadimová K, Doležal T. Společenské náklady konzumace alkoholu v České
republice. Praha: iHETA, 2019.
109. Gavurová B, Tarhaničová M. Methods for Estimating Avoidable Costs of Excessive Alcohol
Consumption. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2021;18:4964.
110. Gavurová B, Kulhánek A, Gabrhelík R, Tarhaničová M. Ekonomická kvantifikace společenských
nákladů užívání alkoholu, tabáku, nelegálních drog a hazardního hraní v České republice v roce
2017. Praha: Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, 2021.
111. Policejní prezidium ČR. Statistické přehledy kriminality v r. 2022 (ESSK). Praha: Policejní
prezidium ČR, 2023.
112. Ministerstvo spravedlnosti ČR. Přehled o pravomocně odsouzených osobách v r. 2022.
Nepublikováno, 2023.
113. Vopravil J. Podnikání mimo zákon. Výnosy z nelegálních trhů bývají mnohem nižší než náklady
na nápravu vzniklých škod. Statistika a my. 2023;13(5):32.
114. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K, Nečas V, Grolmusová L, Kiššová L, et al. Výroční
zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2012. Praha: Úřad vlády ČR; 2013 2013.
115. Celní správa ČR. Informace o činnosti Celní správy České republiky za rok 2022. Praha:
Ministersto financí ČR, 2023.
116. Ministerstvo dopravy. Přehled přestupků podle zákona č. 56/2001, o podmínkách provozu
vozdiel na pozemních komunikacích - za r. 2022. Praha: Ministerstvo dopravy, 2023.
117. Dvořáček J. Střednědobá ústavní léčba. Kapitola 8/7. In: Kalina Kea, editor. Drogy a drogové
závislosti - mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády ČR; 2003.
118. Dvořáček J. Proměny léčby závislostí – terapie bez moci (bezmoci). Psychiatrie pro praxi.
2020;21(2):100-4.
119. Funke M, Profeldová M, Miovský M. Kontrolovaná konzumace alkoholu: možnosti a limity
nového terapeutického přístupu. Adiktol prevent léčeb praxi. 2021;4(2):86-94.
120. Univerzita Palackého v Olomouci. České děti už nepatří mezi největší konzumenty tabáku a
marihuany. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019 2019. Report No.
121. Pennay A, Holmes J, Törrönen J, Livingston M, Kraus L, Room R. Researching the decline in
adolescent drinking: The need for a global and generational approach. Drug and Alcohol Review.
2018;37(S1):S115-S9.
122. Törrönen J, Roumeliotis F, Samuelson E, Kraus L, Room R. Why are young people drink less
than earlier? Identifying and specifying social mechanisms with a pragmatist approach.
International Journal Drug Policy. 2019;64(2019):13-20.
123. Kraus L, Seitz N-N, Piontek D, Molinaro S, Siciliano V, Guttormsson U, et al. ‘Are The Times
A‐Changin’? Trends in adolescent substance use in Europe. Addiction. 2018;113(7):1317-32.
124. Küfner H, Casati A, Pfeiffer-Gerschel T. Conceptualization of a Methodology for Monitoring
the Misuse of Medicines in Europe (EMCDDA tender CT.10.EPI.058.1.0). Munich: IFT – Institut für
Therapieforschung, 2011.
125. Pecinovská O, editor Závislost na lécích. Seminář na 3 LF UK; 2021 6 April 2021.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
119
126. Casati A, Sedefov R, Pfeiffer-Gerschel T. Misuse of medicines in the European Union: a
systematic review of the literature. Eur Addict Res. 2012;18(5):228-45.
127. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, ppm factum research. Prevalence
užívání drog v populaci ČR v roce 2022. Nepublikováno, 2023 2023. Report No.
128. Chomynová P, Grohmannová K, Dvořáková Z, Orlíková B, Černíková T, Galandák D, et al.
Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2023. Praha: Úřad vlády
České republiky; 2023.
129. Kubová K, Franc A, Vysloužil J, Šaloun J, Vetchý D. New approach for detoxification of patients
dependent on benzodiazepines and Z-drugs for reduction of psychogenic complications. Ceska a
Slovenska farmacie : casopis Ceske farmaceuticke spolecnosti a Slovenske farmaceuticke spolecnosti.
2019;68(4):139-47.
130. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z Národního registru pitev a
toxikologických vyšetření prováděných na oddělení soudního lékařství. Nepublikováno, 2023.
131. Národní protidrogová centrála SKPV Policie ČR. Údaje pro standardní tabulky EMCDDA za r.
2022. Nepublikováno, 2023.
132. Marek R. Zneužívání psychofarmak poznámky z praxe. Praha: Národní konference
Psychoaktivní léky 2020 27.10.2020. Report No.
133. Ford C, Law F. Doporučení k užívání a snižování míry zneužívání benzodiazepinů a dalších
hypnotik a anxiolytik. Praha: Úřad vlády ČR; 2021.
134. ESPAD Group. ESPAD Report 2019. Results from the European School Survey Project on
Alcohol and Other Drugs. Luxembourg: EMCDDA Joint Publications, Publications Office of the
European Union; 2020 2020. 136 p.
135. Brauer R, Alfageh B, Blais JE, Chan EW, Chui CSL, Hayes JF, et al. Psychotropic medicine
consumption in 65 countries and regions, 2008-19: a longitudinal study. The lancet Psychiatry.
2021;8(12):1071-82.
136. Nutt DJ, King LA, Phillips LD. Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. Lancet.
2010;376(9752):1558-65.
137. van Amsterdam J, Opperhuizen A, Koeter M, van den Brink W. Ranking the harm of alcohol,
tobacco and illicit drugs for the individual and the population. Eur Addict Res. 2010;16(4):202-7.
138. Taylor M, Mackay K, Murphy J, McIntosh A, McIntosh C, Anderson S, et al. Quantifying the RR
of harm to self and others from substance misuse: results from a survey of clinical experts across
Scotland. BMJ open. 2012;2(4).
139. Global Burden of Disease Collaborative Network. Global Burden of Disease Study 2019 (GBD
2019) Results. Seattle: Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME), 2021.
140. Chomynová P, Grohmannová K, Dvořáková Z, Orlíková B, Černíková T, Galandák D, et al.
Zpráva o nelegálních drogách v České republice 2023. Praha: Úřad vlády České republiky; 2023.
141. Chomynová P, Grohmannová K, Dvořáková Z, Černíková T, Orlíková B, Rous Z, et al. Zpráva o
nelegálních drogách v České republice 2022. Praha: Úřad vlády České republiky; 2022.
142. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Prevalenční odhady problémových
uživatelů drog multiplikační metodou z dat nízkoprahových zařízení v r. 2022. Nepublikováno.
2023.
143. Státní zdravotní ústav. Výskyt a šíření HIV/AIDS v ČR v roce 2022 – analýza zpracovaná NRL
pro HIV/AIDS. Nepublikováno, 2023.
144. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Multiplikátor 2022: průzkum mezi
klienty nízkoprahových programů. 2022.
145. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z informačního systému Zemřelí ČSÚ –
extrakce případů drogových úmrtí. Nepublikováno, 2023.
Přílohy
120
146. Zábranský T, Mravčík V, Chomynová P, Klempová D. Overall Mortality of Drug Users in the
Czech Republic 1997-2007. 2010.
147. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje z Národního registru hospitalizovaných.
2023.
148. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Zpracování výročních zpráv o realizaci
politiky v oblasti závislostí v krajích v roce 2022. Nepublikováno, 2023.
149. Zábranský T, Běláčková V, Štefunková M, Vopravil J, Langrová M. Společenské náklady užívání
alkoholu, tabáku a nelegálních drog v ČR v roce 2007. Praha: Centrum adiktologie Psychiatrické
kliniky 1. LF UK v Praze; 2011 2011.
150. Ministerstvo spravedlnosti ČR. Přehled o stíhaných, podezřelých, obžalovaných a obviněných
osobách v r. 2022. Nepublikováno, 2023.
151. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. European Drug Report 2022:
Trends and Developments. Lisbon: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction,
2022.
152. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. European Drug Report 2023:
Trends and Developments. https://www.emcdda.europa.eu/publications/european-drug-
report/2023_en, 2023.
153. Ministerstvo financí ČR. Hodnocení dopadů regulace zákona o hazardních hrách a
souvisejících právních předpisů. Praha: Ministerstvo financí ČR, 2021.
154. Humphreys BR, Perez L. Participation in Internet Gambling Markets: An International
Comparison of Online Gamblers' Profiles. Journal of Internet Commerce. 2012;11(1):24-40.
155. Volberg RA, Williams RJ. Epidemiology: An International Perspective. In: Richard DCS,
Blaszczynski A, Nower L, editors. The Wiley-Blackwell Handbook of Disordered Gambling.
Chichester: John Wiley & Sons, Ltd; 2014. p. 26-48.
156. Wood RT, Williams RJ. Internet gambling: Prevalence, patterns, problems, and policy options.
Final report prepared for the Ontario Problem Gambling Research Centre, Guelph, Ontario. 2009.
157. Ejova A, Licehammerová, S., Chomynová, P., Leštinová, Z. T., & Mravčík, V. The Risks of Online
Gambling for Younger Males: Insights from Czech National Surveys. In: Pascaline Lorentz DS,
Monika Metykova, & Michelle Wright, editor. Living in the Digital Age: Self-Presentation,
Networking, Playing and Participating in Politics. Brno: Masaryk University Press; 2015.
158. Blaszczynski A, Nower L. A pathways model of problem and pathological gambling. Addiction.
2002;97(5):487-99.
159. Abbott M, Binde P, Hodgins D, Korn D, Pereira A, Volberg R, et al. Conceptual Framework of
Harmful Gambling: An International Collaboration. Guelph, Ontario, Canada.: The Ontario Problem
Gambling Research Centre (OPGRC), 2013.
160. Vacek J. Jak snížit či zamezit vzniku škod způsobených hazardním hráčstvím. Praha: Úřad
vlády ČR, v tisku, 2014.
161. Williams RJ, West BL, Simpson RI. Prevention of Problem Gambling: A Comprehensive Review
of the Evidence, and Identified Best Practices. Report prepared for the Ontario Problem Gambling
Research Centre and the Ontario Ministry of Health and Long Term Care. 2012 October 1, 2012.
Report No.
162. Neal P, Delfabbro P, O’Neil M. Problem gambling and harm: Towards a national definition.
Victoria. Dept. of Justice. Office of Gaming and Racing, Australia. Ministerial Council on Gambling,
University of Adelaide. Dept. of Psychology, Gambling Research Australiae, 2005.
163. Richard DCS, Humphrey J. The Conceptualization and Diagnosis of Disordered Gambling. In:
Richard DCS, Blaszczynski A, Nower L, editors. The Wiley-Blackwell Handbook of Disordered
Gambling. Chichester: John Wiley & Sons, Ltd; 2014. p. 1-25.
Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2023
121
164. Chomynová P, Dvořáková Z, Grohmannová K, Orlíková B, Černíková T, Franková E, et al.
Zpráva o hazardním hraní v České republice 2023. Praha: Úřad vlády České republiky; 2023.
165. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, ppm factum research. Patologičtí hráči
v léčbě 2021 – analýza výsledků studie. Nepublikováno, 2022.
166. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Zpracování závěrečných zpráv k
dotačnímu řízení RVKPP za rok 2020. Nepublikováno, 2021.
167. Janíková B, Nechanská B. Sčítání adiktologických služeb 2020. Zaostřeno. 2021;7(3):1-20.
168. Carran M. Monitoring gambling engagement and problem gambling prevalence within
selected European jurisdictions. London: European Gaming and Betting Association 2022.
169. European Gaming and Betting Association. European Online Gambling Key Figures 2022
Edition. European Gaming and Betting Association, 2022.
170. Chomynová P, Dvořáková Z, Černíková T, Rous Z, Grohmannová K, Cibulka J, et al. Zpráva o
digitálních závislostech v České republice 2022. Praha: Úřad vlády ČR; 2022.
171. Floros GD, Ioannidis K. Editorial: The Impact of Online Addiction on General Health, Well-
Being and Associated Societal Costs. Front Public Health. 2021;2021(9):676498.
172. Fineberg NA, Demetrovics Z, Stein DJ, Ioannidis K, Potenza MN, Grünblatt E, et al. Manifesto
for a European research network into Problematic Usage of the Internet. Eur
Neuropsychopharmacol. 2018;28(11):1232-46.
173. Almourad B, McAlaney J, Skinner T, Pleva M, Ali R. Defining Digital Addiction: Key Features
From the Literature. Psihologija. 2020;53.
174. Pezoa-Jares RW, Lizarindari Espinoza-Luna I, Vasquez-Medina JA. Internet Addiction: A
Review. Journal of addiction research & therapy. 2012.
175. Kuss DJ. Internet addiction: The problem and treatment. 2016;Addicta: The Turkish Journal on
Addictions,(3):185-92.
176. Vercillo K. Internet Addiction. Greenwood: ABC-CLIO; 2020 2020.
177. Friedman E. Internet Addiction: A Critical Psychology of Users. 1 ed: Routledge; 2020 2020.
178. Ioannidis K, Treder MS, Chamberlain SR, Kiraly F, Redden SA, Stein DJ, et al. Problematic
internet use as an age-related multifaceted problem: evidence from a two-site survey. Addict
Behav. 2018;2018(81):157-66.
179. Boer M, Van Den Eijnden RJ, Boniel-Nissim M, Wong SL, Inchley JC, Badura P, et al.
Adolescents’ intense and problematic social media use and their well-being in 29 countries.
Journal of Adolescent Health. 2020;66(6):S89-S99.
180. Naslund JA, Bondre A, Torous J, Aschbrenner KA. Social media and mental health: benefits,
risks, and opportunities for research and practice. J Technol Behav Sci 2020;2020(5):245-57.
181. Harriger JA, Thompson JK, Tiggemann M. TikTok, TikTok, the time is now: future directions in
social media and body image. Body Image. 2023;2023(44):222-6.
182. Zsila Á, Reyes MES. Pros & cons: impacts of social media on mental health. BMC Psychol.
2023;2023(11):201.
183. Chomynová P, Dvořáková Z, Černíková T, Orlíková B, Grohmannová K, Franková E. Zpráva o
digitálních závislostech v České republice 2023. Praha: Úřad vlády ČR; 2023.
184. Kalman M, Baďura P. Online svět patří (k) mladé generaci! HBSC studie v ČR. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci, 2023.
185. Young KS. Internet addiction: symptoms, evaluation and treatment. In: VandeCreek L, Jackson
T, editors. Innovations in clinical practice: a source book. Sarasota, FL: Professional Resource Press;
1999. p. 19-31.
186. Young KS, Rogers RC. The relationship between depression and Internet addiction.
Cyberpsychol Behav. 1998;1(1):25-8.
Přílohy
122
187. Young KS. Internet Addiction: A New Clinical Phenomenon and Its Consequences. American
Behavioral Scientist. 2004;48(4):402-15.
188. Chou C, Condron L, Belland J. A Review of the research on Internet addiction. Educational
Psychology Review. 2005;17(4):363-88.
189. Suchá J, Dolejš M, Pipová H. Hraní digitálních her u českých adolescentů. Zaostřeno.
2019;17(4):1-16.
190. Suchá J. Vývoj psychodiagnostické metody pro zhodnocení rizikového hraní digitálních her u
adolescentů a vybrané aspekty související s gamingem. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci; 2020.
191. Lin MP, Ko HC, Wu JYW. Prevalence and psychosocial risk factors associated with Internet
addiction in a nationally representative sample of college students in Taiwan. Cyberpsychol Behav
Soc Netw. 2011;14(12):741–6.
192. Lee HW, Choi JS, Shin Y, Lee J, Jung HY, Kwon JS. Impulsivity in internet addiction: A
comparison with pathological gambling. Cyberpsychol Behav Soc Netw. 2012;15(7):373–7.
193. Brand M, Young KS, Laier C, Wölfling K, Potenza MN. Integrating psychological and
neurobiological considerations regarding the development and maintenance of specific Internet-
use disorders: An Interaction of Person-Affect-Cognition-Execution (I-PACE) model. Neurosci
Biobehav Rev 2016;71:252–66.
194. Centrum sociálních služeb Praha. Komparace dat z šetření rizikového chování žáků 2. stupně
ZŠ a SŠ v Praze. Porovnání let 2016 až 2022. Praha: Centrum sociálních služeb Praha, 2023 2023.
Report No.
195. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, ppm factum research. Závislosti na
digitálních technologiích. Nepublikováno: 2022.
196. Young K. Internet Addiction: Symptoms, Evaluation, And Treatment. Dostupné online:
http://netaddiction.com/articles/symptoms.pdf. 1999.
197. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Zpracování závěrečných zpráv k
dotačnímu řízení RVKPP za rok 2021. Nepublikováno, 2022.
198. Chung S, Lee HK. Public Health Approach to Problems Related to Excessive and Addictive Use
of the Internet and Digital Media. Curr Addict Rep. 2023;10(1):69-76.
199. Petry NM, Zajac K, Ginley MK. Behavioral Addictions as Mental Disorders: To Be or Not To Be?
Annual review of clinical psychology. 2018;14:399-423.
200. Kuss DJ, Lopez-Fernandez O. Internet addiction and problematic Internet use: A systematic
review of clinical research. World journal of psychiatry. 2016;6(1):143-76.
201. Duong X-L, Liaw S-Y, Augustin J-LPM. How has Internet Addiction been Tracked Over the Last
Decade? A Literature Review and 3C Paradigm for Future Research. Int J Prev Med. 2020;11:175-.
202. Blinka L, Škařupová K, Ševčíková A, Wölfling K, Müller KW, Dreier M. Excessive internet use in
European adolescents: What determines differences in severity? International journal of public
health. 2015;60:249-56.
203. Cheng C, Li AY-l. Internet addiction prevalence and quality of (real) life: a meta-analysis of 31
nations across seven world regions. Cyberpsychology, behavior and social networking.
2014;17(12):755-60.
Národní monitorovací
středisko pro drogy
a závislosti
Souhrnná zpráva
o závislostech
v České republice
2023
Souhrnná zpráva
o závislostech
v České republice 2023
Tato zpráva je třetí souhrnnou zprávou Národního monitorovacího střediska pro drogy
a závislosti o závislostním chování v České republice. Zpráva komplexně shrnuje situaci v oblasti
tabákových a nikotinových výrobků, alkoholu, problematického užívání psychoaktivních léků,
nelegálních drog, hazardního hraní a digitálních závislostí v ČR. Přináší souhrnné informace
o fenoménu závislostí v celé šíři a obsahuje informace o trhu a nabídce, legislativním rámci,
národní strategii a politice v oblasti závislostí, shrnuje informace z populačních i dalších
výběrových studií, data ze zdravotnické statistiky týkající se dopadů užívání různých návykových
látek a nelátkových závislostí i data týkající se léčby závislostí. Na jednom místě tak shrnuje
výstupy z různých informačních zdrojů – a to jak data rutinně sbíraná jednotlivými institucemi,
tak nárazově realizované studie.
Součástí zprávy jsou také návrhy kroků k efektivní realizaci opatření v oblasti závislostí,
které vycházejí ze slabých míst stávajícího systému identikovaných v rámci komplexního
monitoringu rozsahu závislostního chování, jeho dopadů a existujících opatření současné politiky
v oblasti závislostí.
Souhrnnou zprávu o závislostech v České republice 2023 vydává Úřad vlády České republiky –
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Distribuci zajišťuje vydavatel.
Elektronická verze je k dispozici na webových stránkách NMS www.drogy-info.cz.
Vydal Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
(https://vlada.gov.cz)
Neprodejné 97744 188 60033
ISBN 978-80-7440-336-1
