Potenciál konceptu sense of place v geografickém vzdělávání

Abstract

Konceptu sense of place je v odborné zahraniční literatuře věnována poměrně velká pozornost. V diskurzu domácích oborových didaktik, a stejně tak i na úrovni kurikula, mu ovšem není dán takový prostor, jaký by si zasloužil. Tento příspěvek si klade dva cíle. Zaprvé přispět do odborných diskuzí na toto téma především na poli didaktiky geografie a zadruhé přiblížit tento koncept širší učitelské veřejnosti, včetně poskytnutí námětů k jeho implementaci do výchovně-vzdělávacího procesu.
-----------------------------------------------------------------------

The sense of place concept has received considerable attention in the foreign literature. However, in the discourse of domestic didactics, as well as at the curriculum level, this concept is not given the space it deserves. This paper has two aims. Firstly, to contribute to the professional discussions on this topic, especially in the field of geography didactics, and secondly, to bring the concept closer to the wider teaching community, including suggestions for its implementation in the educational process.

Full text

26 GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY 33/3 (2023−2024)
„Place“ ajeho pevné místo vgeografii
Koncept místa place je v geograckém vzdělá-
vání pevně zakotven. Dle International Charter
on Geographical Education Haubrich, Ed. a kol.
 je místo jedním z pěti základních konceptů
obsahu geograckého vzdělávání. Jeho kořeny
hledejme v humanistické geograi. Místo je podle
Tuana  centrum významů naplněné indi-
viduálními zkušenostmi. Prostor space se tak
stává místem, pokud mu jedinec dává význam
na základě zkušenosti s ním. Dle Relpha 
dokonce „být člověkem znamená mít a znát své místo“.
V této souvislosti zavádí Tuan pojem topofílie, kte-
rým označuje citovou vazbu k místu. Vzpomeňme
si kupříkladu na povídku U Prošků po válce z díla
Oty Pavla Jak jsem potkal ryby, ze které je doslova cí-
tit autorova láska k místům na řece Berounce. Au-
tor popisuje svůj poválečný návrat do míst, která
má spojena se silnými emocionálními zážitky:
„Spatřil jsem řeku a chtělo se mi brečet. Díval jsem se
na jarní vodu a věděl jsem, že tahle voda v Berounce, co
teče tady, musela téci také nahoře, podél Skryjí a pod
loděmi strejdy Proška v Luhu. Řeka stejně jako obloha
plynula místy, kde nám bylo v životě dobře.“ Pavel
, s. . Na druhou stranu Relph upozorňuje
na placelessness bezmístí, tedy jakési vymýcení
charakteristických míst a vytvoření standardi-
zované krajiny, uniformních míst, která potírají
specičnost původních lokalit. Jakýmsi opakem
bezmístí jsou „silná“ místa, která mají svého
„ducha“ – genia loci, o kterém píše např. Norberg-
-Schulz .
Z lozockého hlediska vychází koncept místa
převážně z fenomenologie, jejímž významným
českým představitelem byl např. E. Kohák. Ta se
místo zkoumání podstat a skutečností samých
zabývá zkušeností, tedy tím, jak se věci „samy“
člověku ukazují v jeho vlastním vědomí. Jde o ur-
čitou kritiku „pouhého“ pozitivistického chápání
reality. Nabízí se didaktická otázka, jak tento
přístup vnímání světa kolem nás nepozitivistic-
kými metodami implementovat do geograckého
vzdělávání.
Koncept sense of place
Sense of place vystihuje náš vztah k místům.
Podle zahraničních autorů se jedná o soubor
všech významů a vazeb, které člověk vkládá
do místa. Denice konceptu pocházejí převážně
z humanistické geograe, ale i z environmentální
psychologie. Množství výzkumů dokazuje vazbu
mezi vztahem žáka k místu a mírou jeho proen-
vironmentálního chování. Je vhodné upozornit
na to, že místo není prostorově ohraničeno a jeho
měřítko může být od lokálního přes regionální,
národní až dokonce po globální Massey .
Na druhou stranu autoři upozorňují na faktory,
které lidi odvádějí od jejich smysluplného vztahu
k místu. Mohou mezi ně patřit globalizace, ka-
riérismus, přehnaně standardizovaná výuka či
Potenciál konceptu
sense of place
v geografickém vzdělávání
Učíme žáky olokalitách, jejich geografických charakteristikách, prostorových
souvislostech, ovztazích mezi nimi ivrámci nich. Ovšem často již nezbývá
čas věnovat se tomu, jaká je představa samotných žáků otěchto lokalitách,
jestli knim mají nějaký vztah, zda ajak se zabstraktních částí prostoru stávají
místa. Surčitou emocionalitou se vgeografickém vzdělávání při naplňování
afektivních výchovně-vzdělávacích cílů setkáváme často akoncept vztahu
kmístu, pro který se vzahraniční odborné literatuře vžil pojem sense of place,
nám může být vtomto procesu nápomocný.
Dominik Rubáš ¹,
²
Tomáš Matějček ¹,
³,
4
¹ Univerzita Karlova,
Přírodovědecká
fakulta, katedra sociální
geografie aregionálního
rozvoje
² Technická univerzita
vLiberci, Fakulta
přírodovědně- humanitní
apedagogická, katedra
geografie
³ Univerzita Karlova,
Přírodovědecká fakulta
katedra fyzické geografie
ageoekologie
4 Univerzita J.E.Purkyně
vÚstí nad Labem,
Přírodovědecká fakulta,
katedra geografie
dominik.rubas@tul.cz,
tomas.matejcek
@natur.cuni.cz
GEOGRAFIE AŠKOLA

GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY 33/3 (2023−2024) 27
zábavní média. Navzdory těmto trendům ovšem
můžeme zaznamenat i určitý návrat k místu. Pří-
kladem může být koncept neolokalismu, který se
proti globalizaci aktivně vymezuje.
Výzkumu sense of place ve vzdělávání se věnuje
převážně zahraniční odborná literatura. Podí-
váme-li se do databáze Scopus, k . .  se v ní
nacházelo přes  publikací, které měly ve svých
klíčových slovech pojmy sense of place a education,
nebo children. Často se jedná o výzkumy zaměřené
na prozkoumání vztahu žáků k místu, kde probíhá
daná výuka či na souvislost mezi sense of place
a konkrétní výukovou koncepcí např. místně
zakotveným učením. Některé výzkumy se věnují
vztahu žáků k regionu, ve kterém vyrůstají a chodí
do školy. Zajímavé jsou i výzkumy zaměřené na re-
exi zkušeností studentů s místy z jejich dětství,
které nejvíce ovlivnily jejich současný vztah
k přírodě.
Autoři, kteří se snaží koncept ověřovat psycho-
metrickými nástroji, vymezují jeho části. Mezi ty
nejčastěji patří place meaning význam, který mís-
tům přikládáme a place attachment naše vazba
k místu. Place attachment ještě často dělí na place
dependence ovlivnění místem, příp. schopnost
místa umožňovat nám činnosti, které nás baví
a place identity sounáležitost s místem jakožto
uložištěm našich vzpomínek, emocí, vztahů.
Místo ajeho vnímání včeském kurikulu
V Koncepci geograckého vzdělávání Marada
a kol.  je uvedeno šest klíčových konceptů,
které by měly být stavebními kameny při vý-
uce zeměpisu. Jedním z nich je místo a region.
Autoři uvádějí, že řada vlastností, kterými lze
charakterizovat dané místo „není přírodního pů-
vodu, ale místu je dal člověk svými aktivitami či svým
poznáním a vnímáním“ s. . Vnímání místa, jeho
hlubších významů by mělo být samozřejmou
součástí výchovně-vzdělávacího procesu, který
by měl ve své fundamentální podstatě směřovat
k harmonickému rozvoji osobnosti jedince, tedy
jeho kapacity lidství, do které emoce neodmysli-
telně patří více např. Hábl .
V RVP ZV MŠMT  je oproti . stupni, kde
je Místo, kde žijeme názvem celého tematického
okruhu vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, pro
. stupeň téma místo a jeho vnímání zakotveno
jen okrajově. Částečně se s ním setkáme ve vzdě-
lávacím oboru Výchova k občanství – v učivu
„zajímavá a památná místa“ s.  a ve vzdělávacím
oboru Geograe, v tematickém celku Česká repub-
lika – v očekávaném výstupu „Vymezí a lokalizuje
místní oblast (region) podle bydliště nebo školy“ s. .
Dále v průřezovém tématu Etická výchova: „citový
vztah člověka k přírodě, vnímání krásy a mnohotvár-
nosti přírody…“ s.  a v průřezovém tématu En-
vironmentální výchova: „přispívá k vnímání estetic-
kých kvalit/hodnot prostředí…“ s. , . Při malé
revizi RVP ZV došlo ve vzdělávacím oboru Geo-
grae k odstranění očekávaného výstupu, který
vnímání místa akcentoval. V tematickém celku
Geogracké informace, zdroje dat, kartograe
a topograe byl vynechán výstup „Vytváří a využívá
osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové
(mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech,
pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů
a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu
světu.“ s. . Důvodem může být nepochopení
důležitosti vnímání a vztahu k místu dané jeho
nedostatečným zakotvením v domácí literatuře.
Více je tato problematika zakotvena v doku-
mentu Doporučené očekávané výstupy Pastorová
. Vztah k místu zde vystupuje jako propojující
téma v modelu Environmentální výchovy, které by
mělo prostupovat všemi klíčovými tématy více
na s. −; dokument najdete v online příloze.
Příklad implementace dovzdělávání
V nedávné době proběhl na jedné z českých vyso-
kých škol retrospektivní výzkum v přípravě k pu-
blikování, kdy studenti uváděli místa z dětství,
která nejvíce ovlivnila jejich současný vztah k pří-
rodě. Jedním z důležitých zjištění bylo, že mezi
významnými místy v dětství studentů mnohdy
gurovala taková, která objevili v rámci terénní
výuky. Jedna ze studentek uvedla: „Velkou část zá-
žitků a budování si kladného vztahu k přírodě si odná-
ším z 1. stupně ZŠ (…) Pamatuji si na různé procházky
po okolí, tudíž jsem měla možnost více poznat místo, kde
bydlím (…) Nejvíce se má láska prohloubila na střední
škole (…) největším zážitkem byla exkurze ve druhém
Obr.1 Ukázka zreflexe
terénní výuky na 2.stupni
ZŠ zaměřené naobje-
vování vrstev krajiny
Jičínska. Úkolem žáků bylo
poskončení terénní výuky
několika slovy vyjádřit, jak
by tuto krajinu pojmeno-
vali. Zdroj:archiv autora.

28 GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY 33/3 (2023−2024)
ročníku.“ Jiná studentka napsala: „Na střední škole
jsem se přihlásila do projektu The Duke of Edin-
burgh’s Award (DofE, www.dofe.cz) (…) Z uvedených ob-
lastí mě k poznání přírody pomohly expedice (…) Nikdy
více jsem se nepropojila s přírodou jako na expedicích.“
Z výzkumu je zřejmé, jak důležitá je terénní výuka
v procesu formování vztahu jedince k místu, po-
tažmo k přírodě. Velmi důležité jsou i zkušenosti
žáků z neformálního vzdělávání. Získaný kladný
vztah k přírodě může přerůst v akční strategie
mladých lidí, což dokazují mnohé výzkumy. Jiný
nedávný výzkum se zaměřil na prozkoumání
vztahu žáků českých a slovenských ZŠ k místům
a ke svému místnímu regionu. Výsledky ukazují,
že vztah žáků k místům existuje v několika dimen-
zích: psychologické na základě osobního vztahu
k místu a pocitů z místa, biofyzikální na základě
vlastností místa a sociokulturní na základě
vztahu k dalším lidem, kteří tam žijí. Dále byl
zjišťován vztah dětí ke svému místnímu regionu
regionální identita. Ukázalo se, že silnější mají
tento vztah chlapci a že pozvolna klesá s věkem,
a to ve všech dimenzích. Největší vztah ke svému
regionu vykazovali slovenští žáci v Prešovském
a Košickém kraji, naopak nejmenší čeští žáci
v krajích Ústeckém a Karlovarském Tomčíková,
Rubáš .
Místo nabízí kontext a téma pro smysluplnou
výuku. Ale jak ve vzdělávacím procesu tuto proble-
matiku uchopit a jak působit na formování vztahu
našich žáků k místu? V následujících odstavcích je
popsáno několik námětů a inspirací pro začlenění
konceptu do výuky.
Vrstvy místa
Při využití této metody se vyučující snaží o to,
aby žáci co nejdetailněji odkrývali vrstvy krajiny
a uvědomovali si souvislosti a vztahy mezi nimi.
Příkladem je terénní výuka, při které žáci odha-
lovali vrstvy krajiny ve svém místním regionu.
Na obr.  je ukázka reexe takové výuky, která
má zřetelný mezipředmětový charakter. Žák se
učí vnímat místo nejen v horizontální rovině, ale
převážně v jeho vertikálním členění. Od vrstev
neživé přírody horninové složení, pedologické,
hydrologické, klimatické podmínky, živé přírody
vegetační pokryv, fauna, přes vrstvu historic-
kou paměť krajiny, sociokulturní využití kra-
jiny člověkem, kulturní památky…, až k vrstvě
subjektivní percepce důležité je nezapomínat
na samotné představy žáků o tomto místě. Jiné
a zajímavé pojetí vrstev místa, které právě na této
představivosti studenta staví, předkládá Campbell
. Při těchto činnostech se nabízí zařadit
aktivity, kdy je žákům zadán úkol typu: „Pohlédni
na krajinu očima malíře či básníka a vyjádři své
pocity.“
Silné příběhy zmísta
K prohloubení vztahu žáka k místu jsou často
využívané narativní metody. Vyučující může vy-
brat silný příběh osobnosti, která je s daným mís-
tem spojená. Příkladem může být terénní výuka
na Hruboskalsku místní region žáků, provázaná
s příběhem významného horolezce J. Smítky, který
se ve skalách skrýval za . světové války a dnes je
jeho jméno uvedeno na zdejším symbolickém
hřbitově horolezců. Na závěr terénní výuky byla
položena žákům otázka, na která místa nejvíce
vzpomínají a proč právě na ně. Ze zpětných va-
zeb bylo zřejmé, že některá místa na ně působila
Obr.2 Žáci ZŠ při terénní
výuce zaměřené narozvoj
hlubšího prožívání
míst zapalují svíčky na
symbolickém hřbitově
horolezců vČeském ráji.
Foto:Dominik Rubáš.
Obr.3 Ukázka pracovního
listu GeoCampu Iceland
zaměřeného na rozvoj
sense of place. Zdroj:
National Council for
Geographic Education
(https://ncge.org).

GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY 33/3 (2023−2024) 29
Literatura azdroje dat
C, S. : Layers of place. Interdisciplinary
Studies in Literature and Environment, , −.
H, J. : Člověk „dobrý" anebo „zlý"? Antropologická
varianta výchovy mezi autoritářstvím a liberalitou.
Pedagogická orientace, , −.
H, J. : Rozpravy zeměpisné. Díl I. Dědictví
Komenského. Ladislav Grunda, Královské Vinohrady.
H, H., ed. : International Charter on
Geographical Education. International Geographical
Union, Commission on Geographical Education
IGU-CGE. www.igu-cge.orgwp-content
uploads.-English.pdf . . .
M, M. a kol. : Koncepce geograckého
vzdělávání. Certikovaná metodika. Univerzita Karlova,
Přírodovědecká fakulta, Praha.
M, D. : A global sense of place. Marxism
Today. http:aughty.orgpdfglobal_sense_place.pdf
. . .
MŠMT : Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání. MŠMT ČR, Praha.
N-S, Ch. : Genius loci: k fenomenologii
architektury. Odeon, Praha.
P, M., ed. : Doporučené očekávané výstupy.
Metodická podpora pro výuku průřezových témat
v základních školách. Výzkumný ústav pedagogický
v Praze, Praha.
P, O. : Jak jsem potkal ryby. Městská knihovna
v Praze, Praha.
R, E. : Place and placelessness. Pion, London.
T, I., R, D. : Pupils’ relationship to
their local region. Geogracká revue, , –.
T, Y.-F. : Topophilia: A study of environmental
perceptions, attitudes, and values. Columbia University
Press, New York.
V, J. : Jedinec a místo, jedinec v místě, jedinec
prostřednictvím místa. Geograe, , −.
kladen na učení přímou osobní zkušeností v kon-
taktu se skutečným světem více např. na pro-
mise ofplace.org.
Závěr
Záměrem tohoto článku je otevřít diskuzi o didak-
tickém přínosu konceptu sense of place. V teo-
retické rovině se otevírá prostor k empirickému
ověřování konceptu ve výchovně-vzdělávacím
procesu v českém prostředí. Vhodnou inspirací
k němu mohou být výzkumy, jejichž část byla
v článku představena. V rovině praktické se nabí-
zejí možnosti k častějšímu začleňování konceptu
do samotného geograckého vzdělávání a k efek-
tivnějšímu využívání jeho didaktického poten-
ciálu. Ačkoliv tento článek čerpá převážně ze zku-
šeností ze zahraničí, neměli bychom opomenout,
že výuka zaměřená na místa a zdůrazňující určitý
emocionální a etický přesah je např. Vávra 
a byla prosazována i mnohými českými autory.
Harapat , s.  ve více než sto let starém
textu kupříkladu uvádí, že zeměpis „odhaluje očím
přírodní krásy, tříbí smysl pro krásu (…) Vzdělání srdce
nesmí zůstati nepovšimnuto; a zeměpis je bohat ethic-
kými elementy“.
výrazně silněji. Převažovaly vzpomínky na místa
s určitým emocionálním nábojem. Jedna z odpo-
vědí byla: „Vzpomínám na symbolický hřbitov horo-
lezců. Bylo mi ctí zapálit svíčku mrtvým horolezcům.“
chlapec,  let. Jiná odpověď zněla: „Vzpomínám
na jeskyni, kde se skrýval ten horolezec.“ dívka,  let.
Podobných zpětných vazeb bylo více. Je zřejmé, že
žáci prostor kolem sebe vnímají nejen na základě
poznávání geograckých charakteristik, ale též
i v emocionální rovině.
Měnící se pocity vmístě
Další příklad využití konceptu nabízí GeoCamp
Iceland The National Council for Geographic
Education, kterého se autor v roce  účastnil.
Obsah kurzu vychází z pěti důležitých geogra-
ckých témat, mezi kterými se sense of place
objevuje. Na obr.  najdeme ukázku pracovního
listu z Field Guide GeoCampu, který se věnuje
právě tomuto konceptu. Zajímavé je sledovat, jak
se žákovy pocity v místě mohou měnit na základě
nových kognitivních poznatků o něm. Jeden pří-
klad z GeoCampu: žák při pohledu na islandský
ledovec pociťoval kladné emoce štěstí, radost…,
ovšem po získání hlubších poznatků o tom, jak
zdejší ledovce v době klimatické změny rychle tají,
se jeho emocionální vnímání výrazně proměnilo.
Místně zakotvené učení
Place-based education je výuková koncepce
přímo vycházející z konceptu místa. Podrobněji
ji popsal a ve světě proslavil americký učitel
D. Sobel. Jde o přístup k učení, který v co největší
míře využívá území obce a společenských vztahů
v ní pro výuku školních předmětů. Nabízí spoustu
možností pro využití mezipředmětovosti. Důraz je
Abstract
The potential of the
sense of place concept
in geography education.
The sense of place concept
has received considerable
attention in the foreign
literature. However, in
the discourse of domestic
didactics, as well as at
the curriculum level, this
concept is not given the
space it deserves. This
paper has two aims. Firstly,
to contribute to the profes-
sional discussions on this
topic, especially in the field
of geography didactics,
and secondly, to bring
the concept closer to the
wider teaching community,
including suggestions for
its implementation in the
educational process.
Obr.4 Velký vliv naformo-
vání vztahu žáka kmístu
mají také terénní aktivity
vrámci neformálního
vzdělávání. Naobrázku
žáci zturistického kroužku
ZŠ při sledování východu
slunce naHvozdu
vLužických horách.
Foto:Dominik Rubáš.

GeoGrafické rozhledy 33/3 (2023–2024)
Tento soubor (článek) je vlastnictvím časopisu Geogracké rozhledy a pod-
léhá právní ochraně.  Vydavatel i nakladatel časopisu si vyhrazují právo
článek zveřejňovat na webových stránkách a sociálních sítích časopisu za
účelem propagace časopisu.

Dílo není určeno ke komerčnímu využití. Smí
se šířit, pokud jsou korektně uvedeny údaje o autorovi, článku a jako zdroj
citován časopis Geogracké rozhledy.