Content uploaded by Patrik Molitor
Author content
All content in this area was uploaded by Patrik Molitor on Jan 07, 2024
Content may be subject to copyright.
53
SYLVIA 57 / 2021
Početnost a hnízdní prostředí strnada zahradního
(Emberiza hortulana) v zemědělské krajině
Slezska
Abundance and breeding habitats of the Ortolan
Bunting (Emberiza hortulana) in the farmland
of Czech Silesia
Patrik Molitor
Slezská ornitologická společnost, Lechowiczova 4, CZ-702 00 Ostrava;
e-mail: patrik.molitor@seznam.cz
Molitor P. 2021: Početnost a hnízdní prostředí strnada zahradního (Emberiza hortulana)
v zemědělské krajině Slezska. Sylvia 57: 53–68.
Strnad zahradní (Emberiza hortulana) patří v řadě evropských zemí mezi nejrychleji ubývající
ptáky otevřené krajiny. V České republice pravidelně hnízdí zejména na hnědouhelných
výsypkách v severozápadních Čechách a v zemědělské krajině Slezska při hranici s Polskem.
Ve třech oblastech Slezska jsem mapoval lokality se zpívajícími samci strnada zahradního. Na
Hlučínsku jsem v letech 2005–2020 zaznamenával 2–30 samců ročně, na Opavsku v letech
2014–2020 5–9 samců a na Osoblažsku v letech 2012–2020 5–23 samců. Zatímco na Hlučínsku
jsem zjistil výrazný pokles početnosti, na Opavsku a Osoblažsku se jednalo spíše o fluktuace.
Na Hlučínsku jsem sčítáním bodovou metodou mezi lety 2008 a 2018 zjistil pokles frekvence
obsazených bodů z 23 % na 2 %. S ohledem na průkaznost hnízdění jsem v roce 2020
stanovil minimální velikost populace ve studovaném území na 14 hnízdících párů. Populace
strnada zahradního na české straně Slezska je pravděpodobně okrajem polské populace, což
naznačuje snižující se početnost se vzdáleností od hranice s Polskem. Meziročně bylo 70 %
lokalit obsazeno opakovaně (maximum 16 let po sobě). Nejčastěji byli zpívající samci zjištěni
v ekotonech listnatého lesa a pole (65 % záznamů), v menší míře ve stromořadích (31 %)
a minimálně v sadu (2 %) či ve skupině dřevin (2 %). V roce 2020 byli samci strnada zahradního
zaznamenáni v porostech šesti druhů/typů plodin, přičemž pole s mákem setým obsazovali
pravděpodobně nespárovaní jedinci až v červnu. Naproti tomu byl ekoton listnatého lesa
a pole s bylinným „biopásem“ prokazatelně hnízdním biotopem.
The Ortolan Bunting (Emberiza hortulana) ranks among the most rapidly declining bird species
of open habitats in many European countries. In the Czech Republic, it regularly breeds mainly
on spoil heaps after brown-coal mining in north-western Bohemia, and in farmland in Silesia
near the Polish border. I mapped localities with singing Ortolan Bunting males in three regions of
Czech Silesia. In the Hlučín region, I recorded 2–30 males annually in the period 2005–2020, in
the Opava region 5–9 males in the years 2014–2020, and in the Osoblaha region 5–23 males in
the years 2012–2020. A significant decline in numbers was registered in the Hlučín region, while
Ortolan Buntings in the Opava and Osoblaha regions rather showed certain fluctuations. Using
the point count method, I recorded a decrease in the frequency of occupied points in the Hlučín
region from 23% to 2% between the years 2008 and 2018. With respect to breeding evidence,
I determined the population size in the study area to be at least 14 breeding pairs in the year
2020. The Ortolan Bunting population on the Czech side of Silesia is probably a margin of the
Polish population – this is documented by the recorded decrease in numbers with the growing
54
Molitor P. / Početnost strnada zahradního ve Slezsku
distance from the Polish border. The majority of the localities (70%) were occupied repeatedly
in subsequent years (up to 16 successive years). Singing males were most frequently found in
ecotones of the deciduous forest and field (65% of the records), less often in lines of trees (31%)
and rarely in an orchard (2%) or in a group of woody plants (2%). In the year 2020, Ortolan
Bunting males were registered in six species/types of crops; fields with Breadseed Poppy were
occupied as late as in June, probably by unpaired individuals. On the contrary, the ecotone of
the deciduous forest and field with the herbaceous “bio-belt” was a confirmed breeding habitat.
Keywords: Ecotone, farmland birds, mapping, point counts, population decline
ÚVOD
Evropská populace strnada zahradního
(Emberiza hortulana) poklesla za po-
sledních 30 let o 88 %. Mezi hlavní příčiny
úbytku patří změna hospodaření, která
vyústila mj. v pokles heterogenity kra-
jiny, lov během tahu do zimovišť v sub-
saharské Africe a nevhodné podmín-
ky na zimovištích. Populační dynamiku
ovlivňuje i vysoké zastoupení nespáro-
vaných samců (Keller et al. 2020). Strnad
zahradní je v Červeném seznamu ptáků
Evropy veden jako druh málo dotčený
(LC; Birdlife International 2015), ačkoli je
v řadě menších západoevropských a stře-
doevropských zemí na pokraji vymizení
(např. Švýcarsko, Rakousko) nebo zde již
vymizel (Belgie, Nizozemsko, Slovensko,
Maďarsko). Naproti tomu díky cílenému
managementu v jádrových populacích
v Německu došlo ke zvýšení početnosti
z 5 600–7 000 na 10 500–16 000 párů.
Polská populace čítá 197 000–298 000
párů a tvoří přibližně 5 % z celoevropské
populace (Jiguet et al. 2016, Keller et al.
2020), resp. až 20 % populace 27 zemí
Evropské unie, a její trend je mírně klesají-
cí (Kuczyński & Chylarecki 2012). V České
republice patří strnad zahradní mezi kri-
ticky ohrožené druhy s odhadovanou ve-
likostí populace do 80 párů (Šťastný et al.
2017). V roce 2015 byl téměř veškerý vý-
skyt druhu v České republice soustředěn
do dvou jádrových oblastí – v severozá-
padních Čechách bylo zjištěno 34–39 zpí-
vajících samců a na severní Moravě a ve
Slezsku 36 zpívajících samců, přičemž od-
had početnosti pro celou Českou repub-
liku v roce 2015 činil 75– 100 zpívajících
samců (Šálek et al. 2016).
Strnad zahradní osídluje v Evropě nej-
různější prostředí (Keller et al. 2020).
V západní a jižní Evropě obsazuje zejmé-
na stanoviště stepního až lesostepního
charakteru (Fonderflick et al. 2005, Menz
& Arlettaz 2012), ve střední a severový-
chodní Evropě extenzivně obhospoda-
řovanou zemědělskou krajinu (Kosicki
& Chylarecki 2012, Menz & Arlettaz 2012)
a v severní Evropě spáleniště lesů a ra-
šeliniště (Dale & Olsen 2002). Různá
prostředí obývá strnad zahradní i v rám-
ci České republiky. V severozápadních
Čechách jsou to výsypky hnědouhelných
dolů a na severní Moravě a ve Slezsku
zemědělská krajina (Šálek et al. 2016).
V roce 2015, kdy proběhlo mapování
tohoto druhu v jádrových oblastech jeho
výskytu v ČR v rámci přípravy podkladů
pro záchranný program, osídloval strnad
zahradní na důlních výsypkách členitý
terén s bylinnou vegetací v raně sukces-
ním stadiu, zatímco v zemědělské krajině
vyhledával úhory, maková pole, keřovou
a lesní vegetaci (živé ploty, stromořadí,
maloplošné křoviny a lesíky apod.) s pří-
tomností obnažené půdy. Naproti tomu
se v obou jádrových oblastech vyhýbal
urbánnímu prostředí (budovám, asfal-
tovým cestám, betonovým plochám)
a nově zalesněným plochám a v země-
dělské krajině opomíjel luční stanoviště,
zahrady a sady (Šálek et al. 2019). Z dal-
ších míst v České republice byl strnad
zahradní v roce 2015 nepočetně zjištěn
55
SYLVIA 57 / 2021
ve vojenském prostoru Milovice a v oko-
lí Žehuňského a Proudnického rybní-
ka, zatímco na historických lokalitách
v Českém středohoří a zejména v země-
dělské krajině s vinicemi v ptačí oblasti
Hovoransko-Čejkovicko na jihovýchodní
Moravě nebyl v roce 2015 v hnízdní době
zaznamenán (Šálek et al. 2016).
Šálek et al. (2016, 2019) identifikovali
faktory, které ovlivňují výskyt strnada za-
hradního v zemědělské krajině Slezska na
základě porovnání obsazených a neobsa-
zených ploch, ale jejich výzkum probíhal
pouze v jednom roce. Cílem tohoto pří-
spěvku je popsat vývoj početnosti strna-
da zahradního, pravidelnost obsazování
lokalit a výběr prostředí v zemědělské
krajině Slezska. Na základě získaných vý-
sledků z dlouhodobého sledování jsou
navrženy možnosti praktické ochrany str-
nada zahradního v zemědělské krajině.
METODIKA
Studované území
Výzkum probíhal ve třech oblastech
Moravskoslezského kraje v geomorfolo-
gické provincii Středoevropské nížiny,
která do České republiky zasahuje ne-
patrnou částí z Polska (Roháček et al.
2013). V okrese Opava se jednalo o ob-
last Hlučínska (kvadráty 5973, 5974, 6073,
6074, 6075, 6175) a Opavska (kvadráty
5972, 6072, 6073), v okrese Bruntál o ob-
last Osoblažska (kvadráty 5672, 5771,
5772, 5871, 5872). Studované oblasti byly
zahrnuty i v práci Šálka et al. (2016).
Rozloha území činila 595 km2 s nadmoř-
skou výškou v rozmezí 250– 574 m n. m.
Zemědělská krajina zaujímá v jednotli-
vých oblastech 70–80 % plochy území
(tab. 1). Na rozlehlých půdních blocích
je pěstována zejména pšenice, řepka
olejná, ječmen, kukuřice, cukrová řepa
nebo mák setý. Zpravidla kolem lesních
komplexů se místy vyskytují „biopásy“
s jarní obilovinou, prosem, kapustou,
pohankou atp. Lesní porosty v malo-
plošných zvláště chráněných územích
tvoří především dubohabřiny a lipové
doubravy (Roháček et al. 2013). V kul-
turních lesích převládají jehličnany, ze-
jména borovice (Pinus spp.), v menší
míře smrk ztepilý (Picea abies) a mod-
řín opadavý (Larix decidua). Cesty
v zemědělské krajině zpravidla lemují
aleje, z ovocných převážně jabloňové
(Opavsko a Osoblažsko) nebo třešňo-
vé (Hlučínsko) a z neovocných zejmé-
na lipové (Tilia spp.). Břehové poros-
ty vodotečí jsou tvořeny především
topoly (Populus spp.) a vrbami (Salix
Tab. 1. Zastoupení hlavních typů prostředí ve třech sledovaných oblastech Slezska (podle
Šálka et al. 2016).
Table 1. Proportion of main habitat types in all three studied regions of Silesia (following Šálek
et al. 2016).
Hlučínsko /
Hlučín region
Opavsko /
Opava region
Osoblažsko /
Osoblaha
region
zemědělské plochy / agricultural area (%) 69,5 80,1 72,1
lesy / forests (%) 20,1 6,8 23,2
lidská sídla / human settlements (%) 4,8 7,1 1,6
doly a lomy / mines and quarries (%) 0,2 – –
zahrady a sady / orchards and gardens (%) 5,0 5,3 2,4
vodní plochy / water bodies (%) 0,3 0,6 0,6
celková rozloha / total area (km2)248 204 143
56
Molitor P. / Početnost strnada zahradního ve Slezsku
spp.). Popsané prostředí navazuje za
hranicemi na zemědělskou krajinu pol-
ského Slezska, ve které se hospodaří
na menších půdních blocích. Odlišný
způsob hospodaření spojený s vyšší he-
terogenitou krajiny může ovlivňovat spo-
lečenstvo ptáků na české straně Slezska.
Sběr dat
Ve třech sledovaných oblastech Slezska
jsem mapoval lokality obsazené zpívají-
cími samci strnada zahradního (samice
jsem cíleně nevyhledával), přičemž cí-
lem bylo navštívit každou lokalitu nej-
méně dvakrát během sezóny (viz níže).
Na Hlučínsku bylo mapování prováděno
v letech 2005–2020, na Opavsku v letech
2014–2020 (v letech 2014 a 2017 byly
lokality kontrolovány jen jednou za sezó-
nu) a na Osoblažsku v letech 2012–2020
(v letech 2014 a 2018 byly lokality kontro-
lovány jen jednou za sezónu).
První kontrolu území v roce jsem pro-
váděl v době obsazování teritorií a za-
hajování hnízdění, tj. zpravidla od 10. 5.
do 31. 5., a druhou v době hnízdění od
1. 6. do 30. 6. Nejprve jsem navštěvoval
lokality, které byly obsazované v před-
chozích letech, a poté jsem zkontroloval
všechny potenciálně vhodné lokality,
zejména hranice polí s řídkým zápo-
jem rostlin (mák, řepa, kukuřice apod.)
a listnatých lesů či rozptýlené dřevinné
zeleně. Zároveň jsem ověřil výskyt druhu
na lokalitách uvedených ve faunistické
databázi Birds.cz – pozorování ptáků
(ČSO 2021), v Nálezové databázi ochra-
ny přírody (AOPK ČR 2021) či zveřejně-
né v periodiku Acrocephalus (Ostrava)
v letech 2006–2015, případně na lokali-
tách, o kterých mne informovali místní
ornitologové. Protože cílem bylo zjis-
tit zpívající samce, probíhalo sledování
pouze za příznivých meteorologických
podmínek (beze srážek a silného větru),
nejpozději tři hodiny po východu slun-
ce, případně nejdříve tři hodiny před zá-
padem slunce. Pokud se strnad zahradní
na opakovaně obsazované lokalitě neo-
zval, použil jsem provokaci nahrávkou
teritoriálního zpěvu.
Přesnou polohu každého zpívajícího
samce jsem si poznačil do mapy nebo
do GPS přístroje. Jestliže jsem na lokalitě
během dvou kontrol opakovaně zazna-
menal zpívajícího samce v místech od
sebe vzdálených méně než 100 metrů,
považoval jsem jej za stejného jedince
a pro další analýzu jsem použil střední
bod mezi těmito dvěma místy (Dale &
Olsen 2002). Pokud se v jeden okamžik
spontánně ozývali dva a více samců str-
nada zahradního (bez ohledu na vzájem-
nou vzdálenost), označil jsem tato místa
jako různá teritoria.
V letech 2005–2020 jsem na Hlučínsku
sčítal zpívající samce strnada zahradního
bodovou metodou. Použitá metodika
byla v souladu s metodikou monitorin-
gu druhů přílohy I směrnice o ptácích
(Hora et al. 2010, 2015, 2018). V letech
2005–2007 jsem sčítal na 67 bodech (tři
transekty), od roku 2008 na 87 bodech
(čtyři transekty). Body byly od sebe
vzdáleny cca 300 m. V letech 2005–2010
a 2015–2020 jsem na každém bodě za-
znamenával samce po dobu 5 min, v le-
tech 2011–2014 po dobu 2 min. Sčítání
jsem prováděl zpravidla ve třech termí-
nech (v roce 2013 pouze ve dvou) od
20. 4. do 15. 7., zpravidla v ranních/do-
poledních a výjimečně také v podvečer-
ních hodinách, vždy jen za bezvětrného
a slunečného počasí.
Pro určení skutečné velikosti popu-
lace je třeba vyčíslit zastoupení nespá-
rovaných samců, které se v populacích
strnada zahradního může blížit až 50 %
(Steifetten & Dale 2006). Z tohoto dů-
vodu a také kvůli možným přesunům
nespárovaných samců během hnízdní
sezóny (Keller et al. 2020) jsem se v roce
2020 pokusil o realistický odhad veli-
kosti hnízdící populace s ohledem na
57
SYLVIA 57 / 2021
průkaznost hnízdění – na základě opa-
kované registrace zpívajícího samce na
téže lokalitě v průběhu sezóny (pravdě-
podobné hnízdění) nebo pozorování
samce při přinášení potravy mláďatům
(prokázané hnízdění).
Zpracování dat
Z dat získaných mapováním zpívajících
samců strnada zahradního jsem odvodil
početnost pro jednotlivé lokality jako
maximální počet samců zjištěný při jed-
né ze dvou kontrol na lokalitě. Šest sam-
ců z celkového počtu pozorovaných je-
dinců jsem do vyhodnocení početnosti
nezařadil z důvodu pouze jedné kon-
troly lokalit na Opavsku v letech 2014
a 2017 a Osoblažsku v letech 2014 a 2018
(viz výše). Početnost v jednotlivých ob-
lastech a letech jsem získal součtem
početnosti na lokalitách a početnost pro
celé území Slezska součtem početnosti
ve třech dílčích oblastech, avšak jen
v letech 2015–2016 a 2019–2020, kdy
jsem všechny oblasti sledoval najednou.
V případě dat získaných sčítáním bo-
dovou metodou jsem za obsazený bod
považoval ten, kde byl při jedné ze 2–3
kontrol v sezóně zaznamenán alespoň
jeden zpívající samec. Následně jsem
spočítal frekvenci obsazených bodů
pro každý rok zvlášť. Jako početnost na
obsazeném bodu jsem vzal maximální
zaznamenaný počet samců ze 2–3 kon-
trol v sezóně a z těchto hodnot jsem
odvodil průměrnou početnost na jeden
obsazený bod.
Pro nastínění souvislosti mezi popula-
cí na polské straně (Kosicki & Chylarecki
2012, Kuczyński & Chylarecki 2012)
a v zemědělské krajině Českého Slezska
jsem hodnotil vzdálenost místa pozo-
rování zpívajícího samce od hranice
s Polskem, kterou jsem určil jako spojnici
bodu pozorování a nejbližšího možného
bodu hranice v programu QGIS Desktop
3.12.3. Nejzazší vzdálenost mezi hranicí
sledované oblasti od hranice s Polskem
byla na Hlučínsku 13,1 km, na Opavsku
13,2 km a na Osoblažsku 15,3 km.
Stejné lokality jsem navštěvoval v růz-
ných letech, a proto jsem mohl odli-
šit opakovaně (ve dvou a více letech)
a jednorázově obsazené lokality (pouze
v jedné sezóně).
Záznamy zpívajících samců strnada
zahradního získané mapováním ve třech
oblastech za celé sledované období jsem
rozčlenil do čtyř typů prostředí – eko-
tonů různých porostů dřevin a země-
dělské půdy (pole). Typy porostů dře-
vin zahrnovaly listnatý les, sad, skupinu
dřevin a stromořadí (aleje, větrolamy).
Výběr prostředí jsem vyjádřil jako prostý
podíl počtu případů pozorování zpí-
vajících samců v daném typu prostředí
k celkovému počtu pozorování ve všech
typech prostředí. Pro celé sledované úze-
mí Slezska jsem výběr prostředí vyjádřil
jen z let 2015–2016 a 2019–2020, kdy byly
všechny tři oblasti sledovány najednou
a lokality navštíveny dvakrát. V roce 2020
jsem si při květnové i červnové kontrole
poznačil v místě registrace každého sam-
ce také plodinu, která hraničila s daným
typem dřevinného porostu. U obilovin
(mimo kukuřici) jsem rozlišoval jen jařiny
a ozimy bez ohledu na botanický druh.
VÝSLEDKY
Ve sledovaném období jsem na
Hlučínsku zaznamenával 2–30 zpívají-
cích samců strnada zahradního ročně
(průměr = 12,5, n = 16 sledovaných let),
na Opavsku 5–9 samců ročně (průměr
= 6,8, n = 5 let) a na Osoblažsku 5–23
samců ročně (průměr = 12,4, n = 7 let;
obr. 1). Zatímco na Hlučínsku jsem zjistil
výrazný pokles početnosti, na Opavsku
a Osoblažsku se jednalo spíše o fluk-
tuace. V letech, ve kterých byly shodně
provedeny dvě kontroly ve všech oblas-
tech najednou (2015–2016 a 2019–2020),
58
Molitor P. / Početnost strnada zahradního ve Slezsku
se početnost zpívajících samců v celém
sledovaném území pohybovala v rozme-
zí 17–36 samců ročně (průměr = 23,8,
n = 4 roky). V roce 2020 jsem v celém
sledovaném území odhadl na základě
opakovaného pozorování deseti samců
v jejich hnízdních teritoriích a čtyř sam-
ců krmících mláďata minimální velikost
hnízdící populace na 14 párů, což je při-
bližně polovina celkového počtu 27 zjiš-
těných samců v roce 2020.
Sčítáním na bodových transektech
na Hlučínsku v letech 2005–2020 jsem
zjistil výrazný pokles frekvence obsa-
zených bodů. Ke stabilnímu poklesu
frekvence docházelo od jejího vrcholu
v roce 2008 (23 %) po zjištěné mini-
mum v letech 2018 a 2020 (2 %; obr. 2).
V letech 2007– 2012 se průměrná roční
početnost samců strnada zahradního
na obsazený bod pohybovala v rozmezí
1,1–1,5, zatímco od roku 2013 se přes
drobné výkyvy v letech 2015 a 2016 ustá-
lila na hodnotě 1,0 samce na obsazený
bod (obr. 3).
Maximální vzdálenost lokalit ob-
sazených zpívajícími samci od hranic
s Polskem byla na Hlučínsku 4,7 km, na
Opavsku 9,4 km a na Osoblažsku 5,3 km.
Nejpočetněji jsem strnada zahradního
zjišťoval na Hlučínsku do vzdálenosti
2 km a na Osoblažsku v rozmezí 2–4
km od hranice s Polskem; na Opavsku
byla pozorování napříč kategoriemi
vzdálenosti od hranic rovnoměrněji roz-
prostřena (obr. 4).
Obr. 1. Početnost strnada zahradního (Emberiza hortulana) zjištěná mapováním zpívajících
samců ve třech oblastech Slezska v letech 2005–2020. Vynesena je maximální početnost ze
dvou kontrol v sezóně. Osoblažsko bylo sledováno až od roku 2012 (v letech 2014 a 2018 není
hodnota uvedena, protože byla provedena jen jedna kontrola za sezónu) a Opavsko od roku
2014 (v letech 2014 a 2017 není hodnota uvedena, protože byla provedena jen jedna kontrola
za sezónu).
Fig. 1. Abundance of the Ortolan Bunting (Emberiza hortulana) recorded during mapping of
singing males in three regions of Silesia in the years 2005–2020. Maximum numbers of males
registered during two visits made at each locality during the season are shown. The Osoblaha
region was studied since 2012 (no value is given for 2014 and 2018, since only one visit per
season was made) and Opava region since 2014 (no value is given for 2014 and 2017, since
only one visit per season was made).
Hlučínsko
Opavsko
Osoblažsko
rok / year
početnost / abundance
30
25
20
15
10
5
02005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 2019
59
SYLVIA 57 / 2021
Obr. 2. Frekvence obsazených bodů zpívajícími samci strnada zahradního na třech (šedě;
n = 67 bodů) a čtyřech (černě; n = 87 bodů) bodových transektech na Hlučínsku v letech
2005–2020.
Fig. 2. Frequency of points occupied by singing Ortolan Bunting males at three (grey;
n = 67 points) and four (black; n = 87 points) point transects in the Hlučín region in 2005–2020.
Obr. 3. Průměrná početnost zpívajících samců strnada zahradního na obsazeném bodu na
třech (šedě; n = 67 bodů) a čtyřech (černě; n = 87 bodů) bodových transektech na Hlučínsku
v letech 2008–2020 (n = 87 bodů).
Fig. 3. Mean number of singing Ortolan Bunting males per occupied point at three (grey;
n = 67 points) and four (black; n = 87 points) point transects in the Hlučín region in 2005–2020.
rok / year
frekvence obsazených bodů /
frequency of occupied points (%)
25
20
15
10
5
0
2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 2019
početnost na obsazený bod /
abundance per occupied point
3,5
3,0
2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 2019
rok / year
60
Molitor P. / Početnost strnada zahradního ve Slezsku
Hlučínsko
Opavsko
Osoblažsko
vzdálenost / distance (km)
relativní početnost /
relative abundance (%)
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
0–2 2–4 4–6 6–8 8–10 10–12
Obr. 4. Početnost zpívajících samců strnada zahradního se vzdáleností od hranic s Polskem na
Hlučínsku (n = 200 záznamů zpívajících samců v letech 2005–2020), Opavsku (n = 39, 2014–2020)
a Osoblažsku (n = 88, 2012–2020).
Fig. 4. Numbers of singing Ortolan Bunting males with the growing distance from the Polish
border in the Hlučín (n = 200 records of singing males in the years 2002–2020), Opava
(n = 39, 2014–2020) and Osoblaha (n = 88, 2012–2020) regions.
Obr. 5. Početnost samců strnada zahradního v různých typech dřevinných porostů na Hlučínsku
(n = 200 záznamů zpívajících samců v letech 2005–2020), Opavsku (n = 39, 2014– 2020) a Osob-
lažsku (n = 88, 2012–2020).
Fig. 5. Numbers of Ortolan Bunting males in different types of woody plant stands in the
Hlučín (n = 200 records of singing males in the years 2002–2020), Opava (n = 39, 2014–2020)
and Osoblaha (n = 88, 2012–2020) regions.
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0 listnatý les / stromořadí / sad / skupina dřevin /
deciduous tree line orchard group of
forest woody plants
relativní početnost /
relative abundance (%)
Hlučínsko
Opavsko
Osoblažsko
typ prostředí / habitat type
61
SYLVIA 57 / 2021
Z 33 zjištěných lokalit s výskytem
strnada zahradního v celé oblasti se
samci opakovaně ve dvou a více letech
po sobě vyskytovali na 70 % z nich.
Podíl opakovaně obsazovaných lokalit
na Hlučínsku činil 67 %, na Opavsku
75 % a na Osoblažsku 70 %. Nejdéle ob-
sazovanou lokalitou na Hlučínsku byla
PR Hněvošický háj (všech 16 sledova-
ných let), na Osoblažsku Osoblažský
les (všech devět sledovaných let) a na
Opavsku větrolam v k. ú. Kateřinky
u Opavy (všech sedm sledovaných let).
Během celého sledovaného obdo-
bí byl strnad zahradní na Hlučínsku
(n = 200 záznamů zpívajících samců)
a Osoblažsku (n = 88) nejčastěji zazname-
náván v ekotonech listnatých lesů a polí
(Hlučínsko: 87 % ze všech záznamů;
Osoblažsko: 73 %), na Opavsku (n = 39)
pak ve stromořadích (59 %). V sadu jsem
strnada zahradního zaznamenal pouze
na Opavsku (8 %), ve skupině dřevin
jen na Osoblažsku (2 % záznamů; obr.
5). V celém sledovaném území jsem ve
čtyřech letech, kdy byly současně sledo-
vány všechny tři oblasti (n = 99 zá znamů
zpívajících samců), strnada zahradního
nejčastěji zjistil v ekotonech listnatých
lesů (65 %) a následně ve stromořadích
(31 %); velmi nízké počty samců jsem
zaznamenal ve skupině dřevin (2 %)
a v sadu (2 %). Ve všech uvedených
typech prostředí jsem nicméně strnada
zahradního zaznamenal opakovaně ve
dvou a více letech. Lokality obsazené
jen v jednom roce (n = 10 lokalit) měly
charakter ekotonu listnatého lesa a pole
(50 %) nebo polního stromořadí (50 %).
V roce 2020 jsem během květnové
kontroly zjistil zpívající samce strnada za-
hradního v porostech pěti plodin (n = 19
samců) a během červnové kontroly v po-
rostech šesti plodin (n = 22). Nejvyšší
počet samců jsem při obou kontrolách
zjistil na hranici listnatého lesa a „biopá-
su“ (který ve všech případech sousedil
s jařinou; obr. 6). Zatímco v květnu jsem
u polí s mákem setým nezjistil žádného
samce strnada zahradního, v červnu je-
jich podíl v tomto prostředí tvořil cca 1/3
záznamů.
Obr. 6. Početnost samců strnada zahradního v různých druzích/typech polních plodin v roce
2020 během květnové (n = 19 zpívajících samců) a červnové kontroly (n = 22).
Fig. 6. Numbers of Ortolan Bunting males in different species/types of crops in the year 2020
during the May (n = 19 singing males) and June (n = 22) visits.
početnost / abundance
květen / May
červen / June
biopás / jařina / ozim / řepka / hrách / mák /
bio–belt spring winter rape pea poppy
cereal cereal
typ prostředí / habitat type
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
62
Molitor P. / Početnost strnada zahradního ve Slezsku
DISKUSE
V období 2005–2020 početnost zpívají-
cích samců strnada zahradního ve dvou
ze tří oblastí Českého Slezska kolísala
a v jedné výrazně klesla. Jelikož jsem
každou ze tří oblastí Slezska sledoval
v různém časovém úseku, je přesnější
kvantifikace početnosti z celého úze-
mí možná pouze ze čtyř let (2015–2016
a 2019–2020), kdy byly všechny tři oblas-
ti sledovány najednou. V těchto letech se
početnost pohybovala v rozmezí 17–36
zpívajících samců. Ve srovnání s rokem
2015, z něhož hodnotí početnost Šálek
et al. (2016), byl v roce 2020 počet zpíva-
jících samců ze všech tří oblastí Slezska
nižší o 25 %. Zatímco pokles početnosti
mezi krajními roky tohoto pětiletého
období činil na Osoblažsku 6 % a na
Opavsku 11 %, na Hlučínsku došlo k vý-
raznému snížení počtu zpívajících sam-
ců o 82 %.
Na Opavsku a Osoblažsku počet zjiš-
těných samců spíše fluktuoval, zatímco
na Hlučínsku docházelo k úbytku po-
četnosti. Pokles početnosti na Hlučínsku
započal po roce 2008, kdy jsem v této
oblasti ještě zjistil maximum 30 zpívají-
cích samců. Při sčítání bodovou meto-
dou jsem zde snížení početnosti o více
jak polovinu zaznamenal mezi lety 2011
a 2012. S méně výraznými výkyvy, kte-
ré mohly být způsobeny i metodický-
mi odchylkami (např. sčítáním po dobu
2 min na bodu v letech 2011–2014 na-
místo původních 5 min, resp. pouze
dvěma kontrolami v roce 2013 namísto
obvyklých tří), došlo postupně k úpl-
nému vymizení strnada zahradního na
třech ze čtyř sčítaných transektů a prak-
ticky z celé oblasti Hlučínska (viz výše).
Příčiny poklesu početnosti lze jen ob-
tížně interpretovat, jelikož nebyly blíže
sledovány zejména změny hospodaření
v zemědělské krajině – faktor, který stojí
za poklesem početnosti např. v jižním
Finsku (Vepsäläinen et al. 2005).
Potenciálním faktorem, který může
eskalovat populační pokles, je vysoké
zastoupení nespárovaných samců v po-
pulaci – např. v Norsku bylo v populaci
zaznamenáno až 50 % nespárovaných
samců (Steifetten & Dale 2006). S ohle-
dem na tento jev jsem se v roce 2020
blíže zaměřil na průkaznost hnízdění. Na
základě opakovaných záznamů samců
v teritoriích nebo krmení mláďat jsem
odhadl pro sledované území Slezska
14 hnízdících párů, což je přibližně po-
lovina ze všech zaznamenaných samců
v daném roce.
Početnost strnada zahradního klesala
se vzdáleností od hranice s Polskem, a to
nejvýrazněji na Hlučínsku a Osoblažsku,
kde se nejvzdálenější obsazené lokality
nacházely ve vzdálenosti cca 5 km od
hranice. Na Opavsku nebyl pokles se
vzdáleností tak patrný, avšak nejvzdále-
nější obsazená lokalita ležela necelých
10 km od hranice. Populace v země-
dělské krajině Slezska zjevně předsta-
vuje okraj polské populace, která se
táhne severovýchodním směrem od hra-
nice s Českou republikou (Kosicki &
Chylarecki 2012, Kuczyński & Chylarecki
2012). V Polsku se strnad zahradní nej-
početněji vyskytuje v nížinách centrální
a východní části země. Při hranicích
s Hlučínskem a Osoblažskem dosahu-
je populační hustota až 1 páru/km2
(Kosicki & Chylarecki 2012, Kuczyński
& Chylarecki 2012). Pro srovnání, na
Hlučínsku byla v letech 2005–2007 od-
hadnuta hustota 0,08 zpívajících sam-
ců/ km2 (Hora et al. 2010) a v roce 2015
v obsazených oblastech v ČR hustota
0,1 zpívajících samců/km2 (Šálek et al.
2016). Vývoj polské populace, která vy-
kazuje mírně klesající trend početnosti
(Kuczyński & Chylarecki 2012), bude
zřejmě ovlivňovat změny rozšíření a po-
četnost druhu na české straně Slezska.
Samce strnada zahradního jsem ve
všech třech oblastech zjistil opakovaně
63
SYLVIA 57 / 2021
ve dvou a více letech na 70 % lokalit.
Silná vazba samců strnada zahradního
na stejné lokality byla popsána v Norsku
(Dale et al. 2005, Steifetten & Dale 2006).
Norské studie však byly (na rozdíl od této
práce) doplněny kroužkováním jedinců
a zpětnými odchyty. V České republice
a na Slovensku bylo v období 1934–2005
okroužkováno celkem 650 jedinců bez
jediného zpětného hlášení (Cepák et
al. 2008). Je proto zajímavé uvést, že
dne 7. 5. 2020 byl u obce Sosnová na
Opavsku zpětně odchycen kroužkova-
ný samec strnada zahradního, který byl
na stejném místě kroužkován 3. 6. 2018
(ČSO 2021).
Strnad zahradní se v zemědělské kra-
jině Slezska nejčastěji vyskytoval v ekoto-
nech listnatých lesů a pole; méně často,
i když stále poměrně početně osídloval
také polní stromořadí. Početnost v sa-
dech a ve skupinách dřevin v zeměděl-
ské krajině byla velmi nízká, nicméně
i zde byl strnad zahradní zaznamenán
opakovaně. Vzrostlé listnaté stromy po-
skytují strnadům zahradním nejen vhod-
né stanoviště pro zpěv, ale také možné
stanoviště pro sběr potravy v podobě la-
rev hmyzu v korunách stromů (Elts et al.
2015). V řadě studií z jiných zemí (např.
Kosicki & Chylarecki 2012, Elts et al.
2015) patřily mezi obsazované biotopy
v zemědělské krajině meze s křovinami
a solitérní stromy. V těchto biotopech
jsem však strnada zahradního v země-
dělské krajině Slezska po celou dobu
výzkumu nezaznamenal.
V roce 2020, kdy jsem věnoval pozor-
nost také polním plodinám, jsem zpíva-
jící samce strnada zahradního nejpočet-
něji zaznamenal na polích s okrajovými
„biopásy“. Toto prostředí je pravděpo-
dobně vyhledáváno na základě potrav-
ních nároků druhu, jelikož strnad za-
hradní na obnažené půdě sbírá zejména
živočišnou složku potravy (Vepsäläinen
et al. 2005, de Groot et al. 2010, Menz &
Arlettaz 2012, Elts et al. 2015, Šálek et al.
2019). U dalších druhů/typů zjištěných
plodin (řepka, jařina, ozim) se s postu-
pem vegetační doby rychleji snižuje po-
díl obnažené půdy, což může být i jedna
z příčin snížení počtu pozorovaných
samců strnada zahradního v průběhu
hnízdní sezóny v těchto biotopech, na
rozdíl od „biopásů“. Výjimkou byla pole
s mákem setým (obr. 7), u kterých jsem
samce strnada zahradního zaznamená-
val až při červnové kontrole. Nelze vy-
loučit, že někteří samci mohli při první
kontrole lokalit uniknout mé pozornosti.
Výskyt samce na lokalitě v druhé po-
lovině hnízdní doby (Hudec & Šťastný
2011) by však také mohl naznačovat, že
maková pole vyhledávají pravděpodob-
ně nespárovaní či jinde neúspěšně hníz-
dící samci, kteří se přesunuli na novou
lokalitu. To potvrzuje i chování samců,
kteří v těchto místech sice zpívali, ale
jinak u nich nebyla pozorována žádná
jiná aktivita nasvědčující hnízdění (např.
varování, přinášení potravy mláďatům
apod.). Je přitom zajímavé, že v červnu
2020 nebyly nově obsazeny žádné jiné
porosty plodin, pro které je taktéž typic-
ká přítomnost obnažené půdy i později
během vegetační sezóny (např. kuku-
řičná či řepná pole). Pozitivní vazbu na
maková pole, kterou zmiňují i Šálek et al.
(2019), by bylo vhodné dalším sledová-
ním objasnit.
Mezi doporučené prvky vhodného
managementu v zemědělské krajině, kte-
ré mohou podpořit populaci strnada za-
hradního, patří pěstování různých druhů
plodin na menších blocích orné půdy (tj.
vyšší heterogenita zemědělské krajiny)
a dostatek vhodných stanovišť pro před-
nes zpěvu (Deutsch & Sudbeck 2009).
V zemědělské krajině Slezska se vhodný
biotop vyskytuje na rozhraní listnatých
lesů s polem, které je doplněno „bio-
pásem“ s řídkým osevem směsi plodin,
resp. jařinou (obr. 8). Např. v roce 2020
64
Molitor P. / Početnost strnada zahradního ve Slezsku
se na jedné lokalitě v ekotonu listnaté-
ho lesa a pole s „biopásem“ o délce 2,9
km na Osoblažsku vyskytovalo devět ze
všech 17 samců strnada zahradního zjiš-
těných v této oblasti. Vzhledem k obecně
známému vysokému zastoupení nespá-
rovaných samců v populaci (Steifetten
& Dale 2006) je však ještě důležitějším
argumentem to, že všichni samci byli
na uvedené lokalitě zjištěni opakovaně
během hnízdní sezóny a čtyři z nich zde
prokazatelně hnízdili. Z tohoto důvodu
doporučuji v zemědělské krajině Slezska
vytvářet „biopásy“ s řídkým zápojem
plodin kolem opakovaně obsazovaných
lokalit strnadem zahradním a ideálně
v navazující části pole s další plodinou
také redukovat množství pesticidů, je-
jichž aplikace snižuje potravní nabídku
(viz např. Hološková & Reif 2020).
PODĚKOVÁNÍ
Za sdělení pozorování strnada zahrad-
ního děkuji Ondřeji Boháčovi, Martinu
Mandákovi a Martinu Miškovskému. Za
objektivní připomínky k článku děkuji
dvěma anonymním recenzentům a re-
dakci. Poděkování patří také Českému
svazu ochránců přírody za podporu
projektu v programu Ochrana biodi-
verzity 2020 – Mapování kriticky ohro-
ženého strnada zahradního (Emberiza
hortulana) na Moravě v roce 2020 rea-
lizovaném Slezskou ornitologickou spo-
lečností.
SUMMARY
The European population of the Ortolan
Bunting (Emberiza hortulana) declined
by 88% in the last 30 years. In the Czech
Republic, the total numbers were estimat-
ed at 75–100 singing males in the year
2015.
In the period 2005–2020, I mapped
the Ortolan Bunting occurrence in one
of the two core areas of its distribution
in the Czech Republic – in the farmland
of Silesia. The study area included three
regions (see Table 1 for their charac-
teristics): the Hlučín region (16 years
of study), Opava region (7 years) and
Osoblaha region (9 years). Each of the
study years, the first visit of the locali-
ties was made at the time of territory
occupation and onset of breeding be-
tween 10 and 31 May, the second vis-
it during the breeding period between
1 and 30 June. The studied variable
was the maximum number of singing
males out of the two visits made at the
locality. Using this value, the numbers
for particular regions were derived, and
in the years 2015–2016 and 2019–2020,
when all three regions were studied si-
multaneously, the numbers for the whole
study area of Silesia were obtained. In
2020, the minimum population size was
determined, based on repeated registra-
tion of males in their territories and/or
observed feeding of the young.
In the period 2005–2020, Ortolan
Bunting males in the Hlučín region were
censused using the point count method,
2–3 times between 20 April and 15 July
(the census was carried out only 2 times
in the year 2013). The census was made
at three (2005–2007) or four transects
(since 2008), respectively, with points
situated approximately 300 m from each
other. The frequency of occupied points
in the given year (i.e., points with at least
one male present during at least one
visit) and the mean number of males per
occupied point (i.e., mean of the maxi-
mum recorded numbers from 2–3 visits
at the occupied points) were calculated.
The localities were classified into
two categories: 1) those with one-time
presence of the Ortolan Bunting and
2) repeatedly occupied localities in two
or more years. Based on the location
of singing males, the distance of the
65
SYLVIA 57 / 2021
Obr. 7. Typický příklad jednorázově obsazené lokality s výskytem pravděpodobně nespárova-
ných samců strnada zahradního až od druhé poloviny června – stromořadí sousedící s mako-
vým polem. Bohušov, část Karlov (okres Bruntál), 27. června 2020. Foto P. Molitor.
Fig. 7. Typical example of a one-time occupied locality with the occurrence of probably
unpaired Ortolan Bunting males as late as in the second half of June – a tree line neighbour-
ing a breadseed poppy field. Bohušov, Karlov (Bruntál district), 27 June 2020. Photo by
P. Molitor.
Obr. 8. Typický příklad opakovaně obsazované a prokazatelně hnízdní lokality strnada zahrad-
ního – ekoton listnatého lesa a pole s „biopásem“. Dívčí Hrad (okres Bruntál), 27. května 2020.
Foto P. Molitor.
Fig. 8. Typical example of a repeatedly occupied locality with confirmed breeding of the
Ortolan Bunting – ecotone of a deciduous forest and a field with a „bio-belt“. Dívčí Hrad
(Bruntál district), 27 May 2020. Photo by P. Molitor.
66
Molitor P. / Početnost strnada zahradního ve Slezsku
occurrence spot from the Polish border,
type of woody plant vegetation and, in
the year 2020, also the crop species/types
were recorded.
In the study period, 2–30 singing
males were registered in the Hlučín
region, 5–9 males in the Opava region,
and 5–23 males in the Osoblaha region
annually (Fig. 1). While a significant
decline in numbers was recorded in
the Hlučín region, there were rather
certain fluctuations in the Opava and
Osoblaha regions. During the four years
when all three regions were studied
simultaneously, the total numbers in
the study area ranged between 17 and
36 singing males annually. Compared
to the year 2015, when the numbers
were assessed by Šálek et al. (2016), the
number of singing males in all three
regions of Silesia in 2020 was lower by
25%. With respect to breeding evidence,
I estimated the population size in the
study area to be at least 14 breeding
pairs in 2020.
Using the point count method in the
Hlučín region in 2005–2020, I recorded
a significant decrease in the frequency
of occupied points from 23% (2008) to
2% (2018; Fig. 2), and, at the same time,
a slight decrease in the mean number
per occupied point from 1.1–1.5 males
to 1.0 males per occupied point (Fig. 3).
In the Hlučín and Osoblaha regions,
the number of singing Ortolan Bunting
males declined with growing distance
from the Polish border; in the Opava
region, the numbers were distributed
evenly but with the largest distance of
10 km (Fig. 4). The decreasing numbers
with the distance from the border suggest
that the Ortolan Bunting population on
the Czech side of Silesia is a margin of
the Polish population.
In 70% of the 33 localities, the Ortolan
Bunting occurred repeatedly in two or
more subsequent years. At the longest oc-
cupied locality, the species was registered
during all 16 years of study.
In the Hlučín and Osoblaha regions
and in the whole study area in the
years 2015–2016 and 2019–2020, when
all three regions were monitored si-
multaneously, respectively, the Ortolan
Bunting occurred most frequently
in ecotones of deciduous forests and
fields and in lines of trees in farmland;
minimum numbers were recorded in
an orchard and in a group of woody
plants (Fig. 5). In all these habitat types,
Ortolan Buntings were registered re-
peatedly in different years. Out of six
crop species/types grown at the localities
with recorded presence of singing males
in the year 2020, the herbaceous “bio-
belt” (in all cases neighbouring spring
cereals) was the dominant habitat type.
Only during the second visit of the sea-
son (in June), probably unpaired or
unsuccessful males were registered ex-
clusively at fields with Breadseed Poppy
(Fig. 6, 7).
Occurrence of the Ortolan Bunting in
the farmland of Czech Silesia is associ-
ated with the presence of full-grown de-
ciduous trees in closed linear vegetation
near the field. A significant increase in
the number of singing males may occur
in cases where herbaceous “bio-belt” with
low plant cover are created in field mar-
gins (e.g., Fig. 8).
LITERATURA
AOPK ČR 2021: Nálezová databáze ochra-
ny přírody. https://portal.nature.cz/nd.
Navštíveno 14. 2. 2021.
BirdLife International 2015: European Red List
of Birds. Office for Official Publications of
the European Communities, Luxembourg.
Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer
L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. &
Zárybnický J. (eds) 2008: Atlas migra-
ce ptáků České republiky a Slovenska.
Aventinum, Praha.
67
SYLVIA 57 / 2021
ČSO 2021: Birds.cz – pozorování ptáků.
http://www.birds.cz/avif/. Navštíveno
13. 2. 2021.
Dale S. & Olsen B. F. G. 2002: Use of farmland
by Ortolan Buntings (Emberiza hortu-
lana) nesting on a burned forest area.
Journal of Ornithology 143: 133–144.
Dale S., Lunde A. & Steifetten O. 2005: Longer
breeding dispersal than natal dispersal in
the Ortolan Bunting. Behavioral Ecology
16: 20–24.
de Groot M., Kmelcl P., Figelj A., Figelj J.,
Mihelič T. & Rubinič B. 2010: Multi-scale
habitat association of the Ortolan Bunting
Emberiza hortulana in a sub-Mediterra-
nean area in Slovenia. Ardeola 57: 55–68.
Deutsch M. & Sudbeck P. 2009: Habitat choice
in Ortolan Bunting – the importance of
crop type and structure. In: Bernardy
P. (ed.): Ökologie und Schutz des Ortolans
(Emberiza hortulana) in Europa – IV.
Internationales Ortolan-Symposium.
Naturschutz und Landschaftspflege in
Niedersachsen 45: 64–74.
Elts J., Tätte K. & Marja R. 2015: What are
the important landscape components for
habitat selection of the ortolan bunting
Emberiza hortulana in northern limit of
range? European Journal of Ecology 1:
13–25.
Fonderflick J., Thévenot M. & Guillaume C.-
P. 2005: Habitat of the Ortolan Bunting
Emberiza hortulana on a Causse in
Southern France. Vie et Milieu 55: 109–120.
Hološková A. & Reif J. 2020: Vplyv zmien
v potravnej ponuke bezstavovcov ako je-
den z mechanizmov dopadu intenzifiká-
cie poľnohospodárstva na vtáčie populá-
cie. Sylvia 56: 3–23.
Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V.
& Kučera Z. 2010: Monitoring druhů pří-
lohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí
v letech 2005–2007. Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR, Praha.
Hora J., Čihák K. & Kučera Z. (eds) 2015:
Monitoring druhů přílohy I směrnice
o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008–
2010. Příroda 33: 3–489.
Hora J., Kučera Z., Němec M. & Vojtěchovská
E. (eds) 2018: Monitoring druhů přílohy
I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v le-
tech 2011–2013. Příroda 38: 3–465.
Hudec K. & Šťastný K. (eds) 2011: Fauna ČR.
Ptáci 3/II. Academia, Praha.
Jiguet F., Arlettaz R., Bauer H-G., Belik V.,
Copete J. L., Couzi L., Czajkowski M. A.,
Dale S., Dombrovski V., Elts J., Ferrand Y.,
Hargues R., Kirwan G. M., Minkevicius S.,
Piha M., Selstam G., Skierczyñski M., Siblet
J.-P., Sokolov A. 2016: An update of the
European breeding population sizes and
trends of the Ortolan Bunting (Emberiza
hortulana). Ornis Fennica 93: 186–196.
Keller V., Herrando S., Voříšek P., Franch M.,
Kipson M., Milanesi P., Martí D., Anton M.,
Klvaňová A., Kalyakin M. V., Bauer H.-G. &
Foppen R. P. B. 2020: European Breeding
Bird Atlas 2: Distribution, Abundance and
Change. European Bird Census Council &
Lynx Edicions, Barcelona.
Kosicki J. Z. & Chylarecki P. 2012: Habitat se-
lection of the Ortolan bunting Emberiza
horulana in Poland: Predictions from
large-scale habitat elements. Ecological
Research 27: 347–355.
Kuczyński L. & Chylarecki P. 2012: Atlas
pospolitych ptaków lęgowych Polski.
Rozmieszczenie, wybiórczość siedliskowa,
trendy. GIOŚ, Warszawa.
Menz M. H. M. & Arlettaz R. 2012: The pre-
cipitous decline of the Ortolan Bunting
Emberiza hortulana: Time to build on
scientific evidence to inform conservation
management. Oryx 46: 122–129.
Roháček J., Ševčík J. & Vlk P. (eds) 2013:
Příroda Slezska. Slezské zemské muzeum,
Opava.
Steifetten O. & Dale S. 2006: Viability of an en-
dangered population of Ortolan Buntings:
The effect of a skewed operational sex
ratio. Biological Conservation 132: 88–97.
Šálek M., Beran V., Hanzlíková M., Kipson M.,
Molitor P., Praus L., Procházka V., Šimeček
K., Vít P. & Zeman V. 2016: Strnad zahradní
(Emberiza hortulana) v České republice:
změny početnosti a současné rozšíření
v jádrových oblastech. Sylvia 52: 34–52.
Šálek M., Zeman V. & Václav R. 2019: Habitat
selection of an endangered European farm-
land bird, the Ortolan Bunting Emberiza
hortulana, in two contrasting land scapes:
Implications for management. Bird
Conservation International 29: 144–158.
Šťastný K., Bejček V. & Němec M. 2017:
68
Molitor P. / Početnost strnada zahradního ve Slezsku
Červený seznam ptáků České republiky.
In: Chobot K. & Němec M. (eds): Červený
seznam ohrožených druhů České republi-
ky: obratlovci. Příroda 34: 107–154.
Vepsäläinen V., Pakkala T., Piha M. & Tiainen
J. 2005: Population crash of the Ortolan
Bunting Emberiza hortulana in agricul-
tural landscapes of southern Finland.
Annales Zoologici Fennici 42: 91–107.
Došlo 28. února 2021, přijato 16. srpna
2021.
Received 28 February 2021, accepted 16
August 2021.
