Content uploaded by Jiri Remr
Author content
All content in this area was uploaded by Jiri Remr on Dec 01, 2023
Content may be subject to copyright.
Projekt „PODPORA ZMĚNY BEHAVIORÁLNÍCH VZORCŮ
GENERACE Z A NÁVRH INTERVENCÍ K PREVENCI PLÝTVÁNÍ
POTRAVINAMI VČETNĚ HODNOCENÍ JEJICH IMPAKTU”,
reg. č. TQ01000183, je financován v rámci programu
na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA
Technologické agentury České republiky.
O PROJEKTU
Termíny sběru dat: 2022 / 2023
Vymezení základní populace: Obecná populace Česka 15–74 let
generace Z (narození v letech 1995–2010)
Metoda sběru dat: face-to-face interview
Velikost vzorku: 227 / 225 respondentů z generace Z
Způsob sběru dat: vlastní tazatelská síť
METODIKA SBĚRU DAT
74 % RESPONDENTŮ Z GENERACE Z UVÁDÍ,
ŽE SE SNAŽÍ MINIMALIZOVAT MNOŽSTVÍ
VYHAZOVANÉHO JÍDLA
Zdroj: INESAN (2022)
N=222
74 %
Zdroj: INESAN (2022)
N=226
26 % RESPONDENTŮ Z GENERACE Z SE ZAJÍMÁ
O PROBLEMATIKU NAKLÁDÁNÍ S POTRAVINAMI
26 % SE ZAJÍMÁ46 % SE NEZAJÍMÁ 28 %
12%
9%
13% 12%
16%
12%
9% 8%
4% 5%
1 = vůbec ne 2 3 4 5 6 7 8 9 10 = velmi
Zdroj: INESAN (2022)
N=226/226
ZÁJEM GENERACE Z O PROBLEMATIKU
NAKLÁDÁNÍ S POTRAVINAMI
22% 30% 15% 27%
23%
32%
35%
27%
56%
37% 50% 46%
muž žena méně než 20 let 20 a více let
NEZAJÍMÁ SE
ANI TAK, ANI TAK
ZAJÍMÁ SE
FOOD WASTE FRAMING
Životní prostředí
0202 Účelné využívání zdrojů
0303 Šetrnost
0404 Společenská odpovědnost
0505 Sociální (ná)tlak & společenská kontrola
0101
FOOD WASTE FRAMING
Pozn.: celková míra souhlasu
Zdroj: INESAN (2023)
N=220/223
71%
56%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Plýtvání potravinami vede k nadprodukci, která
poškozuje životní prostředí.
Snažím se vyhýbat plýtvání potravinami kvůli jeho
dopadu na životní prostředí.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
FOOD WASTE FRAMING
Pozn.: celková míra souhlasu
Zdroj: INESAN (2023)
N=224/223/221
80%
75%
69%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Plýtvání potravinami se snažím vyhýbat, protože
dostatek potravin není samozřejmost.
Plýtvání potravinami je plýtváním energií a prací,
které byly vynaloženy na jejich výrobu.
Kvůli plýtvání potravinami byla některá zvířata zabita
zbytečně.
ÚČELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ
FOOD WASTE FRAMING
Pozn.: celková míra souhlasu
Zdroj: INESAN (2023)
N=224/223
80%
76%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Plýtvání jídlem je plýtvání mými penězi.
Plýtvání jídlem mi způsobuje škodu, protože jsem si
mohl/a peníze za vyhozené jídlo ušetřit.
ŠETRNOST
FOOD WASTE FRAMING
Pozn.: celková míra souhlasu
Zdroj: INESAN (2023)
N=218/223
65%
63%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Plýtvání potravinami není správné, protože
odčerpává zdroje budoucím generacím.
Plýtvání potravinami je neuctivé vůči chudým lidem
v této zemi.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST
FOOD WASTE FRAMING
Pozn.: celková míra souhlasu
Zdroj: INESAN (2023)
N=223/218
50%
43%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Snažím se neplýtvat jídlem, protože by si lidé mohli
myslet, že jsem marnotratný/á.
Snažím se neplýtvat jídlem, abych si lidé nemysleli,
že nedovedu vést řádně svou domácnost.
SOCIÁLNÍ (NÁ)TLAK & SPOLEČENSKÁ KONTROLA
FOOD WASTE FRAMING
Pozn.: průměrná míra souhlasu
Zdroj: INESAN (2023)
N=218 až 224
SUMMARY
64%
75%
78%
64%
46%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ÚČELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ŠETRNOST
SOCIÁLNÍ TLAK &
SPOLEČENSKÁ KONTROLA
FOOD WASTE FRAMING
Pozn.: průměrná míra souhlasu
Zdroj: INESAN (2023)
N=218 až 224
PODLE POHLAVÍ
64%
73%
77%
60%
47%
63%
77%
79%
68%
46%0%
20%
40%
60%
80%
100%
muži ženy
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ÚČELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ŠETRNOST
SOCIÁLNÍ TLAK &
SPOLEČENSKÁ KONTROLA
FOOD WASTE FRAMING
Pozn.: průměrná míra souhlasu
Zdroj: INESAN (2023)
N=218 až 224
PODLE VĚKU
60%
65%
85%
39%
43%
64%
75%
77%
66%
47%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
méně než 20 let 20 a více let
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ÚČELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ŠETRNOST
SOCIÁLNÍ TLAK &
SPOLEČENSKÁ KONTROLA
FOOD WASTE FRAMING
Pozn.: průměrná míra souhlasu
Zdroj: INESAN (2023)
N=218 až 224
PODLE EKONOMICKÉ
AKTIVITY
66%
77%
81%
69%
47%
62%
69%
72%
51%
48%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
pracující studenti
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ÚČELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ŠETRNOST
SOCIÁLNÍ TLAK &
SPOLEČENSKÁ KONTROLA
NÁSTIN VÝSLEDKŮ
Z FOCUS GROUP
AFINITNÍ KOMUNIKAČNÍ RÁMCE
Zdroj: INESAN (2023)
Účastníci FG zasazovali problematiku food waste do kontextu
udržitelnosti (ekologie) a food managementu.
0101
0202 Dále považovali za relevantní aspekt hospodárnosti, společenské
odpovědnosti a kreativity a inovací při nakládání s potravinami.
ZE ZJIŠTĚNÍ VYPLÝVÁ POTŘEBA INTENZIVNÍ
EDUKACE A OSVĚTY
„… jsem si to neuvědomila, že se vyhodí až tolik jídla.“
„Jsou to jednoduché věci … to může udělat úplně každej.“
REFERENCES
DeLaurentiis, V.; Caldeira, C.; Sala, S. (2020). No time to waste: Assessing the performance of food waste prevention actions. Resour. Conserv. Recycl., 161, 104946.
Remr, J. (2019). Crowding-out Effect of Financial Incentives for Households to Recycle Waste. Waste Management and the Environment IX, 231, 269–279.
Remr, J. (2023). Validation of the Health Consciousness Scale among the Czech Population. Healthcare 11(11), 1628.
Remr, J. (2019). Crowding-out Effect of Financial Incentives for Households to Recycle Waste. Waste Management and the Environment IX, 231, 269.
Remr, J. (2023). Assessing System Justification in Czech Population Using the System Justification Scale. European Journal of Investigation in Health, Psychology and
Education, 13(9), 1801-1814.
Remr, J. (2023). Translating and Validating the Frugality Scale among the Czech Population. Administrative Sciences, 13(8), 182.
Schanes, K.; Dobernig, K.; Gözet, B. (2018). Food waste matters—A systematic review of household food waste practices and their policy implications. J. Clean. Prod., 182,
978–991.
Setti, M.; Banchelli, F.; Falasconi, L.; Segrè, A.; Vittuari, M. (2018). Consumers’ food cycle and household waste. When behaviors matter. J. Clean. Prod., 185, 694–706.
Slavík, J.; Remr, J.; Vejchodská, E. (2018). Relevance of selected measures in transition to a circular economy: the case of the Czech Republic. Detritus, 1(1), 144.
Terpstra, M.; Steenbekkers, L.; De Maertelaere, N.; Nijhuis, S. (2005). Food storage and disposal: consumer practices and knowledge. Br. Food J., 107, 526–533.
Thompson, B.; Toma, L.; Barnes, A.P.; Revoredo‐Giha, C. (2018). The effect of date labels on willingness to consume dairy products: Implications for food waste reduction.
Waste Manag., 78, 124–134.
Thyberg, K. L., Tonjes, D. J. (2016). Drivers of food waste and their implications for sustainable policy development. Resour. Conserv. Recycl., 106: 110–123.
Plumb, A.; Downing, P.; Parry, A. (2013). Consumer Attitudes to Food Waste and Food Packaging; Waste & Resources Action Programme: Barbury, UK; ISBN
9781844054657.
Visschers, V. H.; Wickli, N.; Siegrist, M. (2016). Sorting out food waste behaviour: A survey on the motivators and barriers of self-reported amounts of food waste in
households. J. Environ. Psychol., 45, 66–78.
Yu, Y.; Jaenicke, E. (2020). Estimating food waste as household production inefficiency. Am. J. Agric. Econ., 102, 525–547.
Ing. Mgr. Jiří REMR Ph.D., MBA
Institut evaluací asociálních analýz
www.facebook.com/inesan.eu www.researchgate.net cz.linkedin.com/company/inesan
www.inesan.eujiri.remr@inesan.eu