Content uploaded by Nina Wanča
Author content
All content in this area was uploaded by Nina Wanča on May 09, 2023
Content may be subject to copyright.
Analýza vytvořených výstav včeském open
source nástroji INDIHU Exhibition
(recenzovaný článek)
Rok a číslo: 2021, č. 2
Autoři:
Nedavaška, Jaroslav; Nečadová, Karolína; Wančová, Nina
Rubrika: Články
Klíčová slova: recenzovaný článek, INDIHU Exhibition, výstavy, software, online systémy,
kvantitativní analýza
Úvod
Online prostor, díky poslednímu roku, kdy se potýkáme spandemií onemocnění covid-19 a
opakovaným uzavíráním institucí, se definitivně stal neopomenutelným místem, do kterého
mohou paměťové instituce směřovat své aktivity. Právě online prostředí se během pandemie stalo
téměř tím jediným, kde mohly muzea, galerie a jiné instituce pracovat snávštěvníkem a
naplňovat svá poslání. VČeské republice se začátek pandemie na jaře 2020 překrývá snasazením
softwaru INDIHU Exhibition, který umožňuje vytvářet virtuální výstavy vpodobě multimediálních
prezentací. Nástroj vznikal vpětiletém projektu „INDIHU – Vývoj nástrojů a infrastruktury pro
digital humanities“ mezi lety 2016–2020. Ostré používání nástroje pandemie urychlila, protože
vznikla intenzivní potřeba pracovat snávštěvníky online. Předkládaná analýza zkoumá 189
doposud vytvořených virtuálních výstav.
Cíle a pozadí výzkumu
Pod pojmem virtuální výstava si můžeme představit řadu projektů, které mají často velmi
rozličnou podobu. Otom, co virtuální výstavy jsou a nejsou, se stále vede mezi muzejními
odborníky a teoretiky diskuse. Ačkoli existuje mnoho digitálních online projektů, pojem není ještě
zdaleka ustálen. Včeských muzeích jsou virtuální výstavy relativně nový fenomén a ze všech
online výstavních žánrů jsou využívány nejméně často (Wančová, 2020). Virtuální výstava, ať ji
definujeme jakkoli, obsahuje nutnost vyřešit to, jak a včem bude výstava vytvořena. Technické
řešení je podstatnou součástí virtuální výstavy, protože ovlivňuje i obsahové možnosti a tedy i
téma. Rozumět technologii a vytvářet komplexní digitální obsah klade na muzea nové nároky –
instituce najímají nové pracovníky nebo na vývoji spolupracují sexterními odborníky. Kulturní
segment se však často potýká se zastaralou legislativou, nedostatkem finančních prostředků či
nedostatečnými kompetencemi pracovníků voblasti digitálních médií, což komplikuje tvorbu
online kvalitních projektů (Peřina, 2021, s. 14). Na tuto skutečnost zareagoval projekt INDIHU,
který vytvořil a dal kdispozici nástroj na tvorbu virtuálních výstav. Záměrem autorského týmu
bylo snížit bariéry ve vytváření virtuálních výstav, umožnit tvůrcům soustředit se na obsah a
zjednodušit publikování výstav online. Kromě INDIHU Exhibition vprojektu vznikly i další
nástroje.
Předkládaný výzkum mapuje stav a úroveň virtuálních výstav vytvořených vnástroji INDIHU
Exhibition během prvních 15 měsíců používání. Cílem výzkumu je co nejúplněji zachytit aktuální
podobu virtuálních výstav, jejich formální pestrost a zjistit, jaké instituce výstavy nejčastěji
vytváří
. Zaměřujeme se na analýzu samotných virtuálních výstav, zkterých odvozujeme, jak tvůrci
knástroji a výstavám přistoupili, jak pestré výstavy dělají, jaké typy obsahu používají a pro jaké
návštěvníky výstavy tvoří. Online prostředí je velmi dynamické, panuje vněm velká konkurence a
realizační tým INDIHU si velmi dobře uvědomuje, že předkládaný nástroj není trvalé řešení a je
třeba jej rozvíjet. Na další rozvoj nástroje se podařilo získat prostředky zNorských fondů a bude
pokračovat vprojektu „Nahráno – Otevřeno. Digitalizace, zpřístupnění a edukativní využití
uměleckých sbírek vpaměťových institucích“, jehož hlavním řešitelem je Muzeum umění
Olomouc. Výsledky tohoto šetření budou použity pro zlepšení práce stvůrci výstav, pro vývoj
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
1 of 18 1/5/22, 09:31
samotného nástroje, aby obstál vdlouhodobějším horizontu a vyhovoval jak samotným tvůrcům,
tak online návštěvníkům.
Metodologie
INDIHU Exhibition má přibližně 450 registrovaných uživatelů, znichž asi 400 je aktivní. Od
začátku používání bylo k3. 7. 2021 vnástroji založeno 477 výstav (za cca 15 měsíců). Výstava
může mít stav „V přípravě“, když se na ní pracuje a není dokončená, „Zveřejněná“, když se počítá
stím, že je hotová a navštěvuje ji veřejnost, a „Ukončená“, když ji již není možné navštívit a
návštěvníkovi se jen zobrazí závěrečná stránka. Výzkum začal včervenci 2021, kdy bylo 226
zveřejněných výstav. Ze 477 založených výstav bylo 6 ukončených a 245 vpřípravě. Během
testování bylo odstraněno 37 duplicitních či testovacích výstav; celkový vzorek zkoumaných
výstav je 189.
Výstavy posuzovali dva hodnotitelé vroli spoluautorů článku vrámci povinné praxe na Ústavu
informačních studií a knihovnictví, hodnocení proběhlo od 4. 7. do 4. 8.2021. Hodnotitelé byli
seznámeni scíli výzkumu, snástrojem INDIHU a jeho funkcionalitami a stypy jednotlivých
obrazovek, zkterých se multimediální prezentace skládají. Po týdnu testování jsme se společně
setkali, zrevidovali dotazník a upravili jednotlivé možnosti tak, aby odpovídaly skutečnosti (např.
jsme do dotazníku doplnili další typy tvůrců). Výstavu vždy nejprve shlédli celou a poté ke každé
výstavě vyplnili standardizovaný dotazník. Během hodnocení se podle potřeby kvýstavě vraceli.
Dotazník, který je dostupný online, obsahuje více uzavřené otázky a jen minimum těch
otevřených. Otevřené otázky kanalýze nebyly použity, ale slouží jako archiv informací
ovýstavách pro případné další zpracování vbudoucnu. Mezi nevyužité otázky patří popis tématu
výstavy, které ukazují na velkou tematickou pestrost. Vtextu jsme se totiž zaměřili na obecnější
rámování témat výstav do kategorií typu Aktuální, Historické apod., protože nám toto řazení více
zapadalo do celkových cílů analýzy. Kromě dotazníku hodnotitelé pořídili obrazový záznam titulní
strany a jeden obrázek zvnitřku výstavy, který je pro výstavu typický a nějakým způsobem ji
vystihuje. Každý zhodnotitelů si vytvořil vlastní systém a pracovní tempo scílem neovlivnit
hodnocení např. únavou zdlouhého testování výstav a po celou dobu sběru dat se snažili být co
nejvíce objektivní. Kvantitativní výzkum se zaměřil na 3 roviny virtuálních výstav:
1. Forma výstavy
2. Obsah výstavy
3. Subjektivní hodnocení
Silné a slabé stránky výzkumu
Výzkum staví na hodnocení dvou hodnotitelů, přičemž každý znich hodnotil půlku výstav. Každá
výstava tak byla hodnocena jen jednou. Zkombinování více pohledů a zařazení názoru
návštěvníků by jistě přineslo komplexnější a vyváženější hodnocení. Vdotazníku je jasně oddělena
část popisná a objektivní, kde není prostor pro osobní hodnocení a část dotazníku, kdy
hodnotitelé sdílejí svůj názor. Výstavy, ať klasické či virtuální, jsou komplexním médiem, jejichž
kvalita je dána jak tématem, tak formálním zpracováním a jejich hodnocení není snadné. Velkou
roli hraje totiž (online) návštěvník, který vhodnocení vychází ze svých zkušeností a tematických
preferencí. Dominantním způsobem hodnocení výstav a podobných uměleckých děl, jakými je
např. film či divadelní představení, je autorská recenze. Autorská recenze, jako kvalitativní
přístup, je žurnalistický žánr, který detailně popisuje jedno dílo nebo porovnává několik málo
souvisejících děl. Důležitou roli vněm hraje expertní přístup kulturního publicisty a neodráží tak
preference diváků. Metodou recenze však není možné postihnout velké množství virtuálních
výstav, které vzniklo. Největším přínosem tohoto výzkumu je právě vzájemné porovnání velkého
množství výstav vjasně daných kategoriích.
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
2 of 18 1/5/22, 09:31
Výsledky
Všeobecná zjištění
Nejprve jsme zjišťovali, jaké instituce výstavy vnástroji INDIHU vytvářejí, což prezentuje graf č.
1. V62,4% se jedná omuzea (105) a galerie (13), ostatní instituce jsou zastoupeny výrazně
méně. Instituce jsou však velmi pestré – kromě muzeí vytvářejí výstavy i soukromé osoby (18),
jiné paměťové instituce jako kupříkladu knihovny či archivy (14). Výstavy jsou využívány i ve
vzdělávacím procesu, kdy výstavy vytvářejí např. studenti (13). Dlouhodobě pracuji srozdělením
institucí podle velikosti, podle počtu zaměstnanců a opětovně zjišťuji, jak nová média a
technologie využívají instituce malé (do 10 zaměstnanců), střední (11–25) a velké (nad 26)
(Wančová, 2020b, s. 81). Velikost institucí, zkterých tvůrci výstav pocházejí, ukazuje graf č. 2.
Nejčastějším uživatelem nástroje INDIHU Exhibition jsou muzea, konkrétně pak instituce velké.
Ztoho lze usuzovat, že nejběžnějším tvůrcem výstav je zaměstnanec velkého muzea.
Graf č. 1: Tvůrci výstav
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
4 of 18 1/5/22, 09:31
Graf č. 2: Velikost instituce
Průměrná délka vytvořené virtuální výstavy je 13,1 minut, přičemž medián je 11 minut. Nejkratší
výstava má 1 minutu, nejdelší pak 109 minut. Ukazuje se, že nástroj INDIHU je využíván zejména
pro kratší online projekty. Celkově bylo ve sledovaném období vytvořeno 2482 minut výstav, tedy
41,4 hodin.
Forma výstavy
Výstavy, ať klasické nebo virtuální, jsou výsledkem tvůrčí činnosti realizačního týmu. Zejména
uklasických výstav se většinou jedná okolektivní dílo, na kterém se podílí řada profesí jak
vsamotné instituci, tak mezi externími dodavateli (Šebek, 2014). Kvytváření výstavy lze
přistoupit různými způsoby; každá instituce má nějaký vlastní proces a zkušenosti. Zvyky
instituce ztvorby klasických výstav pravděpodobně ovlivňují to, jak přistoupí konline výstavám.
Zajímavý přístup nabízí McKenna-Cress a Kamien, které se vymezují vůči klasicky dominantní roli
kurátorů, kteří zodpovídají za obsah, a navrhují se zaměřit spíše na jednotlivé kompetence
vkonkrétních oblastech (zájmy instituce, obsah, zájmy návštěvníků zohledňující způsoby
interakce apod.) (McKenna-Cress, 2013). Každá výsledná výstava je pak unikátní jak svým
tématem, tak zpracováním a vpřípadě fyzických výstav fungováním vkonkrétním prostoru.
Uvirtuálních výstav INDIHU Exhibition pak kombinací jednotlivých multimediálních prvků,
kvalitou jejich zpracování a celkovou koncepcí. Právě celkový charakter a formální zpracování
výstavy propojuje jednotlivé obrazovky vkompaktní celek a tvůrci výstav jsou i vmanuálu
knástroji vyzýváni, aby rozhodnutí ocelkovém stylu brali vpřípravě virtuální výstavy vpotaz.
Graf č. 3 ukazuje celkovou charakteristiku výstav. V52,4 % výstav se jedná oexpozici, která je
zaměřená na zprostředkování informací scílem poučit návštěvníka (99). Druhým nejčastějším
typem je v28,6 % (54) výstava estetická, která má zprostředkovat zejména krásu a umožnit
návštěvníkovi vnímat samotný obsah. Scílem pobavit a vytvořit zábavnou prezentaci bylo
vytvořeno pouze 9,5 % výstav (18). Po týdnu testování jsme se shodnotiteli rozhodli přidat ještě
typ „Pozvánka“, neboť se ukázalo, že cílem některých expozic bylo přilákat kreálné výstavě a
pozvat návštěvníky kosobní návštěvě (4,8%) a to zvláště vdobě, kdy byla muzea nucena zavřít
kvůli nepříznivé epidemiologické situaci.
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
5 of 18 1/5/22, 09:31
Graf č. 3: Základní
charakteristika výstavy
Pro digitální prostředí je nejdůležitějším pracovním nástrojem počítač, který svému uživateli
nabízí nepřeberné možnosti tvorby, úpravy a kombinování obsahu (Manovich, 2018). Počítač
vkombinaci sdalšími digitálními nástroji (např. kamera, fotoaparát) je vrukou zkušeného
uživatele efektivním tvůrčím nástrojem. Výstavy byly hodnoceny podle toho, do jaké míry
používají pouze autentické materiály a jak moc je upravují a využívají grafiku a postprodukční
možnosti počítače. Virtuální výstavy jsou skvělou příležitostí, jak vytvořit expozice na témata, ke
kterým instituce nemá dostatečné množství unikátních sbírkových předmětů, protože tvůrci
mohou vytvořit zastupující digitální materiály. Každý tvůrce je vždy omezen materiály, které má
kdispozici – vpřípadě vlastní výstavy „Akce K: Zkáza klášterních knihoven“ jsme se potýkali
jednak snedostatkem autentických materiálů, jednak stím, že pokud jsme již nějaké měli
kdispozici, jednalo se očernobílé fotografie, které mohou působit neatraktivně (Wančová,
2020c). Jiným typem problému může být to, že je kdispozici sice dostatečné množství, ale
materiál je monotónní jak formálně, tak obsahově (např. mnoho fotografií stejného typu). Výstava
by ve výsledku měla být natolik pestrá, aby obstála vonline prostředí a návštěvník se nenudil,
zároveň by obsah měl mít dostatečný prostor, aby ho návštěvníci byli schopni vnímat a porozumět
mu. Využití autentických materiálů a postprodukčních nástrojů na škále „Jen autentické materiály
(1) – Výrazná grafika a postprodukce (10)“ ukazuje graf č. 4. Výstavy jsou v75,1 % (142) založené
zejména na autentických materiálech (hodnoty 1–3). V21,1 % (40) výstavy kombinují mírnou a
střední postprodukci sautentickými materiály (hodnoty 4–7). Pouze v3,7% (7) výstav je použita
výrazná postprodukce a úprava materiálů (hodnoty 8–10).
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
6 of 18 1/5/22, 09:31
Graf č. 4: Poměr mezi
autentickými materiály a postprodukcí
Nástroj INDIHU umožňuje kombinovat řadu prvků různé povahy. Obrazovky můžeme rozdělit na
3 typy:
1. obrazovky (8) se statickým obsahem, který návštěvník pasivně konzumuje (obrazovku
sobrázkem si prohlédne, video se mu automaticky spustí, poslouchá audiokomentář apod.);
2. interaktivní a dynamický obsah (8), který vyžaduje nějakou akci od uživatele, byť třeba
drobnější, a jeho aktivní zapojení (stírací los, rozklikávací informace vinfopointech,
obrazovka sexterním obsahem, např. mapy, ukterých může návštěvník využívat funkce,
které služba obvykle nabízí);
3. hry (5), které vyloženě stojí na návštěvníkově akci.
V rámci analýzy jsme zjišťovali nejen to, které zprvků byly použity, ale i to, kdy se jednalo
ovýrazný prvek použitý vícekrát. Do první skupiny prvků byla zařazena jako podtyp videa ještě
animace, která se na rozdíl od klasického videa může vyznačovat výraznou stylizací, uměleckou
licencí, příběhovostí či naopak schematičností a může být efektním způsobem, jak předávat obsah
návštěvníkům. Dále byly přidány grafy, byť nástroj neumožňuje tvorbu grafů, nicméně infografika
a znázornění informací pomocí tohoto typu vizualizace jsou často využívány vmédiích i vědě.
Grafy můžeme vnímat jako protiváhu ktextu zvyšující pestrost obsahu. Situaci svyužíváním
formálních prvků výstav podle 3 kategorií postupně ukazují grafy č. 5, 6 a 7. Tmavě zelená barva
značí právě výrazně použitý prvek, zelený jeho přítomnost a červená značí nevyužití.
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
7 of 18 1/5/22, 09:31
Graf č. 7: Využívání her
Pouhá analýza přítomnosti jednotlivých prvků samozřejmě vede kzjednodušení a zploštění
situace, protože opomíjí kvalitu každé jedné obrazovky, nápaditost zpracování, kontext ostatních
sousedících obrazovek a samozřejmě celkovou harmonii výstavy. I přesto analýza ukazuje, že
tvůrci používají více určité typy obrazovek spíše pasivního typu. Kprodukčně složitějším se příliš
neuchylují a ačkoli je nabídka interaktivních, dynamických a herních prvků vnástroji poměrně
bohatá, není při celkovém pohledu příliš využívána. Vůbec nejpoužívanějším typem obrazovky je
„Obrazovka sobrázkem“ (91 % všech výstav), následuje „Doplňující text vtextovém režimu“ (74
% všech výstav), „Fotogalerie“ (64 % všech výstav), „Audiokomentář“ (53,5 % všech výstav) a
téměř polovina všech výstav obsahuje „Infopointy“ (49,8 %). Schéma č. 1 ukazuje rozdělení prvků
do 3 kategorií na hodně používané (prvek využívá 66–100 % výstav), středně používané (najdeme
je u33–65% výstav) a málo používané (méně než třetina výstav). Ukazuje se, že vposlední
kategorii málo používaných prvků najdeme všechny hry.
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
9 of 18 1/5/22, 09:31
Schéma č. 1: Využívání prvků
podle typů
Obsah výstav
Nástroj INDIHU Exhibition tedy funguje na principu kombinování různých obrazovek včetně her
a případně jejich sdružování do kapitol. Kapitoly mohou být účinným nástrojem, jak srozumitelně
koncipovat obsah, sdružovat témata výstavy do určitých celků. Návštěvník se zároveň může
pohybovat výstavou zkapitoly na kapitolu, takže je mu umožněno věnovat se tomu, co ho zajímá a
přeskočit to, čemu se věnovat nechce, a zvyšuje se tak jeho autonomie a volnost. Členění do
kapitol je člověku přirozené, setkáváme se sním jak vpříbězích (film, literatura, dějství
vdivadelních hrách), tak vpřeneseném slova smyslu vrubrikách unovin či zpravodajství.
Kapitoly je možné využít jak vpříběhovém, tematickém, tak vchronologickém schématu výstavy a
usnadňuje porozumění a orientaci vobsahu. Graf č. 8 ukazuje využití kapitol. Nejčastěji má
výstava vytvořená vINDIHU 4–6 kapitol (49 výstav; 25,9 %). Téměř čtvrtina výstav neobsahuje
kapitoly (46 výstav; 24,3 %) a do 1–3 kapitol je rozděleno 40 výstav (21,2 %). Sedm a více kapitol
má dohromady 28,6% výstav (54). Využívání kapitol je tedy poměrně časté a hojně se objevují
výstavy svelkým množstvím kapitol.
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
10 of 18 1/5/22, 09:31
Graf č. 8: Využívání kapitol
Oproti tradičnímu zaměření na prezentování samotných sbírkových předmětů je vsoučasnosti
vmuzejnictví trendem představovat nejen ve výstavách, ale i vjiných prezentačních aktivitách
směřujícím kveřejnosti, komplexní témata ideálně spřesahem do současnosti. Díky tomu má
návštěvník prostor skrze minulost zjistit něco osoudobé společnosti, případně i osobě samém a
kořenech svých názorů (Alderman, 2011, s. 41). Právě na tento aspekt se zaměřila otázka, zda je
obsah výstavy čistě historický nebo má aktuální rozměr či je zcela aktuální. Výsledky ukazuje graf
č. 9. Čistě historické téma má 41,8 % (79) virtuálních výstav. Shodně 28,6 % jsou témata
charakterizovaná jako „Aktuální“ (54) a „Historické spřesahem do současnosti“ (54). Je třeba
říci, že míra propojení se současností může být vnímaná různě. Vlastní výstavu „Akce K: Zkáza
klášterních knihoven“, která je součástí vzorku, hodnotitel označil jako historickou, ale vperexu i
vzávěru výstavy je návštěvníkům jasně tlumočen širší kontext tématu a je zdůrazněn význam knih
a kulturního dědictví pro přítomnost, kdy kvůli ničení kulturního dědictví ztrácíme důkazy
ominulosti a ztěžujeme porozumění historii. Otázkou tedy je, jak explicitní a výrazné propojení
historie spřítomnosti musí být, aby návštěvníci byli schopni historii a přítomnost účinně propojit
a utvořit si vlastní názor či upravit své dosavadní smýšlení otématu.
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
11 of 18 1/5/22, 09:31
Graf č. 9: Aktuálnost tématu
Součástí vytváření výstav je nalezení přístupu, jak téma uchopit. Ktomu se nabízí celá řada
možných koncepcí výstav, tradičnějších (tematická, chronologická) nebo experimentálnějších
(interpretativní, příběhová) a je možné se inspirovat udalších uměleckých disciplín (film, divadlo,
nová média, literatura atd.). Vnímání a pozitivní přijetí výstav souvisí se schopností návštěvníků
vnímat obsah a považovat jej za kvalitně zpracovaný a přínosný. Muzejníci musí balancovat mezi
tím, aby byla koncepce dostatečně neotřelá, ale zároveň koncipována tak, aby samotné pojetí
výstavy nepřehlušilo obsah a nespotřebovalo veškerou návštěvníkovu kognitivní pozornost
(Eppler, 2010). Koncepci virtuálních výstav prezentuje graf č. 10. Nejčastější koncepcí výstav je
v54 % tematické řazení, kdy je výstava sestavena zdílčích témat. Ve 20,6 % případů nebyli
hodnotitelé schopni určit koncepci výstavy a prezentace tedy neměla zřetelné uspořádání podle
nějakého systému. Třetím typem je u12,2 % výstav chronologické řazení, kdy je akcent kladen na
časovou souslednost a rozvíjení tématu „od začátku do konce“. Vinterpretativní výstavě je kladen
důraz na samostatné uvažování návštěvníka, který je aktivně zapojován do výkladu a podněcován
kformování vlastního úsudku. Takových expozic bylo ve vzorku 10,1 % (19). Narativ je pro
člověka velmi přirozený způsob vnímání, protože stojí na zprostředkování příběhu konkrétních
lidí, skterými se může návštěvník emocionálně propojit. Vprostředí výstav může být tento
přístup komplikován tím, že muzejníci musí obezřetně pracovat sfakty a oddělit místa, kde je
využita „umělecká licence“. Virtuální výstava formou příběhu byla vytvořena v6 případech
(3,2%).
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
12 of 18 1/5/22, 09:31
Graf č. 10: Koncepce výstav
Umět pracovat spotřebami jednotlivých cílových skupin návštěvníků je velmi náročné a prostředí
online výstav se jen částečně překrývá stím, zčeho vychází muzejníci při přípravě klasických
fyzických výstav. Současně není vnímání virtuálních výstav návštěvníky ještě probádaným
tématem a neexistují napříč muzejním prostředím sdílené normy a pravidla. Prostředí virtuálních
výstav klade na tvůrce nové nároky, na druhou stranu INDIHU Exhibition nabízí jednoduché
duplikování výstavy, kterou poté mohou tvůrci modifikovat podle konkrétních cílových skupin a
upravit obsah i formu dle potřeby. Pokud situaci značně zjednodušíme, lze říci, že kratší výstavy
budou spíše cílit na laickou veřejnost, která ještě neví, zda ji téma zajímá a zda chce do ní
investovat delší čas. Kratší výstavy mají tedy logicky menší rozsah a spíše vyhovují mladším
divákům a dětem, kteří lehčeji ztrácí pozornost. Dalším vodítkem je použitý jazyk výstavy – čím
jednodušší jazyk, tím srozumitelnější laikům a dětem výstava je. Naopak odborné výrazy a
složitější stylistika směřují na poučenou veřejnost. Zacílení výstavy můžeme odvozovat i od jejího
tempa. Pomalejší tempo je vhodné pro starší návštěvníky, kteří zároveň ocení méně prvků na
stránce, protože jim není tolik vlastní multitasking a rychlé přepínání mezi různými typy obsahu.
Naopak rychlejší a střihovitější výstava imponuje spíše mladým, protože více připomíná obsah, na
který jsou zvyklí např. zpočítačových her a aktuální filmové produkce. Posledním parametrem
bylo samotné téma výstavy, jeho vysvětlení a zprostředkování kontextuálních informací. Pokud
výstava uvádí i základní fakta, zasazuje téma do známého rámce, cílí spíše na neodbornou
veřejnost. Pokud naopak obsahuje podrobnosti, detaily a obecně známé znalosti rozvíjí do větší
hloubky, cílí spíše na poučenou veřejnost. Kritéria délky, jazyka, tempa a zpracování tématu byla
pro hodnotitele použita jako vodítka pro rozhodnutí, pro jakou cílovou skupinu byla virtuální
výstava zamýšlena. Vybrat mohli i více možností. Zároveň mohli výstavu označit jako
„nespecifickou“, kdy „Zpracování výstavy specificky neodráží zájmy žádné zcílových skupin“.
Zacílení virtuálních výstav vytvořených vnástroji INDIHU Exhibition prezentuje graf č. 11.
Nejčastěji jsou výstavy vhodné pro dospělé návštěvníky (54 %; 102), druhou nejčastější skupinou
jsou pak senioři (46 %; 87). Označení výstav jako „Nespecifické“ je rovněž velmi výrazné (72krát,
což ukazuje, že 38 % výstav nemá vyhraněnou dramaturgii a design). Opoznání méně tvůrci cílí
na mládež a mladé lidi do 25 let (33 %; 62) a ještě méně děti (8%; 16). Jasný akcent na laickou
veřejnost je však patrný ztoho, že pouze 10krát byla jako zamýšlená cílová skupina vybrána
skupina Expertů a poučená veřejnost.
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
13 of 18 1/5/22, 09:31
Graf č. 11: Návštěvnické cílové
skupiny
Dojmy zvýstav a subjektivní hodnocení
Hodnocení výstav včetně těch virtuálních je velmi individuální. Závisí na zpracování výstavy, tedy
na její formě, na tématu a obsahu, a do procesu hodnocení intenzivně vstupuje i osobnost
samotného návštěvníka. Návštěvník má osobní preference, různé zkušenosti s(virtuálními)
výstavami, jiné motivace a informační potřeby a velkou roli hraje i aktuální fyzické a emocionální
rozpoložení. Výstavy ze vzorku hodnotili pouze 2 hodnotitelé a každá výstava byla hodnocena jen
jednou. Ztěchto důvodů si následující část analýzy neklade za cíl představit ucelené hodnocení
výstav a její funkce je proto spíše ilustrační.
Postoje návštěvníků lze měřit na základě
kvantitativních statistických dat znávštěvnosti, to však nebylo součástí této analýzy. INDIHU
Exhibition využívá Google Analytics, ke kterým zatím nemají tvůrci přístup,však jejich
systematičtější napojení do editačního rozhraní je součástí projektu „Nahráno – Otevřeno“, ve
kterém nástroj dále rozvíjíme. Vbudoucím výzkumu bude možné využít i tato data. Kvantitativní
pohled je vhodné kombinovat spohledem kvalitativním, kdy podrobně zkoumáme názory
návštěvníků na konkrétní výstavy. Vsoučasné době sbíráme data tohoto typu mezi dospělými
návštěvníky, nicméně rozsah takových výzkumů je řádově menší než předkládaná obsahová
analýza a je organizačně velmi náročný. Proto od respondentů zjišťujeme, jak samotný nástroj
obohatit ofunkcionality na hodnocení výstav, aby bylo možné získávat odezvu systematicky a
kontinuálně.
Pro hodnocení obsahu, formy a dojmu zvýstavy byla využita pětibodová Likertova škála, což
znázorňuje graf č. 12. Uobsahu a tématu výstavy hodnocení zahrnovalo také přínosnost, novost
informací a aktuálnost tématu. Formální zpracování zahrnovalo pestrost i kvalitu zpracování a
bylo hodnoceno na ose „Monotónní (1) – Velmi nápadité (5)“. Stejně jako uobsahu bylo celkové
hodnocení výstavy na škále „Opravdu nudné (1) – Velmi vtahující (5)“. Čím vyšší číslo, tím lépe
hodnocena výstava byla. Těžiště hodnocení je ubodového hodnocení 3, takže většinu výstav lze
charakterizovat jako „průměrné výstavy“, které jsou sice zajímavé, ale příliš nevynikají. Pokud se
podíváme na výstavy se špatným hodnocením (1 a 2), tak jich je oproti lépe zpracovaným
výstavám méně (hodnocení 3 a 4). Vprůměrném hodnocení nenajdeme vpodstatě žádné rozdíly –
obsah průměrně dosáhl hodnocení 3,5, forma 3,2 a celkové hodnocení výstav pak 3,6. Průměrné
hodnoty se liší tak málo, že znich není možné činit ovztahu formy a obsahu žádné závěry.
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
14 of 18 1/5/22, 09:31
Graf č. 12: Hodnocení výstav
Závěrečná část hodnocení zjišťovala, zda by výstavám prospělo přidání některých prvků nebo
naopak jejich ubrání. Pokud si však hodnotitelé nebyli jisti konkrétním zásahem, který by výstavu
a její vyznění zlepšil, vybrali možnost beze změny. Bez přidání některého zprvků by hodnotitelé
nechali 64 % výstav (121). Návrhy na úpravy byly velmi roztříštěné, neexistuje tedy jasné
doporučení, čím výstavu vylepšit; ukaždé výstavy je řešení individuální podle toho, jak je
koncipovaná. Nejčastějším návrhem na zlepšení bylo v12,3 % (23) „Více pracovat sgrafikou a
úpravou obrázků“ a dvakrát navrhli pořídit kvalitnější fotografie jako takové. Mezi dalšími návrhy
na zlepšení se objevuje přidání hudby (17; 9 %), audiokomentáře (18; 9,5 %) a pouze ve 3,7 % (7)
navrhují přidání her. U168 výstav (86,2 %) hodnotitelé nenavrhovali žádné krácení obsahu. U10
výstav (5,3 %) navrhli její celkové zkrácení. Zdá se, že problémem není přílišná délka výstav. U8
výstav (4,2%) hodnotitelé navrhli ubrání hudby, takže i hudba může působit rušivě. Při osobní
reflexi shodnotiteli rovněž vyšlo najevo, že ačkoli nástroj nabízí možnost upravit si URL adresu
výstavy, většina tvůrců tuto možnost nevyužívá a URL adresu nechá vzákladním nastavení, které
není dobře zapamatovatelné a přívětivé, což také kazí výsledný dojem.
Diskuse
Jednou zmyšlenek při tvorbě nástroje INDIHU Exhibiton bylo snížení bariéry pro tvorbu
virtuálních výstav, neboť si tým uvědomoval, že pro řadu institucí je vytváření online výstav nad
jejich realizační či finanční možnosti. To se týká zejména malých institucí, které nemají
specializované IT oddělení a nemohou své řady snadno rozšířit odalší zaměstnance. Data však
ukazují, že nástroj je využíván zejména ve velkých institucích. To může znamenat to, že velké
instituce si palčivěji uvědomují nutnost realizovat online projekty, což je pro ně pohodlnější než
jiná řešení, která pro ně znamenají zátěž.
Do budoucna bude užitečné zjišťovat, jak nástroj vpraxi
tvůrci využívají a jaká kolem něj vzniká pracovní kultura – jak vzniká potřeba vytvořit virtuální
výstavu, kde se bere téma, zda výstavu připravuje tvůrčí tým nebo jednotlivec, kdo se na
výstavách podílí nebo jak dlouho příprava výstavy trvá. Vsoučasnosti bohužel odpovědi na tyto
otázky nejde zjistit, a to zvíce důvodů. Při sběru dat jsme např. zjistili, že učásti výstav nejsou
vyplněny všechny údaje na úvodní stránce včetně perexu výstavy i jejího autorství.
Vadministrativním rozhraní je dostupný pouze údaj otom, kdo naposledy výstavu upravil, tedy ne
kdo ji založil a jací uživatelé se na jejím vzniku podíleli. Při hrubé analýze tvůrců výstav
zadministrativního rozhraní nástroje, kdy nebylo možné odstranit duplicitní výstavy, se ukázalo,
že z216 založených výstav bylo 183 unikátních tvůrců, kteří naposledy konkrétní výstavu
upravili. To může ukazovat na to, že zatím se zjednotlivých tvůrců nestávají experti, kteří by se
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
15 of 18 1/5/22, 09:31
vpoužívání nastroje systematicky zlepšovali a vytvářeli větší množství výstav. Na jaře 2021 jsme
začali pracovat na přípravě obsahu pro navazující projekt „Nahráno – Otevřeno“, a proto jsme
vdubnu 2021 oslovili stávající tvůrce a mapovali jsme pomocí dotazníku jejich dosavadní
zkušenosti. Z65 odpovědí jsme zjistili, že 40 % respondentů (26 tvůrců) vytvořilo 1 výstavu. Mezi
1–3 výstavami mělo za sebou 24,6 % (16 tvůrců), 3–5 výstav pak 7,7 % (5 tvůrců) a dalších 24,6 %
(16 tvůrců) zatím nedokončilo žádnou výstavu. Vsoučasnosti diskutujeme ozvolení konkrétního
přístupu ktvůrcům vmanuálu a pracujeme na jejich segmentaci podle jejich schopností,
dosavadních zkušeností snástrojem i jinými softwary, abychom je mohli lépe podpořit tam, kde to
opravdu potřebují.
Online prostředí je pro tvůrce spojené skratšími prezentačními útvary, protože průměrná délka
výstav je 13 minut a mediánová délka 11 minut. Tvůrci počítají stím, že online návštěvníci věnují
virtuálním výstavám kratší čas než při klasické návštěvě. To se samozřejmě musí odrazit na
objemu informací a hloubce, do které je možné při virtuálních výstavách jít. Příprava kratší
výstavy však nemusí být méně náročná než příprava výstavy delší a vlecčems to může být i
náročnější, protože menší prostor nutí tvůrce jasně formulovat myšlenku a mít precizně
koncipovaný obsah bez zbytečných odboček. Zvýstav můžeme odvozovat, jaké cíle si tvůrci
kladou. Přes polovinu výstav hodnotitelé charakterizovali jako „Informativní“, takže i vonline
prostředí je patrné, že tvůrci se silně ztotožňují se svou edukačně-faktografickou rolí a chtějí
návštěvníky informovat a tedy vzdělávat. Druhou nejčastější charakteristikou byla výstava
„Estetická“ (28,6 %). Téměř třetina tvůrců tedy vytvářela výstavy scílem podnítit návštěvníka
kvizuálnímu vnímání, které bývá tradičně spojeno skontemplací. Naopak online prostředí
nevyužili pro odlehčení a zábavu, protože „Zábavná“ výstava byla vytvořena jen v9,5% (18)
výstav zcelkových 189.
Ačkoli digitální prostředí umožňuje editovat obsah pomocí různých softwarů, nejrůznějším
způsobem materiál kombinovat a modifikovat, tvůrci nezvolili příliš experimentální přístup a drží
se postupů, které znají zpřípravy fyzických výstav. To je patrné jak zformální, tak obsahové
analýzy výstav. Nejčastější celkovou koncepcí je stejně jako ufyzických výstav tematické řazení
nebo výstavy dokonce žádnou zvláštní koncepci nemají (Wančová, 2020b, s. 97), což ukazuje na
malou konceptuální práci sobsahem. To by samo osobě nemusel být problém, ale pokud výstavy
sestávají zejména zobrázků, audiokomentáře a doplňkových textů, hrozí, že výstavy se brzy
„okoukají“ a návštěvnický zájem opadne. Zcelé řady prvků, které nástroj nabízí, jsou
nejvyužívanější prvky pasivní a ačkoli možnosti zařazení interaktivních, dynamických či herních
prvků tvůrci mají, zatím si jejich používání příliš neosvojili. Právě interaktivní a herní prvky
vyžadují větší znalosti digitálních nástrojů, kterými se vytváří podklady, ale jistou roli může hrát i
to, že možnosti her a jejich design by vINDIHU Exhibition rozhodně mohl být lepší. Kromě těchto
tvrdých technických dovedností to vyžaduje i schopnost vytvářet herní a interaktivní obsah a znát
způsoby zapojení online návštěvníka, které může tvůrce získat tím, že sám podobný obsah
konzumuje a nebojí se experimentovat. Opakovaně se setkáváme stím, že muzejní a kulturní
sektor je vČeské republice podfinancován (Peřina, 2021), nemůže nabídnout dostatečně
atraktivní finanční ohodnocení specialistům IT a vjejich řadách proto často nenajdeme další
specialisty, kteří by mohli vytvářet kvalitní digitální obsah včetně online výstav. Zatím však
neexistují výzkumy, které by toto mapovaly a jistě by bylo vhodné se na toto téma zaměřit.
Formální zpracování analyzovaných výstav neukazuje na přílišné sebevědomí tvůrců vpoužívání
digitálních nástrojů a rozsáhlé digitální kompetence. Systematická podpora a vzdělávání vtéto
oblasti by mohly pomoci. Tým INDIHU se vsoučasné době zaměřuje i na manuál knástroji ve
snaze podpořit tvůrce, aby začali využívat pokročilejší funkcionality.
Ze zmiňovaného průzkumu mezi uživateli, kterého se vdubnu 2021 zúčastnilo 65 tvůrců výstav,
mimo jiné vyplynulo, že výstavy tvoří hlavně sami a nespolupracují sexterními specialisty (70,8
%; 46 respondentů). Používání nástroje je vjeho základu sice jednoduché, ale pro zlepšení
výstupu a zvýšení formální pestrosti výstav by bylo vhodné zaměřit se na větší podporu tvůrců, na
jejich systematické vzdělávání, sdílení návodů a příkladů dobré praxe. To je jistě příležitost pro
realizační tým INDIHU do dalšího období. Zároveň je třeba více debatovat a reflektovat potřeby a
očekávání online návštěvníků ohledně virtuálních výstav napříč celým kulturním sektorem,
protože tvůrci vdotazníku uvedli, že se snaží vyhovět potřebám návštěvníků (92,1%; 58 z63
respondentů), ale podle hodnotitelů výsledné výstavy sice cílí na neodbornou veřejnost, nicméně
jejich obsah je spíše generický a vhodný nejvíce pro dospělé a seniory. Dospělí návštěvníci nemají
tolik specifické a výrazné potřeby na obsah a je jistě pro ně jednodušší výstavy tvořit, ale
potenciál novomediálního a online prostředí tím není plně využit.
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
16 of 18 1/5/22, 09:31
Závěr
Nástroj INDIHU Exhibition vzbudil mezi odbornou veřejností zájem a je využíván desítkami
aktivních uživatelů. Jelikož mezi hlavní uživatele nástroje patří především muzea, je možné
vnímat mezi českou muzejní komunitou snahu proniknout do online prostředí a vytvářet digitální
obsah. Za prvních 15 měsíců od nasazení bylo vnástroji vytvořeno téměř 200 virtuálních výstav,
znichž tento text analyzuje 189. Data prokázala, že výstavy jsou zaměřené zejména na předávání
informací a cílí na dospělé publikum zřad laické veřejnosti. Tvůrci příliš nepoužívají
postprodukční možnosti a sestavují výstavy zejména zautentických obrázků, audiokomentáře a
textu. Interaktivita, dynamičnost a herní prvky nejsou vtakové oblibě, i když je nástroj nabízí.
INDIHU Exhibition je nástroj, který splňuje vytyčený cíl a snižuje bariéru ve vytváření online
výstav, ale nedokáže nahradit pokročilejší digitální kompetence. Kontinuální podpora, vzdělávání
voblasti digitálních kompetencí a sdílení postupů mezi tvůrci by mohlo být řešením, které by ve
výsledku vedlo ke zkvalitnění výstav. Výstavy by pak mohly být pestřejší a více by reflektovaly
zájmy a potřeby většího spektra online návštěvníků.
Použité zdroje
ALDERMAN, Christina, 2011. I Spy: Interpreting Artworks Through Games. BEALE, Katy, ed.
Museums at Play: Games, Interaction and Learning
. United Kingdom: MuseumsEtc, s. 40-53.
ISBN 978-1-907697-13-5.
EPPLER, Martin J. a Jeanne MENGIS, 2010. The Concept of Information Overload: A Review of
Literature from Organization Science, Accounting, Marketing, MIS, and Related Disciplines. The
Information Society
. 20(5), 325-344. ISSN 0197-2243. Dostupné z:
doi:10.1080/01972240490507974
MANOVICH, Lev, 2018. Jazyk nových médií. Praha: Univerzita Karlova. ISBN 978-80-246-2961-2.
MCKENNA-CRESS, Polly a Janet A. KAMIEN, 2013. Creating Exhibitions: Collaboration in the
Planning, Development, and Design of Innovative Experiences
. USA: Wiley. ISBN
978-1-118-30634-5.
PEŘINA, Milan, 2021. Důsledky nucených uzavření pro pražská muzea a galerie a jejich adaptace
vonline světě vroce 2020. Praha. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Vedoucí práce Mgr. Jakub Jareš, Ph.D.
ŠEBEK, František, 2014. Tvůrčí příprava muzejních expozic a výstav. Muzejní výstavnictví:
Učební texty nástavbového kurzu Školy muzejní propedeutiky Asociace muzeí a galerií České
republiky. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, s. 22-43. ISBN 978-80-86611-62-4.
WANČOVÁ, Nina, 2020. Česká muzea, nová média a technologie vexpozicích: Longitudinální
studie mezi lety 2015—2020. Muzeum. Praha, 58(1), 3-21. ISSN 1803-0386. Dostupné z:
doi:10.37520/mmvp.2020.002
WANČOVÁ, Nina, 2020b. Role nových médií vmuzejní prezentaci. Praha. Disertační práce. Ústav
informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Prof.
PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
WANČOVÁ, Nina, 2020c. Když se potkají klášterní knihovny a nová média: Případová studie
vzniku virtuální výstavy.
JOINME: Journal of Interactive Media. Brno: Teorie interaktivních médií
při Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2020(2). ISSN 2570-8066.
(recenzovaný článek)
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
17 of 18 1/5/22, 09:31
Nedavaška, Jaroslav; Nečadová, Karolína; Wančová, Nina. Analýza vytvořených výstav včeském
open source nástroji INDIHU Exhibition (recenzovaný článek). Informace [online]. 2021, č. 2 [cit.
2022-01-03]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-
vystav-indihu-exhibition/
Analýza vytvořených výstav v českém open source nástr... https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/analyza-vystav...
18 of 18 1/5/22, 09:31
