Content uploaded by David Lacko
Author content
All content in this area was uploaded by David Lacko on Feb 03, 2023
Content may be subject to copyright.
95
Měření maladaptivních rysů v pracovní psychologii: Předběžné výsledky
psychometrické studie
Measuring the maladaptive traits within industrial psychology: Preliminary results of
a psychometric study
Tomáš Prošek1, David Lacko1, Jakub Alizey1 & Anežka Novotná1
1Psychologický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brně
Abstract
The study of maladaptive traits has a rich history within industrial psychology. Most commonly the
object of the interest is the traits of dark triad or tetrad. In this contribution, we present preliminary
psychometric characteristics of CAT-PD, a method based on the forced-choice format, that captures
broad maladaptive traits. This psychometric study consists of 2 phases. In the first phase, we obtained
data from 82 respondents based on which we built the 45 items forced-choice (FC) version of CAT-PD.
Within the second phase, we collected 72 respondents to verify psychometric properties of CAT-PD. To
model data from FC version of we estimated the latent traits with Thurstonian D-Diffusion IRT model.
These estimates correlated in an expected direction and strength with corresponding factors measured
by PID5BF+M. Preliminary results indicated satisfactory congruent validity of CAT-PD. Not only
satisfactory correlations between corresponding maladaptive traits were found, but also, the expected
associations between the maladaptive traits and their adaptive variants were detected. The major
limitation of this contribution is the lack of respondents to obtain more accurate results. We also focused
only one aspect of validity and no reliability was assessed due to the lack of the data.
Keywords. Reaction time; Forced-choice format; Maladaptive traits
Abstrakt
Studium maladaptivních rysů má bohatou tradici v pracovní psychologii. Objektem zájmu jsou
nejčastěji rysy temné triády či tetrády. V rámci tohoto příspvěvku prezentujeme předběžné
psychometrické vlastnosti dotazníku CAT-PD založeného na bázi nucené volby, pomocí kterého lze měřit
„temnou“ stránku osobnosti v širší perspektivě než u dosavadních metod. Psychometrická studie
probíhá ve dvou fázích. První z nich se zúčastnilo 82 respondentů. Výsledkem této fáze bylo sestrojení
zkrácené verze CAT-PD na formátu nucené volby. V rámci druhé fáze, která je zaměřená na ověření
psychometrických vlastností zkoumaného dotazníku, jsme prozatím získali údaje od 72 respondentů.
K modelování dat pocházejících z formátu nucené volby jsme využili Thurstonův D-difúzní IRT model
(TDIRT), který vyžaduje údaje také o reakčním čase. Získáné odhady latnetních rysů pomocí TDIRT
korelují s korespondujícími faktory měřenými PID5BF+M. Předběžné výsledky naznačují adekvátní
konvergentní validitu CAT-PD. Nejenže byla nalezena uspokojivá korelace mezi korespondujícími
faktory, ale byl zaznamenán i očekávaný vztah mezi malaadptivními rysy a jejich normativními
variantami. Hlavním limitem je nedostatek respondentů k adekvátnímu a přesnému odhadu TDIRT
modelu. Příspěvek se zaměřuje pouze na jeden aspekt validity. Dále ještě nebyly prozkoumány údaje
o reliabilitě.
Klíčová slova. Reakční čas; Formát nucených voleb; Maladaptivní rysy
Úvod
V rámci pracovní psychologie má výzkum a měření maladaptivních rysů relativně dlouholetou
tradici. Psychologové mají k dispozici například dotazníky měřící tzv. Temnou triádu (Paulhus &
Williams, 2002) či tetrádu (Paulhus et al., 2021). Tyto rysy osobnosti bývají dávány do souvislosti s
96
vedením, kontraproduktivním pracovním chováním a dalšími negativními projevy (Schyns et al., 2019).
Výše zmíněné rysy však představují pouze zlomek “temné” struktury osobnosti (Guenole et al., 2018).
Řada autorů nabádá, aby se pracovní psychologie nechala inspirovat současným vývojem v
oblasti klinické psychologie (Guenole et al., 2018; Harms, 2022) a doporučují zkoumat maladaptivní
rysy skrz optiku dimenzionálního modelu představeného v páté verzi Diagnostického a statistického
manuálu (DSM-V) či Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 11). V rámci těchto klasifikací dochází ke
změně konceptualizace poruch osobnosti z kategoriálního na dimenzionální model (Hopwood et al.,
2018). U tohoto nového pojetí se tak předpokládá, že maladaptivní rysy jsou hierarchicky organizované
(Wright & Simms, 2014). Zatímco obě klasifikace identifikují 5 širších maladaptivních domén, pouze 4
z těchto pěti rysů jsou sdílené oběma klasifikacemi. Mezi rysy obsažené v obou klasifikacích patří
negativní afektivita, odtažitost, antagonismus a disinhibice. Avšak zatímco v rámci DSM-V poslední
pozici zastává psychoticismus, pátým širším rysem MKN-11 je anankastie. Ačkoliv se objevují také
první diagnostické nástroje vycházející z této konceptualizace přímo pro potřeby pracovní psychologie
(např. Guenole, 2015; Guenole et al., 2018), tento přístup prozatím nezískal velkou pozornost.
Cílem této studie je vytvořit a validovat zkrácenou verzi dotazníku tzv. “Comprehensive
Assessment of Traits Relevant to Personality Disorder (CAT-PD-SF) dotaztníku (Simms et al., 2011),
který vychází z této nové konceptualizace a postihuje širší maladaptivní rysy. Tento dotazník existuje
ve dvou verzích. První z nich je určená pro počítačové adaptivní testování, zatímco druhá statická verze
obsahuje 216 položek spadajících pod 33 facet. Struktura širších maladaptivních rysů zastřešující tyto
facety nebyla dosud etablována, nicméně výzkumy naznačují adekvátnost pěti- i šestifaktorového řešení
(Ringwald et al., 2021).
Užívané dotazníkové metody zaměřující se na “temné stránky” osobnosti využívají
predominantně hodnotící škály (např. Likertovu stupnici). Princip těchto škál spočívá v prezentaci
tvrzení, na které respondent odpovídá na několika bodové škále, pomocí které vyjadřuje např. míru
souhlasu či nesouhlasu s daným tvrzením. Ačkoliv jsou tyto škály informativně výživné, na druhou
stranu jsou však spjaty s celou řadou zkreslení v odpovídání, a již k tomuto zkreslení dochází záměrně
skrz snahu prezentovat sebe sama v co možná nepozitivnějším světle zejména v situacích, které mají
významné praktické následky, či nezáměrně skrz celou řadu tzv. “response style” biasů (Friedman &
Amoo, 1999).
Nedostatky tradičních inventářů způsobených vědomým i nezáměrným zkreslením odpovědí se
snaží do značné míry eliminovat formát vynucených odpovědí (tzv. “Forced-Choice”, FC; Cheung &
Chan, 2002), jenž jsme použili při adaptaci CAT-PD. Jedním z velmi slibných přístupů k modelování
odpovědí z FC dotazníků je tzv. Thurstonův “Item Response Theory model” (TIRT; Brown & Maydeu-
Olivares, 2011). Nově bylo představeno rozšíření TIRT o bázi difúzních modelů (tzv. Thurstonův D-
difúzní IRT model, TDIRT; Bunji & Okada, 2020), kromě odpovědí respondentů tak tyto modely pracují
také s reakčními časy, které v sobě nesou inkrementální informační hodnoty. Cíl našeho příspěvku
spočívá v představení předběžných psychometrických vlastností zkrácené verze CAT-PD založené na
formátu vynucených voleb a difúzních modelech. Využití FC formátu by mělo přispět k rezistenci
dotazníku vůči různým druhům zkreslení, což musí být experimentálně ověřeno, zatímco reakční časy
v rámci TDIRT umožňují získat řadu parametrů s psychologickou interpretací, a tak potenciálně přispět
i k lepšímu porozumění zkoumané problematiky.
Metoda
Výzkumný soubor
Na základě simulační studie jsme odhadli, že k adekvátnímu odhadu TDIRT modelu bude
potřeba údajů alespoň od 250 respondentů (https://osf.io/dv2rb/). Sběr dat probíhá ve dvou fázích. V
97
první fázi zaměřené na sestavení FC verze dotazníku byly nasbírány odpovědi od 82 respondentů (21
mužů, 56 žen, 5 osob neuvedlo). Průměrný věk respondentů byl 24,56 let.
Vzhledem ke skutečnosti, že sběr dat pro druhou fázi ověřující psychometrické vlastnosti FC
CAT-PD ještě nebyl ukončen, analyzovali jsme data získaná od prozatímních 72 respondentů. Z tohoto
množství bylo 47 žen a 23 mužů. Zbytek participantů neuvedl údaj o genderu. Průměrný věk participantů
činil 26,5 let.
Projekt EKV-2021-112 byl schválen etickou komisí MUNI. K účasti ve výzkumu byla
nezbytnou podmínku akceptace informovaného souhlasu ze strany participantů pro každou fázi.
Výzkumný nástroj
CAT-PD – zkrácená verze : K vytvoření zkrácené verze CAT-PD jsme extrahovali položky ze
statické verze CAT-PD, která čítá 216 položek a 33 facet (Simms et al., 2011). Nejdůležitějším
aspektem tvorby takového dotazníku na základě nucené volby je párování tvrzení. Proto náplní první
fáze bylo právě spárování položek na základě jejich sociální žádoucnosti. Vzhledem k faktu, že existuje
4005 unikátních možností, jak spárovat tvrzení manuální tvorba takového dotazníku podle nastavených
kritériích je značně nerealistická. Proto jsme využili optimalizačního algoritmu navrženého Li a kol.
(2022) a důraz jsme kladli na zastupitelnost odlišných rysů v páru tvrzení a podle doporučení Pavlova a
spol. (2021) jsme spárování položek provedli s ohledem na indexy shody mezi položkami (Brennan-
Predigerův index). Respondenty jsme požádali, aby si představili situaci, ve které usilují o pozici učitele.
Následně jsme je instruovali, aby odpovídali takovým stylem, který zvýší jejich šance na přijetí.
Prezentováno bylo celkem 90 položek. Podle vzoru Kerbera a spol. (2022) jsme vzali 3 facety s co
možná nejsilnějším faktorovým nábojem k jednomu primárnímu rysu a zároveň co možná nejmenším
faktorovým náboj k ostatním faktorům. Při tomto kroku jsme vycházeli z výsledků nejrozsáhlejší studie
zkoumající strukturu CAT-PD od Ringwaldové a spol. (2021). Negativní afektivita, odtažitost,
antagonismus a disinhibice jsou shodně tvořeny třemi facetami. Pouze anankastie obsahuje facety dvě.
Navržená zkrácená verze CAT-PD obsahuje celkem 90 položek při použití hodnotící škály a 45 položek
ve formátu nucené volby.
PID5BF+M : Zkrácená forma PID-5 rozšířená o položky měřící anankastii (Bach et al., 2020).
Obsahuje celkem 18 facet spadajících pod 6 faktorů druhého řádu (maladaptivní rysy). Každá z facet je
pak tvořena dvěma položkami. Na celkových 36 položek odpovídají respondenti na čtyřbodové škále.
Česká verze PID5BF+M vykázala jak adekvátní vnitřní konzistenci i test-terestovou reliabilitu, tak také
uspokojivou faktorovou strukturu.
Big Five Inventory 2 - zkrácená verze (BFI-2-S): Tento 30 položkový dotazník zachycuje rysy
tzv. Velké pětky a příslušné facety (Soto & John, 2017). Na jednotlivé položky odpovídá jedinec na
5bodové škále vyjadřující míru souhlasu. Také BFI-2-S vykazuje adekvátní reliabilitu a faktorovou
strukturu (Hřebíčková et al., 2020).
Analýza dat
Údaje z dotazníku CAT-PD byl analyzovány TDIRT modelem. Odhad proběhl v rámci
Bayesovského paradigmatu s využitím Hamiltonského algoritmu Monte Carlo. Aplikace bayesovských
metod odhadu si vyžaduje stanovení apriorní distribuce pro odhadované parametry. Aplikovali jsme
stejné apriorní rozložení, které je reportováno v příspěvku Bunjiho a Okady (2020; viz také OSF). K
ověření konvergentní validity CAT-PD byl použit Pearsonův korelační koeficient.
Výsledky
Prostřednictvím TDIRT modelu byla odhadnuta hodnota latentních rysů. Nejdříve byla
zjišována konvergentní validita korespondujících rysů měřených CAT-PD a PID5BF+M. Ukázalo se,
98
že mezi čtyřmi z pěti korespondujících faktorů byly nalezeny středně těsné asociace. Korelace pro
jednotlivé vztahy byly následující: anankastie (r = 0,54, 95 % CI (0,35, 0,70), p < 0,001), odtažitost (r =
0,53, 95% CI (0,33, 0,69), p < 0,001), disinhibice (r = 0,48, 95 % CI (0,27, 0,65), p < 0,001) a negativní
afektivita ( r = 0,50, 95 % CI (0,29, 0,66), p < 0,001). Asociace mezi antagonismem měřeným CAT-PD
a PID5BF+M implikovala slabý vztah (r = 0,22, 95 % CI (-0,02, 0,44), p = 0,075).
U zjišování blízkosti vztahů mezi maladaptivními rysy zahrnutými v CAT-PD a jejich
adaptivními variantami měřenými pomocí BFI-2-S jsme našli následující vztahy. Slabá negativní
asociace byla nalezena mezi přívětivostí a antagonismem (r = - 0,23, 95 % CI (-0,45, 0,02), p =
0,073). Hodnoty Pearsonova korelačního efektu indikovaly silný vztah mezi svědomitostí a anankastií
(r = 0,66, 95% CI (0,49, 0,78), p < 0,001). Středně silnou negativní korelaci jsme identifikovali mezi
extraverzí a odtažitostí (r = -0,62, 95 % CI (-0,75, -0,44), p < 0,001). Velmi blízká asociace byly
zaznamenána mezi neuroticismem a negativní afektivitou (r = 0,61, 95 % CI (0,43, 0,75), p < 0,001).
Závěrem, svědomitost a disinhibice spolu silně a negativně korelovaly (r = -0,61, 95 % CI ( -0,74, -
0,43), p < 0,001).
Diskuze
Maladaptivní rysy se dávají do vztahu s různými aspekty pracovního chování (Harms & Spain,
2015). Proto je zásadní měřit tyto rysy s minimálním zkreslením. Vzhledem ke skutečnosti, že klasické
hodnotící škály umožňují lidem působit v co možná nejpříznivějším světle, byl v posledních letech
zaznamenán signifikantní nárůst dotazníků založených na formátu vynucené volby, které mají redukovat
vliv zkreslení v odpovídání ze strany respondentů. Díky rozšíření testování na počítačích mohou
výzkumníci také snadněji získat údaje o reakčních časech.
V rámci tohoto příspěvku jsme chtěli zužitkovat informace jak z FC dotazníku, tak také
informace o reakčním čase při ověřování psychometrických charakteristik zkrácené verze dotazníku
CAT-PD. Iniciální výsledky ukazují na adekvátní konvergentní validitu CAT-PD. Konkrétně, vztahy
mezi korespondujícími faktory měřenými dotazníkem CAT-PD a PID5BF+M se nacházely v pásu
středně silné korelace. Výjimku představoval antagonismus, u kterého byla zjištěna pouze slabá korelace
napříč CAT-PD a PID5BF+M. Ačkoliv bychom ideálně měli najít silnější vztahy, je třeba brát v potaz
skutečnost, že maladaptivní domény obou výše zmíněných dotazníků nejsou tvořeny zcela totožnými
facetami. Dále byla ověřena konvergentní validita s dotazníkem BFI-2-S měřící rysy “Velké pětky”,
které jsou považovány za adaptivní varianty zkoumaných maladaptivních rysů (Widiger & McCabe,
2020). Korelační analýza odhalila očekáváný směr asociace mezi maladaptivními rysy a jejich
adaptivními protějšky. Konkrétně, anankastie je považována za vystupňovanou svědomitost, na druhé
straně nedostatek svědomitosti se projevuje zvýšenou disinhibicí. Nižší hodnoty svědomitosti jsou
spjaty s vyšší úrovní antagonismu, extrémně vysoké hodnoty neuroticismu indikují nárust negativní
afektivity, a nakonec nízké hodnoty extraverze se manifestují intenzivnější odtažitostí (Widiger &
McCabe, 2020)
Tyto iniciální výsledky prozatím indikují uspokojivou konvergentní validitu zkrácené verze
CAT-PD postavené na FC formátu, avšak je potřeba interpretovat tyto výsledky se zvýšenou opatrností
vzhledem k následujícím limitům. Hlavním limitujícím faktorem je menší počet respondentů. TDIRT
model byl odhadnut pouze na 72 respondentech, ačkoliv na základě provedené simulační studie jsme
dospěli k závěru nasbírat alespoň 250 respondentů. Ukážou-li se po ukončení sběru dat, adekvátní
psychometrické vlastnosti tohoto dotazníku a jeho odolnost vůči zkreslení, pracovní psychologové tak
mohou mít k dispozici nástroj postihující širší maladaptivní osobnost, který by měl potenciál zachytit
širší strukturu maladaptivní osobnosti, jak je k tomu nabádáno některými výzkumníky (Guenole et al.,
2018; Harms, 2022).
99
Literatura
Bach, B., Kerber, A., Aluja, A., Bastiaens, T., Keeley, J. W., Claes, L., Fossati, A., Gutierrez, F.,
Oliveira, S. E. S., Pires, R., Riegel, K. D., Rolland, J.-P., Roskam, I., Sellbom, M., Somma, A.,
Spanemberg, L., Strus, W., Thimm, J. C., Wright, A. G. C., & Zimmermann, J. (2020).
International Assessment of DSM-5 and ICD-11 Personality Disorder Traits: Toward a
Common Nosology in DSM-5.1. Psychopathology, 53(3–4), 179–188.
https://doi.org/10.1159/000507589
Brown, A., & Maydeu-Olivares, A. (2011). Item Response Modeling of Forced-Choice Questionnaires.
Educational and Psychological Measurement, 71(3), 460–502.
https://doi.org/10.1177/0013164410375112
Bunji, K., & Okada, K. (2020). Joint modeling of the two-alternative multidimensional forced-choice
personality measurement and its response time by a Thurstonian D-diffusion item response
model. Behavior Research Methods, 52(3), 1091–1107. https://doi.org/10.3758/s13428-019-
01302-5
Cheung, M. W.-L., & Chan, W. (2002). Reducing Uniform Response Bias With Ipsative Measurement
in Multiple-Group Confirmatory Factor Analysis. Structural Equation Modeling: A
Multidisciplinary Journal, 9(1), 55–77. https://doi.org/10.1207/S15328007SEM0901_4
Friedman, H. , & Amoo, T. (1999). Rating the rating scales. Journal of Marketing Management, 9, 114-
123.
Guenole, N. (2015). The hierarchical structure of work-related maladaptive personality traits. European
Journal of Psychological Assessment, 31(2), 83–90. https://doi.org/10.1027/1015-
5759/a000209
Guenole, N., Brown, A. A., & Cooper, A. J. (2018). Forced-choice assessment of work-related
maladaptive personality traits: Preliminary evidence from an application of thurstonian item
response modeling. Assessment, 25(4), 513–526. https://doi.org/10.1177/1073191116641181
Harms, P. D. (2022). Bad is stronger than good: A review of the models and measures of dark
personality. Zeitschrift für Psychologie. Advance online publication.
https://doi.org/10.1027/2151-2604/a000496
Harms, P. D., & Spain, S. M. (2015). Beyond the bright side: Dark personality at work. Applied
Psychology: An International Review, 64(1), 15–24. https://doi.org/10.1111/apps.12042
Hopwood, C. J., Kotov, R., Krueger, R. F., Watson, D., Widiger, T. A., Althoff, R. R., Ansell, E. B.,
Bach, B., Bagby, R. M., Blais, M. A., Bornovalova, M. A., Chmielewski, M., Cicero, D. C.,
Conway, C., De Clercq, B., De Fruyt, F., Docherty, A. R., Eaton, N. R., Edens, J. F., …
Zimmermann, J. (2018). The time has come for dimensional personality disorder diagnosis: The
time has come for dimensional personality disorder diagnosis. Personality and Mental Health,
12(1), 82–86. https://doi.org/10.1002/pmh.1408
Hřebíčková, M., Jelínek, M., Květoň, P., Benkovič, A., Botek, M., Sudzina. F., Soto., Ch. J., & John, P.
P. (2020). Big Five Inventory 2 (BFI-2): Hierarchický model s 15 subškálami. Československá
psychologie, 64(4), 437-460.
Kerber, A., Schultze, M., Müller, S., Rühling, R. M., Wright, A. G. C., Spitzer, C., Krueger, R. F.,
Knaevelsrud, C., & Zimmermann, J. (2022). Development of a Short and ICD-11 Compatible
Measure for DSM-5 Maladaptive Personality Traits Using Ant Colony Optimization
Algorithms. Assessment, 29(3), 467–487. https://doi.org/10.1177/1073191120971848
Li, M., Sun, T., & Zhang, B. (2022). autoFC: An R Package for Automatic Item Pairing in Forced-
Choice Test Construction. Applied Psychological Measurement, 46(1), 70–72.
https://doi.org/10.1177/01466216211051726
100
Paulhus, D. L., & Williams, K. M. (2002). The Dark Triad of personality: Narcissism, Machiavellianism
and psychopathy. Journal of Research in Personality, 36(6), 556–563.
https://doi.org/10.1016/S0092-6566(02)00505-6
Paulhus, D. L., Buckels, E. E., Trapnell, P. D., & Jones, D. N. (2021). Screening for dark personalities:
The Short Dark Tetrad (SD4). European Journal of Psychological Assessment, 37(3), 208–222.
https://doi.org/10.1027/1015-5759/a000602
Pavlov, G., Shi, D., Maydeu-Olivares, A., & Fairchild, A. (2021). Item desirability matching in forced-
choice test construction. Personality and Individual Differences, 183, 111114.
https://doi.org/10.1016/j.paid.2021.111114
Ringwald, W. R., Emery, L., Khoo, S., Clark, L. A., Kotelnikova, Y., Scalco, M. D., Watson, D., Wright,
A. G. C., & Simms, L. (2021). Structure of Pathological Personality Traits through the Lens of
the CAT-PD Model. PsyArXiv. https://doi.org/10.31234/osf.io/kuefm
Schyns, B., Braun, S., & Wisse, B. (2019). Dark personalities in the workplace. Oxford Research
Encyclopedia of Psychology. https://doi.org/10.1093/acrefore/9780190236557.013.553
Simms, L. J., Goldberg, L. R., Roberts, J. E., Watson, D., Welte, J., & Rotterman, J. H. (2011).
Computerized Adaptive Assessment of Personality Disorder: Introducing the CAT-PD Project.
Journal of Personality Assessment, 93(4), 380–389.
https://doi.org/10.1080/00223891.2011.577475
Soto, C. J., & John, O. P. (2017). The next Big Five Inventory (BFI-2): Developing and assessing a
hierarchical model with 15 facets to enhance bandwidth, fidelity, and predictive power. Journal
of Personality and Social Psychology, 113(1), 117–143. https://doi.org/10.1037/pspp0000096
Widiger, T. A., & McCabe, G. A. (2020). The Alternative Model of Personality Disorders (AMPD)
from the Perspective of the Five-Factor Model. Psychopathology, 53(3–4), 149–156.
https://doi.org/10.1159/000507378
Wright, A. G. C., & Simms, L. J. (2014). On the structure of personality disorder traits: Conjoint
analyses of the CAT-PD, PID-5, and NEO-PI-3 trait models. Personality Disorders: Theory,
Research, and Treatment, 5(1), 43–54. https://doi.org/10.1037/per0000037
Kontakt
Mgr. Tomáš Prošek
Psychologický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
Adresa organizace: Arne Nováka 1, Brno, 602 00
tom.prosek0@seznam.cz
Grantová podpora
Specifický výzkum (Projekt MUNI/A/1441/2021)
