Abstract

Objective: The methodology of a systematic review of studies verifying the efficacy of intervention in the treatment of mental disorders helps to reduce bias by using explicit and rigorous methods for literature search and critical evaluation of previous studies. Up to now, no systematic review has been conducted on the efficacy of individual emotion focused therapy (EFT), despite the growing number of research findings examining the efficacy of EFT. The aim of this systematic review is therefore to evaluate the efficacy of an individual form of EFT in the treatment of mental problems and disorders. Method: In this study, the authors followed the PRISMA methodological manual. A systematic literature search was performed in the EBSCO, PubMed and Web of Science databases. The analysis was focused on assessing the magnitude of the effect of pre-post therapeutic changes, the sustainability of change within follow-up, or comparing the effect of change with another psychotherapeutic approach by evaluating the statistical and material significance of changes (effect size). Results: The authors identified seven studies that used a (quasi) experimental method to investigate the efficacy of EFT. The results support the efficacy of EFT as well as the sustainability of change in the treatment of depression. There is preliminary support for the efficacy of EFT in the treatment of social anxiety, trauma and eating disorders. So far, in the case of the above-mentioned disorders and difficulties, it is possible to consider EFT as probably effective. Limitations: Only studies written in English were selected in this systematic review. Case studies were not included. Key words: Emotion Focused Therapy, psychotherapy, systematic review, efficacy, effectiveness
459
Přehledovéstudie /
Československá psychologie 2021 / ročník LXV / číslo 5
DOI: 10.51561/cspsych.65.5.459
ÚVOD
Terapie zaměřená na emoce (Emotion-Focused Therapy, dále jen EFT) je integrativ-
ní humanistický psychoterapeutický přístup, který se v 80. letech vyvinul z přístupu
zaměřeného na člověka (PCA) a gestalt terapie. Zakladatelé EFT (L. Greenberg, L.
Rice, R. Elliott) však přiznávají přejímání prvků i z dalších psychoterapeutických
přístupů (např. focusing E. Gendlina či systemický přístup). Teorie a praxe EFT se
formovaly pod vlivem dlouhodobého empirického výzkumu terapeutického procesu
a terapeutické změny. EFT vlastní teorii emocí, teorii psychopatologie a teorii
psychoterapeutické změny; existuje v individuální, párové, rodinné a nově i skupino-
TERAPIEZAMĚŘENÁNAEMOCE.SYSTEMATICKÝ
PŘEHLEDEXPERIMENTÁLNÍCHSTUDIÍÚČINNOSTI
MARTIN FÜLEP1, ĽUBOR PILÁRIK2, LUKÁŠ NOVÁK1, PETR MIKOŠKA1
1 Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
2 Pedagogická fakulta Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici
Došlo: 16. 7. 2020; M. F., Palacky University Olomouc, Social Health Institute, Univerzitní 244/22,
771 47 Olomouc; e-mail: martin.fulep@oushi.upol.cz
Studie vznikla s podporou Juniorského grantu Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu
The efcacy, effectiveness and use of Emotion-Focused Therapy in counseling for university stu-
dents: an experimental study (č. projektu JG_2020_006).
ABSTRACT
The effectiveness of Emotion-Focused
Therapy: A systematic review
of experimental studies
Objective. The methodology of a systematic
review of studies verifying the efcacy of in-
tervention in the treatment of mental disorders
helps to reduce bias by using explicit and rig-
orous methods for literature search and critical
evaluation of previous studies. Up to now, no
systematic review has been conducted on the
efcacy of individual emotion focused therapy
(EFT), despite the growing number of research
ndings examining the efcacy of EFT. The aim
of this systematic review is therefore to evaluate
the efcacy of an individual form of EFT in the
treatment of mental problems and disorders.
Method. In this study, the authors followed the
PRISMA methodological manual. A systematic
literature search was performed in the EBSCO,
PubMed and Web of Science databases. The
analysis was focused on assessing the magnitude
of the effect of pre-post therapeutic changes, the
sustainability of change within follow-up, or com-
paring the effect of change with another psycho-
therapeutic approach by evaluating the statistical
and material signicance of changes (effect size).
Results. The authors identied seven studies that
used a (quasi) experimental method to investi-
gate the efcacy of EFT. The results support the
efcacy of EFT as well as the sustainability of
change in the treatment of depression. There is
preliminary support for the efcacy of EFT in
the treatment of social anxiety, trauma and eat-
ing disorders. So far, in the case of the above-
mentioned disorders and difculties, it is pos-
sible to consider EFT as probably effective.
Limitations. Only studies written in English
were selected in this systematic review. Case
studies were not included.
key words:
Emotion Focused Therapy,
psychotherapy,
systematic review,
efcacy,
effectiveness
klíčová slova:
terapie zaměřená na emoce,
psychoterapie,
systematický přehled,
účinnost,
efektivita
460 / Přehledovéstudie
vé formě (Greenberg, 2016; Greenberg a Goldman, 2019; Timuľák a Pascual-Leone,
2015).
V českém a slovenském jazyce bylo o terapii zaměřené na emoce (Emotion-Fo-
cused Therapy, EFT) publikováno pouze několik článků a kapitol, jejichž autory jsou
v drtivé většině J. Halamová (např. 2013a, 2013b, 2015) a L. Timuľák (např. 2010,
2013, 2020). Lze konstatovat, že v domácím prostředí se EFT stále nachází mimo
hlavní psychoterapeutický proud a pro řadu profesionálů tak i nadále zůstává nezná-
mým pojmem. Význam tohoto přístupu však ve světě i u nás narůstá: v roce 2011
vznikla Mezinárodní společnost pro terapii zaměřenou na emoce (International Socie-
ty for Emotion Focused Therapy, ISEFT), která v současnosti sdružuje již více než 30
vzdělávacích center z 24 zemí včetně ČR.
V roce 2019 byla publikována metaanalýza věnující se účinnosti EFT (Beasley
a Ager, 2019). Tato studie se však soustředila pouze na studie věnující se párové formě
EFT. Dřívější metaanalýza (Elliott et al., 2013) sice zahrnovala individuální formu
EFT, nicméně hodnotila účinnost humanistických psychoterapeutických přístupů jako
celek a při detailní analýze sloučila individuální a párovou formu do jednoho klastru.
Naší studií chceme reagovat na absenci systematického přehledu studií zkoumají-
cích účinnost individuální formy EFT od počátků tohoto přístupu až do současnosti.
Cílem této systematické přehledové studie je zhodnocení dosud realizovaných ex-
perimentálních studií zkoumajících účinnost individuální formy EFT při léčbě psy-
chických poruch a potíží. Navrhneme rovněž možnosti, jak nalezené nedostatky či
zkreslení v budoucnu minimalizovat či kompenzovat.
METODA
Vyhledávacíprotokol
Pro zajištění vysoké strukturní reliability jsme se řídili doporučeními metodiky PRIS-
MA (Liberati et al., 2009). Hledali jsme relevantní studie ve třech databázích: Web of
Science, PubMed a EBSCO1. Vyhledávání jsme omezili obdobím vzniku EFT (Rice
a Greenberg, 1984) a rokem 2021. Jako oblast hledání jsme zvolili abstrakty stu-
dií. Abychom v rámci vyhledávání obsáhli všechny relevantní studie, hledali jsme
rovněž studie, jejichž abstrakty obsahovaly termíny jako therapy, treatment, inter-
vention, counseling, psychotherapy, randomized controlled trial, randomized control
trial, RCT, outcome study, trial, efcacy, effectiveness či process-experiential therapy
(původní název pro EFT). Z výše uvedených termínů byla vytvořena syntax2. Protože
jsme se v této studii zaměřili výhradně na individuální formu terapie, syntax vylučuje
párovou a rodinnou formu terapie. Hledání, resp. zadání identické syntaxe v rám-
ci jednotlivých databází bylo provedeno v lednu 2021 prvním (MF), druhým (ĽP)
a čtvrtým (PM) autorem.
1 V rámci EBSCO bylo zadáno vyhledávání v následujících databázích: Academic Search Ultimate,
APA PsycArticles, APA PsycInfo, Central & Eastern European Academic Source, ERIC, MED-
LINE, MEDLINE Complete, OpenDissertations, SocINDEX with Full Text.
2 Syntax pro vyhledávání v databázích: AB (process-experiential OR emotion-focused OR EFT OR
EFTT) AND AB (therapy OR treatment OR intervention OR counseling OR psychotherapy) AND
AB (randomized controlled trial OR randomized control trial OR RCT OR outcome study OR tri-
al OR efcacy OR effectiveness) NOT AB (Emotionally Focused Therapy OR Emotion Focused
Couples Therapy OR Emotion-Focused Couples Therapy OR Emotionally Focused Couples The-
rapy OR Emotion Focused Therapy for Couples OR Emotion-Focused Therapy for Couples OR
EFT-C OR Emotion Focused Family Therapy OR EFFT).
461
Přehledovéstudie /
Tříděnístudií:zařazovacíavyřazovacíkritéria
Výsledky vyhledávání v databázích byly transportovány do jednoho souboru. Do vý-
sledného seznamu studií byly dodatečně zařazeny další dvě studie, které byly získá-
ny z dalších zdrojů (tj. na základě doporučení EFT výzkumníků). Čtvrtý autor (PM)
následně odstranil duplicitní studie. Výsledný seznam studií byl posuzován prvním
(MF) a druhým autorem (ĽP), a to nezávisle na sobě. Dle kritérií pro zařazení studie
byly posuzovány vždy parametry uvedené v názvu a v abstraktu studie. Spolehlivost
posuzování dvou výše uvedených hodnotitelů (inter-rater reliability) byla – v soula-
du s doporučeními (McHugh, 2012) – měřena jak prostřednictvím procentuální míry
shody, tak prostřednictvím Cohenova kappa (Cohen, 1960). V případě nesouladu po-
suzovatelů (n = 4) bylo zařazení dané studie diskutováno všemi čtyřmi autory.
Kritéria pro zařazení studie: 1) studie ověřující účinnost individuální formy EFT; 2)
zároveň studie s experimentálním, resp. kvaziexperimentálním designem; 3) věk par-
ticipantů byl minimálně 18 let; 4) studie byly psány v anglickém jazyce; 5) zahrnuty
studie publikované v recenzovaných časopisech a disertační práce.
Kritéria pro vyřazení studie: 1) jiný terapeutický přístup – byť podobného názvu
(např. Emotion Freedom Techniques apod.), nebo jiná než individuální forma tera-
pie (např. Emotion Focused Couples Therapy, Emotion Focused Family Therapy či
Emotion Focused Group Therapy); nebo byly prvky EFT implementovány do jiných
psychoterapeutických intervencí (např. KBT kognitivně behaviorální terapie); 2)
absence experimentálního designu a kontrolní skupiny; 3) studie zkoumající jiné
proměnné než účinnost EFT (např. emotion-focused coping strategies); 4) teoretické
studie, systematické přehledové studie nebo metaanalýzy; 5) případové studie nebo
kvalitativní studie. Případové studie nebyly zahrnuty z toho důvodu, že by mohlo do-
jít k narušení metodologické homogenity experimentálních a kvaziexperimentálních
studií faktory, které mohou účinnost EFT z různých důvodů nadhodnocovat (např.
spontánní remise). Na základě výše uvedených kritérií bylo vyloučeno 298 studií.
Tab. 1 Vyloučené studie z hlediska jednotlivých kritérií.
Kritéria pro vyloučení n %
1. jiný druh intervence 207 68,1
2. studie bez experimentálního designu a kontrolní skupiny 9 3
3. případové studie nebo kvalitativní studie 5 1,6
4. teoretické studie, systematické reviews nebo metaanalýzy 11 3,6
5. studie zkoumající jiné proměnné než účinnost EFT 72 23,7
Celkem 304
V posledním kroku pak čtvrtý autor (PM) na základě výše uvedených kritérií pro-
vedl posouzení plných verzí studií a následně proběhla diskuse mezi všemi čtyřmi
autory. Výsledkem této diskuse bylo vyloučení dalších šesti studií, a to z následujících
důvodů: (a) zkoumaná intervence, navzdory tomu, že ji autoři označili jako terapii
zaměřenou na emoce, měla charakteristiky, které nejsou slučitelné s EFT, např. su-
portivní terapie zaměřené na emoce (n = 3); (b) absence kontrolní skupiny (n = 3).
Do analýzy tedy bylo nakonec zařazeno celkem 8 studií (tab. 1). Proces vyřazování
a zařazování studií je zachycen na PRISMA diagramu níže.
Extrakcevýzkumnýchdat
U všech studií, které splnily kritéria pro začlenění, byly shromážděny: 1) základní
informace (např. rok publikování, jména autorů); 2) informace o výzkumném souboru
462 / Přehledovéstudie
(např. počet či průměrný věk klientů, poměr mužů a žen); 3) informace o výsledcích
měření (např. velikost efektu pre-post test, post test-follow up, experimentální vs.
kontrolní skupina); 4) sledované psychické poruchy a potíže (deprese, generalizovaná
úzkostná porucha, sociální úzkost atd.); 5) nástroje pro měření závislých proměnných
(např. BDI); 6) počet terapeutů, délka praxe terapeutů, posuzování adherence tera-
peutů k příslušnému přístupu, supervize práce terapeutů; 7) diagnostické metody pro
určení přítomnosti duševní poruchy či změny pre-post-follow-up; 8) informace o míře
spřízněnosti autorů s terapeutickým přístupem (allegiance).
Deskriptivní statistika a další analytické operace byly realizovány v prostředí R
(R Core Team, 2020) s využitím knihoven lpSolve (Berkelaar, 2020), irr (Gamer et
al., 2019) a psych (Revelle, 2020). Intervaly spolehlivosti pro Cohenovo kappa byly
Obr. 1 PRISMA diagram
463
Přehledovéstudie /
odhadnuty na základě níže uvedeného vzorce. V následujícím vzorci odkazuje směro-
datná odchylka (SD) ke standardní chybě hodnoty kappa.
95CI = κ ± zα/2 SD (κ)
Pokud jednotlivé studie neuvedly intervaly spolehlivosti pro míru efektu, hodno-
ty intervalů spolehlivosti byly dopočteny prostřednictvím knihovny psych (Revelle,
2020) v prostředí R.
VÝSLEDKY
Mírashodymezihodnotiteli
Odhad míry shody prostřednictvím Cohenova kappa ukázal, že shoda mezi hodno-
titeli byla vynikající K = 0,81; 95% CI [0,63 – 0,99]; p < 0,001. Podobně vysokých
hodnot dosahovala míra shody i v procentech: 98,7 %. Tyto výsledky naznačují, že
kritéria pro vyřazení a zahrnutí studií byla denována s dostatečnou přesností.
Sociodemografickécharakteristikyúčastníků
Byly analyzovány údaje z 8 studií. Medián věku celkového vzorku (n = 305) byl
39,57 let (medián SD = 11,35). Počet žen byl 61 % (n = 188). Etnickou příslušnost
účastníků uvádělo 63 % (n = 5) studií. Analyzované studie proběhly v Kanadě, USA,
Izraeli a v Austrálii.
EFTpřiléčběvybranýchpsychickýchporuch
Ve čtyřech z osmi studií se autoři zaměřili na léčbu deprese, ve dvou na léčbu trauma-
tu, v jedné studii na sociální úzkost a v jedné studii na záchvatovité přejídání (tab. 2).
Deprese3
Identikovali jsme tři randomizované kontrolované studie (RCT) (Goldman et al.,
2006; Greenberg a Watson, 1998; Watson et al., 2003), které ověřovaly účinnost EFT
při léčbě deprese srovnáním míry symptomů deprese na začátku léčby a po jejím
skončení (tab. 3). Klienti studií naplňovali diagnostická kritéria pro depresivní poru-
chu dle DSM III/IV. Výsledky výše uvedených studií ukázaly, že v případě klientů,
kteří absolvovali EFT, došlo k významnému snížení symptomů deprese (měřené pro-
střednictvím BDI): míra efektu (Cohenovo d) se v rámci pre-posttest měření pohybo-
vala v rozsahu od 1,73 po 2,99. Tento výsledek svědčí pro velkou míru účinnosti EFT
při snižování symptomů deprese.
Dvě z identikovaných studií se věnovaly také tomu, zda se snížení depresivní
symptomatologie udrží i po ukončení léčby (Greenberg a Watson, 1998; Ellison et
al., 2009). Greenberg a Watson (1998) měřili u klientů míru depresivních symptomů
šest měsíců od ukončení léčby. Ve srovnání s měřením na konci léčby nezjistili stati-
sticky významnou změnu v míře depresivních symptomů (BDI). Studie Ellison et al.
(2009) zjišťovala míru symptomů deprese po uplynutí šesti a 18 měsíců od ukončení
léčby. Autoři studie potvrdili, že míra depresivních symptomů (BDI) byla ve srovnání
s jejich mírou na začátku léčby statisticky významně nižší v šestém i v 18. měsíci od
ukončení léčby. Výsledky studií tedy naznačují časovou stabilitu terapeutické změ-
ny v případě léčby deprese prostřednictvím EFT (Greenberg a Watson, 1998) a její
dlouhodobou účinnost (Ellison et al., 2009). Identikované RCT studie účinnosti EFT
3 Major depressive disorder – MDD
464 / Přehledovéstudie
Tab. 2 Sociodemogracké charakteristiky účastníků, závažnost duševní poruchy/potíží a informace o terapeutech
Studie Onemocnění
léčené pro-
střednictvím
EFT
Celkový po-
čet probandů,
průměrný věk
a směrodatná
odchylka, % žen
Etnická
příslušnost
participantů
Celkový
počet
terapeutů
ve studii
Úroveň
zkušenos-
ti terapeu-
tů (EFT)
Průměrný
stupeň zá-
važnosti one-
mocnění
Statistické
kontrolování
adherence
Doba
léčby
(týdny)
Follow-
-up Metodologická
omezení studie/
spřízněnost
autora s terapeu-
tickým přístu-
pem (allegiance,
AE)a
Glisenti et
al. (2021) Záchvatovité
přejídání 21; Věk:
44,52±11,89;
(80 % žen)
NA 1 4 roky Splňují dgn.
kritéria pro
BED dle
DSM V,
OBE 6,0
(4,92), OBD
4,30 (2.23),
BEP 26,95
(8,30)
ANO 12 ANO Jeden terapeut,
follow-up 3
měsíce, nerov-
noměrné zastou-
pení žen a mužů
ve výzkumném
vzorku; počet
klientů/AE=2
Shahar et al.
(2017) Sociální
úzkost 11; Věk:
26,75±5,15;
(41 % žen)
NA 2 NA MINI;
SPIN (skóre
vyšší než 28)
ANO 26,54 ANO homogenní
vzorek klientů/
AE=1
Paivio et al.,
(2001) Trauma 32; Věk: 36±12;
(84 % žen) MP: 91 %, 10 1–14 let
(M = 6,3) CTQ 164,31
(28,15)
PSS-I 23,63
(9,15)
ANO 20 ANO absence údajů
o míře efektu
(d)/AE=4
Paivio et al.
(2010) Trauma 45; Věk:
45,62±12,99;
(53,4 % žen)
MP 89 % 11 39 hodin
výcviku
v EFT
CTQ: 74,72
(17,45)
PSS-I: 23,21
(11,59)
ANO 16-20 ANO absence kontrol-
ní skupiny, resp.
jiné terapeutické
intervence či
wait list skupi-
ny/AE=4
465
Přehledovéstudie /
Poznámka. a = (spolu)autor studie současně autorem intervence EFT a současně jediným lektorem či supervizorem terapeutů = 4 body; (spolu)autor
studie jediným lektorem či supervizorem terapeutů = 3 body; (spolu)autor současně autorem intervence EFT = 2 body; (spolu)autor zároveň jedním z
lektorů či supervizorů = 1 bod.
b = studie Ellison et al. (2009) ověřuje udržitelnost změny v případě klientů ze studie Goldman et al. (2006); NA = záznam neuveden, EFT = Emoti-
on-Focused Therapy (terapie zaměřená na emoce), KBT = kognitivně behaviorální terapie, SCID = strukturované klinické interview pro DSM, BDI
= Beckův depresivní inventář, MP = majoritní populace, BED = Binge Eating Disorder (záchvatovité přejídání), OBE = Objective Binge Episodes,
OBD = Objective Binge Episode Days, BEP = Binge Eating Psychopathology, MINI = Mini-International Neuropsychiatric Interview; SPIN = Social
Phobia Inventory; GSI = Global Severity Index; SCL = Symptom Checklist-90-Revised, IES = Impact of Event Scales; CTQ = Childhood Trauma Ques-
tionnaire; PSSI = PTSD Symptom Severity Interview, DSM = Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch.
Greenberg
& Watson
(1998)
Deprese 34; Věk:
39,64±11,97;
(26 % žen)
NA 11 1,5 (ne-
speciko-
váno)
SCID; SCL-
-90-R sub-
škála deprese
2,45 (0,45)
ANO 15-20 ANO počet klientů
ve skupinách/
AE=4
Goldman et
al. (2006) Deprese 38; Věk:
39,5±9,71; (63
% žen)
MP 89 %, 14 6±5,79
(nespeci-
kováno)
SCID; BDI =
26,24 (7,23) ANO 16-20 NE počet klientů
ve skupinách;
absence follow-
-up/AE=3
Watson
et al. (2003) Deprese 66; Věk:
41,52±10,82;
(67 % žen)
MP 91 %, 15 5,23±4,74
(nespeci-
kováno)
SCID-IV;
BDI = 26,00
(9,03) KBT;
23,24 (7,81)
EFT
ANO 16 NE absence follow-
-up/AE=2
Ellison
et al. (2009) Deprese 43; Věk:
38,19±9,54;
(58,1 % žen)
MP 76,7 %, viz ori-
ginální
studie
Goldman
et al.
(2006)b
viz ori-
ginální
studie
Goldman
et al.
(2006)
viz originální
studie Gol-
dman et al.
(2006)
viz originál-
ní studie
Goldman et
al. (2006)
16-20 ANO absence údajů
o míře efektu
(d)/AE=3
466 / Přehledovéstudie
Tab. 3 Míra efektu EFT a informace o terapeutickém procesu
Studie Onemocnění
léčené pro-
střednictvím
EFT
Velikost efektu post-test
(d) 95% CI Velikost efektu experi-
mentální vs kontrolní
skupina
Velikost
efektu
follow-up
(d) 95% CI
Super-
vize v
průběhu
terapie
Nástroje k
měření účin-
nosti EFT
Dropout
(post-test) Dropout
(post-
-test-fo-
llow-up)
Glisenti et al.
(2021) záchvatovité
přejídání OBE d = 0,99 95% CI
[0,18, 1,78], OBD d
= 1,51 95% CI [0,62,
2,37], BEP d = 1,10
95% CI [0,27, 1,9]
OBE d = 0,98 95% CI
[-0,01, 1,92], OBD d =
1,39 95% CI [0,3, 2,43],
BEP d = 0,62 95% CI
[-0,3, 1,51
efekt post a
follow-up:
OBE 0,25
OBD 0,19
BEP 0,09
ANO OBE, OBD,
BEP 1 0
Shahar et al.
(2017) Sociální
úzkost d = 2,37 95% CI [0,47,
4,18] n.s.
d = 1,54 ANO LSAS 1 0
Paivio et al.
(2001) Trauma SD = 1,03aNA NA ANO SCL 8 12
Paivio et al.
(2010) Trauma IC: d = 1,67 95% CI
[1,03, 2,29]
EE:
d =1,24 95% CI [0,65,
1,82]
NA NA ANO IES, STAE,
BDI2, TCS,
RSES, IIP,
RS, PSSI
8 8
Greenberg &
Watson (1998)
York 1
Deprese d = 2,82, 95% CI [1,92,
3,7] n. s. n. s. ANO BDI 0 2
Goldman et al.
(2006) York 2 Deprese d = 2.99, 95% CI [1,87,
4,09] p < ,05 v prospěch EFT
na konci léčby NA ANO BDI 4
Watson et al.
(2003) Deprese d = 1,73, 95% CI [1,13,
2,32] n. s.
d = 0,14 NA ANO BDI 27 (17 KBT,
10 EFT)
Ellison et al.
(2009) Deprese NA p < ,05 v prospěch EFT
v rámci follow-up po
18 měs.
p < ,05 b ANO BDI 9 (17 %)
Poznámka. a = Míra efektu byla vyjádřena pomocí směrodatné odchylky (pooled standard deviation).. b = V této studii byly hodnoty follow-up (po
6 a 18 měsících) srovnávány s hodnotami na začátku studie (pretest); NA = údaj neuveden, EFT = Emotion-Focused Therapy (terapie zaměřená
na emoce), KBT = kognitivně behaviorální terapie, CI = interval spolehlivosti, d = míra efektu měřena Cohenovým d, SD = směrodatná odchylka,
BDI = Beckův depresivní inventář. OBE = Objective Binge Episodes, OBD = Objective Binge Episode Days, BEP = Binge Eating Psychopathology,
LSAS = Liebowitz Social Anxiety Scale, DSM = Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch, n.s. = statisticky nevýznamné; EE = Empatic-
ká explorace; IC = Imaginární konfrontace; SCL = Symptom Checklist-90-Revised; IES = Impact of Event Scale; STAI = State-Trait Anxiety Inven-
tory; TCS = Target Complaints (Discomfort) Scale; RSES: Rosenberg Self-Esteem Scale; IIP = Inventory of Interpersonal Problems; RS: Resolution
Scale; PSSI = PTSD Symptom Severity Interview
467
Přehledovéstudie /
při léčbě deprese srovnávaly EFT s PCA (přístup zaměřený na člověka) (Ellison et
al., 2009; Goldman et al., 2006; Greenberg a Watson, 1998) a s KBT (Watson et al.,
2003). Goldman et al. (2006) spojili dva výzkumné vzorky ze studie York 1 (Green-
berg a Watson, 1998) a York 2 (Goldman et al., 2006) a srovnali účinnost EFT a PCA
při léčbě deprese. Zjistili, že oba přístupy byly vysoce účinné při léčbě deprese (EFT
d = 2,86; PCA d = 2,29), avšak klienti z EFT skupiny měli na konci léčby statisticky
významně nižší míru depresivity (p < ,05) než participanti z PCA skupiny, přičemž
na začátku léčby se tyto skupiny v tomto směru statisticky významně nelišily. Ellison
et al. (2009) porovnávali stabilitu změny depresivní symptomatologie po uplynutí
šesti a 18 měsíců od ukončení léčby prostřednictvím EFT a PCA. Rozdíl mezi EFT
a PCA se ukázal až po uplynutí 18 měsíců od ukončení léčby. K relapsu deprese do-
šlo u statisticky významně menšího (p < ,05) počtu EFT klientů (n = 5; 22,7 %) ve
srovnání s PCA klienty (n = 11; 52,4 %). EFT klienti si udrželi nepřítomnost, nebo jen
minimální přítomnost symptomů deprese statisticky významně (p < ,05) delší dobu
(M = 60,18; SD = 15,47 týdnů), než klienti v PCA-skupině (M = 47,43; SD = 20,97
týdnů). Uvedené studie tedy naznačují, že EFT je efektivnější při léčbě deprese ve
srovnání s PCA, a to na konci léčby i po uplynutí 18 měsíců od ukončení léčby. Míra
tohoto rozdílu však zatím nebyla ve studiích posuzována. Watson et al. (2003) porov-
návali účinnost EFT a KBT při léčbě deprese. Po absolvování léčby dosáhlo 58 % kli-
entů v EFT skupině a 52 % klientů v KBT skupině klinicky významné změny v míře
depresivity. Oba přístupy se ukázaly jako vysoce účinné při srovnání míry symptomů
deprese na začátku léčby a po jejím skončení (EFT d = 1,73; KBT d = 1,69), při-
čemž rozdíly v účinnosti EFT a KBT nebyly významné. Výsledky studie Watson et al.
(2003) tak naznačují, že EFT může být při léčbě deprese podobně účinná jako KBT.
Sociálníúzkost
Shahar et al. (2017) testovali účinnost EFT při léčbě 12 dospělých klientů trpících
sociální úzkostí. Využili při tom tzv. nonconcurrent multiple-baseline design: klienti
čekali na zahájení léčby, a to po dobu čtyř, osmi, nebo dvanácti týdnů ode dne vstup-
ního diagnostického pohovoru. Úroveň sociální úzkosti se u klientů v průběhu čekání
na začátek léčby signikantně nezměnila (d = - 0,35). Sedm z jedenácti klientů po
absolvování léčby (maximálně 28 sezení) nenaplnilo diagnostická kritéria pro sociální
úzkost. Míra efektu na konci léčby ukazuje na významné snížení symptomů sociální
úzkosti (d = - 2,37, LSAS). Toto snížení zůstalo stabilní i po uplynutí šesti a dvanácti
měsíců od ukončení léčby (po 6 měsících od ukončení léčby: d = 0,01; 12 měsíců po
ukončení léčby: d = 0,15).
Trauma
V roce 2001 (Paivio et al.) byla publikována studie ověřující účinnost EFT u 36 do-
spělých jednotlivců, kteří se v dětství stali oběťmi zneužívání. Jedná se o kvaziexpe-
rimentální studii s tzv. delayed start designem: klienti byli na začátku studie náhodně
rozděleni do dvou skupin, přičemž klienti v první skupině vstoupili do léčby ihned,
zatímco klienti ve druhé skupině obdrželi léčbu přibližně 20 týdnů poté, co vstoupili
do studie. Všichni klienti obdrželi průměrně 20 hodin léčby při jednotýdenní frekven-
ci. Výsledky ukázaly, že klienti, kteří absolvovali léčbu ihned, dosáhli významného
zlepšení (1,03 směrodatné odchylky; měřeno SCL (Symptom Checklist-90-Revised)).
V případě klientů ve druhé, zpožděné, skupině došlo v průběhu čekání na léčbu k mi-
nimálnímu zlepšení (autoři neuvádějí konkrétní údaje o statistické významnosti); po
absolvování léčby však došlo i u těchto klientů k významnému zlepšení srovnatelné-
mu se zlepšením u klientů v první skupině. V obou skupinách se účinky léčby udržely
468 / Přehledovéstudie
i po uplynutí 9 měsíců, kdy proběhlo poslední měření (opět nejsou uvedeny údaje
o statistické významnosti).
Paivio et al. (2010) navázali další studií: klienty byli ženy a muži s historií různých
typů týrání v dětství (zneužívání, zanedbávání apod.). Studie hodnotila a porovnávala
účinnost dvou verzí EFT. Klienti byli náhodně přiřazeni do dvou skupin: 20 klientů
podstoupilo EFT včetně techniky imaginární konfrontace (IC) se zraňující osobou, za-
tímco u dalších 20 klientů bylo při zpracovávání traumatizujícího obsahu využíváno
techniky empatické explorace (EE). Posttest měření v osmi dimenzích (vyhýbavost,
úzkostnost, depresivita apod., viz tab. 3) ukázalo statisticky významné zlepšení (ima-
ginární konfrontace: d = 1,67; empatická explorace: d = 1,24), přičemž katamnestické
měření se statisticky významně nelišilo od post-testu (follow-up: p = 0,19). Při srov-
nání výsledků v obou skupinách při tom nebyl prokázán statisticky významný rozdíl.
Poruchypříjmupotravy
Dále jsme identikovali studii (pilotní RCT) (Glisenti et al., 2021), která ověřovala
účinnost EFT při léčbě poruch příjmu potravy, konkrétně záchvatovitého přejídání
(Binge Eating Disorder; BED). Účastníci studie naplňovali diagnostická kritéria pro
BED podle DSM-V. Klienti byli náhodně přiděleni do experimentální a kontrolní sku-
piny (wait-list). Po absolvování 12týdenní léčby u obou skupin došlo ke: a) snížení
počtu epizod záchvatovitého přejídání (konzumace velkého množství jídla spojená
s pocitem ztráty kontroly; d = 0,99), b) snížení počtu dní, ve kterých se tyto epizody
objevily (d = 1,51) a c) snížení dalších symptomů, jako jsou problematické chování,
myšlení a negativní emoce spojené s přejídáním (d = 1,1) v rámci pre-post měření.
Tyto výsledky potvrzují velkou míru efektu EFT při snižování symptomů záchva-
tovitého přejídání. Studie dále nezaznamenala signikantní rozdíl mezi posttestem
a tříměsíčním follow-up, což ukazuje na stabilitu účinku v čase. Počet klientů nenapl-
ňujících diagnostická kritéria pro záchvatovité přejídání byl na konci léčby 55 % a po
tříměsíčním follow-up 60 %. Tato zjištění poskytují podporu pro využití a provedi-
telnost EFT jako léčebného postupu pro záchvatovité přejídání. Limitem této pilotní
RCT studie je, že všichni klienti ve studii obdrželi EFT od téhož terapeuta.
DISKUSE
Výsledky našeho systematického přehledu potvrzují existenci osmi studií ověřují-
cích účinnost EFT. Tyto studie ověřovaly účinnost u diagnóz jako deprese, sociální
úzkost, dále při léčbě traumatu a záchvatovitého přejídání. Ve všech identikova-
ných studiích byla podpořena účinnost EFT. Koecienty praktické významnosti
(Cohenovo d) se pohybovaly v rozmezí od 0,99 do 2,99. To svědčí pro vysokou
míru účinnosti EFT.
Deprese
Depresi jako primární cílové diagnóze se dosud věnovaly tři studie (Goldman et al.,
2006; Greenberg a Watson, 1998; Watson et al., 2003), které potvrdily vysokou míru
účinnosti individuální EFT. Dvě studie zároveň potvrdily stabilitu dosažených změn
po uplynutí šesti (Greenberg a Watson, 1998) až 18 měsíců (Ellison et al., 2009;
Greenberg a Watson, 1998) od ukončení léčby. Dle kritérií Chambless a Hollona
(1998) pro posuzování empirické evidence účinnosti léčby lze díky existenci mini-
málně tří randomizovaných kontrolovaných studií potvrzujících účinnost při léčbě
deprese EFT klasikovat jako účinnou léčbu deprese. Na základě empirických důkazů
byla Společností klinické psychologie Americké psychologické asociace klasiková-
469
Přehledovéstudie /
na EFT jako terapie se „střední empirickou evidencí o účinnosti při léčbě deprese”
(APA Presidential Task Force on Evidence-Based Practice, 2006).
Goldman et al. (2006) empiricky zdokumentovali mírnou převahu účinnosti EFT
v porovnání s PCA. Tato zjištění však vyžadují další empirickou podporu v nezávislé
studii, neboť například výsledky metaanalýzy Marcuse et al. (2014) podporují spí-
še hypotézu ekvivalence účinnosti jednotlivých psychoterapeutických přístupů (tzv.
Dodo bird verdict). Obdobně Cuijpers et al. (2011) analýzou série metaanalýz ověřu-
jících účinnost psychologické léčby deprese u dospělých jednotlivců došli k závěru,
že účinné jsou různé psychoterapeutické přístupy (například KBT či nedirektivní pod-
půrné terapie). Kritická analýza třech metaanalýz Wampolda et al. (2017) taktéž nepo-
tvrdila superioritu některého z přístupů (v tomto případě KBT) při léčbě psychických
poruch. Tato zjištění jsou v souladu se závěry studií ověřujících účinnost EFT, které
potvrdily, že EFT byla při léčbě deprese přinejmenším stejně účinná jako PCA (Elli-
son et al., 2009; Goldman et al., 2006; Greenberg a Watson, 1998) či KBT (Watson et
al., 2003), nicméně vyslovovat závěry o superioritě EFT je předčasné.
Námi identikované studie věnující se EFT při léčbě deprese naplňovaly klíčo-
vá kritéria pro posuzování kvality studií ověřujících účinnost intervence (Chambless
a Hollon, 2012), jako je např. cílený výběr klientů splňujících diagnostická kritéria
pro depresi, randomizace klientů, přítomnost kontrolní skupiny, kompetence a počet
terapeutů, posuzování adherence léčby v souladu s protokolem pro příslušný psycho-
terapeutický přístup, analýza výsledků u klientů, kteří nedokončili léčbu, či zhodno-
cení statistické či klinické významnosti účinnosti léčby. Tyto studie se však nevyhnu-
ly limitu spočívajícím ve spřízněnosti autora se zkoumaným přístupem (allegiance),
tedy spřízněnosti autorů studií s EFT. Dosavadní experimentální studie byly zároveň
realizovány u dospělých klientů. Stále tedy chybí evidence účinnosti EFT při léčbě
deprese u seniorů či adolescentů.
Sociálníúzkost
V rámci naší studie jsme identikovali rovněž pilotní studii, která ověřovala účinnost
individuální formy EFT při léčbě sociální úzkosti (Shahar et al., 2017). Po ukončení
léčby došlo v případě symptomů výše uvedené diagnózy k významnému zlepšení.
V této studii se EFT ukázala jako účinná při redukci symptomů, přičemž pozitivní
změny byly stabilní i po 6 a 12 měsících od ukončení léčby. Design studie navíc
umožnil kontrolovat faktor spontánní remise. Jedním z limitů studie je nízká diverzita
výzkumného vzorku. Dalším limitem studie je potenciální existence terapeutických
faktorů, které mohly přispět k účinnosti léčby, aniž by byly denovány jako součást
EFT. Dále je to skutečnost, že léčbu poskytovali pouze dva terapeuti, kteří jsou sou-
časně autory studie. Autoři studie Shahar et al. (2017) jsou zatím jedinými autory,
kteří přinesli empirické výsledky týkající se účinnosti EFT při léčbě sociální úzkosti.
Bylo by třeba realizovat další studie účinnosti, které by ověřily nadějné, nicméně vel-
mi předběžné důkazy o účinnosti EFT při léčbě výše uvedené diagnózy.
Trauma
Identikovali jsme dvě studie, které ověřovaly účinnost EFT při léčbě traumatu (Pa-
ivio a Nieuwenhuis, 2001; Paivio et al., 2010). U obou výše uvedených studií byla
zjištěna vysoká účinnost EFT při redukování symptomů traumatu, přičemž pozitivní
změny se udržely i po devíti měsících (Paivio a Nieuwenhuis, 2001) či 12 měsících
od ukončení léčby, a to jak v případě využití imaginární konfrontace, tak empatické
explorace (Paivio et al., 2010). Obě studie mají svá omezení. Limitem studie Paivio
a Nieuwenhuise (2001) je, že autoři neuvádějí míru efektu, která by byla výsledkem
470 / Přehledovéstudie
srovnání skórů dotazníků/škál vyplněných klienty před a po ukončení léčby. Na druhé
straně silnou stránkou studie je její design, který umožnil zjistit, že bez intervence
nedocházelo u klientů k významným změnám v symptomatologii. Druhá studie (Pai-
vio et al., 2010) potvrdila účinnost EFT a dokumentuje rovněž (vysokou) míru efektu
EFT. Významným limitem druhé studie je, že v obou skupinách obdrželi klienti léčbu
prostřednictvím EFT, byť s různými terapeutickými technikami. Absentuje zde kon-
trolní skupina klientů, která by absolvovala léčbu prostřednictvím jiného přístupu,
případně by byla bez intervence. EFT pro léčbu traumatu je proto možné aktuálně
považovat za pravděpodobně účinnou. Bylo by vhodné, aby byla další studie zkouma-
jící EFT při léčbě traumatu koncipována jako srovnání s jiným psychoterapeutickým
přístupem a zároveň provedena jiným – nezávislým výzkumným týmem (Chambless
a Hollon, 1998). Případné potvrzení účinnosti EFT při léčbě traumatu by mohlo roz-
šířit nabídku intervencí v této oblasti.
Poruchypříjmupotravy
Pilotní RCT studie (Glisenti et al., 2021) potvrdila vysokou míru účinnosti individu-
ální EFT při léčbě poruch příjmu potravy, konkrétně záchvatovitého přejídání. Studie
měla nízkou míru odstoupivších účastníků (4,76 %) ve srovnání s jinými léčebnými
postupy: u KBT 11,1 % (Wiley et al., 2002) a 21,3 % (Tasca et al., 2006), nebo
8,6 % u interpersonální psychoterapie (Peat et al., 2017). Ve srovnání s léčebnými
postupy KBT pro tuto diagnózu vykazuje EFT vyšší míru efektu: u KBT d = 0,36 a
d = 0,30 (Spielmans et al., 2013). Limitem předkládané RCT studie je: a) relativně
krátce hodnocená udržitelnost efektu – follow-up byl tři měsíce, b) relativně malý vý-
zkumný vzorek, kde výraznou většinu tvořily ženy (80 %) a c) všechny intervence po-
skytl jeden terapeut (první autor studie). Tato skutečnost mohla vést ke zkreslení míry
efektu. Nedávná studie (Saxon et al., 2017) však ukazuje, že efekt terapeuta má vliv
jen na 5,8 % rozptylu změny symptomů. Bylo by vhodné, aby budoucí experimentální
studie hodnotící účinnost individuální formy EFT při léčbě poruch příjmu potravy
zahrnula větší výzkumný soubor, bylo v ní rovnoměrné zastoupení žen a mužů coby
účastníků studie a aby hodnotila udržitelnost změny v delším časovém intervalu a vy-
užila většího počtu intervenujících terapeutek a terapeutů.
Silnéstránkyaomezenístudie
Metodologie systematického přehledu studií ověřujících účinnost intervence při léčbě
psychických poruch napomáhá redukci předpojatostí či zkreslení používáním explicit-
ních metod pro vyhledávání literatury a kritickým hodnocením dosud realizovaných
studií (Crowther et al., 2010). Kromě toho je silnou stránkou našeho metodologického
postupu zařazení studií, které použily kontrolní skupinu (příp. wait-list), a tím umož-
nily ověřit kauzální efekt intervence. Další předností této systematické přehledové
studie je, že se její postupy řídily metodikou PRISMA. Tato skutečnost dále snižuje
pravděpodobnost, že výsledky této studie jsou ovlivněny různými druhy zkreslení.
Výsledky našeho systematického přehledu mají několik limitů. Dle Chambless
a Hollona (1998) se účinnost intervence nejlépe prokazuje prostřednictvím RCT stu-
dií, což bylo prioritou také našeho vyhledávání. Chambless a Hollon však tvrdí, že
i precizně kontrolované jednopřípadové experimenty (controlled single case experi-
ments) a jejich skupinové analogie mají potenciál potvrdit účinnost dané intervence.
V naší studii jsme se zaměřili pouze na ty studie, které mají kvantitativní design,
a použili určitou formu kontrolní skupiny (tzv. wait-list, jiná intervence apod.). Proto
je možné, že byly publikovány případové studie ověřující účinnost individuální formy
EFT, které nebyly do našeho přehledu zařazeny. Druhým omezením naší studie je
471
Přehledovéstudie /
nemožnost srovnání výsledků stejného druhu vzhledem k nedostatečnému reporto-
vání závěrů v primárních studiích. Třetím limitem našeho systematického přehledu
je selektivní hodnocení účinků léčby; identikované studie zpravidla přinášejí širší
paletu evidence o účinnosti léčby EFT i nad rámec primární symptomatologie, např.
zlepšení sebepojetí, snížení interpersonálních koniktů a celkového distresu u depre-
sivních klientů ve studiích Greenberg a Watson (1998) a Watson (2003). V naší studii
jsme však vyhodnocovali pouze výsledky měření symptomů psychických poruch či
obtíží, na které byla léčba primárně zaměřená (např. výsledky z BDI při léčbě depre-
se). Pokud se tedy daná zjištění přímo nevztahovala k symptomům primární duševní
poruchy, nebyla do analýzy zahrnuta.
Limitem našeho systematického přehledu bylo i omezení na texty psané v ang-
lickém jazyce. Riziko opomenutí studií, které nepodpořily či zpochybnily účinnost
EFT, jsme se snažili minimalizovat tím, že jsme při vyhledávání zohlednili i disertač-
ní práce, v jejichž případě existuje vyšší pravděpodobnost, že výsledky nepodpořily
stanovené hypotézy. Neidentikovali jsme však žádnou studii, která by nepotvrzovala
účinnost EFT.
ZÁVĚR
EFT své kořeny v empirickém výzkumu terapeutického procesu a terapeutické
změny (Greenberg, 2016; Greenberg a Goldman, 2019). Za posledních 30 let bylo
publikováno minimálně osm studií ověřujících účinnost individuální EFT prostřed-
nictvím (kvazi)experimentálních studií při léčbě psychických poruch. Nejsilnější
evidenci má aktuálně individuální EFT při léčbě deprese u této poruchy či obtíží
je možné považovat EFT za účinnou. Byly uskutečněny pilotní studie, které ověřily
účinnost EFT při léčbě sociální úzkosti, traumatu a poruch příjmu potravy. V případě
těchto diagnóz či obtíží je potřeba realizovat další nezávislou studii, která by potvrdila
pilotní zjištění; teprve tehdy bude možné považovat EFT za účinnou při léčbě sociál-
ní úzkosti, traumatu a poruch příjmu potravy. V současnosti se vyvíjejí protokoly EFT
pro léčbu dalších psychických poruch (generalizovaná úzkostná porucha, poruchy
osobnosti atd.). V této oblasti však dosud nebyly publikovány studie, které by splňo-
valy metodologické standardy pro potvrzení účinnosti EFT.
LITERATURA
Primární studie zahrnuté do této studie jsou
označeny hvězdičkou.
APA Presidential Task Force on Evidence-Based
Practice (2006). Evidence-based practice in
psychology. American Psychologist, 61, 271-
285. https://div12.org/diagnosis/depression/
Beasley, C. C., & Ager, R. (2019). Emotion-
ally Focused Couples Therapy: A system-
atic review of its effectiveness over the past
19 Years. Journal of Evidence-Based Social
Work, 16(2), 144-159. https://doi.org/10.1080
/23761407.2018.1563013
Berkelaar, M. (2020). LpSolve: (R package ver-
sion 5.6.15) [Computer software]. https://
CRAN.R-project.org/package=lpSolve
Chambless, D. L., & Hollon, S. D. (2012). Treat-
ment validity for intervention studies. In H.
Cooper, P. M. Camic, D. L. Long, A. T. Pant-
er, D. Rindskopf, & K. J. Sher (Eds.), A PA
handbook of research methods in psychology,
Vol 2: Research designs: Quantitative, quali-
tative, neuropsychological, and biological. (s.
529-552). American Psychological Associa-
tion. https://doi.org/10.1037/13620-028
Cohen, J. (1960). A coefcient of agreement
for nominal scales. Educational and Psycho-
logical Measurement, 20, 37-46. https://doi.
org/10.1177/001316446002000104
Crowther, M., Lim, W., & Crowther, M. A.
(2010). Systematic review and meta-analysis
methodology. Blood, 116(17), 3140-3146. htt-
ps://doi.org/10.1182/blood-2010-05-280883
Cuijpers, P., Andersson, G., Donker, T., & van
Straten, A. (2011). Psychological treatment of
depression: Results of a series of meta-analy-
ses. Nordic Journal of Psychiatry, 65(6), 354-
364. https://doi.org/10.3109/08039488.2011.
596570
472 / Přehledovéstudie
Elliott, R., Watson, J., Greenberg, L. S., Timu-
lak, L., & Freire, E. (2013). Research on hu-
manistic-experiential psychotherapies. In M.
J. Lambert (Ed.), Bergin & Gareldʼs Hand-
book of psychotherapy and behavior change
(pp. 495-538). Wiley.
*Ellison, J. A., Greenberg, L. S., Goldman,
R. N., & Angus, L. (2009). Maintenance of
gains following experiential therapies for
depression. Journal of Consulting and Clini-
cal Psychology, 77(1), 103-112. https://doi.
org/10.1037/a0014653
Gamer, M., Lemon, J., & Puspendra, I. (2019).
irr: Various coefcients of interrater reliabil-
ity and agreement. https://CRAN.R-project.
org/package=irr
*Glisenti, K., Strodl, E., King, R., & Greenberg,
L. (2021). The feasibility of emotion-focused
therapy for binge-eating disorder: A pilot
randomised wait-list control trial. Jour-
nal of Eating Disorders, 9(1), 2. https://doi.
org/10.1186/s40337-020-00358-5
*Goldman, R. N., Greenberg, L. S., & Angus, L.
(2006). The effects of adding emotion-focused
interventions to the client-centered relation-
ship conditions in the treatment of depression.
Psychotherapy Research, 16(5), 537-549.
https://doi.org/10.1080/10503300600589456
Greenberg, L. S. (2016). Emotion-focused Ther-
apy. American Psychological Association.
*Greenberg, L. S., & Watson, J. (1998). Expe-
riential therapy of depression: Differential ef-
fects of Client-Centered Relationship Condi-
tions and Process Experiential Interventions.
Psychotherapy Research, 8(2), 210-224.
https://doi.org/10.1080/10503309812331332
317
Greenberg, L. S., & Goldman, R. N. (2019).
Clinical handbook of emotion-focused thera-
py. American Psychological Association.
Halamová, J. (2013a). Na emócie zameraná
individuálna psychoterapia. Psychoterapie,
7(1). https://journals.muni.cz/psychoterapie/
article/view/9651
Halamová, J. (2013b). Párová psychoterapia za-
meraná na emócie. Československá psycholo-
gie, 57(5), 430-446.
Halamová, J. (2015). Terapia zameraná na
emócie. In M. Lečbych, & M. Friedlová
(Eds.), Psychoterapeutické směry (s. 123-
144). Univerzita Palackého Olomouc.
Liberati, A., Altman, D. G., Tetzlaff, J., Mulrow,
C., Gøtzsche, P. C., Ioannidis, J. P. A., Clarke,
M., Devereaux, P. J., Kleijnen, J., & Moher,
D. (2009). The PRISMA statement for report-
ing systematic reviews and meta-analyses
of studies that evaluate healthcare interven-
tions: Explanation and elaboration. BMJ, 339,
b2700. https://doi.org/10.1136/bmj.b2700
Marcus, D. K., O’Connell, D., Norris, A. L., &
Sawaqdeh, A. (2014). Is the Dodo bird endan-
gered in the 21st century? A meta-analysis of
treatment comparison studies. Clinical Psy-
chology Review, 34(7), 519-530. https://doi.
org/10.1016/j.cpr.2014.08.001
McHugh, M. L. (2012). Interrater reliabil-
ity: The kappa statistic. Biochemia Medica,
22(3), 276-282. https://doi.org/10.11613/
BM.2012.031
*Paivio, S. C., & Nieuwenhuis, J. A. (2001). Ef-
cacy of emotion focused therapy for adult
survivors of child abuse: A preliminary study.
Journal of Traumatic Stress, 14(1), 115-133.
https://doi.org/10.1023/A:1007891716593
*Paivio, S. C., Jarry, J. L., Chagigiorgis, H.,
Hall, I., & Ralston, M. (2010). Efcacy of
two versions of emotion-focused therapy for
resolving child abuse trauma. Psychotherapy
research: Journal of the Society for Psycho-
therapy Research, 20(3), 353-366. https://doi.
org/10.1080/10503300903505274
Peat, C. M., Berkman, N. D., Lohr, K. N.,
Brownley, K. A., Bann, C. M., Cullen, K.,
Quattlebaum, M. J., & Bulik, C. M. (2017).
Comparative effectiveness of treatments for
Binge-Eating Disorder: Systematic review
and network meta-analysis. European Eating
Disorders Review: the Journal of the Eating
Disorders Association, 25(5), 317-328. htt-
ps://doi.org/10.1002/erv.2517
R Core Team (2020). R: A language and envi-
ronment for statistical computing. R Foun-
dation for Statistical Computing. https://
www.R-project.org/
Revelle, W. (2020). psych: Procedures for psy-
chological, psychometric, and personality
research. Northwestern University, Evanston,
Illinois. R package version 2.0.12, https://
CRAN.R-project.org/package=psych
Rice, L. N., & Greenberg, L. S. (1984). Patterns
of change: Intensive analysis of psychothera-
py process. Guilford Press.
Saxon, D., Firth, N., & Barkham, M. (2017).
The relationship between therapist effects and
therapy delivery factors: Therapy modality,
dosage, and non-completion. Administration
and Policy in Mental Health, 44(5), 705-715.
https://doi.org/10.1007/s10488-016-0750-5
*Shahar, B., Bar-Kalifa, E., & Alon, E. (2017).
Emotion-focused therapy for social anxi-
ety disorder: Results from a multiple-base-
line study. Journal of Consulting and Clini-
cal Psychology, 85(3), 238-249. https://doi.
org/10.1037/ccp0000166
Spielmans, G. I., Benish, S. G., Marin, C.,
Bowman, W. M., Menster, M., & Wheeler,
A. J. (2013). Specicity of psychological
treatments for bulimia nervosa and binge
473
Přehledovéstudie /
eating disorder? A meta-analysis of direct
comparisons. Clinical Psychology Review,
33(3), 460-469. https://doi.org/10.1016/j.
cpr.2013.01.008
Tasca, G. A., Ritchie, K., Conrad, G., Balfour,
L., Gayton, J., Lybanon, V., & Bissada, H.
(2006). Attachment scales predict outcome
in a randomized controlled trial of two group
therapies for binge eating disorder: An apti-
tude by treatment interaction. Psychother-
apy Research, 16(1), 106-121. https://doi.
org/10.1080/10503300500090928
Timuľák, L. (2010). Na osobu zaměřená
a prožitková psychoterapie. In Z. Vybíral &
Z. Roubal (Eds.), Současná psychoterapie
(pp. 147-163). Portál.
Timuľák, L. (2013). Integratívna terapia zame-
raná na emócie. Psychoterapie, 3(3-4). Vy-
hledáno na https://journals.muni.cz/psycho-
terapie/article/view/9631
Timuľák, L. (2020). Transformace emoční
bolesti v psychoterapii – Terapie zaměřená
na emoce. Portál.
Timuľák, L., & Pascual-Leone, A. (2015). New
developments for case conceptualization in
Emotion-Focused Therapy. Clinical Psychol-
ogy & Psychotherapy, 22(6), 619-636. https://
doi.org/10.1002/cpp.1922
Wampold, B. E., Flückiger, C., Del Re, A. C.,
Yulish, N. E., Frost, N. D., Pace, B. T., Gold-
berg, S. B., Miller, S. D., Baardseth, T. P.,
Laska, K. M., & Hilsenroth, M. J. (2017).
In pursuit of truth: A critical examination of
meta-analyses of cognitive behavioral thera-
py. Psychotherapy Research: Journal of the
Society for Psychotherapy Research, 27(1),
14-32. https://doi.org/10.1080/10503307.201
6.1249433
*Watson, J. C., Gordon, L. B., Stermac, L., Kalo-
gerakos, F., & Steckley, P. (2003). Comparing
the effectiveness of process-experiential with
cognitive-behavioral psychotherapy in the
treatment of depression. Journal of Consult-
ing and Clinical Psychology, 71(4), 773-781.
https://doi.org/10.1037/0022-006x.71.4.773
Wiley, D. E., Welch, R. R., Stein, R. I.,
Spurrell, E. B., Cohen, L. R., Saelens, B. E.,
Dounchis, J. Z., Frank, M. A., Wiseman, C.
V., & Matt, G. E. (2002). A randomized com-
parison of group cognitive-behavioral ther-
apy and group interpersonal psychotherapy
for the treatment of overweight individuals
with binge-eating disorder. Archives of Gen-
eral Psychiatry, 59(8), 713-721. https://doi.
org/10.1001/archpsyc.59.8.713
SOUHRN
Cíl. Metodologie systematického přehledu stu-
dií ověřujících účinnost intervence při léčbě
psychických poruch napomáhá redukci před-
pojatostí či zkreslení používáním explicitních
a rigorózních metod pro vyhledávání literatury
a kritickým hodnocením dosavadních studií.
Doposud nebyla realizována systematická pře-
hledová studie, která by se věnovala účinnosti
individuální formy terapie zaměřené na emoce
(EFT), a to navzdory rostoucímu počtu výzkum-
ných zjištění zkoumajících účinnost EFT. Cílem
tohoto systematického přehledu je proto zhod-
notit účinnost individuální formy EFT při léčbě
psychických poruch a potíží.
Metoda. V této studii autoři postupovali dle me-
todologického manuálu PRISMA, včetně vyhle-
dávání v databázích EBSCO, PubMed a Web of
Science. Po odstranění duplicitních záznamů,
posouzení abstraktů dvěma posuzovateli a poté
i obsahu výzkumných studií dle kritérií pro za-
členění/vyřazení studií analyzovali identikova-
né studie. Analýza byla zaměřena na posouzení
velikosti efektu pre-post terapeutické změny,
udržitelnost změny v rámci follow-up, případně
porovnání efektu změny s jiným psychotera-
peutickým přístupem zhodnocením statistické
a praktické významnosti změn (effect size).
Výsledky. Autoři identikovali sedm studií,
které využily (kvazi)experimentální metodu
výzkumu účinnosti EFT. Výsledky podporu-
účinnost EFT i udržitelnost změny při léčbě
depresivity. Při léčbě sociální úzkosti, trauma-
tu a poruch příjmu potravy existuje předběžná
podpora účinnosti EFT. Zatím je tedy v případě
těchto poruch a potíží možné považovat EFT za
pravděpodobně účinnou.
Limity. Do tohoto systematického přehledu byly
vybrány pouze studie psané v anglickém jazyce,
a naopak nebyly zařazeny případové studie.
ResearchGate has not been able to resolve any citations for this publication.
Article
Full-text available
Background Research into psychotherapy for binge-eating disorder (BED) has focused mainly on cognitive behavioural therapies, but efficacy, failure to abstain, and dropout rates continue to be problematic. The experience of negative emotions is among the most accurate predictors for the occurrence of binge eating episodes in BED, suggesting benefits to exploring psychological treatments with a more specific focus on the role of emotion. The present study aimed to explore the feasibility of individual emotion-focused therapy (EFT) as a treatment for BED by examining the outcomes of a pilot randomised wait-list controlled trial. Methods Twenty-one participants were assessed using a variety of feasibility measures relating to recruitment, credibility and expectancy, therapy retention, objective binge episodes and days, and binge eating psychopathology outcomes. The treatment consisted of 12 weekly one-hour sessions of EFT for maladaptive emotions over 3 months. A mixed model approach was utilised with one between effect (group) using a one-way analysis of variance (ANOVA) to test the hypothesis that participants immediately receiving the EFT treatment would demonstrate a greater degree of improvement on outcomes relating to objective binge episodes and days, and binge eating psychopathology, compared to participants on the EFT wait-list; and one within effect (time) using a repeated-measures ANOVA to test the hypothesis that participation in the EFT intervention would result in significant improvements in outcome measures from pre to post-therapy and then maintained at follow-up. Results Recruitment, credibility and expectancy, therapy retention outcomes indicated EFT is a feasible treatment for BED. Further, participants receiving EFT demonstrated a greater degree of improvement in objective binge episodes and days, and binge eating psychopathology compared to EFT wait-list control group participants. When participants in the EFT wait-list control group then received treatment and outcomes data were combined with participants who initially received the treatment, EFT demonstrated significant improvement in objective binge episodes and days, and binge eating psychopathology for the entire sample. Conclusions These findings provide further preliminary evidence for the feasibility of individual EFT for BED and support more extensive randomised control trials to assess efficacy. Trial registration The study was retrospectively registered with the Australian New Zealand Clinical Trials Registry ( ACTRN12620000563965 ) on 14 May 2020.
Article
Full-text available
Purpose: A meta-analysis is the review of several qualifying studies where the findings of each study is analyzed and is then pooled as to determine if an intervention is effective or not. The aim of this meta-analysis was to evaluate if the intervention of Emotionally Focused Couples Therapy (EFCT), also referred to as Emotionally Focused Therapy (EFT), continues to be an effective intervention, since its last meta-analysis in 1999, and to determine whether the improvements noted in EFCT continue to be effective, over a period of time, following the initial intervention. Method: For the meta-analysis, nine studies which identify as randomized control trials (RCTs), were extracted and utilized from the original systematic search. These nine studies were used to evaluate EFCT's initial pre to post-treatment effectiveness. The portion of the meta-analysis, which evaluates whether EFCT sustained improvement at follow-up, consisted of four studies that identify as RCTs. Results: The results strongly suggest that the intervention of EFCT not only improved marital satisfaction (Hedge's g coefficient = 2.09) but also, the improvement in marital satisfaction was sustained at follow up. This sustained improvement was evident through the results of both the Friedman's repeated-measures and the post hoc Wilcox (χ2 = 6.500, p = 0.039). Conclusion: The findings provide preliminary support that, as it relates to marital satisfaction, EFCT is an effective treatment, both in facilitating change during treatment, and in maintaining those improvements following treatment.
Article
Full-text available
Objective: Three recent meta-analyses have made the claim, albeit with some caveats, that cognitive-behavioral treatments (CBT) are superior to other psychotherapies, in general or for specific disorders (e.g., social phobia). Method: The purpose of the present article was to examine four issues in meta-analysis that mitigate claims of CBT superiority: (a) effect size, power, and statistical significance, (b) focusing on disorder-specific symptom measures and ignoring other important indicators of psychological functioning, (c) problems inherent in classifying treatments provided in primary studies into classes of treatments, and (d) the inclusion of problematic trials, which biases the results, and the exclusion of trials that fail to find differences among treatments. Results: When these issues are examined, the effects demonstrating the superiority of CBT are small, nonsignificant for the most part, limited to targeted symptoms, or are due to flawed primary studies. Conclusion: Meta-analytic evidence for the superiority of CBT in the three meta-analysis are nonexistent or weak.
Article
Full-text available
To consider the relationships between, therapist variability, therapy modality, therapeutic dose and therapy ending type and assess their effects on the variability of patient outcomes. Multilevel modeling was used to analyse a large sample of routinely collected data. Model residuals identified more and less effective therapists, controlling for case-mix. After controlling for case mix, 5.8 % of the variance in outcome was due to therapists. More sessions generally improved outcomes, by about half a point on the PHQ-9 for each additional session, while non-completion of therapy reduced the amount of pre-post change by six points. Therapy modality had little effect on outcome. Patient and service outcomes may be improved by greater focus on the variability between therapists and in keeping patients in therapy to completion.
Article
Psychological and pharmacological interventions for binge-eating disorder have previously demonstrated efficacy (compared with placebo or waitlist control); thus, we aimed to expand that literature with a review of comparative effectiveness. We searched MEDLINE,® EMBASE,® Cochrane Library, Academic OneFile, CINAHL® for binge-eating disorder treatment articles and selected studies using predetermined inclusion and exclusion criteria. Data were sufficient for network meta-analysis comparing two pharmacological interventions; psychological interventions were analysed qualitatively. In all, 28 treatment comparisons were included in this review: one pharmacological comparison (second-generation antidepressants versus lisdexamfetamine) and 26 psychological comparisons. Only three statistically significant differences emerged: lisdexamfetamine was better at increasing binge abstinence than second-generation antidepressants; therapist-led cognitive behavioural therapy was better at reducing binge-eating frequency than behavioural weight loss, but behavioural weight loss was better at reducing weight. The majority of other treatment comparisons revealed few significant differences between groups. Thus, patients and clinicians can choose from several effective treatment options. Copyright © 2017 John Wiley & Sons, Ltd and Eating Disorders Association.
Article
Objective: The purpose of the present study was to evaluate the efficacy of emotion-focused therapy (EFT) for adults suffering from social anxiety disorder (SAD). Method: Using a nonconcurrent multiple-baseline design, 12 patients (mean age = 26.75 years, SD = 5.15; 7 males) meeting criteria for SAD were treated with up to 28 sessions of EFT. EFT was based on an empathic relationship, 2-chair work for self-criticism, empty-chair work for unresolved feelings, and focusing. Patients were randomized to wait 4, 8, or 12 weeks between the intake and the first therapy session. Intake assessment included the MINI International Neuropsychiatric Interview (MINI; Sheehan et al. 1998), the clinician-administered Liebowitz Social Anxiety Scale (LSAS; Liebowitz, 1987), and various self-report questionnaires. The LSAS was also administered at the end of the baseline period and at posttreatment. The MINI was administered again at posttreatment. Self-reports were administered throughout the baseline, before each therapy session, and at 6-month and 12-month follow-ups. Results: One patient dropped out prematurely. Of the 11 completers, 7 did not meet criteria for SAD at the end of treatment. Intent-to-treat analysis showed that LSAS scores did not change during baseline, significantly improved during treatment (Cohen's d = -2.37), and remained improved during follow-up. Mixed regression models showed that SAD symptoms and self-criticism did not change during baseline, significantly improved during treatment, and remained improved during follow-up. Self-reassurance improved significantly during the follow-up phase. Conclusion: This study provides initial evidence supporting the efficacy of EFT for SAD. (PsycINFO Database Record
Article
Unlabelled: Emotion-focused therapy (EFT) has increasingly made use of case conceptualization. The current paper presents a development in the case conceptualization approach of EFT. It takes inspiration from recent research on emotion transformation in EFT. The case conceptualization presented here can guide the therapist in listening to the client's narrative and in observing the client's emotional presentation in sessions. Through observing regularities, the therapist can tentatively determine core emotion schemes' organizations, triggers that bring about the emotional pain, the client's self-treatment that contributes to the pain, the fear of emotional pain that drives avoidance and emotional interruption strategies. The framework recognizes global distress, into which the client falls, as a result of his or her inability to process the underlying pain, the underlying core pain and the unmet needs embedded in it. This conceptual framework then informs therapists as to which self-organizations (compassion and protective anger based) have to be facilitated to respond to the pain and unmet needs, so that they might transform it. The conceptual framework can guide the therapist's thinking/perceptions and actions in the session. Key practitioner message: Therapists can better facilitate emotional transformation when they understand the dynamics involved in the client's distress. Emotion transformation is facilitated by first helping the client to access the core underlying painful feelings and unmet needs embedded in them and then by helping the client to generate adaptive emotional responses to those unmet needs.
Article
The Dodo bird hypothesis asserts that when bona fide treatments are compared they yield similar outcomes and is consistent with a common factors or contextual model of psychotherapy. Wampold et al. (1997) the most recent comprehensive meta-analysis to test the Dodo bird hypothesis, yielded consistent evidence of treatment equivalence. However, some of Wampold et al.’s analytic strategies, such as using multiple effect sizes from the same study and prioritizing long-term follow-up, may have obscured treatment differences. The current meta-analysis updated Wampold et al. by analyzing studies published in the subsequent 16 years (k = 51). Separate effect sizes were calculated for primary outcomes versus secondary outcomes, at termination and follow-up. Contrary to the Dodo bird hypothesis, there was evidence of treatment differences for primary outcomes at termination. Furthermore, cognitive-behavioral treatments may be incrementally more effective than alternative treatments for primary outcomes. Consistent with the Dodo bird hypothesis, there was little evidence of treatment differences for the secondary outcomes at termination and follow-up. There are small, statistically significant differences between bona-fide treatments when the specific targets of those treatments are assessed, but not when secondary outcomes are assessed, providing mixed support for both specific factors and contextual models of psychotherapy.