Dopady pandemie na turismus a rekreaci

Abstract

Nemoci představují pro turismus významnou překážku. Cílem článku je nastínit jak a proč byl turismus zasažen pandemií covidu-19. Zásadní byla protiepidemická opatření zahrnující uzavření hranic a omezení volnočasového pohybu osob. Dokazují to jak data z ubytovacích zařízení, tak z turistických cílů včetně zoo, na jejichž příkladu je situace ilustrována. Největší ztráty zaznamenaly destinace závislé na mezinárodním turismu.

//
The effects of the pandemic on tourism and recreation. Diseases are substantial constraints for tourism. The present article aims to delineate how and why tourism has been affected by the COVID-19 pandemic. Anti-epidemic measures, including the closure of borders and restrictions on leisure mobility, were substantial. This is shown by data from accommodation establishments as well as from tourist attractions, namely zoos, which are used in the article to illustrate the situation. The highest losses were recorded by destinations dependent on international tourism.

Full text

20 GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY 31/1 (2021–2022)
Turismus, bezpečí anemoci
Turismus a bezpečnostní hrozby představují
významně spjaté fenomény. Nejenže je bezpečí
zásadní podmínkou pro úspěch turistických de-
stinací Krajňák, Vágner , ale též turismus
významnou měrou ovlivňuje míru bezpečnosti.
To platí obzvláště v dnešním propojeném světě.
Turismus může mít mírotvornou funkci, když
umožňuje sociální interakce a porozumění mezi
lidmi odlišných kultur, náboženství a národností
Krajňák . Avšak povrchní charakter, ko-
merční orientace či politické zabarvení turismu
představují limity pro dosažení této funkce, a na-
opak se lze často setkat s případy, kdy turismus
přispívá ke zhoršování bezpečnosti. Současná
pandemie je příkladem toho, jak přeshraniční
mobilita může vytvářet bezpečnostní problémy či
ovlivnit zdraví obyvatel Farzanegan a kol. .
Opačný proces, kdy nejrůznější události ohro-
žují turismus, je často probíraným výzkumným
tématem zejména kvůli předpokládaným dopa-
dům na poptávku v turismu. Hrozby přírodního
a antropogenního charakteru zapříčiňují pokles
příjezdů a příjmů z turismu v přímo zasažených
destinacích i v jejich okolí Krajňák . Pokud
jsou okolní destinace vnímané jako bezpečné
alternativy, mohou mít z krize v zasažené des-
tinaci naopak prospěch. Zároveň i přímo zasa-
žené destinace se mohou vyhnout nepříznivým
dopadům na turismus. Klíčovou roli hraje nejen
skutečná, ale především vnímaná a pociťovaná
bezpečnostní situace. Lidský mozek totiž ne vždy
funguje racionálně. Může se například dopustit
tzv. hráčova omylu, když předpokládá, že stejná
událost se na stejném místě nebude opakovat.
Navíc lidé, kteří pobývají fyzicky blíže, do rizikové
destinace spíše přicestují, a i proto se setkáváme
s jevem, že domácí turistické toky v dobách krizí
sílí. Přesto se u turistů povětšinou setkáváme
spíše s negativním psychologickým působením
nejrůznějších hrozeb. Ovšem nejen psychologické
dopady, ale i zničená infrastruktura, poničené
turistické atraktivity či cestovní restrikce před-
znamenávají pokles příjezdů a příjmů z turismu.
Intenzitu turismu a návštěvnost ovlivňuje
řada faktorů, které působí v různém měřítku
i čase načasování, doba trvání, krátkodobé vs.
dlouhodobé. Nemoci mohou mít krátkodobý
i dlouhodobý vliv na turismus a představují
jednu z hlavních hrozeb pro jeho existenci, zvlášť
vzhledem ke zvyšujícímu se výskytu epidemií
a pandemií ve . století Ozbay a kol. .
SARS, který se objevil s rokem  a rozšířil se
do  zemí, zasáhl především čínský turismus.
Nepříznivé dopady však pocítily i sousední země
a dále i Austrálie či Kanada. Prasečí chřipka
postihla nejvíce turismus v Mexiku, protože
mnoho cestovních kanceláří zrušilo své rezer-
vace a některé země přistoupily k zastavení letů
doz Mexika, odkud se nákaza v roce  začala
šířit do celého světa. MERS byl studován kvůli
možným dopadům na každoroční putování do
Mekky a z obavy, že by virus mohl být vyvezen
ze Saúdské Arábie, kde se v roce  začal šířit.
Nakonec byla nemocí zasažena jen menší část
Asie, turismus v Jižní Koreji však utrpěl zásadní
škody. Ebola se objevila již v roce , avšak její
šíření především v západní Africe od roku 
začalo děsit svět. V důsledku toho poklesl počet
turistů, kteří do Afriky přijeli.
Dopady pandemie
naturismus arekreaci
Turismus se odpoloviny 20. století stal jedním zklíčových sektorů ekonomiky
ajeho význam odté doby roste. Navíc vytváří zisky nejen vesvém odvětví,
ale profitují zněj idalší napojené sektory ekonomiky. Tímse ekonomická
situace vmnohých regionech podstatně zlepšila, některé se však naturismu
staly zcela závislými. Vpřípadě omezení mobility lidí, ať už mezinárodní či
vnitrostátní, jsou ztráty vtomto sektoru značné. Je tedy zřejmé, že během
pandemie covidu-19 byl turismus jedním znejvíce zasažených odvětví.
Lukáš Nekolný
Tomáš Krajňák
Univerzita Karlova,
Přírodovědecká fakulta,
katedra sociální geografie
aregionálního rozvoje;
lukas.nekolny@natur.cuni.cz;
tomas.krajnak@natur.cuni.cz
TÉMA ČÍSLA

GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY 31/1 (2021–2022) 21
Ve všech těchto případech byl turismus jedním
z nejvíce postižených odvětví ekonomiky, což po-
tvrzuje jeho citlivost na globální dění. Turismus
se ale zároveň dokáže z krize rychle dostat. Navíc
ani jedna ze zmíněných epidemií nebyla tako-
vého rozsahu prostorovým rozložením, počtem
případů a úmrtí, aby dokázala výrazně zpomalit
dlouhodobý růst počtu zahraničních turistů
ve světě obr. . V tomto ohledu se současná pan-
demie covidu- stala největší globální hrozbou
pro turismus od druhé světové války.
Turismus vdobě pandemie covidu-19
Vztah současné pandemie a turismu je mimořádný
tím, že došlo k omezením přeshraniční i vnitro-
státní mobility osob, a to téměř po celém světě.
U předešlých bezpečnostních událostí, které za-
sáhly turismus, sehrávaly výraznou roli v určování
turistických toků psychologické efekty. V pandemii
covidu- lze jako hlavní příčinu poklesu poptávky
v turismu a rekreaci vidět zmíněné restrikce. Me-
zinárodní, regionální, ale i lokální restrikce již
v počátcích pandemie nepříznivě ovlivnily celý
systém turismu, od ubytování přes pohostinství
až po dopravu.
Například zaoceánské výletní lodě se staly jak
symbolem rychlého šíření viru, tak ukázkou kolapsu
turismu. Mnoho leteckých společností se hned zpo-
čátku pandemie dostalo do nančních potíží. Zákaz
pořádání kulturních a sportovních akcí či omezení
účasti na nich potvrdilo, že právě hromadné formy
turismu byly pandemií postiženy nejvíce. Ztráty
ubytovacího a pohostinského sektoru pak pouka-
zují na zásadní problém růstu nezaměstnanosti
v celém odvětví Gössling a kol. .
Pokles poptávky v turismu lze kvantikovat
u mezinárodních turistických příjezdů. V roce
 jich bylo zaznamenáno necelých  mi-
lionů, což znamenalo % pokles oproti předcho-
zímu roku v absolutních číslech se jednalo o celou
miliardu příjezdů. Z hlediska příjmů byl pokles
mírnější – %, což může znamenat, že pande-
mie ovlivnila cestování vysokopříjmových skupin
v menší míře. Relativně nejvíce ztratil asijsko-pa-
cický region meziroční pokles příjezdů dokonce
o  %, v absolutních číslech však nejvíce příjezdů
ztratil dlouhodobě nejnavštěvovanější region
Evropa téměř  milionů. Jelikož se zmíněné
poklesy začaly projevovat výrazněji až od března
, i v prvním čtvrtletí roku  byl zazname-
nán razantní meziroční propad příjezdů o  %,
kdy trendy v poklesu byly ve světových regionech
podobné jako v roce  UNWTO .
Česko není v tomto ohledu žádnou výjimkou
obr. . V hromadných ubytovacích zařízeních
bylo v roce  registrováno , milionu zahra-
ničních hostů, tedy zhruba o , milionu méně než
v roce . V případě, že jsou uvažováni i turisté
z Česka, byl meziroční pokles již „pouze“ o polo-
vinu. Domácí turismus byl totiž zasažen pandemií
menší měrou. V letních měsících dokonce došlo
k jeho navýšení v porovnání s rokem , což
bylo dáno mimo jiné obtížemi při cestování do
zahraničí. V době vnitrostátní uzavírky např.
zákaz cestování mezi okresy zaznamenal výrazný
propad i domácí turismus, jak ukazují data z ob-
dobí první vlny pandemie a na přelomu roku 
a .
V datech ubytovacích zařízení nejsme schopni
identikovat jednodenní návštěvníky, jejichž počet
Obr. 1 Turistické příjezdy
ze zahraniční vesvětě
avČesku mezi lety
1995 a2020. Zdroj dat:
WorldBank (2021).
Aplikace do výuky
Vevýuce se můžete zamy-
slet nad dalšími příklady
nemocí, které ovlivnily
turismus. Vzpomenete
si například, jaký virus
komplikoval olympijské
hry vroce 2016 avjakém
světovém regionu to
bylo? Jaké nemoci
zvířat negativně (zejména
re gionálně) ovlivňují
turismus vEvropě?
teroristický útok
z 11. září
SARS
globální ekonomická krize
+ prasečí chřipka
ebola
MERS
0
2
4
6
8
10
12
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
1 600
Počet příjezdů zahraničních turistů v Česku (v milionech)
Počet zahraničních příjezdů ve světě (v milionech)
Česko svět
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
povodně
covid-19

22 GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY 31/1 (2021–2022)
ale během pandemie vzrostl. Navzdory tomu, že
zpravidla neznáme podíl turistů a jedno denních
návštěvníků u turistických a volnočasových cílů,
jejich návštěvnost může být cenným indikátorem
zájmu o cestování a rekreaci právě proto, že zahr-
nuje jak turisty, tak jednodenní návštěvníky, stejně
jako ty domácí a zahraniční.
Dopady uzavření aomezení
nanávštěvnost turistických
avolnočasových cílů: příklad zoo
Na mezinárodním turismu jsou v Evropě silně
závislá hlavní města a také např. přímořská
střediska, jejichž turistické atraktivity vykázaly
za rok  zpravidla největší meziroční poklesy.
Jako ukázku lze uvést Spojené království. Nejvíce
poklesl počet návštěvníků v Londýně, kde většina
interiérových turistických cílů zaznamenala me-
ziroční propad o více než  % návštěv např. To-
wer. Lépe na tom byly přirozeně venkovní areály,
které mohly být otevřeny delší dobu a v nichž
nehrozilo takové riziko nákazy. Ačkoliv i ty měly
meziročně méně hostů, propady byly méně dra-
matické a v žebříčcích návštěvnosti si zpravidla
polepšily. Chester Zoo, nejnavštěvovanější britská
zoo, sice ohlásila meziroční ztrátu  % návštěv
oproti předchozímu rekordnímu roku, ale zároveň
se posunula ze . na . místo žebříčku turistic-
kých atraktivit v zemi a stala se nejvíce navštěvo-
vaným cílem mimo Londýn.
Jelikož zoo patří k nejnavštěvovanějším turi-
stickým i volnočasovým místům, a navíc mají ze
své podstaty vysoké xní provozní náklady, ná-
sledující řádky popisují situaci na jejich příkladu.
Intenzita šíření covidu- se geogracky lišila,
čemuž odpovídalo i různé nastavení opatření
proti šíření viru. Většina turistické i doprovodné
infrastruktury však byla na jaře  po určitou
dobu zcela uzavřena. Nejkratší dobu uzavření
 dní na jaře  z celoročně přístupných zoo-
logických zahrad v Evropské asociaci zoologických
zahrad a akvárií vykázala Zoo Neuwied v německé
spolkové zemi Porýní-Falc. V Česku se jednalo
o necelých  dní, ve více zasaženém Bavorsku
o  dní. Více než dva měsíce byly nepřístupné
zoo ve státech nejvíce postižených první vlnou
pandemie – Itálii, Španělsku, Francii, Spojeném
království. Jednalo se přitom o jaro včetně Veliko-
noc, které jsou klíčové pro návštěvnost celoroční.
I po otevření se situace regionálně lišila. V Česku
byl zájem o zoo výrazně nižší než dříve – mj. kvůli
uzavření pavilonů obr. . Za poklesem návštěv-
nosti stojí i nízký počet zahraničních návštěvníků
Nekolný, Fialová . V letních měsících se po
rozvolnění opatření mohly domácí turistické
cíle včetně zoo těšit ze zvýšeného zájmu. Ovšem
například Jihlavsko bylo negativně ovlivněno
zhoršenou epidemickou situací a povinností no-
sit roušky v interiérech i po část letních prázdnin
srovnejte se situací v létě .
Na podzim  se situace mezi jednotlivými
evropskými státy dále diverzikovala. V některých
byly zoo uzavřeny v Česku od . října, v jiných
zemích zoo zůstaly díky své venkovní povaze jako
jedny z mála cílů přístupné. Rozdíly nicméně
panovaly i uvnitř států. Tradičně provázané ně-
mecké spolkové země Sasko a Sasko-Anhaltsko
měly jinak nastavená pravidla. Zatímco saské zoo
byly uzavřeny od počátku listopadu až do jara
Obr. 2 Vývoj návštěvnosti
vhromadných ubytovacích
zařízeních vČesku
odledna 2019 dočervna
2021. Zdroj dat: Český
statistický úřad (2021).
Tab. 1 Změna návštěvnosti zoologických zahrad ve vybraných evropských hlavních
městech (2019 a 2020)
Zoologická zahrada Návštěvnost
v roce 2019
Návštěvnost
v roce 2020
Změna
2020/2019
Londýn 1 078 51 9 450 252 –58 %
Budapešť 964 894 408 976 –58 %
Paříž (Ménagerie du Jardin des Plantes) 505 822 221 034 –56 %
Stockholm, Skansen 1 434 482 649 598 –55 %
Amsterdam 1 448 345 700 000 –52 %
Paříž (Parc zoologique) 567 706 280 306 –51 %
Vídeň 2 297 632 1 200 000 –48 %
Varšava 836 406 488 797 –42 %
Praha 1 456 526 851 623 –42 %
Berlín (Zoo + Aquarium) 3 729 999 2 267 398 –39 %
Bern 290 422 183 000 –37 %
Berlín (Tierpark) 1 726 1 43 1 220 166 –29 %
Helsinky 498 266 353 1 94 –29 %
Kodaň 1 571 331 1 156 688 –26 %
Bratislava 31 5 008 252 565 –20 %
Riga 327 403 269 754 –18 %
Zdroj dat: data zveřejněná jednotlivými zoo.
2 000
1 500
1 000
500
0
500
1 000
1 500
Domácí hosté (v tisících) Zahraniční hosté
2019 2020 2021 (do června)
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec

GEOGRAFICKÉ ROZHLEDY 31/1 (2021–2022) 23
Literatura azdroje dat
Český statistický úřad : Návštěvnost v hromadných
ubytovacích zařízeních ve Veřejné databázi.
https:www.czso.czcsuczsocru_cr . . .
F, M., G, H., F, M., N, R.,
A, A. : International tourism and
outbreak of coronavirus COVID-: A cross-country
analysis. Journal of Travel Research, , –.
F, D. : Nadměrný cestovní ruch: příčiny
a důsledky. Geogracké rozhledy, , –.
G, S., S, D., H, C. : Pandemics,
tourism and global change: A rapid assessment of
COVID-. Journal of Sustainable Tourism, , –.
K, T. : Cestovní ruch jako nástroj zahraniční
politiky: příklad Číny. Geogracké rozhledy, ,
–.
K, T. : The eects of terrorism on tourism
demand: A systematic review. Tourism Economics.
https:doi.org.
K, T., V, J. : Turismus na Blízkém
východě: skvosty nebo hrozby? Geogracké rozhledy,
, –.
N, L., F, D. : Attendance and perceived
constraints to attendance at zoological gardens during
the Spring  COVID- Re-Opening: The Czechia
case. Journal of Zoological and Botanical Gardens, ,
–.
O, G., S, M., C, V. : A comparative
evaluation between the impact of previous outbreaks
and COVID- on the tourism industry. International
Hospitality Review. https:doi.org.IHR--
-.
UNWTO : Tourism Dashboard. United Nations –
World Tourism Organization UNWTO.
https:www.unwto.orgunwto-tourism-dashboard
. . .
World Bank : International tourism, number of
arrivals. https:data.worldbank.orgindicatorST.INT.
ARVL . . .
, zahrady v Sasku-Anhaltsku se těšily z vyso-
kého zájmu návštěvníků.
Zoo v hlavních městech trpěly jako jiné tamní
cíle ztrátou zahraničních návštěvníků, případně
menší rozlohou, než jakou mohou disponovat
zoo, které nejsou sevřené městem tab. . Zoo
Londýn tak poprvé v historii navštívilo méně lidí
než její mnohem větší pobočku Zoo Whipsnade
na venkově. V Berlíně, kde mají dvě zoologické za-
hrady, ztratila více návštěvníků menší a na zahra-
ničních turistech závislejší Zoo Berlín. Skansen
Stockholm, který kombinuje muzeum v přírodě
a zoo, je běžně nejvíce vyhledávanou turistickou
atraktivitou Švédska s podílem zahraničních ná-
vštěvníků kolem  %. Při takřka nulové návštěv-
nosti ze zahraničí se počet vstupů propadl o  %.
Také Zoo Praha utrpěla největší pokles ze všech
českých zoologických zahrad.
Zoo umístěné mimo tradiční turistické desti-
nace jsou především důležitými volnočasovými
cíli pro lokální obyvatelstvo. Právě proto neměly
tyto zahrady i přes mnohatýdenní uzavření tak
velké ztráty jako jejich větší a z pohledu turismu
významnější kolegové. To potvrzují příklady z Ně-
mecka i Česka, kde se návštěvnost tradičních zoo-
logických zahrad propadla meziročně o čtvrtinu,
ale u menších, a navíc novějších zahrad, to bylo
zpravidla jen do  %. Některé zoo si dokonce po-
lepšily na historická maxima, což lze dát do sou-
vislosti s jejich polohou v tradiční dovolenkové
destinaci, marketingovou kampaní neobjeveného
místa či s návštěvnickým hledáním alternativ
k atraktivním místům s vysokou návštěvností.
Závěr
Protiepidemické intervence zaměřené na ome-
zení mobility zásadně ovlivnily turismus a re-
kreaci. Poptávka po takovémto trávení volného
času v důsledku výrazně poklesla, a to zejména
na mezinárodní úrovni. Velkou roli však sehrály
geogracká poloha a načasování. Zoologické
zahrady mají oproti jiným atraktivitám výhodu,
že se rozkládají převážně v exteriéru, ale i přesto
byly alespoň na určitý čas uzavřeny. Tím se od-
halila zranitelnost těchto klíčových turistických
cílů, které jsou mnohdy závislé na zahraničních
návštěvnících.
S postupným uvolňováním lze očekávat, že
ukazatele intenzity turismu začnou velmi rychle
stoupat na různých úrovních různým tempem.
Přesto nelze opomíjet předpoklad, že po rozvol-
nění sehrají v turistickém chování klíčovou roli
obavy lidí, jak ze samotné nemoci, tak i z obtíží,
které cestování mohou doprovázet. Stejně tak
dlouhodobější ekonomické dopady pandemie
výrazně omezí možnosti cestování. Ačkoliv je
klíčové, aby turismus byl na tuto situaci připra-
ven a měl by usilovat o co nejvyšší přístupnost,
otázkou zůstává, zda je návrat k „normálu“ zcela
ideálním směrem, například kvůli overturismu
Fialová .
Abstract
The effects of the pan-
demic on tourism and
recreation. Diseases are
substantial constraints for
tourism. The present article
aims to delineate how
and why tourism has been
affected by the COVID-19
pandemic. Anti-epidemic
measures, including the
closure of borders and
restrictions on leisure
mobility, were substantial.
This is shown by data from
accommodation establish-
ments as well as from
tourist attractions, namely
zoos, which are used in
the article to illustrate
the situation. The highest
losses were recorded by
destinations dependent on
international tourism.
Obr. 3 Zoo se poúplném
uzavření sice opět otevřely,
ale sřadou omezení,
např.suzavřenými pavi-
lony. Foto: LukášNekolný.

GeoGrafické rozhledy 31/1 (2021–2022)
Tento soubor (článek) je vlastnictvím časopisu Geogracké rozhledy a pod-
léhá právní ochraně.  Vydavatel i nakladatel časopisu si vyhrazují právo
článek zveřejňovat na webových stránkách a sociálních sítích časopisu za
účelem propagace časopisu.

Dílo není určeno ke komerčnímu využití. Smí
se šířit, pokud jsou korektně uvedeny údaje o autorovi, článku a jako zdroj
citován časopis Geogracké rozhledy.