Content uploaded by Jiri Remr
Author content
All content in this area was uploaded by Jiri Remr on Nov 17, 2021
Content may be subject to copyright.
UNIVERZITA KARLOVA
NAKLADATELSTVÍ KAROLINUM 2020
Eva Dragomirecká (ed.) a kolektiv
Ti, kteří se starají
Podpora neformální péče
o seniory
Ti kteri se staraji.indd 3Ti kteri se staraji.indd 3 08.07.20 11:4508.07.20 11:45
Obsah
Úvod
1. Stárnutí populace a jeho důsledky (Eva Dragomirecká)
2. Současný kontext péče o seniory (Eva Dragomirecká)
3. Postoje veřejnosti k péči o seniory (Eva Dragomirecká)
4. Rodinná péče o seniory a formální nástroje její podpory
(Anna Mikanová a Andrea Dvořáková)
5. Pečující rodiny jako příklad mezigenerační solidarity
(Hynek Jeřábek)
6. Přechod ke komplementárnímu modelu péče (Hana Janečková)
7. Proměny a inovace v péči o seniory a podpoře
neformálních pečujících (Hana Janečková)
8. Dopady péče o seniora s demencí na rodinu (Eva Jarolímová)
9. Potřeby pečujících (Jiří Remr)
10. Péče o blízkého člověka s demencí z pohledu rodinných pečujících
(výsledky kvalitativní studie) (Eva Dragomirecká)
Závěry a doporučení
Summary
Seznam zkratek
Použitá literatura
Metodologická příloha
Rejstřík
Ti kteri se staraji.indd 5Ti kteri se staraji.indd 5 08.07.20 11:4508.07.20 11:45
277
Použitá literatura
Acarer’s perspective– Ten ways churches can oer more support to carers. Nedato-
váno. In Livability, disability charity. Online. Dostupné z: https://livability.org.uk
/carers-perspective-ten-ways-churches-can-oer-support-carers.
ADI. 2015. e World Alzheimer Report 2015, e Global Impact of Dementia: An analysis of
prevalence, incidence, cost and trends. London: Alzheimer Disease International.
Altschuld, J. W., Witkin, B. R. 2000. From Needs Assessment to Action. London: SAGE
Publishing.
ALZHEIMER EUROPE. 2015. Dementia in Europe Yearbook 2015: Is Europe becoming more
dementia friendly? Luxembourg: Alzheimer Europe.
ALZHEIMER EUROPE. 2018. Dementia in Europe Yearbook 2018: Comparison of national
dementia strategies in Europe. Luxembourg: Alzheimer Europe.
Andrieu, S., Bocquet, H., Joel, A., et al. 2005. Changes in informal care over one year for
elderly persons with Alzheimer’s disease.Journal Nutrition Health Aging9 (2): 121–126.
Aneshensel, C. S., Pearlin, L. I., Mullan, J. T., Zarit, S. H., Whitlatch, C. J. 1995. Proles in
Caregiving. e Unexpected Career. California: Academic Press.
Aneshensel, C. S., Pearlin, L. I., Mullan, J. T., Zarit, S. H., Whitlatch, C. J. 2007. Proles in
caregiving, the unexpected career. Amsterdam: Elsevier.
Aranda, M. P. 1997. e inuence of ethnicity and culture on the caregiver stress and coping
process: asociocultural review and analysis. Gerontologist 37, 342–354.
Atkinson, M. P, Kivet, V. R., Campbell, R. T. 1986. Intergenerational Solidarity: An exami-
nation of atheoretical model. Journal of Gerontology 41: 408–416.
Baldwin, S. 1998. Needs assessment and community care: clinical practice and policy making.
Oxford: Butterworth-Heinemann.
Bareš, P. et al. 2012. Analýza potřeb anabídky sociálních služeb na území hlavního města Prahy:
Závěrečná zpráva projektu. Praha: CESES FSV UK.
Barry, B. 1965. Political argument. London: Routledge and Kegan Paul.
Baštecká, B., Škábová, M. 2009. Poradenství vpomáhajících profesích. In Baštecká, B. Psy-
chologická encyklopedie: aplikovaná psychologie, 136–236. Praha: Portál.
Baštecká, B., Mach, J. akol. 2015. Klinická psychologie. Praha: Portál.
BECOMING ADEMENTIA FRIENDLY CHURCH. Resource pack. Nedatováno. Chur-
ches Together in Greater Bristol. Online. Dostupné z: https://www.churchofengland.org
/sites/default/les/2018-07/Becoming%20a%20dementia%20friendly%20church.pdf.
Ti kteri se staraji.indd 277Ti kteri se staraji.indd 277 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
278
Bengtson, V. L. 2001. Beyond the nuclear family: e increasing importance of multigene-
rational bonds. Journal of Marriage and Family 63: 1–17.
Bengtson, V. L., Harootyan, R. A. 1994. Intergenerational Linkages. Hidden Connections in Ame-
rican Society. New York: Springer.
Bengtson, V. L., Giarrusso, R., Mabry, J. B., Silverstein, M. 2002. Solidarity, conict and
ambivalence: Complementary or competing perspectives on intergenerational relation-
ships? Journal of Marriage and Family 64: 568–577.
Bengtson, V. L., Lowenstein, A. (ed.). 2003. Global Aging and Challenges to Families. New York:
OASIS ade Gruyter.
Bengtson, V. L., Olander, E. B., Haddad, A. A. 1976. e „Generation Gap“ and Aging
Family Members: Toward aConceptual Model. In Gubrium J. F. (ed.) Time, roles and self
in old age. Behavioral Publications, 237–263.
Bengtson, V. L., Roberts, R. E. L. 1991. Intergenerational Solidarity in Aging Families: An
Example of Formal eory Construction. Journal of Marriage and the Family 53: 856–870.
Berger, G., Bernhardt, T., Weimer, F., Peters, J., Kratzsch, T., Frölich, L. 2005. Longitudinal
Study on the Relationship Between Symptomatology of Dementia and Levels of Subjecti-
ve Burden and Depression Among Family Caregivers in Memory Clinic Patients. Journal
of Geriatric Psychiatry and Neurology 18 (3): 119–128.
Berk, R. A., Rossi, P. H. 1999. inking About Program Evaluation 2. London: SAGE
Publishing.
Biedenharn, P. J., Normole, J. B. 1991. Elderly community residents’ reactions to the nur-
sing home: An analysis of nursing home-related beliefs. e Gerontologist, 31: 107–115, cit.
In Wol, J. L. et al. 2008. Long-Term Care Preferences Among Older Adults: AMoving
Target? Journal of Aging α Social Policy 20 (2): 182–200.
Bieber, A., Nguyen, N., Meyer, G., Stephan, A. 2019. Inuences on the access to and use of
formal community care by people with dementia and their informal caregivers: ascoping
review. BMC Health Services Research19:article number 88.
Blinkert, B. 2007. Bedarf und Chancen. Die Versorgungssituation pegebedürftiger Menschen
im Prozess des demographischen und socialen Wandels. Pege and Gesellschaft 12: 227.
Blinkert, B. 2008. Begleitforschung zur Einführung eines persönlichen Pegebudgets mit integriertem
Case Management. Schlussbericht des Freiburger Instituts für angewandte Sozialwissen-
schafte. V. Freiburg.
Blinkert, B., Klie, T. 2004. Solidarität in Gefahr? Hannover.
Boots, L. M. M., Wolfs, C. A. G., Verhey, F. R. J., Kempen, G. I. J. M., de Vugt, M. E. 2015.
Qualitative study on needs and wishes of early-stage dementia caregivers: the paradox
between needing and accepting help. International Psychogeriatrics 27(6): 927–936.
Bradshaw, J. 1994. e contextualisation and measurement of need: asocial policy perspecti-
ve. In Popay, J., Williams, G. (ed.) Researching the People’sHealth. London: Routledge.
Breithwaite, V. 1992. Caregiving burden. Making the concept scientically useful and policy
relevant. Research on aging 14(1): 3–27.
Brint, S. 2001. Gemeinschaft Revisited: Acritique and reconstruction of the community
concept. Sociological eory 10 (1).
Brodaty, H., Denkin, M. 2009. Family ceregivers of people with dementia. Dialogues Clin
Neurosci. 2009 Jun; 11(2): 217–228.
Brodaty, H., Green, A., Koschera, A. 2003. Meta-Analysis of Psychosocial Interventions
for Caregivers of People with Dementia. Journal of the American Geriatrics Society 51(5):
657–664.
Buijssen, H. 2006. Demence: průvodce pro rodinné příslušníky apečovatele. Praha: Portál.
Cantor, M. H. 1979. Neighbors and friends: An overlooked resource in the informal support
system. Research on Ageing (1): 434–463.
Ti kteri se staraji.indd 278Ti kteri se staraji.indd 278 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
279
Caron, CH. D., Ducharme, F. and Grith, J. 2006. Deciding on Institutionalization for
aRelative with Dementia: e Most Dicult Decision for Caregivers. Canadian Journal
on Aging 25(2): 193–205.
CHURCH COMMUNITY WORK IN THE UK. 2013. On line. Dostupné z: https://
godandpoliticsuk.org/2013/02/19/church-community-work-in-the-uk-is-valued-at-over
-2-5-billion-per-year/.
COFACE. 2009. KONFEDERÁCIA RODINNÝCH ORGANIZÁCIÍ EURÓPSKEJ
ÚNIE. Európska charta rodinných opatrovateľov (European charter for family careers).
Brusel.
Connell, C. M., Gibson, G. D. 1997. Racial, ethnic, and cultural dierences in dementia
caregiving: review and analysis. Gerontologist 37, 355–364.
Connidis, I. A., McMullin, J. A. 2002. Sociological ambivalence and family ties: Acritical
perspective. Journal of Marriage and Family 64: 558–567.
Crown, J. 1991. Needs assessment. British Journal of Hospital Medicine 46: 307–308.
Cutter, S. L., Ash, K. D., Emrich, Ch. T. 2014. e geographies of community disaster resi-
lience. Global Environmental Change 29: 65–77.
Cutter, S. L. et al. 2008. Aplace-based model for uderstanding community resilience to
natural disasters. Global Environmental Change 18 (4) 598–606.
ČALS. 2016. Zpráva ostavu demence 2016. Praha: Česká alzheimerovská společnost.
ČALS. 2018. Na pomoc pečujícím rodinám. Praha: Česká alzheimerovská společnost.
ČALS. 2019. Výroční zpráva za rok 2018. Praha: Česká alzheimerovská společnost.
ČSÚ. 2018a. Projekce obyvatelstva České republiky 2018–2100. Praha: Český statistický úřad. Dostup-
né z: https://www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-2018-2100.
ČSÚ. 2018b. Senioři azdraví 2018 za období 2014, 2015 a2017. Praha: Český statistický úřad.
Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/seniori-v-cr-v-datech-2018.
Daatland, S. O., Herlofson, K. (ed.). 2001. Ageing international relations, care systems and qua-
lity of life: an introduction to the OASIS. Oslo: NOVA– Norwegian Social Research.
Danielová, B., Fitzpatrick, K., Provazníková, T., Starostová, O. Nedatováno. Jsem tady ještě
doma? Praktická příručka obydlení seniorů. Diakonie ČCE– Institut důstojného stárnu-
tí. Online. Dostupné z: https://www.dustojnestarnuti.cz/res/archive/000152.pdf?se-
ek=1489066962. (Navštíveno 11. 3. 2019.)
Daňková, Š. 2016. EHIS 2014– Základní výsledky šetření. Praha: Ústav zdravotnických
informací astatistiky ČR. Dostupné z: https://www.uzis.cz/rychle-informace/ehis-2014
-zakladni-vysledky-setreni.
Davies, G. 2013. Kompletní historie medicíny. Brno: CPress.
Davis, M. M. 1955. Medical care for tomorrow. New York: Harper.
Deist, M., Gree, A. P. 2014. Resilience in Families Caring for aFamily Member Diagnosed
with Dementia. Educational Gerontology 41(2): 93–105.
Demogracký informační portál. Nedatováno. Historie úmrtnosti. Demograe.info (online).
Demogracké informační centrum [cit. 2019-04-05]. Dostupné z: http://www.demograe
.info/?cz_umrtnosthistorie.
Detmar, S. B. et al. 2001. Patient-physician communication during outpatient palliative tre-
atment visits: an observational study. JAMA, 285(10), 1351–1357.
Diakonie ČCE. Nedatováno. Sociálně aktivizační služba Lifetool. Online. Dostupné z: https://
lifetool.diakonie.cz/nase-sluzby/pujcovna-pomucek-a-poradenstvi/.
Dinero, T. E. 1999. Selected Practical Problems in Health and Social Research. London: e
Haworth Press.
Dobiášová, K., Kotrusová, M. 2017. Zasluhují si neformální pečující větší péči? Změny
vsociální konstrukci neformálních pečujících adesignu politiky dlouhodobé péče vČR.
Sociální práce 17(6): 22–41.
Ti kteri se staraji.indd 279Ti kteri se staraji.indd 279 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
280
Dobiášová, K., Kotrusová, M. 2014. Situace pečujících osob aposkytovatelů sociálních služeb
ve Středočeském kraji. Zpráva zohniskových skupin. [online]. Centrum pro komunitní práci
Středočeského kraje. Dostupné z: http://cpkp.cz/index.php/publikace/detail.
Dohnalová, Z., Hubíková, O. 2013. Problematika lidí pečujících oblízkou osobu vměstě Brně.
Brno. Dostupné z: http://socialnipece.brno.cz/useruploads/les /kpss/studie_pecujici
_o_blizkou_osobu.pdf.
Donaldson, S. I., Christie, C. A., Mark, M. M. (ed.). 2009. What Counts as Credible Evidence
in Applied Research and Evaluation Practice? London: SAGE Publishing.
Dragomirecká, E. 2017. Postoje veřejnosti kzabezpečení péče oseniory. In Pospíšil, David
aLucie Smutková, ed. Podpora člověka vjeho přirozeném prostředí: sborník vědeckých textů
zmezinárodní vědecké konference XIII. Hradecké dny sociální práce, Hradec Králové 23. až
24.září 2016. Praha: Ministerstvo práce asociálních věcí, 214–222.
Dragomirecká, E., Kvirencová, A., Janečková, H. 2018. Psychoedukace pro rodinné pečující
očlověka sdemencí. Fórum sociální práce: Social Work Forum (Special Issue), 35–48.
Dudová, R. 2015. Postarat se ve stáří. Rodina azajištění péče oseniory. Praha: Sociologické
nakladatelství (SLON).
Dudová, R., Volejníčková, R. 2014. Proč ženy pečují? Gender aneformální péče oseniory.
Gender, rovné příležitosti, výzkum 15(1): 41–53.
Durkheim, E. 1893/1933. e division of labor in society. New York: Free Press.
Dvořáková, A. 2018. Přehled vybraných nástrojů na podporu pečujících vsoučasné legisla-
tivní úpravě ivpraktickém výkonu — limity apříležitosti. Fórum sociální práce: Social Work
Forum (Special Issue), 9–20.
Dykstra, P. A. 2009. Older adult loneliness: myth and realities. European Journal of Aging 6:
91–100.
Dykstra, P. A., Fokkema, T. 2011. Relationships between parents and their adult children:
AWest European typology of late-life families. Aging & Society 31: 545–569.
Etzioni, A. 1994. e Spirit of Community. New York: e Reinvention of American Society.
EUROPEAN DEMENTIA MONITOR. 2017. Comparing and benchmarking national
dementia strategies and policies. Luxembourg: Alzheimer Europe.
Ezzeddine, P. 2014. Who cares? (Ageing, care and migration). Urban People/Lidé města 16(2):
2019–2237.
FDV. 2018a. Zabezpečení dotazníkového šetření pro účely projektu „Podpora neformálních pečujícíchII“.
Závěrečná zpráva zšetření. Fond dalšího vzdělávání. Dostupné z: https://socialnipolitika.eu
/wp-content/uploads/2019/07/FDV_zaverecna-zprava_neformalni-pecujici_n.pdf.
FDV. 2018b. Jak podporovat pečující na regionální alokální úrovni? Příklady dobré praxe. Dostup-
né z: https://pecovatazit.cz/assets/uploads/sites/1071/2019/06/KA1.1_Jak-podporovat
-pečující-na-regionální-a-lokální-úrovni_Příklady-dobré-praxe.pdf.
FDV. 2019. Podpora neformálních pečujících. Výstupy dvou projektů 2014 a2019. Fond dalšího
vzdělávání. Online. Dostupné zwww.nepe.cz.
Flew, A. 1977. Wants or needs, choices or commands? In Fitzgerald, R. (1977) Human needs
and politics. London: Pergamon Press.
Franke, L. 2006. Demenz in der Ehe. Über die verwirrende Gleichzeitigkeit von Ehe- und Pegebe-
ziehung. Frankfurt/M.: Mabuse-Verlag.
Futurage. 2011. Aroad map for European ageing research. Sheeld: Futurage. Online.
Dostupné z: https://www.academia.edu/3449261/FUTURAGE._The_Road_Map
_for_Ageing_Research.
VanGaalen, R., Dykstra, P. A. 2006. Solidarity and Conict Between Adult Children and
Parents: ALatent Class Analysis. Journal of Marriage and Family 68: 947–960.
Gallagher, D., Rose, J., Rivera, P., Lovett, S. aompson, L. W. 1989. Prevalence of depre-
ssion in family caregivers. Gerontologist 29, 449–456.
Ti kteri se staraji.indd 280Ti kteri se staraji.indd 280 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
281
Gaugler, J. E., Kane, R. L., Kane, R. A. et al. 2005. Unmet care needs and key outcomes in
dementia. Journal of the Am Geriatrics Society 53(12): 2098–2105.
Geiger, A. 2013. Starý král ve vyhnanství. Praha: Mladá fronta, 110–111.
Geissler, H. et al. 2015a. Výstupní analytická zpráva osoučasné situaci apotřebách pečujících osob
abariérách pro poskytování neformální péče vČR. Praha: Fond dalšího vzdělávání.
Geissler, H. et al. 2015b. Závěrečná zpráva zfokusních skupin. Praha: Fond dalšího vzdělávání.
German Government commits to developing national dementia strategy, 2019. Dementia in
Europe, e Alzheimer Europe Magazine, 29(2): 27.
Giarrusso, R., Silverstein, M., Gans, D., Bengtson, V. 2005. Aging Parents and Adult Chil-
dren: New Perspectives on Intergenerational Relationships. In e Cambridge Handbook
of Age and Ageing. (ed. M. L. Johnson, V. L. Bengtson, P. G. Coleman and T. B. L. Kir-
kwood). Cambridge: Cambridge University Press.
Gilliam, C. M., Steen, A. M. 2006. e relationship between caregiving self-ecacy and
depressive symptoms in dementia family caregivers. Aging & Mental Health, 10(2), 79–86.
Given, B. A., Given, C. W., Kozachik, S. 2001. Family support in advanced cancer. CA Cancer
J Clin, 51(4): 213–231.
Glen, E. N. 2000. Creating aCaring Society. Contemporary sociology, 29(1): 89–94.
Graham, H. 1983. Caring: alabour of love. In Finch, J., Groves, D. (ed.), ALabour of Love:
Women, Work and Caring. London: Routledge and Paul Kegan, 13–30.
Granovetter, M. 1973: e strenth of weak ties. American Journal od Sociology, 1360–1380.
Cit. in Váně, J. 2012. Komunita jako nová naděje. Plzeň: Západočeská univerzita vPlzni.
Gray-Davidson, F. 1996. Alzheimer’s: Apractical guide for carers to help you through the day.
London: Judy Piatkus.
Gregorová, E. Projekt HELPS. [online] Dostupné z: //www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat
-mesta-brna/odbor-zahranicnich-vztahu/mezinarodni-vztahy/mezinarodni-projekty
/projekt-helps/.
Gupta, K. 2007. APractical Guide to Needs Assessment. San Francisco: Pfeier.
Gzil, F. 2015. Commentary on vignette 5, the situation involving George and his (robotic)
cat. In Ethical dilemmas faced by health and social care professionals providing dementia care in
care homes and hospital settings. Dementia in Europe ethics report 2015, s. 25–27. Luxem-
bourg: Alzeimer Europe.
Hackl, A. et al. 2009. Handbuch für die Koordination für Betreuung und Pege. Amt der OÖ.
Linz: Landesregierungdirektion soziales und Gesundheitabteilung soziales.
Hall, H. D. 1986. e denition and role of the paraprofessional in home care. Caring
(April), 8–10.
Hamama, L., Sharon, M. 2013. Posttraumatic Growth and Subjective Well-Being among
Caregivers of Chronic Patients: APreliminary Study. Journal of Happiness Study 14:
1717–1737.
Hank, K. 2007. Proximity and Contacts Between Older Parents and eir Children: AEuro-
pean Comparison. Journal of Marriage and Family, 69: 157–173.
Heger, D., Korfhage, T. 2018. Care choice in Europe: To Each According to His or Her
Needs? Journal of Health Care Organization, Provision and Financing 55: 1–16.
Heider, F. 1958. e psychology of interpersonal relations. New York: John Wiley.
Herbert, R., Bravo, G., Préville, M. 2000. Reliability, validity, and reference values of the
Zarit Burden Interview for assessing informal caregivers of community-dwelling older
persons with dementia. Canadian Journal on Aging 19(4): 494–507.
Ho, A. 2007. Patterns of intergenerational support in grandparent-grandchild and parent-
-child relationships in Germany. Aging and Society 27: 643–665.
Holeňová, A. 2019. Analýza sdílení neformální péče. Fond dalšího vzdělávání. Online. Dostup-
né zwww.nepe.cz.
Ti kteri se staraji.indd 281Ti kteri se staraji.indd 281 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
282
Holmerová, I. 2003. Problematika pečujících rodin, možnosti pomoci apodpory. Česká geri-
atrická revue 1(2): 33–37.
Holmerová, I. 2015. Sociální roboti vdobě demograckého stárnutí. Geriatrie aGerontologie,
4(3): 138–143
Holmerová, I. 2018. Case management vpéči olidi žijící sdemencí. Koordinace péče zaměřená na
člověka. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.
Holmerová, I. et al. 2006. Kvalita péče opacienty sdemencí aneb co potřebují pacienti
ajejich rodinní přislušníci. Česká geriatrická revue 4(2): 77–83.
Holmerová, I. et al. 2007. Péče opacienty skognitivní poruchou. Praha: EV public relations.
Holmerová, I. et al. 2014. Dlouhodobá péče: geriatrické aspekty akvalita péče. Praha: Grada.
Homans, G. C. 1950. e Human Group. New York: Hartcourt, Brace and World.
Hort et al. 2007. Paměť ajejí poruchy. Praha: Maxdorf.
Hrkal, J., Daňková, Š. 2005. Zdravá délka života uobyvatel EU. Demograe.info (online).
Demografické informační centrum. Dostupné z: http://www.demografie.info
/?cz_detail_clanku&artclID=107.
Hrušková, E. 2016. Nabídka avýznam svépomocných skupin vČR. Diplomová práce. Praha:
Univerzita Karlova.
Huis in Het Veld, J. G. et al. 2015. e eectiveness of interventions in supporting self-
-management of informal caregivers of people with dementia; asystematic meta review.
BMC Geriatrics 15: 147.
Ingleton, C. et al. 2003. Respite in palliative care: areview and discussion of the literature.
Palliative Medicine 17(7): 567–575.
ISVP. 2017. Pečující osoby aneformální péče (Národní strategie rozvoje sociálních slu-
žeb 2016–2025.) Revue pro sociální politiku avýzkum. Online. Institut pro sociální
politiku a výzkum: Dostupné z https://socialnipolitika.eu/2017/04/pecujici-osoby
-a-neformalni-pece-narodni-strategie-rozvoje-socialnich-sluzeb-2016-2025/.
James, M. 1999. Towards an integrated needs and outcome framework. Health Policy 46,
165–177.
Janečková, H., Nentvichová Novotná, R. 2013. Role rodinných vztahů vinstitucionální péči
oseniory. Sociální práce/Sociálna práca 13(1): 72–81.
Janečková, H., Dragomirecká, E. 2018. Sociálně intervenční projekty zaměřené na ovlivnění
aktuální situacerodinných pečujících apodporu rodinných pečujících vkomunitě. Fórum
sociální práce: Social Work Forum. Special Issue: 58–77.
Janečková, H. et al. 2017. Výzkumy voblasti neformální péče oseniory vČeské republice na
počátku 21. století. Sociální práce/Sociálna práca 17(6): 42–59.
Janovský, V. et al. 2015. Mobilní dohledová služba pro pacienty sAlzheimerem. Online. Dostup-
né z: http://www.uceeb.cz/system/les/souboryredakce/janovsky_mobilni_dohledova
_sluzba_pro _pacienty.pdf.
Jarolímová, E. 2016. Pečovatelská zátěž uAlzheimerovy choroby ajejí souvislosti. Disertační práce.
Praha: Filozocká fakulta Univerzity Karlovy.
Jarolímová, E., Nováková, H. 2013. Význam podpůrné (svépomocné) skupiny pro rodinné
pečující oseniora se syndromem demence. Geriatrie aGerontologie 3(2): 152–154.
Jarolímová, E. et al. 2014. Rodinný pečující oseniora sdemencí, pečovatelská zátěž apsy-
chosociální intervence. In Štěpánková, H., Höschl, C. et al. Gerontologie– současné otázky
zpohledu biomedicíny aspolečenských věd. Praha: Karolinum, 103–116.
Jarolímová, E. et al. 2016. Rodinný systém apečovatelská zátěž uAlzheimerovy choroby.
Geriatrie agerontologie 2016, 5(3): 128–131.
Jeřábek, H. 2005. Péče ostaré lidi vrodině (východiska, klasikace, kritické momenty). In
Jeřábek, H. et al. Rodinná péče ostaré lidi. Praha: CESES FSV UK, 42–48.
Ti kteri se staraji.indd 282Ti kteri se staraji.indd 282 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
283
Jeřábek, H. 2009. Rodinná péče oseniory jako „práce zlásky“: nové argumenty. Sociologický
časopis 45(2): 243–265.
Jeřábek, H. et al. 2013. Mezigenerační solidarita vpéči oseniory. Praha: Sociologické naklada-
telství (SLON).
Jeřábek, H. et al. 2015. Rodinná péče. Praha: SLON.
Jirák, R. 2011. Poruchy chování análady udemencí. Psychiatrie pro praxi 12(2): 56–60.
Jirák, R. 2013. Gerontopsychiatrie. Praha: Galén.
Kalvach, Z. 2019. Zdraví anemoc: Nárys problematiky pro studenty nezdravotnických programů.
Středokluky: Zdeněk Susa.
Kalvach, Z. et al. 2004. Geriatrie agerontologie. Praha: Grada.
Kalvach, Z. et al. 2014. Podpora rozvoje komunitního systému integrovaných podpůrných služeb.
Praha: Diakonie ČCE.
Karg, N. et al. 2018. Dementia as apredictor of care-related quality of life in informal caregi-
vers: across-sectional study to investigate dierences in health-related outcomes between
dementia and non-dementia caregivers. BMC Geriatrics,18, 189.
Keller, J. 2010. Nejistota adůvěra aneb Kčemu je modernitě dobrá tradice. Praha: Sociologické
nakladatelství (SLON).
Kitwood, T., Bredin, K. 1992. Towards aeory of Dementia Care: Personhood and Well-
-being. Ageing and Society 12(3) 269–287.
Klaes L. et al. 2004. Altenhilfestrukturen der Zukunft. Abschlussbericht der wissenschaftlichen
Begleitforschung zum Bundesmodellprogramm. Berlin, Bundesministerium für Familie, Seni-
oren, Frauen und Jugend.
Klie, T. 2012. On the way to aCaring community: Old people between Health and Social
Care. Keynote Lecture „Caring Community“– Kongress der International Association
of Gerontology and Geriatrics in Bologna, April 2011. Online. Dostupné z: https://www
.eh-freiburg.de/inc/template/ehfreiburg/de/Pdf/hochschule/personalverzeichnis/klie
/ENGL%20Lecture%20On%20the%20way%20to%20a%20Caring%20Community.pdf.
Klímová Chaloupková, J. 2013. Neformální péče vrodině: sociodemogracké charakteristiky peču-
jících osob. In Data avýzkum: SDA Info 7(2): 107–123.
Kohli, M., Künemund, H. (ed.). 2000. Die zweite Lebenshälfte. Gesellschaftliche Lage und Parti-
zipation im Spiegel des Alters-Survey. Leske+Budrich, Opladen.
KONCEPCE RODINNÉ POLITIKY. 2017. Praha: MPSV. [online]. [cit. 2019-11-12].
Dostupné z: https://www.mpsv.cz/les/clanky/31574/Koncepce_rodinne_politiky.pdf
online.
Koldinská, K. 2015. Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních asociálních služeb
vobcích. Praha: MZ ČR.
Kotrusová, M. et al. 2012. Potřeba sociálně-zdravotních služeb pro seniory vPraze. Reexe
současného stavu. Zdravotnictví vČeské republice 15(2): 11–19.
Kotrusová, M. et al. 2013. Role rodinných pečovatelů vsystému sociální a zdravotní
péčevČR. Fórum sociální politiky 6, 10–20.
Kruse, A. 2017. Lebensphase hohes Alter: Verletzlichkeit und Reife. Universität Heidelberg,
Springer-Verlag.
Kruse, A., Schmitt, E. 2015. Shared responsibility and civic engagement in very old age.
Research in Human Development 12, 133–148.
Lai, D. W. L. 2007. Validation of the Zarit Burden Interview for Chinese Canadian caregi-
vers. Social Work Research 31(1): 45–53.
Lavretsky, H. 2005. Stress and depression in informal family caregivers of patients with
Alzheimer’sdisease. Aging Health 1(1): 117–133.
Lawton, M. P. et al. 1991. Two-factor model of caregiving appraisal and psychological well-
-being. Journals of Gerontology 46(4): 181–189.
Ti kteri se staraji.indd 283Ti kteri se staraji.indd 283 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
284
Levine, C. 1999. e loneliness of the long-term caregiver. New England Journal of Medicine
340, 1587–1590.
Litwak, E., Szelenyi, I. 1969. Primary Group Structures and eir Functions: Kin, Nei-
ghbours, and Friends. American Sociological Review 34: 465–481.
Lowenstein, A. 2007. Solidarity-Conict and Ambivalence: Testing Two Conceptual Fra-
meworks and eir Impact on Quality of Life for Older Family Members. e Journals of
Gerontology 62B: S100–S107.
Lowenstein, A., Daatland, S. O. 2006. Filial norms and family support in acomparative
cross-national context: evidence from the OASIS study. Ageing and Society 26: 203–223.
Lowenstein, A. et al. 2001. e intergenerational solidarity paradigm. In Daatland, S. O.
(ed.) Ageing international relations, care systems and quality of life: an introduction to the OASIS.
Oslo: NOVA– Norwegian Social Research, 11–30.
Lukeš, D. 2018. Asistivní technologie– pomoc vdenním provozu. Magazín Paraple, 12.
Lüscher, K., Pillemer, K. 1998. Intergenerational Ambivalence: ANew Approach to the Stu-
dy of Parent-Child Relations in Later Life. Journal of Marriage and the Family 60: 413–425.
Luzny, J. et al. 2014. Dementia Still Diagnosed Too Late– Data from the Czech Republic.
Iranian Journal of Public Health 43(10): 1436–1443.
Mair, CH. A. et al. 2016. Care Preference Among Middle-Aged and Older Adults With
Chronic Disease in Europe: Individual Health Care Needs and National Health Care
Infrastructure. Gerontologist 56(4): 687–701.
Mangen, D. J. et al. (ed.). 1988. Measurement of intergenerational relations. Newbury Park,
CA: Sage.
MARKENT, s.r.o. aVÚPSV, v.v.i. 2011. Pilotní výzkum způsobu zajištění péče opříjemce pří-
spěvku na péči ve vybraných lokalitách. Dostupné z: http://podporaprocesu.cz/wp-content/
uploads/2013/02/vyzkum.pdf.
Markowitz, J. S. et al. 2003. Health-Related Quality of Life for Caregivers of Patients With
Alzheimer Disease. Alzheimer Disease Association Disorder 17(4): 209–214.
Martire, L. M. et al. 1997. e interplay of work and caregiving: relationships between role
satisfaction, role involvement, and caregivers’ wellbeing. e Journals of Gerontology Series
B: Psychological Sciences and Social Sciences 52: 279–289.
Mastrian, K. G. et al. 1996. Predictors of caregiver health strain. Home Health Nurse 14:
209–217.
Mátl, O., Mátlová, M. 2015. Zpráva ostavu demence 2015. Praha: Česká alzheimerovská
společnost.
Matoušek, O. 2011. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál.
Mattimore, T. J. et al. 1997. Surrogate and physical understanding of patients’ preferen-
ces for living permanently in anursing home. Journal of the American Geriatrics Society
45: 818–824. Cit. in: Wol, J. L. et al. 2008. Long-Term Care Preferences Among Older
Adults: AMoving Target? Journal of Aging α Social Policy 20(2): 182–200.
Messerli, H., Meichtry, B. 2016. Stacionární péče oosoby sdemencí ve Švýcarsku. Tábor: APSS
ČR.
McKillip, J. 1987. Need Analysis. Tools for the Human Services and Education. London: SAGE
Publishing.
Merton, R. K. 1957. e role set: Problems in sociological theory. British Journal of Sociology,
8: 106–120.
Millward, C. 1999. Caring for Elderly Parents. Family Matters 52: 26–30.
Mitchell, L. 2012. Breaking New Ground: e Quest for Dementia Friendly Communities. Housing
LIN Viewpoint 25,1. London: Housing Learning & Improvement Network. Dostupné z:
www.housinglin.org.uk.
Ti kteri se staraji.indd 284Ti kteri se staraji.indd 284 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
285
MKF. 2008. Mezinárodní klasikace funkčních schopností, disability azdraví: MKF. Překlad Jan
Pfeier aOlga Švestková. 1. české vyd. Praha: Grada, 2008. 280 s.
Mládek, J. 1992. Základy geograe obyvateľstva: Vysokoškolská učebnica. Bratislava: Slovenské
pedagogické nakladateľstvo.
Moody, H. R. 1993. Ethics in an Aging Society. Baltimore and London: e John Hopkins
University Press, 41–131.
MPSV online. Nedatováno. Karta sociálních služeb aneformální péče 2010–2015. Dostupné z:
http://www.podporaprocesu.cz/wp-content/uploads/2013/01/Karta-neform%C3%A1l-
n%C3%AD-p%C3%A9%C4%8De.pdf).
MPSV. 2010. Diskusní materiál kvýchodiskům dlouhodobé péče vČeské republice. Praha: Minis-
terstvo práce asociálních věcí ČR.
MPSV. 2011. Návrh Věcný záměr zákona odlouhodobé zdravotně-sociální péči.
MPSV. 2013a. Manuál transformace ústavů. Deinstitucionalizace sociálních služeb [online].
[cit. 2017-6-12]. Praha. Dostupné z: http://www.trass.cz/archive_2015/les/5-dok-dopor-
-postupy(8)_ManualTransformaceTisk-Text.pdf.
MPSV. 2013b. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až
2017 [online]. [cit. 2017-6-12]. Praha. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/les/clanky/14540
/III_vlada__Akcni_plan_staruti_.pdf.
MPSV. 2014. Strategie sociálního začleňování 2014–2020. Praha. Dostupné z: http://www.mpsv.
cz/les/clanky/17082/strategie_soc_zaclenovani_2014-20.pdf.
MPSV. 2015a. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025.
MPSV. 2015b. Asistivní technologie vdomácí aneformální péči. Dostupné z: http://www
.podporaprocesu.cz/wp-content/uploads/2016/03/V%C3%BDstup_2c.pdf.
MPSV. 2017. Pečujme osvé blízké– dlouhodobé ošetřovné. Dostupné z: https://www.mpsv.cz
/cs/28608.
MPSV. 2018. Statistická ročenka zoblasti práce asociálních věcí 2017. Praha: Ministerstvo práce
asociálních věcí.
MPSV. 2019. Strategie přípravy na stárnutí společnosti 2019–2025. Dostupné z: http://amsp.cz
/wp-content/uploads/2019/08/Strategie-p%C5%99%C3%ADpravy-na-st%C3%A1rnut
%C3%AD-spole%C4%8Dnosti-2019-2025-ma_ALBSBADJYUA2.pdf.
Mutlová, O. et al. 2018. Stárnout doma, vobci, vmístě. Sborník zkonference „Stárnout doma,
vmístě, vobci“. Diakonie ČCE.
Němečková, M. 2018. Žijeme odva roky méně než průměrný Evropan. Statistika amy 8(2):
23–24. Český statistický úřad.
Nikolai, T. et al. 2013. Neuropsychologická diagnostika kognitivního decitu uAlzheimerovy choro-
by. Praha: Psychiatrické centrum Praha.
Norris, F. H. et al. 2008. Community resilience as ametaphor, theory, set of capacities, and
strategy for disaster readiness. Am J Community Psychol. 41(1–2): 127–50.
Novák, R. 2018. Pobytová zařízení pro seniory. Special Report. EU Oce/Knowledge Centre.
Česká spořitelna.
Nye, F. I., Rushing, W. 1969. Toward family measurement research. In Hadden, J., Borgatta,
E. (ed.) Marriage and Family. Peacock, Illinois.
Odene, A. et al. 2016. e implementation of aCommunity Health Centre-based primary
care model in Italy. e experience of the Case della Salute in the Emilia-romagna Regi-
on. Ann Ist Super Sanita 52(1) 70–77.
OECD. 2017. Health at aGlance 2017: OECD Indicators. Paris: OECD Publishing. Dostupné
z: http://dx.doi.org/10.1787/health_glance-2017-en.
OECD/EU. 2018. Health at aGlance: Europe 2018: State of Health in the EU Cycle. Paris: OECD
Publishing Dostupné z: https://doi.org/10.1787/health_glance_eur-2018-en.
Ti kteri se staraji.indd 285Ti kteri se staraji.indd 285 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
286
O’Rourke, N. et al. 1996. e relative contribution of subjective factors to expressed bur-
den among spousal caregivers of suspected dementia patients. Canadian Journal on Aging
15(4): 583–596.
Ory, M. G. et al. 1999. Prevalence and impact of caregiving: adetailed comparison between
dementia and nondementia caregivers. Gerontologist 39: 177–185.
OSN. 2002. Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí 2002 [online]. Přijat vMad-
ridu dne 12. 4. 2002 [cit. 2017-6-15]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/les/clanky/1205
/madrid.pdf.
Parsons, T. 1973. Some afterthoughts on Gemeinschaft and Gesellschaft. In Cahnman, W. J.
(ed.). Ferdinand Tönnies: ANew Evaluation. Leiden: Brill, 140–150.
Pearlin, L. I. et al. 1990. Caregiving and the stress process: an overview of concepts and their
measures. Gerontologist 30(5): 583–594.
Pidrman, V. 2007. Demence– 1. část: Diagnostika adiferenciální diagnostika. Medicína pro
praxi (2): 83–88.
Pištorová, M. 2019. Počet uživatelů pečovatelské služby klesl, výdaje na ni nikoli. Statistika
amy, 9(1): 34–35. Český statistický úřad.
Polenick, C. A. et al. 2019. Purpose in Life Among Family Care Partners Managing Demen-
tia: Links to Caregiving Gains. Gerontologist 59(5): 424—432.
Potůček J., Roubík, L. 2017. InspectLife jako nadstavbový modul platformy Zdravel zamě-
řený na telemedicínu. Online. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft
/2017/Medsoft_2017_Potucek.pdf.
Poustková, D. 2017. Koordinátor podpory (terénní sociální pracovnice) vORP Mělník.
Online. Dostupné z: https://slideplayer.cz/slide/13646599/.
PRB. 2018. World Population Data Sheet 2018 With aSpecial Focus on Changing Age Structures. Popu-
lation Reference Bureau. Dostupné z: https://www.prb.org/2018-world-population-data
-sheet-with-focus-on-changing-age-structures.
Prince, M. et al. 2013. e global prevalence of dementia: Asystematic review and metaana-
lysis. Alzheimer‘s& Dementia 9(1): 63–75.
Prokopová, A., 2018. Jak upravit domov člověka sdemencí. Praha: Česká alzheimerovská
společnost.
Proot, I. M. et al. 2004. e needs of terminally ill patients at home: directing one’slife,
health and things related to beloved others. Palliative Medicine 18(1): 53–61.
Provazníková, E., Kalvach, Z. 2016. Rady pro pečující očlověka sdemencí. Praha: Diakonie
ČCE.
Průša, L. 2008. Efektivnost nancování sociálních služeb vdomovech pro seniory. Praha: VÚPSV.
Průša, L. 2011a. Model efektivního nancování aposkytování dlouhodobé péče. Praha: VÚPSV.
Průša, L. 2011b. Vývoj vybavenosti regionů službami sociální péče pro seniory aosoby se
zdravotním postižením. Kontakt, 13(2): 157–165.
Průša, L. 2013. Ekonomická efektivita zajišťování péče opříjemce příspěvku na péči. Praha: VÚPSV.
Průša, L. 2016. Respitní péče– analýza využívání sociálních služeb pečujícími anávrhy na zvýšení
dostupnosti podpory pro pečující vsystému sociálních služeb. Praha: Diakonie ČCE.
Průša, L. 2018. Nová projekce vývoje počtu příjemců příspěvku na péči vČR do roku 2030.
Demograe 60: 49–60.
Průša, L. 2019. Vznik center pro rodinné pečující zhlediska efektivnosti. Praha: Česká asociace
pečovatelské služby.
Rabins, P. et al. 1982. e impact of dementia on the family. Journal of the American Medical
Association 248(3): 333–335.
Rampino, M. R., Ambrose, S. H. 2000. Volcanic winter in the Garden of Eden: e Toba
supereruption and the late Pleistocene human population crash. Special Paper of the Geo-
logical Society of America 345: 71–82.
Ti kteri se staraji.indd 286Ti kteri se staraji.indd 286 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
287
Regnault, M. 2011. Alzheimerova choroba: průvodce pro pečující. Praha: Portál.
Remr, J. 2005. Institucionální péče oseniory. In Jeřábek, H. et al. Rodinná péče ostaré lidi.
Praha: CESES FSV UK, 11.
Remr, J. 2012. Typology of Family Care for Dependent Seniors. In Perek-Bialas, P., Ho,
A. Developing the “Sociology of Ageing”. To Tackle the Challenge of Ageing Societies in Central and
Eastern Europe. Kraków: Jagiellonian University Press.
Remr, J. 2016. Potřeby pečujících jako východisko pro evaluaci příslušných intervencí. In
Štěpánková, H., Šlamberová, R. (ed.). Stárnutí 2016: Sborník příspěvků z3. Gerontologické
mezioborové konference, 146–154. Praha: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta.
Remr, j. 2018. e needs of caregivers. Fórum sociální práce: Social Work Forum (Special Issue):
21–34.
Reviere, R. et al. 1996. Needs Assessment: ACreative and Practical Guide for Social Scientists.
Washington: Taylor&Francis.
Ricoeur, P. 2007. Čas avyprávění III. Praha: Alfaprint.
Roberts, R. E. L., Bengtson, V. L. 1990. Is intergenerational solidarity aunidimensional
construct? Asecond test of aformal model. Journal of Gerontology: Social Sciences 45: 12–20.
Roberts, R. E. L. et al. 1991. Intergenerational Solidarity in Families: Untangling the Ties
at Bind. Marriage and Family Review 16: 11–46.
Robotické přístroje jako pomocníci vošetřovatelské péči. 2019. Online. Dostupné z: https://
penzista.net/pocitace-a-technologie-pro-seniory/roboticke-pristroje-jako-pomocnici
-v-osetrovatelske-peci/.
Robotics Tomorrow. 2016. Zora, the rst social robot already widely used in healthca-
re. Online. Dostupné z: https://www.roboticstomorrow.com/article/2016/04/zora
-the-rst-social-robot-already-widely-used-in-healthcare/7927.
Rose, O., Bock, F. A. 1987. Coping with Alzheimer’s: ACaregiver’s Emotional Survival Guide
Publisher. USA: Wilshire Book Company.
Rüegger, H. 2014. Etické výzvy fenoménu demence. Sociální služby, únor 2014: 17–21.
Schulz, R., Beach, S. R. 1999. Caregiving as arisk factor for mortality: the Caregiver Health
Eects Study. JAMA, 282(23): 2215–2219.
Schulz, R. 2000. Handbook on Dementia Caregiving: Evidence-Based Interventions for Family
Caregivers. Springer Publishing Company, 48–56.
Schulz, T. et al. 2018. I-CARE. Ein Mensch-Technik Interaktionssystem zur Individuellen Aktivie-
rung von Menschen mit Demenz. Sborník konference Zukunft der Pege– Innovative Tech-
nologien für die Pege, Oldenburg, 94–99. Online. Dostupné z: https://www.researchgate
.net/publication/325734969_I-CARE_-_Ein_Mensch-Technik_Interaktionssystem
_zur_Individuellen_Aktivierung_von_Menschen_mit_Demenz.
Shaw, W. S. et al. 1997. Longitudinal analysis of multiple indicators of health decline among
spouse caregivers. Annals of Behavioral Medicine 19: 101–109.
Siegel, K. et al. 1991. Caregiver burden and unmet patient needs. Cancer 68: 1131–1140.
Silverstein, M., Bengtson, V. L. 1997. Intergenerational solidarity and the structure of adult
child-parent relationships in American families. AJS 103: 429–460
Silverstein, M. et al. 2004. Is Ambivalence aComponent of the Solidarity– Conict Para-
digm? e Gerontologist 44(1): 90–100.
Smolík, P. 1996. Duševní abehaviorální poruchy: průvodce klasikací: nástin nozologie: diagnosti-
ka. Praha: Maxdorf-Jessenius.
Soriano, F. I. 1995. Conducting Needs Assessments. AMultidisciplinary Approach. London:
SAGE Publishing.
Speice, J. et al. 1998. e eects of family communication patterns during middle-phase
Alzheimer’s disease. Families, Systems, & Health 16(3): 233–248.
Ti kteri se staraji.indd 287Ti kteri se staraji.indd 287 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
288
Stacpooleová, M., ompsellová, A., Hockleyová, J. 2017. Manuál pro zavedení péče Namasté.
Udržování kvality života osob spokročilou demencí. Praha: Česká alzheimerovská společnost.
Starostová, O. 2016: Co je to seniorské bydlení. In Stárnutí vkomunitě. Podporované bydlení senio-
rů se sníženou soběstačností vobcích. Online. Dostupné z: https://www.dustojnestarnuti.cz
/res/archive/000163.pdf?seek=1489066972.
Strawbridge, W. J. et al. 1997. New burdens or more of the same? Comparing grandparent,
spouse and adult-child caregivers. Gerontologist 37: 505–510.
Sýkorová, D. 2005. Osobní autonomie seniorů vkontextu rodinných vztahů. In Třetí věk trojí
optikou. Olomouc: Univerzita Palackého vOlomouci.
Sýkorová, D. 2006. Od solidarity jako základu intergeneračních vztahů vrodině kambiva-
lenci avyjednávání. Sociologický časopis 42(4): 683–699.
Szydlik, M. 2008. Intergenerational Solidarity and Conict: Two scenarios: Conict and
autonomy. Journal of Comparative Family Studies 39: 97–114.
Šídlo, L., Křesťanová, J. 2018. Kdo se postará? Domovy pro seniory vČesku vkontextu
demograckého stárnutí. Demograe 60(3): 248–265.
Šimoník, P. 2015. Podpora neformálních pečovatelů– závěrečná zpráva zvýzkumu. Praha: Fond
dalšího vzdělávání.
ompson, M. M. et al. 1995. Let’s not be indiferent about (attitudinal) ambivalence. In
R. E. Petty & J. A. Krosnick (ed.). Attitude strenght. Antecedents and concequences, 361–368.
Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum.
Tomášková, V. et al. 2015. Studie omožnostech avýznamu zavedení koordinátora podpory pro
pečující osoby aosoby odkázané na pomoc druhých. Praha: Fond dalšího vzdělávání.
Tönnies, F. 1957/1887. Community and society. (Gemeinschat und Gesellschaft). East Lansing:
Michigan State University Press.
Toseland, R. W., Rossiter, Ch. M. 1989. Group interventions to support family caregivers:
Areview and analysis. Gerontologist 29(4): 438–448.
Tošnerová, T. 2001. Pocity apotřeby pečujících ostarší rodinné příslušníky. Praha: Ambulance
pro poruchy paměti.
Triantallou, J. et al. 2010. Informal care in the long-term care system. European Overview Paper.
Vienna. Dostupné z: http://www.euro.centre.org/data/1278594816_84909.pdf.
UN. 2017. World Population Prospects: e 2017 Revision, Key Findings and Advance Tables. New
York: United Nations. Dostupné z: https://www.un.org/development/desa/publications
/publication.
UNFPA. 2011. State of World Population 2011. United Nations Population Fund. Dostupné z:
https://www.unfpa.org/publications/state-world-population-2011.
ÚZIS 2011. Evropské výběrové šetření ozdraví vČeské republice EHIS 2008. Praha: Ústav
zdravotnických informací a statistiky. Dostupné z: https://www.uzis.cz/publikace
/evropske-vyberove-setreni-zdravi-ceske-republice-ehis-2008.
Valenta, M., Michalík, J. 2008. Výzkum pracovních kompetencí osob pečujících očlena rodiny se
zdravotním postižením na území hlavního města Prahy. Olomouc: Výzkumné centrum inte-
grace zdravotně postižených.
Váně, J. 2012. Komunita jako nová naděje. Plzeň: Západočeská univerzita vPlzni.
Veřejný ochránce práv. 2015. Souhrnná zpráva znávštěv ubytovacích zařízení poskytujících péči bez
oprávnění. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omezenych-na-svobode
/neregistrovane-socialni-sluzby.
Veselá, J. 2002. Představy rodinných příslušníků ozabezpečení péče nesoběstačným rodičům. Praha:
Výzkumný ústav práce asociálních věcí.
Veselá, J., Janata, Z. 1999. Sociální služby ve světle připravovaných reforem. II. díl, Postoje občanů
důchodového věku kpřipravovanému zákonu osociální pomoci. Praha: Výzkumný ústav práce
asociálních věcí.
Ti kteri se staraji.indd 288Ti kteri se staraji.indd 288 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
289
Vidovičová, L., Petrová Kafková, M. 2019. Využití humanoidního robota pro aktivní stár-
nutí seniorů aseniorek (HUMR). Online. Dostupné z: https://www.muni.cz/vyzkum
/projekty/43869.
Vidovičová, L. et al. 2013. Stáří ve městě, město vživotě seniorů. Praha: Sociologické
nakladatelství.
Vitaliano, P. P. et al. 2003. Is caregiving hazardous to one’sphysical health? Ameta-analysis.
Psychological Bulletin 129(6): 946–972.
Výrost, J., Slaměník, I. 1997. Sociální psychologie– Sociálna psychológia. Praha: ISV.
Walsh, F. 2003. Family resilience: Aframework for clinical practice. Family Process 42(1),
1–18.
Weber, M. 1968/1922. Economy and Society. (Wirtschaft und Gesellschaft.) New York: Bedmin-
ster Press (orig. publ. 1922).
Weirich, S. L. 2014. Case-Management für Menschen mit Demenz und ihre versorgenden
Angehörigen (příspěvek). San Juan, Světové symposium Alzheimer Disease International.
WHO. 2019a. Age friendly cities and communities. Online. Dostupné z: https://www.who.int
/ageing/projects/age-friendly-cities-communities/en/.
WHO. 2019b. iSupport For Dementia. Online. Dostupné z: https://www.isupportfor dementia
.org/en.
Wiggins, D., Dermen, S. 1987. Needs, need, needing. Journal of medical ethics 13: 62–68.
Witkin, B. R., Altschuld, J. W. 1995. Planning and Conducting Needs Assessments. London:
SAGE Publishing.
Wol, J. L. et al. 2008. Long-Term Care Preferences Among Older Adults: AMoving Target?
Journal of Aging α Social Policy 20(2): 182–200.
Woods, B. et al. 2019. Timely diagnosis of dementia? Family carers’ experiences in 5 Euro-
pean countries. International Journal of Geriatric Psychiatry 34(1): 114–121.
Yee, J. Schulz, R. 2000. Gender dierences in Psychiatric Morbidity Among Family Caregi-
vers: AReview and Analysis. Gerontologist 40(2): 147–164.
Zarit, J. 2001. Atribute to adaptability: Mental illness and dementia in intimate late-life
relationships. Generations 25(2): 70–74.
Zarit, S. H. 1989. Do we need another „stress and caregiving“ study? Gerontologist 29:
147–148.
Zarit, S. H., et al. 1980. Relatives of the impaired elderly: correlates of feelings of burden.
Gerontologist 20(6): 649–655.
Zarit, S. H. et al. 1986. Subjective burden of husbands and wives as caregivers: Alongitudi-
nal study. Gerontologist 26: 260–266.
Zavázalová, H. et al. 2001. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: Karolinum.
Zimmerman, S. et al. 2014. Transforming Nursing Home Culture: Evidence for Practice and
Policy. Gerontologist 54(S1): S1–S5.
Zvěřová, M. 2010. Alzheimerova demence azátěž pečovatele. Česká aslovenská psychiatrie
106(5): 307−309.
Zvěřová, M. 2015. Vliv Alzheimerovy demence na psychosociální zdraví pečující osoby. Česká
aslovenská psychiatrie 111(2): 59–63.
Zvěřová, M. 2018. Alzheimerova demence. Praha: Grada.
Zwaanswijk, M. et al. 2013. Informal Caregivers of People with Dementia: Problems, Needs
and Support in the Initial Stage and in Subsequent Stages of Dementia: AQuestionnaire
Survey. e Open Nursing Journal 7: 6–13.
Mezinárodní dokumenty
Dodatkový protokol kEvropské sociální chartě. 1988. Rada Evropy.
Ti kteri se staraji.indd 289Ti kteri se staraji.indd 289 08.07.20 11:4608.07.20 11:46
290
Mezinárodní pakt ohospodářských, sociálních akulturních právech. 1966. Organizace spo-
jených národů.
Úmluva oprávech osob se zdravotním postižením. 2006. Organizace spojených národů.
Všeobecná deklarace lidských práv. 1948. Organizace spojených národů.
Zdroje dat
EUROSTAT Data (online), https://ec.europa.eu/eurostat/data/database.
MPSV. 2018. Statistická ročenka zoblasti práce asociálních věcí 2017. Praha: Ministerstvo práce
asociálních věcí.
NZIS. 2018a. Lůžkový fond 2017. Národní zdravotnický informační systém. Dostupné z:
http://www.uzis.cz/publikace/luzkovy-fond-2017.
NZIS. 2018b. Domácí zdravotní péče 2017. Národní zdravotnický informační systém 2018.
Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/strucny-prehled-cinnosti-oboru
-domaci-zdravotni-pece-za-obdobi-2007–2017.
OECD Data (online). Dostupné zhttps://data.oecd.org/pop/elderly-population.htm.
ÚZIS (data). 1957–2017. Zdravotnická statistika ČSR 1957–1959; Zdravotnictví 1960–1991; Zdra-
votnická ročenka České republiky 1992–2017. Praha: Ústav zdravotnických informací astatis-
tiky České republiky. Dostupné z: http://www.uzis.cz/category/edice/publikace/rocenky.
Zákony
Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 31. 3. 2006, osociálních službách. In Sbírka zákonů České
republiky. 2006.
Zákon č. 155/1995 Sb. ze dne 4. 8. 1995, odůchodovém pojištění. In Sbírka zákonů České
republiky. 1995.
Zákon č. 48/1997 Sb. ze dne 28. 3. 1997, oveřejném zdravotním pojištění. In Sbírka zákonů
České republiky. 1997.
Zákon č. 310/2017 Sb. ze dne 16. 8. 2017, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., onemocen-
ském pojištění. In Sbírka zákonů České republiky. 2017.
Ti kteri se staraji.indd 290Ti kteri se staraji.indd 290 08.07.20 11:4608.07.20 11:46