ArticlePDF Available

Poslankyně neruského původu v sovětském parlamentu, 1989–1991: Intersekcionalita v imperiální situaci (Soudobé dějiny, vol. 28, no. 1, 2021, pp. 44–69)

Authors:

Abstract

The study focuses on the position of female deputies of non-Russian descent in parliamentary debates of the Perestroika period in the Soviet Union. The key issues the author examines concern the grievances which these female deputies were pointing out, and the potential solutions they were proposing to mitigate or eliminate them. The most important forum where these debates were taking place was the Congress of People's Deputies (S"ezd narodnykh deputatov), which arose from partly pluralistic elections, was the supreme body of state power from 1989 to 1991, and meant a significant progress in the Communist leadership's efforts to democratize the political system. Gender-wise, the body was very unbalanced as women accounted for just 352 out of its 2,250 members. The author works with stenographic records of speeches of the female deputies of non-Russian descent at the five sessions of the Congress, viewing them through a prism of concepts of "intersectionality" and "imperial situation." The speeches of the female deputies often accentuated national grievances and hardships, which was indicative of a considerable importance of nationalism in Soviet discussions of the Perestroika period and in the systemic crisis of the USSR. However, they also showed that viewing problems in a nationalism-tinged perspectives did not necessarily mean seeking a nationalist solution, as many of the female deputies preferred looking for a solution within the Soviet Union to that consisting in sovereignty or even independence of its republics. The female deputies also insistently reflected urgent social, economic, professional, environmental, and local problems.
Poslankyně neruského původu
v sovětském parlamentu, 1989–1991
Intersekcionalita v imperiální situaci
Ivan Sablin
Historisches Seminar, Zentrum für Europäische Geschichts- undKulturwissenschaften,
UniversitätHeidelberg
Sjezd lidových poslanců (Sjezd narodnych děputatov), formálně nejvyšší státní
orgán Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) vletech 1989 až 1991,
vznikl jako součást širších reforem perestrojky (1987–1991). Hospodářské reformy,
které inicioval Michail Sergejevič Gorbačov již vroce 1985, ústily po roce 1987
vkompletní reorganizaci politického ahospodářského systému a vyvrcholily
roku1991 zhroucem státního socialismu arozpadem Sotsho svazu. Sjezd
lidových poslanců ajím volený stálý parlament, reformovaný dvoukomorový
Nejvyšší sovět SSSR (Verchovnyj sovet SSSR), byly nejviditelím odrazem šiích
změn vsovětském politickém životě nasklonku osmdesátých let. Někteří tehdejší
autoři vnímali Sjezd lidových poslanců jako zdroj „sice základní, ale zcela reál
míry veřejné odpovědnosti“, což se podle nich nejrazněji projevilo v hospo-
dářství, v„nemilosrdné kritice“ jeho stavu naparlamentní aneschopnosti
vlády tuto situaci napravit.1 Jiní zdůrazňovali, že oproti předešlému loutkovému
parlamentu–předreformnímu Nejvyššímu sovětu je Sjezd lidoch poslanců
„událostí historického významu“, protože znamená zásadní pokrok v demokrati-
zaci (navzdory skutečnosti, že pouze 1500 zcelkového počtu2250poslanců bylo
voleno přímo aže 339 z těchto zvolených poslanců nemělo žádné protikandidá-
ty). Zvláštní zastoupení různých národnostních segmentů sovětské společnosti
prosednictvím 750 poslanců volených nazákladěrodnost-teritorlní-
ho“ klíče, které se uplatňovalo vedle obecného zastoupení země prostřednic-
tvím750poslanců volených podle „teritoriálního“ kritéria, přispělo kpoměrně
1
HEWETT, Ed A.: Perestroyka and the Congress of People’s Deputies. In: Soviet Economy,
roč.5, č. 1 (1989), s. 47–69, cit. s. 47–49.
45 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
45
razné reprezentaci neruských poslanců. Mnoho znich nasjezdu poukazovalo
nanárodnostní napětí aproblémy v Sovětském svazu.2
Vtomto ohledu zkušenost Sjezdu lidových poslanců přispěla k probíhající
debatě operestrojce aobecněji i k rozpadu Sovětského svazu. Podle některých
autorů zhroucení systému státního socialismu předurčovaly jeho hospodářs
rysy,
3
podle jiných to byla spíše neschopnost sovětského vedení, indoktrinovaného
komunistickou ideologií, změnit systém, který byl již vzásadě nereformovatelný.
4
Další autoři zdůrazňovali, že krychlému rozpadu sovětské federace přispěl vze-
stup nacionalismu vsovětských institucích.
5
Jiní pak poukazovali namnožství
problémů, které musely reformy řešit, a na dynamiku transformace. Jak uvedl
britský politolog ahistorik Archie Brown, dalekosáhlé změny sovětského systému
nebyly vžádném případě předem dané. Přestože hospodářské reformy původ
nesměřovaly kdemokratizaci, sovětské vedení nečelilo žádnému zjevnému tlaku
zdola, kte by to padoval. Podle Browna to byly reformy, kte zničily základy
sovětského režimu, ane krize režimu, která vedla kreformám. Perestrojku pak
hodnotí jako historickou snahu malé části vedení Komunistické strany Sovětského
svazu (KSSS), především Gorbačova, nejprve oreformu sovětského systému apoz-
ději ojeho transformaci. Tyto záměry však vyžadovaly, aby došlo ksoučasné
přeměně státněsocialistického hospodářství, vysoce autoritářského politického
systému a formálně federálního, ale vpraxi unitárního systému, jenž byl vroz-
poru s mnohonárodnostním složením SSSR. Situaci dále komplikovala skuteč-
nost, že narozdíl oddalších stáchodní Evropy se sověts režim neoral
ozahraniční velmoc.6
2
Viz GLEBOV, Oleg – CROWFOOT, John (eds.): e Soviet Empire: Its Nations speak out.
e First Congress of People’s Deputies, Moscow, 25 May to 10 June 1989. Chur (Switzerland),
Harwood Academic Publishers 1989, s. xxviii. Spředmluvou Ernesta Gellnera.
3
Viz GAIDAR, Yegor: Collapse of an Empire: Lessons for Modern Russia. Washington, D.C.,
Brookings Institution Press 2010.
4
Viz KOTKIN, Stephen: Armageddon Averted:  e Soviet Collapse, 1970–2000. Oxford, Oxford
University Press 2008, s. 2–3 a5.
5 Viz SUNY, Ronald Grigor: e Revenge of the Past: Nationalism, Revolution, and the Collapse
of the Soviet Union. Stanford (California), Stanford University Press 1993.
6
Srv. BROWN, Archie: Seven Years  at Changed the World: Perestroika in Perspective. Oxford,
Oxford University Press 2007, s. 4–7 a10–20. Vtomto článku se nesnažím postihnout hlav
důvody rozpadu SSSR, domnívám se ale, že jeho závěry jsou v souladu sBrownovou tezí, že
tento proces nebyledem determinovaný. Napředloženém materiálu ze Sjezdu lidových po-
slanců se ukazuje, že rozmani rozebírané křivdy (grievances) krozpadu přispěly, jakmile byly
veřejně artikulovány. Platí to nejen pro křivdy nacionálně určené aurčující, které jsou vpopředí
následujícího výkladu, ale ipro jiné stížnosti akon ikty, které se řešily spíše vestrukturách
komunistické strany; pokud dokládaly neefektivnost státu astrany, nacionalisté se začali jevit
jako jejich alternativa.
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 46
Přestože jen dvě třetiny zcelkového počtu 2250 poslanců sjezdu byly zvole-
ny přímo, zatímco zbývající poslanci byli nominováni různými organizacemi,
apřestože účastnit se voleb mohla jen Komunistická strana Sovětského svazu
jako jediná organizovaná politická strana, lze Sjezd lidových poslanců považovat
zavůbec první parlament sovětského státu. Bez ohledu naproblémy srepre-
zentativností zastoupení, sdebatami (zasedání jednotlivých sjezdů byla příliš
krátká), snezávislostí vrámci politického systému (ústavně zakotvenou vedoucí
úlohouKSSS) as odpovědností vlády ukázal se Sjezd lidových poslanců jako
rozhodovací orgán re ektující rozdílné názory7 asoasně jako hlavnírum,
naněmž měli sově občané mnost svobodně vyjádřit s názoryednejvět-
ším představitelným publikem. Díky živým přenosům mohlo zasedání prvho
sjezdu vkvětnu ačervnu 1989 sledovat devadesát až sto milionů lidí a rozsáhlé
mediální pokrytí zprostředkovalo iostatní čtyři sjezdy. Zasedání Sjezdu lidových
poslanců bylo navíc spojeno s vysokým očekáváním obyvatel.8
Ženy naSjezdu lidových poslanců
Sjezd lidových poslanců areformovaný Nejvyšší sovět SSSR byly také prvními
stálými skutečně parlamentními institucemi, jejichž práce se mohly účastnit
ženy, neboť všeobecně volené orgány říjnové revoluce zroku 1917 byly zakrátko
rozpuštěny bolševiky a jejich spojenci asovětské sjezdy anejvyšší sověty, svo-
lávané odroku 1938, měly jen formální autoritu. NaSjezdu lidových poslanců
měly možnost vyjádřit svůj názor apodílet se najednáních obudoucnosti země
celkem 352 ženy. Jejich počet zvyšovaly nominace vyhrazené výlučně ženským
organizacím, mezi nimiž byl iVýbor sovětských žen (Komitět sovetskich ženščin),
neboť jen málo žen bylo zvoleno přímo. Přibližně jedna třetina znich patřila
kneruským meinám(Ruso tvořili vroce 198950,8 procenta obyvatel SSSR),
9
ale jen několik znich se vysloveně hlásilo kneruskému původu. Zgenderového
hlediska byl tedy iSjezd lidových poslanců výrazně asymetrický, neboť mezi po-
slanci aposlankyněmi vysoce převládali muži. Navíc izvláštní nástroje, pomocí
nichž měl být posílen vliv dosud nezastoupených skupin, preferovaly neruské
7
Viz IHALAINEN, Pasi – ILIE, Cornelia – PALONEN, Kari: Parliament as aConceptual Nexus.
In: TÍŽ (eds.): Parliaments and Parliamentarism: A Comparative History of aEuropean Concept.
New York, Berghahn Books 2016, s. 1–16.
8 BROWN, A.: Seven Years  at Changed the World, s. 120.
9 Vsesojuznaja perepiska naselenija 1989 goda: Nacionalnyj sostav naselenija porespublike
SSSR. In: Děmoskop Weekly [online]. Institut děmogra i Nacionalnogo issledovatělskogo uni-
versitěta „Vysšaja škola ekonomiky“ 2021 [cit. 2021-02-20]. Dostupné z: http://www.demoscope.
ru/weekly/ssp/sng_nac_89.php.
47 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
muže či ruské ženy, zatímco ženy z jiných etnik zůstávaly i nadále vyloučeny
zprostoru o ciální politiky.
Tato studie se zaměřuje napozici poslankyň neruského původu vparlament-
ních debach operestrojce. Hlavzkumné otázky sekají toho, najaké
ivdy – vesmyslu anglického pojmu grievances, tedy nejrůznějších zdrojů poli-
tické deprivace vedoucích kekolektivnímu jednání10 tyto poslankyně upozor-
ňovaly a jaká možná řešení kjejich zmírnění či překonání navrhovaly. Vesnaze
postihnout co m nejširší spektrum případů se tato studie zabývá postoji
poslankyň, které buď žily vrůzných národnostních segmentech mnohovrstevného
sovětského státu, nebo je reprezentovaly – šlo nejen o jednotlivé sovětské „sva-
zové“ socialistické republiky (sjimkou Ruské sovětské federativní socialistické
10
Viz REGAN, Patrick M. – NORTON, Daniel: Greed, Grievance, and Mobilization in Civil
Wars. In: Journal of Con ict Resolution, roč. 49, č. 3 (2005), s. 319–336. Výraz grievances se zde
kontextuálně překládá i jako „(pocity) nespravedlnosti“, „příkoří“, „újmy“ nebo „stížnosti“.
Kremelský sjezdový palác vdobě ko druhého Sjezdu lidových poslanců
(12.–24. prosince 1989) se starobylou Trojickou věží vpozadí. Vystavěn byl vareálu
Moskevského kremlu vletech 1960–1961 zrozhodnutí Nikity Chruščova pod vedením
architekta Michaila Vasiljeviče Posochina. Odroku 1992 nese název Státní kremelský palác
(repro Twitter)
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 48
republiky jako celku), ale io autonomní sovětské socialistické republiky (ASSR),
autonomní oblasti (AO) aautonomní okruhy vmci svazových republik. Jako
zdroje pro tuto studii sloužily úplné publikované přepisy z jednání zasedání pěti
Sjezdů lidových poslanců.11
Mnohé poslankyně neruského původu byly členkami či funkcionářkami
Komunistické strany Sovětského svazu, avšak stranict nebylo hlavm fak-
torem. Celkem 1957 komunistických poslanců nasjezdu se rozlilo dorůzch
frakcí, přičemž ani konzervativní prosovětská skupina Svaz (Sojuz), ani liberální
Meziregionální skupina (Mežduregionalnaja gruppa) nedisponovaly většinou.
Profesně se většina aktivních poslankyň neruského původu řadila mezi vědkyně,
pracovnice vprůmyslu azemědělství, lékařky anovinářky. Reprezentace různých
profesních skupin byla véře státního socialismu důležitým hlediskem při utváření
zastupitelských institucí, sjezdů i Nejvyššího sovětu a ženy jakožto právoplatná
součást dělnictva arolnictva (později „sovětského lidu“) byly zahrnuty dotohoto
zastupitelského systému.
12
Avšak vzhledem k tomu, že Nejvyšší sovět byl před
rokem 1989 pouze formální institucí řízenou Ústředním výborem KSSS, přínos
ženského zastoupení vní je sporný. Aikdyž se vrámci politických reforem počet
žen vústředním výboru strany zdvojnásobil, stále jich tu ještě v roce 1990 bylo
pouze osm procent (33 zcelkového počtu 412 členů).13
Studie sta nadvou hlavch pojmech: prvm je intersekcionalita, druhým
imperiál situace. Koncepce intersekcionality se zaměřuje naslité vztahy mezi
různými společenskými kategoriemi, jako jsou gender, rasa, etnicita, třída, nábo-
ženství a další, ana překvající se mocenské asymetrie, které mohou ztěchto
kategorií pramenit.14 Vsovětském kontextu to znamená, že ženy neruského pů-
11
Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, 25 maja – 9 ijuňa 1989 g.: Stěnografičeskij otčet,
sv.1–4. Moskva, Izdanije Verchovnogo soveta SSSR 1989; Vtoroj Sjezd narodnych děputatov
SSSR, 12–24děkabrja1989 g.: Stěnografičeskij oet, sv. 1–3. Moskva, Izdanije Verchovnogo
soveta SSSR 1989; Vněočerednoj tretij Sjezd narodnych děputatov SSSR, 12–15 marta 1990 g.:
Stěnografičeskij otčet, sv.1–3. Moskva, Izdanije Verchovnogo soveta SSSR 1990; Četvertyj Sjezd
narodnych děputatov SSSR, 17–27 děkabrja 1990 g.: Stěnografičeskij otčet, sv. 1–3. Moskva, Izdanije
Verchovnogo soveta SSSR 1991; Vněočerednoj pjatyj Sjezd narodnych děputatov SSSR: Bjulletěň,
č.1–2. 2 senťabrja 1991 g. Moskva, Otdělenije aktov Verchovnogo soveta SSSR 1991; Vněo čeredn oj
pjatyj Sjezd narodnych děputatov SSSR: Bjulletěň, č. 3–4. 3 senťabrja1991 g. Moskva, Otdělenije
aktov Verchovnogo soveta SSSR 1991; Vněočerednoj pjatyj Sjezd narodnych děputatov SSSR:
Bjulletěň, č. 5–6. 4senťabrja 1991 g. Moskva, Otdělenije aktov Verchovnogo soveta SSSR 1991.
12
Viz GOLDMAN, Wendy Z.: Women at the Gates: Gender and Industry in Stalins Russia.
Cambridge, Cambridge University Press 2002, s. 20.
13
Viz LENTINI, Peter: ANote on Women in the CPSU Central Committee. In: Europe-Asia
Studies, roč. 45, č. 4 (1990), s. 790.
14
Viz VALENTINE, Gill:  eorizing and Researching Intersectionality: AChallenge for Feminist
Geography. In: e Professional Geographer, roč. 59, č. 1 (2007), s. 10–21.
49 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
vodu zažívaly dvojí mocens asymetrie: jako ženy ajako Nerusky. Čelily však
idalším obtížím plynoucím zprofesních hierarchií a ze situace na venkově.15
Oněkterých problémech sovětských žen se diskutovalo už před perestrojkou,
zatímco jiné, jako například prostituce, vysoká kojenecká úmrtnost či potraty,
zůstávaly tabuizovány oddvacách let dodruhé poloviny let osmdesách.
Jak upozornila britská politoložka ahistorička Mary Buckleyová, „ženská otáz-
ka“ se veveřejných debatách vSovětském svazu vynořila současně s„otázkou
15 Viz DENISOVA, Liubov: Rural Women in the Soviet Union and Post-Soviet Russia. London,
Routledge 2010.
Pohled do hlavholu Kremelského sjezdoho paláce
při zahájení prvního Sjezdu lidových poslanců dne 25. května 1989
(repro tellerreport.com)
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 50
národnostní“, avšak setkala se smnohem vlažnější reakcí společenských elit.
16
To ostatně dokládají i diskuse naSjezdu lidových poslanců, které jednoznačně
stavěly dopopředí právě „národnostní otázku“.17 Je všakeba dodat, že ženy ze
všech prostředí byly naúzemí někdejšího Sovětského svazu ještě silněji vyloučeny
zpolitiky v období po pádu státního socialismu.18
Vkonceptu „imperiální situace“ navazuji narusko-amerického historika Ilju
Gerasimova adalší autory školy nové imperiální historie (New Imperial History),
kteří tento pojem nepoužívají jako normativní de nici politického uspořádání,
nýbrž jako analytický nástroj. Ten umožňuje upozornit navnitřní diverzitu soci-
alistických států, která je jinak často přehlížena. Zároveň vkonceptu imperiál
situace, kterou lze de novat jako „nestabilní rovnováhu vesmíšené společnosti“
s„podmíněnými, proměnlivými asituačními“ společenskými hranicemi, nejsou
sociální kategorie holistickými entitami.19 Ikdyž rozlišení dle kategor20 bylo pří-
nosné zanalytického pohledu, tato studie klade důraz především nadynamiku
aprolínání sebekategorizací. Parlament lze vtomto ohledu vnímat jako obdobu
imperiální situace, jako veřejný prostor, vněmž se vyjadřuje diverzita avněmž je
možné de novat aartikulovat utrpěné křivdy, případně vznášet stížnosti. Zvolení
stupci lidu naSjezdu lidoch poslan akcentovali svou příslnost etnickou,
boženskou, genderovou, profesní, svou venkovskou identitu apodobně, dělali
toak selektivně asituačně. Debaty natomto fóru dokláda, že sledované po-
slankyně nutně nevnímaly svou situaci jako národnostní či kombinovaný útlak
aupozorňovaly pouze naty nespravedlnosti, které vnímaly jako nejnaléhavější
nebo unichž doufaly vřešení napůdě sjezdu. V tom se analýza provedená vtom-
16
BUCKLEY, Mary: Glasnost and the Woman Question. In: EDMONDSON, Linda (ed.): Women
and Society in Russia and the Soviet Union. Cambridge, Cambridge University Press 1992,
s.202–226, zde s. 202–203.
17
Viz DE STEFANO, Carolina: An Old Soviet Response and aRevolutionary Context: Dealing
with the National Question in the Committees of the USSR Congress of People’s Deputies
(1989 –1991). I n: Journal of Eurasian Studies, roč. 11, č. 1 (2020), s. 53–61.
18
Viz NECHEMIAS, Carol: Politics in Post-Soviet Russia: Where Are the Women?
In: Demokratizatsiya/Děmokratizacija: The Journal of Post-Soviet Democratization
(Washington,D.C.), roč. 8, č. 2 (2000), s. 199–218.
19
Viz GERASIMOV, Ilya – GLEBOV, Sergey – KUSBER, Jan – MOGILNER, Marina – SEMYONOV,
Alexander: New Imperial History and the Challenges of Empire. In: GERASIMOV, Ilya –
KUSBER, Jan – SEMYONOV, Alexander (eds.): Empire Speaks out: Languages of Rationalization
and Self-Description in the Russian Empire. Leiden, Brill 2009, s. 1–32; GERASIMOV, Ilya –
GLEBOV, Sergey – KAPLUNOVSKI, Alexander – MOGILNER, Marina – SEMYONOV, Alexander:
e Centrality of Periphery. In: Ab Imperio (Florida), roč. 13, č. 1 (2012), s. 19–28.
20
Srv. VIGNOLES, Vivian L. – SCHWARTZ, Seth J. – LUYCKX, Koen: Introduction: Toward an
Integrative View of Identity. In: SCHWARTZ, Seth J. – LUYCKX, Koen – VIGNOLES, Vivian L.
(ed s.) : Handbook of Identity:  eory and Research. New York, Springer 2011, s. 1–27.
51 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
to článku blíží postupu americké politoložky Elise Giulianové, která navrhla, aby-
chom ustoupili odesenciálního vnímání národnosti anamísto toho analyzovali
konkrétní případy utrpěných křivd astejně tak procesy ainterakce, vnichž se
původně latentní či nevyslovené problémy mohou rozvinout.21
Ze stručného přehledu projevů astanovisek přednesených v debatách pěti
sjezdů lidoch poslanců vyplývá, žerodnost (etnicita) byla pro mnohé po-
slankyně neruského původu, které nazasedáních sjezdu vystoupily, důležitou
sebekategorizací. To odráželo důležitou roli nacionalismu vrozpadu Sovětského
svazu.22 Důkladnější analýza zároveň ukázala, že významy připisované ná-
rodnostním kategoriím i vrhy politických řešení, které se od nich odvíjely,
se zn lišily. Najed straně sem Sjezd lidoch poslanců podobal Stát
dumě předrevoluční Ruské říše, neboť rovněž nabízel společnou řeč pro postižení
partikulárních křivd prostřednictvím etnicity, atím podporoval nacionalismus.
23
Vneposlední řadě pak prostředí parlamentu ukázalo, že itehdy, když byly utrpě-
né křivdy vnímány národnostní optikou, navrhovaná řešení nemusela být nutně
nacionalistická. Tytéž křivdy anespravedlnosti mohly být navíc nahlíženy nejen
prizmatem národnosti, ale igenderu, regionu, místa, povolání či dalších kategorií.
Národnostní křivdy
Marginalizace žen naSjezdu lidových poslanců se týkala nejen jejich podí-
lu na celkovém zastoupení, ale pravděpodobně i jejich možností vystupovat
naparlamentní půdě. Některé zposlankyň však patřily mezi národnostní elity
abyly hlavními mluími nových suvenních republik. Daí ženy se považovaly
zareprezentantky svých národnostních skupin a mluvily jejich jménem. Navr-
hovaná řešerodnostníchíkoří se pohybovala vestním rámci odudení
Sovětského svazu v relativně nezměněném stavu po plnou suverenitu národně
de novaných republik.
Suverenitu svazových republik oficiálně garantovala sovětská ústava
zroku1977, ale diskuse oskut suvereni proběhla nacelosvazové úrovni te-
prve naprvm Sjezdu lidových poslan, který se konal od25. května do9.červ-
na 1989. Se stížnostmi nanárodnostní křivdy vystupovali především poslanci
21 GIULIANO, Elise: Constructing Grievance: Ethnic Nationalism in Russia’s Republics. Ithaca
(New York), Cornell University Press 2011, s. 1–13.
22 Viz SUNY, R. G.: e Revenge of the Past (viz pozn. 5).
23 Viz SEMYONOV, Alexander: ‘ e Real and Live Ethnographic Map of Russia’:  e Russian
Empire in the Mirror of the State Duma. In: GERASIMOV, I. – KUSBER, J. – SEMYONOV, A.
(ed s.) : Empire Speaks out, s. 191–228.
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 52
aposlankyně zPobaltí, kteří navrhovali radikální reformu sovětské federace.
Prvnímu sjezdu předcházelo jednostranné vyhlášení legislativní svrchovanosti
Estonské sovětské socialistické republiky 16. listopadu 1988, po němž26.květ-
na1989 následovalo vyhlášení zákonodárné suverenity Litevské sovětské sociali-
stické republiky. Poslankyně zPobaltí hrály v diskusích důležitou roli.
Ekonomka Kazimira Danutė Prunskienė, zvolená vLitvě, představila společ-
ný program pobaltských republik. Jako zakládající členka litevského reformní-
ho hnutí Sąjūdis, které bojovalo za politickou nezávislost Litvy,
24
byla ijedním
zuzvaných národních lídrů nasjezdu. Prunskie prohlásila, že příl cen-
tralizované sovětské hospodářství brání zavedení ekonomických reforem a že
správnou cestou je decentralizace. Odsoudila hromadění zisků vcentru aníz
kupní ceny zemědělských výrobků. Jako nutný předpoklad reforem vjednotli-
vých republikách ivcelém Sovětském svazu zdůraznila hospodářskou nezávislost
republik, včetně práva kontroly nad vlastními měnovými i nančními systémy
azahraničním obchodem. Centrální sovětské řízení měly podle jejích představ
nahradit horizonlní vztahy mezi republikami. Připustilaž, že perestrojka ne-
probíhá vcelém svazu stejně aže ani „připravenost“ nasamosprávu není nashod-
né úrovni, nepovovala toak zavážnější probm.
25
Plán pobaltských zemí
předpokládal přenu Sovětského svazu ve„společenst suverénních republik
se sdíleným aparátem.26
Hlavním politickým tématem naSjezdu lidových poslanců byla sovětská oku-
pace pobaltských republik popodepsání paktu Molotov–Ribbentrop (23. srp-
na1939) adalší sovětsko-německé smlouvy zroku 1939, které stanovily příslušné
zóny vlivu. Na druhém Sjezdu lidových poslanců (vednech 12. až 24. prosin-
ce1989) pak byla jedna ztěchto smluv výslovně odsouzena.27
Diskuse onárodnostních křivdách zasovětského režimu se však netýkala
pouze pobaltských republik. Klara Semjonovna Challiková (Halliková), socioložka
specializu se naetnické vztahy zvole vEstonsku, naprvním sjezdu oznila
zapodstatu národnostních problémů byrokratický socialismus a metody impe-
riální vlády a prohlásila, že veškeré potíže vSovětském svazu mají národnost
povahu. Tvrdila, že jednotu nelze zajistit stami metodami aže pouze obnovení
pva nasebeurčení náro je správnou cestou vpřed. Vpraxi tolo zname-
nat vznik unie „rovnoprávných suverénních států“ a samosprávu pro všechny
24
Biogram viz Kazimira Danutė Prunskienė (Minister of Agriculture). Government of the
Republic of Lithuania [online], 14.10.2006. [Cit. 2021-02-20.] Dostupné z: https://web.archive.
org/web/20061014172146/http://www.lrv.lt/main_en.php?cat=16&gr=3&sub=9&d=2001.
25 Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 3, s. 58–61.
26 Tamž, s. 62.
27 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 4, s. 612–614.
53 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
národnosti bez stát suverenity (vrámci sovětského sysmu). Challikováž
navrhla, aby se základem federálního práva stala smlouva mezi jednotlivými
republikami. Upřesnila, žerodnostní problémy se týka iRuska, které by mělo
být spravováno jako země, ane jako konglomerát regionů. Vyslovila se proti na-
hrazování ruského národního vědomí sovětskou identitou adoporučila, aby byly
vytvořeny ruské státní orgány, které by učinily orgány svazové nadbytečnými.
Nakonec Challiková poukázala namezinárodní zkušenost sintegrací svobodných
národů, čímž pravděpodobně mínila Evropské společenství.
28
Její názor nanaci-
onalismus se během perestrojky evidentně změnil, protože ještě v roce 1988 jej
odsuzovala jako hrozbu pro sovětské reformy.29
28 Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 2, s. 411–413.
29
Viz GOLDSTEIN, Steve: Nationalism Divides Estonia, and aFamily. In: e Philadelphia
Inquirer (15.2.1988), s. A04.
Kazimira Danuté Prunskienė (1943) aRomualdas Ozolas (1939–2015).
Oba patřili kzakladatelům Litevs lidové fronty (Sąjūdis), Prunskienė se stala
vbřeznu 1990 první premiérkou nezávislé Litvy aOzolas místopředsedou vlády.
Později Prunskienė vedla Národní zemědělskou stranu aLitevskou lidovou stranu
(repro Del )
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 54
Debaty nadruhém Sjezdu lidových poslanců se týkaly především šestého
článku sovětské ústavy (ovedoucí roli KSSS) aízení Výboru pro ústavní do-
zor SSSR (Komitět konstitucionnogo nadzora SSSR), který mohl ohrozit politic-
ké reformy vesvazových republikách. Sociolka Marju Lauristinová, zvolená
vEstonsku, navrhla, aby se zrušení článku 6 stalo součástí programu sjezdu,
její návrh byl však zamítnut. Spodporou se nesetkal ani její návrh odložit vznik
výboru napříští sjezd.30 Lauristino byla disidentka astejně jako Prunskienė
iuznávaná vůdkyně pobaltského národního hnutí – spoluzakladatelka Estons
lidové fronty, hlavního opozičního hnutí sovětské moci.
Básnířka Leonida Lariová (Ljubov Ivanovna Jorgová), zvolená vMoldavsku,
propojila obě témata, když zdůraznila, že jako poslankyně se nemůže řídit sou-
časně vůlí lidu aústavou, která obsahuje článek ovedoucí úloze komunistic-
ké strany.31 Obhajovala také ústavy pobaltsch republiked kritikou prezidia
Nejvyššího sovětu SSSR:Nerozumím tomu: pokud majít ústavy svazoch
republik a ústava sovětská ve všem totožné, nač potřebujeme tolik ústav? Pr
se máme schovat zapapíry? Měli bychom tedy vejněipustit, že máme
centrální ústavu a jen iluzi suverenity republik. Ústava SSSR by měla vycházet
zústav republik, a úplně nejlepší by bylo, kdyby republiky existovaly společně
vrámci SSSR nazákladě dohod, jak je zvykem vevšech nekoloniálních civilizova-
ných zemích.
32
Leonida Lariová, jedna zvůdkyň moldavského Hnutí zanárodní
obrodu,33 využila obou témat iktomu, aby Moldavsko přirovnala kpobaltským
republikám sodkazem nafakt, že iBesarábie byla připojena kSovětskému svazu
pouzavření paktu Molotov–Ribbentrop.34
Slogany volající po suverenitě republik (včetně té ruské) se staly silným hyba-
telem politických změn v Sovětském svazu. Většina poslankyň neruského původu,
které se vyjadřovaly knárodnostním křivdám, však hledala řešení spíše vrámci
Sovětského svazu než vsamotných suverénních republikách. Vtěchto debatách
nasebe výrazně upozornily poslankyně ze sotské Sední Asie. Komunistická
funkcionářka zTádžikistánu Bichodžal Fatchitdinovna Rachimovová, nominova
zaVýbor sovětských žen, kritizovala nízkékup ceny zemědělské produkce
stejně jako nerovnováhu vsovětském hospodářství, která učinila zTádžikistánu
republiku zaměřenou na dodávky surovin (důlní průmysl a produkci bavlny).
Požadovala, aby se bavlna zpracovávala přímo vTádžikistánu, neprosazovala však
30 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 1, s. 23 a 40; tamtéž, sv. 4, s. 5–6.
31 Ta mt éž, sv. 3, s. 263.
32 Tamž, sv. 1, s. 94.
33
Srv. Ušla iz žizni poetěssa Leonida Lari. In: Publika [online], 11.12.2011. [Cit. 2021-02-20.]
Dostupné z: https://ru.publika.md/ushla-iz-zhizni-poyetessa-leonida-lari_360631.html.
34 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 4, s. 276–277.
55 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
jeho ekonomickou nebo politickou suverenitu.
35
Předsedkyně prezídia Nejvyššího
sovětu Turkmenské SSR Roza Atamuradovna Bazarovová, zvolená vtéto svazové
republice, rovněž zdůraznila její orientaci nanerostné zdroje aupozornila, že so-
větské ústředí nakupuje zTurkmenistánu olej abavlnu, nedodává však potřebné
zboží. Prohlásila, že intenzivní zaměření perestrojky nasektor průmyslu nakonec
povede ke snížení počtu pracovních míst anezaměstnanosti vtéto svazové re-
publice. Jako řešení Bazarovová navrhovala větší státní kontrolu nad zásobováním
35 Tamž, sv. 2, s. 35.
Marju Lauristino (1940) jako účastnice Sjezdu lidových poslanců vKremlu vroce 1989.
Patřila kzakladatelům Estonské lidové fronty (Rahvarinne), vdevadesátých letech byla
estonskou ministryní sociálních vě za sociální demokracii, do roku 2014 poslankyní
apoté byla zvolena doEvropského parlamentu. Dosud zasedá vradě města Tartu
(foto © Faivi Kljutšik, repro ERR)
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 56
republiky zbožím, ponechání pouhých deseti procent volnému trhu a zajištění
centralizované politiky zaměstnanosti.36
Hospodářskou situaci vsovětské Střední Asii, regionu omezeném naprodukci
surovin azávislém na centru, dobře vystihovala metafora „domácího třetího
světa.37 Rozdílné názory poslanců aposlankyň pobaltských astředoasijských
republik vstily vpřímé střety na druhém Sjezdu lidových poslanců. Roza
Bazarovová oponovala pobaltským zákonodárcům vdiskusi oVýboru pro ústavní
dozor SSSR tvrzením, že odlišné legislativy vzných svazových republikách
by vedly kanarchii a kolapsu.
38
Ekonom Michail Lazarevič Bronštejn, zvolený
vEstonsku, prohlásil, že sovětská ekonomika nemůže vyvažovat vysokou porod-
nost vUzbekistánu. Nato uzbecká ekonomka Rano Achatovna Ubajdullajevová,
nominovaná zaVýbor sovětsch žen, odpověděla, že vina zachudobu této re-
publiky bohaté na zdroje by neměla být svalována najejí lid, neboť na vině je
centrálně plánované hospodářství vobdobí stagnace.39
Kritická hospodářská a environmentální situace původních obyvatel
Dálného východu bez vlastní autonomie motivovala nanajskou vědkyni Jevdokiji
Alexandrovnu Gajerovou, aby vznesla otázku jejich samotného přežití. Gajerová
odsoudila ztrátu jazyků akultur původních obyvatel, jejich vytlačování z různých
pracovních nik, vysokou míru nemocnosti a nízkou průměrnou délku života.
Uvedla, že stejně jako ostatní obyvatelstvo sovětského venkova trpí nedostateč-
ným  nancováním infrastruktury, například škol. Jako řešení navrhla obnovit
zvláštní status místních území původních obyvatel s„prvky národní suverenity“,
vytvořit autonomní oblasti vAmurské pánvi azaložit svaz původních obyvatel
ruského severu svládní podporou.40
Další diskuse se týkaly případů mezietnického násilí vcelém Sovětském svazu.
Vreakci nakon ikt v horním Karabachu (autonomní oblasti vÁzerbájdžánu
spřevahou arménského obyvatelstva) ředitelka muzea Piusta Azizbekovová, zvole-
ná vÁzerbájdžánu, odsoudila rozpoutané nacionální vášně. Spoukazem navelký
počet uprchlíků varovala před podobnou situací příslušníků menšinových náro-
dů vjiných sotsch republich avolala poprávním ření ze strany stu.
Jakožto hlasitá stoupenkyně internacionalismu Azizbekovová požadovala společné
zásady řízení hospodářství a celosvazové zákony. Protestovala proti protlačo-
vání skupinových zájmů, které zjejího pohledu ohrožovaly základy sovětského
36 Tamž, s. 49–51.
37
Viz REEVES, Madelein: Border Work: Spatial Lives of the State in Rural Central Asia. Ithaca
(New York), Cornell University Press 2014.
38 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 4, s. 19.
39 Tamž, sv. 2, s. 275 a323–324.
40 Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 3, s. 85–89.
57 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
mnohonárodnostního státu i vztahy mezi republikami a deformovaly stávající
hospodářské vztahy. Azizbekovová také varovala před duchovní „autonomizací“
asebeizolací národů, jež vnímala jako ohrožení „jedinečné“ sovětské kultury.41
Ruská etnografka Galina Vasiljevna Starovojtovová, zvolená v Arménii,
naprvm Sjezdu lidoch poslan rovněž volala popvním ření kon iktu
vNáhorním Karabachu, ale navrhovala dát této oblasti hlas prostřednictvím za-
stoupení vNejvyšším sovětu SSSR.42 Pracovnice vzemědělství Diana Varlamovna
Chugajevová, zvolená vJižní Osetii, vyzvala v podobném duchu kprávnímu řešení
kon iktu vautonomní oblasti Jižní Osetie a navrhovala rozšířit práva autonom-
ních jednotek, mimo jiné prostřednictvím zastoupení veVýboru pro ústavní do-
zorSSSR.
43
Starovojtovová však zastávala odlišný postoj než stoupenci Sovětského
svazu. Namimořádném třetím Sjezdu lidoch poslan (12.15.ezna 1990)
hájila Litvu, jejíž nezávislou politiku sjezd odsoudil. Případ této pobaltské repub-
liky přirovnala k hornímu Karabachu aupozornila, že ignorování požadav-
ků většiny jeho obyvatel, toužících přináležet kjiné svazové republice, nakonec
vyústilo vkrizi.44
Elmira Mikail kyzy Kafarovová, která stála vletech 1989 až 1991 včele Nejvyš-
šího sotu Ázerjánské SSR abyla zvolená zatuto republiku, načtvrtém
Sjezdu lidových poslan (17.–27. prosince 1990) připustila, že doufala vevyře-
ní kon iktu v Náhorním Karabachu prostřednictvím Michaila Gorbačova, který
byl předtím na třetím Sjezdu lidových poslanců zvolen sovětsm prezidentem.
Gorbačov však řešením pověřil Nejvyšší sovět SSSR. Kafarovová prohlásila, že
vtom nevidí smysl aže tento problém musí vyřešit samotný ázerbájdžánský lid.
Účast Ázerbájdžánu nabudoucí svazové smlouvě podmínila garancí územní in-
tegrity této republiky. Kafarovo se načtvrtém sjezdu vyjadřovala kSotskému
svazu celko kriticky. Neskrývalaesvědče, že ves soasné podobě před-
stavuje brzdu pro perestrojku, apodpořila ideu „společenství nezávislých států“
zaleného narovnoprávch vztach mezi republikami.45
Spory mezi sovětskými republikami irostoucí touha ponezávislosti mezi eli-
tami některých znich se projevily vreferendu o budoucnosti Sovětského svazu
dne 17. března 1991. Většina hlasujících podpořila zachování SSSR jako obnovené
federace rovnoprávných suverénních republik, hlasování se však neuskutečnilo
41 Tam ž, sv. 2, s. 227–230.
42 Tamž, sv. 1, s. 258.
43 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 3, s. 451–453.
44 Vněočerednoj tretij Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 3, s. 134–135.
45 Četvertyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 1, s. 458–461.
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 58
v Arménii, Gruzii, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Moldavsku.46 Nespokojenost
sGorbačovem asovětskou vládou vždy nevyústila vpožadavek nezávislosti.
Například Saži Zajndinovna Umalatovová, pracovnice vprůmyslu vČečensko-
-ingušské autonomní sovětské socialistické republice, nominovaná zaKSSS,
nadrum Sjezdu lidových poslan kritizovala situaci vesvérepublice. Stěžovala
si nahospodářskou nerovnováhu, vyznačující se opět orientací nasurovinové
zdroje, anachudobu obyvatel, volala povětší hospodářské nezávislosti aodsou-
dila také dočasné zrušení autonomie této republiky vdobě stalinismu.47 Načtvr-
tém sjezdu pak Umalatovová přišla snávrhem vyslovit prezidentu Gorbačovovi
nedůvěru, protože ničí zemi, podněcuje lidi proti sobě anutí velmoc žadonit
openíze.
48
Jejívrh sice nezískal podporu, ale vednech 19.až22.srpna1991
se konzervativní opozice, zahrnující členy skupiny „Sojuz“, pokusila ostátní pře-
vrat proti Gorbovovi, je přispěl kekonečnému rozpadu Sotského svazu
26. prosince 1991. Umalatovová stála také včele skupiny poslanců a poslankyň,
která se pokusila svolat kvýročí referenda na17. březen 1992 šestý Sjezd lidových
poslanců, nepodařilo se jí však dosáhnout potřebného kvora.49
Sžnosti nadalšííkoří
Vevěině případů byly pvěrodnostivdy povovány zajádro daích
problémů, poslankyně neruského původu vesvých vystoupeních naSjezdu li-
dových poslanců však dávaly průchod ipocitům nespravedlnosti aproblémům,
které byly zabarveny například genderově, regionálně, lokálně nebo profesně. Jako
obzvláště palčivé se jevily těžkosti spojené sprací, onichž se často diskutovalo
zperspektivy genderu, aškody naživotním prostředí. Ačkoli ityto problémy byly
často nahlíženy prizmatem nacionalismu, jejich řešení se spojovalo převážně
scelosvazovou úrovní, s navýšením  nančních prostředků azvýšením kontroly
ze strany sovětského státu.
J naprvním Sjezdu lidoch poslan Piusta Azizbekovová upozornila,
že ženy natomto fóru jen zřídka dostávají slovo.50 Saži Umalatovová musela
46
Oblasti, které byly naladěny opozičně proti republikovým orgánům vGruzii aMoldávii, se
referenda zúčastnily.
47 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 1, s. 264–267.
48 Četvertyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 1, s. 12.
49
Srv. Saži Umalatova: „Narod ně chočet byť tolko elektoratom“. In: Svobodnaja Pressa [on-
line], 15.02.2012. Rozhovor vedla Světlana Gomzikovová. [Cit. 2021-02-20.] Dostupné z: https://
svpressa.ru/society/article/52688/.
50 Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 2, s. 227.
59 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
načtvrtém sjezdu obhajovat svou autoritu poslankyně, když byla dotázána napů-
vod svého návrhu, aby se hlasovalo oodvolání Gorbačova.51 Otázkou zastoupení
žen vpolitice ajiných oblastech se detailně zavala vesvých dvou vystoupe-
ních nadruhém sjezdu ruská komunistická funkcionářka Valentina Ivanovna
Matvijenková,52 nominovaná za Výbor sovětských žen. Upozornila na nízkou
reprezentaci žen vnejvyšších vládních úřadech aodsoudila jejich diskriminaci
agenderové stereotypy. Konstatovala, že břímě perestrojky nesou především ženy,
což plyne ze stávajících hospodářských poměrů i ze skutečnosti, že ačkoli jsou
stejně jako muži zaměstnány, musí se zároveň starat o domácnost a výchovu
dětí. Stojí za zmínku, že druhý adelší projev Matvijenkové se nesetkal svelm
zájmem publika.53
Mnohé poslankyně neruského původu poukazovaly především na ekono-
mické újmy. Bichodžal Rachimovová tak na druhém Sjezdu lidových poslanců
vznesla otázku vysoké nezaměstnanosti žen v Tádžikistánu. Postavila se proti
iniciativě sovětského premiéra Nikolaje Ivanoviče Ryžkova, který chtěl dosáh-
nout zvýšení produktivity práce rozšiřováním směnného provozu. Rachimovová
51 Četvertyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 1, s. 529.
52 Matvijenková udělala velkou kariéru vsoučasném Rusku astala se vůbec první ženou, která
zastávala funkci předsedkyně horní komory ruského parlamentu. I když nadále podporovala
rovnost žen, snažila se držet o ciálního konzervativního diskurzu. (Viz KREČETNIKOV,
Arťom: Valentina Matvijenko kak vtoraja Jekatěrina II? In: BBC News: Russkaja služba [online],
21.09.2011. [Cit. 2021-02-20.] Dostupné z: https://www.bbc.com/russian/russia/2011/09/110921_
russia_history_women; PALKO, Vadim: Matvijenko predložila „pov yšať rol ženščin vžizni“, no
ně sozdavať matriarchat. Snob [online], 26.12.2018. [Cit. 2021-02-20.] Dostupné z: https://snob.
ru/news/170244/.)
53 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 1, s. 444; tamtéž, sv. 3, s. 400–402.
Galina Vasiljevna Starovojtovová (1946–1998),
etnografka, lidskoprávní aktivistka
areformní politička. Vletech1989 až 19 93
byla poslankyní nejprve sovětského apoté
ruského parlamentu, později působila jako
hostující profesorka na univerzitě
veSpojených státech. Vlistopadu 1998
se stala obětí politicky motivovaného atentátu
(repro nor.agromassidayu.com)
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 60
argumentovala, že veStřední Asii spřevahou lehkého průmyslu, který zaměstnává
především ženy, je třeba noční směny žen naopak omezit. Jako alternativní řešení
navrhla vybudovat další továrny vnových odvětvích lehkého průmyslu. Nabádala
také ktomu, aby vytváření nových pracovních míst doprovázelo rovněžzajištění
potřebné infrastruktury vpéči oděti apodpoře mateřství (denní ainternátní za-
řízení, zdravotní péče).
54
Se stejným tématem vystoupila tkadlena zKazachstánu
Pavlina Michajlovna Čursinová, nominovaná zaVýbor sovětsch žen. Prohlásila,
že větší intenzi kace lehkého průmyslu již není možná, a poukázala naškodli
důsledky nočních směn nazdraví žen (včetně duševho), které nelze vyvážit
žádnými příplatky. Dodala, že těhotné ženy by měly mít napracovištích zajiš-
těny zvláštní podmínky. Čursinová dospěla kzávěru, že ženám zaměstnaným
vlehkém průmyslu zbývá jen málo času napéči o děti aže se tento nedostatek
péče odží vevysokéře kriminality.55
Vedoucí zemědělská pracovnice zBěloruska Natalja Vasiljevna Lemeševová,
nominovaná zaVýbor sovětských žen, podobně kritizovala špatné životní pod-
mínky žen pracujících vzemědělství, s tím že je pro ně těžké vedle zaměstná
vychovávat děti. Poslankyně zdůrazňovala nutnost vyrovnat životní podmínky
obyvatel navenkově směstskými sídly, volala ponavýšení veřejných výdajů v so-
ciální oblasti, zejména naškoly a zařízení denní péče, apranýřovala liknavost
vprovádění stávajících programů. Vybídla také k zapojení zástupců zemědělců
dorozhodování otomto tématu. Lemeševová hájila kolchozy, které dle jejího
názoru neměly možnost rozvinout svůj potenciál, astěžovala si nanedosta-
tečnou prestiž práce v zemědělství mezi mladými lidmi.56 Její kolegyně Jelena
Ivanovna Podoljaninová, vedoucí zemědělská pracovnice zUkrajiny, nominova-
ná zaSvazovou radu kolchozů (Sojuznyj sovet kolchozov), rovněž varovala před
rozbíjením kolchozů apoukazovala najejich společenský význam inevyužité
mnosti. Jako hlav problémy kolchozů jmenovala vysoké ceny zedělského
vybavení anaopak nízké ceny zemědělských produktů. Pomoc hledala u státu,
když plédovala zaízení Ministerstva zemědělství (to vroce 1990 opravdu vznik-
lo), zároveň ale požadovala autonomii kolchozů. Prohlásila, že zastupuje zájmy
rolníků, postavila se však proti myšlence založení agrární strany sargumentem,
že manifestace astávky nikomu chleba nezajistí.57
Řešení v rámci sovětského státu hledala i Bichodžal Rachimovová, když na-
vrhovala, aby vestátnímrozpočtu byla vyhrazena zvláštní položka pro ochranu
dětství amateřství. Mluvila o vysoké novorozenecké úmrtnosti vcelém Sovětském
54 Tamž, sv. 2, s. 34.
55 Tamž, s. 63.
56 Tamž, s. 291–294.
57 Tamž, sv. 1, s. 101–103.
61 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
svazu azdůraznila, že veStřední Asii je situace ještě horší, což si vaduje zří-
dit státní program na její snížení. Poslankyně rovněž poukázala napodvýživu
veStřední Asii, souvisící svelmi nízkým příjmem tamních obyvatel, adoporu-
čila zajistit větší státní podporu matkám s více dětmi.
58
Roza Bazarovová na-
víc navrhla zavedení zvláštních zaměstnaneckých záruk pro matky s tmi.59
Ekonomka avedoucí zemědělská pracovnice Anna Matvejevna Kamarovská,
zvolená v Moldavsku, spojila otázku mateřství spolitickou situací. Uvedla, že
ženy si přejí mír, pořádek ajistou budoucnost svých dětí.60
Pastevkyně z Kyrgyzstánu Zajna Bejšekejevová, nominovaná za sovětskou
komunistickou stranu, upozornila napracovní podmínky pastevců dobytka, ze-
jména chovatelů ovcí. Líčila, že pastevci musí po většinu roku pracovat vdrsném
horském klimatu, odtrženi odsch rodin ikulturního života. Kritizovala také
nedostatek mechanizace. To vše podle Bejšekejevové odtéto práce odrazovalo
mladé lidi. Stejně jako zástupci zemědělců iBejšekejevová požadovala větší státní
podporu, včetně stanovení koe cientů mzdy asnížení věku odchodu dodůchodu.
58 Tamž, sv. 2, s. 36.
59 Tamž, s. 50.
60 Vněočerednoj tretij Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 3, s. 42.
Mimořádný třetí Sjezd lidových poslanců zasedal
vKremelském sjezdovém paláci vednech 12.–15. března 1990
(repro quora.com)
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 62
Iona zmínila vysoké ceny pracovního vybavení anízké ceny surovin auvedla, že
se tato situace týká chovatelů ovcí vcelé zemi. Kritika Bejšekejevové obsahovala
inárodnostní prvek, kd naznačila, že Kyrgyzsn jakoední producent vlny
by měl mít užitek izjejího zpracování přímo vtéto republice.61
Poslankyně, které zastupovaly další oblasti hospodářství, mluvily opodob-
ných problémech. Pracovnice vprůmyslu zKazachstánu Jekatěrina Vasiljevna
Krivoručková, nominovaná zaVýbor sovětských žen, přiblížila potíže cementá-
renského průmyslu, včetně jeho environmentální zátěže, avolala po nančních
injekcích sovětského státu.
62
Zaměstnankyně továrny napočítače Irina Jakovlevna
Jerchovecová, nominovaná zaKSSS, požadovala speciální opatření pro počíta-
čový průmysl se zdůvodněním, že v současném stavu nemůže přejít na samo-
nancování.63 Uzbecká baletka Bernara Rachimovna Karijevová,64 nominovaná
zaOdborovou organizaci divadelních pracovníků SSSR, prosazovalavyšší vlád
daje nakulturu aznila mimo jiné špatné životní podmínky zaměstnan-
ců divadel. Upozornila, že veřejnédaje nakulturu najednoho obyvatele jsou
vrůzných částech Sovětského svazu nevyvážené aže veStřední Asii jsou zvláště
podhodnocené.65
Další poslankyně hovořily oregionálních amístních problémech akřivdách,
ukterých se rovněž očekávalo řešení od státu. Například Jelena Podoljaninová
upozornila nato, že obyvatelé Vinické oblasti naUkrajině (dnes Vinnycja) nemají
kvůli chybějícímu potrubí přístup kzemnímu plynu, ačkoli právě přes toto území
vede plynovod doEvropy.
66
Jevdokija Gajerová se zabývala situa naruském
Dálném východě a odkazovala vté souvislosti na kombinaci hospodářských,
kulturních aenvironmentálních křivd způsobených původním obyvatelům.
Kritizovala stní orgány dohžející natěžební pmysl stejně jako proexport
zaměření tamní ekonomiky aDálný Východ nazvala surovinovým přívěskem
země. Zmínila též negativní důsledky lesnictví pro domorodé Udegejce. Sohle-
dem nato, že zastupovala oblast, která nebyla výlučně domorodá, mluvila též
61 Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 3, s. 207–208.
62 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 1, s. 461–463.
63 Tamž, s. 583–584.
64 Heslo „Karieva, Bernara Rakhimovna“ viz e International Whos Who of Women 2002.
London, Europa Publications Ltd. 2002, s. 287 (dostupné z: https://books.google.cz/books?id
=6J8xDWDqOkEC&pg=PA287&lpg=PA287&dq=bernara+kariev&source=bl&ots=vRuVWPbDv
W&sig=ACf U3U19N_cLfEKUGpPdLwKd_d2SB4h05w&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi0352DpIj
vAhVx s4sKHUjmDSY4ChDoATACegQIBxAD#v=onepage&q=bernara%20kariev&f=false).
65 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 2, s. 96–97.
66 Vněočerednoj tretij Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 1, s. 102.
63 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
Bernara Rachimovna Karijevová (1936), legenda ruského, sovětského
auzbeckého baletu. Poslankyní sovětského parlamentu byla vletech
1989 až 1991, poté zastávala řadu kulturních funkcí vUzbekistánu
abyla poradkyní prezidenta pro kulturu
(foto © archiv Bernary Karijevové, repro Sputnik Uzbekistan)
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 64
oobecných mzdových koe cientech a navrhovala zvláštní příspěvek pro vojáky
vracející se ze služby varmádě.67
Nasituaci vsověts armá se zaměřila ilékařka Tamara Musojevna Akramo-
vová, zvolená vTádžikistánu, která poukázala na vysokou úmrtnost vojáků.
Vyzvala k ijetí zákonů najejich ochranu a do budoucna navrhovala profe-
sionalizaci armády. Pokud nebylo možné jinak zajistit bezpečnost vojáků, pak
měli podle poslankyně vykonávat službu jen vesvých vlastních republikách.
Akramovová se tímto tématem zabývala izpohledu genderu, když připomněla,
že vjiných zemích vykonávají funkci ministryně obrany iženy, azdůraznila, že
poslanci jako státní činitelé nesou odpovědnost před matkami zesnulých vojáků.68
Pediatrička Zoja Nikolajevna Tkačevová, zvolená vBělorusku, odsoudila malý
zájem vlády o oblasti postižené černobylskou katastrofou, kekteré došlo26.dub-
na1986. „My, obyvateléchto oblas, jsme byli oloupeni očistou půdu, vodu,
vzduch, lesy alouky, bez kterých nelze žít, ale pouze přežívat,“ prohlásila emo-
tivně. Tkačevová vnímala následky černobylské havárie jako problém, který se
ká ceho běloruského národa. Upozornila nazdravotní potíže mnoha oby-
vatel, které řeší místní lékaři, analéhala navědce, aby s nimi spolupracovali.
Požadovala lékařskou ijinou pomoc, postupné přesidlování lidí z postižených
oblastí,  nanční odškodnění odstátu a vytvoření stálého výboru, který by se
těmito věcmi zabýval, vNejvyšším sovětu SSSR.
69
Novinářka Alla Alexandrovna
Zgerská (Jarošinská), zvolená zaUkrajinskou sovětskou socialistickou republiku,
67 Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 3, s. 85–91.
68 Četvertyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 2, s. 353.
69 Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 2, s. 313–317.
Alla Alexandrovna Jarošinská (1953), ukrajinská
aruská disidentka, novinářka, politička, ekologická
alidskoprávní aktivistka. Vletech 19 89 1991
byla poslankyní sovětského parlamentu, poté
působila jako poradkyně prezidenta Borise Jelcina
avdalších státních funkcích ive vedení nevládních
organizací. Angažovala se vúsilí okontrolu
jaderného zbrojení, při objasňování černobylské
jaderné havárie apomoci postiženým obyvatelům.
Je autorkou či spoluautorkou dvou desítek knih,
světovou proslulost si získala titulem
Černobyl: Zločin bez trestu.
Byla nominována na Nobelovu cenu za mír
(repro The Right Livelihood Foundation)
65 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
navrhla přijmout celostátní program na likvidaci černobylské katastrofy, kterou
nazvala tragédií pro celou zemi.70
Pracovnice vzemědělství Mujassar Vajsovna Abdalovová, zvolená vUzbekis-
nu, artikulovala křivdy naobyvatelích Chórezmské oblasti, ktí dopláceli navy-
sychání Aralského jezera, kněmuž docházelo především vdůsledku sovětských
zavlažovacích projektů. Zatímco Kazimira Prunskienė vinila ztéto ijiných envi-
ronmentálních katastrof centralizované rozhodování, regionální političky viděly
stále řešení vpomoci zcentra. Abdalovová prohlásila, že o ciál kroky kezlep-
šení situace nebyly podpořeny hmotnými prostředky aže je potřeba více peněz.
71
Komunistická funkcionářka Rimadžan Matnazarovna Chudajbergenovová, zvole-
ná vUzbekistánu, kritizovala Gorbačova za nedostatečnou pozornost věnovanou
životnímu prostředí. Stěžovala si, že pro záchranu obyvatel zokolí Aralského
jezera nebylo uděláno zhola nic, avyzvala stát, aby naplnil svá rozhodnutí.72
Roza Bazarovo navrhla rozšířit přija zvštní opatření inadalší oblasti, které
byly rovněž zasaženy aralskou ekologickou krizí.
73 Zajna Bejšekejevová vyzvala
kochraně kyrgyzského jezera Issyk-kul před důsledky nekontrolovaného zavla-
žo aneregulované zástavby jeho břehů, naniž měl dle jejího názoru dohlí-
žet celostátní koordinační orgán.
74
Podobně ipracovnice vzemědělství Soňabibi
Chušvachtovna Muchabatovová, zvolená vTádžikistánu, vyzvala kšetrnému vy-
užívání přírodních zdrojů avolala porychlejším přesidlování obyvatel zoblasti
Rogunské přehrady nařece Vac, jejíž výstavba zala j roku 1976.75
Závěrem
Poslankyně neruského původu vesvých vystoupeních aprohlášeních naSjezdu
lidových poslanců dávaly najevo, jakým způsobem vnímají mnohočetné avíce-
rozměrné krize vpozdním Sovětském svazu ajeho republikách. Ačkoli se jejich
kritiky astížnosti často nelišily odprojevů jejich mužských protějšků, některé
zžen zastupovaly zájmy obzvláště vyloučených skupin, například původních
obyvatel Dálného východu nebo horských pastevců Kyrgyzstánu, kteří tak měli
vůbec poprvé možnost veřejně vyjádřit své pocity nespravedlnosti azneuznání.
70 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 2, s. 576–577.
71 Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 3, s. 58; Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR,
sv. 1, s. 457–458.
72 Četvertyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 1, s. 234.
73 Vtoroj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 2, s. 51.
74 Pervyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 3, s. 208.
75 Četvertyj Sjezd narodnych děputatov SSSR, sv. 2, s. 113.
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 66
Kritiku poslankyň navíc umocňoval faktor intersekcionality, neboť nahlížely
nadané problémy zvíce hledisek, ať už národnostního, genderoho, geogra-
ckého, nebo profesního.
Poslankyně neruského původu artikulovaly především křivdy vnárodnostní
oblasti, což lze vysvětlit dominancí nacionalismu vdiskurzu perestrojky i ve-
doucím postavením některých těchto žen vaktivistických hnutích jejich národ-
nostních skupin. Zvláště silně vyjadřovaly protest proti příkoří, formulovanému
vnárodnostních kategoriích, reprezentantky pobaltských republik.
Skutečnost, že poslankyně ze sjezdové tribuny re ektovaly také jiné než ná-
rodnostní křivdy, svědčí otom, že ženy vSovětském svazu zažívaly řadu vzájemně
propojených typů obtíží, souvisejících sjejich genderovou, regionální, místní či
profesní příslušností. Jen některé znich, například těžkosti voblasti profesního
uplatnění adevastace životního prostředí, se přitom staly součástí širších dis-
kusí. Debaty vedené na sjezdech lidových poslanců však zároveň ukázaly meze
o ciálho perestrojkového diskurzu. Zatímco například ekonomicky motivova-
né genderové problémy spadaly dokategorie přijatelných témat ivobdobí před
perestrojkou, která nebyla nová ani pro mnohé komunistické poslance sjezdu,
doposud tabuizovaná genderová témata pronikala z diskusí takzvaných nefor-
málů(něformaly) doreformujících se vládních institucí jen velmi pomalu.76
Apřestože křivdy, nakteré upozorňovaly, odpovídaly často národnostním
kategoriím askutečně měly původ vešpatnécentrální správě, většina poslankyň
stále pokládala zahlavní zdroj možných řešení Sovětský svaz. Přitom některé
ženy, zejména zvolené vpobaltských republikách, považovaly suverenitu národ-
ně de novaných jednotek (či je prvky) zanejschůdnější řeše celého souboru
problémů, snimiž se země potýkala, jako byly ekonomické nerovnosti, neutěšený
stav některých neruských jazyků nebo mezietnické násilí. Zároveň však národní
suverenitu zdaleka všechny mluvčí nechápaly jako státní nezávislost a mnohé
poslankyně výslovně podporovaly zachování propojeného sovětského prostoru,
ba dokonce posílení Sovětského svazu.
Pozdější kariéry poslankyň zmíněných vtomto textu ukázaly dva trendy. Vesvé
angažovanosti vpolitice obvykle pokračovaly ženy, které naproblémy Sovětského
svazu nahlížely nacionalisticky akteré pocházely ze vzdělaných vrstev. Trajektorie
jednotlivých kariér se však velmi lišily imezi ženami, které vyjadřovaly nazase-
dáních sjezdu podobné názory. Kazimira Prunskie se stala povyhláše ne-
závislosti Litvy její první premiérkou aroveň byla i první ženou vjejím čele.
Vedla nacionalistickou konzervativní, ale zároveň proruskou Litevskou lidovou
stranu, která poroce 2010 zahájila přímou spolupráci sruskou vládnoucí stranou
Jednotné Rusko. Leonida Lariová se naopak stala členkou rumunského, anikoli
76 Viz BUCKLEY, M.: Glasnost and the Woman Question (viz pozn. 16).
67 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
moldavského parlamentu apodporovala ideu znovusjednocení Velkého Rumunska.
Jak Prunskienė, tak Lariová stály včele ženských politických organizací, což zna-
mená, že genderový aspekt politiky byl nadále pro obě stěžejní.77
Některé další poslankyně, které se naSjezdu lidových poslanců prezentovaly
nacionalistickými názory, se ve svých pozdějších kariérách přiklonily k sociál-
ní demokracii. Marju Lauristinová, která byla oddevadesátých let do druhé-
ho desetiletí našeho století poslankyní estonského a Evropského parlamentu
aministryní, podporovala sociálnědemokratický program nanárodní ievropské
úrovni. Vroce 2012 byla mezi signatáři veřejné výzvy naobranu demokracie
určené vládnoucím elitám vEstonsku.78 Klara Challiková, která ukončilapoli-
tickou kariéru, rovněž vyjádřila sociálnědemokratické názory, když v roce 2001
podepsala otevřený dopis, který upozorňoval nanerovnosti vEstonsku avyzýval
kvíce sociálně orientovanému hospodářství.79
Politické kariéry většiny žen, jež se vyjadřovaly na Sjezdu lidových poslan-
ců prosovětsky či zastávaly významné pozice vsovětské komunistické straně
anepřipojily se klidovým frontám ve svých republikách, v nově vzniklých ne-
závislých státech nepokračovaly. Elmira Mikail kyzy Kafarovová, která podporo-
vala nezávislost Ázerbájdžánu abyla první ženou včele této země, rezignovala
vroce 1992, údajně kvůli střetu stamními nacionalistickými politiky.
80
Bichodžal
Rachimovová rovněž ukončila svou politickou kariéru, pokračovala však vakti-
vitách napodporu ženských práv. Účastnila se například výukových kurzů pro
vedoucí zástupkyně žen zTádžikistánu.81 Bernara Karijevová se sice neangažo-
vala v politice, ale stala se poradkyní uzbeckého prezidenta pro otázky divadla.
77
Viz Putin’s party fellow Prunskiene is unable to  nd political support in Lithuania. In: e
Lithuania Tribune: News and Views from Lithuania [online], 09.10.2011. [Cit. 2021-02-20.] Dostupnéz:
https://web.archive.org/web/20140413162623/http://www.lithuaniatribune.com/8466/putins-
party-fellow-prunskiene-is-unable-to-find-political-support-in-lithuania-20118466/; Ušla iz žiz-
ni poessa Leonida Lari (viz pozn. 33).
78
Viz Chartija 12: Estonskaja děmokratija razvalivajetsja naglazach. Vlasť prodajotsja, vo
imja polučenija vlasti dlug. In: Del [online], 14.11.2012. [Cit. 2021-02-20.] Dostupné z: https://
rus.del .ee/daily/estonia/hartiya-12-estonskaya-demokratiya-razvalivaetsya-na-glazah-vlast-
-prodaetsya-vo-imya-polucheniya-vlasti-lgut?id=65260400; Estonian MEP to Resign and Join
Tartu City Council. In: ERR [online], 24.10.2017. [Cit. 2021-0220.] Dostupné z: https://news.err.
ee/638283/estonian-mep-to-resign-and-join-tartu-city-council.
79
Viz SIILISTE, A.: Sotsiaalteadlaste avalik pöördumine [Veřejný projev sociálních vědců].
In: Postimees [online], 22.04.2001. [Cit. 2021-02-20.] Dostupné z: https://arvamus.postimees.
ee/1863213/kirjad.
80 Viz GOLTZ,  omas: Azerbaijan Diary: ARogue Reporter’s Adventures in an Oil-Rich, War-
Torn, Post-Soviet Republic. Armonk (New York), M. E. Sharpe 1998, s. 134–135.
81 Viz Bichodžal Rachimova: „Ženščiny dolžny realizovať svoj liděrskij potěncial.“ In: SugdNEWS
[online], 30.11.2018. [Cit. 2021-02-20.] Rozhovor vedla Muchajjo Kajumovová. Dostupné z:
Soudobé dějiny / CJCH 2021 / 1 68
Poslankyně, které nenavrhovaly nacionalistická řešení sovětských problémů, ov-
šem většinou pocházely zdělnického prostředí, což mohlo ovlivnit jejich další
neúčast v politice.
Část poslankyň neruského původu pokračovala ve své politické kariéře
vRusku, jelikož většina jejich volebních obvodů zůstala součástí reformova-
né federace. Některé vystupovaly kriticky k vládě a o ciální politice. Jevdokija
Gajerová se po krátké kariéře vruské Státní dumě vdevadesátých letech znovu
veřejně zapojila doboje zapva původních obyvatel Dálnéhochodu jako je-
jich mluvčí.82 Galina Starovojtovová, jež vstoupila dopolitiky vsouvislosti s kon-
iktem v horním Karabachu, usilovala také ouklidnění situace vČečensku.
Byla poslankyní Státní dumy achystala se účastnit prezidentských voleb, nebyla
však registrována jako kanditka. Vroce 1998 byla zavražděna. Důvody, prav-
děpodobně politického rázu, zůstaly nevyjasněny.
83
Alla Zgerská (Jarošinská),
býva členka Meziregionální skupiny, pokračovala veskariéře vRusku, ane
naUkrajině. Pracovala vporadních orgánech ruské vlády ajejím hlavním téma-
tem byla inadále otázka jaderného odzbrojení.
84
Saži Umalatovová, která se neú-
spěšně účastnila parlamentních voleb, se stala výraznou osobností konzervativ
„opozice“ vsoučasném Rusku. Podporovala prezidenta Vladimira Vladimiroviče
Putina, kritizovala však korupci vládnoucí elity.85
Zangličtiny přeložila Blanka Medková
Text vznikl jako soást projektuENTPAR: Entangled Parliamentarisms. Constitutional
Practices in Russia, Ukraine, China and Mongolia, 1905–2005“, podpořeného Evropskou
radou pro výzkum (ERC) vrámcovém programu provýzkum a inovace Evropské unie
„Horizont 2020“ (grant č. 755504).
http://sugdnews.com/2018/11/30/bihodzhal-rahimova-v-nyneshnih-uslovijah-kazhdaja-zhen-
shhina-mozhet-vybirat-kem-ej-byt/.
82
Viz ANGINA, Svetlana: Skončalas Jevdokija Alexandrovna Gajer. Centr sodějstvija koren-
nym maločislennym narodam Severa / Učebnyj centr korennych narodov Severa [online],
04.10.2019. [Cit. 2021-02-20.] Dostupné z: http://www.csipn.ru/glavnaya/novosti-regionov/4728-
-skonchalas-evdokiya-aleksandrovna-gaer#.XeJ_2JNKgWo.
83
Viz KREČETNIKOV, Arťom: Začto ubili Galinu Starovojtovu? In: BBC News: Russkaja
služba [online], 20.11.2018. [Cit. 2021-02-20.] Dostupné z: https://www.bbc.com/russian/
features-46280588.
84
Viz JAROŠINSKAJA, Alla: Bosikom po bitomu stěklu. In: ZN.ua [online], 20.03.2009. [Cit.
2021-02-20.] Dostupné z: https://zn.ua/SOCIETY/bosikom_po_bitomu_steklu-1.html.
85 Viz Saži Umalatova: „Narod chet byť tolko elektoratom“ (viz pozn. 49).
69 Poslankyně neruského původu vsovětském parlamentu, 1990–1991
Abstract
e study focuses on the position of female deputies of non-Russian descent in
parliamentary debates on the perestroika in the last years of the existence of Soviet
Union.  e key issues the author examines concern the hardships – as de ned by the
English term “grievances”, which denotes avariety of sources of political deprivati-
on resulting in collective acts – these female deputies were pointing out, and what
potential solutions they were proposing to mitigate or eliminate them.  e most
important forum where these debates were taking place was the Congress of People’s
Deputies (S’ezd narodnykh deputatov), which arose from partly pluralistic elections,
was the highest body of state authority of the Soviet Union from 1989 to 1991, and
meant asigni cant progress in Gorbachev’s reform Communist leadership’s e orts
to democratize the political system. Gender-wise, the body was very unbalanced
as women accounted for just 352 out of its 2,250 elected members.  e author
work with stenographic records of speeches of the female deputies of non-Russian
descent delivered during  ve sessions of the Congress of Peoples Deputies, viewing
them through a prism of concepts of “intersectionality” and “imperial situation”,
which permit capturing the diversity of its composition and acts in the form of
relations between various social categories (nationality/ethnicity, gender, region,
profession etc.), their overlapping and self-categorization of players.  e speeches
of the female deputies often accentuated national grievances and hardships, which
fact is indicative of aconsiderable importance of nationalism in Soviet discussions
about the perestroika and in the systemic crisis of the USSR at the turn of the 1980s
and 1990s. However, they also show that viewing problems in anationalism-tinged
perspectives did not necessarily mean seeking anationalist solution, as many of
the female deputies preferred looking for asolution within the Soviet Union to that
consisting in sovereignty or even independence of its republics. e female deputies
also insistently re ected urgent social, economic, professional, environmental, and
local problems.  e nal part of the article describes political careers of the female
deputies after the disintegration of the Soviet Union.
Keywords / Klíčová slova:
Soviet Union; Congress of People’s Deputies; Parliament; female deputies;
perestroika; nationalism; grievances; intersectionality; imperial situation
Sovětský svaz; Sjezd lidových poslanců; parlament; poslankyně; perestrojka;
nacionalismus; kolektivní křivdy; intersekcionalita; imperiální situace
ResearchGate has not been able to resolve any citations for this publication.
Sotsiaalteadlaste avalik pöördumine
  • Siiliste Viz
Viz SIILISTE, A.: Sotsiaalteadlaste avalik pöördumine [Veřejný projev sociálních vědců].
Azerbaijan Diary: A Rogue Reporter's Adventures in an Oil-Rich
  • Goltz Viz
  • Th Omas
Viz GOLTZ, Th omas: Azerbaijan Diary: A Rogue Reporter's Adventures in an Oil-Rich, War-Torn, Post-Soviet Republic. Armonk (New York), M. E. Sharpe 1998, s. 134-135.
Ženščiny dolžny realizovať svoj liděrskij potěncial
  • Viz Bichodžal Rachimova
Viz Bichodžal Rachimova: "Ženščiny dolžny realizovať svoj liděrskij potěncial." In: SugdNEWS [online], 30.11.2018. [Cit. 2021-02-20.] Rozhovor vedla Muchajjo Kajumovová. Dostupné z: http://sugdnews.com/2018/11/30/bihodzhal-rahimova-v-nyneshnih-uslovijah-kazhdaja-zhenshhina-mozhet-vybirat-kem-ej-byt/.
Centr sodějstvija korennym maločislennym narodam Severa / Učebnyj centr korennych narodov Severa
  • Angina Viz
Viz ANGINA, Svetlana: Skončalas Jevdokija Alexandrovna Gajer. Centr sodějstvija korennym maločislennym narodam Severa / Učebnyj centr korennych narodov Severa [online], 04.10.2019. [Cit. 2021-02-20.] Dostupné z: http://www.csipn.ru/glavnaya/novosti-regionov/4728--skonchalas-evdokiya-aleksandrovna-gaer#.XeJ_2JNKgWo.
Narod ně chočet byť tolko elektoratom
  • Umalatova Viz Saži
Viz Saži Umalatova: "Narod ně chočet byť tolko elektoratom" (viz pozn. 49).