Během minulého století postupně docházelo ke globálnímu sladění konopných politik. Rostlina konopí a jeho deriváty jsou zahrnuty v mezinárodním právním rámci upravujícím prohibici – a jsou „klasifikovány jako zdraví škodlivé a postrádají vědeckou nebo léčebnou hodnotu [...], přičemž pro tyto klasifikace neexistují dostatečné vědecké důkazy, zatímco existují důvěryhodné důkazy týkající se léčebného použití [...] konopí” (E/C.12/GC/25). Toto poskytlo základ pro rozšíření a obecné uplatnění konopné politiky postavené na morálce téměř ve všech zemích. V roce 2020 jen poměrné malý počet vlád a nestátních subjektů popírá neúspěch tohoto přístupu v podobě „války s drogami“ ke kontrole konopí a jiných psychoaktivních rostlin nebo látek. Ještě méně jich pak prosazuje jeho další pokračování. Proto existuje společný, obecný a mnohostranný konsensus: svět musí přehodnotit konopnou politiku. Po zdůvodnění tvrdé konopné politiky uplatňované od 50. let 20. století, kdy byla poprvé koncipována současná mezinárodní protidrogová politika, Světová zdravotnická organizace (WHO), na základě velmi rozsáhlého posouzení založeného na důkazech provedeného v letech 2016 až 2019, nyní uznává léčebné použití a potenciál konopí a kanabinoidů. WHO doporučuje zmírnění mezinárodní kontroly této rostliny, jejích složek a léčivých přípravků a odstranění byrokratické zátěže v oblasti přístupu k jejich léčebnému a výzkumnému použití (E/CN.7/2020/14). Nicméně konopí a konopné politiky jsou specifickou, složitou a emocionální záležitostí. Představují bezprecedentní a v zásadě multifaktorové záležitosti. Vyžadují trpělivost a holistické, osvícené a multidisciplinární posouzení. Jelikož konopí poskytuje příležitost pro systémové myšlení, nový přístup k politikám v této oblasti bude užitečný nejen pro záležitosti související s touto rostlinou: pomůže nově koncipovat protidrogové politiky jako celek a rovněž nám poskytne znalosti k vytvoření nezbytných nástrojů potřebných k vypořádání se s mnoha zastaralými veřejnými politikami „proti konopí“ a „proti drogám“, které jsou překážkou udržitelnosti lidstva. V přehnaně propojené globální vesnici, jíž je svět, v níž chování našich společností narušuje přírodu až do krajnosti – od pandemií až po změnu klimatu – si dekáda 2020-2030 žádá novou vizi a spojení s přírodou. Konopí a jeho politika jsou rovněž pákou k dosažení tohoto cíle. Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (A/RES/70/1) přijatá v roce 2015 při příležitosti 70. výročí Organizace spojených národů všemi členskými státy konsensem, je globální plán pro lidstvo, planetu, prosperitu, mír a partnerství do roku 2030; „historické rozhodnutí o komplexním, dalekosáhlém a na člověka zaměřeném souboru univerzálních a transformativních cílů a podcílů.”
[...]
Reformistický trend globální konopné politiky je probíhajícím hnutím, jehož ukončení je nepravděpodobné. Nedostatek demokratického monitorování generalizace legálních trhů s konopím by mohl představovat hrozbu pro dotčené obyvatelstvo a veřejné zdraví. Morálka je potřeba. Znovu probuzený zájem o toto téma a jeho přijetí za své všemi skupinami obyvatelstva je nutné.
Zdá se, že není žádoucí, ani možné, aby politika byla univerzální, a to jak kvůli zeměpisným imperativům, tak kvůli rozmanitosti používání této rostliny a produktů z ní. Z toho důvodu je vytvoření konsenzuálních modelů konopné politiky (exportovatelných a generalizovatelných) obtížné – a jakýkoli pokus o vznik univerzálního modelu se tak stává pouhou chimérou.
Spíše než snaha o vyřešení rovnice dokonalé konopné politiky s jejím nekonečným počtem proměnných by uskutečnitelnějším přístupem bylo získat odstup, vytvořit seznam všemožných veřejných politik, jež mají dopad na konopí nebo se ho dotýkají, a řešit je samostatně, a přitom neztrácet ze zřetele jejich propojení. Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů jsou dokonalým nástrojem pro tento účel.
Stávající dokument shrnuje a zdůrazňuje nejdůležitější vazby mezi konopím, jeho politikami a Agendou 2030. Kompletní, podrobná zjištění byla zveřejněna organizací FAAAT v březnu 2019 a prezentována během jednání na vysoké úrovni Komise OSN pro narkotika – hlavního legislativního orgánu
pro mezinárodní právo v oblasti konopí. Tato zpráva vychází z výsledků výzkumů a ze zkušeností vědců, organizací občanské společnosti, dotčeného obyvatelstva a zainteresovaných tržních subjektů. Usiluje o to ukázat potenciál rostliny konopí ve vhodně regulovaném prostředí jako transformativní pro naše společnosti – pokud je kladen důraz na etické praktiky a udržitelné přístupy. Zpráva o 145 stranách s 295 odkazy a dalšími interaktivními materiály je k dispozici v několika jazycích na cannabis2030.org.
Tato sada nástrojů nemá být vyčerpávajícím návodem. Je koncipována jako cenný zdroj, jehož smyslem je přispět ke studiím prováděným po ukončení prohibice. Jejím smyslem je pomoci pochopit vazby mezi konopnými politikami a cíli udržitelného rozvoje, z celé řady různých perspektiv veřejné politiky, a dopad této politiky na tyto cíle a diskutovat o nich.