ArticlePDF Available

The earless monitor lizard (Lanthanotus borneensis) in European zoos – past, present, perspectives

  • Prague Zoo, Czech Republic

Abstract and Figures

Starting in 2014, members of the European Association of Zoos and Aquariums (EAZA) began to acquire earless monitor lizards. In this paper, the focus is on the ex situ population of Lanthanotus borneensis in EAZA, its origin, current status, role and perspectives.
Content may be subject to copyright.
Lanthanotus borneensis. Adult male, Prague Zoo. 4. 2. 2017.
Lanthanotus borneensis. Dospělý samec, Zoo Praha. 4. 2. 2017. Foto/Photo by Petr Hamerník
The earless monitor lizard (Lanthanotus borneensis)
in European zoos – past, present, perspectives
Varanovec bornejský (Lanthanotus borneensis)
v zoologických zahradách Evropy –
minulost, přítomnost, perspektivy
Zoologická zahrada Praha
Until recently, the earless monitor lizard, Lanthanotus borneensis, Steindachner, (1877) 1878, was one of
the greatest herpetological rarities ever. Its scientific description and name was given by Franz Stein-
dachner, curator of the ichthyological and herpetological collections at the Museum of Natural History
in Vienna, where the respective holotype is also stored. He was fully aware of the uniqueness of the spe-
cies he described and created a separate family for this very special lizard, Lanthanotidae, with a single
genus, Lanthanotus, and a single species Lanthanotus borneensis. He considered beaded lizards (Helo-
dermatidae) to be their closest relatives. Boulenger (1885, 1889) subsequently affiliated them directly
to Helodermatidae, but later studies (especially McDowell et Bogert 1954) confirmed the legitimacy of
classifying earless monitor lizards into a special family and pointed to their specificity (e.g. Rieppel 1992).
According to the results of detailed anatomical studies, the morphological similarities of earless mo-
nitor lizard to extinct mosasaurs were pointed out and it was also considered to be a prototype of a tran-
sitional form between lizards and snakes (McDowell et Bogert 1954, Schmidt et Inger 1957, McDowell
1967, Bellairs 1972). At the same time, however, Underwood (1957) critically points to many inconsis-
tencies in the data and interpretations provided by McDowell and Bogert (1954). Newer, osteologically
based, phylogenetic analyses (e.g. Lee 1997, Rieppel et Zaher 2000) no longer consider Lanthanotus
borneensis to be immediately close to ancestral forms in the evolution of snakes and point to their close
relationships with monitor lizards. According to the latest findings based on genetic analysis (Pyron et
al., 2013), earless monitor lizards are most closely related to monitor lizards. The sister families Lantha-
notidae and Varanidae then form a lineage that is most closely related to the Shinisauridae family, with
which they together form the varanoid branch of anguimorphic lizards, part of the taxon Toxicofera.
Earless monitor lizards have been known to grow up to a length of about 50 cm. They have a ser-
pentine body with relatively short limbs, equipped with sharp claws, and a prehensile tail. The eyes
are small, the lower lid is translucent (an exception among anguimorphic lizards - Pianka 2004). The
dorsal rows of extremely keeled scales give them a bizarre „crocodile“ look. They have well-developed
dentition with very sharp teeth. They have mandibular venom glands and produce toxins (Fry et al.,
2010, Koludarov et al., 2017), although in older literature (e.g. Loveridge 1945) it is mentioned that
they are not poisonous.
While earless monitor lizards have been studied in detail from an anatomical point of view,
knowledge about their distribution and biology in the wild is minimal and very sketchy (Sprackland
2019). They are endemic to Borneo, where they are known only in some areas of the island and only
from a limited number of localities. There are only about a hundred specimens in museum collections
around the world, roughly equivalent to the number of specimens caught since the scientific descrip-
tion of Lanthanotus borneensis until the beginning of this century. For a long time, this mysterious lizard
GAZELLA 46, 2019, Zoo Praha
Lanthanotus borneensis. Two-year-old female, Prague Zoo. 17. 12. 2016.
Lanthanotus borneensis. Dvouletá samice, Zoo Praha. 17. 12. 2016. Foto/Photo by Petr Hamerník
was known only from Sarawak (Bartlett 1895, Boulenger 1899, Shelford 1901, Barbour 1913, Harisson
1961, Sprackland 1972, 1999). In 2001, however, a pair of Czech researchers (cameraman Stano Slušný
and ethnologist Miroslav Nožina) managed to photograph the occurrence of the earless monitor lizard
also in the north of eastern Kalimantan (Vergner 2013) and Yapp et al. (2012) confirmed its occurrence in
West Kalimantan as well. Earless monitor lizards occur at lower elevations. They are tied to watercourses
in rainforests, but have also been found in man-made environments. They lead an extremely secretive
way of life, are nocturnal, carnivorous and oviparous. Although quite a bit of valuable, new data on
the biology of Lanthanotus borneensis in the wild have been obtained recently (Langner 2017), there
is, in all, a lack of information on the status of wild populations. The species has not yet been assessed
according to the IUCN Red List criteria. Since 2017, it has been included in CITES II.
The opportunity to observe and study a live earless monitor lizard remained an extraordinary pri-
vilege granted to only a few specialists. After all, more than eighty years have passed since the scien-
tific description of the species, when the first ever living Lanthanotus borneensis came into the hands
of experts. Experiences with keeping these lizards in human care have been negligible for many years
and generally not very encouraging. However, the past decade has brought a dramatic change. The
sensational announcement that live earless monitor lizards can be seen in the Japanese iZoo from April
25, 2013, was soon followed by a report that they had successfully reproduced (Nako 2014, Shirawa et
Bacchini 2015). At the same time, earless monitor lizards entered private collections in Europe, where
they were also successfully bred (Zollweg et Seipp 2017). Starting in 2014, members of the European
Association of Zoos and Aquariums (EAZA) began to acquire earless monitor lizards. In this paper, the
focus is on the ex situ population of Lanthanotus borneensis in EAZA, its origin, current status, role and
Lanthanotus borneensis. Portrait of a female, Prague Zoo. 17. 12. 2016.
Lanthanotus borneensis. Portrét samice, Zoo Praha. 17. 12. 2016. Foto/Photo by Petr Hamerník
History of Lanthanotus borneensis in human care
The first observations of earless monitor lizards in human care were made directly in their homeland
(ex situ in range) in Sarawak by the then curator of the Sarawak Museum, Tom Harisson, his wife Bar-
bara, and co-workers. They temporarily got hold of several individuals before making them available
for further research abroad (Harisson 1961, Harrisson et Haile 1961, Sprackland 1970, 1972, see also
Sprackland 2019, eventually - 1. 7. 2020). So, in September 1961, Bronx Zoo
(USA) acquired the first Lanthanotus borneensis (Mendyk et al., 2015), followed by San Diego Zoo (USA)
(Shaw 1963). The well-known German herpetologist Robert Mertens (Senckenberg Museum Frankfurt),
who acquired four individuals from the same source in 1963, was the first in Europe to study live ear-
less monitor lizards (Mertens 1964, 1970). Most of the earless monitor lizards imported at that time did
not survive in human care for a long time. Three individuals in San Diego were kept „for several years“
(Shaw 1963). The record holders were two specimens, one of which was kept for over eight years by
Robert Mertens (Vergner 2013), the other lived in Bronx Zoo from 1968 to 1976 (Mendyk et al., 2015).
Further observations of a captured live earless monitor lizard in the Sarawak Museum were made by
Proud (1978).
No other imports of live earless monitor lizards occurred until the 1990s, when Cincinnati Zoo (USA)
acquired two live earless monitor lizards through private importers. The first specimen, imported on
11 October, 1992, lived there until 5 February, 1994, and the second specimen was kept there from
November 22, 1993 to its death on 27 March, 1995. At that time, a very limited number of earless mo-
nitor lizards had entered private collections in the USA. Overall, imports of Lanthanotus borneensis in
the 1960s and 1990s brought the most basic knowledge about their elementar behaviour, food intake
and husbandry, but failed to reproduce them in human care and formulate more comprehensive gui-
delines for keeping and breeding them in human care. Gradually, Lanthanotus borneensis completely
disappeared from the collections.
Lanthanotus borneensis. The outer ear opening is not developed, the eyes and nostrils have a dorsal position, the limbs
are short, with strong sharp claws. Male, Prague Zoo. 4. 2. 2017.
Lanthanotus borneensis. Vnější ušní otvor není vyvinut, oči a nozdry mají dorzální polohu, končetiny jsou krátké, se sil-
nými ostrými drápy. Samec, Zoo Praha. 4. 2. 2017. Foto/Photo by Petr Hamerník
A new wave of imports began in 2012, probably in connection with new knowledge about their
occurrence (Yapp et al., 2012). A larger number of earless monitor lizards (at least about a hundred in-
dividuals) were acquired by private collections in Japan, Europe and the USA, and subsequently by
some zoos in Europe (seven members and two non-members of EAZA - according to -
1.7.2020). This time, earless monitor lizards in human care have been successfully and repeatedly bred,
knowledge of their reproductive biology has expanded substantially and more advanced methods for
keeping and breeding them in human care have been developed (Shirawa et Bacchini 2015, Zollweg
et Seipp 2017, Weissenbacher et Velenský 2018, Voronin et Kudryavtsev 2019, Reisinger 2020, borne- - 1. 7. 2020).
However, Lanthanotus borneensis has also become an extremely valued object for lucrative interna-
tional trade (Hance 2014, Nijman et Stoner 2014, CITES 2015, Stoner et Nijman 2015, Auliya et al., 2016,
Janssen 2018). Nijman et Stoner (2014) state that in the range states of earless monitor lizards, where
they are covered by legal protection, no permits were issued for their export during the relevant pe-
riod and point out the problem of these imports from the point of view of both legality and ethics. The
lack of clarity around the situation was due also to the fact that the regulation of international trade
with earless monitor lizards, according to CITES, has only been in force since 2017, when this species
was included in Appendix II. Since then (according to the CITES database as of July 1, 2020), only two
permits have been issued (for the import of one specimen of unknown origin from Hong Kong to the
Czech Republic and for the import of 12 specimens, originally originating from Austria, from the Czech
Republic to Canada).
Within zoos, the only larger ex situ population of earless monitor lizards is in Europe, most notably
in EAZA. Outside EAZA, Lanthanotus borneensis is kept only in the Italian Jesolo Tropicarium Park (zoo- - 1. 7. 2020). According to ZIMS (1 July, 2020), no other zoos keep Lanthanotus borneensis,
with one exception - the Batu Secret Zoo in Indonesia, which acquired two males and one female (2.1)
born in the wild through a private source on 11 July, 2016.
Lanthanotus borneensis. The dorsal longitudinal rows of strongly keeled scales give the earless monitor lizards
a „crocodile“ appearance. Female, Prague Zoo. 17. 12. 2016.
Lanthanotus borneensis. Hřbetní podélné řady výrazně kýlnatých šupin propůjčují varanovcům „krokodýlovitý“
vzhled. Samice, Zoo Praha. 17. 12. 2016. Foto/Photo by Petr Hamerník
Lanthanotus borneensis. Release of the imported female into the exhibit tank, Prague Zoo. 19. 12. 2016.
Lanthanotus borneensis. Vypouštění dovezené samice do výstavní nádrže, Zoo Praha. 19. 12. 2016.
Foto/Photo by Petr Hamerník
Lanthanotus borneensis. The female, sticking out her forked tongue, examines a new space, Prague Zoo. 19. 12. 2016.
Lanthanotus borneensis. Samice, vyplazujíc rozeklaný jazyk, prozkoumává nový prostor, Zoo Praha. 19. 12. 2016.
Foto/Photo by Petr Hamerník
Lanthanotus borneensis. The female in the exhibit aqua-terrarium, Prague Zoo. 19. 12. 2016.
Lanthanotus borneensis. Samice v expozičním akvateráriu, Zoo Praha. 19. 12. 2016. Foto/Photo by Petr Hamerník
Origin of the Lanthanotus borneensis population in EAZA zoos
The following overviews are compiled on the basis of ZIMS data as of July 1, 2020, and from other records
from zoos (permits, internal records, correspondence, etc.).
The first import of Lanthanotus borneensis to EAZA zoos took place on 30 October, 2014, when
Budapest Zoo, Hungary, managed to obtain two pairs born in the Senckenberg Museum in Görlitz,
Germany. Birth date is given (according to ZIMS record - 1. 7. 2020) between Januar 1, 2012 and De-
cember 31, 2012 (if this dating is correct, this is the first reported birth of earless monitor lizards in
human care). On 10 November, 2015, one of the males died. The remaining specimens have been pu-
blicly exhibited since 2016.
On 13 June, 2015, Vienna Zoo, Austria, received a captive born, roughly two-year-old, pair of Lantha-
notus borneensis from a private breeder (exact origin not determinated). Although the male died in
2019, before that this pair ensured the first successful breeding of Lanthanotus borneensis in EAZA zoos
when two hatchlings (males) hatched in February 2017, and another breeding in the consequent year
(on August 7, 2018) when five young (3.2) were born (on 3 February, 2020, a pair of this young were
moved to Cologne Zoo). Moreover, in 2017 (exact date of arrival unspecified), Vienna Zoo received
another four specimens (1.3) born in a private collection in the same year (exact origin not specified).
Finally, on 28 March 2019, Vienna Zoo acquired a six-year-old pair of earless monitor lizards bred in
a private collection (exact origin undetermined). Overall, Vienna Zoo acquired eight (3.5) captive born
Lanthanotus borneensis of which one male has already died. Seven (5.2) young were born here, of which
a pair was transferred to Cologne zoo.
On 11 November, 2016, Moscow Zoo, Russia, acquired, via the Ministry of Ecology & Natural Resou-
rces, nine wild born, roughly two-year-old, specimens of the earless monitor lizard – two pairs and five in-
dividuals of undetermined sex (one of these died on 16 May, 2018). Both pairs consequently reproduced
in 2018 at the age of about six years. On July 31, 2018, the first earless monitor lizard born in the Moscow
Zoo was born to the first pair. A few days later (on 3 August, 2018) a second lizard hatched from the se-
Lanthanotus borneensis. Hatching of youngs, Prague Zoo. 25. 11. 2019.
Lanthanotus borneensis. Líhnutí mláďat, Zoo Praha. 25. 11. 2019. Foto/Photo by Petr Hamerník
cond pair´s clutch, and consequently (on 7 August, 2018 - incidentally on the same day when Vienna
zoo achieved the second repoduction of Lanthanotus borneensis) another four hatchlings hatched from
the same clutch (the young born on 3 August, 2018, died soon after hatching on 21 August, 2018).
Aditionally, on 30 October, 2018, Moscow Zoo received another pair of Lanthanotus borneensis from
a private source, which were of undetermined origin and age. In total, Moscow zoo acquired 11 (3.3.5)
specimens – nine wild born, two of unknown origin. One of the imported specimens died. In summary,
six young were born to the two wild born pairs imported in 2016, one of these died soon after hatching.
On 2 December, 2016, Prague Zoo, Czech Republic, acquired the seven captive born (at iZoo, Japan)
specimens of Lanthanotus borneensis (parents wild born) – two-year-old female and six juvenile speci-
mens with undetermined sex born in 2016 (two of these specimens were deposited in a private collec-
tion on 22 June, 2019). In adition, on 3 February, 2017, Prague Zoo obtained from Austria (Turtle Island
Graz) a male of unknown origin, and on 4 November, 2017, Prague zoo imported a female of unknown
origin, confiscated in Hong Kong, acquired by Hong Kong‘s Kadoorie Farm & Botanic Garden (via Agri-
culture, Fisheries & Conservation Dept., Hong Kong) in 2016. The pair, consisting of a female imported
in 2016 and a male imported in 2017, successfully reproduced in 2018 and in 2019. Five young (the
breeding female was aged four years) were born on 26-28 August, 2018 (three of these juveniles were
transferred to Beauval Zoo on 18 December, 2019, and the remaining two to Cologne Zoo on 17 June,
2020). Another six young were born to the same pair in the following year on 2-4 October, 2019. In
the same year, on 24-26 November, 2019, an aditional five young were born to a pair that consisted of
the same male and a different female (the female confiscated in Hong Kong, imported to Prague Zoo
in 2017). One of these young died on 8 January, 2020. In total, Prague zoo acquired nine specimens
(1.2.6), of which two (0.0.2) are deposited in a private collection. All captive born, except for one male
and one female of unknown origin. Overall, 16 young were born at Prague Zoo, of which three moved
to Beauval Zoo, another two to Cologne zoo, and one died. Moreover, the four-year-old female (born
in Japan in 2016 and raised at Prague Zoo since December 2016) laid her first clutch - six healthy eggs
Lanthanotus borneensis. Hatchling climbing out of an egg, Prague Zoo. 26. 8. 2018.
Lanthanotus borneensis. Mládě vylézající z vajíčka, Zoo Praha. 26. 8. 2018. Foto/Photo by Petr Velenský
- on 8 July, 2020 (currently incubated), and also the female imported in 2016 laid an aditional clutch
(currently incubated) - already the third clutch of this female. In both cases the breeding male is the
same as in previous breedings. Another clutches are expected soon.
On 21 May, 2017, Zoo Neunkirchen received three roughly two-year-old specimens of Lanthanotus
borneensis - undetermined sex (0.0.3), born in a private collection (Michael Zollweg). Neunkirchen Zoo
thus became the fifth EAZA zoo to acquire Lanthanotus borneensis independently of other EAZA zoos.
The current Lanthanotus borneensis population in EAZA
At present (1 July, 2020) Prague Zoo holds the most numerous group of Lanthanotus borneensis among
EAZA institutions: 17 (1.2.14). All captive born, except for one male and one female of unknown origin.
Moreover, Prague Zoo owns aditional two specimens (0.0.2), currently on loan to private (research pur-
poses). Successful repeated breeding has already been achieved. The Prague group of Lanthanotus bor-
neensis contains a currently breeding nucleus of one male and three females (1.3) and has an excellent
breeding potential for the future. The experiences with earless monitor lizard breeding at Prague Zoo
were summarized by Velenský in Weissenbacher et Velenský (2018), the detailed study is in preparation.
In the framework of EAZA zoos, Moscow Zoo keeps enormously important collection of Lantha-
notus borneensis. At present (1 July, 2020), it consists of 15 (3.3.9) specimens in all, including two wild
born breeding pairs, another four wild born specimens, a pair of unknown origin, and five captive born
at Moscow Zoo. Successful breeding has been achieved in two breeding pairs (details available in Vo-
ronin et Kudryavtsev 2019). The Moscow group has an excellent breeding potential. Moreover, it is ex-
tremely valuable from a genetical point of view because it involves eight wild born specimens – four
of which are already involved in reproduction, while the remaining four are still potential founders for
the future ex situ population.
Vienna Zoo is home to the third extraordinary important group. It holds a total of 12 (6.6) Lantha-
notus borneensis at present (1 July, 2020). All of them were born in captivity. One breeding pair has al-
ready bred successfully twice. Knowledge on keeping and breeding Lanthanotus borneensis at Vienna
Zoo was summarized by Weissenbacher in Weissenbacher et Velenský (2018). Although the original
breeding male has died, the Vienna group has a perfect potential for breeding in the future. The next
breeding is expected soon (Weissenbacher in litt. - 2. 7. 2020).
Budapest Zoo holds 1.2 Lanthanotus borneensis at present (1 July, 2020). All captive born. No bree-
ding has been reported, but there is a breeding potential.
Zoo Neunkirchen has (1 July, 2020) three earless monitor lizards of undetermined sex. Reproduction
has not been reported. If both sexes are represented, there is a breeding potential. Otherwise, it is po-
ssible to complete a group according to needs.
At present (1 July, 2020), Beauval Zoo keeps three (0.0.3) specimens, born in Prague Zoo on 26-28
August, 2018, and transferred to Beauval Zoo on 18 December, 2019. Their sex is yet to be determined.
However, it is possible to complete the group depending on future needs.
On 3 February, 2020, Cologne Zoo acquired a pair of young born in Vienna Zoo on 7 August, 2018,
and, aditionally, two juveniles imported from Prague Zoo on 17 June, 2020, which were born in Prague
Zoo on 28 August, 2018. So, currently (1 July, 2020), Cologne Zoo keeps four (1.1.2) Lanthanotus bor-
neensis – a group with a breeding perspective that consists solely of specimens born in EAZA institu-
The current EAZA population of earless monitor lizard has started with four (2.2) specimens obtained
on 30 October, 2014. In total, there are 57 (12.14.31) living Lanthanotus borneensis in seven EAZA zoos
as of 1 July 2020. Aditional two specimens (0.0.2), owned by Prague Zoo, are currently on loan to pri-
vate (research purposes). Overall, 35 (9.12.14) specimens were imported, of which three (2.0.1) died,
and 29 (5.2.22) young hatched from February 2017 to July 2020, of which two died soon after hatching.
Their parents include four (2.2) wild born individuals, and five (2.3) individuals with unknown origin.
Another four wild born individuals – potential founders – are not yet involved in reproduction and the
same goes for the remaining two imported specimens with unknown origin.
Perspectives and the role of the EAZA Lanthanotus borneensis population
Although the conservation status of the mysterious earless monitor lizard is not exactly determined, the
species should be considered – with regard to its uniqueness, and from the precautionary principle –
a top priority for conservation and it should be a subject of the utmost conservation effort. According
to the one plan approach to species conservation, the scientific management of an ex situ insurance
colony of the species is one of the important conservation elements. The collection of Lanthanotus
borneensis in EAZA currently represents the only ex situ population in zoos with a good breeding per-
spective. Thus, potentially, it has an immense conservation value and should be managed accordingly.
At present, while it is still possible to follow events concerning all specimens kept in EAZA zoos, it is
extremely important to carefully monitor the earless monitor lizard population in EAZA. At the same
time, such monitoring will be an essential basis and useful tool for the forthcoming workshop, plan-
ned for 2021, in which the EAZA Reptile Taxon Advisory Group´s Regional Collection Plan for lizards
should be newly revised according to the new guidelines for population management (EAZA Popu-
lation Management Manual). Currently the RTAG´s monitoring of Lanthanotus borneensis in EAZA has
already started (carried on by Ivan Rehák, EAZA Reptile TAG Chair, senior author of the present paper).
For the adequate management of the EAZA ex situ Lanthanotus borneensis population it would
certainly be best to establish a European Endangered Species Programme (EEP) in which population
management takes place and the Long-Term Management Plan (LTMP) is developed along with the
EAZA Best Practice Guidelines. This would be a platform for associated activities, in particular genetic
screening, research and conservation.
The increased number of Lanthanotus borneensis in Europe, with further reproduction expected,
and the increasing number of holding institutions represent an important reason to start an EEP to get
a precise picture of the European population, interspecimen relations, and to guarantee that all trans-
fers and other relevant events will be well monitored and controlled. Moreover, such an EEP would be
helpful for partners involved in Lanthanotus borneensis conservation and research, and it would faci-
Lanthanotus borneensis. Weighing of just born hatchling, Prague Zoo. 26. 8. 2018.
Lanthanotus borneensis. Vážení právě vylíhlého mláděte, Zoo Praha. 26. 8. 2018. Foto/Photo by Petr Velenský
litate future cooperation. As the long-term goal, the EAZA population should contribute to internati-
onal conservation, should be scientifically managed, should cooperate internationally and be linked
to ex situ in range and in situ conservation projects and programmes.
Of course, the ex situ conservation is just a tiny fraction of the overall efforts needed to save Lantha-
notus borneensis for the future. In this respect, it would be appropriate to organize a wider meeting of
all stakeholders in the conservation of the earless monitor lizard (e.g. a Population and Habitat Viability
Assessment in cooperation with the IUCN/SSC/CPSG), at which an Action plan would be developed as
a useful tool for its active conservation and would be a part of efforts to guarantee the survival of this
enigmatic and unique species.
Regarding some questions about the legal and ethical background of the recent ex situ population in
EAZA zoos, there is an acute awareness of the published reports and notifications (e.g. Nijman et Stoner
2014), the questions raised are not beeing ignored in the slightest, and it is seen as a very serious issue.
Unfortunately, it is not just the case of Lanthanotus borneensis and it is a part of much wider issue. At the
same time, it is assumed and expected that each EAZA member acquires any animal legally. It is evident
that the circumstances of acquiring Lanthanotus borneensis by individual zoos differ from case to case.
As documented by Nijman et Stoner (2014), the origin of the captive earless monitor lizard population
outside the range countries is problematic. The reasons are very complex, far beyond the resources of
EAZA zoos. EAZA zoos did not cause them and must react as the situation develops. When individual
EAZA zoos obtain animals, respecting the given legal framework, they rely on official documents from
the official responsible authorities as required by law. Therefore, they do not have any special extra
opportunities and instruments to uncover aditional details beyond those given by these authorities.
The fact is that currently there is a relatively numerous population of Lanthanotus borneensis with
successful breeding in the private sector. However, although there is significant knowledge about hus-
bandry and a great deal of experience in the private sector, there is frequently low transparency, it is
often difficult to get exact information, to coordinate and plan any breeding and, moreover, the private
sector is difficult to predict. In contrast, another fact is that at the EAZA zoos the animals are not the
property of the people working with them. This significantly reduces or eliminates activities motivated
simply by a personal desire for a commercial profit. In addition, professional rules (EAZA management
rules) are used for the perspective and scientific management of the population, to the benefit of the
species being managed. EAZA zoos keeping Lanthanotus borneensis in their care have accumulated
very significant knowledge on various aspects of Lanthanotus borneensis ethology, physiology, eco-
logy, trophic biology and reproductive biology, which are of a great importance for the further deve-
lopment of adequate husbandry techniques, and for a practice and a theory of Lanthanotus borneensis
conservation as well.
Ethical issues are not overlooked, however, there are many ethical issues. There is a responsibility to
manage the animals, once acquired, according to the best available knowledge and EAZA management
rules. It is generally considered to be highly ethical to act in favour of the managed species. Under the
given circumstances, it is felt that the best that can be done for Lanthanotus borneensis at EAZA zoos,
is to manage its insurance ex situ population as mentioned above and to participate in conservation
efforts to help to ensure the survival of the species into the future. Without any doubt EAZA zoos have
enough capacity, experience and will to act accordingly.
References - Literatura
VINKE, T., VYAS, R., WILLIAMSON, S., ZIEGLER, T. 2016: Trade in live reptiles, its impact on wild
populations, and the role of the European market. Biological Conservation 204 (2016): 103-119.
BARBO UR, T. 1913: Report on the reptiles and amphibians. In: Annual report of the
Director of the Museum of Comparative Zoology at Harvard College to the
President and Fellows of Harvard College for 1912-1913. p. 7, pl. 1.
BARTLETT, E. 1895: The crocodiles and lizards of Borneo in the Sarawak Museum, with
descriptions of supposed new species and the variation of colors in the several species
during life. Journal of the Straits Branch of the Royal Asiatic Society 28: 73-97.
BELLAIRS, A. 1972: Comments on evolution and affinities of snakes. In: Joysey, K., and T.
Kemp, Studies in vertebrate evolution, pp. 157-172, Oliver and Boyd, Edinburgh.
BOULENGER, G. A. 1885. Catalogue of the lizards in the British Museum (Natural
History). Vol. 2, Second edition. London, xiii+497 pp.
BOULENGER, G. A. 1899. [Mr. G.A. Boulenger exhibited a specimen of the Bornean
lizard Lanthanotus borneensis]. Proc. Zool. Soc. London 1899: 596-597.
CITES 2015: Proposal to list Lanthanotus borneensis in Appendix I in Malaysia. Twenty-eighth meeting
of the Animals Committee Tel Aviv (Israel), 30 August-3 September 2015. AC28 Doc. 22. 5.
C., WONG, L., HODGSON, W. C. 2010: Functional and structural diversification of the
Anguimorpha lizard venom system. Mol. Cell. Proteomics 9 (11): 2369–2390.
HANCE, J. 2014: Bizarre lizard newest victim of reptile pet trade. Monga Bay News 2014.
HARRISSON, B. 1961: Lanthanotus borneensis – habits and observations.
Sarawak Museum Journal 10 (17-18, new series): 286-292.
HARRISSON, T., HAILE, N. 1961: A rare earless monitor from Borneo. Nature 190: 1213.
INGER, R. F. 1962: Rare lizard reaches museum. Chicago Natural History Museum Bulletin 33 (3): 7.
JANSSEN, J. 2018: Valuable varanoids: Surveys of reptile traders in Japan reveal
monitor lizards without import records. Biawak, 12 (2): 84–90.
CLEMENTS, J., MARTELLI, P., KWOK H. F., FRY, B. G. 2017: Enter the Dragon: The dynamic
and multifunction evolution of Anguimorpha lizard venoms. Toxins 2017, 9 (242): 1-37.
LANGNER, C. 2017: Hidden in the heart of Borneo-shedding light on some mysteries of an enigmatic
lizard: First records of habitat use, behavior, and food items of Lanthanotus borneensis
Steindachner, 1878 in its natural habitat. Russian Journal of Herpetology 24 (1): 1-10.
LEE, M. 1997: The phylogeny of varanoid lizards and the affinities of snakes.
Philosophical Transactions of the Royal Society of London, B 352: 54-91.
LOVERIDGE, A. 1945: Reptiles of the Pacific World. MacMillan, New York, 259 pp.
MENDYK, R., SHUTER, A., KATHRINER, A. 2015: Historical notes on a living specimen of Lanthanotus borneensis
(Squamata: Sauria: Lanthanotidae) maintained at the Bronx Zoo from 1968 to 1976. Biawak 9(2): 44-49.
McDOWELL, S. B. 1967: The extracolumella and tympanic cavity of the “earless”
monitor lizard, Lanthanotus borneensis. Copeia 1967 (1): 154-159.
McDOWELL, S. B., BOGERT, C. M. 1954: The systematic position of Lanthanotus and the
affinities of the Anguinomorphan lizards. Bull. Amer. Mus. Nat. Hist. 105 (1): 1-142.
MERTENS, R. 1964: Beobachtungen an Taubwarenen (Lanthanotus borneensis) im
Terrarium. Die Aquarien und Terrarien Zeitschrift, Juni 17 (6): 179-183. 4 Abb.
MERTENS, R. 1970: Zum Ernahrungsproblem Das Taubwaranes,
Lanthanotus borneensis. Salamandra 1970: 133-134.
NAKO, M. 2014: „About breeding of Lanthanotus borneensis at the iZoo, Japan“. In Japanese.
URL: Accessed 01 July 2020.
NIJMAN, V., STONER, S. S. 2014: Keeping an ear to the ground: monitoring the trade in Earless Monitor
Lizards, A Rapid Assessment. A Traffic Report, 17 pp. TRAFFIC Petaling Jaya, Selangor, Malaysia.
PIANKA, E. 2004: Lanthanotus borneensis, pp. 535–538. In: Eric Pianka and Dennis King (eds).
Varanoid lizards of the world. Indiana University Press, Bloomington, IN, USA. 588 pp.
PYRON, A. R., BURBRINK, F. T., WIENS J. J. 2013: A phylogeny and revised classification of Squamata,
including 4161 species of lizards and snakes. BMC Evolutionary Biology 2013, 13: 93.
REISINGER, M. 2020: Lanthanotus borneensis. URL:
de/artenteil/lanthanotus-borneensis/. Accessed 01 July 2020.
RIEPPEL, O. 1992: The skeleton of a juvenile Lanthanotus (Varanoidea). Amphibia-Reptilia 13: 27-34.
RIEPPEL, O., ZAHER, H. 2000: The intramandibular joint in squamates, and the phylogenetic relationships
of the fossil snake Pachyrhachis problematicus Haas. Fieldiana (Geology) New Ser. 43: 1–69.
SHELFORD, R. 1901: A list of reptiles of Borneo. Journal of the Straits
Branch of the Royal Asiatic Society 35: 43-68.
SHIRAWA, T., BACCHINI, S. 2015: Captive maintenance and the first reproduction
of Borneo Earless Monitors. Herp Nation 18: 6-20
SPRACKLAND, R. G. 1970: Further notes on Lanthanotus. Sarawak
Museum Journal 18 (36-37): 412-413, plate 30.
SPRACKLAND, R. G. 1972: A summary of observations of the earless monitor, Lanthanotus
borneensis. Sarawak Museum Journal 24 (40-41, new series): 323-327, plates XXII-XXIV.
SPRACKLAND, R. G. 1999: Sarawak’s earless monitor lizard (Lanthanotus
borneensis). Reptiles (March 1999): 72-79.
SPRACKLAND, R. G. 2019: An annotated bibliography of the Bornean earless monitor,
Lanthanotus borneensis Staindachner, 1877. Smithsonian herpetological information
service No. 157. Nat. Mus. Nat. Hist. Smithsonian Institution. ii + 40 pp.
STEINDACHNER, F. 1877: On two new genera and species of lizards from
South America and Borneo. Ann. Mag. Nat. Hist. (4) 20: 160
STEINDACHNER, F. 1878: Über zwei neue Eidechsen-arten aus Süd-Amerika und Borneo.
Denkschriften der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, Mathematisch-
Naturwissenschaftliche Classe XXXVIII, Bd I, Abth. 1878: 93-96, Taf. 2.
STONER, S. S., NIJMAN, V. 2015: The case for CITES Appendix I-listing of earless monitor
lizards, Lanthanotus borneensis. TRAFFIC Bulletin 27 (2): 55-58.
UNDERWOOD, G. 1957: Lanthanotus and the Anguinomorphan lizards: a critical review. Copeia 1957 (1): 20-30.
VERGNER, I. 2013: První nález varanovce bornejského ve východním Kalimantanu
a další setkání se vzácným ještěrem. Živa 2013 (3): 131 – 133.
VORONIN, A. N., KUDRYAVTSEV, S. V. 2019: Lanthanotus borneensis (STEINDACHNER, 1878):
Captive husbandry and breeding. Russian Journal of Herpetology 26 (1): 57 – 62.
WEISSENBACHER, A., VELENSKÝ, P. 2018: Lanthanotus borneensis in Vienna and Prague
zoos. 20th (41th) EAZA Reptile TAG meeting Athens, Greece (unpubl.).
YAAP, B., PAOLI, G.D., ANGKI, A., WELLS, P.L., WAHYUDI, D., AULIYA, M. 2012: First record of the
Borneo Earless Monitor Lanthanotus borneensis (Steindachner, 1877) (Reptilia: Lanthanotidae)
in West Kalimantan (Indonesian Borneo). Journal of Threatened Taxa 4 (11): 3067–3074.
ZOLLWEG, M., SEIPP, R. 2017: Anmerkungen zur Haltung und Nachzucht des
Taubwarans, Lanthanotus borneensis. Reptilia 22/1 (123): 44-53.
Donedávna patřil varanovec bornejský, Lanthanotus borneensis, Steindachner, (1877) 1878, k těm nej-
větším herpetologickým raritám vůbec. Vědecký popis a pojmenování podal Franz Steindachner, kurátor
ichtyologických a herpetologických sbírek Přírodovědného muzea ve Vídni, kde je také uložen příslušný
holotyp. Plně si uvědomil unikátnost popisovaného druhu a vytvořil pro tohoto prazvláštního ještěra
samostatnou čeleď Lanthanotidae s jediným rodem Lanthanotus a jediným druhem Lanthanotus bor-
neensis. Za jejich nejbližší příbuzné považoval korovcovité (Helodermatidae). Boulenger (1885, 1889) je
následně přičlenil přímo ke korovcům, ale pozdější studie (zejména McDowell et Bogert 1954) potvrdily
oprávněnost řazení varanovců do zvláštní čeledi a poukázaly na jejich specifičnost (např. Rieppel 1992).
Podle výsledků detailních anatomických studií bylo upozorněno na morfologické podobnosti va-
ranovců s vymřelými mosasaury a uvažovalo se o nich i jako o prototypu přechodného článku mezi
ještěry a hady (McDowell et Bogert 1954, Schmidt et Inger 1957, McDowell 1967, Bellairs 1972). Sou-
časně ale Underwood (1957) kriticky poukazuje na mnohé nesrovnalosti v údajích a interpretacích,
které podali McDowell et Bogert (1954). Novější osteologicky podložené fylogenetické analýzy (např.
Lee 1997, Rieppel et Zaher 2000) již varanovce za bezprostředně blízké ancestrálním formám v evoluci
hadů nepovažují a ukazují na jejich těsné vztahy k varanům. Podle nejnovějších poznatků na základě
genetické analýzy (Pyron et al., 2013) jsou varanovci vývojově nejtěsněji spřízněni s varany. Sesterské
čeledi Lanthanotidae a Varanidae pak spolu tvoří vývojovou linii, která je nejblíže spřízněna s čeledí Shi-
nisauridae, s níž dohromady tvoří varanoidní větev anguimorfních ještěrů, součásti taxonu Toxicofera.
Varanovci dorůstají v rekordních případech až délky okolo 50 cm. Mají hadovité tělo s poměrně
krátkými končetinami, opatřenými ostrými drápy, a chápavý ocas. Oči jsou malé, dolní víčka jsou čás-
tečně průhledná (výjimka mezi anguimorfními ještěry - Pianka 2004). Hřbetní řady mimořádně kýlna-
tých šupin jim dodávají bizarní „krokodýlovitý“ vzhled. Disponují dobře vyvinutým chrupem s velmi
ostrými zuby. Mají mandibulární jedové žlázy a produkují toxin (Fry et al., 2010, Koludarov et al., 2017),
i když ve starší literatuře (např. Loveridge 1945) můžeme najít zmínky, že jedovatí nejsou.
Zatímco po anatomické stránce byli varanovci detailně zkoumáni, o jejich rozšíření a biologii v pří-
rodě jsou znalosti minimální a velmi útržkovité (Sprackland 2019). Jsou endemity Bornea, odkud jsou
známi pouze z některých oblastí ostrova a pouze z omezeného počtu lokalit. V muzejních kolekcích
po celém světě je pouze okolo stovky dokladových exemplářů, což odpovídá zhruba počtu všech va-
ranovců odchycených od jejich vědeckého popisu až do začátku tohoto století. Po dlouhou dobu byl
tento tajemný ještěr znám pouze ze Sarawaku (Bartlett 1895, Boulenger 1899, Shelford 1901, Barbour
1913, Harisson 1961, Sprackland 1972, 1999). V roce 2001 se však podařilo dvojici českých badatelů (ka-
meraman Stano Slušný a etnolog Miroslav Nožina) fotograficky zdokumentovat výskyt varanovce také
na severu východního Kalimantanu (Vergner 2013) a Yapp et al. (2012) potvrdili jeho výskyt rovněž v zá-
padním Kalimantanu. Varanovci se vyskytují v nížších polohách. Jsou vázáni na vodní toky v deštných
pralesích, ale byli nalezeni i v člověkem pozměněném prostředí. Vedou mimořádně skrytý způsob ži-
vota. Mají noční aktivitu. Jsou karnivorní a vejcorodí. Byť v poslední době se podařilo získat řadu nových
cenných údajů o biologii varanovců v přírodě (Langner 2017), o stavu volně žijících populací je celkově
minimum informací. Druh dosud nebyl hodnocen dle kritérií IUCN. Od roku 2017 je zařazen v CITES II.
Možnost pozorovat a studovat živého varanovce zůstávala nevšedním privilegiem, kterého se do-
stalo jen několika specialistům. Vždyť od vědeckého popisu druhu uplynulo ještě více než osmdesát
let, než se do rukou odborníků vůbec dostal první živý varanovec. Zkušenosti s chovem těchto ještěrů
Lanthanotus borneensis. Youngs aged one month, Prague Zoo. 5. 11. 2019.
Lanthanotus borneensis. Mláďata ve věku jednoho měsíce, Zoo Praha. 5. 11. 2019. Foto/Photo by Petr Hamerník
v lidské péči byly dlouhá léta nepatrné a vesměs nepříliš povzbudivé. Uplynulé desetiletí však přineslo
dramatickou změnu. Senzační oznámení, že v japonské i Zoo jsou od 25. 4. 2013 k vidění živí vara-
novci, bylo záhy následováno zprávou o jejich úspěšném rozmnožení (Nako 2014, Shirawa et Bacchini
2015). Ve stejné době se varanovci dostali do soukromých chovů v Evropě, kde se je rovněž podařilo
rozmnožit (Zollweg et Seipp 2017). Počínaje rokem 2014 začali postupně získávat varanovce i členské
zoologické zahrady Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Ve stávajícím příspěvku se
zaměřujeme právě na ex situ populaci varanovců v EAZA, její vznik, současný stav, úlohu a perspektivy.
Historie chovu varanovců v lidské péči
První pozorování varanovců v lidské péči byla učiněna přímo v jejich domovině (ex situ in range) na
Sarawaku tehdejším kurátorem Sarawackého muzea Tomem Harissonem, jeho manželkou Barbarou
a spolupracovníky, kteří dočasně drželi několik jedinců, než je poskytli k dalšímu pozorování v zahra-
ničí (Harisson 1961, Harrisson et Haile 1961, Sprackland 1970, 1972, viz též Sprackland 2019, případně
„“ - přístup 1. 7. 2020). V září 1961 tak získala prvního varanovce Zoo Bronx
v USA (Mendyk et al., 2015), následně i Zoo San Diego v USA (Shaw 1963). Jako první v Evropě měl
možnost studovat živé varanovce významný německý herpetolog Robert Mertens (Senckenberg Mu-
seum Frankfurt), který ze stejného zdroje získal v roce 1963 čtyři jedince (Mertens 1964, 1970). Většina
tehdy importovaných varanovců nežila v lidské péči dlouho. Tři jedinci v San Diegu byli chováni „ně-
kolik let“ (Shaw 1963). Rekordmany byli dva varanovci, z nichž jednoho choval přes osm let Robert Mer-
tens (Vergner 2013), druhý byl chován v Zoo Bronx v letech 1968 až 1976 (Mendyk et al., 2015). Další
poznámky k pozorování odchyceného živého varanovce v Sarawackém muzeu podal Proud (1978).
K dalším importům živých varanovců pak došlo se značným odstupem až v devadesátých letech
minulého století, kdy dva živé varanovce získala prostřednictvím soukromých importérů Zoo Cincinnati
v USA. První jedinec, dovezený 11. října 1992, tam žil do 5. února 1994 a druhý jedinec tam byl chován
od 22. listopadu 1993 do úhynu 27. března 1995. Ve velmi omezeném počtu se varanovci tehdy do-
stali i do soukromých chovů v USA. Celkově dovozy varanovců v šedesátých a devadesátých letech
minulého století přinesly nejzákladnější poznatky týkající se jejich základních projevů, příjmu potravy
a chovné metodiky, ale nepodařilo se je v lidské péči rozmnožit a zformulovat ucelenější směrnice pro
jejich chov v lidské péči. Postupně varanovci z chovů zase zcela zmizeli.
Nová vlna importů začala v roce 2012, zřejmě v souvislosti s novými znalostmi o výskytu varanovců
(Yapp et al., 2012). Větší počet varanovců (minimálně okolo stovky jedinců) se dostal do soukromých
chovů v Japonsku, v Evropě a v USA, následně i do některých zoologických zahrad v Evropě (sedm
členů a dva nečlenové EAZA - dle „“ - přístup 1.7.2020). Tentokrát se podařilo varanovce
v lidské péči úspěšně a opakovaně rozmnožit, zásadně rozšířit znalosti o jejich reprodukční biologii
a zvládnout metody jejich perspektivního chovu v lidské péči (Shirawa et Bacchini 2015, Zollweg et
Seipp 2017, Weissenbacher et Velenský 2018, Voronin et Kudryavtsev 2019, Reisinger 2020, „borneo-“ - přístup 1. 7. 2020).
Varanovci se ale stali také mimořádně ceněným předmětem lukrativního mezinárodního obchodu
(Hance 2014, Nijman et Stoner 2014, CITES 2015, Stoner et Nijman 2015, Auliya et al., 2016, Janssen
2018). Nijman et Stoner (2014) uvádějí, že v domovských státech výskytu varanovců, kde se na ně vzta-
huje zákonná ochrana, nebyla v příslušném období vydána k jejich vývozu žádná povolení a pouka-
zují na problematičnost těchto importů z hlediska legality a etiky. K nepřehlednosti situace přispěla
skutečnost, že regulace mezinárodního obchodu s varanovci dle CITES se uplatňuje teprve od roku
2017, kdy byl tento druh začleněn do Přílohy II. Od té doby (dle database CITES k 1. 7. 2020) byla vy-
dána pouze dvě povolení (k importu jednoho varanovce neznámého původu z Hongkongu do České
republiky a k importu 12 jedinců, původem z Rakouska, z České republiky do Kanady).
V rámci zoologických zahrad vznikla jediná početnější populace varanovců ex situ v Evropě, nejvý-
znamněji právě v EAZA. Mimo EAZA jsou varanovci (dle „“ - přístup 1. 7. 2020) chováni
pouze v italském Jesolo Tropicarium Park. Dle údajů ZIMS (1. 7. 2020) nechovají varanovce žádné jiné
zoologické zahrady s jedinou výjimkou - Batu Secret Zoo v Indonésii, která získala 11. července 2016
přes soukromý zdroj dva samce a jednu samici (2,1) pocházející z přírody.
Původ populace Lanthanotus borneensis v EAZA
Následující přehledy jsou sestaveny na základě údajů ZIMS k 1. 7. 2020 a z dalších evidenčních zdrojů
zoologických zahrad (povolení, vnitřní evidence, korespondence atp.).
První dovoz Lanthanotus borneensis do zoologických zahrad EAZA se uskutečnil 30. října 2014,
kdy se Zoo Budapešť v Maďarsku podařilo získat dva páry vylíhnuté v lidské péči v Senckenbergském
Muzeu v Görlitzu. Datum narození je dle údajů ZIMS (přístup 1. 7. 2020) mezi 1. lednem až 31. pro-
sincem 2012 (mimochodem pokud je toto datování správné, jedná se první hlášené vylíhnutí vara-
novců v lidské péči!). 10. listopadu 2015 jeden ze samců uhynul. Zbývající exempláře jsou od roku 2016
vystaveny pro veřejnost.
13. června 2015 získala Zoo Vídeň v lidské péči vylíhnutý, zhruba dvouletý pár Lanthanotus bor-
neensis od soukromého chovatele (přesný původ neurčen). Ačkoli samec uhynul v roce 2019, před tím
tento pár zajistil první úspěšný odchov Lanthanotus borneensis v zoologických zahradách EAZA, když
se dvě mláďata (samci) vylíhla v únoru 2017, a další odchov v následujícím roce (7. srpna 2018), když
se vylíhlo pět mladých (3.2) (3. února 2020 byl tento pár mláďat přesunut do Zoo Kolín nad Rýnem).
V roce 2017 (přesné datum je blíže neurčeno) získala Zoo Vídeň další čtyři jedince (1.3), vylíhnuté ve
stejném roce v soukromém chovu (přesný původ není uveden). Konečně, 28. března 2019, Zoo Vídeň
získala šestiletý pár vylíhnutý v soukromé sbírce (přesný původ není určen). Celkově získala Zoo Vídeň
osm (3,5) Lanthanotus borneensis vylíhnutých v lidské péči, z nichž jeden samec již uhynul. Vylíhlo se
zde sedm (5,2) mláďat, z nichž jeden pár byl přemístěn do Zoo Kolín nad Rýnem.
11. listopadu 2016 získala Zoo Moskva prostřednictvím Ministerstva ekologie a přírodních zdrojů
devět z přírody pocházejících, asi dvouletých, jedinců - dva páry a pět jedinců neurčeného pohlaví
(jeden z nich uhynul 16. května 2018). Oba páry se ve věku asi šesti let následně v roce 2018 rozmno-
žily. 31. července 2018 se jednomu páru vylíhl první varanovec v moskevské zoo. O několik dní poz-
ději (3. srpna 2018) se ze snůšky druhého páru vylíhlo druhé mládě a následně (7. srpna 2018 - mimo-
chodem ve stejný den, kdy vídeňská zoologická zahrada dosáhla druhého rozmnožení Lanthanotus
borneensis) se ze stejné snůšky vylíhla další čtyři mláďata (mládě, které se narodilo 3. srpna 2018, uhy-
nulo brzy po vylíhnutí 21. srpna 2018). 30. října 2018 Zoo Moskva navíc získala ze soukromého zdroje
další pár Lanthanotus borneensis neurčeného původu a věku. Celkově Zoo Moskva získala celkem 11
(3,3,5) exemplářů - devět narozených ve volné přírodě, dva neznámého původu. Jeden z importova-
ných varanovců uhynul. Oběma párům pocházejícím z přírody, dovezeným v roce 2016, se souhrnně
vylíhlo šest mláďat, jedno z nich uhynulo brzy po vylíhnutí.
2. prosince 2016 Zoo Praha získala sedm varanovců, vylíhnutých v Zoo v Japonsku rodičům pochá-
zejícím z přírody - dvouletá samice a šest juvenilních jedinců s neurčeným pohlavím (dva z nich byli
22. června 2019 deponováni do soukromého chovu). Kromě toho 3. února 2017 získala Zoo Praha z Ra-
kouska (Turtle Island Graz) samce neznámého původu a 4. listopadu 2017 dovezla z Kadoorie Farm
& Botanic Garden v Hongkongu konfiskovanou samici neznámého původu (získanou prostřednictvím
hongkongského oddělení zemědělství, rybolovu a ochrany přírody v roce 2016). Pár, sestávající ze sa-
mice dovezené v roce 2016 a samce dovezeného v roce 2017, se v letech 2018 a 2019 úspěšně opako-
vaně rozmnožil. Pět mladých (chovná samice byla čtyřletá) se vylíhlo 26. až 28. srpna 2018 (tři z nich
byli 18. prosince 2019 převezeni do Zoo Beauval a zbývající dva 17. června 2020 do Zoo v Kolíně nad
Rýnem). Dalších šest mladých se vylíhlo stejnému páru v následujícím roce ve dnech 2. až 4. října 2019.
Ve stejném roce, ve dnech 24. až 26. listopadu 2019, se dalších pět mladých vylíhlo páru složenému ze
stejného samce, ale jiné samice (konfiskované v Hong Kongu a v roce 2017 importované do Prahy).
Jedno z těchto mláďat uhynulo 8. ledna 2020. Celkem získala Zoo Praha devět jedinců (1,2,6), z toho
dva (0,0,2) jsou deponováni v soukromé sbírce. Všichni se vylíhli v lidské péči, kromě jednoho samce
a jedné samice neznámého původu. Celkově se v Zoo Praha vylíhlo 16 mláďat, z nichž tři byla převe-
zena do Zoo Beauval, další dva do Zoo Kolín nad Rýnem a jedno uhynulo. Navíc čtyřletá samice (naro-
zená v Japonsku v roce 2016 a chovaná v pražské zoo od prosince 2016) nakladla 8. července 2020 svoji
první snůšku a samice dovezená v roce 2016 snesla již svoji třetí snůšku. V obou případech je chovný
samec stejný jako v předchozích odchovech. Brzy očekáváme další snůšky.
21. května 2017 získala Zoo Neunkirchen tři zhruba dvouletá zvířata, neurčeného pohlaví (0,0,3)
z odchovu soukromého chovatelel Michaela Zollwega. Zoo Neunkirchen se tak stala pátou zoo aso-
ciace EAZA, která získala varanovce nezávisle na jiných zoo této asociace.
Lanthanotus borneensis. Young swallowing earthworm, Prague Zoo. 5. 11. 2019.
Lanthanotus borneensis. Mládě pohlcující žížalu, Zoo Praha. 5. 11. 2019. Foto/Photo by Petr Hamerník
Současná populace Lanthanotus borneensis v EAZA
V současné době (1. července 2020) je mezi institucemi EAZA nejpočetnější skupina Lanthanotus bor-
neensis - 17 (1,2,14) - v Zoo Praha. Vylíhnutí v lidské péči, kromě jednoho samce a jedné samice s ne-
známým původem. Navíc Zoo Praha vlastní další dvě mláďata deponovaná pro výzkumné účely do
soukromého chovu. Již bylo dosaženo úspěšných opakovaných odchovů. Pražská skupina Lanthanotus
borneensis obsahuje v současné době chovné jádro sestávající z jednoho samce a tří samic (1,3) a má
do budoucna vynikající chovný potenciál. Zkušenosti s chovem v Zoo Praha shrnul Velenský in Wei-
ssenbacher et Velenský (2018), detailní studie je v přípravě.
V rámci zoologických zahrad EAZA je nesmírně důležitá kolekce Lanthanotus borneensis v Zoo
Moskva. V současné době (1. července 2020) sestává z celkem 15 (3,3,9) exemplářů, včetně dvou roz-
množujících se párů pocházejících z přírody, dalších čtyř jedinců původem z přírody, páru neznámého
původu a pěti mladých vylíhnutých v moskevské zoo. Úspěšných odchovů bylo dosaženo již u dvou
chovných párů (podrobnosti uvádějí Voronin et Kudryavtsev 2019). Moskevská skupina má vynikající
chovný potenciál. Z genetického hlediska je navíc mimořádně cenná, protože zahrnuje osm exemplářů
z přírody - čtyři z nich se již podílejí na reprodukci, zatímco zbývající čtyři jsou stále potenciálními za-
kladateli budoucí populace ex situ.
Domovem třetí mimořádně důležité skupiny je Zoo Vídeň. V současné době (1. července 2020) je
tam celkem 12 (6,6) Lanthanotus borneensis. Všichni se vylíhli v lidské péči. U jednoho páru již bylo do-
saženo dvou úspěšných rozmnožení. Znalosti o chovu Lanthanotus borneensis ve vídeňské zoo shrnul
Weissenbacher in Weissenbacher et Velenský (2018). Přestože původní chovný samec již uhynul, má
vídeňská skupina vynikající chovný potenciál do budoucna. Další odchov je očekáván brzy (Weissen-
bacher in litt. - 2. 7. 2020).
V Zoo v Budapešť je v současné době (1. července 2020) k dispozici 1,2 Lanthanotus borneensis.
Všichni vylíhnutí v lidské péči. Nebylo odtud hlášeno žádné rozmnožení, existuje však chovný potenciál.
Zoo Neunkirchen chová (1. července 2020) tři varanovce neurčeného pohlaví. Rozmnožování hlá-
šeno nebylo. Pakliže jsou zastoupena obě pohlaví, je zde chovný potenciál. V opačném případě je mož-
nost doplnit skupinu z odchovů v EAZA.
Zoo Beauval má v současnosti (1. července 2020) tři (0,0,3) exempláře, které se vylíhly v pražské
zoo ve dnech 26. – 28. srpna 2018 a byly převezeny do Zoo Beauval 18. prosince 2019. Jejich pohlaví
není dosud určeno. Podle potřeby existuje do budoucna možnost zkompletovat zde chovnou skupinu
z odchovů jinde v EAZA.
Zoo Kolín nad Rýnem získala 3. února 2020 pár mladých, vylíhnutých v Zoo Vídeň 7. srpna 2018,
a další dva juvenilní jedince dovezené 17. června 2020 ze Zoo Praha, kde se vylíhli 28. srpna 2018.
V současnosti (1. července 2020) tak Zoo Kolín nad Rýnem chová čtyři (1,1,2) Lanthanotus borneensis -
skupinu s perspektivou rozmnožování, zcela sestávající z jedinců vylíhnutých v institucích EAZA.
Chov varanovců v EAZA začal se čtyřmi (2,2) exempláři získanými 30. října 2014. V současnosti
(1. červenec 2020) je v sedmi zoologických zahradách EAZA celkem 57 (12,14,31) žijících jedinců Lantha-
notus borneensis. Další dva jedinci (0,0,2) jsou v deponaci v soukromém chovu. Celkově bylo impor-
továno 35 (9,12,14) varanovců, z nichž tři (2,0,1) uhynuli, a od února 2017 do července 2020 se vylíhlo
29 (5,2,22) mláďat, z nichž dvě uhynula brzy po vylíhnutí. Jejich rodiče zahrnují čtyři (2,2) jedince pů-
vodem z přírody a pět (2,3) jedinců neznámého původu. Další čtyři jedinci pocházející z přírody - po-
tenciální zakladatelé - se dosud nepodíleli na reprodukci, stejně jako zbývající dva importované exem-
pláře neznámého původu.
Úloha a perspektivy populace Lanthanotus borneensis v EAZA
Ačkoli situace tajemného varanovce v přírodě není přesně známa, měl by být považován - s ohledem
na svou jedinečnost a podle principu předběžné opatrnosti - za nejvyšší ochranářskou prioritu a měl
by být předmětem maximálního úsilí o jeho zachování do budoucna. Podle jednotného přístupu k dru-
hové ochraně patří odborné řízení populace druhu ex situ k důležitým prvkům jeho ochrany. Kolekce
varanovců v EAZA v současné době představuje jedinou populaci ex situ v zoologických zahradách
s dobrou perspektivou chovu. Proto má potenciálně obrovskou ochranářskou hodnotu a měla by být
podle toho spravována.
V současné době, kdy je ještě stále možné sledovat události týkající se všech exemplářů varanovců
chovaných v zoologických zahradách EAZA, je nesmírně důležité pečlivě monitorovat jejich populaci
v EAZA. Zároveň bude toto monitorování nezbytným základem a užitečným nástrojem pro nadcháze-
jící seminář, plánovaný na rok 2021, v němž by měl být podle nových směrnic pro management (EAZA
Population Management Manual) revidován regionální plán EAZA Reptile Taxon Advisory Group pro
ještěry. V současné době již RTAG ex situ populaci Lanthanotus borneensis v EAZA monitoruje (provádí
Ivan Rehák, předseda EAZA Reptile TAG, senior autor tohoto sdělení).
Jsme si jisti, že pro přiměřené řízení ex situ populace Lanthanotus borneensis v EAZA by bylo opti-
mální zřídit pro tento druh Evropský program pro ohrožené druhy (EEP), ve kterém by probíhal manage-
ment populace a měl by být vypracován jeho dlouhodobý plán (LTMP), jakož i směrnice k osvědčeným
chovatelským postupům EAZA, a který by byl platformou pro související činnosti, zejména genetickou
analýzu, výzkum a ochranu.
Zvyšující se počet varanovců v Evropě, další očekávaná rozmnožení a rostoucí počet institucí, které
je chovají, představují důležitý důvod, proč začít s EEP, aby se získal přesný obraz o evropské populaci,
příbuznosti jedinců a zajistilo se, že všechny přesuny a další chovné události budou dobře monitoro-
vány a řízeny. Navíc by takový EEP byl užitečný pro partnery zapojené do ochrany a výzkumu varanovců
Lanthanotus borneensis. Ventral side of the head, Prague Zoo. 17. 8. 2017.
Lanthanotus borneensis. Ventrální strana hlavy, Zoo Praha. 17. 8. 2017. Foto/Photo by Ivan Rehák
Lanthanotus borneensis. Ventral side - cloacal region, Prague Zoo. 17. 8. 2017.
Lanthanotus borneensis. Břišní strana - kloakální oblast, Zoo Praha. 17. 8. 2017. Foto/Photo by Ivan Rehák
a usnadnil by vzájemnou spolupráci. V dlouhodobé perspektivě by populace varanovce v EAZA měla
přispívat k jeho mezinárodní ochraně, měla by být odborně řízena, mezinárodně spolupracovat a být
propojena s projekty a programy ochrany ex situ in range a in situ.
Ochrana ex situ je samozřejmě jen nepatrným zlomkem celkového úsilí nezbytného k záchraně va-
ranovců pro budoucnost. V tomto ohledu by bylo vhodné uspořádat širší setkání všech stran zúčast-
něných při ochraně varanovce (např. posouzení životaschopnosti populace a stanovišť ve spolupráci
s IUCN/SSC/CPSG), na kterém by byl zformulován akční plán jako užitečný nástroj pro aktivní ochranu
varanovce a jako součást společného úsilí o zajištění přežití tohoto tajemného a unikátního druhu.
Pokud jde o některé otázky týkající se právního a etického pozadí vzniku současné populace ex situ
v zoologických zahradách EAZA, jsme si vědomi zveřejněných zpráv a oznámení (např. Nijman et Stoner
2014), v žádném případě neignorujeme vznesené otázky a považujeme to za velmi vážný problém. Obá-
váme se, že nejde jen o případ varanovců, ale o součást mnohem širšího problému. Současně předpo-
kládáme a očekáváme, že každý člen EAZA získává jakékoli zvíře legálně. Je zřejmé, že okolnosti získání
varanovců jednotlivými zoologickými zahradami se liší případ od případu. Jak dokumentuje Nijman
et Stoner (2014), původ populace varanovců v lidské péči mimo země jejich výskytu je problematický.
Důvody jsou velmi komplexní, daleko za hranicemi zoologických zahrad EAZA. Zoologické zahrady
EAZA tento problém nezpůsobily a spíše na vývoj situace s odstupem reagují. Když jednotlivé zoolo-
gické zahrady EAZA získávají zvířata, respektují daný právní rámec a spoléhají na úřední dokumenty
oficiálních odpovědných orgánů, jak vyžaduje zákon. Nemají však nějaké zvláštní možnosti a nástroje
k tomu, aby zjistily další údaje nad rámec těch, které poskytly příslušné orgány.
Skutečností je, že v současné době existuje relativně velká populace varanovců s úspěšnými od-
chovy v soukromém sektoru. Přestože jsou chovatelské znalosti a zkušenosti v tomto sektoru významné,
často zde existuje nízká transparentnost, je obtížné získat přesné informace, mít jakoukoli koordinaci
a plánování chovu. Navíc je vývoj zájmů v soukromém sektoru obtížné předvídat. Dalším faktem je, že
zde máme zoologické zahrady EAZA, ve kterých zvířata nejsou majetkem lidí, kteří s nimi pracují, což
významně omezuje nebo vylučuje činnosti motivované osobní touhu po komerčním zisku, a kde jsou
profesionální pravidla (pravidla řízení EAZA) pro perspektivní a vědecké řízení populace ve prospěch
daného druhu. Chtěli bychom zdůraznit, že již nyní zoologické zahrady EAZA při chovu varanovců shro-
máždily velmi významné nové poznatky o různých aspektech etologie, fyziologie, ekologie, trofické
biologie a reprodukční biologie Lanthanotus borneensis, které mají velký význam pro rozvoj adekvátní
metodiky jejich chovu a také pro praxi a teorii ochrany druhu Lanthanotus borneensis.
Rozhodně nezanedbáváme etické otázky. Existuje jich ale celá řada. Chceme naplňovat naši zodpo-
vědnost za péči o získaná zvířata podle nejlepších dostupných znalostí a směrnic EAZA pro populační
management. Za vysoce etické považujeme především jednání ve prospěch druhu, který se dostal do
potíží. Za daných okolností se domníváme, že to nejlepší, co můžeme udělat pro druh Lanthanotus
borneensis jako zoologické zahrady sdružené v EAZA, je spravovat jeho pojistnou populaci ex situ, jak
je uvedeno výše, a podílet se na záchranných snahách, které pomohou zajistit přežití tohoto druhu
do budoucnosti. Zoologické zahrady EAZA mají nepochybně dostatečnou kapacitu, zkušenosti a vůli
jednat v souladu s tímto cílem.
Full-text available
The illegal wildlife trade has direct relevance for zoo management, animal acquisition and disposition and it has no place in modern zoo management. Zoos must not only act within the law of the country in which it is based, but they should also follow the rules and intentions of international trade regulations and, where relevant, domestic laws of the animal’s country of origin. After its rediscovery in 2012, zoos in Asia and Europe started displaying Bornean earless monitor lizards ( Lanthanotus borneensis ), the ‘Holy Grail of Herpetology’. Earless monitor lizards have been legally protected in each of its three range countries for over four decades and, over this period, no specimen has ever been legally exported. However, the illicit trade in the species is thriving and individuals become more affordable. Using publicly available data, I present a timeline of how and from where a total of 16 zoos acquired their earless monitor lizards, including from private individuals and non-accredited zoos. Apart from one zoo in Japan (since 2012) and one zoo in the USA (since 2021), all non-range country zoos that currently display the species are based in Europe. Their absence prior to 2021 in US zoos (despite an increasing illegal trade) could be explained as the acquisition of earless monitor lizards would have been in violation of the Lacey Act (1900) that requires buyers to ensure that imported or purchased wildlife has not been taken in violation of any foreign law. While there is no evidence that any of the zoos, their directors or their staff have broken any laws – no-one in the zoo community has been convicted for illegally trading earless monitor lizards – with more zoos speaking out against the illegal wildlife trade, it is imperative that zoos behave in an exemplary manner and set high standards. At present, some zoos do not meet this standard.
Full-text available
A short assessment of the behavior, habitat and habitat use of the sole member of its monotypic family, the Earless Monitor lizard Lanthanotus borneensis was undertaken for the first time. Field data of this important species were lacking for more than a century since its description in 1878. Nearly nothing is known about life history or even its natural habitat. The only previously known facts were taken from a few captive animals held in the early 60s and 70s of the last century. Metric data of size, weight, body temperature, and sex ratio of 19 individuals were examined. Natural food items were identified. The population structure of a subpopulation was estimated. A brief survey of the additional herpetofauna is given for the area.
Full-text available
Until very recently, the Bornean earless monitor, Lanthanotus borneensis, has rarely been kept in captivity, and published accounts on the habits of captive individuals and their husbandry are scarce. In this account, we detail aspects of the husbandry and behavior of a single L. borneensis maintained in captivity by the Bronx Zoo from 1968 to 1976, in the hopes that this information may contribute towards an improved understanding of the species' biology and captive management.
Full-text available
The following paper presents the first published record of the cryptic Borneo Earless Monitor (Lanthanotus borneensis Steindachner, 1877) from West Kalimantan (Indonesian Borneo). This sole member of the family Lanthanotidae is endemic to Borneo. Since its description in 1877, all locality records of specimens refer to Sarawak (Malaysian Borneo). The recent discovery of this “living fossil” in an oil palm estate under development in Landak District expands its known distribution southward to Kalimantan. This paper (i) describes the circumstances of the discovery, characteristics of the individual and microhabitat structure in which it was found, (ii) provides results from local community interviews about the local distribution of the species, suggesting it is found more broadly in the Landak District and possibly elsewhere, and (iii) places this information in a broader context of current knowledge and high conservation value of L. borneensis.
The first reliable information regarding successful long term captive husbandry and breeding of Kalimantan Earless Monitor, Lanthanotus borneensis (Steindachner, 1878) at Moscow Zoo is presented.
While snake venoms have been the subject of intense study, comparatively little work has been done on lizard venoms. In this study, we have examined the structural and functional diversification of anguimorph lizard venoms and associated toxins, and related these results to dentition and predatory ecology. Venom composition was shown to be highly variable across the 20 species of Heloderma, Lanthanotus, and Varanus included in our study. While kallikrein enzymes were ubiquitous, they were also a particularly multifunctional toxin type, with differential activities on enzyme substrates and also ability to degrade alpha or beta chains of fibrinogen that reflects structural variability. Examination of other toxin types also revealed similar variability in their presence and activity levels. The high level of venom chemistry variation in varanid lizards compared to that of helodermatid lizards suggests that venom may be subject to different selection pressures in these two families. These results not only contribute to our understanding of venom evolution but also reveal anguimorph lizard venoms to be rich sources of novel bioactive molecules with potential as drug design and development lead compounds.
Lanthanotus borneensis lacks a tympanic membrane, but has a transversely shallow tympanic cavity, walled medially by the quadrate and laterally by the extracolumella. The ossified part of the stapes barely enters the cavity, but is bound to the quadrate. The extracolumella is discoidal and very similar to the structure generally identified as an "ossified tympanic membrane" in some Mosasauridae. The similarity of Lanthanotus to the Mosasauridae in ear structure confirms the close relationship between the families. The snake ear can be easily derived from that of the Lanthanotus-mosasaur group through loss of extracolumella and tympanic cavity. The nodule intervening between the quadrate and the stapes in snakes, identified as the intercalary by most recent authors, is identified as the processus internus plus the most proximal part of the extracolumella. Some misstatements and important oversights in the literature are corrected.
Lanthonotus borneensis Steindachner-the Borneo earless monitor lizard (which forms, with two American lizards, the family Helodermatidae) is known from less than ten specimens, all from Sarawak (three in Kuching, one in Singapore, the rest in American and British museums), none of which has been collected in recent times or with satisfactory field data. Thus, although the importance of this reptile's purely taxonomie characters in lizard-snake evolution has been examined in detail1, no supporting information on behaviour has been available.