BookPDF Available

Žáci-cizinci ve školní třídě

Authors:

Abstract and Figures

Přestěhování se z rodné země do jiné, v některých případech velmi geograficky vzdálené, přináší řadu aspektů, které jsou majoritní populaci neznámé a často jen těžko představitelné. Děti, které tento proces podstupují, mnohdy trpí vytržením z jejich sociálního zázemí, vzdalují se od širší rodiny, od přátel a kamarádů, dostávají se do prostředí, ve kterém se zpočátku jen velmi těžce orientují, navíc se musí naučit jazyk hostitelské země, protože jeho neznalost může představovat významnou bariéru celého integračního procesu. Mimořádnou úlohu v procesu začleňování dětí imigrantů do společnosti hraje škola, o které neuvažujeme pouze v kontextu zprostředkovatele vědění, ale také jako o instituci, ve které jsou formovány postoje k druhým lidem, kde se utvářejí sociální normy společnosti, její hodnoty, tradice a zvyklosti. Klademe si ovšem otázku, jak se žáci zahraničního původu v českých základních školách cítí, jak vnímají psychosociální klima školních tříd, ve kterých se integrují, liší se jejich postavení v hierarchii školní třídy v porovnání s postavením českých žáků. Na tyto a další otázky se pokoušíme v předkládané studii hledat odpovědi. Publikaci lze považovat za jeden z prvních pokusů o analýzu postavení žáků-cizinců ve školních třídách v českém vzdělávacím prostředí. Získané poznatky mohou sloužit akademickým pracovníkům jako východiska pro další šetření dané či obdobné problematiky, shrnující části textu pak mohou být zdrojem informací pro učitele působící v pedagogické praxi. Summary To move from one’s native country to another and sometimes very far-away country is an experience that has many aspects to it that will be unfamiliar to and oftentimes hard to imagine for the majority population. Children who go through this process often suffer because they have been torn from their social background and taken away from their wider family and friends and then arrive in an environment in which it is difficult for them to orientate themselves at first and where they moreover have to learn the language of their host country, as not knowing the language can pose a major barrier to their integration process. A very important role in the process of integrating migrant children into society is played by schools, not only in the sense of their role as mediators of knowledge but also as the institutions in which our attitudes towards other people are shaped and the norms, values, traditions, and customs of our society are formed. We need to ask, however, how students from a non-Czech background attending Czech basic schools feel. How do they experience the psycho-social climate of the classrooms in which they are being integrated? Does their position in the hierarchy of the classroom differ from that occupied by Czech students? In this study we attempt to find answers to these and other questions. This publication can be regarded as one of the first attempts to analyse the position of students from a foreign/non-Czech background in classrooms in the Czech educational system. The findings presented here can be used by academics as the starting points for further research on this and similar issues, and the summaries included in the text can be used as a source of information for teachers in educational practice.
Content may be subject to copyright.
A preview of the PDF is not available
ResearchGate has not been able to resolve any citations for this publication.
Full-text available
Article
There is limited knowledge on the impact of economic resources on adverse peer relations during adolescence. This study used a nationally representative sample (n = 4725, 51% girls) of Swedish eighth-grade students (approximately age fourteen) to examine associations between economic resources and adverse peer relations in the form of peer rejection and bullying victimization. Adolescents from households in the lowest within-school household income quintile were found to be rejected by school class peers to a greater extent than more advantaged students, but an association was not found between relative household income and bullying victimization. In contrast, adolescents unable to participate in activities with peers for economic reasons experienced more rejection and were at higher risk of victimization. The results underline the multidimensionality of adverse peer relations and advance our knowledge on how economic resources relate to peer relations in youth.
Full-text available
Book
Monografie je koncipována jako teoreticko-výzkumná studie, která se zabývá dosud marginálně řešenou tematikou prekoncepcí intaktních žáků o mentálním postižení. Cílem studie bylo v teoretické rovině stručně vymezit koncept mentálního postižení a akcentovat proměnu paradigmatu současného vzdělávání se zřetelem na integraci a inkluzi. Zvláštní pozornost byla také věnována teoreticko-epistemologickým východiskům prekoncepcí a současnému stavu vědeckého poznání v dané oblasti. Realizovaný výzkum byl zaměřen na analýzu a charakteristiku prekoncepcí intaktních žáků o mentálním postižení. Cílem empirického šetření bylo dále zjistit, zda se prekoncepce žáků liší z hlediska vlivu pohlaví, navštěvovaného ročníku základní školy a z hlediska zkušenosti žáků s osobami s mentálním postižením. Transverzální kvantitativně orientovaný výzkum byl realizován na 22 běžných základních školách v České republice. Výzkumný vzorek tvořilo 2230 intaktních žáků z 5., 7. a 9. ročníků. Data byla získána pomocí myšlenkového mapování a nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. Z výsledků výzkumu je patrné, že žáci vnímali fenomén mentálního postižení v intencích medicínského paradigmatu postižení (zdůrazňováno bylo somatopatologické hledisko postižení, převládala zafixovaná představa o neschopnosti osob s tímto postižením a jejich závislosti na pomocí okolí). Výsledky poukázaly také na vývojové tendence v úrovni kognitivní dimenze prekoncepcí o mentálním postižení (miskoncepce byly evidovány zejména u žáků 5. ročníků a u žáků, kteří neměli žádnou zkušenost s lidmi s mentálním postižením). Celkové postoje k osobám s mentálním postižením lze vnímat jako relativně pozitivní, nicméně postoje intaktních žáků v souvislosti s integrací vrstevníků s mentálním postižením do hlavního proudu vzdělávání byly spíše negativní. Tyto pro-segregačně orientované postoje žáků lze chápat jako určité prediktory, které by mohly ztěžovat proces integrace/inkluze žáků s mentálním postižením do prostředí běžných základních škol. Vzhledem k výzkumným nálezům jsou v práci rovněž diskutovány návrhy a opatření pro pedagogickou teorii a praxi, limity studie a podněty pro navazující empirická šetření.
Article
Článek analyzuje autobiografické vzpomínky členů nejstarší generace Němců žijících v České republice. Pracuje s etno-koncepty "českých Němců a/nebo německých Čechů" (a "S/sudetských Němců") jako specificky emickými koncepty a/nebo přirozenými kategoriemi. Nejprve představuje sebe-kategorizace participantů a narativní praktiky, které daná komunita paměti sdílí. Ukazuje, jak tito lidé, kteří v České republice zůstali po odsunu většiny etnických Němců po 2. světové válce, rekonstruují své vidění minulosti. Analyzuje narativní formy užité v těchto autobiografických příbězích a váhu přítomnosti, jež spočívá na evokacích minulosti. Poslední část textu nabízí detailnější rozbor kolektivního obrazu První republiky i toho, jak jej daní mluvčí využívají při popisu, hodnocení a kritice dnešní situace (tj. situace českých Němců v České republice po roce 1989).
Article
Our democracy and equal opportunity for all students are endangered as schools become increasingly polarized. The author calls for better-prepared and more committed teachers in the areas of social justice and culturally responsive pedagogy.
Book
Frankenberg explores the unique intersection of race and sex as she examines the way that white women relate to racism. She writes from the assumption that whiteness is socially constructed rather than naturally pre-existing. She theorizes "from experience" to offer a unique perspective that retains the strength of a theoretical foundation as well as the relatability of personal narratives. She interviews thirty white women to get their perspectives on various racial topics and gain a critical standpoint for thinking about individual and social forces that construct and maintain whiteness in contemporary society. She begins with the question, "What is white women's relationship to racism?" The women discuss various aspects of interracial courtship, the role of power in acknowledging racial differences, and the function of language in facing and overcoming the negative effects of this difference.
Book
Seit mehr als zwei Jahrzehnten zählt die Problematik der individuellen und gesellschaftlichen Folgen der Zuwanderung nach Deutschland zu einem der zentralen Themenfelder der öffentlichen, politischen und sozialwissenschaftlichen Debatte. Dabei spielt die Frage der Eingliederung in die funktionalen gesellschaftlichen Systeme eine entscheidende Rolle. Gerade in Bezug auf die räumliche Absonderung der Migranten in bestimmte Teilgebiete der Städte wird immer häufiger vor den Risiken einer dem Eingliederungsprozess entgegenstehenden Ghettoisierung der Migranten gewarnt. Vor dem Hintergrund einer derartigen Diskussion stellte sich die für diese Arbeit zentrale Frage nach dem Verlauf der Eingliederung und insbesondere nach dem Einfluss der residentiellen Segregation der Migranten auf deren Ausgang.