Rozmístění maloobchodních jednotek v centrech velkých měst: případová studie Ostravy

Abstract

Častou odpovědí na úpadek města bývá snaha o urbánní regeneraci prostřednictvím rozvojové strategie orientované na maloobchod. Velké projekty dávají vzniknout regeneracím prostřednictvím výstavby na jednu stranu atraktivních velkých obchodních center (mega-retail-led regenerations v textu dále "MRL regenerace"), jejichž rozvoj je však doprovázen řadou negativních vedlejších efektů. Tato kapitola se zabývá proměnou vybraných služeb v jádru města Ostravy. Soustřeďujeme se především na analýzu, identifikaci a hodnocení dopadů regenerace tažené velkými obchodními centry, která je zastoupena projektem výstavby obchodního centra Nová Karolina.

Full text

7. Rozmístění maloobchodních jednotek
vcentrech velkých měst: případová
studie Ostravy
Města procházejí neustálými změnami. Zejména městská centra jsou velmi citlivá na vnitřní i vnější proměny, neboť
se musí přizpůsobovat jevům, které vdobě jejich výstavby nebyly brány vpotaz jako relevantní. Vsoučasnosti, kdy se
zostřuje soupeření mezi jednotlivými městy, se řada zméně úspěšných měst snaží najít nové cesty, jak opětovně nastar-
tovat růstovou trajektorii. Častou odpovědí na úpadek města bývá snaha o urbánní regeneraci prostřednictvím rozvojové
strategie orientované na maloobchod. Velké projekty dávají vzniknout regeneracím prostřednictvím výstavby na jednu
stranu atraktivních velkých obchodních center (mega-retail-led regenerations – vtextu dále „MRL regenerace“), jejichž
rozvoj je však doprovázen řadou negativních vedlejších efektů.
Tato kapitola se zabývá proměnou vybraných služeb vjádru města Ostravy. Soustřeďujeme se především na analýzu,
identifikaci a hodnocení dopadů regenerace tažené velkými obchodními centry, která je zastoupena projektem výstavby
obchodního centra Nová Karolina. Na mikroprostorové úrovni hodnotíme dopady této MRL regenerace na původní
městské centrum. Vprvní části kapitoly nastiňujeme problematiku úpadku a regenerace městských center, jakožto i MRL
regenerace vkontextu smršťujících se měst. Vdalší části hodnotíme dopady této politiky. Třetí část se zaměřuje na vztah
mezi urbánním rozvojem a obchodními centry vČesku. Čtvrtá část textu popisuje historický vývoj maloobchodu vOs-
travě a následně blíže přibližuje historii projektu Nová Karolína. Pátá subkapitola představuje jádro kapitoly, jelikož
obsahuje výsledky empirického výukumu maloobchodu vjádru města Ostravy. Závěr je věnován zhodnocení dopadů
na skladbu služeb vměstském jádru Ostravy sdůrazem na změny vmaloobchodě a gastronomii. Diskutována je též
vhodnost takovéhoto typu projektu vkontextu smršťujícího se města.
7.< Regenerace jader smršťujících se měst
Města představují nejkomplexnější systémy vytvořené člověkem (Batty 2014). Vsoučasném globálně propojeném
světě se města začínají čím dál více polarizovat na úspěšná (růstová) a neúspěšná (upadající). Zatímco první skupinu re-
prezentují zejména hlavní města a několik málo ekonomicky rychle rostoucích městských oblastí, do druhé skupiny
spadá mnohem větší soubor měst potýkajících se súbytkem populace i počtu pracovních míst (Turok, Mykhnenko 2007;
Scott, Kühn 2012). Každé město, ať již upadající či růstové, je střediskem shromažďování, dopravy a obchodu (Gehl,
Gemzøe 2002). Tyto tři funkce se nejvíce soustřeďují v městských centrech (Tallon 2010), která lze považovat za jádra
městské ekonomiky a projevů kulturní identity (Monheim 2014). Městská centra poměrně dlouho těžila zpozice opti-
mální polohy vůči ostatním částem města a dobré dopravní dostupnosti. Postupný úpadek měst byl výsledkem jejich
neschopnosti přitáhnout a udržet výše zmíněné funkce (Tallon 2010). Mezi hlavní příčiny úpadku či snižování významu
městských center lze zařadit (Tallon 2010; Berry 1963):
ekonomické příčiny – převis nabídky, deindustrializaci,a)
frikční příčiny – nevhodné využití zastavitelného území, chyby vúzemním plánování,b)
funkční příčiny – nástup nových prodejních formátů a technologií, c)
fyzické příčiny – špatná údržba budov a veřejných prostor,d)
sociodemografické příčiny – úbytek obyvatelstva, suburbanizační tendence.e)
Rozmístění služeb v Česku
<24

Srostoucí intenzitou konkurence mezi jednotlivými městy se do popředí zájmu dostává spotřeba jako jeden zhlavních
faktorů rozvoje měst (Spilková 2012). Jako odpověď na urbánní „degeneraci“ spojenou svýše zmíněnými příčinami
městského úpadku se objevují snahy o zvrácení těchto negativních trendů a nastartování procesu urbánní regenerace,
která je však u smršťujících se měst krajně problematická a vpost-socialistickém prostoru naráží na řadu limitů. Urbánní
regeneraci lze dle autorů Robert, Sykes (2000, s. 17) definovat jako „obsáhlou a sjednocenou vizi a akci, která vede
křešení urbánních problémů a která usiluje o trvalé zlepšení ekonomických, fyzických, sociálních a environmentálních
podmínek voblasti, která má být změněna.“ Scott, Kühn (2012) považují urbánní regeneraci za kombinaci výsledků
dlouhodobých strukturálních, ekonomických a demografických trendů a dopadů politických akcí. Současně se jedná
o termín, který přesahuje urbánní obnovu (proces fyzické revitalizace) a urbánní rozvoj (Lang 2005, s. 8).
Jelikož se jedná o soubor politik a opatření, konkrétní nástroje a preferované aktivity jsou formovány a konstruovány
konkrétním režimem governance. Vzápadních ekonomikách a městech i vdůsledku sílící konkurence na všech geogra-
fických úrovních byl zaznamenán zásadní posun směrem odmanažerských k podnikatelským formám řízení města (Hall,
Hubbard 1996). Nosný princip podnikatelských forem řízení lze vystihnout jako „využívání pravomocí místních orgánů
k pokusům o získání externích zdrojů financování, nové přímé investice nebo nových zdrojů zaměstnanosti“ (Harvey
1989, s. 7). Prostorovou manifestací podnikatelského města se stal tzv. „property-led development“ (Turok 1992) vpo-
době podpory výstavby nových urbánních forem, jako jsou nákupní a kulturní centra, která měla přeměnit bývalé brown-
fields na nové spektakulární prostory spotřeby (Hall, Hubbart 1996).
Jedním ze základních rysů urbánní regenerace tohoto typu byla preference územně omezených intervencí do tzv. vlaj-
kových projektů, od kterých se očekávalo nalákání dodatečných investic (např. Loftman, Nevin 1994). Vněkterých pří-
padech však strategické rozvojové projekty mohou přinést pouze územně výrazně limitované efekty – tedy podpořit růst
vněkolika čtvrtích či ulicích, zatímco ostatní části města jsou touto změnou prakticky nedotčeny (Scott, Kühn 2012).
Základ neoliberálního uvažování o rozvoji měst představuje dle Rousseau (2009) prostorová manifestace tzv. „trickle-
down efektu,“ který je založen na premise, že zvelkých urbánních projektů budou profitovat všichni obyvatelé stejnou
měrou (Holgersen, Baeten 2016). Intenzita uplatňování neoliberálních forem urbánní regenerace není prostorově indi-
ferentní, přičemž vpřípadě smršťujících se měst lze vysledovat následující charakteristiky.
Smršťování měst bývá nejčastěji spojováno súbytkem obyvatel, nicméně jedná se primárně o důsledek jiných socio-
ekonomických procesů. Úbytek obyvatelstva zpětnovazebně ovlivňuje schopnost města pružně reagovat na nové eko-
nomické, demografické, sociální a politické situace, což se projevuje i vpodobě prostorového nesouladu na trhu práce.
Klíčovým faktorem smršťování je oslabování ekonomické základny a nesoulad mezi odlivem lidí a kapitálu, tj. jistá
forma periferizace (Bernt 2016). Takováto města jsou vystavena tlaku přilákat mobilní kapitál vpodobě investic, které
by napomohly kregeneraci ekonomiky či městského prostředí (Spaans 2004). Kombinace nutnosti přilákání kapitálu
na straně jedné a ekonomické slabosti na straně druhé oslabují vyjednávací pozici těchto měst na mezinárodním trhu
a posilují realizaci tržně založených politik na úkor politik sociálních (Savitch, Kantor 2002). I proto se řada smršťujících
se měst vyznačuje tzv. pro-růstovou governance (Pierre 1999), ve které i kvůli tlaku na přilákání investic mají silnou
roli privátní subjekty (na úkor veřejného sektoru) a především developeři realizující toužebně očekávané vlajkové pro-
jekty (Doucet 2013). Realizace pro-růstových strategií má však i další dodatečný důvod, a sice skutečnost, že je „nej-
jednodušší a nejméně náročná na pochopení“ (Pierre 2011, s. 67).
Jak již bylo zmíněno, výstavba nákupních center vupadajících městských částech se zařadila mezi oblíbené nástroje
urbánní regenerace nejen ve smršťujících se nebo ekonomicky slabých městech (Power, Plöger, Winkler 2010). Vobecné
rovině lze interpretovat zahrnutí maloobchodu do regeneračních strategií jako odraz širší proměny měst od míst produkce
směrem kmístům spotřeby (Jayne 2005). Vznik regenerace tažené maloobchodem také úzce souvisí s budováním ob-
chodních center mimo kompaktní města, což mělo za následek úpadek maloobchodní funkce v městských centrech či
vnitřních městech (Lowe 2005) a vedlo kprohloubení environmentálních problémů a sociální nerovnosti (Crosby a kol.
2005). Samotný maloobchod, či přesněji velkoprostorová obchodní centra, jsou vnímány jako „kickstartery“ nebo ka-
talyzátory širší urbánní regenerace (Lowe 2005). Zejména vneprobádaných lokalitách či vměstech oplývajících špatnou
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<25

image developeři váhají sposkytnutím investic, neboť se zde vystavují riziku tržního neúspěchu. Pokud je však úvodní
investice do maloobchodu úspěšná, tak se obvykle daří nalákat další investory (Crosby a kol. 2005). Zjednodušeně lze
říci, že tento rozvojový model má restrukturalizovat lokalitu tak, aby byla vhodná pro nový druh ekonomických aktivit
v post-fordistické ekonomice (Geyer 2011). Možné důvody obliby vnitroměstských obchodních center u městských
správ identifikuje Popp (2004, s. 108) vtom, že:
rozvoj obchodních center má zvýšit atraktivitu města pro zákazníky, a tedy posílit jejich pozici v meziměstskéma)
soupeření,
nákupní centra mají navýšit zákaznickou loajalitu (a tedy i finanční obnos, který zde zákazníci utratí) v existujícíb)
nákupní oblasti, a současně rozšířit tuto nákupní oblast,
obchodníci působící v městském centru budou profitovat z nově nalákaných zákazníků skrze „coupling effect“c)
(dále pouze jako „efekt spojky“) a obě maloobchodní lokality eventuálně splynou v jednu atraktivní lokalitu pro
nakupování.
Není proto překvapivé, že jsou obchodní centra vnímána jako rychlý a efektivní prostředek boje s úpadkem městských
jader bez ohledu na možné vedlejší negativní efekty (Moulaert, Swyngedouw, Rodriguez 2001). Centra měst jsou však
vysoce komplexní a je tedy nutné při jejich rozvoji postupovat sdostatečnou dávkou citlivosti. Investování do obchodních
center je atraktivní pro developery, neboť ta představují významný zdroj příjmů znájmů, mají vysokou investiční hodnotu
(Fainstein 2008) a jsou ve středoevropském prostoru vnímána jako známka mezinárodního uznání a image města (Kok
2007). I proto Tallon (2008) hovoří o MRL regeneraci, která se vyznačuje dominancí obchodních center vregeneračních
schématech.
Maloobchodně orientované regenerace vychází z předpokladu, že takovýto projekt bude mít řadu multiplikačních
efektů, které povedou ke zlepšení stavu vjeho okolí či dokonce pozmění klepšímu image celého města. Obvykle je
schéma či proces urbánní regenerace doplněn o další doprovodná opatření, která představují důležitý prvek zvyšující
atraktivitu a vitalitu dané oblasti (Guimarães 2016). Mezi takovéto multiplikační efekty lze zařadit i nastartování gen-
trifikace v okolních obytných oblastech, což je souvislost, která je v literatuře o MRL regeneraci často přehlížena. Lze
nicméně předpokládat, že jistá souvislost mezi gentrifikací a MRL regenerací existuje, neboť poptávka po bydlení je
ovlivněna dostupností a kvalitou maloobchodních služeb, zlepšením urbánního designu, atraktivní architekturou, image
a narůstající kvalitou veřejných služeb (Lee 2013).Zmíněné faktory by měly vyústit v narůstající výši nájmu a ceny ne-
movitostí v okolí těchto projektů, což jsou základní jevy charakteristické pro gentrifikaci. Vreakci na regeneraci či na-
startovanou gentrifikaci se pak mohou začít objevovat i maloobchodní jednotky, které odrážejí potřeby nově příchozích
sociálních vrstev (Zukin a kol. 2009). Proměna skladby maloobchodu jakožto formy gentrifikace je však stále slabě zdo-
kumentována, nicméně se pozornost začíná obracet i ksociálním skupinám, které tyto a další alternativní prostory vy-
hledávají jako náhradu za mainstreamové konzumně orientované podniky (Hubbard 2016).
7.2 Evidence dopadů regenerací tažených maloobchodem
Další problematickou otázkou je efektivita MRL regenerací. I přes řadu realizací projektů vměstských centrech napříč
zeměmi západní Evropy se stále plně nepodařilo ex-post zhodnotit dopady zmíněných projektů (Guimarães 2016). Ob-
dobně lze říci, že ani spojení obchodních center a center městských vjednu nákupní lokalitu nebylo doposud řádně zdo-
kumentováno (Popp 2004). Takovéto ex-post analýzy totiž narážejí na řadu problémů, se kterými se musí jednotlivé
případové studie vypořádat. Základním problémem je určit, zda jsou pozorované změny vprůběhu času skutečně způ-
sobené dopady nově otevřené velkoplošné jednotky, či zda se jedná o výsledek jiných trendů, jejichž účinky se mohou
dlouhodobě kumulovat. Vúvahu lze vzít i pravděpodobnou kombinaci obou případů, přičemž je poměrně složité určit
podíl jednotlivých vlivů na výsledném stavu. Jak však podotýká Guimarães (2016), již pouhá analýza změny vmaloob-
chodní struktuře poskytuje cenné informace o dopadech takto orientované regenerace. Crosby a kol. (2005) na základě
Rozmístění služeb v Česku
<26

zkoumání případových studií věnujících se na jedné straně rozmístění obchodních center vměstských centrech a na
straně druhé pozici obchodních center lokalizovaných mimo kompaktní města definují několik prostorových fenoménů,
které je obvykle doprovázejí:
Tzv. „trade diversion effects“, kdy i vrámci okrajových či různě znevýhodněných částí městských center lzea)
pozorovat nepříznivé dopady vzniku velkého obchodního centra.
Původní maloobchodní jednotky vměstském centru reagují na nové obchodní centrum různě. Zatímco prodejny,b)
které jsou součástí nadnárodních řetězců, se přesouvají do nově otevřeného obchodního centra či do jeho blízkosti,
menší a lokální nezávislé prodejny svou polohu zpravidla nemění. Vdůsledku toho jsou mnohem citlivější na
změny vnákupních proudech vměstském centru.
Z nákupních center jsou záměrně vyčleňováni lidé snízkou kupní silou. c)
Pozorované dopady jsou kriticky závislé na místních podmínkách, jako je stav ekonomiky a nákupní prostředí.d)
Výsledné dopady jsou tedy silně ovlivněny místním kontextem.
Související otázku urbánního designu zdůrazňuje ve svém poměrně komplexním výzkumu dopadů MRL regenerace
Popp (2004), která se snažila objasnit interakce mezi centry měst a obchodními centry, jakožto i možnostmi jejich splynutí
do jediné nákupní destinace fungující jako celek. Popp vtéto komparativní studii analyzovala kromě významu vzdálenosti
mezi městským centrem a obchodním centrem i „kvalitu“ městských center. Obzvláště užitečným se pak jeví výzkum
efektu spojky. Popp vychází zpředpokladu, že městská centra mohou těžit z nákupních proudů vzešlých zinterakce
mezi nově alokovaným nákupním centrem a starými městskými strukturami. Výzkum zaměřený na německá města
Abensberg, Ansbach, Bamberg, Bayreuth, Fürth a Marktredwitz prokázal, že pro vznik jediné společné nákupní zóny je
významná vzdálenost mezi obchodním centrem a centrem městským. Lokality se vzájemnou vzdáleností do 100 metrů
vykazovaly vysoký podíl návštěvníků, kteří při jediném nákupu využili služeb jak obchodního, tak i městského centra.
Vpřípadě měst Fürth, Bayreuth a Marktredwitz se jednalo o 50–60 % návštěvníků, což sama Popp hodnotí jako pře-
kvapivý fakt. Při nárůstu vzdálenosti na 200 metrů podíl takovýchto návštěvníků klesl na 35 %, což byl případ města
Ansbach. Vdalších městech byla tato vzdálenost o poznání vyšší a to až 1 200 metrů, u těchto měst pak byly výsledky
méně průkazné (v Bambergu 43 % a vAbenbergu 23 %).
Tuto asymetrii Popp vysvětluje rozdílnou atraktivitou a kvalitou lokalit vobou dotčených městech. Zmiňovaný efekt
spojky se měl projevit ve městech Ansbach a Bayreuth, ve kterých byla zaznamenána regenerace některých oblastí,
nikoli však periferních ulic, kde došlo kesnížení jejich maloobchodního významu. Na základě toho Popp usuzuje, že
rozvojový potenciál takových projektů je pro maloobchodníky extrémně limitován, sčímž by měli urbánní plánovači
počítat a pro znevýhodněné ulice najít alternativní funkce s perspektivou dlouhodobého rozvoje (byty, kanceláře, ga-
stronomie a další). Kobdobně smíšeným výsledkům dochází také starší případová studie o dopadech MRL regenerace
Eldon Square vcentru Newcastle (Bennison, Davies 1980). Výsledky totiž naznačují, že sice byl pozorován rozvoj vpri-
márně nákupních ulicích, nicméně za cenu zhoršení stavu vokrajových částech městského centra. Rovněž zde mělo
dojít kpřesunu větších obchodních jednotek z okolí městského centra do jeho jádra stím, že menší obchody zůstaly vy-
členěny zhlavní nákupní zóny vtěchto okrajových částech širšího městského jádra.
Tři výše zmíněné výzkumy poukazují na nerovnoměrné dopady alokace velkoplošných obchodních jednotek na rozvoj
městských center. Popp na základě výsledků svého výzkumu zdůrazňuje, že umístění obchodních center do blízkosti
městských center sice představuje pro město určitou příležitost, ale také riziko (viz též Crosby a kol. 2005). Výsledný
efekt je ovlivněn místními podmínkami definujícími možnosti úspěšné integrace těchto prostor vjednu nákupní zónu
a zlepšení atraktivity území jako celku. Vlivu na atraktivitu a image nákupní lokality se pak věnuje studie zabývající se
MRL regenerací vSouthamptonu (Lowe 2005). Jak ukazují výsledky tohoto výzkumu, velké projekty mohou významnou
měrou napomoci kpozitivní změně image města. Otevření nákupního centra WestQuay mělo zásadní dopad na rozvoj
Southamptonu jako nákupní destinace, což se projevilo v hodnocení UK Shopping Destinations, kdy byl vletech násle-
dujících po zprovoznění tohoto obchodního centra zaznamenán skok z27. místa až na 7. místo. Lowe tvrdí, že WestQuay
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<27

pomohlo upevnit pozici centra města nejen vůči konkurenci obchodních center lokalizovaných mimo kompaktní město,
ale také potvrdilo pozici Southamptonu jakožto regionálního centra pro celou metropolitní oblast.
Případ MRL regenerace Bullringu vBirminghamu (Geyer 2011) pak poukazuje na krajní možnost vytvoření více-
rychlostní metropole, ve které došlo k vymístění (displacementu) až 50 % prodejen. Výstavbou Bullringu došlo kvy-
tvoření kompaktní a atraktivní nákupní oblasti, ta je však vsilném protikladu k neregenerovanému okolí s množstvím
prázdných prodejen. Uvedené schéma prokázalo, že MRL regenerace může prohloubit problémy, se kterými se vnitřní
město potýká, a ještě více oslabit místní ekonomiku. Otevření Bullringu vBirminghamu také zapříčinilo propad ve výši
nájmů maloobchodníků vcelém okrsku WestMidlands.
Otázkou přiměřenosti velikosti obchodních center se mimo jiné zabývá práce o MRL regeneraci firmy Oracle vRe-
adingu (Crosby a kol. 2005). Tento projekt totiž navýšil celkovou výměru maloobchodní plochy ve městě o celých 25 %,
což zapříčinilo, že vletech 2000–2003 celých 30 % nájemních jednotek zaznamenalo změnu nájemníka. Popsaná změna
je klasickou známkou snížené vitality centra města. Crosby dále poznamenává, že tato regenerace vedla nejen koslabení
maloobchodní funkce vněkterých částech centra, ale také urychlila změnu využití původně maloobchodních jednotek
pro gastronomii a případně i jiné funkce.
Ve výše zmíněných empirických studiích se zrcadlí problematika spojená sMRL regenerací, tj. že velké projekty
představují ambivalentní řešení. Na jedné straně umožňují vznik exkluzivního prostředí sluxusními prodejnami, což
však může vyústit vodsávání zákazníků maloobchodních jednotek zhlavních nákupních ulic, vdůsledku čehož dojde
k poškození maloobchodního prostředí obdobně jako vpřípadech, kdy dochází krozvoji obchodních center mimo kom-
paktní města. Mega retail-led regenerace se stala obzvláště problematickou ve městech, která lze považovat za města
druhého řádu, ty totiž ani tak nebojují skonkurencí obdobných měst, ale spíše svlastními zázemími vperiferiích (Geyer
2011).
7.3 Obchodní centra a rozvoj měst v Česku
Oblast maloobchodu prodělala po roce 1989 jednu znejdynamičtějších změn, přičemž obchodní centra se zařadila
mezi nejvýznamnější transformační činitele. Systém centrálně plánované ekonomiky se vyznačoval slabou rolí služeb,
které nebyly považovány za perspektivní sektor (Burdack, Rudolph 2001). Důsledkem byla značná poddimenzovanost
maloobchodu (Maryáš 1988). Současně městská centra představovala hlavní prostory s koncentrací služeb a maloob-
chodu (Mulíček 2007), což vedlo k poddimenzování obslužných funkcí v subcentrech (Szczyrba 2000). Systémové
transformační změny se promítly v první dekádě do rozvoje maloobchodu v rámci městských center (Sýkora, Kamenický,
Hauptmann 2000), případně do pozvolného doplňování maloobchodní nabídky v subcentrech v podobě nových obchod-
ních formátů, jakými byly např. supermarkety (Kunc a kol. 2012). Výstavba prvních obchodních center začala měnit
maloobchodní nabídku přibližně na přelomu milénia (Szczyrba 2007), přičemž největší počet obchodních center (téměř
50 %) z celkového počtu 78 vyrostl v období ekonomického růstu mezi lety 2003 až 2009 (Križan a kol. 2017).
Boom výstavby obchodních center lze spatřovat v následujících příčinách. První příčinou byla všeobecná financializace
zastavěného území po roce 2000 (Fainstein 2008), kdy se střední Evropa stala díky ekonomickému růstu hnanému ze-
síleným přílivem přímých zahraničních investic atraktivním prostorem pro investice do nemovitostí (Taşan-Kok 2006).
Atraktivní začala být dříve opomíjená města druhého řádu, protože do dynamicky rostoucích hlavních měst směřovaly
zahraniční investice voblasti nemovitostí již od počátku 90. let 20. století (Adair a kol. 1998). Opomíjet nelze také již
zmiňovanou poddimenzovanost v kombinaci s rostoucími reálnými příjmy, čili silnější kupní silou české populace. Dru-
hou příčinou byla celková slabost plánování (Maier 2012), přičemž transfer příkladů dobré praxe ze zahraničí nezohled-
ňoval jejich specifický kontext (Slach, Marková 2013). Svou roli na nepřehledném řízení rozvoje maloobchodu také
měla nedostatečná připravenost české legislativy, která nebyla (a dodnes není) schopna efektivně regulovat rozvoj vel-
Rozmístění služeb v Česku
<28

koplošných maloobchodních jednotek. Minimum regulace na státní úrovni v České republice se odráží v nedostatečném
právním rámci, který by místním samosprávám napomohl k efektivnímu usměrňování rozvoje maloobchodu.
Další aspektem problematiky rozvoje nejen maloobchodu je posuzování jednotlivých projektů bez vazeb a vztahu
vzhledem k okolí, neboť naprosto chybí legislativní rámec, který by se zabýval nejen ekonomickým hlediskem, ale i ar-
chitektonickou a estetickou stránkou připravovaného projektu (Spilková, Perlín 2010). Prakticky nevyužívané jsou ná-
stroje regulace nákupních center jako např. „Retail Impact Assessment“ (Spilková 2010). Tento stav umožnil především
zahraničním developerům, aby realizovali své investice bez ohledu na reálné potřeby měst (Taşan-Kok 2006; Spilková,
Šefrna 2010). Důsledkem takového vývoje byl poměrně nekontrolovaný rozvoj maloobchodu, přičemž některé lokality
začaly být „přezásobené“ (Kok 2007).
Třetí příčinou prudkého rozvoje obchodních center v Česku byla podpora zestrany místních autorit, které na tyto pro-
jekty pohlížely jako na možný motor hospodářského růstu (Sýkora 2002) a nástroje boje s nezaměstnaností, což vedlo
k benevolentnímu udělování povolení k realizaci těchto projektů. Mimo to byla obchodní centra vnímána jako symboly
nových potřeb post-socialistické společnosti (Schlögel 2006), a tak docházelo ksituaci, která umožnila developerům
budovat obchodní centra bez ohledu na již probíhající výstavbu vokolních městech (Kok 2007), což lze považovat za
projev jakéhosi „lokálního egoismu“ místních municipalit.
Z hlediska územního vývoje obchodních center dominovala v počátku jejich výstavby lokalizace v mimoměstských
lokalitách, a to především díky nízkým cenám, velikosti a dostupnosti pozemků (Smolová, Szczyrba 2000; Sýkora 2003).
Jev byl ještě více posílen snahou příměstských municipalit lákat investory. Nekoordinovaná expanze obchodních center
(a hypermarketů) se negativně promítla ve struktuře urbánního maloobchodu i center měst dvojím způsobem. Za prvé
dynamicky klesala velikost prodejní plochy v centrech měst, a to nejen relativně (Sýkora 2001; Szczyrba 2007), ale
taktéž absolutně, jak ukazuje příklad Brna (Mulíček, Osman 2009). Ktomuto jevu přispěl i fakt, že se „klasické“ obchodní
domy začaly nacházet ve fázi „zralosti“ svého životního cyklu (Rumpel a kol. 2013). Za druhé došlo ke změně sorti-
mentní struktury podobně jako ve městech západní Evropy (Heinritz, Klein, Popp 2003) směrem k „fast-foodizaci“ či
textilizaci v její nejvíce negativní podobě: „secondhandizaci“ (Szczyrba 2005). Tato proměna vsortimentní struktuře
signalizuje, že centra měst pak lze sotva považovat za vitální „…vyšší výskyt těchto obchodů může poukazovat na to,
že centrum není schopno si udržet celou škálu kvalitních obchodů a funguje spíše podprůměrně“ (Spilková 2012, s. 12).
Tyto jevy také svědčí o narůstající polarizaci maloobchodní nabídky, tedy o kontinuálním poklesu nabídky ve střední
cenové hladině a relativním nárůstu počtu prodejen luxusního a „low-cost“ zboží. Postupná saturace mimoměstských
lokalit v kombinaci s výše uvedeným úpadkem maloobchodu měla za následek přesun těžiště výstavby do intra-urbánních
prostor nebo na okraj městských center.
Intra-urbánní centra jsou zastoupena mezi obchodními centry nejméně, jedná se však o stále progresivní kategorii.
Roste počet obchodních center budovaných na plochách, které lze považovat za brownfieds (Križan a kol. 2017). Někteří
autoři předpovídají (Bednář 2008; Kunc a kol. 2012), že tento typ projektů očekává vbudoucnosti růst, na rozdíl od mi-
moměstských lokalit. Současně je nutné podoktnout, že nárůst významu vnitroměstských center nebyl, na rozdíl od
Velké Británie (Lowe 2005), výsledkem územní regulace maloobchodu, nýbrž byl zapříčiněn hledáním nových tržních
oblastí privátními developery za asistence veřejného sektoru. Přestože výstavba městských center lokalizovaných na
území kompaktního města má vzestupné tendence, prozatím chybí podrobná evidence regeneračních efektů na mikro-
úrovni.
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<29

7.4 Vývoj maloobchodu vOstravě
Vsouvislosti s přechodem od centrálně plánované směrem ktržní ekonomice Ostrava prochází současněprocesem
deindustrializace, reindustrializace a terciarizace (Rumpel, Slach 2012). Tato změna ve struktuře místní ekonomiky je
provázena postupnou ztrátou obyvatelstva (za období let 1989–2014 byl zaznamenán úbytek 37019 obyvatel, tj. 11,2 %)
a nadprůměrnou nezaměstnaností (vrchol zaznamenán vroce 2004 sprůměrnou mírou nezaměstnanosti 18,6 %). Obojí
signalizuje, že Ostrava spadá do kategorie smršťujících se měst, i když se svýjimkou období globální ekonomické krize
daří výrazně snižovat míru nezaměstnanosti, a to jak vOstravě, tak potažmo i v celém regionu.
Analogicky k jiným městům lokalizovaným v montánních regionech (Kilper 1999; Rousseau 2009) se urbánní struk-
tura Ostravy nevyvíjela od dominantního městského centra, nýbrž okolo jednotlivých dolů a továren, přičemž lze říci,
že proces industrializace předcházel procesu urbanizace (Rumpel, Slach, Boruta 2012). Takto vznikla fragmentovaná,
chaotická, polycentrická sídelní struktura s řadou proluk (Havrlant 1980). Již existující polycentrický charakter byl zná-
soben dvojím způsobem: i) vybudováním rozsáhlých, primárně rezidenčních, obytných komplexů v západní a východní
části města, která byly relativně vzdálené od městského centra (Vaishar 2006); ii) připojováním okolních obcí v 60.
a 70. letech 20. století (Rumpel, Slach 2012). Prostorová organizace maloobchodu se výrazně nelišila od ostatních měst
na území Československa. Maloobchod byl i přes celkový úpadek centra převážně soustředěn v okolí pěší zóny v jádru
města. Zde se vyjímaly tři obchodní domy (obchodní dům Ostravica-Textilia, obchodní dům Bachner, později zvaný
Horník a obchodní centrum Laso), přičemž první dva z nich byly vybudovány v 30. letech minulého století (viz
Obr. 7.4.2). V nově vystavěných oblastech byla maloobchodní nabídka omezená, což platilo pro kompaktní město i celou
aglomeraci (Sucháček 2010).
Po roce 1989 došlo k poměrně rychlému oživení městského centra a některých částí vnitřního města především vlivem
komercionalizace. Budoucí charakter způsobu a formy vývoje maloobchodní sítě naznačila výstavba prvního velkop-
rostorového formátu na území města v roce 1994. Město prodalo pozemek situovaný ve „vnitřní periférii“ městského
centra německému maloobchodnímu řetězci Bauhaus s vírou, že tato investice přinese rozvojový impulz pro širší zde-
vastované okolí, což následně vedlo ke změnám územního plánu čistě pro potřeby investora. Investice však naopak na
mnoho let zablokovala rozvoj celé lokality (Strakoš 2002), přičemž investor nedodržel smluvní závazek zajistit obnovu
přilehlého památkově chráněného komplexu městských jatek zkonce 19. století. Lokalizace klasického hobby marketu
doprovázená periferními rekvizitami, jako je velké parkoviště, stožár s firemním poutačem či banálními reklamami
a venkovními skladišti (Strakoš 2006) v centru města byla, diplomaticky řečeno, bizarní (Paclová, Walica 2010). Vývoj
jednání ohledně umístění tohoto hobby marketu ilustrativně vystihuje všeobecnou snahu o přitáhnutí prakticky jakých-
koliv investic na území města (Rumpel, Waack 2004).
Hlavní rozvoj obchodních center či hypermarketů však odstartoval až okolo roku 1998. Hlavním rysem, který se
odvíjel od sídelní struktury města, je fakt, že alokace nových velkoformátových prodejen neměla primárně mimoměstský
charakter. Paradoxně byla některá obchodní centra vybudována díky účelovým změnám územního plánu navzdory faktu,
že historicky a architektonicky cenné objekty zejí prázdnotou vdůsledku nepovedených snah o jejich revitalizaci (např.
obchodní dům Ostravica-Textilia) či existenci rozsáhlých brownfields (viz Obr. 7.4.1, 7.4.3). Dalším příkladem takového
jednání je obchodní centrum Futurum (otevřeno vroce 2000), které se nachází přibližně kilometr od městského centra,
přičemž samotný proces schvalování projektu byl spojen súčelovými změnami územního plánu – původní funkcí po-
zemku bylo sportovní využití. O rok později pak bylo otevřeno obchodní centrum Avion Shopping Park, které díky své
výhodné dopravní poloze u (silnice napojující se na dálnici) navštěvují nejen obyvatelé jižní části města (Bednář 2008).
Vroce 2005 byl obsazen prostor uvolněný po značně předimenzovaném Ústředním autobusovém nádraží dalším ob-
chodním centrem nazvaným Karolina (viz Obr. 7.4.1).
Rozmístění služeb v Česku
<30

Obr. 7.4.1: Prostorové rozmístění velkoformátových maloobchodních jednotek na území města Ostravy svy-
jádřením velikosti jejich prodejní plochy
Zdroj: Bednář (2008), vlastní šetření
Vroce 2007 došlo kprodeji budov již nefunkčního obchodního domu Ostravica-Textilia i spřilehlými pozemky spo-
lečnosti Amadeus Real. Výsledkem této iniciativy je však stále jen vleklý soudní spor mezi městskou částí a investorem,
který mezitím vzal zpět záměr tento obchodní dům obnovit a rozšířit. Růst nových velkoprostorových maloobchodních
jednotek měl za následek postupný pokles atraktivity městského centra, který byl vyjádřen spíše zhoršováním kvality
sortimentního mixu (např. secondhandizace, asiatizace) než existencí prázdných ploch. Městské centrum postupně na-
bývalo charakteru města duchů (Rumpel, Slach Boruta 2009). Vedení Ostravy reagovalo na pokles atraktivity opravou
náměstí či městského mobiliáře, případně realizací menších akcí, které však nemohly kompenzovat pokles celkové atrak-
tivity. I proto byl projekt Nové Karoliny historicky vnímán jako klíčový impulz pro rozvoj celého městského centra.
Současně nelze opomenout dvě podstatné struktury městského centra vytvářející částečně protisměrné tendence k po-
klesu atraktivity. V centru města evidujeme intenzivní pokles počtu obyvatel včetně doprovodných procesů jako například
stárnutí (Krejčí, Martinát, Klusáček 2011). Je však nutné podotknout, že městské centrum populačně klesalo přibližně
již od 50. let minulého století (Slach, Boruta 2012). Proces demografického smršťování přetrvává až do současnosti,
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<3<

přičemž tento trend se zrychluje. Počet obyvatel klesl na 37 247 (2016) ve srovnání s rokem 1991, kde v centru žilo
46 379 obyvatel (-19,69 %). Avšak podobně jako v jiných smršťujících se městech (viz např. Wiechmann, Pallagst 2012;
Tighe, Ganning 2015) se vyskytuje velmi vysoká variabilita růstu a úpadku na mikroprostorové úrovni v tom smyslu,
že v bezprostřední prostorové blízkosti mohou být situovány lokality vyznačující se demografickým oživením (gentri-
fikace) a lokality čelící dlouhodobému úpadku.
Výzkum Musila, Ivana (2010) identifikoval náznaky procesu gentrifikace nebo spíše určitých „kapes“ gentrifikace
v blízkosti městského jádra, což naznačují i výsledky analýz z cenzovních dat zjištěné Slachem, Krtičkou, Rumpelem
(2017). Procesem gentrifikace současně prochází kměstskému centru těsně přiléhající část Slezské Ostravy, na jejímž
území je nabídka služeb dlouhodobě značně poddimenzovaná. Celkový pokles počtu obyvatel a v podstatě lokalizovaná
poptávka centra je tak částečně nahrazena kvalitativní změnou v podobě gentrifikace, byť je tento proces nominálně ne-
souměřitelný s procesem suburbanizace. Mimo to, i přes uvedený pokles atraktivity se městské centrum stále nachází
na vrcholu městské hierarchie v sektoru znalostně náročných služeb či kreativních odvětví (viz např. Slach a kol. 2015).
Souhrnně vyjádřeno – kvalitativní proměny obyvatelstva a poptávka zaměstnanců v sektoru služeb se mohou promítat
do změny sortimentního mixu a do jisté míry tak kompenzovat pokles agregované poptávky po maloobchodě a dalších
službách.
Při porovnání projektu Nové Karoliny s výše diskutovaným příkladem výstavby Bauhausu lze dojít kzávěru, že mezi
oběma projekty existuje vysoká míra podobnosti. Celý projekt regenerace zde byl realizován plně dle potřeb investora,
nikoliv dle potřeb města. Vroce 1998 byla vyhlášena architektonická soutěž, která měla vhodně rozšířit centrum města
o zástavbu na 70 ha brownfieldu vsamotném jádru města, což se neobešlo bez investice veřejného sektoru do dekonta-
minace území. Výsledky soutěže však byly pod tlakem developerů a politiků zrušeny, rovněž došlo ke změně územního
plánu, což umožnilo projekt realizovat světším důrazem na komerční využití území. Následně byla vyhlášena nová sou-
těž, tentokrát developerská, která se však zabývala využitím pouze 30 ha nejlukrativnějších pozemků. Jednou zpodmínek
této soutěže měl být i požadavek, že návrhy nemají vytvářet možnou konkurenci stávajícího centra, ale funkčně jej
doplnit (Rumpel, Slach 2012).
Jako vítěz ztéto soutěže vyšla společnost Multidevelopment, které kvítězství napomohlo i vlastnictví nedaleké his-
torické budovy tzv. Trojhalí, která představuje jediný pozůstatek po průmyslové minulosti této lokality. Celý projekt,
realizovaný na pozemcích po bývalé koksovně a hlubinném dole a dokončený v roce 2012, představuje komplex tří
budov. Jedná se o obchodní centrum tzv. Forum, kancelářskou budovu zvanou Nová Karolina Park (20 000 m2) a Rezi-
denci (250 bytů) – obě jmenované poskytují pronajímatelné plochy pro maloobchod a služby v parteru. Obchodní cen-
trum disponuje 58 000 m2 pronajímatelných ploch, což odpovídá přibližně 240 obchodním jednotkám (počet se mění
dle potřeb developera). Komplex umístěný vsamotném městském centru a vzdálený pouhých 500 metrů vzdušnou čarou
od Masarykova náměstí disponuje třemi podzemními parkovišti pro 1 500 automobilů.
Veškerá doprovodná infrastruktura, zejména dopravní, byla financována městem z veřejných zdrojů, a obchodní cen-
trum je tak napojeno na dálnici. Doposud bylo do projektu investováno okolo 100 mil. eur z privátních a přibližně stejná
částka z veřejných zdrojů (Rumpel, Slach 2012). Původní návrh přitom počítal s 97 000 m2maloobchodních ploch,
67 000 m2kanceláří, 78 000 m2rezidenčních ploch a 3 500 parkovacích míst, nicméně počátky výstavby značně zkom-
plikoval nástup celosvětové finanční a ekonomické krize a developer začal mít problémy s financováním projektu. Tento
vývoj vyústil vrozdělení výstavby do tří etap (přičemž prozatím zůstalo pouze u realizace první etapy), vstup dalších
partnerů do výstavby, posílení mono-funkcionality, zvýšení tlaku na návratnost investice a „osekání“ projektu o některé
prvky (Rumpel, Slach 2012). Škrtům v rozpočtu projektu tak padla za oběť architektonicky zajímavá lávka navržená
známou českou architektkou Evou Jiřičnou, jejíž návrh byl přepracován tak, aby vyšel přibližně o 100 milionů Kč levněji.
Kontroverze pak vzbudilo rozhodnutí ze strany Multidevelopmentu neopravit a nevyužívat budovy Trojhalí. Na tomto
místě musel zasáhnout veřejný sektor, který budovu za symbolickou cenu od developera odkoupil. Ze strany vedení
města totiž existovala odůvodněná obava, že dojde kdalšímu chátrání kulturní památky vmajetku soukromníka na
území města (jak deklaruje případ Městských jatek nebo obchodního domu Ostravica-Textilia). Právě slabá symbolická
Rozmístění služeb v Česku
<32

a estetická hodnota projektu se odrazila v tom, že prudce klesla akceptovatelnost tohoto místa kvůli kontroverzní hodnotě
vystavěných budov (Kunc a kol. 2014) a projekt je hodnocen jako „promarněná příležitost“ (Duzi, Jakubínský 2013,
s. 62). Na druhou stranu je samotné obchodní centrum hodnoceno jako vysoce atraktivní (Kunc a kol. 2016). Podrobnější
evidence dopadů tohoto projektu zatím nebyla provedena.
7.5 Proměna služeb vjádru města Ostravy
Výzkum se vtéto oblasti zaměřuje na proměnu maloobchodu (ve smyslu počtu jednotek, jejich umístění a typu) ve vy-
mezené oblasti centra města (Obr. 7.5.1).
Obr. 7.5.1: Vymezení centra města Ostravy
Zdroj: vlastní šetření
Hlavní metodou výzkumu byla pasportizace zvoleného území, pomocí které je zaznamenána proměna služeb vhisto-
rickém jádru Ostravy za období let 2006–2011 a 2011–2016. Následně byla provedena pasportizace gastronomických
služeb za období let 2006–2017, přičemž ve všech případech byly zaznamenávány zejména jednotky vparteru budov,
vpřípadě obchodních center pak i všechna podlaží. Do výsledků pasportizace nebyla započítána oblast Nové Karoliny,
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<33

což umožnilo porovnatelnost výsledků za jednotlivá období. Souhrnné výsledky za vymezená období vmaloobchodních
jednotkách lze nalézt vtab. 7.4.1 Srovnání výsledků za obě časová období slouží jako podklad pro charakteristiku pro-
měny lokalizace služeb vhistorickém jádru, jakožto i dopadů otevření obchodního centra Nová Karolina na centrum
města jako celek. Pro analýzu případných multiplikačních efektů byl blíže zkoumán efekty spojky (Popp, 2004), který
by se měl dostavit vprostoru mezi Novou Karolínou a Masarykovým náměstím (viz Obr. 7.5.2).
Efekt spojky představuje jeden zpředpokládaných pozitivních dopadů MRL regenerace, který má pomocí multipli-
kačních efektů nastartovat obnovu městského centra. Koncept efektu spojky vychází z předpokladu, že mezi obchodním
centrem a významnými cíli zákazníků vzniknou pěší proudy, které dále skrze multiplikační efekty posílí maloobchodní
funkci vulicích, kde se tyto proudy vyskytují. Pokud tuto teorii aplikujeme na Ostravu, tak by nejpravděpodobnějším
místem výskytu efektu spojky měla být oblast mezi Novou Karolinou a mostem M. Sýkory, mezi kterými se nachází
několik potenciálních „magnetů“ na zákazníky. Teoreticky by se mělo jednat o celou oblast Masarykova náměstí sob-
chodním centrem Laso. Významnou budovou spotenciálem koncentrovat velký počet maloobchodních jednotek je také
obchodní dům Horník. Pro účely analýzy, zda se efekt spojky dostavil, byla vymezena oblast, která představuje přímé
pěší spojení mezi těmito významnými body.
Analýza skladby maloobchodu historického jádra Ostravy za roky 2006–20<<
Vroce 2006 se vměstském centru Ostravy nacházelo 483 maloobchodních jednotek, v roce 2011 to bylo již pouze
444, což znamená 8% úbytek, přičemž čtyři prodejny byly prázdné. Ze zachycených trendů lze vyzdvihnout 70% nárůst
vkategorii specializovaných prodejen potravin a 53% nárůst v kategorii úzce specializovaných prodejen. Méně významný
nárůst pak byl zaznamenán vkategorii prodejen textilu, oděvních doplňků a galanterie, která rostla o 27 %. Vcentru na-
opak klesl o výrazných 42 % počet prodejen typu domácí potřeby, elektro, drogerie aj. Zaznamenaná proměna vtomto
období nebyla nikterak dramatická, i když městské centrum začínalo zejména o víkendech nabývat charakteru města
duchů. Onen úbytek lze vysvětlit jako pravděpodobný dopad otevření řady velkoformátových maloobchodních jednotek
vširším městském centru (OC Futurum, OC Karolina a Bauhaus) a na jeho okraji (Avion Shopping Park) a jako počátek
dlouhodobějších trendů, kdy prodejny z některých sortimentních kategorií dozrávají ke konci svého životního cyklu
a nadále nedokáží konkurovat nástupu nových prodejních formátů jako e-commerce.
Analýza skladby maloobchodu historického jádra Ostravy za roky 20<<–20<6
Forum Nová Karolina byla otevřena na jaře roku 2012, vnásledujícím období pak byly dokončeny postupně i budovy
tvořící Novou Karolinu Park a Rezidenci, vjejichž parteru se také nachází několik pronajímatelných jednotek. Vdobě,
kdy probíhala pasportizace, již byla více než čtyři roky vprovozu. Překonala tudíž pravděpodobně počáteční období
spojené svysokou fluktuací nových nájemníků, kteří testovali, zda se jim vyplatí vtomto obchodním centru pronajímat
prostory. Vroce 2016 zde bylo zaznamenáno na více než 58 000 m2pronajímatelných ploch celkem 252 pronajímaných
jednotek. Drtivou většinu, tj. 176 znich, tvořily maloobchodní jednotky. Zpohledu sortimentní struktury převažovaly
prodejny luxusních oděvů a obuvi – 65 jednotek. Dále bylo vkomplexu zaznamenáno 37 jednotek, které sloužily pro
služby (ve smyslu banky, pojišťovny aj.), další výraznou skupinu představovala gastronomie s 30 jednotkami. Součástí
fóra byla také prodejna hypermarketu Albert, která stále představuje jeden ztzv. „magnetů“ tohoto obchodního centra.
Žádná zvýše uvedených jednotek nacházejících se vNové Karolíně není do výsledku pasportizace započítána, což
umožňuje srovnávat výsledky vprůběhu času.
Zajímavé poznatky však poskytuje analýza vymístění (displacementu), tedy jevu, který doprovází otevření takovýchto
velkoformátových maloobchodních jednotek. Zjednodušeně lze tento jev popsat jako přesun již existujících maloob-
chodních jednotek změstského centra do obchodního centra, kam jsou tyto prodejny lákány vidinou vyššího zisku. Pro
přesun do obchodního centra také hovoří konkurenční výhody vycházející zmodernosti a atraktivity těchto prostředí,
čistoty, odolnosti vůči špatnému počasí a velkých parkovišť pro zákazníky. Na základě srovnání adres jednotlivých pro-
Rozmístění služeb v Česku
<34

dejen vletech 2011 a 2016 bylo identifikováno sedm prodejen, které se prokazatelně přesunuly zhistorického jádra do
Nové Karolíny. Jedná se o prodejny značek Alpine Pro, Baťa (prodejna zabírala původně několikapatrovou budovu na
Masarykově náměstí), C&A, Terranova, Galex, L´occitaine a Pierre Cardin, tedy značky spadající do střední či vyšší
cenové kategorie. Toto značí, že vymístění představuje zcelkového počtu 176 prodejen vNové Karolíně pouze 4 %. Je
třeba si uvědomit, že toto číslo nemusí být zdaleka konečné, neboť získaná data nedokáží určit, kolik prodejen se do
Nové Karolíny přesunulo a vmezičase mezi jednotlivými pasportizacemi zaniklo. Kromě těchto prodejen se do Nové
Karoliny změstského centra přesunula i řada poskytovatelů služeb jako Česká spořitelna (která se přesunula zhistorické
budovy na Náměstí dr. Edvarda Beneše), pobočka fastfoodu McDonald´s, cestovní kanceláře Eximtours, Air bank a po-
bočky tří největších poskytovatelů mobilních sítí.
Zvýsledků pasportizace historického jádra vyplývá, že vroce 2011 bylo zaznamenáno celkem 444 maloobchodních
jednotek. Oproti tomu vroce 2016 bylo zaznamenáno již pouze 337 maloobchodních jednotek, což značí, že vhistoric-
kém jádru Ostravy ve sledovaném období ubylo 107 prodejen. Vdaném období se naopak zvýšil počet neobsazených
maloobchodních jednotek. Zatímco vroce 2011 byly vměstském centru zaznamenány pouze čtyři volné jednotky, vroce
2016 se jednalo již o 48 jednotek. Celkově tedy přibylo 44 jednotek, které nemají nájemce, což představuje relativní ná-
růst ve výši 1 100 %. I při bližším pohledu na změnu struktury maloobchodní skladby za období 2011–2016 je zřejmé,
že zde proběhly mnohem dynamičtější změny než vobdobí 2006–2011. Největší úbytek byl zaznamenán vkategorii
prodejen soděvy a obuví ve střední cenové kategorii, zaznamenaný úbytek činil 46 prodejen (tj. 49 %). Dále se snížil
počet prodejen zaměřených na kovo-, elektro- a obdobné zboží (o 35), což značí relativní úbytek o 66 %. Relativní
úbytek nabídky okolo 30 % byl zaznamenán i u kategorie prodejen textilu a oděvních doplňků. Růstový trend pak byl
zaznamenán vkategoriích, jako jsou specializované prodejny s (úzce specializovanými)potravinami. Jako obzvláště
zajímavý fakt se jeví také nárůst prodejen sluxusními oděvy a obuví, kdy ve sledovaném období bylo vměstském centru
zaznamenáno 18 nových prodejen. Na druhou stranu rostla i kategorie secondhandů. Toto společně sjiž zmíněným úbyt-
kem prodejen soděvy ve střední cenové kategorii (46 prodejen) značí, že vměstském centru dochází kpolarizaci ma-
loobchodní nabídky, kdy se postupně vytrácejí prodejny ve střední cenové kategorii a roste počet prodejen slevným
zbožím a luxusním zbožím.
Výsledky analýzy efektu spojky (viz Tab. 7.5.1) ve vybraném území ukázaly, že vobdobí let 2011–2016 se i zde pro-
jevily obdobné trendy jako ve zbytku městského centra. Počet maloobchodních jednotek zde klesl o 38, ze 143 vroce
2011 na 105 vroce 2016, což představuje relativní snížení o 26,8 %. Také vtéto oblasti se objevily prázdné prodejny.
Klesal zejména počet prodejen oděvů, textilu a kožené galanterie. Úbytek byl zaznamenán také vširoké kategorii hodin,
hudebnin, knih a dalšího zboží, naopak výrazně narostl počet prodejen sluxusními oděvy. Jako růstová se projevila také
skupina specializovaných prodejen spotravinami, která se rozšířila o čtyři nové prodejny, což představuje zdvojnásobení
původního počtu jednotek. Tyto výsledky napovídají, že místo toho, aby projekt Nové Karoliny do historického jádra
díky multiplikačnímu efektu spojky přilákal nové prodejny, došlo spíše kvysátí kupní síly ztéto oblasti. Byl sice zazna-
menán určitý nárůst počtu luxusních prodejen, nicméně za cenu výrazné redukce počtu prodejen se zbožím zestřední
cenové kategorie. Regenerační efekt se pak naprosto vyhnul OC Laso, ve kterém bylo zaznamenáno deset volných pro-
dejních jednotek, a další volné plochy byly využívány nekomerčně (např. výstavy). Jejich existence naznačuje, že zájem
nájemců o plochy vtomto obchodním centru je velice nízký. Vevýrazně horším stavu se nachází obchodní dům Horník,
ve kterém jsou celá dvě patra prázdná, a jedno patro je pak využíváno pro zábavu. Stav obou budov, které by měly před-
stavovat místa svysokou koncentrací maloobchodu a služeb, nasvědčuje, že ani tyto potenciální „magnety“ nejsou
schopny obstát vkonkurenci modernějšího OC Nová Karolina.
Při pohledu na změnu vmaloobchodu na mikrogeografické úrovni zobrazené na Obr. 7.5.2, vytvořené pomocí metody
Kernel density, lze pozorovat, že vobdobí let 2011–2016 se vcentru města objevilo několik hotspotů růstu a úpadku.
Oblasti úpadku v okrajových částech městského centra vzhledem kvýsledkům pasportizace nejsou příliš překvapující,
neboť ty představují tradičně oblasti náchylnější na změny. Jako překvapující se však zmikrogeografické perspektivy
jeví fakt, že se oblasti úpadku silně projevují i vsamotném jádru městského centra, a to i uvnitř oblasti efektu spojky.
Silně se zde projevují propady voblasti okolo obchodního domu Horník, OC Laso a Ostravica-Textilia. Obdobně pře-
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<35

kvapující je růst vseverní oblasti městského centra vokolí ulice Tyršova zasahující až na úroveň ulice Českobratrské
a voblasti přilehlé kzadní straně OC Laso, obě tyto oblasti růstu mají vzhledem kjádru městského centra spíše periferní
polohu a nejsou dotčené hlavními proudy návštěvníků městského centra. Růst se také projevuje vnároží ulice Poštovní
přilehlé k Masarykovu náměstí, lze předpokládat, že se zde projevují výhodyvyplývající ze samotné podstaty tohoto
místa, jakožto křižovatky dvou pěších proudů, a to v západovýchodním a severojižním směru. Vseverní části Poštovní
ulice se však opět projevuje snižování počtu maloobchodních jednotek, což potvrzuje, že ono křížení pěších proudů má
jistý synergický efekt ústící vrůst počtu maloobchodních jednotek. Otázkou však zůstává, nakolik se jedná o prostorově
omezený jev, a nakolik se jedná o potenciál pro budoucí regeneraci širšího území.
Tab. 7.5.1: Změna skladby maloobchodu voblasti efektu spojky vcentru města Ostravy
Zdroj: vlastní šetření
Rozmístění služeb v Česku
<36
Kód Popis Počet
v roce 2011
Počet
v roce 2016
Rozdíl
2011–2016
Rozdíl 2011-2016,
relativní vyjádření
1110 potraviny širokosortimentní s obsluhou a smíšené
prodejny 220 0,0%
1120 potraviny širokosortimentní se samoobsluhou 2 1 -1 -50,0%
1140 specializované prodejny potravin - maso a uzeniny,
ovoce a zelenina,pekařství, nápoje… 484 100,0%
1150 úzce specializované prodejny potravin - lahůdky,
prodejny čajů, cukrárny,vinotéky atd. 74 -3 -42,9%
1210 prodejny textilu, oděvních doplňků a kožené
galanterie 17 5 -12 -70,6%
1212 prodejny oděvů a obuvi se střední úrovní cen 43 20 -23 -53,5%
1213 prodejny levných oděvů a obuvi (secondhandy),
charitativně orientovanéprodejny 451 25,0%
1220 prodejny domácích potřeb, elektro, drogerie
a lékárny, potřeb, foto, sklo,papírnictví 16 20 4 25,0%
1240 prodejny hodin, hudebnin, knih, klenot, starožitností,
uměleckých děl, optika, hračky a suvenýry 32 18 -14 -43,8%
1260 prodejny kovo, elektro, řeziva, stavebnin, nátěrových
hmot, zahradních bazénů, nábytek a koberce 92 -7 -77,8%
1261 prodejny auto-moto - autopříslušenství, autosalony 110 0,0%
1270 prodejny květin, rybářských, pěstitelských
a chovatelských potřeb… 231 50,0%
1292 bazary, zastavárny 154 400,0%
1310 prodejny novin, časopisů a tabákových výrobků 231 50,0%
1211 prodejny luxusních oděvů a obuvi 187 700,0%
300 prázdné 0 14 14 140,0%
SUMA bez prázdných prodejen 143 105 -38 -26,8%

Obr. 7.5.2: Hotspoty růstu a snižování počtu maloobchodních jednotek v centru Ostravy
Zdroj: vlastní šetření
7.6 Závěrečné zhodnocení proměny služeb vjádru města Ostravy
Interpretace výsledků výzkumu proměny prostorové lokalizace služeb vnávaznosti na proces regenerace naráží vcen-
tru Ostravy na řadu limitů. Problematické je zejména označení jasné příčiny této proměny. U řady jevů je zřejmé, že se
jedná se o kombinaci několika trendů a jejich postupné kumulace. Ztohoto důvodu je období let 2006–2011 považováno
za období, které popisuje trendy probíhající vměstském centru, zatímco období následující je považováno za kombinaci
těchto již probíhajících trendů a dopadů otevření obchodního centra Nová Karolina. Do druhého období se sice promítl
vliv ekonomické krize, nicméně po jejím skončení následoval poměrně dynamický růst. Její vliv na vývoj maloobchodu
vcentru Ostravy je námi tedy považován spíše za doplňkový.
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<37

Při srovnání výsledků z obou sledovaných období let 2006–2011 a 2011–2016 (viz Obr. 7.6.1 a Tab. 7.6.1) docházíme
k závěru, že pro obě období je typickým jevem snižování celkového počtu maloobchodních jednotek. Tento jev započatý
vobdobí let 2006–2011 (-39 jednotek) však vobdobí následujícím akceleruje a jednotek ubývá téměř třikrát více než
vpředešlém období (-107 jednotek). Vprvním období byl zaznamenán snižující se počet jednotek u sedmi zpatnácti
stanovených kategorií, přičemž nejrazantnější úbytek zaznamenala kategorie domácích potřeb, elektra, drogerie, lékáren
apod. Tato kategorie, obdobně jako ostatní, klesala snejvětší pravděpodobností zdůvodu otevření řady velkoformátových
maloobchodních jednotek na území města Ostravy, a to jednotek lokalizovanýchi mimo území kompaktního města. Kon-
krétně tato kategorie pravděpodobně nedokázala pružně reagovat na vzrůstající konkurenci vpodobě tzv. hobby marketů.
Propad u dalších kategorií jako knihy, hudebniny apod. lze vysvětlit obdobně narůstající konkurencí vpodobě obchodních
center, či jiných globálních trendů jako nárůst významu e-commerce, přičemž některé maloobchodní jednotky se již za-
čínaly nacházet na konci svého životního cyklu.
Vdruhém období byl zaznamenán úbytek vdevíti ze sledovaných kategorií. Stále se sice projevovaly trendy identi-
fikované vpředešlém období (kupříkladu úbytek vkategorii kovo, elektro apod.), ten však lze považovat za důsledek
konečné fáze životního cyklu prodejen. Zcela nově byl zaznamenán výrazný úbytek zejména vkategoriích zaměřených
na prodej oděvů ve střední cenové kategorii a doplňků. Razantní nárůst se projevil vpočtu prázdných maloobchodních
jednotek. Vzhledem kotevření Nové Karoliny disponující řadou prodejen zaměřených právě na prodej výrobků této ka-
tegorie nelze danou souvislost považovat za náhodnou. Lze předpokládat, že i u ostatních kategorií se projevilo otevření
této velkoformátové maloobchodní jednotky obdobně. Za nepřímý dopad lze považovat stále silněji se projevující se-
condhandizaci, kdy prodejny slevným zbožím zaujímají místa uvolněná po předešlých nájemnících. Zobdobného dů-
vodu probíhá vcentru města asiatizace. Jevem zasluhujícím si další pozorování je nárůst počtu prodejen nabízejících
luxusní oděvy a obuv, což značí narůstající cenovou polarizaci vkategorii prodeje oděvů. Zde lze konstatovat, že otevření
Nové Karoliny namísto skutečné regenerace spíše pouze akcelerovalo trendy a posílilo problémy, které zde již byly.
Jedná se tedy o podobný průběh, jaký měla regenerace Bullringu vBirminghamu (Geyer 2011). Rovněž bylo prokázáno
vymístění, kdy obchodní centrum přetáhlo několik poměrně významných maloobchodních jednotek a poskytovatelů
služeb do svých prostor, čímž oslabilo pozici městského centra.
Obr. 7.6.1: Vývoj maloobchodu vrámci jednotlivých kategorií v období let 2006–2016
Pozn.: Legenda viz Tab. 7.6.1
Zdroj: vlastní šetření
Rozmístění služeb v Česku
<38
0
20
40
60
80
100
120
Počet jednotek
Centrum 2006 Centrum 2011 Centrum 2016

Efekt spojky se ve vymezené oblasti neprojevil, i když lze hovořit o růstu vmalé oblasti navazující na vymezenou
oblast, kde se pravděpodobně projevuje synergický efekt křížení dvou pěších proudů vedoucí krůstu počtu maloob-
chodních jednotek zvýše zmíněné kategorie. Příčin toho, že se nepodařilo nastartovat efekt spojky, může být několik.
Příkladem může být poměrně velký převis nabídky a široký výběr sortimentu zboží vsamotném OC Nová Karolina,
nebo se může jednat i o problém urbánního designu. Jak zdůrazňovala Popp (2004), existuje souvislost mezi vzdáleností,
kvalitou prostor obchodních center a městských center a pravděpodobností, že obě lokality splynou vjednu nákupní lo-
kalitu. Vcentru Ostravy se pravděpodobně projevují značné rezervy votázce urbánního designu vtom smyslu, že se
jádro městského centra nachází od Nové Karoliny relativně daleko. Jedná se sice o vzdálenost „pouhých“ 500 metrů,
nicméně již vzdálenost více než 200 metrů může být, jak bylo uvedeno výše, problematická. Dále zákazníci obchodního
centra musí při cestě do centra městského překonat několik překážek vpodobě relativně frekventované silnice a také
problematický pozemek ve vlastnictví společnosti Amadeus Real, který působí jako jakýsi pás nikoho oddělující od sebe
městské centrum a oblast Nové Karoliny. Nepřítomnost prodejen či jakékoliv funkce na tomto území a chátrající budova
obchodního centra Ostravica-Textilia může sloužit jako značný demotivátor pro návštěvu vzdálenějších částí městského
centra. Řešení tohoto problému je však značně problematické a nelze sním započít před vyřešením soudního sporu mezi
městskou částí a výše zmíněným developerem.
Tab. 7.6.1: Změna skladby maloobchodu vcentru města Ostravy vletech 2006–2016
Zdroj: vlastní šetření
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<39
Kód Popis Centrum
2006
Centrum
2011
Centrum
2016
Rozdíl
2006-2011
Rozdíl
2011-2016
1110 potraviny širokosortimentní s obsluhou a smíšené prodejny 10 83-2 -5
1120 potraviny širokosortimentní se samoobsluhou 7 58-2 3
1140 specializované prodejny potravin - maso a uzeniny, ovoce
a zelenina, pekařství, nápoje... 10 17 26 7 9
1150 úzce specializované prodejny potravin - lahůdky, prodejny
čajů, cukrárny, vinotéky atd. 15 23 34 8 11
1210 prodejny textilu, oděvních doplňků a kožené galanterie 26 33 23 7-10
1212 prodejny oděvů a obuvi se střední úrovní cen 89 94 48 5-46
1213 prodejny levných oděvů a obuvi (secondhandy) 17 18 23 1 5
1220 prodejny domácích potřeb, elektro, drogerie a lékárny,
potřeb, foto, sklo, papírnictví 103 60 59 -43 -1
1240 prodejny hodin,hudebnin, knih, klenot, starožitností,
uměleckých děl, optika, hračky a suvenýry 102 93 79 -9 -14
1260 prodejny kovo, elektro, řeziva, stavebnin, nátěrových hmot,
zahradních bazénů, nábytek a koberce 57 53 18 -4 -35
1261 prodejny auto-moto - autopříslušenství, autosalony 8850-3
1270 prodejny květin, rybářských, pěstitelských a chovatelských
potřeb 14 14 13 0-1
1292 bazary, zastavárny 8 210 -6 8
1310 prodejny novin, časopisů a tabákových výrobků 17 15 13 -2 -2
1211 prodejny luxusních oděvů a obuvi 0523 5 18
3000 prázdné 04 48 4 44
SUMA bez prázdných jednotek 483 444 337 -39 -107

Zmikroprostorového pohledu tedy vměstském centru proběhla změna vrozmístění maloobchodních jednotek
ve smyslu „trade diversion effect,“ kdy se sice ve vybraných, zejména okrajových, lokalitách projevil růstový trend
počtu maloobchodních jednotek, nicméně všeobecným trendem je snižování počtu maloobchodních jednotek i vjádru
městského centra. Toto je výsledek opačný oproti poznatkům Crosbyho a kol. (2005), Bennisona, Daviese (1980), kde
se úbytky projevily zejména vperiferních, zranitelných, částech městského centra. Je možné, že okrajové části městského
jádra Ostravy prokázaly vyšší odolnost vůči konkurenci Nové Karoliny díky vyšší diverzitě maloobchodní nabídky než
jádro, které bylo soustředěno primárně na prodej oděvů a obuvi. Tato teorie nicméně potřebuje další šetření pro své po-
tvrzení.
Proměna maloobchodní sítě vjádru města vletech 2011–2016 poukazuje také na několik dalších trendů. Vedle snížení
absolutního počtu maloobchodních jednotek se jedná také o výrazný nárůst volných ploch kpronájmu, což nasvědčuje,
že vhistorickém jádru dochází koslabování maloobchodní funkce. I když lze odvodit, že část uvolněných prostor je
nyní využívána jinými službami, je zřejmé, že nárůst vtomto segmentu není schopen plně kompenzovat zaznamenaný
úbytek maloobchodních jednotek. Celkově pak snižující se počet maloobchodních jednotek, zvyšující se počet volných
ploch a nárůst počtu prodejen slevným sortimentem nasvědčuje tomu, že se vrozmezí let 2011–2016 snížila vitalita
městského centra. Toto tvrzení potvrzují i naše výpočty životaschopnosti maloobchodních jednotek, která se vletech
2011–2016 snížila na úroveň 50,4 % oproti 76,8 % vpředešlém analyzovaném období, což znamená, že fluktuace a rych-
lost změn vměstském centru se zvyšuje.
Za celé období let 2006–2016 byl zaznamenán úbytek 146 maloobchodních jednotek. Pokud zohledníme i počet jed-
notek prázdných, dostáváme se až na ztrátu 194 jednotek. Část těchto jednotek prošla proměnou k jinému využití. Ve 102
případech byl maloobchod vobdobí let 2006–2016 nahrazen gastronomií (viz Obr. 7.6.2), při bližším pohledu na struk-
turu této změny lze zjistit, že hlavní skupiny tvoří restaurace s 29 jednotkami, kavárny s23 jednotkami, bary s 15 jed-
notkami a cukrárny se 7 jednotkami. Vměstském centru se nachází také 14 jednotek, které lze hodnotit jako určitou
formu fastfoodu. Zbylé jednotky spadají svým počtem do nepříliš významných kategorií, jedná se o čajovny, vinárny,
herny a podobná zařízení. Značný počet rychlých občerstvení však nelze považovat za typické fastfoody, neboť spíše
představují atypické formáty občerstvení scenově vyšší nabídkou soustřeďující se na mladší návštěvníky centra, kteří
se chtějí rychle a kvalitně najíst. Ztohoto pohledu probíhající fastfoodizaci vcentru města nelze považovat za čistě ne-
gativní jev, neboť je spíše než projevem celkového úpadku centra města projevem omezených ostrůvků probíhající gen-
trifikace. Ta vcentru Ostravy nabývá relativně neobvyklé formy, kdy jsou gastronomická zařízení odrazem svých
návštěvníků (a opačně) a často slouží jako demonstrace příslušnosti návštěvníků kurčité sociální skupině a odráží její
potřeby (Zukin a kol. 2009). Vtéto souvislosti lze hovořit o jakési „hipsterské gentrifikaci“ (Hubbard 2016). Tuto teorii
podporuje i to, že centrum města neztrácí na významu zpohledu lokalizace znalostně náročných služeb či kreativních
odvětví, což společně s gentrifikací pozitivně ovlivňuje i růst počtu specializovaných a úzce specializovaných prodejen
spotravinami.
Projekt Nové Karoliny představuje jeden zklasických případů MRL regenerace probíhající vrežimu pro-růstově ori-
entované governance. Do tohoto vlajkového projektu byly vkládány velké naděje, očekávalo se, že se podaří nastartovat
proces regenerace centra města Ostravy. Tento „vytoužený“ projekt však nepřitáhl žádné dodatečné investice ze strany
soukromého sektoru, přičemž se nedostavily ani proklamované katalytické efekty. Lze sice hovořit o vzniku jakýchsi
ostrůvků růstu či obnovy skrze gentrifikaci, nicméně zůstává otázkou, nakolik souvisí tento proces srealizovanou MRL
regenerací. Další nezodpovězenou otázkou zůstává, nakolik se podařilo upevnit pozici centra města vůči konkurenci
mimoměstských obchodních center, a nakolik se Ostravě, jakožto městu druhého řádu, podařilo potvrdit jeho pozici ná-
kupní destinace pro celou metropolitní oblast. Vzhledem kprojevům lokálního egoismu napříč okolními městy vrámci
aglomerace, kdy každé ztěchto měst povolilo výstavbu relativně velkých nákupních center, lze předpokládat, že výsledný
efekt v upevnění této pozice byl minimální či značně omezený. Výsledkem této regenerace naopak prokazatelně byla
polarizace městského centra, což pravděpodobně přispělo kperiferizaci významu města Ostravy. Samotný vlajkový pro-
jekt má charakter zástavby, která svou estetickou hodnotou a úrovní, s jakou se jí podařilo začlenit do struktur městského
Rozmístění služeb v Česku
<40

centra, připomíná jakousi prostorovou manifestaci vnitroměstské komerční suburbanizace, (viz Storper, Manville 2006).
Nelze ji považovat za plnohodnotné doplnění městského centra o čtvrť vhodnou pro nový druh ekonomických aktivit,
které by sloužily jako motor růstu v post-fordistické ekonomice.
Obr. 7.6.2: Náhrada maloobchodu gastronomií
Zdroj: vlastní šetření
Mezi prokázané negativní dopady patří snížení významu maloobchodní funkce centra města, což se projevuje polari-
zací maloobchodní nabídky, potažmo secondhandizací a asiatizací, úbytkem celkového počtu maloobchodních prodejen,
vymístěním, trade diversion effectem, vznikem řady volných pronajímatelných ploch a změnou funkce volných jednotek
zmaloobchodu na gastronomii. Oproti původní snaze regenerovat centrum města se zdá, že tato MRL regenerace vedla
spíše kumrtvení městského centra a snížení šancí na jeho oživení. Vtomto smyslu lze říci, že obdobné projekty nejsou
vhodné pro smršťující se města, neboť se vtomto případě namísto vytoužených regeneračních efektů ve smyslu trickle
down effect dostaví negativní dopady jako vysátí nákupní poptávky změstského centra vduchu odsávacího efektu
(backwash effect – viz Blažek, Uhlíř 2011). Potvrzuje se tedy myšlenka, že MRL regenerace mohou sice generovat
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<4<

úspěšné developerské projekty, nicméně jejich realizace v kontextu smršťujícího se města je velmi ambivalentní, jelikož
jejich rozvoj je hnán na úkor původních struktur.
Literatura
ADAIR, A., BERRY, J., McGREAL, S., SÝKORA, L., PARSA, A. G., REDDING, B. (1999): Globalization of real
estate markets in Central Europe. European Planning Studies, 7, č. 3, s. 295–305.
BATTY, M. (2014): Can it happen again? Planning support, Lee’s Requiem and the rise of the smart cities movement.
Environment and Planning B: Planning and Design, 41, č. 3, s. 388–391.
BEDNÁŘ, P. (2008):Geografie transformace maloobchodní sítě města Ostravy. Univerzita Karlova, Praha, 167 s.
BENNISON, D. J., DAVIES, R. L. (1980): The impact of town centre shopping schemes in Britain: Their impact on tra-
ditional retail environments. Progress in Planning, 14, s. 1–104.
BERNT, M. (2016): The limits of shrinkage: Conceptual pitfalls and alternatives in the discussion of urban population
loss.International Journal of Urban and Regional Research,40, č. 2, s. 441–450.
BERRY, B. (1963): Commercial structure and commercial blight: Retail pattern and processes in the city of Chicago.
Chicago, IL: University of Chicago Department of geography.
BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. (2011): Teorie regionálního rozvoje. Karolinum Press, Praha, 342 s.
BURDACK, J., RUDOLPH, R. (2001): Postsozialistische Stadtentwicklungen zwischen nachholender Modernisierung
und eigenem Weg. Geographica Helvetica, 56, č. 4, s. 261–273. 
CROSBY, N., HUGHES, C., LIZIERI, C., OUGHTON, M. (2005): Messages from the Oracle: Assessing the impact of
major in-town shopping centres. Depertment of Real Estate nad Planining. University of reagind business school
Whiteknights, 20 s.
DOUCET, B. (2013): Variations of the entrepreneurial city: Goals, roles and visions in Rotterdam’s Kop van Zuid and
the Glasgow Harbour Megaprojects. International Journal of Urban and Regional Research, 37, č. 6, s. 2035–2051.
DUZI, B., JAKUBÍNSKÝ, J. (2013): Brownfield dilemmas in the transformation of post-communist cities: A case study
of Ostrava, Czech Republic. Human Geographies, 7, č. 2, s. 53.
FAINSTEIN, S. S. (2008): Mega-projects in New York, London and Amsterdam. International Journal of Urban and
Regional Research, 32, č. 4, s. 768–785.
GEHL, J., GEMZØE, L. (2002): Nové městské prostory. ERA, Šlapanice, 263 s.
GEYER, H. (2011): The retail city in Greater Birmingham – the changing face of urban retail districts as a result of re-
tail-led regeneration and containment policy. ERSA conference papers, European Regional Science Association,
s. 20.
GUIMARÃES, P. P. (2016): Controlling retail development between restrictiveness and innovation. Insights from Por-
tugal. Journal of Settlements and Spatial Planning, 7, č. 1, s. 35.
HALL, T., HUBBARD, P. (1996): The entrepreneurial city: New urban politics, new urban geographies?.Progress in
human geography,20, č. 2, s. 153–174.
HARVEY, D. (1989): From managerialism to entrepreneurialism: The transformation of urban governance in late capi-
talism. Geografiska Annaler, 71B, s. 3–17.
HAVRLANT, M. (1980): Geografie Severomoravského kraje. Pedagogická fakulta v Ostravě, Ostrava, 276 s.
HEINRITZ, G., KLEIN, K. E., POPP, M. (2003): Geographische Handelsforschung. Borntraeger, Berlin, 257 s.
HOLGERSEN, S., BAETEN, G. (2016): Beyond a liberal critique of ‘trickle down’: Urban planning in the City of
Malmö.International Journal of Urban and Regional Research,40, č. 6, s. 1170–1185.
HUBBARD, P. (2016): Introduction: Gentrification and retail change. In: Hubbard, P. (ed.): The battle for the Hight
Street. Palgrave Macmillan, London, s. 1–13.
JAYNE, M. (2005): Cities and consumption. Routledge. 244 s.
KILPER, H. (1999): Die Internationale Bauausstellung Emscher Park: Eine Studie zur Steuerungsproblematik komplexer
Erneuerungsprozesse in einer alten Industrieregion. Leske, Budrich, Opladen, 375 s.
Rozmístění služeb v Česku
<42

KOK, H. J. (2007): Restructuring retail property markets in Central Europe: Impacts on urban space. Journal of Housing
and the Built Environment, 22, č. 1, s. 107–126.
KRIŽAN, F., KUNC, J., BILKOVÁ, K., BARLÍK, P., ŠILHAN, Z. (2017): Development and classification of shopping
centers in Czech and Slovak republics: A comparative analysis. AUC Geographica, 52, č. 1, s. 18–26.
KREJČÍ, T., MARTINÁT, S., KLUSÁČEK, P. (2011): Spatial differentiation of selected processes connected to the se-
cond demographic transition in post-socialistic cities (the examples of Brno and Ostrava, Czech Republic).Moravian
Geographical Reports,19, č. 2, s. 39–50.
KUNC, J., KRIŽAN, F., BILKOVÁ, K., BARLÍK, P., MARYÁŠ, J. (2016): Are there differences in the attractiveness
of shopping centres? Experiences from the Czech and Slovak Republics. Moravian geographical reports, 24, č. 1,
s. 27–41.
KUNC, J., TONEV, P., GREPLOVÁ, Z., SZCZYRBA, Z. (2012): Perspektivy nákupních center v České republice s
důrazem na lokalizaci v urbánním prostředí – příklad města Brna. Urbanismus a územní rozvoj, 15, č. 2, s. 14–20.
LANG, T. (2005): Insights in the British debate about urban decline and urban regeneration.Erkner, Leibniz-Institute
for Regional Development and Structural Planning,25, s. 1–25.
LEE, J. K. (2013): Mega-retail-led regeneration and housing price. DisP – The Planning Review, 49, č. 2, s. 75–85.
LOFTMAN, P., NEVIN, B. (1994): Prestige project developments: Economic renaissance or economic myth? A case
study of Birmingham.Local Economy,8, č. 4, s. 307–325.
LOWE, M. (2005): The regional shopping centre in the inner city: A study of retail-led urban regeneration.Urban Stu-
dies,42, č. 3, s. 449–470.
MAIER, K. (2012): Europeanization and changing planning in East-Central Europe: An easterner’s view.Planning Prac-
tice and Research,27, č. 1, s. 137–154.
MARYÁŠ, J. (1988): Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. s. 24.
MONHEIM, R. (2014): Handel und die City – Bedeutung der Nutzungsvielfalt. In: Ringel, J., Korzer, T., Niemann, B.
(eds.): Innenstadthandeln – Retail Urbanism. Detmold, s. 64–92.
MOULAERT, F., SWYNGEDOUW, E., RODRIGUEZ, A. (2001): Large scale urban development projects and local
governance: From democratic urban planning to besieged local governance.Geographische Zeitschrift, 89, 2/3, s.
71–84.
MULÍČEK, O. (2007): Prostorové aspekty současného vývoje brněnské maloobchodní sítě. Urbanismus a územní rozvoj,
10, č. 6, s. 14–20.
MULÍČEK, O., OSMAN, R. (2009): Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2009. Masarykova univerzita,
Brno.
MUSIL, J., IVAN, I. (2010): Studie o změnách sociálně prostorové struktury Ostravy mezi rokem 1966 a 2010. In:
Hruška Tvrdý, L. (ed.):Industriální město v postindustriální společnosti. 2., upr. vyd. Accendo – Centrum pro vědu
a výzkum, Ostrava, s. 73–129.
PACLOVÁ, H., WALICA, R. (2010): Byl zde urbanizovaný prostor, co je zde nyní? brownfield…periferie města...?.
Urbanismus a územní rozvoj, 13, č. 3, s. 9–11.
PIERRE, J. (1999): Models of urban governance: The institutional dimension of urban politics.Urban affairs review,34,
č. 3, s. 372–396.
PIERRE, J. (2011): The politics of urban governance. Palgrave Macmillan, 256 s.
POPP, M. (2004): Developing shopping centres in inner-city locations: Opportunity or danger for town
centres?.Erde,135, č. 1, s. 107–123.
POWER, A., PLÖGER, J., WINKLER, A. (2010): Phoenix cities: The fall and rise of great industrial cities. Policy Press,
412 s.
ROBERT, P.,SYKES, H. (2000): Urban regeneration. A handbook. British Urban Regeneration Association, 336 s.
ROUSSEAU, M. (2009): Re imaging the city centre for the middle classes: Regeneration, gentrification and symbolic
policies in ‘loser cities’.International Journal of Urban and Regional Research,33, č. 3, s. 770–788.
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<43

RUMPEL, P., SLACH, O., ŠŇUPÍKOVÁ, R., MARKOVÁ, B. (2013): Marketingové koncepty rozvoje měst. European
Science and Art Publishing, Praha, 140 s.
RUMPEL, P., SLACH, O. (2012): Governance of shrinkage of the city of Ostrava. European Science and Art Publishing,
Praha, 258 s.
RUMPEL, P., SLACH, O., BORUTA, T. (2009): City centre development of Ostrava in the context of city management.
Space-Society-Economy, 9, č. 2, s. 123–132.
RUMPEL, P., SLACH, O., BORUTA, T. (2012): Governance smršťujících se měst v Evropském kontextu. In: Koutský,
J., Raška, P. (eds.): Výzkum regionálního rozvoje – vybrané přístupy a témata. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, s. 63–74.
RUMPEL, P., WAACK, C. (2004): Die Mährisch-Schlesische Region – Perspektiven für die tschechische Altindustri-
eregion im Europa der Regione. Geographische Rundschau, 56, č. 5, s. 53–58.
SAVITCH, H., KANTOR, P. (2002): Cities in the international marketplace.Routledge, New Jersey, 416 s.
SCOTT, J. W., KÜHN, M. (2012): Urban change and urban development strategies in Central East Europe: A selective
assessment of events since 1989.European Planning Studies,20, č. 7, s. 1093–1109.
SCHLÖGEL, K. (2006): The comeback of the European cities. International Review of Sociology – Revue Internationale
de Sociologie, 16, č. 2, s. 471–485.
SLACH, O., IVAN, I., ŽENKA, J., SOPKULIAK, A. (2015): Intra-urban patterns of creative industries in polycentric
city. GeoScape, 9, č. 1, s. 1–16.
SLACH, O., BORUTA, T. (2012): What can cultural and creative cndustries do for urban development? Three stories
from the postsocialist industrial city of Ostrava.Quaestiones Geographicae,31, č. 4, s. 99–112.
SLACH, O., KRTIČKA, L., RUMPEL, P. (2017): Intra-urban patterns of social disparities in Ostrava. Workshop on
social disparities in shrinking cities. Fakultät Architektur und Stadtplanung, Erfurt.
SLACH, O., MARKOVÁ, B. (2013): Governance kulturou tažené urbánní regenerace: Případová studie Černá louka
v Ostravě. Sociální studia, 10, č. 4, s. 127–142.
SMOLOVÁ, I., SZCZYRBA, Z. (2000): Large commercial centers in the Czech Republic–landscape and regionally
aspects of development (contribution to the study of the problematic). Acta Universitatis Palackianae Olomoucensis
Geographica, 36, s. 81–87.
SPAANS, M. (2004): The implementation of urban regeneration projects in Europe: Global ambitions, local matters.Jour-
nal of Urban Design,9, č. 3, s. 335–349.
SPILKOVÁ, J. (2010): Retail development and impact assessment in Czech Republic: Which tools to use?. European
Planing Studies, 18, č. 9, s. 1469–1484.
SPILKOVÁ, J. (2012): Geografie maloobchodu a spotřeby: věda o nakupování. 1. vyd. Karolinum, Praha, 245 s.
SPILKOVÁ, J., PERLÍN, R. (2010): Czech physical planning at the crossroads: Towards the regulation of large-scale
retail developments?. Environment and Planning C: Government and Policy, 28, č. 2, s. 290–303.
SPILKOVÁ, J., ŠEFRNA, L. (2010): Uncoordinated new retail development and its impact on land use and soils: A pilot
study on the urban fringe of Prague, Czech Republic. Landscape and Urban Planning, 94, č. 2, s. 141–148.
STORPER, M., MANVILLE, M. (2006): Behaviour, preferences and cities: Urban theory and urban resurgence. Urban
Studies, 43, č. 8, s. 1247–1274.
STRAKOŠ, M. (2002): Břicho Ostravy. Protimluv, 1, č. 1, s. 9–11.
STRAKOŠ, M. (2006): Bojkotuj Bauhaus: šance pro jatka! [online]. Dostupné z:
https://www.advojka.cz/archiv/2006/11/bojkotuj-bauhaus-sance-pro-jatka. [cit. 2017-11-14]
SUCHÁČEK, J. (2010): Na cestě k nové identitě: Ostrava, Katovice a Košice po roce 1989. VŠB-Technická univerzita
Ostrava, Ostrava, 130 s.
SÝKORA, L. (2001): Proměny prostorové struktury Prahy v kontextu postkomunistické transformace. In: Hampl, M.
a kol. (eds.):Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. DemoArt, Praha,
s. 127–166.
Rozmístění služeb v Česku
<44

SÝKORA, L. (2002): Global competition, sustainable development and civil society: Three major challenges for con-
temporary urban governance and their reflection in local development practices in Prague. AUC Geographica,37,
č. 2, s. 65–83.
SÝKORA, L. (2003). Suburbanizace a její společenské důsledky. Sociologický časopis, 39, č. 2, s. 217–233.
SÝKORA, L., KAMENICKÝ, J., HAUPTMANN, P. (2000): Changes in the spatial structure of Prague and Brno in the
1990s. Acta Universitatis Carolinae Geographica, 35, č. 1, s. 61–76.
SZCZYRBA, Z. (2000): Územní rozvoj maloobchodní sítě. Urbanismus a územní rozvoj. Ústav územního rozvoje, 3,
č. 1, s. 18–24.
SZCZYRBA, Z. (2005):Maloobchod v ČR po roce 1989: Vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci.
Univerzita Palackého, Olomouc, 126 s.
SZCZYRBA, Z. (2007): Olomoucké obchodní domy: komentář k otázkám geneze a současnému vývoji městské malo-
obchodní sítě. Urbanismus a územní rozvoj, 10, č. 1, s. 53–57.
TALLON, A. (2008): Mega-retail-led regeneration. Town and Country Planning, 77, s. 131–137.
TALLON, A. (2010): Urban regeneration in the UK. Routledge, New York, 352 s.
TAŞAN-KOK, T. (2006): Institutional and spatial change. In: Tsenkova, S., Nedovic-Budic, Z. (eds.): The urban mosaic
of post-socialist Europe: Space, institutions and policy. Physica-Verlag Heidelberg, New York, s. 51–70.
TIGHE, J. R., GANNING, J. P. (2015): The divergent city: Unequal and uneven development in St. Louis. Urban Geo-
graphy, 36, č. 5, s. 654–673.
TUROK, I., MYKHNENKO, V. (2007): The trajectories of European cities, 1960–2005.Cities,24, č. 3, s. 165–182.
TUROK, I. (1992): Property-led urban regeneration: Panacea or placebo?.Environment and Planning A,24, č. 3, s. 361–
379.
VAISHAR, A. (2006): Demographic prognoses for some seats in the Ostrava region. Moravian Geographical Reports,
14, č. 2, s. 16–26.
WIECHMANN, T., PALLAGST, K. M. (2012): Urban shrinkage in Germany and the USA: A comparison of transfor-
mation patterns and local strategies.International Journal of Urban and Regional Research,36, č. 2, s. 261–280.
ZUKIN, S., TRUJILLO, V., FRASE, P., JACKSON, D., RECUBER, T., WALKER, A. (2009): New retail capital and
neighborhood change: Boutiques and gentrification in New York City.City & Community,8, č. 1, s. 47–64.
Jan Ženka, Ondřej Slach a kol.
<45