ArticlePDF Available

Abstract

Potenciál turismu na Blízkém východě dosud nebyl naplněn podle mnohých kvůli politicko-bezpečnostním problémům. Bezpečnost je v odborné literatuře vskutku chápána jako jeden z nejdůležitějších faktorů turistického chování. Turismus je sice považován za velmi citlivé hospodářské odvětví, ale pro narušenou blízkovýchodní ekonomiku může představovat řešení. Nabízí se proto otázka, jak jsou image destinace a následné turistické chování vůči Blízkému východu skutečně bezpečností poznamenány. Tento článek naznačuje, že mírně až středně závažné hrozby nemusí být pro (alocentrické) turisty směrodatné.
26    
Image destinace abezpečnost
Image je pro turistickou destinaci alfou a omegou
úspěchu, jelikož představuje základní faktor urču
jící turistické chování. Před cestou ovlivňuje výběr
destinace, během cesty napomáhá k hodnocení
destinace a po návratu rozhoduje o návratu do de
stinace či o doporučení známým. Tyto informace
využívá především strana nabídky, která může dále
přispívat k tvorbě image prostřednictvím propagace
destinace (Isaac, Eid 2019).
V odborné literatuře je image destinace nejčas
těji denovaná jako „souhrn přesvědčení, myšlenek
a dojmů, jež má osoba o destinaci“ (Crompton
1979, s. 18). Teoretické modely naznačují, že z
něný souhrn utvářejí dva hlavní faktory: informační
zdroje a osobní faktory. Prostřednictvím informač
ních zdrojů se k jednotlivci informace o destinaci
dostávají. Primární informace jednotlivec získává
přímou zkušeností, sekundární pak zprostředko
vaně pomocí médií, cestovních kanceláří, státních
doporučení či od známých a přátel. Osobní faktory
zahrnují sociodemogracké charakteristiky, ces
tovní motivace a zkušenosti. Tyto faktory způsobují,
že se jednotlivci dostávají k odlišným informacím
o destinaci a přikládají jim různou váhu. Tudíž ačkoliv
může být image destinace univerzálně sdílena, různí
lidé ji vnímají odlišně.
Výzkumy se nicméně shodují, že celková image
destinace je vždy utvářena jak kognitivním hod
nocením (znalosti a intelektuální přesvědčení),
tak afektivním posouzením (emoce a pocity) ze
strany jednotlivce (Beerli, Martín 2004). Tyto dva
komponenty mohou být různě doplněny, například
o unikátní charakteristiky, jež jsou ideálním způso
bem pro rozlišování podobných destinací v myslích
jednotlivců.
Image destinace je velmi zajímavým konceptem
pro geograi. Představuje jakýsi zvláštní případ
Turismus na Blízkém východě:
skvosty nebo hrozby?
Válka v Sýrii či Jemenu, terorismus i boj proti terorismu, doutnající
izraelsko-palestinský konflikt amnoho dalších bezpečnostních hrozeb dosud
pronásleduje Blízký východ. Obyvatelé mnohdy trpí přímými dopady těchto
událostí, ale téměř vždy také nepřímo kvůli narušené ekonomice. Turismus
může představovat řešení, avšak nelimituje bezpečnostní situace i jeho rozvoj?
vnímání geograckého prostoru (Siwek 2011). Vní
mání geograckého prostoru je utvářeno obdob
nými faktory jako image destinace, avšak v turis
ticky zúženém konceptu image destinace sehrávají
menší roli objektivní charakteristiky uvažovaného
prostoru a do popředí se dostávají zprostředko
vané informace o prostoru. Jinými slovy jednotlivec
hodnotí prostor spíše neznámý, se kterým nemá
žádnou zkušenost či disponuje povrchní zkuše
ností. Obzvláště v mezinárodním turismu má tento
předpoklad zásadní důsledky. Mylné geogracké či
geopolitické představy, které mají etnocentrickou
a historicky zakořeněnou povahu, jsou možné, a to
především jako důsledek zobecňování lokální des
tinace vůči širšímu regionu (Krajňák, Vágner 2018).
Zásadní charakteristikou destinace ovlivňující
její image je bezpečnost. Všeobecně je přijímáno, že
bezpečnost v současnosti představuje jeden z nej
důležitějších faktorů při výběru destinace, jelikož
bezpečnost je jednou ze základních lidských po
třeb. Bezpečnost lze chápat jako stabilní prostředí,
ve kterém jednotlivec sleduje své cíle bez vyrušení
nebo újmy a beze strachu z takového vyrušení nebo
újmy. Terorismus, války, kriminalita a další hrozby
či rizika narušují stav bezpečnosti a stávají se pře
kážkou pro cestování. V turismu nehraje rozhodující
roli ani tak skutečný stav bezpečnosti jako spíše vní
maná bezpečnost destinace. Proto se bezpečnost
promítá do image destinace odlišně pro každého
jednotlivce, mohou vznikat mylné představy o de
stinacích a v konečném důsledku může bezpečnost
zcela změnit rozložení turistické poptávky.
Vývoj turismu naBlízkém východě
Blízký východ se dle netradičního vymezení Světo
organizace cestovního ruchu v roce 2017 podílel
na celosvětovém příjezdovém turismu 4,6 % a na
výjezdovém turismu jen 3 %, což je o něco více než
Tomáš Krajňák
Jiří Vágner
Univerzita Karlova,
Přírodovědecká fakulta,
katedra sociální geografie
a regionálního rozvoje;
tomas.krajnak@
natur.cuni.cz,
jiri.vagner@natur.cuni.cz
Poděkování
Příspěvek byl podpořen
Grantovou agenturou
Univerzity Karlovy vrámci
projektu č. 1072119
snázvem „Percepce
bezpečnosti vměstském
cestovním ruchu střední
Evropy”.
VÝZKUM, VÝVOJ AINOVACE
    27
v případě Afriky. I přes tato poměrně nízká čísla
ve srovnání s dominantními regiony Evropy, Asie
a Paci ku a Amerik zaznamenává Blízký východ v po
sledních dvou letech největší růstovou dynamiku ze
všech pěti světových makroregionů. A to jak v příjez
dovém (+10 %), tak ve výjezdovém turismu (+13 %).
Tab. 1 dokládá, že se od roku 1995 počet zahranič
ních turistů v regionu zpětinásobil, podobně jako
výjezdový turismus. Nutno ovšem podotknout, že
hlavní měrou se na tomto nárůstu nepodílejí proudy
turistů z jiných regionů, ale hlavně mobilita uvnitř
regionu, jež je typická právě pro Blízký východ.
I díky tomuto speci ku se z hlediska příjezdů za
rok 2017 na čele států v rámci zmíněného vymezení
držela Saúdská Arábie s 16 miliony turistů, z nichž
nejvíce bylo z muslimských zemí (hodnota zahrnuje
poutní cesty do Mekky). V posledních letech se na
špici derou Spojené arabské emiráty (i přesto, že
data jsou dostupná pouze za dominantní emirát
Dubaj), zejména z hlediska příjmů (21 mld. USD).
Třetím nejvýznamnějším státem je, navzdory mnoha
výkyvům v minulých letech daných zahraničněpoli
tickou i vnitropolitickou situací, Egypt. Zde jsou ale
počty turistů (8 mil.) i příjmy z turismu (8 mld. USD)
méně než poloviční ve srovnání s výše uvedenými
státy. V příjmech Egypt dotahuje i Izrael (7 mld.
USD), který je ale ve statistikách Světové organizace
cestovního ruchu uváděn v rámci Evropy. Obdobně
(v rámci Evropy) je ve statistikách zahrnuto Turecko,
nicméně jestli jej považujeme za součást Blízkého
východu, musíme hovořit o nejvýznamnější des
tinaci v tomto regionu (38 mil. turistů a 22 mld.
USD – na konci první světové desítky). Příjmy na je
den příjezd zahraničního turisty přesáhly v regionu
1 160 USD. To je zhruba celosvětový průměr, ovšem
výrazně více než v Evropě jako celku. Poslední dva
roky ukazují i nárůst mezinárodního turismu v Li
ba nonu, Bahrajnu, Jordánsku, a dokonce i na pa
lestinských územích. I nejnovější předběžné údaje
naznačují příznivý vývoj v regionu. Pro celý rok 2019
byl odhadován růst příjezdů o 6 %, což je opět více
než předpokládaný globální nárůst.
Metodika výzkumu
Za účelem zodpovězení výzkumné otázky, tedy ja
kým způsobem ovlivňuje bezpečnost turistické cho
vání Čechů vůči Blízkému východu, bylo prostřednic
tvím dotazníkového šetření získáno 306 odpovědí
českých potenciálních turistů, které de nujeme jako
osoby zajímající se rozličným způsobem o cesto
vání. Respondenti byli oslovováni na internetových
portálech s tematikou turismu. Sběr dat proběhl
v období 10. února až 20. března 2016. Výzkumu
se zúčastnili převážně tzv. alocentričtí turisté, kteří
na rozdíl od psychocentrických turistů preferují ak
tivní, neorganizované a dobrodružné cestování, rádi
objevují nová, exotická místa a kultury, a tudíž mají
i menší averzi vůči riziku. Výzkumem je prokázáno,
že tento typ turistů hodnotí bezpečnostní situaci
v destinacích pozitivněji (Krajňák, Vágner 2018).
Jeruzalém
památky
přátelská
Petra
islám
pohostinnost
Izrael
orientální
pohoda
mešity
poušť
poušť
pohostinnost
horko
dobrodružství
jiná kultura
překvapení
napě
milí lidé
exotika
mešity
jídlo klid
trhy
obezřetnost
vstřícnost
Mrtvé moře
historie
památky
chaos
moře
horská turistika
terorismus
turistika
strach
Izrael
jízda na velbloudu
vzrušující
historie
velbloud
orient
bazar
jídlo
vůně
moře
obraz/charakteristika (kognitivní)
atmosféra/nálada (afektivní)
specifická atraktivita (unikátní)
Komponenty formující image destinace
.  Hlavní prvky
utvářející image destinace
Blízkého východu podle
českých potenciálních
turistů vroce 2016. Zahr-
nuté jsou prvky uvedené
minimálně pětkrát. Zdroj
dat: vlastní šetření.
Abstract
Safety and Security of
the Middle East from the
tourist perspective.
The potential of tour-
ism in the Middle East
has not been fulfi lled,
according to many, due to
political-security issues.
Indeed, scholars regard
safety/security as one
of the crucial factors in
tourist behaviour. Despite
tourism being considered
the most sensitive
economic industry, it can
provide a solution for the
disturbed Middle Eastern
economy. Therefore, the
question arises: How
are destination images
and consequent tourist
behaviours towards the
Middle East truly aff ected
by safety/security? This
paper suggests that mildly
or moderately severe
threats do not have to be
decisive for (allocentric)
tourists.
28    
Respondenti měli za úkol zhodnotit Blízký východ,
který byl vymezen tradiční formou (státy spadající
do tohoto vymezení zobrazuje obr. 3).
Image Blízkého východu jako
destinace
Blízkovýchodní turismus podle mnohých disponuje
ohromným potenciálem díky přírodnímu a histo
rickokulturnímu bohatství, který však dosud nebyl
naplněn především kvůli řadě politickobezpečnost
ních problémů. Lze proto předpokládat, že zmíněné
prvky mohou zásadně přispívat k tvorbě blízkový
chodní image destinace. Pro potvrzení tohoto před
pokladu byli respondenti požádáni o zodpovězení tří
otevřených otázek vztahující se ke kognitivnímu,
afektivnímu a unikátnímu komponentu jimi vnímané
image destinace. Na základě tematické analýzy,
která využívá kódování a kategorizaci, bylo možné
vytyčit hlavní témata utvářející image Blízkého vý
chodu jako destinace z českého pohledu (detailněji
obr. 1).
Pro odhalení kognitivního komponentu byli re
spondenti dotázáni na obraz/charakteristiku, jež se
jim ve spojitosti s Blízkým východem jako turistickou
destinací vybaví. Kognitivní image byla na základě
odpovědí klasikována do těchto kategorií (v závor
kách četnosti): destinace (47); příroda (35); kulturní
specika (31); náboženství (26); odlišnost, exotika
(26); lidé, atmosféra (25); historie, památky (25);
gastronomie (18); bezpečnost, politika (16); počasí,
klima (15); abstraktní charakteristiky (12) a ostatní
negativní jevy (6). Z kategorie destinace byl nej
častěji uváděn Izrael jako hlavní obraz Blízkého vý
chodu. Nicméně jednoznačně nejčastěji uváděným
obrazem se stal islám z kategorie náboženství. Další
obrazy, uvedené aspoň v deseti případech, jsou
poušť, mešity, pohostinnost a horko.
Otázka dotýkající se afektivní image zkoumala
atmosféru/náladu, jež by mohli respondenti podle
svého mínění během návštěvy Blízkého východu
zažít. Nejčastěji uváděným tématem byla kategorie
nazvaná příjemní lidé (48). Přátelská atmosféra
a pohostinnost tvořící tuto kategorii pak v odpově
dích dominovaly. Ostatní témata tvořily: spokoje
nost, překvapení (40); odlišnost, exotika (35); klid,
pohoda (32); strach, obezřetnost (23); dobrodruž
ství, vzrušení (22); nebezpečí, napětí (18); chaos,
ruch (18); ostatní negativa (11); rozmanitost, roz
poruplnost (9); poznávání (8) a vůně (8). Orientální
atmosféra, zahrnutá v kategorii odlišnost, exotika,
se stala třetí nejčastěji uváděnou atmosférou.
Výraznou protichůdnost vnímání dokládají čtyři
následující nejpočetnější odpovědi – pohoda, dob
rodružství, překvapení a napětí.
Unikátní image zjišťovaná prostřednictvím do
tazování na specické atraktivity spojované s Blíz
kým východem byla tvořena nejčastěji specickým
kulturněhistorickým bohatstvím (83), dále kate
goriemi obecné kulturněhistorické bohatství (60);
aktivity (53); obecné přírodní bohatství (28); obyva
telstvo a tradice (16); specické přírodní bohatství
(11); gastronomie (11); státy (8) a temný turismus
(3). Jeruzalém (obr. 2) představuje nejčastěji zmiňo
vaný prvek unikátní image Blízkého východu, stejně
tak Petra patří k oblíbeným místům. Též památky
obecně se dostaly do popředí tohoto seznamu.
Přírodní bohatství nejčastěji reprezentovaly pouště.
Ze všech tří komponentů image destinace je
patrné, že převažují pozitivní prvky. Přátelská a po
hostinná atmosféra představuje významný prvek jak
kognitivní, tak afektivní image. Uvažování o místní
kultuře jako odlišné a exotické je ve vnímání českých
potenciálních turistů patrné, stejně tak přisuzování
významu náboženství. Obecně je respondenty kul
turněhistorickému dědictví přikládána mnohem
větší důležitost než přírodním lákadlům.
Dopad bezpečnosti naturistické
chování vůči Blízkému východu
Bezpečnostní aspekty se na tvorbě image destinace
Blízkého východu podílely z alespoň 7 %. Ačkoliv se
nejedná o vysoké číslo, je zapotřebí jej považovat
za významné, jelikož respondenti měli za úkol posu
zovat Blízký východ jako turistickou destinaci. Proto
.  Vývoj příjezdového a výjezdového turismu na Blízkém východě
vletech – (v mil. turistů)
      
příjezdy , , , , , , ,
výjezdy , , , , , , ,
Zdroj dat: World Tourism Organization ().
.  Skalní dóm
naChrámové hoře
vJeruzalémě. Zajímavá
místa vJeruzalémě si čeští
potenciální turisté spojují
sBlízkým východem
nejvíce. Foto: Tomáš
Krajňák.
    29
je výskyt odpovědí negativního charakteru pozo
ruhodný. Navíc bezpečnost se podílela na tvorbě
afektivní image (14 %) výrazně více než na tvorbě
kognitivní image (5 %), přičemž je výzkumy proká
záno, že u lokalit procházejících bezpečnostní krizí
se celková image destinace formuje spíše skrze
afektivní než kognitivní komponent.
Detailní pohled na bezpečnostní aspekty v rámci
image destinace odhaluje, že obavy panují přede
vším z terorismu či válek. Obdobné zjištění poskytují
odpovědi na otázku, které rizikové faktory odrazují
respondenty od cestování na Blízký východ. V 80 %
případů respondenti uvedli, že se jedná o politicko
bezpečnostní rizika (pouhé 1 % uvedlo, že je žádná
rizika neodrazují). Obecně je přijímáno, že tento
typ rizik nejsilněji ovlivňuje turistickou poptávku
kvůli větším negativním psychologickým dopadům,
a tak bylo předpokládáno, že obzvláště na Blízkém
východě vynikne jejich relevance oproti ostatním
rizikovým faktorům (Fialová, Nováková 2011).
Na druhou stranu určitý segment turistů může
být obdobnými riziky do destinace přilákán. V od
povědích na otázku o unikátním komponentu image
destinace si několik respondentů zvolilo za hlavní
specickou atraktivitu Blízkého východu války či ne
pokoje, které byly zařazeny do kategorie temného
turismu.
Tudíž se nabízí otázka, jak bezpečnost vstupující
do odhalených image destinace skutečně proniká
do turistického chování. Obr. 3 poukazuje na vztah
mezi touhou vycestovat do určité země Blízkého
východu a její vnímanou politickobezpečnostní
situací. Na první pohled se zdá, že touha vycesto
vat do země Blízkého východu klesá s negativněji
vnímanou politickobezpečnostní situací, avšak
pokud vyřadíme dva extrémní případy Sýrie a Iráku,
přestává toto tvrzení platit. Tudíž nelze říci, že by
bezpečnost ovlivňovala turistické chování našeho
alocentrického vzorku vůči Blízkému východu
v mírně až středně nebezpečných podmínkách, ale
pouze v extrémně nebezpečných podmínkách.
Závěr
Turismus stále více zapouští kořeny do (meziná
rodního) politického systému (Krajňák 2019). Bez
pečnost lze považovat za jedno z politických témat
úzce spjatých s turismem. Mnoho studií poukazuje
na její ústřední roli při výběru destinace. Bezpečnost
vskutku vstupuje skrze image destinace do turistic
kého chování, aak tento článek zároveň poukázal,
že její vliv není neomezený. Rozhodujícím faktorem
se jeví být samotný turista, na nějž bezpečnost pů
sobí. Psychocentričtí turisté jednoznačně přikládají
na svých cestách bezpečnosti mnohem větší význam
než turisté alocentričtí, kteří převažovali v našem
vzorku. Pokud destinace (například Írán) závisí více
na druhém typu turistů přinášejících menší nanční
obnosy, ale přímo k lokálním obchodníkům, nemusí
ani mírná až středně závažná bezpečnostní krize
utvářející negativní obraz v médiích poškodit její
turismus.
Literatura azdroje dat
B, A., M, J. (2004): Factors influencing
destination image. Annals of Tourism Research, 31(3),
657–681.
C, J. (1979): An assessment of the image of
Mexico as a vacation destination and the influence
of geographical location upon that image. Journal of
Travel Research, 17(4), 18–23.
F, D., N, A. (2011): Rizikové faktory pro
cestovní ruch. Geografické rozhledy, 21(2), 28–29.
Institute for Economics and Peace (2015): Global Peace
Index 2015. Institute for Economics and Peace
(IEP). hp://economicsandpeace.org/wp-content/
uploads/2015/06/Global-Peace-Index-Report-2015_0.
pdf (15. 8. 2 019).
I, R., E, T. (2019): Tourists’ destination image: An
exploratory study of alternative tourism in Palestine.
Current Issues in Tourism, 22(12), 1499–1522.
K, T. (2019): Cestovní ruch jako nástroj zahraniční
politiky: příklad Číny. Geografické rozhledy, 28(3),
26–29.
K, T., V, J. (2018): Politicko-bezpečnostní
rizika pro cestovní ruch: prostorová percepce Blízkého
východu potenciálními českými turisty. Geografie,
123(3), 379–405.
S, T. (2011): Percepce geografického prostoru. Česká
geografická společnost, Praha.
World Tourism Organization (2018): UNWTO Tourism
highlights: 2018 edition. United Nations – World
Tourism Organization (UNWTO), Madrid.
hps://doi.org/10.18111/9789284419876 (15. 8. 2019).
Bahrajn
Egypt Írán
Irák
Izrael
Jordánsko
Kuvajt
Omán
Katar
Sýrie
Libanon
Saúdská
Arábie Turecko
Jemen
Spojené arabské emiráty
Palestina
1
2
3
4
5
6
123456
Nebezpečnost (ø respondenti)
Touha vycestovat (ø respondenti)
velmi nízká
Stav bezpečnosti
dle Global Peace Indexu
v roce 2015
nízká
střední
vysoká
data nejsou dostupná
Přílohu (Slovní
mraky pro kognitivní,
afektivní aunikátní
image destinace Blízkého
východu dle českých
potenciálních turistů
zahrnující veškeré zmíněné
prvky rozřazené dokate-
gorií ) najdete nawebu
Geografických rozhledů.
.  Vztah mezi
vnímanou politicko-
-bezpečnostní situací
atouhou vycestovat
dozemí Blízkého východu
vroce 2016. Vyšší hodnoty
značí větší nebezpečnost
atouhu vycestovat.
Zdroj dat: Institute for
Economics and Peace
(2015); vlastní šetření.
Poznámka: Vtomto
kontextu je zaPalestinu
považováno území Státu
Palestina, tedy Západní
břeh aPásmo Gazy.
   
Tento soubor (článek) je vlastnictvím časopisu Geogracké rozhledy a podléhá
právní ochraně. Vydavatel i nakladatel časopisu si vyhrazují právo článek
zveřejňovat na webových stránkách a sociálních sítích časopisu za účelem pro-
pagace časopisu. Dílo není určeno ke komerčnímu využití. Smí se šířit, pokud
jsou korektně uvedeny údaje o autorovi, článku a jako zdroj citován časopis
Geogracké rozhledy.
... Turismus a bezpečnostní hrozby představují významně spjaté fenomény. Nejenže je bezpečí zásadní podmínkou pro úspěch turistických destinací (Krajňák, Vágner 2020), ale též turismus významnou měrou ovlivňuje míru bezpečnosti. To platí obzvláště v dnešním propojeném světě. ...
Article
Full-text available
Nemoci představují pro turismus významnou překážku. Cílem článku je nastínit jak a proč byl turismus zasažen pandemií covidu-19. Zásadní byla protiepidemická opatření zahrnující uzavření hranic a omezení volnočasového pohybu osob. Dokazují to jak data z ubytovacích zařízení, tak z turistických cílů včetně zoo, na jejichž příkladu je situace ilustrována. Největší ztráty zaznamenaly destinace závislé na mezinárodním turismu. // The effects of the pandemic on tourism and recreation. Diseases are substantial constraints for tourism. The present article aims to delineate how and why tourism has been affected by the COVID-19 pandemic. Anti-epidemic measures, including the closure of borders and restrictions on leisure mobility, were substantial. This is shown by data from accommodation establishments as well as from tourist attractions, namely zoos, which are used in the article to illustrate the situation. The highest losses were recorded by destinations dependent on international tourism.
Article
Full-text available
Safety and security aspects represent crucial factors that influence tourist behavior. This process is not always rational but rather based on perception. Tourism in the examined area of the Middle East operates in an environment of political security risks, but the region also represents some geographic and geopolitical ideas that are still absent in the Czech scientific milieu. Our research analyzes the perception of political security risks for incoming tourism in the Middle East from the perspective of potential Czech tourists. The main research tool, a questionnaire, collected data (2016) that were analyzed with the help of descriptive statistics and statistical inference. Findings indicate that potential Czech tourists spatially do not generalize risks in the Middle East. Nevertheless, an inner circle with spill-over effect can be identified. Surprisingly, results show a relatively optimistic perception of risks. Sociodemographic features, such as gender, age, and travel characteristics (especially psychographic type of tourist) play an important role in the perception.
Article
This study aims to understand how alternative tourism can contribute to the destination image of Palestine, given its negative image in the media. It proposes a framework for various destination image aspects and applies this framework in the context of alternative tourism in Palestine. It seeks to explore the key image formation factors, the perceived images of Palestine, and the post-visit behaviours of tourists who had engaged in alternative tourism in Palestine. This research contributes in fulfilling intriguing gaps in the Palestinian destination’s image literature, as well as the alternative tourism field that has emerged manifestly in Palestine. This study is exploratory in nature applying qualitative methodology by using open-ended questions in email interviews, and the interviews were analysed using thematic analysis. The empirical results proved that tourists who had visited Palestine and engaged in alternative tourism, had positive destination images, opposite to the ones portrayed in the media that show Palestine as a dangerous place to visit. Finally, this research provides academic and managerial implications.
Article
A sample of 617 student respondents was drawn from 12 universities, in different parts of the United States. Semantic differential instruments were used to measure respondents' descriptive and importance dimensions of thei.- image of Mexico. The analysis indicated major differences between the two image dimensions. Those image attributes which respondents considered to be important when considering a vacation in Mexico were related primarily to sanitation and safety. The most positive attributes respondents reported about Mexico related to climate and low costs. Measurement of respondents' descriptive image of Mexico indicated that the farther away respondents resided from Mexico, the more favorable was their image of that country as a vacation destination. Analysis indicated that the regional differences were not significant. However, significant differences were found on 12 of the 30 individual attributes which were used to measure image.
Article
The aim of this paper is to develop and empirically validate a model which explains the different factors which form the post-visit image of a destination. Based on a literature review, this will involve analyzing the relationship between the different components of the perceived image and the factors which influence its formation. These include both sources of information (primary and secondary) and stimuli influencing the forming of perceptions and evaluations of destinations pre- and post-visit, respectively, and motivation, accumulated touristic experiences and sociodemographic characteristics.RésuméLes facteurs qui influencent l’image des destinations. Le propos de cet article est de développer et de valider empiriquement un modèle qui explique les différents facteurs qui forment l’image d’une destination après la visite. En se basant sur un bilan de la litérature, on analyse la relation entre les différents éléments de l’image perçue et les facteurs qui influencent sa formation. Ces facteurs comprennent les sources d’information (de nature primaire ou secondaire) et les impulsions qui influencent la formation des perceptions et d≐s évaluations des destinations avant et après la visite, respectivement, et les caractéristiques sociodémographiques et celles de la motivation et des experiences touristiques accumulées.
Rizikové faktory pro cestovní ruch
  • D Fialová
  • A Nováková
FialoVÁ, D., NoVÁkoVÁ, A. (2011): Rizikové faktory pro cestovní ruch. Geografické rozhledy, 21(2), 28-29.
United Nations -World Tourism Organization (UNWTO)
  • T Siwek
SiWek, T. (2011): Percepce geografického prostoru. Česká geografická společnost, Praha. World Tourism Organization (2018): UNWTO Tourism highlights: 2018 edition. United Nations -World Tourism Organization (UNWTO), Madrid. https://doi.org/10.18111/9789284419876 (15. 8. 2019).