Content uploaded by Kateřina Maršíková
Author content
All content in this area was uploaded by Kateřina Maršíková on Nov 10, 2019
Content may be subject to copyright.
Publikace včetně studie byla zpracována v rámci projektu GEMINI
Společná iniciativa pro česko-německý trh práce pomocí přeshraniční profesní orientace - Číslo žádosti: 100250925
Tento projekt byl financován z Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014-2020.
PŘESHRANIČNÍ
PROFESNÍ
ORIENTACE
A KARIÉROVÉ
PORADENSTVÍ
v EUROREGIONU
Neisse-Nisa-Nysa
© švébiš - reklamní ateliér - 602 130 274
Recenze: doc. Ing. Václav Urbánek, CSc.
1. vydání, 2019
© Internationales Begegnungszentrum St. Marienthal
ISBN 978-80-87988-01-5
Publikace včetně studie byla zpracována v rámci projektu GEMINI – Společná iniciativa pro česko-německý trh práce pomocí
přeshraniční profesní orientace, číslo žádosti: 100250925 a byla vydána v českém a německém jazyce. Na tvorbě se podíleli
realizátoři projektu Střední škola a Mateřská škola, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvková organizace, saské setkávací centrum
Internationales Begegnungszentrum St. Marienthal a nezisková organizace Venkovský prostor o.p.s.
Tento projekt byl financován z Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014- 2020.
Publikation einschließlich der Analyse wurde im Rahmen des Projektes GEMINI - Eine gemeinsame Initiative für den deutsch-
tschechischen Arbeitsmarkt durch grenzüberschreitende Berufsorientierung, Antrags-Nummer: 100250925 verarbeitet und
in tschechischer und deutscher Sprache herausgegeben.
Dieses Projekt wurde aus dem Kooperationsprogramm Freistaat Sachsen – Tschechische Republik 2014- 2020 finanziert.
Přeshraniční
profesní orientace
a kariérové poradenství
v Euroregionu
Neisse-Nisa-Nysa
Shrnutí
Odborná publikace s názvem „Přeshraniční profesní orientace a kariérové poradenství
v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa“ přináší pohled na problematiku přeshraničního profes-
ního poradenství a profesní orientace v české a německé části Euroregionu Nisa. Cílem
publikace je poskytnout výchovným poradcům, pedagogům a široké odborné veřejnos-
ti ucelený informační poklad, který ulehčí středoškolákům a učňům profesní orientaci
v česko-německém příhraničí. Text je svým zaměřením a rozsahem v této oblasti jedineč-
ný. V 10 kapitolách je problematika shrnuta jak z pohledu legislativního rámce, trhu práce,
vymezení eurokompetencí, tak i praktických nástrojů využitelných odborníky při práci se
studujícími při přípravě na jejich budoucí kariéru. Struktura a obsah publikace vycházejí
z poznatků zjištěných v rámci tříletého projektu GEMINI v rámci dotazníkového šetření
realizovaného v roce 2016 a také z dalších aktivit tohoto projektu. Informace představené
v publikaci poukázaly na to, že se současná situace v přeshraničním kariérovém poraden-
ství české a německé části Euroregionu Nisa vyznačuje nedostatečně propojeným sys-
témem kariérového poradenství na národní úrovni (především v české části Euroregionu
Nisa) i v přeshraničním kontextu, na druhou stranu zájem o tuto problematiku z řad studu-
jících i pedagogů i odborných poradců je velký. K rozvoji a zlepšení výše uvedených faktorů
lze doporučit podporu aktivního působení a iniciativy ze strany středních škol a odborných
pracovníků, případně specializovaných projektů v oblasti kariérového poradenství a také
odborné publikace, mezi které patří i tato vytvořená v rámci projektu GEMINI.
Klíčová slova
Eurokompetence, kariérové poradenství, kariérový poradce, měkké dovednosti, přeshra-
niční profesní orientace, výchovný poradce, nástroje kariérového poradenství.
Summary
The publication called „Cross-border career orientation and career counselling in the
Neisse-Nisa-Nysa” – brings an overview of issues of cross-border career orientation and
professional career counselling in Czech and German part of the Euroregion Nisa. The
aim is to help guidance counsellors, teachers and wide professional audience to get
comprehensive set of information which help to support mainly secondary school stu-
dent in there cross-border career orientation in Czech- German border areas.
The text is unique in its specialisation and its extend. In 10 chapters, there is the topic su-
mmarized from the point of view of legislation frame, labour market, setting of eurocom-
petencies and also brining tools for professionals to support students in their preparation
for future career in Czech and German part of the Nisa Euroregion. The structure and the
content of this book come out from findings of 3-year project GEMINI and mainly from
the survey which was carried out at the beginning of the project. Information in this pub-
lication pointed out that current system of in cross-border career counselling and also on
the national level (and mainly in the Czech part of the Euroregion Nisa) is not connected
systematically, on the other hand a high interest of students and professionals was con-
firmed. To support a development and an improvement of these factors we recommend
initiatives of professionals, secondary schools, projects and specialised publications in
the cross border context including this publication created within the GEMINI project.
Klíčová slova
Eurocompetences, career counselling, career counsellor, soft skills, cross-border career
orientation, guidance counsellors, tools of career counselling.
Zusammenfassung
Die Fachpublikation mit dem Titel „Grenzüberschreitende Berufsorientierung und Karri-
ereberatung in der Euroregion Neiße-Nisa-Nysa“ bietet einen Überblick über die Proble-
matik der grenzüberschreitenden Berufsberatung und Berufsorientierung im tschechischen
und deutschen Teil der Euroregion Neiße. Ziel der Publikation ist es, den Erziehungsberatern,
Pädagogen und dem breiten Fachpublikum eine komplexe Informationsgrundlage zu bie-
ten, die den Schülern der Sekundarstufe II und den Auszubildenden die Berufsorientierung
im deutsch-tschechischen Grenzraum erleichtert. Hinsichtlich seiner Ausrichtung und sei-
nes Umfangs ist der Text in diesem Bereich einzigartig. In 10 Kapiteln wird die Problematik
sowohl hinsichtlich des legislativen Rahmens, des Arbeitsmarktes und der Denition von
Eurokompetenzen, als auch hinsichtlich der praktischen Instrumente zusammengefasst, die
von Experten bei ihrer Arbeit mit den Schülern und Studierenden bei der Vorbereitung auf
ihre künftige Karriere genutzt werden können. Die Struktur und der Inhalt der Publikation
basieren auf den Erkenntnissen, die im Zuge des dreijährigen Projektes GEMINI im Rahmen
einer im Jahr 2016 durchgeführten Umfrage sowie aus weiteren Aktivitäten dieses Projekts
erhalten wurden. Die in der Publikation vorgestellten Informationen wiesen darauf hin, dass
die gegenwärtige Situation in der grenzübergreifenden Karriereberatung des deutschen und
tschechischen Teils der Euroregion Neiße durch ein unzureichend verknüpftes Karrierebe-
ratungssystem auf nationaler Ebene (vor allem im tschechischen Teil der Euroregion Neiße)
sowie im grenzübergreifenden Kontext gekennzeichnet ist, dass das Interesse an dieser Pro-
blematik seitens der Schüler und Studierenden sowie Pädagogen und Fachberater ande-
rerseits groß ist. Zur Entwicklung und Verbesserung der oben genannten Faktoren sind eine
Förderung der aktiven Tätigkeit und Initiative seitens der Sekundarschulen und Fachkräfte,
gegebenenfalls spezialisierter Projekte im Bereich Karriereberatung sowie Fachpublikatio-
nen zu empfehlen, zu denen auch diese im Rahmen des Projektes GEMINI erstellte gehört.
Schlüsselworte
Eurokompetenzen, Karriereberatung, Karriereberater, Soft-Skills, grenzüberschreitende
Berufsorientierung, Erziehungsberater, Instrumente der Karriereberatung.
SHRNUTÍ / ZUSAMMENFASSUNG / SUMMARY
Shrnutí
02-03
SHRNUTÍ/
ZUSAMMENFASSUNG/
SUMMARY
1 SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V ČR A V NĚMECKU 14
1.1 PROFESNÍ ORIENTACE A KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ V ČR 14
1.1.1 Oblasti (aktivity) v rámci kariérového poradenství) v ČR 15
1.1.2 Instituce podporující informace o přeshraničním zaměstnávání
a kariérovém poradenství v Libereckém kraji 19
1.1.3 Systémové problémy kariérového poradenství 20
1.2 SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC PORADENSTVÍ V SASKU 20
1.2.1 Instituce a legislativní rámec podporující profesní orientaci a kariérové
poradenství v Sasku 20
1.3 NEJDŮLEŽITĚJŠÍ AKTÉŘI PROFESNÍ ORIENTACE V SASKU A JEJICH ÚKOLY 23
1.3.1 Příklady projektů Euroregionu NISA 26
1.4 SHRNUTÍ POZNATKŮ Z OBLASTI INSTITUCIONÁLNÍHO RÁMCE PROFESNÍ
ORIENTACE V ČR A NĚMECKU 26
2 INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC PŘI STUDIU, PRAXI ČI PRÁCI V ZAHRANIČÍ 28
2.1 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ A DAŇOVÁ POVINNOST PŘI PRÁCI V ZAHRANIČÍ 28
2.2 KVALIFIKACE A VZDĚLÁNÍ 31
2.3 RIZIKA PLYNOUCÍ PRO ZAMĚSTNAVATELE PŘI ZAMĚSTNÁVÁNÍ
ZAHRANIČNÍCH PRACOVNÍKŮ 31
2.4 MODELOVÁ SITUACE PRO PŘESHRANIČNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ 32
3 PŘEDSTAVY ŽÁKŮ A STUDENTŮ O BUDOUCÍM POVOLÁNÍ A KARIÉŘE 34
3.1 VOLBA DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ A PROFESNÍ DRÁHY POHLEDEM ŽÁKŮ STŘEDNÍCH ŠKOL 34
3.2 PRŮZKUM PŘIPRAVENOSTI STUDENTŮ NA VOLBU BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ
V LIBERECKÉM KRAJI V RÁMCI PROJEKTU GEMINI 35
3.3 ZDROJE VLIVŮ A INFORMACÍ PŮSOBÍCÍCH NA KARIÉROVÉ ROZHODOVÁNÍ 37
3.4 PROBLÉMY A PŘEKÁŽKY VOLBY DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ A PROFESNÍ DRÁHY 38
3.5 ZNALOSTI ŽÁKŮ ZE SVĚTA PRÁCE A PODNIKŮ 39
3.6 POSTOJE STUDENTŮ K PŘÍPADNÉMU ZAHRANIČNÍMU SMĚŘOVÁNÍ BUDOUCÍ
PROFESE ČI STUDIA 39
3.7 SHRNUTÍ POZNATKŮ V OBLASTI PŘEDSTAV STUDENTŮ O BUDOUCÍM POVOLÁNÍ 40
4 EUROREGIONÁLNÍ KOMPETENCE ŽÁKŮ V ERN A OČEKÁVÁNÍ A POŽADAVKY
ZAMĚSTNAVATELŮ 42
4.1 BUDOVÁNÍ EUROREGIONÁLNÍCH KOMPETENCÍ V RÁMCI VZDĚLÁNÍ
NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH 42
4.2 JAZYKOVÁ VYBAVENOST: NEDOSTATEČNÁ ZNALOST NĚMČINY 44
4.3 JAZYKOVÁ VYBAVENOST NA STRANĚ STUDENTŮ 44
4.4 OČEKÁVÁNÍ A POŽADAVKY ZAMĚSTNAVATELŮ STRAN JAZYKOVÉ VYBAVENOSTI 44
4.5 PŘEDSTAVY STUDENTŮ A ABSOLVENTŮ O BUDOUCÍM ZAMĚSTNÁNÍ 45
4.6 OČEKÁVÁNÍ A POŽADAVKY ZAMĚSTNAVATELŮ STRAN ODBORNÝCH
ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ 46
4.7 OBLASTI A ÚKOLY PRO VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM 47
4.8 SHRNUTÍ DOPORUČENÝCH ZPŮSOBY PRO BUDOVÁNÍ
EUROREGIONÁLNÍCH KOMPETENCÍ 48
5 PROČ PRACOVAT V EUROREGIONU NISA: EKONOMICKÁ SITUACE 50
5.1 EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA EUROREGIONU NISA 51
5.2 SITUACE NA TRHU PRÁCE V EUROREGIONU NISA 53
6 KOMPARACE ČESKÉHO A NĚMECKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU 60
6.1 INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC 60
6.2 STUPNĚ VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU 60
7 BEST PRACTICE – PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE VE FORMĚ PROJEKTŮ, AKTIVIT A MATERIÁLŮ 66
7.1 PŘESHRANIČNÍ PROJEKTY V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ 66
7.2 PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE STŘEDNÍCH ŠKOL A PODNIKŮ 67
7.3 PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE STŘEDNÍCH ŠKOL A PODNIKŮ – VYBRANÉ PŘÍKLADY
DOBRÉ PRAXE (BEST PRACTICE) 68
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická v Liberci (SZŠ/VOŠZ) 68
Rodinná rma HAVLAT – zkušenosti německé rmy s českými učni 69
CiS, 1. škola pro mistry, Jizerské hory 70
Střední průmyslová škola, Česká Lípa 71
Elbezeit GmbH a Střední hotelová škola v Teplicích 72
7.4 PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE A INSPIRACE Z REGIONU FRANCOUZSKO-NĚMECKÉHO
POHRANIČÍ 73
7.5 PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE SPOLUPRÁCE PODNIKU A VYSOKÉ ŠKOLY 73
Využití programu KIA studium ve rmě EWM HIGHTEC WELDING s.r.o. 73
7.6 MOŽNOSTI ZÍSKÁNÍ INFORMACÍ O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI 75
7.7 DOPORUČENÍ A AKČNÍ KROKY PRO PARTNERSTVÍ ŠKOL A PODNIKŮ 76
8 AKTIVITY PODPORUJÍCÍ PROFESNÍ ORIENTACI ŽÁKŮ A STUDENTŮ V EUROREGIONU NISA 78
8.1 DĚTSKÁ UNIVERZITA 78
8.2 PROJEKT KAPO (SYSTÉM KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ) 79
8.3 STUDY VISIT – STUDENTSKÝ DEN – EURES 80
8.4 PROGRAM UNIVERZITA NISA NA EKONOMICKÉ FAKULTĚ TUL V LIBERCI 80
8.5 KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ NA TUL 81
8.6 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ AKTIVIT PODPORUJÍCÍCH PŘÍPRAVU DĚTÍ A STUDENTŮ
NA BUDOUCÍ KARIÉRU 81
9 NÁSTROJE PRO BEZPLATNÉ KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ V ČR A V NĚMECKU 82
9.1 VYBRANÉ NÁSTROJE V ČR 82
9.1.1 Jak na životopis – tipy a rady 86
9.1.2 Jak na motivační dopis – tipy a rady 88
9.2 VYBRANÉ NÁSTROJE V RÁMCI PŘESHRANIČNÍ PROFESNÍ ORIENTACE V NĚMECKU 88
9.2.1 Složka žádosti o zaměstnání v Německu 94
9.2.2 Shrnutí nástrojů profesní orientace v ČR a Německu 98
10 INTERAKTIVNÍ AKTIVITY VYUŽITELNÉ PRO ROZVOJ VYBRANÝCH
EUROREGIONÁLNÍCH KOMPETENCÍ 100
10.1 TEMATICKÉ OKRUHY AKTIVIT 101
10.2 STRUKTURA INFORMACÍ U JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT 102
10.3 JAK POSTUPOVAT PŘI REALIZACI AKTIVIT 103
10.4 ZPĚTNÁ VAZBA 104
10.5 ÚČINNOST AKTIVIT 105
ZÁVĚR 142
Obsah
Obsah
04-05
OBSAH
Tabulka 1: Komparace sociálního zabezpečení v Německu, Polsku a ČR (2018) 30
Tabulka 2: Porovnání euroregionálních kompetencí a očekávání zaměstnavatelů 43
Tabulka 3: Obecná charakteristika Euroregionu Nisa (k 31. 12. 2017) 50
Tabulka 4: Podniky podle oboru činnosti v Euroregionu Nisa 51
Tabulka 5: Podniky podle počtu zaměstnaných (v % z celkového počtu podniků)
v Euroregionu Nisa 52
Tabulka 6: Počet zaměstnaných dle sektorů národního hospodářství (v tis.) 53
Tabulka 7: Struktura zaměstnanosti v Sasku dle státní příslušnosti,
oborového členění a náročnosti vykonávané profese (k 30. 06. 2017) 54
Tabulka 8: Struktura zaměstnanosti v Bavorsku dle státní příslušnosti,
oborového členění a náročnosti vykonávané profese (k 31. 03. 2017) 55
Tabulka 9: Podíl přeshraničních pracovníků z Čech a Polska na celkovém počtu
pendlerů (v %, k 30. 09. 2018) a celkové nezaměstnanosti (září 2018) 58
Tabulka 10: Finanční náročnost podpory KIA – studia 75
Tabulka 11: Přehled škol zúčastněných v šetření GEMINI 153
Tabulka 12: Typy informací poskytované školami v oblasti
kariérového poradenství 154
Tabulka 13: Forma podpory studentům při studiu v zahraničí 155
Tabulka 14: Oblasti vyžadující podporu v rámci kariérového poradenství 157
Tabulka 15: Dostupnost informací o budoucím povolání 159
Tabulka 16: Důvody pro zájem o práci v zahraničí 161
Obrázek 1: Aktéři poskytující/podporující profesní orientaci a kariérové
poradenství v ČR 16
Obrázek 2: Hlavní aktéři profesní orientace v Sasku 23
Obrázek 3: Logo EURES TriRegio 25
Obrázek 4: Oblasti problémů při volbě další profesní dráhy 40
Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti v Euroregionu Nisa podle okresů (k 31. 12. 2014) 56
Obrázek 6: Míra nezaměstnanosti mladých pod 25 let v Euroregionu Nisa
podle okresů (k 31. 12. 2014) 57
Obrázek 7: Výše minimální a průměrné hrubé měsíční mzdy v Německu,
Polsku a ČR (v EUR, k 01. 01. 2016) 59
Obrázek 8: Struktura českého vzdělávacího systému 61
Obrázek 9: Struktura německého vzdělávacího systému 63
Obrázek 10: Struktura saského vzdělávacího systému 64
Obrázek 11: Nabídka aktivit dětské univerzity 79
Obrázek 12: Příklady podpory profesní orientace 82
Obrázek 13: Bezplatné poradenství pro profesní orientaci 83
Obrázek 14: Ukázka webové stránky Infoabsolvent 84
Obrázek 15: Ukázka webové stránky Co umím 85
Obrázek 16: Ukázka webové stránky Národní soustava povolání 85
Obrázek 17: Základní údaje ve strukturovaném životopise 87
Obrázek 18: Logo Girls‘Day 92
Obrázek 19: Logo Boys‘Day 93
Obrázek 20: Rejstřík aktivit pro rozvoj euroregionálních kompetencí 101
Obrázek 21: Jednotlivé fáze aktivit pro rozvoj kompetencí 104
Obrázek 22: Zájem studentů o informace o práci v zahraničí 156
Obrázek 23: Plány studentů po ukončení SŠ 158
Obrázek 24: Vlivy na budoucí plány studentů SŠ 160
Obrázek 25: Ochota studentů SŠ pracovat v zahraničí 161
Obrázek 26: Zdroj informací pro studenty SŠ o práci v zahraničí 162
Seznamy
Seznam
06-07
SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ
AVPO ČR Asociace veřejně prospěšných organizací v ČR
AVŠP Asociace vysokoškolských poradců
BA Spolková agentura práce
BIZ Profesní informační centra (Berufsinformationszentren)
CAWI Computer Assisted Web Interviewing
CEKAS Centrum pro kvalitu a standardy v sociálních službách
CV Curriculum vitae
č. Číslo
ČAKP Česká společnost pro rozvoj kariérového a HR poradenství
ČR Česká republika
ČSI Česká školní inspekce
ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení
ČŠI Česká školní inspekce
DE Deutschland
DVKA Deutsche Verbindugsstelle Krankenversicherung
EC European Comission
EHP Evropský hospodářský prostor
ELGPN European Lifelong Guidance Policy Network
EQF European Qualification Framework
ERN Euroregion Nisa
ES Evropské společenství
EU Evropská unie
EURES Evropské služby zaměstnanosti
FR Francie
GAČR Grantová agentura České republiky
GEMINI GEMeinsame INItiative für den tschechisch-deutschen Arbeitsmarkt
durch grenzüberschreitende Berufsorientierung
HR Human Resources
IPS Informační poradenské středisko
ISP
KIA Kooperatives Studium mit entegrierter Ausbildung
KP Kariérov poradeství
KP Kariérové poradenství
LK Liberecký kraj
MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
N Německo
NPF Národní poradenské fórum
NSP Národní soustava povolání
NVF Národní vzdělávací fond
o.s. Občanské sdružení
OPVK Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost
OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná
r. Rok
SMK Saské státní ministerstvo vzdělanosti
SOU Střední odborné učiliště
SPŠ Střední průmyslová škola
s.r.o. Společnost s ručením omezeným
SŠ Střední škola
SŠ Střední škola
SZŠ Střední zdravotnická škola
SZŠ Střední zdravotnická škola
TUL Technická univerzita v Liberci
ÚP Úřad práce
ÚP Úřad práce
UZS ČR Unie zaměstnaneckých svazů v ČR
VOŠZ Vyšší odborná škola zdravotnická v Liberci
VŠ Vysoká škola
ZAV Zentrale Auslands - und Fachvermittlung
ZŠ Základní škola
Seznam zkratek
Seznam
08-09
SEZNAM ZKRATEK
Vážení pedagogové,
výchovní a kariéroví poradci, odborníci,
publikace, kterou jste právě otevřeli, je závěrečným výstupem tříletého česko-němec-
kého projektu GEMINI zaměřeného na podporu česko-německého trhu práce pomocí
přeshraniční profesní orientace.
Projekt probíhal v letech 2016 – 2019 v české a německé části Euroregionu Neisse –
Nisa- Nysa ve spolupráci třech organizací. Na české straně ho realizovala Střední škola
a Mateřská škola, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvková organizace, a obecně prospěšná
společnost Venkovský prostor. Německým partnerem bylo Mezinárodní setkávací stře-
disko (Internationales Begegnungszetrum) St. Marienthal v saském Ostritzu.
Při vytváření publikace jsme vycházeli z poznatků jednotlivých projektových aktivit.
Odborná stránka čerpala z úvodní studie, která se uskutečnila na počátku projektu
v roce 2016 mezi žáky a učiteli na vybraných středních školách v Libereckém kraji. Hlavní
inspirací se pro nás stala témata a výstupy diskuzí z šesti česko-německých workshopů,
do nichž se zapojili pedagogové, kariéroví a výchovní poradci a multiplikátoři zabývající
se problematikou volby budoucí profese a pracovního uplatnění v příhraničním euroregi-
onu. Podkladem nám bylo i 26 seminářů pro žáky. Do těch se zapojilo přes 700 českých
a německých studentů středních škol a učilišť.
Snahou autorů a realizačního týmu je poskytnout Vám, učitelům, ředitelům škol, výchov-
ným a kariérovým poradcům a široké odborné veřejnosti, ucelený a přenositelný nástroj
obsahující informace o možnostech profesního vzdělávání v euroregionu v souvislosti
s otevřeným pracovním a hospodářským trhem a shrnout předpoklady pro spolupráci
mezi Čechy a Němci při volbě povolání. To vše v souladu s naplňováním hlavního cíle
projektu a tím je příprava mladých lidí na možnosti a perspektivy příhraničním trhu práce
Euroregionu Nisa.
Podklad, který vás provede odborně, ale i metodicky otázkami přeshraničního kariérové-
ho poradenství, napomůže středoškolákům a učňům v profesní orientaci na česko-ně-
mecké hranici. Naše pomůcka je ojedinělým nástrojem pro Vaši práci se žáky a základ-
ním východiskem pro jejich budoucí profesní uplatnění.
Předmluva k publikaci
Předmluva
10-11
PŘEDMLUVA
Ráda bych za celý projektový tým poděkovala všem, kteří se zasloužili o úspěšný průběh
projektu. Od projektových partnerů přes autory vlastní publikace až po učitele a žáky
všech zapojených škol.
Projekt GEMINI – Společná iniciativa pro česko-německý trh práce pomocí přeshraniční
profesní orientace, číslo žádosti: 100250925 finančně podpořil program pro přeshraniční
spolupráci mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko pro roky 2014 – 2020.
Kateřina Tandlerová
Hlavní manažerka projektu
Oblast kariérového poradenství (KP) a profesní orientace je důležitým tématem součas-
nosti. Problematikou se zabývají nejen vzdělávací instituce na všech úrovních školství
v ČR, ale také celá řada poradenských subjektů, firem i jednotlivců. Klíčové je propojení
priorit v oblasti profesní orientace s potřebami trhu práce a firemním prostředím. Cílem
kariérového poradenství je především podpořit poradenství v oblasti vzdělávání, uplat-
nění na trhu práce a směřování rozvoje osobnosti.
Jak ukazují zkušenosti odborníků zapojených do tématu kariérového poradenství a jak
vyplývá také ze zjištění tříletého projektu GEMINI, v České republice chybí komplexní
a legislativně ukotvený rámec podpory těchto aktivit. Studující tak hledají velmi často
informace především u svých rodičů a na internetu a výchovné/kariérové poradce kon-
taktují mnohem méně, a to především v oblasti poradenství studijního. Uvedené sku-
tečnosti byly důvodem pro vznik této odborné publikace, která se tématem kariérového
poradenství a profesní orientace zabývá komplexně.
Předkládaná odborná publikace uchopuje téma profesní orientace a kariérového po-
radenství v přeshraničním kontextu České republiky a Německa, konkrétně především
s ohledem na potřeby a dění v české a německé části Euroregionu Nisa. Významným
a výchozím podkladem pro tvorbu této publikace bylo zmapování současného stavu
a potřeb přeshraniční profesní orientace z pohledu studentů vybraných středních škol
a odborníků na středních školách v Libereckém kraji (výchovných poradců a ředitelů
škol) prostřednictvím šetření realizovaném v roce 2016. Údaje vycházejí ze zjištění prů-
zkumu, který byl realizován v úvodu projektu GEMINI v roce 2016 některými z autorů této
publikace. Informační podporou a podkladem pro strukturování informací byla výchozí
studie (výzkumná zpráva) zpracována z tohoto průzkumu v roce 2016 (Maršíková a kol.,
2016).
Cílem publikace je přinést výchovným poradcům, pedagogům a široké odborné veřej-
nosti ucelený informační podklad, který ulehčí středoškolákům a učňům profesní orien-
taci v česko-německém příhraničí. Publikace je jedinečná svým zaměřením, poskytuje
informace o klíčových otázkách kariérového poradenství a využívání nástrojů KP v pře-
shraničním kontextu. Téma přibližuje komplexně z pohledu legislativního a institucio-
nálního rámce, ale navíc je doplněna o konkrétní příklady dobré praxe a o představení
vybraných nástrojů podporujících práci odborníků se studenty.
Odborná publikace v první, obecné části, srovnává systém a rozdíly kariérového pora-
denství v Česku a Sasku a vymezuje klíčové eurokompetence. Zaměřuje se také na ob-
last podpory informovanosti studentů v oblasti jejich profesního rozvoje a přináší příkla-
dy dobré praxe ve spolupráci mezi školami a firmami v rámci Euroregionu Nisa. V další
části nabízí text mimo jiné informační podporu a rady pro psaní životopisu tak, jak ho
vyžadují čeští a němečtí zaměstnavatelé a přináší ukázky aktivit a nástrojů, které je mož-
né pro rozvoj kariéry v přeshraničním kontextu využít.
Didakticko-metodická kapitola v závěru publikace má podnítit uživatele z řad odbor-
né veřejnosti k aktivitám pro rozvoj významných euroregionálních kompetencí studentů
a dává návod pro práci odborníka (výchovného, kariérového poradce) a studujících.
Metodická východiska a postupy použité v publikaci
Cílem publikace je zmapovat problematiku komplexně. Potřeba podpořit témata karié-
rového poradenství a profesní orientace v přeshraničním kontextu vyšla z výsledků dvou
realizovaných šetření (mezi studujícími a zástupci SŠ v Libereckém kraji) v rámci projektu
GEMINI. Cílem bylo zmapovat oblast kariérového poradenství, přeshraničního kariérové-
ho poradenství a profesní orientace ve vybraných středních školách Libereckého kraje.
Primární data z tohoto šetření sebraná metodou CAWI byla podpořena sběrem kvalita-
tivních dat prostřednictvím odborných workshopů s odborníky z praxe. Klíčová zjištění
potřeb kariérového poradenství jsou přestavena v příloze I této publikace. Šetření probí-
halo na 13 vybraných středních školách Libereckého kraje v září a říjnu 2016. Celkově se
ho zúčastnilo 444 studentů a 17 respondentů z řad managementu a odborných poradců
středních škol. V rámci kapitol byla při práci s odbornými texty využita celá řada metod
a postupů (např. analýza, komparace, syntéza) pro zpracování teoretických podkladů,
a to s využitím poznatků získaných sběrem primárních a sekundárních dat v české i ně-
mecké části Euroregionu Nisa. Sdílení informací a zkušeností odborníků v české i němec-
ké části projektu umožňuje komparovat a potřeby oblast KP a profesní orientace v těchto
dvou regionech.
Klíčová zjištění a výsledky ukázaly potřebu systematizovat podporu v rámci profesní
orientace a byly použity jako stěžejní informace pro strukturu a obsahovou náplň této
publikace.
Úvod
Úvod
12-13
ÚVOD
Cílem této kapitoly je přehledně shrnout aktivity v oblasti podpory profesní orientace
a kariérového poradenství žáků základních a studentů středních škol. Kapitola předsta-
vuje aktivity v České republice (ČR) se zaměřením na Liberecký kraj (LK) a v Německu
s důrazem na region Sasko.
1.1 Profesní orientace a kariérové poradenství v ČR
Kariérové poradenství je systém poradenských služeb, jejichž cílem je pomáhat jednot-
livcům jakéhokoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby
zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života. Jsou to mj. aktivity realizované
ve školách, které mají pomoci studentům ujasnit si vlastní kariérní cíle a porozumět světu
práce.
Pod kariérové poradenství lze zahrnout individuální nebo skupinové poradenství zamě-
řené na volbu vzdělávací a profesní dráhy, volbu prvního zaměstnání, změnu zaměstná-
ní, návrat do pracovního procesu. Tento komplex představuje služby jak pro jedince, kteří
ještě nevstoupili na trh práce, tak pro uchazeče o zaměstnání, kteří si zaměstnání právě
hledají, stejně jako pro ty, kteří jsou právě zaměstnáni (Institut vzdělávání a poradenství,
2018).
Profesní orientace je chápána jako proces, ve kterém se zvažují profesní alternativy
s ohledem na vlastní možnosti, dovednosti a preference a ve kterém se vybírá profese
v rámci možností nabízených okolní společností. Profesní orientace není jen jednorázo-
vou událostí, ale je to proces zvažování různých povolání, který trvá roky (Mosberger,
B. a kol., 2013).
V současné době se v ČR kariérovému poradenství (KP) věnuje řada neziskových organi-
zací, komerčních subjektů a zejména stovky středních a základních škol, ve kterých rea-
lizují kariérové poradenství učitelé a výchovní poradci ve spolupráci se zástupci pedago-
gicko-psychologických poraden. Přesto se ukazuje, že Česká republika nemá dostatečně
systematizovaný a provázaný systém kariérového poradenství na úrovni středních škol
a tyto služby nejsou žáky středních škol příliš využívány. V rámci Paktu zaměstnanosti
Libereckého kraje byla identifikována klíčová témata pro rozvoj kariérového poradenství
na úrovni středních škol (SŠ) oblasti, které by mohla podpořit kvalitu KP.
Jedná se o oddělení činností výchovného a kariérového poradce, podpora spolupráce
v týmu (kariérový poradce, výchovný poradce, školní psycholog, ostatní učitelé), podpo-
ra spolupráce s ÚP, firmami či metodická podpora v podobě publikací či pracovních listů
(Matuszná a kol., 2018).
Legislativní rámec v oblasti kariérového poradenství v ČR je tvořen vyhláškou ze dne
2. června 2016, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb. odst. 2 o poskytování poradenských
služeb ve školách a (školských) poradenských zařízeních a rozhodnutím Rady Evropské
unie z 12. 07. 2005 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2005/600/
ES) ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška nevymezuje rozsah povinné podpory
kariérového poradenství.
1.1.1 Oblasti (aktivity) v rámci kariérového poradenství) v ČR
Kariérové poradenství představuje pomoc při rozhodování o další vzdělávací a profesní
cestě cílových skupin. Spočívá především v:
• poradenství v oblasti vzdělávání (jaká škola, jaké podmínky přijetí),
• poradenství při uplatnění na trhu práce (současné i předpokládané nabídky,
podmínky přijetí do zaměstnání, možnosti školení, rekvalifikace),
• ve stanovení možností směru rozvoje osobnosti, v závislosti na charakterových
vlastnostech (HK ČR, 2016).
Kariérové poradenství je určeno především:
• žákům základních škol a absolventům středních škol, odborných učilišť, vysokých
škol, kteří vstupují poprvé na trh práce,
• ostatním osobám, které o práci přišly nebo uvažují o změně zaměstnání.
Předmětem kariérového poradenství na školách je zpravidla rozhodování o volbě studia,
tj. oboru vzdělání a školy. Dalším významným okruhem je s volbou studia spojená volba
povolání a vstup ze školy na trh práce. K této základní problematice lze přiřadit další dílčí
témata jako např. předčasné odchody ze školy, studium při práci atd.
Pro studenty středních škol, kteří hledají radu ohledně budoucí kariéry, existuje celá řada
možností, kde tyto informace nalézt. Přehled kontaktních osob pro oblast kariérového
poradenství přináší následující Obrázek 1.
1. SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V ČR A V NĚMECKU
1.
14-15
SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC
KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ
V ČR A V NĚMECKU
1.
Jednu z největších, i když ne zcela formalizovanou síť v oblasti kariérového poradenství,
tvoří právě poradci na základních a středních školách. Ve většině základních a středních
škol je minimálně jeden odborný pedagogický pracovník, který se zabývá poradenstvím.
Zpravidla jde o pozici s označením výchovný poradce, což na úrovni SŠ v Libereckém
kraji potvrdily i výsledky dotazníkového šetření mezi vybranými SŠ představené v pří-
loze A. Praxe ukazuje, že v oblasti formálního kariérového poradenství na SŠ v ČR hrají
klíčovou roli právě výchovní poradci. Jejich zapojení do oblasti KP spočívá především
v individuálním a skupinovém poradenství k volbě povolání žákům i zákonným zástup-
cům, koordinace mezi hlavními oblastmi kariérového poradenství, kariérovým vzdělá-
váním a diagnosticko-poradenskými činnostmi zaměřenými na volbu vzdělávací ces-
ty, spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, zajišťování skupinových návštěv
v poradenských střediscích úřadů práce a podpora šetření k volbě povolání.
Jak uvádějí předchozí studie, v poslední době školy rozšiřují nabídku poradenských slu-
žeb a nabízeny jsou i služby v oblasti kariérového poradenství. Buď dochází přímo k roz-
šíření poradenské nabídky od převážně výchovného ke kariérovému poradenství, nebo
jde pouze o změnu v užívání pojmů, které stávající služby školního poradce označují
(Drahoňovská a Eliášková, 2011). U respondentů SŠ v Libereckém kraji výsledky ukázaly,
že tato činnost je zahrnuta pod aktivity výchovných poradců a velmi často se jejich
aktivity omezují nebo zaměřují především na poradenství v oblasti volby dalšího vzdělání,
ne příliš provázané s budoucí kariérou (viz příloha A).
Mezi hlavní organizace zajišťující kariérové poradenství v ČR patří:
Národní poradenské fórum (NPF) - poradní orgán pro MŠMT a MPSV v oblasti karié-
ro-vého poradenství včetně členů koordinační skupiny NPF a přehledu poskytovatelů
poradenství v ČR.
Národní vzdělávací fond (NVF) - obecně prospěšná společnost, jejímž cílem je pod-
porovat rozvoj a restrukturalizaci lidských zdrojů v souladu s požadavky ekonomických
a sociálních reforem v ČR. Společnost podporuje například zaměstnanost či rozvoj po-
radenských služeb u nás.
Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání – je analytickým útvarem NVF, který
predikuje vývoj trhu práce, kvalifikační předpoklady a problematiku vzdělávání v návaz-
nosti na ekonomický vývoj v ČR. Hlavní výstupy práce útvaru jsou expertizy pro MŠMT,
MPSV. Evropskou komisi a OECD.
Centrum pro kvalitu a standardy v sociálních službách (CEKAS) - je založen jako sou-
část NVF a realizuje a podporuje projekty v sociální oblasti. Poskytuje vzdělávací progra-
my akreditované MPSV.
Asociace vysokoškolských poradců, o.s. (AVŠP) - uskupení vysokoškolských kariéro-
vých a výchovných poradců VŠ v ČR; člen koordinační skupiny NPF.
Asociace veřejně prospěšných organizací v ČR (AVPO ČR) - prosazuje transparentnost
a spolehlivost v neziskovém sektoru; přispívá k modernizaci neziskového sektoru.
Dům zahraniční spolupráce – je příspěvková organizace zřízená MŠMT, která má
na starosti mezinárodní programy a realizuje aktivity vztahující se k podpoře vzdělávání
v ČR (středisko – program Euroguidance).
Centrum Euroguidance – centrum vytvořené Evropskou komisí za účelem sladění růz-
norodých přístupů k poradenství v Evropě. Hlavním cílem je výměna zkušeností v oblasti
zavádění a realizace poradenství v Evropě. Realizuje informační a vzdělávací aktivity pro
poradce zejména v oblasti kariérového poradenství a tím podporuje rozvoj kariérového
poradenství v ČR.
Fond dalšího vzdělávání - příspěvková organizace MPSV, která se zaměřuje na aktivity
dalšího profesního vzdělávání, které povedou k lepší uplatnitelnosti občanů ČR na trhu
práce.
1. SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V ČR A V NĚMECKU
16-17
Obrázek 1: Aktéři poskytující/podporující profesní orientaci a kariérové poradenství v ČR
Zdroj: Infoabsolvent (2016), vlastní zpracování
Výchovný
poradce
Školní
psycholog
Třídní učitel
Rodič
Poradce
na úřadu práce
Pracovník centra
kariérového poradenství
Pracovník pedagogicko-
psychologické poradny
Aktéři profesní
orientace v ČR
1.
Katalog poradců – on-line katalog poradců včetně jejich osobních profilů a video
prezentací pro Karlovarský kraj, Vysočinu, Jihomoravský kraj, Olomoucký a Zlínský kraj,
který v rámci projektu „pracovní návyky“ vytvořil Fond dalšího vzdělávání.
Unie zaměstnaneckých svazů ČR (UZS ČR) - sdružuje zaměstnanecké svazy například
z oblasti školství, kultury, sociálních služeb; podílí se na tvorbě, realizaci hospodářské
a sociální politiky a legislativních procesů prostřednictvím svých členů v Parlamentu ČR;
zapojila se do činnosti Národní rady osob se zdravotním postižením v ČR.
Česká společnost pro rozvoj kariérového a HR poradenství - zabývá se rozvojem kom-
petencí kariérových a HR poradců vzájemným propojením společných témat cestou
vzdělávacích workshopů, školení, inspirativních setkání (ČAKP, 2016).
Poradenství v evropském kontextu podporuje také tato síť institucí a aktivit:
• Evropská síť politik celoživotního poradenství (European Lifelong Guidance
Policy Network, ELGPN).
• Europass – Soubor dokladů o vzdělání, osobních kompetencích, jazykových
dovednostech, odborné kvalifikaci a pracovních zkušenostech.
• Evropský rámec kvalifikací (European Qualification Framework, EQF) rozděluje
všechny kvalifikace do osmi mezinárodně porovnatelných úrovní kvalifikací
a usnadňuje tak mobilitu lidí.
• EURES – Evropské služby zaměstnanosti.
• Erasmus+ – Vzdělávací program Evropské unie, který podporuje spolupráci
a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu
a mládeže.
• Erasmus pro mladé podnikatele.
• Eurydice – evropská informační síť, která sbírá, sleduje, zpracovává a šíří
spolehlivé a snadno srovnatelné informace o vzdělávacích systémech
a o vzdělávací politice v celé Evropě.
• Eurodesk – Evropská informační síť pro mládež.
• Kreativní Evropa (Euroguidance, 2016).
Služby celoživotního poradenství poskytuje v ČR celá řada subjektů. Nejvíce jich pra-
cuje v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a v resortu Ministerstva
práce a sociálních věcí ČR. V posledních letech získává na významu čím dál více také
neziskový sektor, zejména v oblasti poskytování poradenských služeb specifickým cílo-
vým skupinám uživatelů. Nově se také zřizují poradenská centra zřizovaná kraji (Euro-
guidance, 2016).
Nejrozsáhlejší aktivity v oblasti kariérového poradenství systémového charakteru lze
zaznamenat v sektoru práce v rámci resortu Ministerstva práce a sociálních věcí
a v sektoru školství v rámci resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Na úrovni Libereckého kraje řeší oblast kariérového poradenství např. odborná pracovní
skupina v rámci Paktu zaměstnanosti Libereckého kraje či jednotlivé projekty směřující
do různých typů aktivit v rámci KP.
1.1.2 Instituce podporující informace o přeshraničním
zaměstnávání a kariérovém poradenství v Libereckém kraji
Kromě podpory oblasti kariérového poradenství na národní úrovni existují instituce a je-
jich konkrétní aktivity, které pomáhají usnadnit přípravu na kariéru žákům základních
a středních škol. Kromě organizace EURES, která působí v oblasti poradenství pro práci
v zahraničí v regionu dlouhodobě, se objevily v poslední době i další aktivity subjektů
působcích v Libereckém kraji. Mezi nejnovější patří podpora výchovných poradců
agenturou CzechInvest nebo projekt vytvořený pilotně pro dvě ZŠ Statutárním městem
Liberec (projekt je podrobněji představen v kapitole 8). Inspirací pro kariérové pora-
denství mohou být i realizované projekty v Libereckém kraji, kam patří i projekt GEMINI
(Matuszná a kol., 2018).
EURES
Základním posláním sítě EURES je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil.
Službu EURES (z angl. European Employment Services = Evropské služby zaměstnanosti)
nabízejí veřejné služby zaměstnanosti všech 28 členských států EU, dále členské země
EHP Island, Lichtenštejnsko a Norsko, a prostřednictvím bilaterálních smluv také Švýcar-
sko. Základním úkolem sítě EURES je poskytovat služby užitečné všem pracujícím, ucha-
zečům a zájemcům o práci i zaměstnavatelům, kteří mají zájem využívat práva volného
pohybu osob. Stěžejním informačním zdrojem sítě EURES je Evropský portál pracovní
mobility spravovaný Evropskou komisí (EURES, 2016).
V ČR působí EURES poradci na krajských pobočkách ÚP ČR a na Kontaktních pracoviš-
tích ÚP ČR. Eures je tedy jednou z institucí, kterou mohou zájemci o práci v Euroregionu
NISA kontaktovat pro získání informací o podmínkách zaměstnání v německé i polské
části Euroregionu i konkrétních pracovních nabídek.
Statutární město Liberec
I statutární město Liberec se aktuálně věnuje problematice kariérového poradenství.
Město Liberec v rámci svého projektu zavedlo ve 2 vybraných libereckých ZŠ (na druhém
stupni) od října 2016 systém kariérového poradenství (KAPO). Více o projektu v kapitole
příklady dobré praxe.
CzechInvest
Poměrně nově se začala těmto aktivitám věnovat také agentura CzechInvest. K aktivi-
tám patří setkávání výchovných a karierních poradců zdejších základních a středních
škol s firemní praxí a podpora vzdělávání. Cílem setkání je, aby se poradci dozvěděli
o současném stavu i předpokládaném vývoji trhu práce v české části ERN. Snahou
je předat dostatek relevantních informací důležitých pro výběr směru dalšího vzdělávání
s ohledem na budoucí povolání.
Úřad práce
Úřad práce nabízí v rámci informačního a poradenského střediska pro volbu a změnu
povolání (IPS) zdarma řadu informací a služeb, které usnadní všem klientům rozhodování
o volbě povolání a způsobu přípravy na povolání a zaměstnání. Služby jsou určeny i pro
1. SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V ČR A V NĚMECKU
18-19
1.
žáky základních škol a studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol. Studen-
tům poskytuje informace o síti středních a vysokých škol, přehled studijních a učebních
oborů v celé ČR, podmínkách a průběhu přijímacího řízení, nárocích a požadavcích
na jednotlivá povolání, uplatnění absolventů škol na trhu práce, možnostech rekvalifikace.
Poskytuje klientům prostřednictvím počítačového programu možnost vyhledat si studijní
nebo učební obor, podrobné popisy jednotlivých profesí a krátké informativní videofilmy.
Žákům jsou k dispozici karty povolání, informační letáky o jednotlivých povoláních, ško-
lách a celostátní přehled povolání. Dále má k dispozici počítačový program pro testování
profesních zájmů a pro žáky základních škol organizuje besedy k volbě povolání.
IPS pořádá každoročně také dva semináře pro mladé lidi do 30 let – Práce a studium
v zahraničí. Semináře jsou určené nejen pro uchazeče o zaměstnání, ale také především
pro studenty posledních ročníků SOU, SŠ, VŠ. Dále se této otázce věnuje IPS při kaž-
doročních, pravidelných besedách se žáky a studenty posledních ročníků SŠ, SOU, VŠ,
které se pořádají na ÚP IPS, popř. besedy probíhají přímo ve školách. Zájem o tyto aktivity
je značný, účastní se téměř všechny střední školy v Libereckém kraji.
1.1.3 Systémové problémy kariérového poradenství
I přes to, že této problematice je v posledních letech věnována značná pozornost, někte-
ré systémové problémy kariérového poradenství stále přetrvávají. Mezi nejčastější pro-
blémy u profesní orientace z pohledu studentů v německé i české části Euroregionu patří
především:
• požadavky na povolání jsou často nekompatibilní s regionální nabídkou
vzdělávání,
• nedostatečné zaměření na vzdělání a nesprávný sebe odhad,
• částečně nerealistické pracovní a mzdové představy,
• nedostatečné znalosti světa práce a potřeb podnikové praxe.
1.2 Systém a legislativní rámec poradenství v Sasku
Také v Německu a konkrétně v Sasku je profesní orientace u studentů středních škol pod-
porována v několika směrech. Významnou roli, stejně tak jako v ČR, hrají školy, a to pře-
devším prostřednictvím podpory poradenství ze strany vedení škol a poskytování pora-
denství od pedagogů. Kromě nich poradenský systém utvářejí a podporují také Spolkové
agentury práce (BA) a Saské státní ministerstvo vzdělanosti (SMK), dále Zemské servisní
místo škola – hospodářství (Landesservicestelle Schule-Wirtschaft) nebo hospodářské
komory. Důležitá je také systematická spolupráce s podnikovou praxí.
1.2.1 Instituce a legislativní rámec podporující profesní orientaci
a kariérové poradenství v Sasku
Existuje řada institucí, které v Sasku podporují přípravu studentů na jejich budoucí kari-
éru. V této podkapitole jsou představeny hlavní instituce.
Střední školy a gymnázia
Školy vypracovávají vlastní školní koncept profesní a studijní orientace, který je součástí
školního programu a je označovaný jako „vlastní školní koncepce k profesní a studij-
ní orientaci/portrét nebo profil školy“. Na školách fungují příslušné kontaktní osoby pro
profesní a studijní orientaci. Škola podporuje žáky prostřednictvím různých kontaktů
k podnikům, firmám a vysokým školám, aby získali reálný vhled do světa práce a za-
městnání. Povinnost škol spolupracovat s odbornými učilišti a partnery z hospodářského
sektoru je zakotvena v Saském školském zákoně (§ 35 b). V rámci této spolupráce probíhají
také odborné praxe v podnicích pro učitele. Představení školních aktivit v rámci profesní
a studijní orientace probíhá na webových stránkách saského serveru pro vzdělávání
v tzv. rubrice „Portrét školy/Schulporträt“.
Spolková agentura práce (BA) a Saské státní ministerstvo vzdělanosti
Klíčovou roli v nastavení rámce spolupráce mezi školou a profesním a studijním pora-
denstvím hrají Spolková agentura práce (BA) a Saské státní ministerstvo vzdělanosti.
Na základě prolínajících se zákonných úkolů Spolkové agentury práce (BA) a Saského
státního ministerstva vzdělanosti (SMK) je nutné dohodnout společnou strategii profesní
a studijní orientace mezi BA a SMK.
Centrálními cíli jsou zlepšení kompetence volby povolání, dosažení zralosti pro vzdělává-
ní, způsobilost k vykonávání profese, schopnost studovat a zajištění plynulého přechodu
mezi školou a profesí nebo studiem. Při přípravě žáků středních škol, gymnázií a také
speciálních škol na volbu povolání spolupůsobí profesní poradenství jako partner. Střed-
ní školy a gymnázia za tímto účelem poskytují prostor na dotazy alespoň ve výši šesti
vyučovacích hodin.
V rámci školních akcí informuje profesní poradenství o požadavcích pracovního živo-
ta, profesí a povolání a o situaci na trhu vzdělávání a práce, dále o nabídkách služeb
profesního poradenství, o podpoře profesního vzdělávání a vzdělávacích opatřeních
pro přípravu na výkon povolání. Profesní poradenství pro maturanty radí studentům
o studijních možnostech na všech vysokých školách v Německu a v zahraničí. Informuje
o možnostech přijetí ke studiu na vysoké škole a organizuje společně s vysokými školami
studijní informační dny.
Profesní informační centra (Berufsinformationszentren - BIZ)
Agentury práce nabízejí ve svých profesních informačních centrech rozsáhlé spektrum
informací. Vedle četných informačních složek k jednotlivým profesím a tematických
oblastí lze zde pro rešerše využít internet a navštívit také různé přednášky a semináře.
Navštívení tohoto informačního centra je zdarma. Předchozí přihlášení není nutné.
Zemské servisní místo škola – Podnikatelský sektor
V roce 2008 zřídilo Saské ministerstvo vzdělanosti Zemské servisní místo škola – podni-
katelský sektor, jehož primární cíl spočívá ve zlepšení profesní a studijní orientace pro-
střednictvím celostátní a regionální spolupráce škol a hospodářského sektoru ve svo-
bodném státě Sasko. S podpisem dohody o spolupráci Saské státní vlády a Regionálního
ředitelství Spolkové agentury práce v Sasku pro oblast profesní a studijní orientace byl
vytvořen závazný rámec pro všechny aktéry (Bildungslandschaft, 2019).
1. SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V ČR A V NĚMECKU
20-21
1.
Zapojení komor do profesní orientace – IHK Dresden (Průmyslová a obchodní komora
Drážďany)
IHK Dresden (Průmyslová a obchodní komora Drážďany) sleduje cíl včas přivést mladé
lidi ke vzdělávání v podnicích a pro tento účel neustále zlepšovat kompetence volby
povolání. Podniky tak získávají podporu pro zajištění nové generace svých odborných
pracovníků.
Realizace koncepce IHK pro profesní orientaci probíhá v rámci sítě spolu s Agenturami
práce a v rámci pracovní skupiny SCHULEWIRTSCHAFT (škola podnikatelského sektoru)
a dalšími partnery. V centru zájmu přitom stojí žáci, rodiče a podniky.
IHK Dresden nabízí jako podporu procesu profesní orientace různé akce. Pro základní
školy exkurze do podniků, pro speciální školy, druhé stupně ZŠ, střední školy a gymnázia
praxe v podnicích a také tzv. kompetenční test IHK (burzu učňovských míst), přípravu na
hledání zaměstnání či odbornou výuku v angličtině. V průběhu roku také probíhají četné
veletrhy, seznamovací schůzky učňů (Azubi-Speed-Datings) nebo akční den vzdělávání.
HWK Leipzig – Řemeslná komora Lipsko
Rozhodnutí o volbě správného povolání nejsou snadná. Každá profese vyžaduje spe-
cifické schopnosti a dovednosti. Známky nejsou všechno. Praktická orientace může
pomoci získat vhled do profesního světa a poskytnout podporu při rozhodování.
Nabídky řemeslné komory se orientují na žákyně a žáky osmých tříd. Jedná se především
o tyto aktivity:
• testy způsobilosti a trénink přijímacích postupů uchazečů o místo,
• den profesní orientace,
• profesní orientace v rámci „Týdne otevřených podniků“,
• Girls‘ Day,
• profesní orientace ve svazu tříd,
• přesné umisťování učňů do podniků nabízejících učňovská místa
(o těchto aktivitách pojednává podrobněji kapitola 9).
Agentura práce na internetu (Bundesagentur für Arbeit)
Mladí lidé při svém hledání vhodném vzdělání zde naleznou mnoho informací
o jednotlivých profesích, jejich obsahu, četné vzdělávací filmy o profesích a také pro-
gram volby povolání. Dále zde získají informace o volných místech pro učně a také tipy,
jak se ucházet o místo.
BERUFE-Universum
V „BERUFE-Universum“ (Univerzum profesí/povolání) má zájemce šanci zjistit, jaké pro-
fese se hodí k jeho vlastním zájmům a pro jaké profese se hodí. Mimo to zájemce pozná
více své silné stránky a to, v jakých profesích s nimi může uspět.
1.3 Nejdůležitější aktéři profesní orientace v Sasku
a jejich úkoly
Mezi nejdůležitější aktéry, kteří ovlivňují profesní orientaci žáků a studentů, patří v Sasku
pedagogové, poradci pro praxi ve školách, profesní poradci Spolkové agentury práce,
vzdělávací poradci komor, podniky, a především také rodiče. Jejich přehled přináší
následující Obrázek 2:
1. SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V ČR A V NĚMECKU
22-23
Obrázek 2: Hlavní aktéři profesní orientace v Sasku
Zdroj: Miłuch-Szewczyk, et. al. (2014), vlastní zpracování
Vyučující / pedagogové
Poradce pro praxi
ve školách
Profesní poradce
Spolkové agentury práce
Vzdělávací poradce komor
Podniky
Rodiče
Aktéři profesní
orientace v Sasku
1.
Vyučující/pedagogové
Vedení škol a pedagogové jsou klíčovými aktéry v programu profesní orientace. Do školní
koncepce profesní orientace jsou zapracovávány moduly analýzy potenciálů a dílenské
dny. Škola je centrálním místem pro ranou profesní orientaci mladých lidí. Škola spolu
s rodiči podporuje mladé lidi v této citlivé fázi života, aby začali proces své profesní
orientace. Škola se svou koncepcí profesní orientace spoluutváří proces profesního
zaměření svých studentů.
Poradce pro praxi ve školách
Poradce pro praxi ve školách je dlouhodobě koncipovaný projekt Saského státního mi-
nisterstva vzdělanosti a Spolkové agentury práce (Regionální ředitelství Sasko). Tento
projekt se obrací na žáky sedmých a osmých tříd. Je koncipován tak, že se zaměřuje
na jejich silné stránky. Praktický poradce působí jako podporující vztahová osoba
ve všech otázkách profesní orientace a také jako kontaktní osoba pro rodiče.
Profesní poradce Spolkové agentury práce
Tato poradenská nabídka je směřována k žákům všech druhů škol, učňům, studujícím,
absolventům vysokých škol a také všem osobám, které usilují o profesní orientaci poprvé
nebo chtějí změnit svou stávající profesi či její zaměření. Profesní poradci rádi pomohou
v řadě oblastí, například:
• při vyhledávání vhodné profese či vhodného studia,
• vyjasňování otázek ohledně profesních či studijních obsahů,
• nalezení učňovského místa,
• orientaci pro další životní cestu po škole nebo po studiu,
• získání informací ohledně trhu vzdělávání nebo práce,
• zpracování testu volby povolání,
• vyjasnění otázek ohledně žádosti (ucházení se) o místo,
• hledání povolání, které si žák/student přeje, nebo jeho alternativy,
• překonání těžkosti ve škole,
• hledání pomoci při zdravotních problémech.
Vzdělávací poradce komor
IHK Dresden (Průmyslová a obchodní komora Drážďany) využívá k podpoře profesní
orientace pozici vzdělávacího poradce. Úkoly IHK byly představeny výše.
Podniky
Žáci (studenti) mohou v podnicích naživo prožít podnikovou praxi ve všech vzdělávacích
profesních oborech. Podnik, který je místem praxe, přitom nabízí možnost na vlastní kůži
zažít požadavky na obor, v němž se student vzdělává. Dále je zde možnost pohovořit
si se zaměstnanci, odborníky a také lektory či mistry. Exkurze do podniků, na příklad
v rámci projektů a nadregionálních akcí (např. Schau Rein! - Týden otevřených podni-
ků v Sasku, Odpolední směna – Den otevřených podniků 2018 v Görlitz, Žitavě a Weiß-
wasseru) k tomu dávají vhodné příležitosti.
Rodiče
Vedle podpory vzdělávání plní rodiče důležitou roli při společném dialogu ohledně
zaměření a preferencí žáků a studentů, silných a slabých stránek, který vedou s dětmi
a mladými lidmi. Objevování, vývoj a akceptování silných a slabých stránek by měly bě-
hem let doprovázet úvahy ohledně volby povolání. Především pro období bezprostředně
předcházející volbě povolání mají rodiče k dispozici četné a různorodé zdroje podpory.
Centrální zahraniční a odborné zprostředkování (ZAV) podporuje svým poradenstvím
zájem o profesní vzdělávání v zahraničí, dále Řemeslná komora Drážďany „Profesní
vzdělávání bez hranic“ nabízí dotované zahraniční pobyty pro mladé řemeslnice/řeme-
slníky (Handwerkskammer, 2019).
Centrální zahraniční a odborné zprostředkování
Pokud má uchazeč zájem o profesní vzdělávání v zahraničí, může využít poradenství
centrálního zahraničního a odborného zprostředkování (Zentrale Auslands- und Fach-
vermittlung - ZAV).
Podpora profesní orientace v přeshraničním kontextu euroregion Nisa je realizována pro-
střednictvím institucí, ale i tematicky zaměřených projektů, které podporují informace/
aktivity o přeshraničních možnostech práce a profesní orientace v německé části ERN.
Jedná se např. o přeshraniční partnerství Eures TriRegio (viz dále).
EURES-TriRegio
Přeshraniční partnerství EURES-TriRegio (viz Obrázek 3) sestává ze zástupců úřadů prá-
ce, odborů a svazů zaměstnavatelů ze Saska, Česka a Dolního Slezska (Trojzemí). Bylo
připravováno partnery od vstupu Polska a České republiky do Evropské unie v roce 2004
a konstituováno podpisem rámcové smlouvy v říjnu 2007. Jako hlavní poslání sleduje
integraci trhů práce a vzdělávání v Trojzemí. Dlouhodobým cílem je podpora společného
trhu práce při dodržování stávajících pracovních a sociální standardů (Arbeits- und So-
zialstandards) příslušné země.
K hlavním bodům činnosti patří:
• Informace a poradenství v regionu prostřednictvím poradců EURES.
• Poskytnutí aktuálních a specifických informačních a poradenských nabídek
dle cílových skupin pro zaměstnavatele, zaměstnance, osoby samostatně
výdělečně činné, učně a studenty.
• Iniciativy k prosazení férové mobility v Trojzemí.
• Vývoj iniciativy k průzkumu potřeby odborných pracovních sil.
(Eures Triregion, 2019)
Kapitola byla zpracována německým partnerem projektu GEMINI z webových stránek
jmenovaných institucí.
1. SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V ČR A V NĚMECKU
24-25
Obrázek 3: Logo EURES TriRegio
Zdroj: Eures, 2018
1.
1.3.1 Příklady projektů Euroregionu NISA
Projekt GEMINI
Projekt GEMINI - „GEMeinsame INItiative für den tschechisch-deutschen Arbeitsmarkt
durch grenzüberschreitende Berufsorientierung“ – Společná iniciativa pro česko-ně-
mecký trh práce prostřednictvím přeshraniční profesní orientace“. Tento projekt se za-
měřuje na profesní orientaci a zajištění odborných pracovních sil na česko-německém
pracovním trhu.
Nositeli projektu jsou Střední škola a Mateřská škola na Bojišti, Liberec (hlavní part-
ner projektu), Venkovský prostor o.p.s. (projektový partner) a IBZ St. Marienthal (pro-
jektový partner). Tato publikace je jedním z hlavních výstupů projektu realizovaného
od 01.04.2016 - 31.03.2019.
„Profesní orientace bez hranic“
ABS Robur je partnerem projektu, který probíhá od 1.7.2016 do 30.6.2019 v rámci Pro-
gramu spolupráce INTERREG Polsko – Sasko 2014-2020 „Profesní orientace bez hranic“.
Lead Partner projektu je Krkonošská agentura v Jelení Hoře (KARR S.A.). Cílem projek-
tu je popularizace odborného vzdělávání u mládeže z polsko-německého příhraničního
území prostřednictvím společných opatření v oblasti profesní orientace.
Projekt zahrnuje workshopy profesní orientace a didaktické návštěvy v Polsku, praktické
seznámení se s profesemi, výuku cizích jazyků, návštěvy v podnicích, poznávání země
a kultury sousedů a setkávání s německou/polskou mládeží.
1.4 Shrnutí poznatků z oblasti institucionálního rámce
profesní orientace v ČR a Německu
Aktivity podporující přípravu na budoucí kariéru probíhají v České republice i v Němec-
ku na úrovni základních, středních i vysokých škol. Klíčovou úlohu v této přípravě hrají
na úrovni ZŠ a SŠ rodiče, kteří především v ČR významně ovlivňují rozhodování studentů
o budoucí kariéře. V Německu pak také intenzivně působí jako prostředníci dialogu mezi
studenty a odbornými poradci a institucemi. V České republice je kariérové poradenství
na školách poskytováno především výchovnými poradci. V Německu je v poradenských
aktivitách v rámci školy i mimoškolských institucích kladen při přípravě na kariéru důraz
na identifikaci silných a slabých stránek a je intenzivně navázána spolupráce s podniky
a praxí. Poradenská péče, která má přispívat k optimalizaci řešení problémů sebereali-
zace, tj. při rozhodování o výběru optimální vzdělávací cesty, kariéry a s tím souvisejících
specifických situací v osobním životě a při uplatnění v praxi jsou hlavním cílem karié-
rového poradenství v ČR, a to ve dvou směrech, v rámci školského poradenského sys-
tému a poradenství v oblasti zaměstnanosti. Chybí však dostatečný legislativní rámec,
který by systematicky zajišťoval větší podporu právě cíleně pro kariérové poradenství
prostřednictvím výchovných poradců na úrovni základních a středních škol. Tato zjištění
podpořila i diskuse mezi kariérovými poradci a odborníky v rámci tematických worksho-
pů a konferencí realizovaných v rámci projektu GEMINI. V obou zemích však existuje
celá řada institucí, které podporují profesní orientaci a poskytují kariérové poradenství
na národní i mezinárodní úrovni.
1. SYSTÉM A LEGISLATIVNÍ RÁMEC KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ V ČR A V NĚMECKU
26-27
Základní právní úprava situace osob, které pracují či studují v jiné členské zemi EU, je
dána směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů EU a jejich
rodinných příslušníků volně se pohybovat a pobývat na území členských států. Volný po-
hyb pracovníků uvnitř EU je pak upraven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 492/2011. Státní příslušníci členských zemí EU mají právo studovat či pracovat (v za-
městnaneckém poměru či jako osoba samostatně výdělečně činná) v kterékoli zemi EU,
aniž by k tomu potřebovali získat pracovní či jiné povolení. Při pobytech kratších než
3 měsíce není nutné registrovat se k pobytu, tato povinnost je vyžadována u pobytů
delších než 3 měsíce.
Ať již jde o krátkodobý či dlouhodobý pracovní pobyt v zahraničí, či dojíždění za prací
do jiné země EU, než je místo (země) trvalého bydliště (tzv. přeshraniční pracovníci),
je třeba předem ošetřit záležitosti týkající se zdravotního a sociálního zabezpečení
a daňových odvodů.
2.1 Sociální a zdravotní zabezpečení a daňová
povinnost při práci v zahraničí
Při práci v zahraničí se rozlišují tři kategorie pracovníků, které mají sociální a zdravotní
zabezpečení řešeno odlišným způsobem:
• občané ČR pracující jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
či v zaměstnaneckém poměru v jiné zemi EU,
• přeshraniční pracovník (tzv. pendler), tzn. pracovník dojíždějící za prací do jiné
země EU, než kde trvale pobývá (a kam se minimálně jednou týdně vrací),
• pracovník vyslaný zaměstnavatelem pracovat na omezenou dobu (kratší 2 let)
v zahraničí.
Z hlediska zdravotního a sociálního pojištění podléhá pracovník obecně právním předpi-
sům toho státu, ve kterém je zaměstnán a platí odvody do tamního systému. Na základě
příslušných právních předpisů má také nárok čerpat dávky a zdravotní péči. Výjimečné
postavení mají tzv. vyslaní pracovníci, kteří mohou i nadále odvádět příspěvky na so-
ciální zabezpečení v domovské zemi a spadat do systému sociálního zabezpečení do-
movské země, což znamená, že po odchodu do důchodu nemusí jednat s důchodovými
institucemi ve více zemích (europa.eu, 2016a). Od 1. května 2010 může být zaměstnanec
vyslán do jiného státu EU na maximálně 24 měsíců. Se souhlasem zaměstnance může
ale zaměstnavatel požádat o výjimku. Dojde-li k vyslání na dobu kratší, než je 6 měsíců,
neplatí vyslaný zaměstnanec v hostitelské zemi daň z příjmu.
Sociální pojištění nezávisí na státní příslušnosti, ale na tom, v které zemi osoba pracuje,
proto je třeba zaregistrovat se do systému sociálního zabezpečení hostitelské země.
„Konkretizujeme-li to na příkladu Německa, je nutné si pro účely podání žádosti o ně-
mecké sociální dávky na úřadu práce v ČR vyžádat formulář U1/E301, na jehož základě
se dokladuje doba placení sociálního pojištění v ČR. Tento formulář se pak předkládá
na místním úřadu práce v Německu. Nárok na dávky (nemocenské, rodičovské, v ne-
zaměstnanosti, důchod etc.) je stanoven místními právními předpisy a závisí na splnění
kritérií, která platí od 1. května 2004 pro občany nových členských států EU a odvíjí se
od doby, po kterou jsou do systému odváděny příspěvky. Po ukončení pracovního pomě-
ru v Německu je třeba si nechat vystavit formulář U1/E301, který plní dvě funkce: potvr-
zení o zaměstnání (zápočtový list) a zároveň potvrzení doby sociálního pojištění, která se
bere v úvahu při přiznání podpory v nezaměstnanosti v ČR“
(MPSV, 2016a).
V případě souběhu zaměstnání v ČR a v jiném členském státě je třeba na okresní správě
sociálního zabezpečení požádat o formulář A1/E101, který po předložení v zemi druhého
zaměstnání umožní, že nebude nutné odvádět příspěvky do sociálního zabezpečení dru-
hého státu. Zahraniční zaměstnavatel se pak musí přihlásit u české zdravotní pojišťovny
jako plátce pojistného (MPSV, 2016a). V které zemi bude zaměstnavatel a zaměstnanec
platit sociální pojištění záleží na rozhodnutí příslušného úřadu v dané zemi (v ČR Česká
správa sociálního zabezpečení, v Německu Deutche Verbindugsstelle Krankenversiche-
rung – Ausland). Komplikace mohou nastat v případě zaměstnání pro více zaměstnava-
telů s výkonem práce v domácí zemi i v zahraničí (viz modelový příklad v kap. 9). U méně
obvyklých případů chybí praktické zkušenosti s řešením ze strany úřadů, problémy s ja-
zykovou bariérou či se samotnou realizací plateb (řešení otázky konverze měny při plat-
bě mimo eurozónu, bankovních poplatků za uvedené transakce etc.). Teoreticky existuje
možnost uzavření dohody mezi zaměstnavatelem a pojišťovnou, že praktická realizace
plateb bude provedena prostřednictvím zaměstnance samotného (zaměstnavatel za-
platí příspěvek zaměstnanci, který jej přepošle na účet pojišťovny).
Při porovnání konkrétních podmínek sociálního zabezpečení ve třech zemích Euroregi-
onu Nisa se tyto podmínky liší už jenom tím, co je pod pojmem sociální zabezpečení
obecně zahrnováno. V Německu spadá do sociálního zabezpečení pojištění pro případ
nezaměstnanosti, zdravotní pojištění a pojištění dlouhodobé péče a důchodové pojiš-
tění. V Polsku zahrnuje nemocenské pojištění, úrazové pojištění zaměstnanců, invalid-
ní důchodové pojištění, důchodové pojištění, zdravotní pojištění a pojištění pro případ
nezaměstnanosti. V ČR patří k sociálnímu zabezpečení v podstatě pouze důchodové
a nemocenské pojištění, navíc se odvádí příspěvky na státní politiku zaměstnanosti
a zdravotní pojištění. Srovnání výše příspěvků za zaměstnance a zaměstnavatele v jed-
notlivých zemích euroregionu nabízí následující Tabulka 1 (uvedeny jsou pouze části sys-
tému, které jsou srovnatelné ve všech zemích).
2. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC PŘI STUDIU, PRAXI ČI PRÁCI V ZAHRANIČÍ
2.
28-29
INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC
PŘI STUDIU, PRAXI ČI PRÁCI
V ZAHRANIČÍ
2.
Tabulka 1: Komparace sociálního zabezpečení v Německu, Polsku a ČR (2018)
Zdroj: GTAI, 2016, MPIPS, 2016, ČSSZ, 2018, https://www.lohn-info.de/,
https://portal.mpsv.cz/eures/podminky/polsko/, vlastní zpracování
1 Znec=zaměstnanec, 2 Ztel=zaměstnavatel,
3 v ČR ve formě příspěvků na státní politiku zaměstnanosti
2. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC PŘI STUDIU, PRAXI ČI PRÁCI V ZAHRANIČÍ
30-31
ČRPolskoNěmecko
Sociální
zabezpečení
Důchodové
pojištění
Pojištění
pro případ
nezaměstnanosti3
Zdravotní
pojištění
Nemocenské
Ztel2
Ztel2
Ztel2Znec1
Znec1
Znec1
9,30 % 9,30 % 9,76 % 9,76 % 6,5 % 21,5 %
1,5 %
7,3 % +
členský
příspěvek
-
1,5 %
z hrubého
příjmu
7,3 %
-
0 %
9 %
+ důchodo-
vé pojištění
pro případ
invalidity
(1,5 %)
2,45 %
2,45 %
z hrubého
příjmu
(pracovní fond)
Důchodové
pojištění
pro případ
invalidity
(6,5 %),
úrazové
(0,67–3,33
%)
0 %
0 %
4,5 %
0 %
1,2 %
z hrubého
příjmu
9 %
2,3 %
Odvody zaměstnanců v Polsku: důchodové pojištění pro případ stáří (9,76 %), důchodo-
vé pojištění pro případ invalidity (1,5 %), nemocenské (2,45 %), zdravotní (9 %). Odvody
zaměstnavatelů: důchodové pojištění pro případ stáří (9,76 %), důchodové pojištění pro
případ invalidity (6,5 %), úrazové (0,67–3,33 %), pracovní fond (2,45 %).
Pokud jde o zdravotní zabezpečení, mají na základě novely Nařízení Rady č. 1408/71,
o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně
činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, všechny osoby pře-
chodně pobývající v jiném členském státě nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči.
Začne-li občan ČR vykonávat výdělečnou činnost v jiném státě EU (např. v Německu),
musí o tom nejpozději do 8 dnů informovat svou (českou) zdravotní pojišťovnu. Musí jí
vrátit Evropský průkaz zdravotního pojištění a začne podléhat právním předpisům hosti-
telské země, kde obdrží místní doklad o nároku na zdravotní péči. Po skončení pracovní-
ho poměru v zahraničí o tom musí opět informovat českou zdravotní pojišťovnu a doložit
dobu pojištění v jiném státě, aby nebylo nutné doplácet pojistné. Tzv. přeshraniční pra-
covníci mají nárok na zdravotní péči v obou zemích.
V oblasti zdanění příjmů neexistují v EU jednotná pravidla, která by upravovala způsob
zdanění příjmů osob, které žijí a pracují v jiné členské zemi či tráví určité období roku
mimo svou zemi (týká se všech příjmů z výdělečné činnosti, důchodů, dávek, příjmů
z nemovitostí, dědictví, darů či příjmů z jiných zdrojů). Smlouva o zamezení dvojího
zdanění chrání přeshraniční pracovníky (pendler) či pracovníky vyslané na kratší
dobu do zahraničí před dvojím placením daně. Pro určení způsobu zdanění je klíčové,
zda je poplatník v příslušném roce daňovým rezidentem ČR či jiného státu. Českým
daňovým rezidentem je osoba, která má na území ČR bydliště nebo se v ČR zdržuje
alespoň 183 dnů v roce. Pokud český daňový rezident má příjmy ze zdrojů v zahraničí,
musí je uvést v daňovém přiznání v ČR. Jsou-li již tyto příjmy v zahraničí zdaněny,
postupuje se podle smluv o zamezení dvojího zdanění. Je ovšem třeba podat žádost
o osvobození od dvojího zdanění, spolu s dokladem prokazujícím bydliště a uhrazení
daně z příjmu.
2.2 Kvalifikace a vzdělání
Právní rámec Evropského společenství upravuje do určité míry oblast odborných kvalifi-
kací. Vzájemné uznávání odborných kvalifikací se většinou týká tzv. regulovaných povo-
lání, tj. povolání s právně stanovenými kvalifikačními požadavky (odpovídající vzdělání,
složené zkoušky či registrace u profesního sdružení). Před zahájením výkonu regulova-
ného povolání je třeba požádat o uznání odborné kvalifikace u příslušného úřadu v hos-
titelské zemi (zpravidla jsou to příslušná ministerstva). Pokud není profese regulovaná
v domácí zemi, ale v hostitelské ano, je třeba doložit, že osoba vykonávala danou profesi
minimálně 2 roky během posledních 10 let (informace o regulovaných profesích a mís-
tech pro uznávání viz EC, 2016).
Jiným typem uznávání kvalifikace je uznávání vysokoškolských diplomů. Za národní
vzdělávací systémy odpovídají jednotlivé členské státy, které uplatňují různé
vnitrostátní předpisy, což se vztahuje i na rozhodování o uznávání akademické
kvalifikace získané v jiné zemi. K zahájení procesu akademického uznávání je třeba
všechny certifikáty a dokumenty nechat přeložit do příslušného jazyka a úředně
ověřit. Středisko pro ekvivalenci dokladů o vzdělání může vydat tzv. „statement of
comparability“, který porovnává to, do jaké míry se diplom shoduje s příslušnými
ekvivalenty v hostitelské zemi. Výrazné zjednodušení nabízí EUROPASS, který v cizím
jazyce popisuje a potvrzuje obsah příslušné kvalifikace či titulu, nenahrazuje ovšem
originální doklady o vzdělání.
2.3 Rizika plynoucí pro zaměstnavatele
při zaměstnávání zahraničních pracovníků
Na straně českých firem existují různá rizika spojená se zaměstnáváním pracovníků
ze zahraničí. Navíc bylo v roce 2016 velmi obtížné získat pracovníky ze zahraničí, neboť
např. Polsko má jen o málo vyšší nezaměstnanost (cca 7 %), navíc je zde i mírně vyšší
Případová studie I
Případová studie II
2. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC PŘI STUDIU, PRAXI ČI PRÁCI V ZAHRANIČÍ
2.
32-33
minimální mzda. Firmy, které chtějí nastavit správně koncepci zaměstnávání pracovníků
ze zahraničí, musí počítat s poměrně vysokými náklady do oblastí:
• dopravy,
• ubytování,
• svozu zaměstnanců do zaměstnání,
• zavedení relokačního balíčku – očekávání vyšší mzdy než u kmenových
zaměstnanců,
• koordinátora,
• informační brožury.
Je i na samotných firmách, aby se snažily o eliminaci rizik spojených s tím, že zaměst-
nají pracovníka ze zahraničí. Eliminace rizik spočívá především v dostatku informační
podpory pro tyto zaměstnance i jejich kolegy. Důležitá je znalost specifik pracovního
prostředí dané země, odlišnost legislativy (příprava technického zázemí firmy/dokumen-
tace). Konkrétní kroky např. v poskytování kulturních kurzů, benefitů v podobě dopravy
domů, vytvoření sociálního zázemí (jiné termíny dovolené, modlitebny). Pomoci může
i informační brožura, vysvětlení mzdového systému, zachování diverzity mezi pohlavím,
komunikace, hierarchie, vysvětlení firemní kultury a stravovacích návyků.
Některá z výše uvedených rizik si uvědomují i samotní studenti SŠ, kteří byli v rámci
dotazníkového šetření v Libereckém kraji osloveni a dotazováni na překážky a rizika
spojená s prací v zahraničí.
Výhody práce v zahraničí
2.4 Modelová situace pro přeshraniční zaměstnávání
Čím musí projít osoby i firmy z hlediska požadavků systému sociálního a zdravotního
pojištění, pokud chtějí zaměstnat pracovníka ze zahraničí, ukazuje následující příklad.
Příklad při souběžném zaměstnání osoby na území dvou členských států EU
V tomto případě je třeba určit členský stát, jehož právním předpisům sociálního zabez-
pečení pracovník podléhá. Tato skutečnost se prokazuje pomocí formuláře A1 a řídí se
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004
o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Osoba s trvalým bydlištěm v ČR se obrací
na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), osoba s bydlištěm v Německu pak
na Deutsche Verbindugsstelle Krankenversicherung - Ausland (DVKA). Důležitou roli
sehrává fakt, v jaké zemi vykonává osoba podstatnou část své činnosti (ta je stanovena
pouze orientačně jako 25 % pracovní doby či odměny). Připadá-li tedy např. více než
25 % pracovního času na práci v Německu, DVKA rozhodne pro povinnost platit do sys-
tému v Německu.
Práce v zahraničí je spojena s celou řadou výhod. To vyplývá i z výsledků šetření
mezi studenty SŠ a souvisí s motivy, které vedou studenty k tomu, aby odešli do
zahraničí pracovat. Mezi nejčastěji uváděné patří výše výdělku, zlepšení znalosti
cizího jazyka či poznání jiné kultury.
Osoba s německou státní příslušností je dosud účastníkem sociálního a zdravotního
pojištění v Německu. Aktuálně pracuje pro německou společnost ABC Bau GmbH
v Německu a současně chce začít pracovat pro českou společnost DEF stavebniny,
s. r. o. v ČR. Je tedy třeba určit, do jakého systému bude odváděno sociální pojiště-
ní. Musí tedy u DVKA požádat o formulář A1. Mezitím zahájí práci pro českou firmu,
která začne platit zdravotní pojištění do české zdravotní pojišťovny. Poté co DVKA
rozhodne o účasti v německém systému, příslušná osoba o této skutečnosti infor-
muje oba zaměstnavatele a českou zdravotní pojišťovnu. Zatímco pro německého
zaměstnavatele ABC se stávající situace nemění, český zaměstnavatel DEF musí
kontaktovat německou zdravotní pojišťovnu, což může být problematické např.
z jazykových důvodů. Zdravotní pojišťovna vypočítává pojištění z českého příjmu,
ovšem na základě německých pravidel. Jelikož český zaměstnavatel není ochoten
řešit dodatečné problémy spojené s odvody pojištění do německého systému, pově-
ří tím samotného zaměstnance. Ten je pak nucen vyřídit veškeré náležitosti, komu-
nikaci, výpočet mzdy i samotný převod platby pojistného. Jelikož ČR není součástí
Eurozóny, tato obvykle jednoduchá operace je provázena dalšími obtížemi spoje-
nými s pohybem měnového kurzu a s bankovními poplatky. Rozhodnutí obsažené
ve formuláři A1 platí pouze do okamžiku, kdy skončí jedna z pracovních smluv. Při
prodlužování smlouvy je nutné celý proces opakovat znovu.
Občan české národnosti s bydlištěm v ČR se stane zaměstnancem saské společ-
nosti. Jeho přidělené pracoviště se nachází v Sasku a on se rozhodne, že do prá-
ce bude dojíždět každý den z místa svého bydliště. Získá tak statut přeshraničního
pracovníka. V Německu si vybere zdravotní pojišťovnu dle svého uvážení, předloží jí
pracovní smlouvu a nahlásí i svou stávající českou zdravotní pojišťovnu. Německá
pojišťovna se s českou spojí a vyřeší administrativu. Přeshraniční pracovníci a jejich
rodinní příslušníci mají pak nárok na plnou péči v obou státech.
Přeshraniční pracovník se také musí přihlásit místně příslušnému finančnímu úřadu
zaměstnavatele, který zaměstnanci přidělí jednu ze šesti existujících daňových tříd
(záleží především na rodinném stavu zaměstnance, do které třídy bude zařazen).
Daň ze mzdy tedy odvádí v Sasku.
Volbu povolání lze považovat za jeden z nejdůležitějších vývojových úkolů střední ado-
lescence. Realizované výzkumy opakovaně potvrdily, že pro úspěšnou volbu povolání je
důležitá kariérová připravenost (career readiness). „Kariérová připravenost vyjadřuje při-
pravenost člověka uskutečnit informované, věku přiměřené rozhodnutí o volbě povolání
a vypořádat se s kariérovými vývojovými úlohami. Nízký stupeň kariérové připravenosti
se naopak projevuje nerozhodností při volbě povolání“ (Hlaďo, 2008, s. 45).
Žáci středních škol procházejí vývojovým obdobím, kdy u nich dochází k přeměně názorů,
postojů, zájmů, zaměřenosti k budoucnosti aj. Ve srovnání se žáky základních škol už
mají lepší představu, čeho by chtěli ve svém soukromém a profesním životě dosáhnout
(Hlaďo, 2012).
3.1 Volba další vzdělávací a profesní dráhy
pohledem žáků středních škol
Volba povolání je nejtěžším a zároveň nejdůležitějším rozhodnutím období adolescence.
Ginzberg a jeho spolupracovníci provedli výzkum, na jehož základě vyslovili přesvědčení,
že volba povolání není jednorázovým aktem, ale vývojovým procesem trvajícím
od předpubertálního období až do věku přibližně dvaceti let. Všichni jedinci během toho-
to procesu projdou třemi obdobími, která do jisté míry korespondují s biologickým věkem
(Hlaďo, 2012).
Období fantazijní volby – trvá od raného dětství do 11 let. V tomto období si dítě ve svých
vnitřních fantaziích na základě setkávání s vnějším světem představuje, čím bude. Před-
stavy o budoucím povolání si dítě samozřejmě vytváří bez znalostí o požadavcích, které
tato povolání kladou na člověka. Děti v tomto období ještě ignorují realitu a představují
si, že mohou být v podstatě čímkoli.
Období pokusné volby – probíhá od 11 do asi 16–17 let. Pro toto období je charakteris-
tické seznamování se s požadavky profesí. Jedinec se pokouší o jakousi volbu povolání
pouze na základě sebepoznávání a sebehodnocení, ještě nebere dostatečně v úvahu
objektivní požadavky společnosti a zaměstnavatelů.
Období realistické volby – trvá od 17 let po ranou dospělost. Člověk již je schopen při
volbě povolání zvažovat nejen subjektivní faktory, jako jsou zájmy, schopnosti a hodnoty,
ale i objektivní, jako požadavky povolání, firem a společensko-ekonomické potřeby. Umí
učinit mezi těmito dvěma póly přiměřený kompromis.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud období, kdy se jedinec rozhoduje o svém budoucím
profesním zaměření, spadá časově do jeho 17–19 let, tzn. období, kdy je v posledním
ročníku střední školy, je to vhodné období, kdy by měly být zacíleny komunikační a pod-
půrné výchovné aktivity ve školách včetně kariérového poradenství maximálně právě
na problematiku volby budoucího povolání.
V prostředí České republiky bylo realizováno pouze několik průzkumů zabývajících se
využíváním kariérních služeb. V roce 2012 se touto oblastí zabývaly např. Šťastňová
a Drahoňovská, které sbíraly údaje od žáků základních a středních škol 4 vybraných kra-
jů ČR. Výsledky potvrdily, že služby odborníků při volbě vzdělávací/profesní dráhy nejsou
příliš využívány (např. u žáků SŠ pouze v 17 % případů). Hloušková v roce 2012 zkoumala
mezi respondenty 17–30 let informovanost a využívání služeb kariérového poradenství.
Pouze 14 % respondentů potvrdilo zkušenost se službami, ale zajímavé je, že více než
80 % z těchto respondentů uvedlo, že by tyto služby využilo znovu (Hloušková, konferen-
ce Euroguidance, 2018).
Nově se v roce 2018 začal tématem zabývat také projekt GAČR zaměřený na kariérovou
adaptabilitu a využívání kariérových služeb, který v první fázi získal odpovědi více než
3000 respondentů 44 veřejných středních škol v Jihomoravském a Moravskoslezském
kraji. Výsledky potvrdily, že služby KP využívají častěji žáci, kteří svou budoucnost spojují
se studovaným oborem a opakované využívání kariérových služeb je znakem vyšší kari-
érové adaptability u žáků (Hloušková, konference Euroguidance, 2018).
Na základě zjištěného bylo realizováno také dotazníkové šetření mezi studenty vybra-
ných středních škol v Libereckém kraji v roce 2016 v rámci projektu GEMINI. Výsledky
potvrdily některá předchozí zjištění a podpořily také ověření významu kariérového po-
radenství pro žáky středních škol a vznik této publikace. S podrobnými výsledky dále
seznamuje následující text a kapitoly.
3.2 Průzkum připravenosti studentů na volbu budoucího
povolání v Libereckém kraji v rámci projektu GEMINI
Tato podkapitola přináší dílčí výsledky průzkumu GEMINI, realizovaném v roce 2016,
které se vztahují k otázce připravenosti studentů na budoucí povolání, a to ve vazbě
na předchozí text. Podrobné informace průzkumu mezi žáky i odbornými pracovníky
a souhrnné celkové výsledky jsou představeny v příloze A této publikace.
Šetření v rámci projektu GEMINI byla realizována mezi studenty a odbornými zástupci SŠ
v Libereckém kraji. Cílem bylo zmapovat oblast kariérového poradenství, přeshraničního
kariérového poradenství a profesní orientaci z pohledu studentů SŠ i odborných pracov-
níků/poradců.
3. PŘEDSTAVY ŽÁKŮ A STUDENTŮ O BUDOUCÍM POVOLÁNÍ A KARIÉŘE
3.
34-35
PŘEDSTAVY ŽÁKŮ A STUDENTŮ
O BUDOUCÍM POVOLÁNÍ
A KARIÉŘE
I toto je důležitá informace pro směřování kariérového poradenství v ČR. Je třeba pod-
pořit, systematizovat a posílit tuto oblast i na úrovni vysokých škol.
V souvislosti s přeshraniční tématikou byly k výběru i možnosti a otázky směřující k další
potenciální seberealizaci v zahraničí. Možnost „chci si najít zaměstnání v zahraničí a jít
pracovat“ zvolilo 7,16 % studentů a o něco menší část, 6,24 % studentů chce pokračovat
ve studiu na vysoké škole v zahraničí.
Z pohledu sebehodnocení studentů bylo zkoumáno vnímání vlastní připravenosti na vol-
bu dalšího povolání.
Otázka č. 6 v dotazníku: „Cítíte se již být připraven/a pro volbu Vašeho budoucího
povolání?“ byla respondenty zodpovězena následovně: 48 % studentů odpovědělo,
že se cítí být připraveni, 29,98 % odpovědělo, že se necítí připraveni a 22 % odpovědělo,
že neví.
Odpovědi ano, a ne či nevím, korespondují ve velké míře s odpověďmi skupin studentů,
kteří plánují po ukončení střední školy nastoupit do zaměstnání, resp. chtějí pokračovat
ve studiu na vysoké škole.
Další otázka zjišťovala, jestli mají studenti pro volbu svého budoucího povolání dosta-
tek informací. Na tuto otázku odpovídali respondenti nejčastěji: ano, mám (41,86 %),
dále ne nemám (33,72 %) a 24,42 % neví. Je tedy patrné, že z pohledu studentů není
informovanost příliš velká. Lepší informovanost studentů ohledně možností a poža-
davků souvisejících s budoucím povoláním by měla být cílem informačních kampaní,
programů kariérového poradenství a dalších iniciativ v oblasti přípravy mladých lidí
na středních školách.
3.3 Zdroje vlivů a informací působících
na kariérové rozhodování
Jak uvádí Hlaďo (2012, s. 11),
„někteří výzkumníci rozlišují při studiu kariérového rozho-
dování mezi zdroji vlivů a zdroji informací.“
A dodává, že
„ve skutečnosti je však velmi
obtížné obě složky izolovat“
.
Jak ukazují některé výzkumy, v případě volby povolání se adolescenti obracejí nejprve
na své rodiče a na druhém místě na své kamarády nebo spolužáky (Hlaďo, 2012), což
potvrzují i výsledky průzkumu GEMINI. Podobně je tomu u studentů středních škol,
na kterých probíhalo dotazníkové šetření. Avšak za rodiče se dostal na druhou pozici
internet, což je např. i zjištění z průzkumu realizovaného Hlouškovou a kol. (Hloušková,
konference Euroguidance, 2018).
Aby bylo možné zjistit, jaké vlivy na žáky středních škol při volbě další vzdělávací a pro-
fesní dráhy působí, byla studentům položena otázka: „Kdo Vás v současnosti nejvíce
3. PŘEDSTAVY ŽÁKŮ A STUDENTŮ O BUDOUCÍM POVOLÁNÍ A KARIÉŘE
3.
36-37
Metodika sběru dat
Sběr dat probíhal v období 24. 09. – 10. 10. 2016. Školy byly kontaktovány telefonicky
řešiteli projektu GEMINI. Pro sběr dat byla zvolena kvantitativní metoda dotazování,
resp. technika sběru dat elektronické dotazníkové šetření metodou CAWI (Computer
Assisted Web Interviewing, tzn. dotazování na webovém formuláři). Ke sběru dat byl
využit nástroj SurveyMonkey, kde mohli respondenti v uvedeném období vyplnit krátký
elektronický dotazník. Pro účely této analýzy byly na základě předchozích zkušeností
a výzkumů z oblasti kariérového poradenství v ČR vytvořeny 2 dotazníky pro 2 rozdíl-
né skupiny respondentů (studenti vybraných SŠ a výchovní poradci/ředitelé SŠ). Dílčí
výsledky v této kapitole představují zjištění z průzkumu mezi studenty středních škol
ve vazbě na téma této kapitoly. Plné znění obou dotazníků obsahuje příloha B.
Pro studenty SŠ se dotazník skládal z 21 otázek. Celkem odpovědělo 444 respondentů
z řad studentů. Více než dvě třetiny respondentů tvořily dívky, studenti byli z různých
ročníků SŠ.
Studenti byli v dotazníkovém šetření v rámci projektu GEMINI dotazováni, kdy začali
řešit otázku, kam budou chtít jít po střední škole. Čtvrtina studentů (25,64 %) uvedla,
že začala tuto otázku řešit již na základní škole. Procentuální zastoupení odpovědí
věnovaných se této problematice v prvním a druhém ročníku bylo podobné, konkrétně
15,70 % v 1. ročníku a 14,32 % v 2. ročníku střední školy. 14,78 % studentů toto ještě neřeší,
10,39 % respondentů si nepamatuje, odkdy se danému problému věnují.
Respondenti uvedli, že před vstupem do posledního ročníku (tj. 7,85 % případů), v prvním
pololetí (4,62 %), resp. druhém pololetí posledního ročníku (1,85 %), střední školy řeší další
kroky po ukončení středoškolského vzdělání. Dohromady je to tedy poměrně velká část
respondentů, kteří v podstatě volbu další profesní dráhy řeší až v posledním možném
období před rozhodnutím. Zajímavostí je 1,15 % dotázaných, kteří uvedli, že o budoucím
povolání přemýšleli už v mateřské škole, což odpovídá teoretickému konceptu období
fantazijní volby.
„Volba povolání je multikriteriálním rozhodovacím procesem, který zahrnuje volbu jak
studia nebo přípravy na povolání, tak konkrétního povolání a celé profesní dráhy člově-
ka. Zásadní otázkou, kterou si studenti středních škol musí při volbě dalších kroků zod-
povědět je, zdali chtějí pokračovat v dalším vzdělávání na vysoké škole, nebo vstoupí na
trh práce a budou si hledat první zaměstnání“
(Hlaďo, 2012, s. 32).
V dotazníkovém šetření byly zjišťovány také plány studentů po ukončení SŠ, tedy jaké
mají plány po ukončení střední školy. Na tuto otázku odpovědělo 433 respondentů
a odpovědi byly následující:
• Největší počet studentů, konkrétně 42,49 %, chce pokračovat ve studiu na vysoké
škole v České republice. Jedna pětina studentů (21,71 %) ještě neví.
• Necelá pětina studentů (18,71 %) si chce najít zaměstnání v České republice
a jít pracovat.
• Nejmenší skupinou byli ti, kteří chtějí začít podnikat (3,70 %).
3.5 Znalosti žáků ze světa práce a podniků
Znalosti ze světa práce a podniků jsou u různých studentů a žáků, a i různých oborů
a škol odlišné. Chápání práce a pracovní činnosti na rozličné úrovni implikují rozmani-
tou úroveň připravenosti studenta na vstup do světa práce. Ze strany firem častěji než
k pozitivnímu hodnocení dochází ke zklamání a rozčarování z faktu, že studentům chybí
základní pracovní návyky a představy o světě práce, života a činností v podniku, nemají
dostatečnou znalost základních pravidel a etických norem. Na odborných středních ško-
lách a učilištích se aspoň v menší a základní míře realizují odborné praxe, které umožňují
získat zkušenosti směřující žáka k samostatnosti ve světě práce. Studentská praxe přímo
v podnicích představuje nejvhodnější způsob, jak propojit obě strany – firmy i studenty.
Studentům umožňuje získat pracovní návyky a zkušenosti a firmám dává příležitost po-
znat studenty a získat o nich potřebné informace. I co se týká mzdových představ, jsou
tyto na straně studentů velmi často nadhodnocovány a nereálné. Mladí lidé často ještě
neumějí nahlížet na svoji pracovní činnost jako na nákladovou položku, neuvědomují si,
že pro firmu jsou finančním nákladem, který musí vytvářet hodnotu, která bude pro firmu
znamenat na druhé straně finanční výnos.
3.6 Postoje studentů k případnému zahraničnímu
směřování budoucí profese či studia
Ve vztahu k možnostem uplatnění v zahraničí bylo studentům položeno několik otázek.
První z nich zjišťovala, jestli by chtěli v budoucnu pracovat v zahraničí.
Více než polovina respondentů (52,96 %) uvedla, že si dokáží práci v zahraničí předsta-
vit. Odpověď: „ano, chci si najít práci v zahraničí“ zvolila pětina dotázaných (20,80 %).
Naopak necelých dvanáct procent (11,58 %) tvrdí, že by do zahraničí pracovat nešli. 14,66
% studentů uvádí, že nevědí, protože o tom nikdy nepřemýšleli. Obecně by bylo velmi
vhodné podpořit pozitivní postoj studentů k možnosti zahraničního pracovního uplatnění
iniciativami a informačními kampaněmi, které by snížily jejich obavy a překážky, které by
mohly v konečné fázi zabránit realizovat toto rozhodnutí. Zahraniční pracovní zkušenost
může být pro mladé obohacující a získané dovednosti a znalosti ze zahraničí je možné
poté efektivně využít po návratu na český pracovní trh, který je u zaměstnanců odchá-
zejících do zahraničí velmi častý.
Mezi faktory, které by mohly být či jsou motivací pro práci v zahraničí (otázka 13. dotaz-
níku, respondenti mohli vybrat více odpovědí současně), respondenti nejčastěji vybírali
možnost vydělat si více peněz než v České republice (65,32 %), naučit se či zdokonalit
v cizím jazyce (55,34 %), dále poznat jiné země a kultury (36,10 %). Motivátor: „žít jin-
de, než v České republice“, což je spíše znak útěku ze současného prostředí než využití
příležitostí, které zahraničí nabízí, vybralo 21,38 %.
Pokud by respondenti vyhledávali informace ohledně možností práce v zahraničí
(otázka č. 15), nejčastěji by použili jako zdroj internet a webové stránky (73,77 %),
3. PŘEDSTAVY ŽÁKŮ A STUDENTŮ O BUDOUCÍM POVOLÁNÍ A KARIÉŘE
3.
38-39
ovlivňuje ve volbě budoucího povolání či studia?“ (otázka v dotazníku č. 8). Otázka byla
položena jako výběr z více možností. Na tuto otázku odpovědělo 414 studentů následov-
ně:
• Nejvíce ovlivňují studenta ve volbě jeho budoucího povolání či studia rodiče,
jak odpovědělo 59,66 % respondentů.
• Na druhém místě vlivu je u studentů internet, s podílem 14,01 % odpovědí.
Na třetím místě s 12,08 % se umístili kamarádi.
• Všechny ostatní možnosti získaly pod 10 % odpovědí. Jsou to učitelé, s 8,45 %
odpovědí, spolužáci s 3,14 % odpovědí a nejmenší podíl odpovědí ze všech
možností, 2,66 %, přísluší kariérnímu poradci ve škole.
Tyto výsledky korespondují s výsledky jiných šetření provedených v ČR (např. Drahoňovská,
Eliášková, 2011).
3.4 Problémy a překážky volby další vzdělávací
a profesní dráhy
Překážky volby povolání
Taxonomie překážek volby povolání dle Gatiho, Krauszové a Osipowa (1996) zahrnuje tři
hlavní kategorie:
• Nedostatečná připravenost pro volbu povolání;
• Nedostatek informací;
• Inkonzistence kariérových informací.
Ve všech těchto bodech je rozhodující kvalita kariérového poradenství a souvisejících
služeb, které jsou studentům k dispozici.
Nepříznivé faktory volby povolání
Hlaďo (2009), uvádí následující nepříznivé faktory a rizika volby povolání žáků:
1) Malá informovanost o světě práce a jednotlivých povoláních, tj. o nezbytných
zdravotních podmínkách, požadovaných znalostech, dovednostech,
a především o skutečném výkonu povolání a jeho perspektivách na trhu práce.
2) Neznalost vzdělávacího systému, tj. jeho struktury, nabídky, nároků jednotlivých
typů a stupňů škol, formálního a neformálního kurikula apod..
3) Nedostatečný stupeň sebepoznání, tj. přehled o vlastních schopnostech,
o nadání, způsobilosti, fyzických a psychických předpokladech.
4) Krátkodobá perspektivní orientace, tj. zaměření převážně na bezprostřední cíle;
5) Nejasné představy o vlastní budoucnosti, tj. absence životních plánů.
Všechny výše uvedené nepříznivé faktory a rizika mohou být potenciálně aktivně řešeny
na úrovni kariérového poradenství.
K rozvoji a zlepšení výše uvedených faktorů lze doporučit podporu aktivního působení
a iniciativy ze strany středních škol a odborných pracovníků, případně specializovaných
projektů v oblasti kariérového poradenství, na straně podniků potom intenzivnější spolu-
práci se SŠ v podobě exkurzí, prohlídek, workshopů, stáží a dalších aktivit propagujících
výuku ve školách souvisejících s jejich předmětem činnosti a zaměřením.
3. PŘEDSTAVY ŽÁKŮ A STUDENTŮ O BUDOUCÍM POVOLÁNÍ A KARIÉŘE
3.
40-41
na druhém místě by se obrátili na spolužáky a kamarády či známé (33,02 %), dále by
využili sociální sítě (27,17 %) a inspiraci na pracovních veletrzích (23,19 %) nebo by hledali
radu u rodičů (22,95 %). Na úřad práce by se obrátilo 14,29 % a na školního kariérového
poradce cca desetina, konkrétně 11,24 % respondentů. Menší počet (9,60 %) by využil
jako zdroj informací jen noviny a časopisy.
3.7 Shrnutí poznatků v oblasti představ studentů
o budoucím povolání
Z různých zdrojů, dotazování a rozhovorů mezi studenty a zástupci podniků vyplývají
čtyři oblasti problémů při volbě další profesní dráhy, viz Obrázek 4.
I. Požadavky na povolání jsou často nekompatibilní
s regionální nabídkou vzdělání.
II. Nedostatečné zaměření vzdělání studentů
na budoucí profesi a nesprávné sebehodnocení.
III. Částečně nerealistické pracovní a mzdové představy.
IV. Nedostatečné znalosti světa práce a podniku.
Obrázek 4: Oblasti problémů při volbě další profesní dráhy
Zdroj: vlastní zpracování
Předpokladem uplatnění se na trhu práce v rámci Euroregionu je zvládání tzv. euroregi-
onálních kompetencí, tedy těch, které dávají předpoklad uplatnění studentům při získá-
ní práce v zahraničí. V následujícím textu vycházejí klíčové eurokompetence ze zjištění
prezentovaných v publikaci autorů Miłuch-Szewczyk, et. al., 2014 a na základě sdílení
zkušeností z workshopů a konferencí realizovaných v rámci projektu GEMINI.
4.1 Budování euroregionálních kompetencí v rámci
vzdělání na středních školách
V rámci odborného vzdělání by měly školy v příhraničním regionu klást důraz na rozvoj
a budování tzv. euroregionálních kompetencí. Tyto kompetence by měly studentům
pomoci najít si zaměstnání a být v něm úspěšní, právě v daném regionu.
Tyto kompetence lze z pohledu budoucích potenciálních zaměstnavatelů rozdělit
do několika základních kategorií:
1. Jazyková vybavenost.
2. Odborné znalosti a dovednosti.
3. Interkulturní dovednosti.
4. Pracovní návyky a znalost pracovního prostředí.
5. Týmový duch, přístup, týmová práce.
6. Motivace k sebevzdělávání.
7. Komunikační a sociální dovednosti.
Tyto oblasti by se měly stát strategicky podporovanou koncepcí vzdělávacího systému
v ERN. V této koncepci je důležité uvědomit si návaznost budovaných euroregionálních
kompetencí na požadavky podniků směrem k potenciálním zaměstnancům viz Tabulka 2.
4. EUROREGIONÁLNÍ KOMPETENCE ŽÁKŮ V ERN
4.
42-43
EUROREGIONÁLNÍ KOMPETENCE
ŽÁKŮ V ERN A OČEKÁVÁNÍ
A POŽADAVKY ZAMĚSTNAVATELŮ
Tabulka 2: Porovnání euroregionálních kompetencí a očekávání zaměstnavatelů
Mnoho zdrojů přinášejících informace o očekáváních zaměstnavatelů konstatuje, že
očekávání zaměstnavatelů a absolventů, jakožto potenciálních zaměstnanců, se velice
často rozcházejí. To ve velké míře potvrdil i průzkum realizovaný mezi studenty a infor-
mace od zástupců firem.
Zdroj: Miłuch-Szewczyk, et. al., 2014, GEMINI, 2016-2018, vlastní zpracování
BUDOVÁNÍ EUROREGIONÁLNÍ KOMPETENCE
Jazyková vybavenost – zaměření se na jazyky
sousedních zemí (výuka němčiny včetně
odborného jazyka).
Dosažení vysoké úrovně všech odborných znalostí
a technických dovedností souvisejících s vykonáva-
nou profesí – prostřednictvím propojení teoretické
výuky a návazné hodnotné odborné praxe.
Odstranění rozdílů mezi vzdělávacími systémy –
směrem k stylu duálního vzdělávacího systému –
podporovat spolupráci podniků a škol a odborné
praxe ve firmách.
Sociální dovednosti a interkulturní porozumění
a pochopení, s cílem odstraňovat zažité představy
a klišé ohledně vnímání jiného národa, kultury,
společenských odlišností.
Podpora týmových aktivit v rámci vzdělávacích
projektů, důraz na pochopení rolí v týmu
a odpovědností.
Nastavení hodnotového systému ve vnímání studentů,
kde vzdělání a kontinuální rozvoj dovedností budou
chápány jako hlavní premisa úspěchu v pracovním
životě a odborné profesi.
Semináře komunikačních dovedností, základy věcné
argumentace, kritického myšlení, porozumění,
akceptace argumentů, umění naslouchat,
vysvětlovat.
OČEKÁVÁNÍ ZAMĚSTNAVATELE
Dobrá znalost němčiny,
na komunikativní úrovni,
včetně odborného jazyka.
Odborné znalosti
a dovednosti.
Zažité pracovní návyky, znalost
pracovního prostředí.
Porozumění kulturním odlišnostem,
chápání rozdílů v hodnotách
a komunikaci, přizpůsobení se
prostředí a kultuře zaměstnavatele.
Schopnost týmové práce.
Chuť se vzdělávat.
Umění komunikovat.
ními zaměstnanci, nadřízenými, ale i v běžných oblastech života vedle pracovní činnosti.
Ve velkém množství firem je vyžadována i znalost angličtiny, která je v některých z nich
oficiálním jednacím jazykem.
To znamená, že německý zaměstnavatel požaduje na zaměstnanci znalost němčiny
a angličtiny (plus mateřského jazyka sousedního státu, tj. češtiny). Český zaměstna-
vatel požaduje na zaměstnanci znalost češtiny a angličtiny (plus mateřského jazy-
ka sousedního státu, tj. němčiny). Zaměstnavatelé na české straně mohou plně vyu-
žít (např. v obchodních či dodavatelsko-odběratelských vztazích) znalosti němčiny
u přeshraničních zaměstnanců. Na německé straně využijí firmy znalosti češtiny u pře-
shraničních zaměstnanců méně, ale lze najít takové příklady (opět převážně v dodava-
telsko-odběratelských vztazích).
4.5 Představy studentů a absolventů
o budoucím zaměstnání
Na straně studentů a absolventů se objevují často zcela jiné pohledy na očekávání a po-
žadované kvality a kompetence, než jak uvádějí firmy. Mezi typické odpovědi generace Y
ohledně jejich představ o budoucím zaměstnání patří věty typu:
„Práce mne musí bavit“,
„chtěl bych mít v zaměstnání flexibilní pracovní dobu“, „rád bych měl možnost práce
z domova“, „jednou bych rád začal podnikat“.
Dle některých průzkumů mezi absolventy je pro budoucí zaměstnání motivuje výše
mzdy, atraktivní benefity, pocit sebenaplnění, získání nových zkušeností, dobrý kolektiv,
slovní ocenění jejich výkonu, kreativní náplň práce, pracovní cesty do zahraničí a jasně
viditelné výsledky jejich práce.
Mezi přednosti generace nastupující na pracovní trh patří jejich vysoká afinita k novým
komunikačním technologiím, internetu obecně, sociálním sítím, a fakt, že jsou často
schopni v krátkém čase získat velké množství informací.
„Budoucí zaměstnavatel by jim
dle jejich očekávání měl umožnit kariérní růst, vytvořit příjemné pracovní prostředí, měl
by být férový a spravedlivý, podporovat další vzdělávání a být trpělivý v rámci jejich za-
školení,”
jak uvádí text na portálu novinky.cz (Novinky.cz, 2016).
Též nároky studentů a absolventů na očekávaný nástupní plat v zaměstnání rok od roku
rostou. Někdy dochází až ke zklamání při setkání s realitou, kdy se očekávaný a skutečný
nástupní plat liší až o tisíce korun (u středoškolských pozic). Odchod za prací do zahrani-
čí, hlavně tedy ve směru ČR – ERN, bývá velmi často motivován právě možností vyššího
výdělku u německého zaměstnavatele, kdy v přepočtu výdělky dosahují větší výše, než
je očekávaný plat. Mladí lidé si však často neuvědomují vyšší životní náklady při dlouho-
dobém pobytu a ubytování v zahraničí.
Pro české zaměstnavatele platí, že pokud chtějí naplnit platová očekávání německých
pracovníků, výše vyplácené mzdy často přesahuje průměr vyplácený českým zaměst-
4. EUROREGIONÁLNÍ KOMPETENCE ŽÁKŮ V ERN
4.
44-45
4.2 Jazyková vybavenost:
nedostatečná znalost němčiny
Velkým problémem generace Y (generace narozená mezi roky 1983 a 2000) je neznalost
němčiny. Mělo by dojít k podpoře vztahů mezi oběma zeměmi a na české straně budovat
zájem o němčinu a znalost jazyka u mladých lidí.
Co se týče jazykového vzdělávání, existují poměrně velké rozdíly mezi vzdělávacími sys-
témy v ČR a Německu. Nabídka ze strany škol a zájem ze strany studentů o cizí jazyky je
v Německu obecně vyšší. Je potřeba motivovat mladé lidi, aby se učili jazyky sousedních
států, aby studovali, absolvovali stáže i pracovali v regionu,
„ne jim tolik nabízet zajíma-
vé praxe ve Finsku, Francii, Španělsku, což spíše asi motivuje jejich další odliv z regionu,“
(Ruben Hausmann, firma HAVLAT).
4.3 Jazyková vybavenost na straně studentů
Z výsledků dotazníkového šetření ve výběrovém souboru vyplývají následující informace
ohledně jazykové vybavenosti studentů SŠ:
Na otázku: „Jaké se učíte či umíte cizí jazyky?“ (byl možný výběr více odpovědí), od-
povídali respondenti následovně: angličtinu se učí či umí téměř 99 % respondentů, což
je logický důsledek volby angličtiny jako prvního cizího jazyka na většině škol, němčinu
se učí či umí 64,5 % respondentů. Toto číslo vypovídá o zájmu o studium němčiny sice
nižším, než je tomu u jazyka anglického, avšak studenti si uvědomují, že nutnost znalosti
jazyka, který je nejdůležitějším pro tento region, je velká. Kvalita znalostí a objektivní po-
souzení znalostí jazyků však nebylo předmětem šetření. Ostatní jazyky jsou zastoupeny
již minimálně, v pořadí slovenština, ruština, polština, francouzština, španělština a jiné
(italština, portugalština, čínština, japonština, korejština, romština, maďarština, armén-
ština).
Při porovnání sebehodnocení studentů a názory o jazykových znalostech převážně
na straně firem v regionu, lze identifikovat určitý rozdíl.
4.4 Očekávání a požadavky zaměstnavatelů
stran jazykové vybavenosti
V rámci ERN mezi požadavky zaměstnavatelů na odborné znalosti zaměstnanců,
pokud zaměstnanci přicházejí ze zahraničí, rozhodně patří znalost jazyka. Německý
zaměstnavatel očekává, že zaměstnanec bude mluvit německy, alespoň na komunika-
tivní úrovni, tak aby porozuměl zadanému úkolu, celkovému pojetí práce, firemní politice
a kultuře, pravidlům a směrnicím, internímu řádu, aby uměl aktivně komunikovat s ostat-
4.7 Oblasti a úkoly pro vzdělávací systém
Očekávání německých zaměstnavatelů a z něho vyplývající úkoly pro kariérové pora-
denství a vzdělávání nad rámec současné koncepce – podpora aktivit v rozvoji euro-
kompetencí.
Jazykové kompetence
Pro česko-německou regionální výměnu zaměstnanců jsou klíčové tyto tři jazyky:
• čeština – výuka češtiny na německých školách,
• němčina – intenzivní výuka němčiny, odborného jazyka a konverzace,
• angličtina – výuka odborného, technického a obchodního jazyka, konverzace.
Odborné oblasti – inspirace pro kurzy a odborné vzdělávací programy
• základy finančního řízení – znalosti o nákladovosti pracoviště,
• základy managementu – znalosti organizace podniku.
Měkké dovednosti– inspirace pro semináře a kurzy soft-skills
• pozitivní nastavení postojů k zaměstnavateli u žáků a rodičů,
• pozitivní přístup k práci jako k hodnotě,
• změna postoje k práci,
• osobní motivace a angažovanost v práci,
• spolehlivost,
• vytrvalost, trpělivost,
• připravenost k učení se,
• osobní odpovědnost za výkon, zaměření na dosahování cílů,
• motivace k dalšímu kariérnímu růstu,
• vlastní iniciativa,
• připravenost k převzetí zodpovědnosti,
• otevřenost,
• schopnost dodržovat termíny, pracovat v stanoveném čase,
• výborná organizace práce,
• resistence vůči stresu ,
• umění předcházet a řešit konflikty.
Současný vzdělávací systém, zejména na úrovni středních škol, většinu těchto měkkých
kompetencí nerozvíjí. (Zaměření na jazyky sousedů, 2007)
Situaci v české části Euroregion Nisa lze také porovnat s očekáváními německých za-
městnavatelů. Ti kladou důraz především na:
• znalosti organizace podniku,
• pozitivní nastavení postojů k zaměstnavateli u žáků a rodičů,
• pozitivní přístup k práci,
• změna nastavení u generace rodičů vycházející z odlišné historické situace,
• spolehlivost, vědomí zodpovědnosti, schopnost vytrvat,
• připravenost a ochota k učení, důraz na výkon a motivaci,
• vlastní iniciativa,
• připravenost k převzetí zodpovědnosti.
4. EUROREGIONÁLNÍ KOMPETENCE ŽÁKŮ V ERN
4.
46-47
nancům, což však není v souladu s nediskriminační mzdovou politikou. Proto tento po-
hyb pracovních sil z Německa do ČR lze pozorovat spíše u vyšších manažerských pozic
než u technickohospodářských pracovníků a dělnických profesí.
4.6 Očekávání a požadavky zaměstnavatelů
stran odborných znalostí a dovedností
Jak vyplývá z rozhovorů se zástupci firem, průzkumů mezi podniky a informací prezento-
vaných na konferenci GEMINI, firmy požadují velmi jasně definované kompetence, které
se s výše uvedenou představou mladých lidí více či méně rozcházejí.
Co se týče odborných (profesně profilovaných) kompetencí, od firem je vyžadována pře-
devším (samozřejmě s ohledem na obsazovanou pozici):
• dobrá praktická připravenost pro profesi,
• připravenost na komunikaci s vedením podniku,
• porozumění dění ve firmě a na trhu,
• schopnost samostatného rozhodování,
• schopnost týmové práce,
• flexibilita, připravenost k změně profesní orientace/zaměření/profilu,
• odborné (technické) kompetence,
• vlastní návrhy řešení,
• počítačová gramotnost,
• umění použít v praxi nabyté teoretické odborné znalosti pro dané profese
(účetnictví, tvorba podnikových, výrobních a prodejních plánů, schopnost
vyhodnotit výnosnost, efektivitu, produktivitu),
• chápání financování podniku a souvislostí procesů v rámci podniku – znalost
problematiky nákladovosti podnikání,
• orientace a znalosti pracovního práva, osobní a podnikové odpovědnosti a práva
obchodních společností,
• orientace na zákazníka, schopnost vytvoření pozitivního vztahu k zahraničním
zákazníkům,
• schopnost využít služby a nákup v zahraničí – základní orientace v systému
smluvních obchodních vztahů (obchodní podmínky, záruční doby atd.).
4. EUROREGIONÁLNÍ KOMPETENCE ŽÁKŮ V ERN
4.
48-49
4.8 Shrnutí doporučených způsoby pro budování
euroregionálních kompetencí
Informace prezentované v této části studie poukázaly na to, že je třeba zaměřit se násle-
dujíc klíčové kroky v oblasti přeshraniční profesní orientace studentů:
I. Komunikovat se studenty i rodiči – kontinuálně přesvědčovat rodiče, že je dobré,
aby se jejich děti učily jazyk, a to nejen angličtinu, ale v Euroregionu Nisa
i němčinu.
II. Podporovat vzdělávací jazykové kurzy, především zaměřené na odbornou
němčinu a konverzaci.
III. Obecně přenastavit paradigma potřeby dobré znalosti němčiny v ERN.
IV. Podpořit aktivity vytvářející schopnost týmové práce – výměnné pobyty, týmové
projekty kombinující české i německé studenty, české i německé školy i firmy.
V. Podněcovat ve studentech chuť se odborně vzdělávat, ukazovat atraktivitu
práce, oborů, firemního prostředí, motivovat k dosahování vyšších kompetencí
a vzdělání s cílem lepšího uplatnění na trhu práce i možností přeshraniční
kariéry.
VI. Budovat u studentů umění komunikace – organizovat komunikační workshopy,
dny otevřených dveří ve firmách, diskusní fóra pro studenty a představitele
firem, zkušební dny a pracovní pobyty a stáže ve firmách s důrazem na osvojení
komunikace v pracovním prostředí.
VII. Klást důraz na budování všech soft-skills v pracovním životě.
Území Euroregionu Nisa (ERN) je obecně vymezeno počtem jeho členských obcí a okre-
sů. Z hlediska rozlohy i počtu obyvatel zaujímá největší podíl polská část, z hlediska po-
čtu členských obcí část česká (viz Tabulka 3).
Členové české části se nacházejí na území okresů Libereckého kraje a okresů Děčín
a Mladá Boleslav. Německou část tvoří okresy Bautzen a Görlitz, které jsou současně
i členy Euroregionu. Na polské straně spadá do Euroregionu 8 členských okresů (bole-
sławiecki, jaworski, jeleniogórski, kamiennogórski, lubański, lwówecki, zgorzelecki, zło-
toryjski) a zhruba 44 dalších obcí, které se nacházejí na území členských i nečlenských
okresů. Tento fakt komplikuje do značné míry vykazování statistických údajů přesně
za Euroregion Nisa. Z hlediska obtížné dostupnosti dat za menší územní jednotky dochá-
zí zpravidla ke zjednodušení a za Euroregion jsou považovány okresy Libereckého kraje,
německé okresy Bautzen a Görlitz a zmiňované polské okresy Dolnoslezského vojvodství
(Beneš, et al., 2010). Tato agregace je použita i v následujícím textu. Navíc je třeba vzít
v úvahu skutečnost, že data regionálního charakteru jsou publikována s různým časo-
vým zpožděním a není tedy možné všechny údaje vztáhnout ke stejnému časovému
okamžiku.
5.1 Ekonomická charakteristika Euroregionu Nisa
Ekonomickou strukturu v jednotlivých částech Euroregionu Nisa lze ilustrovat pomocí
údajů o rozložení podniků v rámci primárního, sekundárního a terciárního sektoru.
5 PROČ PRACOVAT V EUROREGIONU NISA: EKONOMICKÁ SITUACE
5.
50-51
PROČ PRACOVAT
V EUROREGIONU NISA:
EKONOMICKÁ SITUACE
Tabulka 3: Obecná charakteristika Euroregionu Nisa (k 31. 12. 2017)
Zdroj: ČSÚ ročenka (2017), zpracování vlastní
1 Oproti předchozím letům zemědělství, lesnictví a rybářství tvoří A, výrobní činnosti B–F, sektor služeb G–U
Část
euroregionu
Počet členských
obcí
131
111
44
286
Rozloha
(v km2)
2 515
4 507
4 737
11 759
Počet
obyvatel
430 277
559 221
524 684
1 514 182
Česká část
Německá část
Polská část
Celkem
Tabulka 4: Podniky podle oboru činnosti v Euroregionu Nisa
Zdroj: Sachsen.de, 2016a, Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen, 20 Jahre Euroregion
Neisse - Nisa – Nysa (2016), vlastní zpracování
Rok Celkem
(počet) Zemědělství,
lesnictví a rybářství
A, B
-
781
-
-
1 736
5 550
-
1 483
6 066
699
1 539
4 072
641
1 040
4 534
1996
1996
1996
2000
2000
2000
2005
2005
2005
2008
2008
2008
2014 1
2014 1
2014 1
17 850
32 607
58 769
19 205
47 615
89 752
19 117
54 097
109 557
19 823
57 506
117 230
19 564
63 629
115 262
Sekundární
sektor
z toho v hospodářských sektorechsektor
C - F
6 205
6 503
-
6 433
9 169
26 352
6 010
9 554
33 018
5 731
11 299
35 593
5 980
12 795
32 794
německá část
polská část
česká část
Sektor
služeb
G - Q
11 845
25 323
-
12 821
36 710
57 850
13 093
43 060
70 473
13 393
44 668
75 516
12 943
49 683
74 417
Tabulka 4 naznačuje rostoucí trend v počtu podniků ve všech třech částech Euroregio-
nu Nisa. Současně poukazuje na rozdíly v jejich celkovém množství, i na rozdílné tempo
růstu jejich počtu. Nejvíce podniků v absolutním vyjádření vykazuje česká část Euro-
regionu, která překračuje počet podniků v německé části téměř šesti násobně. Během
bezmála dvaceti let se počet podniků v polské a české části téměř zdvojnásobil, zatímco
5.2 Situace na trhu práce v Euroregionu Nisa
Počet zaměstnaných v rámci Euroregionu Nisa zaznamenal pokles oproti devadesátým
letům 20. století, a to v české i německé části. V německé části se počet zaměstnaných
v r. 2014 snížil téměř o pětinu oproti r. 1991. Údaje za českou část poukazují na podobný
trend poklesu zaměstnanosti, i když pomalejším tempem (1991–2014 pokles cca o 4 %).
Naopak v polské části má zaměstnanost tendenci růst (viz Tabulka 6).
5 PROČ PRACOVAT V EUROREGIONU NISA: EKONOMICKÁ SITUACE
5.
52-53
Zdroj: Sachsen, Statistisches 2019, vlastní zpracování
Tabulka 5: Podniky podle počtu zaměstnaných (v % z celkového počtu podniků) v Euroregionu Nisa
Rok <10
-
96,1
97, 2
90,2
95,9
97, 8
90,5
96,0
98,2
89,9
96,7
98,3
88,9
96,8
96,2
10-50
Dle počtu zaměstnaných (v % z celk. počtu)
německá část
polská část
česká část
-
2,9
2,2
8,0
3,3
1,7
7,6
3,2
1,4
8,0
2,7
1,3
8,8
2,5
2,8
> 50
-
1,0
0,6
1,8
0,8
0,5
1,9
0,7
0,4
2,1
0,7
0,4
2,3
0,7
1,0
2000
2000
2000
2006
2006
2006
2008
2008
2008
2014
2014
2014
2017
2017
2017
v německé části vzrostl pouze asi o 10 %. Z hlediska oborové struktury je patrná převaha
podniků v sektoru služeb, a to ve všech třech částech Euroregionu. I zde existují ovšem
určité rozdíly. Zatímco v polské části tvoří podniky služeb až 78 % všech firem, v české
a německé části se tento podíl pohybuje kolem 65 %. Podobnost vykazují česká a ně-
mecká část také pokud se jedná o výrobní sektor, v rámci, něhož působí zhruba 30 %
všech podniků. V polské části se podniky sekundárního sektoru podílí na celkovém počtu
jen asi 20 %. Všechny územní části se vyznačují poměrně nízkým podílem firem v sektoru
zemědělství, lesnictví a rybářství (cca 3–4 %, v polské části dokonce v r. 2016 jen 1,6 %).
Z hlediska velikostní struktury převažují ve všech částech Euroregionu mikropodniky
s méně než 10 zaměstnanci. V české části tvoří 98 % všech podniků, zatímco v německé
části je to asi 90 % firem (viz Tabulka 5).
Zhruba 8 % všech firem v německé části představují podniky s počtem zaměstnanců
10–50, zatímco v české a polské části je to pouze 1–3 % firem. Vůbec nejméně je firem
s počtem zaměstnanců nad 50. V české části je to jen kolem půl procenta a jejich počet
spíše klesá. V německé části se tyto podniky podílejí zhruba 2 % a jejich podíl v průběhu
posledních patnácti let nepatrně roste (viz tabulka 6).
Zdroj: Sachsen, Statistisches 2019, vlastní zpracování
Tabulka 6: Počet zaměstnaných dle sektorů národního hospodářství (v tis.)
Rok Celkem Zeměděl.,
lesnictví
a rybářství
Sekundární
sektor
Sektor
služeb % podíl z celkového počtu
A, B C - F G - Q A, B C - F G - Q
19,5
9,9
9,9
7,3
7,1
5,5
5,4
12,6
12,6
12,5
18,2
15,4
11,3
9,3
6,1
3,9
3,8
2,8
N/A
146,5
107,6
90,7
72,8
74,8
81,4
82,3
42,9
43,8
44,3
41,4
40,0
103,0
99,7
104,4
108,7
94,8
95,6
N/A
157,3
151,4
171,1
168,8
166,0
170,9
173,4
54,9
54,9
59,1
58,0
55,1
95,8
102,6
91,4
89,0
98,7
102,4
N/A N/A
6,0
3,7
3,6
2,9
2,9
2,1
2,1
11,4
11,3
10,8
15,5
13,9
5,4
4,4
3,0
1,9
1,9
1,4
45,3
40,0
33,4
29,2
30,2
31,6
31,5
38,9
39,4
38,2
35,2
36,2
49,1
47,1
51,7
53,9
48,0
47,6
N/A
48,7
56,3
63,0
67,8
67,0
66,3
66,4
49,7
49,3
50,9
49,3
49,9
45,7
48,5
45,3
44,1
50,0
51,0
N/A
z toho v hospodářských sektorechsektor
německá část
polská část
česká část
1991
1995
2000
2005
2009
2014
2017
2003
2005
2008
2014
2017
1991
1995
2000
2005
2010
2014
2017
323,3
268,8
271,7
248,9
247,9
257,9
261,1
110,4
111,3
116,0
117,6
110,5
209,8
211,7
201,9
201,7
197,3
200,8
N/A
5 PROČ PRACOVAT V EUROREGIONU NISA: EKONOMICKÁ SITUACE
5.
54-55
Zdroj: Budesagentur fűr Arbeit (2018), vlastní zpracování
Nejvíce se na zaměstnanosti podílí sektor služeb. V německé části činí tento podíl až dvě
třetiny všech zaměstnaných, zatímco v české a polské části se blíží 50 %. V německé části
je patrný poměrně rychlý pokles zaměstnanosti v primárním i v sekundárním sektoru. Po-
čet zaměstnaných zde klesl oproti devadesátým letům téměř o polovinu. Po období růstu
do r. 2005 zaznamenala zaměstnanost v sekundárním sektoru v české části Euroregionu
mezi lety 2005 a 2014 strmý pokles, a to o cca 12 %. Zajímavé jsou rozdíly mezi jednotlivými
územními částmi z hlediska procentuálního podílu jednotlivých sektorů na celkové zaměst-
nanosti. Relativně srovnatelná situace je v německé a české části z pohledu zaměstnanosti
v primárním sektoru, která se pohybuje mezi 1–4 %. Oproti tomu v polské části se zaměstna-
nost v primárním sektoru pohybuje mezi 10–16 %. Největší podíl na zaměstnanosti v sektoru
služeb vykazuje německá část, s hodnotou zhruba 66 % oproti cca 50% podílu v české a pol-
ské části. Česká část se oproti německé a polské vyznačuje vyšším podílem zaměstnaných
v sekundárním sektoru, který kolísá kolem 48 % (oproti cca 32–35 % v německé a polské
části).
Pro případné zájemce o práci v příhraničních oblastech Německa může být zajímavou infor-
mací přehled o struktuře zaměstnanosti ve spolkové zemi Sasko, a to dle státní příslušnosti
zaměstnaných osob, oborového členění a podle náročnosti vykonávané práce (viz Tabulka 7).
V Německu je minimální mzda přepočtená na 40ti hodinový týden 1 532,- EUR/měsíc hrubé-
ho. Průměrná mzda v Sasku činila za rok 2017 3 096 EUR. Průměrná mzda v celém Německu
činila 3 771 EUR/měsíčně (započítaná pouze mzda na plný úvazek) (Statista, 2018).
Nejvýrazněji meziročně narostl počet pomocných pracovníků z ČR, zatímco v ostatních
profesích dosahují meziroční změny podobné úrovně u obou národností. Celkově je
zapojení obou národností na saském trhu práce velmi nízké, jejich podíl na celkovém
počtu zaměstnaných (povinných platit sociální pojištění) ve většině profesí nedosahuje
ani 1 %. Hranici 1 % překračují pouze méně kvalikované profese, zejména pomocní pracovníci
Tabulka 7: Struktura zaměstnanosti v Sasku dle státní příslušnosti, oborového členění
a náročnosti vykonávané profese (k 30. 06. 2017)
Mezir.
změna
(%)
Češi
Mezir.
změna
(%)
Poláci
Mezir.
změna
(%)
Počet
31,2
36,1
22,3
13,6
22,9
86,7
-
38,9
29,3
33,2
10,5
-
9 416
3 102
2 635
518
86
1 516
-
3 539
4 818
365
694
-
21,8
22,4
16,4
14,6
22,2
24,7
-
17, 7
24,5
50,0
13,5
-
16 189
8 193
2 011
1 013
121
4 849
-
6 666
8 100
591
830
-
1,9
1,5
3,0
0,9
4,7
2,0
1,5
3,2
1,4
1,6
2,9
1,5
1 595 777
481 214
416 319
439 468
42 778
206 013
9 985
219 108
958 169
191 499
217 016
9 985
Celkem
Z toho dle sektoru zaměstnání:
Profese ve výrobě
Profese v osobních službách
Profese ve službách souvisejících
s podnikáním a obchodem
Služby v IT a ve vědě
Ostatní ekonomické služby
Bez uvedení
Z toho dle náročnosti požadavků:
Pomocní pracovníci
Kvalifikovaní pracovníci
Specialista, odborný pracovník
Odborník/znalec
Bez specifikace
Z tohoCelkem
Z tabulky je patrné větší zapojení osob s polskou národností na saském trhu práce
v porovnání s pracujícími s českou státní příslušností. Pouze v osobních službách převyšují
Češi nad počtem zaměstnaných Poláků. Meziročně zaznamenaly všechny obory nárůst
počtu pracujících z Polska i Čech s výjimkou IT a vědy, kde počet Poláků meziročně klesl.
Pro zajímavost přináší Tabulka 8 informace o struktuře zaměstnanosti v Bavorsku.
V Sasku pracuje celkem 14 957 cizinců, v Bavorsku 45 153.
Tabulka 8: Struktura zaměstnanosti v Bavorsku dle státní příslušnosti, oborového členění a nároč-
nosti vykonávané profese (k 31. 03. 2017)
Zdroj: Budesagentur fűr Arbeit (2018), vlastní zpracování
Mezir.
změna
(%)
Češi
Mezir.
změna
(%)
Poláci
Mezir.
změna
(%)
Počet
13,4
13,4
5,5
6,7
8,4
16,4
-16,7
14,7
13,3
7,7
9,8
-16,7
30.393
13 482
6.586
2 181
402
7.737
5
11 638
16.202
1 132
1 416
5
7,7
7,5
3,3
10,4
15,7
10,1
-16,7
4,3
11,3
9,7
7,4
-16,7
61200
27 711
11 121
5 667
964
15 712
25
28 364
28.138
2 425
2 248
25
2,6
2,3
2,7
2,1
5,0
3,5
-3,2
4,1
1,7
2,8
4,3
-3,2
5.543.912
1.604.813
1.203.514
1.780.980
230.705
700.767
23.133
839 922
3 167 216
744 968
768 673
23.133
Celkem
Z toho dle sektoru zaměstnání:
Profese ve výrobě
Profese v osobních službách
Profese ve službách souvisejících
s podnikáním a obchodem
Služby v IT a ve vědě
Ostatní ekonomické služby
Bez uvedení
Z toho dle náročnosti požadavků:
Pomocní pracovníci
Kvalifikovaní pracovníci
Specialista, odborný pracovník
Odborník/znalec
Bez specifikace
Z tohoCelkem
5 PROČ PRACOVAT V EUROREGIONU NISA: EKONOMICKÁ SITUACE
5.
56-57
Obrázek 6: Míra nezaměstnanosti mladých pod 25 let v Euroregionu Nisa podle okresů (k 31. 12. 2014)
Zdroj: Sachsen.de (2016a)
Z hlediska míry nezaměstnanosti se nejproblematičtěji jeví polské území Euroregionu Nisa
s okresy, v nichž míra nezaměstnanosti ke konci r. 2014 přesahovala 20 %. Oproti tomu
nejnižší míru nezaměstnanosti (pod 8 %) vykazovaly ke stejnému datu české okresy Česká
Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily a polská Jelenia Góra následované okresy Liberec
a německými Görlitzem a Bautzenem s mírou nezaměstnanosti mezi 8 a 12 %. Situace
v oblasti nezaměstnanosti mladých pod 25 let je ovšem poněkud odlišná (viz následující
Obrázek 6).
Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti v Euroregionu Nisa podle okresů (k 31. 12. 2014)
Zdroj: Sachsen.de (2016a)
z Polska. Ve všech oborech a profesích dosahují většího podílu na celkovém počtu pracujících
v Sasku zaměstnanci s polskou státní příslušností. Obzvláště nízký je podíl vysoce kvalikovaných
pracovníků, specialistů či pracovníků v IT službách, a to bez ohledu na národnost.
Určitým indikátorem při hledání uplatnění na trhu práce je zpravidla výše nezaměstnanosti.
Následující Obrázek 5 ilustruje rozdíly v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy
Euroregionu Nisa (k 31. 12. 2014).
5 PROČ PRACOVAT V EUROREGIONU NISA: EKONOMICKÁ SITUACE
5.
58-59
Obrázek 7: Výše minimální a průměrné hrubé měsíční mzdy v Německu, Polsku a ČR
(v EUR, k 01. 01. 2016)
Zdroj: Eurostat, 2016, Trading Economics (2016), zpracování vlastní
Nejnižší míru nezaměstnanosti mladých (pod 10 %) vykazovaly ke konci r. 2014 německé
okresy Görlitz a Bautzen a polská Jelenia Góra. Naopak nejhorší situace z pohledu neza-
městnanosti mladých je patrná v okrese Jablonec nad Nisou s mírou nezaměstnanosti pře-
sahující 17,5 %, následovaná českými okresy Česká Lípa, Liberec, Semily a polskými okresy
lubański, lwówecki, bolesławiecki, złotoryjski s mírou nezaměstnanosti mezi 15 a 17,5 %.
Zajímavé statistiky nabízí německý Budesagentur fűr Arbeit, který eviduje údaje o podílu
Čechů a Poláků na celkovém počtu přeshraničních pracovníků i na celkové nezaměstnanosti,
a to za vybrané příhraniční saské regiony (viz následující Tabulka 9).
Podíl českých pendlerů na celkovém počtu přeshraničních pracovníků se v září r. 2018 pohy-
boval mezi 9,3 % v Plauenu a 0,9 % ve Freibergu. Podíl Čechů na celkové nezaměstnanosti
se v září 2018 pohyboval v rozmezí 0,6 % v okrese Pirna a 0,3 % v Bautzenu, zatímco u Poláků
to bylo mezi 2,7 % v Bautzen a 0,1 % v Annaberg-Buchholz. Za zmínku stojí především údaj za
členský okres Euroregionu Nisa (Bautzen – zvýrazněn v tabulce), v němž dosahují Poláci přes
14 % podílu na celkovém počtu přeshraničních pracovníků. Český podíl je v tomto regionu
překvapivě nízký (pouhá 3 %).
Z pohledu zájemce o práci může být zajímavou informací údaj o výši minimální mzdy či
o průměrných platech v jednotlivých zemích Euroregionu Nisa. Komparace minimální mzdy
v Německu, Polsku a ČR vyjádřené v EUR (v paritě kupní síly zohledňující rozdílné životní ná-
klady v jednotlivých zemích) k lednu 2016 ukazuje Obrázek 7. Pro ilustraci je uvedena i výše
průměrné mzdy v jednotlivých zemích ke stejnému datu (přepočteno dle měnového kurzu
k příslušnému datu).
V Německu byla minimální hodinová mzda ve výši 8,50 EUR/hod (brutto) zavedena teprve
v r. 2015 a z obrázku je zřejmé, že v porovnání s ČR či Polskem je více než trojnásobná. První
úprava její výše byla provedena 1. ledna 2017 a od té doby platí 8,84 EUR/hod (brutto), tzn. že
při 40 hodinovém pracovním týdnu je její výše 1.532 EUR měsíčně (brutto). Kontrola úrov-
ně minimální mzdy se provádí každé dva roky. Od 1. ledna 2019 je zvýšena na 9,19 EUR/hod
a od 1. ledna 2020 vzroste na 9,35 EUR/hod. Náleží také zahraničním zaměstnancům, kterým
nepřísluší odvětvová minimální mzda (v určitých odvětvích jsou stanoveny specické mini-
mální mzdy platné pro dané odvětví, které náleží pracujícímu v Německu bez ohledu na to,
je-li jeho zaměstnavatel z Německa či ze zahraničí). Minimální mzda funguje na teritoriálním
principu a vztahuje se i na případy vyslání zahraničních pracovníků do Německa. Zákonná
minimální mzda má platit také při odměňování za praxi či stáž. Nevztahuje se ale na učně,
mládež do 18 let a případy povinné praxe (v rámci středoškolské a vysokoškolské výuky)
a několik dalších případů. Také průměrné mzdy v Německu více než trojnásobně převyšu-
jí průměrné mzdy v ČR a Polsku. Výše průměrné mzdy ve Svobodném státě Sasko dosáhla
v roce 2017 výše 3096 EUR k 20. 04. 2018 (Sachsen, 2018).
Z uvedené komparace se Německo jeví jako lákavá alternativa pro zájemce o zaměstnání
z příhraničních regionů. Sasko nabízí také studijní a učební obory, přičemž učni jsou zařazeni
do německého sociálního a zdravotního systému a v rámci duálního systému jsou nančně
ohodnoceni jako jejich němečtí kolegové. V současnosti jsou nabízena např. učební místa
v oborech výrobní a průmyslový mechanik, kuchař, pekař, cukrář či ve výrobě textilií (MPSV
b). Také existuje relativně velká nabídka pracovních míst v Sasku, a to zejména pro technické
profese (např. řidič, automechanik, elektrikář, frézař, malíř, obsluha CNC, svářeč, ale taky
odbornější pozice typu IT administrátor), či profese v oblasti zdravotnictví (zubní technik, fy-
zioterapeut, pečovatelka, zdravotní sestra, lékařský personál), hotelnictví (kuchař, číšník/
servírka, recepční) či jiné (lesník, sociální pracovník etc.) (MPSV, 2016c). K těmto pracovním
pozicím se také váže ukázka nástrojů, které je možné použít v rámci KP v kapitole 9.
Tabulka 9: Podíl přeshraničních pracovníků z Čech a Polska na celkovém počtu pendlerů
(v %, k 30. 09. 2018) a celkové nezaměstnanosti (září 2018)
Zdroj: Budesagentur fűr Arbeit (2018), vlastní zpracování
Podíl na celkové
nezaměstnanosti
Podíl na celkovém
počtu pendlerů
PoláciČešiPoláciČeši
0,2
0,1
0,2
0,3
2,7
0,7
0,6
0,3
0,6
0,3
0,6
0,5
0,5
0,6
14,1
9,3
9,2
0,9
4,3
3,0
Plauen
Vybrané saské regiony
Annaberg-Buchholz
Freiberg
Pirna
Bautzen
500
0
1000
1500
2000
2500
3000
3500
Německo
minimální mzda
3610
1440
Polsko
961,7
417,02
ČR
1041,7
364,9
průměrná mzda
Možnosti spolupráce a přeshraniční profesní orientace souvisejí také se vzdělávacími
systémy v České republice a v Německu. Mezi nimi existuje celá řada odlišností, pře-
devším v rozsahu a možnostech provázání vzdělávacího systému s podnikovou praxí.
Platí také, že český vzdělávací systém je jednotný na celém území státu. Oproti tomu
v Německu má každá spolková země vlastní, do určité míry specifický vzdělávací systém.
6.1 Institucionální rámec
V ČR je zodpovědnost za správu škol rozdělena mezi ústřední orgány, kraje a obce. Mi-
nisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy vytváří na centrální úrovni národní vzdělávací
politiku, určuje rámcový obsah předškolního až středního vzdělání, schvaluje vzdělávací
programy na terciární úrovni a rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu. Kraje
odpovídají za vzdělávání na svém území od předškolního po vyšší odborné, jsou zřizo-
vateli středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol. Obce jsou zřizovateli mateř-
ských a základních škol a zodpovídají za povinnou školní docházku.
V Německu je úloha federální vlády v rámci vzdělávání omezena pouze na regulaci
a koordinaci profesní přípravy, vědeckého výzkumu, podporu rozvoje vysokých škol
a stipendií. Školství je řízeno zemskými orgány a úřady, federální vláda plní pouze
koordinační činnost a zajišťuje společný rámec. Jednotlivé země si pak vytvářejí vlast-
ní školství při respektování společného spolkového rámce, který spočívá v délce povin-
né školní docházky, návaznosti vzdělávacích stupňů, vzájemném uznávání vysvědčení
či systému známkování. Školy jsou řízeny místně či přímo spolkovými zeměmi.
6.2 Stupně vzdělávacího systému
V ČR poskytují předškolní (preprimární) vzdělávání dětem ve věku 3–6 let mateřské ško-
ly a v posledním roce před zahájením povinné školní docházky je ze zákona nárokové
(od r. 2017 je pro pětileté děti povinné). Povinná školní docházka trvá 9 let, obvykle
od 6. do 15. roku dítěte, a realizuje se na prvním a druhém stupni základní školy, popř.
v nižších ročnících víceletých gymnázií, kam mohou odejít nadané děti po pátém či sed-
mém ročníku. Vyšší sekundární vzdělávání poskytují střední školy, kam obvykle přicháze-
jí žáci po 9. ročníku (tj. ve věku 15 až 18/19 let). Absolventi mohou získat tři stupně vzdě-
lání: střední vzdělání s maturitní zkouškou, která je podmínkou pro přijetí do terciárního
vzdělávání, střední vzdělání s výučním listem (po následném absolvování nástavbového
studia lze získat maturitu) a střední vzdělání. Terciární vzdělávání nabízejí vyšší odborné
a vysoké školy. Vyšší odborné vzdělávání má spíše praktický a aplikační charakter, trvá 3
roky a zpravidla zahrnuje odbornou praxi. Vysokoškolské vzdělávání se realizuje na třech
úrovních: bakalářské (3–4leté), připravující na výkon povolání či ke studiu v navazujícím
magisterském studijním programu, navazující magisterské (zpravidla 2leté), zaměřené
na získání teoretických poznatků a rozvoj schopností k tvůrčí činnosti a doktorské studij-
ní programy (3–4leté), zaměřené na vědecké bádání a tvůrčí činnost v oblasti výzkumu
a vývoje. Podrobné schéma vzdělávacího systému v ČR viz Obrázek 8.
V Německu je předškolní výchova dobrovolná a poskytují ji mateřské školy pro děti
ve věku 3–6 let. Povinná školní docházka začíná v 6 letech a zpravidla trvá 9–10 let
jako plná povinná docházka, další tři roky následuje částečná docházka pro učně (cel-
kem tedy 12 či 13 let, dle spolkové země). První stupeň (primární vzdělávání) je čtyřletý
a pro volbu další vzdělávací dráhy je klíčový věk 10 let (Berlín a Brandenburg 12 let). Nižší
sekundární vzdělávání sestává z orientační fáze mezi 10. a 12. rokem a následných tří
hlavních proudů ve věku 10/12–15/16, které mohou mít v jednotlivých spolkových zemích
určitá specifika. Jedná se o Hauptschule (hlavní škola, 5–6 let), Realschule (reálná škola,
6 let) a Gymnasium (gymnázium, 8 nebo 9 let). Hauptschule poskytuje všeobecné vzdě-
lání a připravuje děti na budoucí povolání i na další vzdělávání, nicméně patří k méně
6. KOMPARACE ČESKÉHO A NĚMECKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU
6.
60-61
KOMPARACE ČESKÉHO
A NĚMECKÉHO
VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU
Obrázek 8: Struktura českého vzdělávacího systému
Zdroj: Evropská komise (2016a)
0 1
Věk studenta
Délka vzdělání
zařízení
pro péči
o děti do tří let
mateřská
škola
základní
škola
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
první stupeň
0 1
vysoká škola
2 3 4 5 6 7 8
vyšší odborná škola
konzervatoř
druhý stupeň
střední škola: všeobecné obory
konzervatoř
odborné obory
nástavbové studium
zkrácené studium
střední škola
Je třeba mít ovšem stále na paměti, že každá spolková země má při respektování spo-
lečného spolkového rámce určitá specifika týkající se forem i délky jednotlivých vzdělá-
vacích stupňů.
6. KOMPARACE ČESKÉHO A NĚMECKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU
6.
62-63
využívanému typu škol. Podíl dětí, které navštěvují Hauptschule, se v jednotlivých spol-
kových zemích výrazně liší. V některých spolkových zemích Hauptschule dokonce nee-
xistuje či byla zrušena.
Příkladem specifické organizace je spolková země Sasko, kde je
Hauptschule a Realschule spojena v tzv. Oberschule, která nabízí stejné školní předměty,
nicméně liší se délkou studia a způsobem ukončení (5 let Haupschule, 6 let Realschule).
Také v Hamburku a Berlíně či v Sársku došlo k formálnímu zrušení Hauptschule a tyto
školy byly spojeny s Realschuleči Gesamtschule, v Sársku tak vznikla jakási rozšířená
Realschule, v Hamburku Stadtteilschule a v Berlíně Sekundarschule.
Realschule je typicky šestiletá a následuje po ukončení šestého či sedmého ročníku, nic-
méně může existovat i ve zkrácené formě v návaznosti na Hauptschule. Gymnázium
nabízí středoškolské vzdělání akademického typu, které vrcholí po dvanácti či třinácti
letech školní docházky maturitou. Ta umožňuje vstup na vysokou školu. Ve studiu na vy-
soké škole lze pokračovat také po absolvování odborné (Fachschule) a střední odborné
školy (Fachoberschule). Na gymnázium mohou v 16 letech přestoupit po vyrovnávacím
programu i úspěšní absolventi reálné školy. Kromě těchto tří typů existuje ještě nepří-
liš rozšířený typ tzv. souhrnné školy (Gesamtschule). Zde je možné posunout rozhodnutí
o vzdělávací dráze do vyššího věku, nicméně tento typ školy není příliš častý. Žáci se spe-
ciálními vzdělávacími potřebami se koncentrují ve speciálních školách (Sonderschule,
Förderschule). Odborné vzdělávání po absolvování hlavní a reálné školy je poskytováno
v rámci duálního systému, kdy je kombinovaná výuka ve škole, kde získává učeň odbor-
né teoretické znalosti, s praktickým výcvikem v podniku.
Duální systém představuje hlavní směr odborného vzdělávání v Německu, kterým pro-
jde téměř 60 % mladých lidí (ČNOPK, 2011). V Německu má tento systém téměř stoletou
tradici a je založen na kombinaci teoretického studia ve veřejných školách s praktickým
výcvikem v soukromých firmách. Firmy se do systému zapojují dobrovolně a na vlastní
náklady, jelikož si tímto způsobem mohou zajistit kvalifikovanou pracovní sílu. Odborná
příprava trvá dle oboru 2 – 3,5 roku a probíhá na základě soukromoprávní smlouvy
o profesní přípravě uzavřené mezi podnikem a studentem, kde jsou stanovena veškerá
pravidla (včetně délky vzdělávání, pracovní doby, nároku na dovolenou etc.). Firmy jsou
navíc povinny vyplácet svým učňům přiměřenou odměnu dle kolektivní smlouvy. Ani jed-
né straně nevzniká povinnost po ukončení vzdělávání pokračovat pracovním poměrem
(tzn. student/učeň není vázán ve firmě a firma není povinna jej zaměstnat).
Terciární vzdělávání je realizováno institucemi vyššího vzdělávání a dalšími zařízeními,
které umožňují získat kvalifikaci pro výkon povolání pro studenty s úplným středoškol-
ským vzděláním. Mohou být univerzitního typu (Universität), nebo vysoké školy umělec-
kého (Kunsthochschule) či odborného typu (Fachhochschule, Berufsakademie, Verwal-
tungsfachhochschule, Fachschule/Fachakademie). Bližší představu o obecné struktuře
vzdělávacího systému v Německu viz Obrázek 9.
Obrázek 9: Struktura německého vzdělávacího systému
Zdroj: Evropská komise (2016a)
0 1
Věk studenta
Délka vzdělání
Krippe Kindergarten GrundschuleGymnasium
Gymnasiale Oberstufe
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Schularten mit drei
Bildungsgängen Fachoberschule
Berufsfachschule
Duale Berufsaufbildung
Berufsoberschule
0 1
Universität
2 3 4 5 6 7 8
Fachhochschule
Berufsakademie
Verwaltungsfachhochschule
Fachhochschule / Fachakademie
Kunsthochschule / Musikhochschule
Realschule
Abengymnasium /
Kolleg
Schulatren mit zwei
Bildungsgängen
Hauptschule
6.
Příklad Saského vzdělávacího systému
Vzhledem k tomu, že na německé straně patří do ERN okresy Görlitz a Bautzen v Sasku,
je zajímavé podívat se blíže na systém vzdělávání v této spolkové zemi. V Sasku trvá
povinná školní docházka devět let, z nichž první čtyři roky probíhají v základní škole.
Ve 4. třídě dostávají děti doporučení ke studiu na střední škole typu reálné školy (5. – 9.,
resp. 10. třída) či gymnáziu (5. – 9., resp. 10. třída). Z reálné školy lze po ukončení
10. třídy a po splnění určitých předpokladů přejít do všeobecného či profesního gymnázia.
Absolvování maturity po 8 letech studia na gymnáziu (či 9 let na profesním gymnáziu)
umožňuje vstup na vysokou školu (viz Obrázek 10).
Odborné vzdělávání probíhá v pěti typech škol (viz Obrázek 10), které se liší délkou studia
a různými odbornými závěrečnými zkouškami. Kromě veřejných odborných škol, které
se sdružují v odborných školských střediscích, existují také školy nezávislé, které rozši-
řují nabídku vzdělávání. Zajímavou formou rozšířeného vzdělávání jsou dvojnárodnostní
dvojjazyčné vzdělávací cykly nabízené gymnázii v Pirna a Görlitz, které umožňují od 7.
třídy společné studium německých, českých, resp. polských žáků.
Terciární vzdělávání v Sasku zajišťují jednak vysoké školy univerzitního typu, ale také od-
borné vysoké školy, speciální vysoké školy (nezávislé a soukromé) či profesní akademie.
Za zmínku stojí především univerzitní zařízení v Euroregionu Nisa pro studenty z Čech,
Polska či Německa, kteří již ukončili první stupeň studia na vysoké škole. Jedná se o Me-
zinárodní vysokoškolský institut v Zittau, který spadá pod Technickou univerzitu Dresden
(Sachsen.de, 2016b).
6. KOMPARACE ČESKÉHO A NĚMECKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU
64-65
Obrázek 10: Struktura saského vzdělávacího systému
Zdroj: Sachsen.de (2016b)
Odborné vysoké školy Univerzita
Vysoká škola
Zralost pro vysokou školu
Profesní akademie
Zralost pro
vysokou školu
1 rok
Zralost pro
vysokou školu
1 rok
Odborná
škola
2-3 roky
Zralost pro
vysokou školu
1 rok
Zralost pro
vysokou školu
FDS vyšší
odborná škola
2 roky
Maturita,
všeobecná
zralost pro
vysokou
školu
Profesní
gymnázium
3 roky
Odborná
škola
2-3 roky
Ukončení reálné školy
Střední škola
6 let
Základní škola
4 roky
Pomocná škola
4 roky
Pomocná škola
6-8 let, třídní
stupeň 5 a 6
s orientační funkcí
Odborné pomocné
školy nebo dále
jako po střední
škole
Ukončené
základní
vzdělání
Ukončení
reálné
školy
Střední škola
6 let
Ukončené základní
vzdělání
Ukončené základní
vzdělání s kvalifikací
Maturita,
všeobecná
zralost pro
vysokou
školu
Profesní
gymnázium
3 roky
Odborná škola
dvojího profesního
vzdělávání v podniku
a odborná škola
3-3,5 roku
Saský školský systém
(se zaměřením na všeobecně vzdělávací školy)
Prostřednictvím podpory partnerských projektů přeshraniční spolupráce v rámci Eurore-
gionu Nisa bylo již dosaženo řady výsledků. Přesto je přeshraniční spolupráce zatím ori-
entována hlavně na oblast vzdělávání, a to na úrovni škol mateřských, základních, střed-
ních i vysokých, avšak co se týče spolupráce mezi školami a firmami, příkladů je méně.
Vybrané, níže uvedené vzory, jsou uváděny jako příklady dobré praxe (best practices).
Z těchto ukázek je v závěru této části vytvořen seznam doporučení – v podobě několika
kroků a oblastí, které mohou sloužit dalším podnikům i školám jako zdroj inspirace.
Aktivní podpora rozvoje partnerství a spolupráce mezi firmami a školami na přeshranič-
ním trhu je jednou z cest, jak obohatit absolventy škol o důležitý argument, proč by měli
zůstat v regionu. Studenti, kteří z těchto míst pocházejí a v tomto regionu se vzdělávají,
by měli být prostřednictvím partnerských iniciativ motivováni, aby zůstávali v regionu
na pomezí ČR a Saska a stali se z nich ekonomicky aktivní obyvatelé tohoto regionu. Po-
kud má absolvent možnost získat dobře placené zaměstnání, s velkou pravděpodobností
v regionu také zůstane i po ukončení střední či vysoké školy.
7.1 Přeshraniční projekty v oblasti vzdělávání
V oblasti vzdělávání byly v posledních letech realizovány desítky přeshraničních projektů
– zejména šlo o aktivity základních škol, ale už i mateřských škol. Významným počinem
je například udělování Ceny Euroregionu Nisa, kde jsou oceňováni i mladí vědci (převáž-
ně studenti vysokých škol) v rámci německé, české a polské spolupráce (ERN, 2018).
V roce 2010 se „jako nejvíc úspěšná ukázala v kategorii Vzdělávání spolupráce základ-
ních škol v Jablonném v Podještědí a městě Boleslawiec“ představil jednatel české části
Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. Tento projekt vznikl v rámci projektu: „Škola hrou
– překonávání hranic“ (ERN, 2016b).
Z podporovaných projektů, které existují mezi školami, je možné získat inspiraci a mo-
tivaci pro podobnou spolupráci mezi školami a podniky, neboť se ukazuje, že zájem
a iniciativa zapojených institucí je vysoká, mladí lidé jsou z takových aktivit nadšení
a získané zkušenosti dokážou zúročit v dalších činnostech, ať jde o studium či postoj
k mezinárodním aktivitám.
7.2 Přeshraniční spolupráce středních škol a podniků
Spolupráce středních škol a podniků je velmi běžná na německé straně, v rámci tzv.
duálního systému vzdělávání (viz kapitola o systému vzdělání v Německu). V České
republice se tato spolupráce již objevuje v menší míře, protože oficiální koncepce vzdě-
lávacího systému pro tyto aktivity neexistuje. Jde tedy spíše o vlastní iniciativy škol
či firem. V oblasti německo-české spolupráce jsou tyto případy ještě výjimečnější.
Podpora takových aktivit a spoluprací by měla být jedním z cílů projektu GEMINI.
V rámci platforem ERN existuje jako východisko pro zahájení takové spolupráce data-
báze kontaktů – odborné střední školy, gymnázia, střední a základní školy v Německu
v okresech: Bautzen, Dolní Slezko/Horní Slezko, Gorlitz, Lobau-Zittau (ERN, 2011). adresy
webových stránek škol, které by umožnily snadnější vyhledání možností pro společné
přeshraniční projekty, uvedeny nejsou. Databáze kontaktů středních a základních škol
v české části tohoto portálu Euroregionu Nisa obsahuje i web kontakty. Iniciace spolu-
práce středních škol a podniků je v zájmu obou sousedících států a jejich přeshraničních
oblastí v rámci ERN.
Jednou z institucí, která se na podporu pro obě zúčastněné strany – školy i firmy – za-
měřuje, je Saská vzdělávací agentura, Regionální kancelář Bautzen (Sächsische Bil-
dungsagentur, Regionalstelle Bautzen) (Handrick, 2016). Úkolem agentury je poskytová-
ní poradenství a podpory pro všechny zúčastněné strany. Na straně škol jde o podporu
a poradenství pro školní referenty, a to jak na základních, tak středních (odborných)
školách. Zabývají se dalším vzděláváním učitelů, administrativně podporují organizaci
příhraničního vzdělávání pedagogů, spolupracují s projektem a centrem Marienthal
(v minulých letech byly realizovány různé programy mobilit a vybavení cest učitelů
z České republiky do Německa).
Díky aktivní podpoře vzdělávací agentury celá řada německých škol v regionu půso-
bí jako partnerská škola k českým školám, učí se tam i čeština, podporuje se aktivní
a atraktivní výuka němčiny na českých školách.
Co se týče profesní orientace v Sasku, vše je organizačně i formálně zajištěno. Už od roku
2009 existuje smlouva o spolupráci mezi školami a saským regionálním ředitelstvím
spolkového úřadu práce (Regionaldirektion Sachsen der Bundesagentur für Arbeit).
Na české straně tato institucionální a formální podpora chybí.
Na základě koncepce profesní orientace každá německá škola zpracovává vlastní kon-
cepci profesní orientace, na nejrůznějších rovinách probíhají pravidelná pracovní setkání
mezi školami, institucemi a podniky. Jde o kontinuální podporu a poradenství, veške-
rá opatření se projednávají a poskytují všem školám. Také firmy a obce jsou o aktivi-
tách informovány, zaměstnavatelé podávají zprávy na regionální agentury práce, jakým
směrem je zapotřebí vyvíjet profesn