Available via license: CC BY-NC-SA 4.0
Content may be subject to copyright.
20
ŠIKANA UČITELŮ: NÁZORY VYBRANÝCH AKTÉRŮ NA PŘÍČINY
A MOŽNÁ ŘEŠENÍ PROBLÉMU AGRESE ŽÁKŮ
ZÁKLADNÍCH ŠKOL VŮČI PEDAGOGŮM
Magdaléna Klimešová, Anna Tůmová
Abstrakt
Článek se věnuje dosud málo zmapovanému fenoménu tzv. šikany uči-
telů ze strany žáků na základních školách v České republice. Agrese vůči
pedagogům, která naplňuje parametry šikanování, je specifi ckým a stále se
zvyšujícím jevem. Článek vymezuje příčiny tohoto problému z perspektiv
nejdůležitějších zainteresovaných aktérů (pedagogů, žáků, rodičů, Minister-
stva školství, mládeže a tělovýchovy a odborníků na problematiku vzdělává-
ní a šikany). Dále analyzuje názory a postoje skupiny expertů (odborníků
na vzdělávání a problematiku šikanování, ředitelů základních škol a zástupců
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) k možným variantám řešení
problému. Metodologie studie zahrnuje Delphi analýzu, hloubkové rozho-
vory a skupinové diskuse. Závěry studie poukazují na rozdíly v nahlížení na
příčiny šikany učitelů jednotlivými aktéry a upozorňují na fakt, že zdaleka ne
ve všech možných navrhovaných variantách řešení panuje mezi dotázanými
experty shoda.
Klíčová slova
Agrese, učitelé, šikanování, šikana učitelů, základní škola, příčiny šikano-
vání, systematická řešení šikanování.
Teacher-Targeted Bullying: Opinions of Selected Agents
about Causes and Possible Solutions to the Problem
of Primary School Pupils’ Aggression Toward Teachers
Abstract
The paper deals with a not much observed phenomenon called bullying
of teachers by pupils from primary schools in the Czech Republic. Such ag-
gression is a problem which is specifi c and increasing. The paper identifi es
the causes of this problem from the perspectives of key stakeholders (teach-
ers, pupils, parents, Ministry of Education, Youth and Sports and experts
21
in the fi eld of education and bullying). It also analyzes the opinions and
attitudes to possible solutions of the problem in perspectives of a group of ex-
perts (experts in the fi eld of education and bullying, headmasters of primary
schools and representatives of Ministry of Education, Youth and Sports).
The methodology is based on Delphi analysis, in-depth interviews and group
discussions. The study’s fi ndings point to diff erences in regarding causes of
bullying of teachers by stakeholders questioned and it also points out that
not all ways of solving the problems are being seen congruently.
Keywords
Aggression, Teachers, Bullying, Teacher-Targeted Bullying, Elementary
Schools, Causes of Bullying, Systematic Solutions to Bullying.
Úvod
Agrese, násilí a šikana patří k jevům, které se vyskytují na každé škole.
Jejich podoby jsou ovšem rozličné: liší se typem, intenzitou, stádiem (Kolář,
2001), délkou trvání, agresory atd. Šikanování na školách je dnes již poměr-
ně zmapovaným tématem. Podle dostupných výzkumů se v České republice
šikana vyskytuje téměř na všech školách a obětí se za svůj život stalo přibližně
40 % žáků (Kolář, 2001). Stále častěji se však setkáváme se situací, kdy je
obětí šikanování ze strany žáků nikoli spolužák, ale pedagog. Jedná se o feno-
mén fyzické a psychické agrese žáků vůči pedagogům naplňující parametry
šikanování nazývaný též šikana učitelů. Agrese žáků vůči pedagogům není
novým jevem – existuje svým způsobem od zavedení povinné školní docházky,
nicméně se tento fenomén transformoval a podle velké části učitelů se chová-
ní žáků v posledních letech výrazně zhoršilo (SONDA – Chování mládeže,
APZŠ, 2009). Problém i jeho příčiny jsou multidimenzionálního charakteru
a v pozadí stojí hodnoty a normy celé společnosti.
Pojem šikany učitelů defi nujeme1 jako jakékoliv žákovo chování, jehož
záměrem je ublížit učiteli, ohrozit ho nebo zastrašovat. Typickým charakte-
ristickým znakem je dlouhodobost tohoto chování a pravidelnost (např. při
1 Defi nice vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k pre-
venci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení a částečně též z Lovasové
(srov. Lovasová, 2006).
22
vyučovacích hodinách daného pedagoga či po skončení vyučování).2 Za ši-
kanu lze považovat jednání, které je záměrně hostilní a cílené, zpravidla též
dlouhodobé a pravidelné a obsahující více typů hostilního jednání (viz níže).
Vždy, když se takovéto jednání žáků vůči pedagogovi objeví, je třeba situaci
řešit. Vzhledem ke křehké povaze šikany by však měl konkrétní posouzení
toho, zda se o šikanu jedná, provést odborník.
Agrese naplňující parametry šikanování vedená ze strany žáků vůči peda-
gogům se v mnoha rysech shoduje s podobou šikanování mezi vrstevníky.
Může být trojího typu: psychická (slovní urážky, vymýšlení a šíření pomluv,
dlouhodobá ignorace, posmívání, posílání nemravných či urážlivých dopisů,
zcizování či poškozování věcí atd.) a fyzická (bití, kopání, píchání špendlíky,
ohrožování nožem atd.) (srov. Říčan, 1995) a také tzv. kyberšikana, což je
šikanování druhé osoby s využitím informačních technologií, která je stále
častější formou. Jedná se nejčastěji o posílání výhružných SMS či emailů,
nebo zveřejňování videí s cílem oběť zesměšnit a potupit. Nejpoužívanějšími
servery pro umisťování videí, zesměšňujících textů, pomluv a dalších proje-
vů kybešikany jsou facebook.com, spoluzaci.cz a youtube.com. Vzhledem
ke specifi kům souvisejících s formální nadřazeností pedagoga je obvyklejší
psychický ráz agrese, velmi rozšířená je forma kyberšikany. Učitele šikanují
častěji starší žáci, stále více se však šikana objevuje také na základních ško-
lách, včetně 1. stupně.
Celý problém v kontextu stávající situace defi nujeme jako rostoucí výskyt
šikany učitelů ze strany žáků základních škol v ČR. Vzhledem k dopadům pro-
blému, který provází poruchy a koroze vztahů ve skupině, snižování úrovně
vyučování a narušování hodnot a norem všech zúčastněných, je třeba se pro-
blémem vážně zabývat. Učitelská profese je náročné povolání mj. vzhledem
k mnohačetnosti rolí učitele. Viktimnost (pravděpodobnost stát se obětí) to-
hoto povolání je vysoká. Pokud dojde k výrazné nerovnováze sil a žáci získají
převahu a vládu nad situací, mohou se do role oběti šikanování dostat i osoby
formálně nadřazené. Když je obětí učitel, roli hrají i obavy z nezvládnutí
2 Při extrémně agresivním činu se nicméně může jednat o agresi naplňující parametry
šikanování, i pokud jí jiné agresivní chování nepředcházelo a šikana tak nebyla charak-
teru pravidelného a dlouhodobého jednání (ač je obvyklé, že k šikaně dochází každou
vyučovací hodinu daného pedagoga či o přestávkách, kdy má dozor). Příkladem může
být vražda, která se v ČR udála v roce 2004 ve Svitavách (dle Lovasové, 2006).
23
učitelské role či strach ze ztráty zaměstnání. Rozsah problému u pedagogů
není známý, avšak určité indicie poskytují výzkumy o násilí vůči učitelům.
Navzdory relativně široké diskusi o problematice agrese vůči pedagogům
existuje minimum výzkumů na toto téma. Tematické zahraniční výzkumy
pochá zejí především z USA, Velké Británie, Skandinávie, Jihoafrické republi-
ky, Nového Zélandu a Francie. Patří mezi ně např. studie De Wettové (2010),
Chena a Astora (2009), De Wettové a Jacobse (2006), Pervina a Turnera
(1998) či Terryho (1998). U dalších výzkumů platí, že jsou nahlíženy z per-
spektivy kriminologické či z pohledu násilí na pracovišti. Samostatných vý-
zkumů na téma obecné agrese žáků (nikoli „šikany“) je výrazně více, stejně
tak na téma nekázně (v ČR např. Bendl, 2004). Stále více studií se zaměřuje
výhradně na kyberšikanu.
V ČR se tématu dotkla řada výzkumů o nekázni a násilí ve školách, mezi
nejvýznamnější patří viktimologické reprezentativní šetření provedené na
Insti tutu pro kriminologii a sociální prevenci mapující zkušenosti středoškol-
ských pedagogů s násilím (Tomášek, 2008). Ti jako nejrozšířenější označili
verbální agresi, přičemž urážkám či nadávkám čelil za svou kariéru každý
pátý učitel, v aktuálním školním roce (2006/7) pak každý desátý. Časté se
ukázalo být také vyhrožování zneužitím známosti (jak ze strany žáků, tak
rodičů) a útoky na osobní majetek. Další zjištění přinesla anketa Chování
mládeže Asociace pedagogů základního školství ČR z roku 2009, které se
zúčastnilo 1 015 učitelů a ředitelů z 1 002 škol (SONDA – Chování mládeže
APZŠ, 2009). Naprostá většina respondentů (89,5 %) byla toho názoru, že
se chování žáku celkově změnilo k horšímu. Dle výsledků mají horší chování
žáci na druhém stupni a především ve větších sídlech (nad 5 000 obyvatel).
Na téma agrese vůči učitelům bylo v ČR zaměřeno velmi málo výzkumů,
tématem jejich šikanování se doposud nezabýval žádný výzkum. Tímto pří-
spěvkem bychom rádi přispěli k poznání tohoto problému a pochopení jeho
příčin a možných řešení z pohledu jednotlivých aktérů.
Cíle a otázky
Cílem naší analýzy je interpretovat a porovnat pohledy jednotlivých akté-
rů na příčiny problému šikany učitelů ze strany žáků na základních školách
v ČR. Jako klíčové aktéry jsme identifi kovali odborníky na oblast vzdělávání
a problematiku šikany, učitele, zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělo-
výchovy (MŠMT), žáky a rodiče. Dalším cílem článku je formulovat, jaká jsou
24
podle expertů, mezi které řadíme odborníky na vzdělávání a problematiku
šikany, ředitele škol a zástupce MŠMT, vhodná řešení problému, a vymezit,
ve kterých aspektech v řešení problému se experti shodnou a ve kterých mezi
nimi není konsensus. V rámci tohoto článku odpovídáme na výzkumné otáz-
ky: Kde vidí jednotliví zainteresovaní aktéři (učitelé, MŠMT, odborníci, žáci,
rodiče) příčiny problému šikany učitelů? Jaká jsou vhodná řešení problému
podle expertů (odborníci na vzdělávání a problematiku šikany, ředitelé škol,
zástupci MŠMT) a ve kterých aspektech řešení problému se vybraní aktéři
shodnou a ve kterých neshodnou?
Metodologie
Metodologie je postavena především na tzv. metodě Delphi (např. Linstone
a Turoff 2002; Nekola a Veselý, 2007). Jedná se o způsob sběru dat od panelu
expertů (obvykle pomocí dotazníku zasílaného klasickou či elektronickou poš-
tou) postupně v několika kolech. V prvním kole dotazovaní experti dostanou
otevřené otázky týkající se posouzení určitého tématu. Všechny sebrané odpo-
vědi jsou agregovány do výroků, k nimž se panel vyjadřuje v dalším kole výzku-
mu. Metoda stojí na dvou striktních pravidlech: prvním z nich je anonymita
všech zúčastněných, druhým pak možnost vyjádřit se ke všem příspěvkům
ostatních dotazovaných. Počet účastníků výzkumu je většinou mezi 15 až 35,
návratnost dotazníků se obvykle pohybuje mezi 35–75 %. Meto da umožňuje
neemotivní posouzení témat a otázek, a to zejména těch, které mohou mezi
experty vyvolávat neshody. Lze tak přispět ke sjednocení pohledu na problém,
nebo naopak transparentně vysvětlit důvod nedosažení konsenzu.
V našem případě jsme uskutečnili dvě kola Delphi analýzy. V prvním kole
jsme oslovili 40 expertů, do panelu expertů jsme zahrnuli jednak odborníky
na problematiku vzdělávání a šikany, dále zástupce MŠMT a ředitele základ-
ních škol v Praze. Respondenty jsme volili na základě předchozího monito-
ringu odborné literatury a veřejně-politických dokumentů s cílem identifi kovat
odborníky vyjadřující se k tématu a příslušné osoby mající téma profesně
v gesci. Rozložení počtu účastníků výzkumu bylo provedeno pomocí vážení
vztahovanému k předem vytyčeným kritériím zastoupení jednotlivých skupin
odborníků. Původní počet 40 oslovených odborníků jsme zvolili na základě
očekávaného počtu účastníků v rámci dané výzkumné metody v kombinaci
s očekávanou úmrtností, ale také velmi nízkým počtem osob, které se v České
republice problému šikany učitelů věnují.
25
V prvním kole byla návratnost dotazníků 37,5 %, ve druhém kole jsme
oslovovali pouze ty respondenty, kteří odpověděli v kole předešlém. Návrat-
nost ve druhém kole byla 80 %. Obou kol se zúčastnilo 12 expertů, přičemž
ve výsledném vzorku bylo sedm odborníků na problematiku vzdělávání a šika-
ny, čtyři ředitelé základních škol a jeden zástupce MŠMT. Experti byli poprvé
osloveni v listopadu 2009, druhé kolo proběhlo v lednu 2010. Dotazník byl
zasílán emailem.
Sběr dat byl dále doplněn o hloubkové rozhovory s experty a dalšími
akté ry, konkrétně s PhDr. Michalem Kolářem (Společenství proti šikaně),
Pet rou Hončíkovou (Barevný svět dětí), Mgr. Petrem Nečinou (MŠMT),
PhDr. Miloslavem Čedíkem (speciální pedagog, etoped), ředitelem základní
školy v Praze, kde došlo k šikanování učitele, a učitelem, který měl osobní
zkušenost se šikanou ze strany svých žáků. Tito odborníci byli zvoleni pro
získání informací pro vstup do problematiky na základě své profesní odbor-
nosti a ojedinělému odbornému vystupování v boji se šikanou učitelů (Petra
Hončíková a Miloslav Čedík), delegace odpovědné osoby po oslovení MŠMT
(Petr Nečina) a zmapování konkrétního případu pomocí případové studie
(ředitel gymnázia). Výběr učitele, který se stal obětí šikany, jsme prováděli
pomocí metody sněhové koule (snow-ball technique), protože se jedná o tzv.
„rare population“, tedy nedostupné či obtížně dostupné respondenty.
Uskutečnili jsme také tři skupinové diskuse se žáky základní školy (devátý
a osmý ročník, celkem 55 žáků). Výběr školy souvisel se zmíněnou případo-
vou studií, kterou jsme zpracovávali v rámci rozsáhlejších studijních textů.
Diskuse probíhaly ve třídách, kde k šikaně učitelů došlo a kde existovalo ze
strany vedení školy podezření na šikanu učitelů. Diskuse byly řízené na zá-
kladě předem stanoveného scénáře s potřebnou citlivostí na danou situaci
a vytěžení informačních zdrojů. Diskusím předcházela jednoduchá anketa
pro žáky formou dotazníku, zjišťující jejich názor a zkušenosti s problémem
šikany vůči učitelům a vnímání tohoto problému.
Názory aktérů na příčiny problému
Příčiny problému jsou nahlíženy jednotlivými aktéry z různých perspektiv,
spojují se s různými motivacemi a životní situací. Pochopení těchto perspek-
tiv je klíčové pro navrhování řešení problému. Je proto otázkou, nakolik se
pohledy aktérů na příčiny šikany učitelů shodují a v čem se příp. liší.
26
Z výsledků z metody Delphi i z rozhovorů s experty vyplynulo, že odbor-
níci spatřují příčiny v uvolnění hranic ve výchově a poklesu času věnovanému
dětem, v poklesu vlivu autorit ve společnosti vč. autority školy, ve vysoké míře
rozvodovosti, v poklesu prestiže učitele, ve vnímání učitele jako nepřítele.
V oblasti samotného vzdělávacího systému příčiny spatřují v nastavení fi nan-
cování škol, kdy dochází k „boji o žáky“, ve feminizaci školství, v nedostateč-
né přípravě studentů pedagogických škol, také ovšem v malé možnosti škol
situaci řešit (nepostižitelnost žáků do 15 let, kterým nevadí běžné postihy, jež
jim škola může udělit), někteří vidí problémy také v kurikulu či v selektivitě
vzdělávacího systému. Velkou roli hraje osobnost učitele, jeho autorita, zvlá-
dání heterogenity třídy a skupinové dynamiky, didaktika a výchovný styl, dů-
slednost, komunikace s rodiči, vztahy se žáky, schopnost seberefl exe. Příčiny
problému na straně žáků spatřují odborníci v nudě a ve frustraci, protože dle
relevantní části respondentů tradiční škola frustruje u velké části dětí řadu při-
rozených lidských potřeb. Důležitá je také osobnostní psychostruktura dětí.
Dále platí klasické motivace pro šikanování obecně (srov. Kolář, 2001): touha
ovládat, manipulovat, mučit, zabavit se, experimentovat a zkoumat chování
oběti. Velikou roli hraje dynamika skupiny, tlak skupinových norem, stádní
chování, kontext třídy vč. sociální roviny. Intenzitu šikanování ovlivňuje také
počet žáků, kteří se šikanování přímo účastní, a stádium šikanování (Kolář,
2001). Podle zkušenosti odborníků se šikana učitelů vyskytuje téměř ve všech
případech ve třídách, kde se odehrává také šikanování mezi žáky.
Pedagogové, kteří se stali obětí šikanování, jsou tzv. „rare population“
(vzácné, obtížně postižitelné populace) – o problému příliš nechtějí hovořit.
Z hloubkového rozhovoru, který jsme realizovali a který se odehrál více než
rok po celé události (po níž respondent opustil učitelskou profesi), ovšem vze-
šlo zjištění, že pohled na příčiny se téměř překrývá s pohledem učitelů obecně
a do velké míry také s pohledem odborníků. Pedagogové zdůrazňují neukot-
venost profese, postoje rodičů a předávání negativního přístupu ke škole,
nerespektování autority učitele, nadřazování práv žáků nad práva pedagogů,
nedostatečnou oporu v osobě ředitele, nezájem o hodnotu vzdělání, únavu,
demotivaci, absenci autority a zkušeností na straně učitelů, nedostatečnou
podporu ze strany zodpovědných organizací (především absenci systémové
podpory ze strany MŠMT). MŠMT problém doposud formálně neuznalo
(není zařazen v žádném z ofi ciálních dokumentů) a věnuje se mu pouze při
řešení problémů souvisejících (např. klima školy).
27
Skupina žáků základních škol je silně heterogenní, dvě základní kategorie
tvoří agresoři a přihlížející. Následující graf ukazuje postoje žáků k různým
typům chování vůči pedagogům, které mohou vést (a často vedou) k šikaně
učitelů.
Graf 1: Postoj žáků k vybraným činům vůči pedagogům
Připadá mi normální...
0
5
10
15
20
25
30
35
nedělat všechno z toho, co
učitel řekne
nedělat nic z toho, co učitel
řekne
nadávat učiteli
dělat učiteli naschvály
nahrávat si učitele na
mobil
pomlouvat učitele
dělat s i z učitele srandu,
zes m ěšňovat ho
Zdroj: autoři (anketa mezi žáky, N = 55)
Příčiny šikany učitelů z pohledu žáků lze shrnout do tří oblastí. První
z nich je dle žáků nuda při vyučování, která vede ke snaze zabavit se jiným
způsobem. Šikana učitele je pro žáky – agresory i přihlížející – zpestřením
výuky. Druhou oblastí příčin spatřují v potřebě se předvádět a „frajeřit“ před
spolužáky. Roli podle nich hraje také fakt, že se nemají čeho bát. Podle vlast-
ních slov „vědí, že jim učitel může dát maximálně poznámku“ (žák 9. třídy).
Obava z postihu obecně nepanuje ani u přísnějších trestů, neboť žáci cítí ze
strany rodičů podporu. V některých případech se žáci trýzněním učitelů chlu-
bí („Dostali jsme už dva učitele do Bohnic.“, žáci 9. třídy) vč. pěstování prestiže
„nejhorší třídy na škole“. Na straně pedagogů spatřují žáci jako důvod jednak
neprofesionalitu učitele a neschopnost udržet kázeň, slabou osobnost, absenci
autority, nespravedlnost či nevyrovnanost (to si ovšem žáci vykládají různě).
V některých případech se jedná o osobní nesympatie, někdy „si za to učitelé
mohou sami“ (žáci 9. třídy), což může být např. tím, že se „špatně oblékají“.
28
V následující tabulce uvádíme na základě výsledků Delphi analýzy a rea-
lizovaných rozhovorů a diskusí srovnání vnímání příčin šikany učitelů z po-
hledu zahrnutých relevantních aktérů.
Tab. 1: Porovnání příčin problému z pohledu vybraných aktérů
Příčiny Odborníci Žáci Pedagogové Rodiče MŠMT
Hodnoty ve společnosti
Nízká autorita pedagoga
Nuda při výuce
Nekázeň
Testování pedagoga
Potřeba žáků se předvádět
Nedostatečná spolupráce s rodiči
Neukotvenost profese
Neschopnost pedagoga pracovat
s dynamikou třídy
Nadřazování práv žáků nad právy
pedagogů
Nerespektování možného postihu
Pedagogové si to „zaslouží“
Zdroj: autoři
Jak je z tabulky patrné, ne ve všech aspektech se aktéři shodují. Pouze dvě
oblasti příčin jsou nahlíženy jediným aktérem: pro pedagogy to je nadřazování
práv žáků, ti zase jako jediní tvrdí, že pedagogové si někdy šikanování „za-
slouží“. Největší shoda ohledně příčin panuje v otázce nekázně, nízké autority
pedagogů, potřeby žáků se předvádět a neschopností pedagogů pracovat se
třídou. Žáci se ve svém pohledu na příčiny problému poněkud překva pivě
rámcově shodují s ostatními aktéry. Rozdíly lze ovšem najít v morálním chá-
pání problému, neboť žáci na problém šikany nepohlíží jako na něco špatné-
ho, neprojevují s učiteli lítost, ani svého jednání nelitují. Na otázku, zda by
šikanovali učitele znovu, odpovídali většinou kladně.
29
Postoje expertů k řešení problému
V rámci analýzy jsme interpretovali postoje expertů (odborníci na vzdě-
lávání a problematiku šikany, ředitelé základních škol a zástupci MŠMT)
k aspektům řešení problému. V prvním kole Delphi byli oslovení respondenti
dotázáni na možnosti řešení problému, z jejich odpovědí byl sestaven soubor
výroků, ke kterým se respondenti vyjadřovali v druhém kole Delphi. Cílem
bylo interpretovat, v jakých aspektech je mezi experty konsensus a ve kterých
naopak není.
Komplex řešení problému šikany učitelů je nutné chápat ve více rovinách,
které jsou vzájemně provázané. První oblastí možných řešení navrhovaných
experty jsou širší společenské změny (např. „změna hodnot společnosti jako ře-
šení problému“). Tyto návrhy jsme do druhého kola analýzy nezahrnuli, neboť
je v rámci politických řešení lze jen velmi těžko ovlivnit. Další oblast návrhů
spočívala v opatřeních, která by zasahovala komplexně do celého sys tému
školství. Tato opatření však považujeme spíše za předpoklady efektiv ního
fungování systému školství než za řešení problému šikany učitelů. Všichni
dotázaní souhlasili se zvýšením platů učitelů a s vytvořením systému povinné-
ho celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků. Téměř úplná shoda
panovala i v otázce vytvoření strategie vzdělávání se střednědobými a dlouho-
dobými cíli na úrovni MŠMT. Jako další možnost řešení byla navržena lepší
příprava studentů pedagogických škol zejména v oblasti práce s kolektivem,
řešením by mohlo být zavedení propracovanějšího a náročnějšího systému
praxí.
V oblasti legislativy byla mezi dotázanými respondenty naprostá shoda
s legislativním opatřením, na základě kterého může učitel zabavit žákovi tzv.
rušivý předmět (např. mobilní telefon). Některé školy toto opatření mají
v ymezeno ve školním řádu, ovšem jeho zakomponování do školského zákona
by dalo školám vyšší kompetence. Většina dotázaných expertů souhlasí s návr-
hem, že by MŠMT mělo vytvořit metodiku řešení šikany učitelů. Metodika by
měla být zpracována skupinou odborníků a začleněna do existujícího Meto-
dického pokynu proti šikanování. Na základě pokynu by si samotné školy
upravily konkrétní metodiky řešení problému. Konsensus je mezi experty
i v možnosti rozšíření školského zákona v oblasti zvýšení odpovědnosti rodi-
čů za chování žáka. Všichni dotázaní experti souhlasí s výrokem, že rodina,
která žáka nedostatečně vychovává, by měla být ze strany státu volána k větší
zodpovědnosti. Ve školském zákoně by mělo být jasně zakotveno, že zákonní
30
zástupci žáka musí spolupracovat se školou nejenom v případě závažných
otázek v oblasti vzdělávání dítěte, ale také v případě kázeňských problémů.
Naopak řadu návrhů v oblasti legislativy hodnotí jednotliví experti odlišně
a vytvoření konsensu napříč odbornou komunitou bude obtížné. Shoda ne-
panuje v otázce, zda by měl učitel mít status veřejného činitele, jak je tomu
například na Slovensku (polovina respondentů souhlasí s jeho zavedením,
polovina spíše nesouhlasí). Jako problematická se ukázala možnost (úplného)
vyloučení žáka ze základní školy, nesouhlasí s ním polovina dotázaných. Tito
experti poukazují na rozpor tohoto opatření s ústavou a na možný vznik dal-
ších problémů a nepředvídatelných důsledků pro celou společnost (např. vznik
„problémových“ škol atd.). Rozporuplná je i otázka dočasného vyloučení žáka
ze základní školy na jeden až tři dny, s ním nesouhlasí dvě třetiny dotázaných
expertů. V době dočasného vyloučení by žákovi bylo uloženo ča so vě omezené
individuální vzdělávání, během kterého by musel spolupracovat s psycholo-
gem, výchovným poradcem či jiným (externím) odborníkem. Problém tohoto
opatření spočívá v technické proveditelnosti, především v nedostatečné kapa-
citě těchto odborníků a nedostatku fi nančních prostředků. Někteří také zpo-
chybňují účinnost dočasného vyloučení žáka z výuky pro vyřešení problému.
Graf 2: Názory expertů na možná legislativní řešení problému
.PßOPTU
[BCBWFOÎ
SVØJWÝDI
QǭFENǏUǹ
.FUPEJLB
ǭFØFOÎtØJLBOZ
VNJJUFMǹiOB
ÙSPWOJ.».5
.FUPEJLB
ǭFØFOÎtØJLBOZ
VNJJUFMǹiOB
ÙSPWOJØLPM
1PTUJISPEJOZ
LUFSÃßÃLB
OFEPTUBUFNJOǏ
WZDIPWÃWÃ
4UBUVT
WFǭFKOÊIP
NJJOJUFMF
7ZMPVNJFOÎßÃLB
[F[ÃLMBEOÎ
ØLPMZ
%PNJBTOÊ
WZMPVNJFOÎßÃLB
[F[ÃLMBEOÎ
ØLPMZ
6SNJJUǏBOP 4QÎØFBOP 4QÎØFOF 6SNJJUǏOF
"CTPMVUOÎNJFUOPTUJ
Zdroj: autoři (Delphi analýza, N = 12)
31
Komplex opatření by měl být dle respondentů vytvořen jednak v oblasti
legislativy, která by zaštítila řešení problému ze strany MŠMT, jednak je nut-
né řešit vzniklý problém na konkrétních školách. V oblasti řešení problému
na úrovni škol panuje naprostá shoda dotázaných expertů na zapojení školní-
ho psychologa a speciálního pedagoga do každé základní školy. Přítomnost
těchto odborníků na škole se samozřejmě příznivě projeví i v oblasti prevence.
Škola, která má svého psychologa či speciálního pedagoga, je v lepší pozici
než škola, která se musí obracet na externisty. V případě řešení problému
je možné řešit situaci okamžitě poté, kdy problém nastane, psycholog (či
speciální pedagog) je navíc plně seznámen s podmínkami a klimatem školy
i jed notlivých tříd, s žáky, rodiči i učiteli, a proto je jeho výchozí situace pro
řešení problému výhodnější. Toto opatření by ale pravděpodobně narazilo
na implementační nesnáze, neboť počty odborníků v České republice by
ne pokryly poptávku. Konsensus panuje i v otázce zvýšení počtu asistentů
pedagoga ve třídách. Zvýšení počtu asistentů pedagoga lze chápat jako řešení
problému na úrovni škol i jako preventivní opatření. Problémem při navyšo-
vaní počtu školních psychologů i asistentů pedagoga je, že jde o fi nančně
velmi náročná opatření.
V otázce zvýšení podpory škol v řešení šikany učitelů ze strany přísluš-
ných organizací (např. pedagogicko-psychologických poraden) se experti
zce la shodují. Naopak jako problematické se ukázalo opatření navrhující
z aložení nové organizace zaměřené na řešení šikany učitelů. S touto varian-
tou souhlasí pouze třetina dotázaných expertů. Většina dotázaných expertů
souhlasí s opatřením vytvořit tzv. sanační programy pro žáky, u kterých již
k šikanování učitele došlo. Při propuknutí šikany dochází k narušení norem
všech zúčastněných (Kolář 2001), je proto nutné pracovat na obnovení těchto
norem s celým zasaženým kolektivem. Sanační programy mohou probíhat
v rámci výuky i mimo ni, jejich konkrétní obsah i forma musí být přizpůso-
bena specifi kům školy i třídy.
32
Graf 3: Názory expertů na možnosti řešení problému na úrovni škol
»LPMOÎQTZDIPMPH
BTQFDJÃMOÎQFEBHPH
WLBßEÊ;»
7ZØØÎQPNJFUBTJTUFOUǹ
QFEBHPHB
7ǏUØÎQPEQPSBØLPM
WǭFØFOÎtØJLBOZVNJJUFMǹi
[FTUSBOZPSHBOJ[BDÎ
OBQǭ111
/PWÃPSHBOJ[BDF
[BNǏǭFOÃOBǭFØFOÎ
tØJLBOZVNJJUFMǹi
t4BOBNJOÎiQSPHSBNZQSP
ßÃLZ
6SNJJUǏBOP 4QÎØFBOP 4QÎØFOF 6SNJJUǏOF
"CTPMVUOÎNJFUOPTUJ
Zdroj: autoři (Delphi analýza, N = 12)
V oblasti prevence panovala mezi experty relativní shoda. Dle nich je
třeba klást důraz na propracovaný systém prevence. Naprostá většina dotá-
zaných je přesvědčena o tom, že by školám a učitelům měla být v této ob-
lasti poskytnuta větší podpora ze strany příslušných organizací (např. opět
pedagogicko-psychologických poraden). Měl by být zaveden systém podpory
učitelů, který by zahrnoval vyškolení v dané problematice, odbornou pomoc
a supervizi pro učitele.
Jako problematický hodnotí někteří experti vysoký počet žáků ve třídách,
většina dotázaných respondentů souhlasí s výrokem, že je potřeba snížit jejich
počet a stanovit jejich maximální hranici. Další oblastí, ve které se dotázaní
experti shodují, je podpora systému preventivních programů pro žáky, zamě-
řených na harmonizaci vztahů a zlepšení třídního klimatu. Preventivní progra-
my by měly být přizpůsobeny specifi kům školy i danému třídnímu kolektivu.
V současnosti mají sice základní školy na základě Metodického pokynu proti
šikanování vypracovány minimální preventivní programy, jejich úroveň je však
značně rozkolísaná. Setrvávajícím problémem primární prevence na základ-
ních školách je její častý formální charakter bez promyšleného a koncepčního
obsahu. Konsensus mezi experty nevznikl v oblastech týkajících se kontroly
33
preventivních programů pro žáky. S výrokem, že by mělo dojít ke zvýšení
kontroly efektivity těchto programů ze strany České školní inspekce, souhlasí
polovina dotázaných. Ovšem většina expertů souhlasí s opatřením, že kont-
rolu efektivity programů by měl provádět jiný subjekt, než je ČŠI.
Graf 4: Názory expertů na možnosti řešení problému v oblasti prevence
7ǏUØÎQPEQPSBØLPMWQSFWFODJ
tØJLBOZVNJJUFMǹi[FTUSBOZ
PSHBOJ[BDÎOBQǭ111
/JßØÎQPNJFUßÃLǹWFUǭÎEÃDI ;WÝØFOÎLPOUSPMZQSFWFOUJWOÎDI
QSPHSBNǹ[FTUSBOZƉ»*
;WÝØFOÎLPOUSPMZ
QSFWFOUJWOÎDIQSPHSBNǹ[F
TUSBOZKJOÊIPTVCKFLUVOFßƉ»*
"CTPMVUOÎNJFUOPTUJ
6SNJJUǏBOP 4QÎØFBOP 4QÎØFOF 6SNJJUǏOF
Zdroj: autoři (Delphi analýza, N = 12)
Diskuse
Šikana učitelů je fenoménem, s nímž se řada škol setkává. Výskyt problé-
mu se dále zvětšuje a je tedy třeba přistoupit k systémovému řešení. Tento
příspěvek otevírá téma šikany učitelů v kontextu základních škol v ČR. Jeho
cílem je pojmenovat příčiny z pohledu aktérů a porovnat názory expertů na
možná řešení. Závěrem studie je zjištění, že jednotliví aktéři se příliš nesho-
dují v názorech na příčiny problému a že navrhované varianty řešení nejsou
experty přijímány jednoznačně, v řadě z nich však mezi nimi panuje shoda.
Téma by si zasloužilo rozsáhlé reprezentativní šetření, které by zmapovalo
rozsah tohoto problému v ČR, především pak na základních školách (ač zmi-
ňovaná šetření IKSP byla zaměřena pouze kriminologicky, poskytla bohatá
data v oblasti násilí vůči učitelům na středních školách). Dalším tématem
možného návazného výzkumu je souvislost výskytu problému a) s preventiv-
34
ními aktivitami školy, b) s uplatňovanými možnostmi řešení či typy reakcí
na výskyt problému na škole, c) s pohledem žáků na problém a s jejich názory
na příčiny situací, které vedou k agresi, d) s přístupem vedení školy, e) s ty-
pem školy, složením žáků a sídlem, kde se škola nachází atd.
Náš příspěvek otevřel dosud opomíjené téma oblasti šikanování a školní
nekázně. K vytvoření efektivního řešení je třeba problém uchopit z celospo-
lečenské perspektivy. Následnými potřebnými a logickými kroky by měla být
koncepční politická rozhodnutí a systémově účinná řešení.
Podkladové studie
FRANCOVÁ, M., KUNCOVÁ, H., MITROVÁ, J., TŮMOVÁ, A. Šikana uči-
telů: Zvyšující se výskyt šikany učitelů základních škol ze strany žáků v České
republice [online]. Zpracováno v rámci kurzu MAP na KVSP FSV UK.
FRANCOVÁ, M., MITROVÁ, J., TŮMOVÁ, A. Šikana učitelů: Návrhy řešení
v České republice [online]. Zpracováno v rámci kurzu MTP na KVSP
FSV UK.
Obě studie jsou dostupné z WWW: http://www.verejna-politika.cz/index.
php?option=com_content&view=article&id=80&Itemid=91.
Literatura
BENDL, S. Jak předcházet nekázni aneb Kázeňské prostředky, ISV naklada-
telství, Praha: 2004, ISBN 80-86642-14-3.
De WETT, N. C.; JACOBS, L. Educator-targeted bullying: fact or fallacy?
Acta Criminologica, 2006. 19: 53–73.
De WETT, N. C. Victims of educator-targeted bullying: a qualitative study.
South African Journal of Education. Vol 30/2010, str. 189–201.
CHEN, J., ASTOR, R. A. Students’ reports on violence against teachers in
Taiwanese schools. Journal of School Violence, 8/2009, str. 2–17.
KOLÁŘ, M.: Bolest šikanování. Portál. Praha: 2001a. ISBN 80-7178-513-X.
LINSTONE, H. A., TUROFF, M. The Delphi method – Techniques and Appli-
cations [online]. Addison – Wesley Publishing Company, Reading, Massa-
chusetts: 2002 [cit. 11. 11. 2010]. Dostupné z WWW: <http://is.njit.edu/
pubs/delphibook/>.
LOVASOVÁ, L.: Šikana. Vzdělávací institut ochrany dětí. Praha: 2006.
ISBN 80-86991-65-2 [cit. 11. 11. 2010]. Dostupné z WWW: <http://www.
viod.cz/editor/assets/download/publikace/sikana.pdf>.
35
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení
šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. Věstník, 1/2009. s. 7–14
[cit. 12. 4. 2009]. Dostupný z WWW: <http://www.msmt.cz/uploads/
soubory/vestniky/vest_MSMT_01_2009.pdf>.
NEKOLA, M., VESELÝ, A. Sběr dat a analýza dat in Veselý, A.; Nekola, M.
Analýza a tvorba veřejných politik. Sociologické nakladatelství, Praha,
2007. ISBN 978-80-86429-75-5, str. 158–190.
PERVIN, K., TURNER, A. A study of bullying of teachers by pupils in an
Inner London School. Pastoral Care, 4–10. 1998.
ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí.
Praha: Portál, 1995. ISBN 80-7178-049-9. S. 25.
SONDA – Chování mládeže. Asociace pedagogů základního školství (APZŠ).
30. března 2009 [cit. 14. 12. 2010]. Dostupné z WWW: http://www.apzs.
cz/05_informace.html.
STEM/MARK. Sociologický výzkum zaměřený na analýzu struktury postojů
a očekávání veřejnosti k oblasti školství, výchovy a vzdělávání, Část 2. Posto-
je rodičů a žáků ke vzdělávání, Závěrečná zpráva z výzkumu pro: Česká
republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha: 2009
[cit. 11. 11. 2010]. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/
skolskareforma/postoje-a-nazory-verejnosti-skolstvi-a-vzdelavani>.
TERRY. A. A. Teachers as targets of bullying by their pupils: a study to in-
vestigate incidence. British Journal of Educational Psychology, 68/1998,
str. 255–268.
TOMÁŠEK, J. Učitel jako oběť násilí – poznatky z viktimologického šetření
na českých středních školách. Pedagogika, 4/2008, str. 379–391.
Seznam grafů a tabulek
Graf 1: Postoj žáků k vybraným činům vůči pedagogům
Graf 2: Názory expertů na možná legislativní řešení problému
Graf 3: Názory expertů na možnosti řešení problému na úrovni škol
Graf 4: Názory expertů na možnosti řešení problému v oblasti prevence
Tab. 1: Porovnání příčin problému z pohledu vybraných aktérů
36
Kontakty
Mgr. Magdaléna Klimešová
email: magdalena.klimesova@gmail.com
Mgr. Anna Tůmová
email: tumova.anna@seznam.cz
Adresa
Katedra veřejné a sociální politiky
Institut sociologických studií FSV UK
U Kříže 8
158 00 Praha 5 – Jinonice
