Conference PaperPDF Available

Metody počítačového testování kognitivního stylu [Computer-based testing methods of cognitive style]

Authors:

Abstract

The contribution analyzes possibilities of computer-based testing of cognitive styles, specifically the most used methods of cross-cultural and cognitive psychology: Cognitive Style Analysis test (CSA), Navon test and Framed-Line test (FLT). The contribution also contains test stimuli of Change-Blindness Static test (CBS) and Figure and Background test (FAB). Moreover, perceptual and cognitive similarities and differences of each method, their advantages and disadvantages as well as their relations to the theory of analytic and holistic cognitive style are discussed. The part of the contribution is also a brief introduction to the modified versions of the aforementioned methods implemented on SW Hypothesis and comparison of paper-pencil and computer-based testing in the context of cross-cultural research.
Metody počítačového testování kognitivního stylu
David Lacko a b
a. Psychologický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
b. Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
a. b. Arna Nováka 1/1, Brno, Česká republika
Email: david.lacko@mail.muni.cz
Abstrakt
Příspěvek se zabývá možnostmi počítačového testování
kognitivního stylu se specifickým důrazem na dnes
nejpoužívanější metody kognitivní a interkulturní
psychologie, kam lze zařadit Cognitive Style Analysis
test (CSA), Navonův test a Framed-Line test (FLT). Do
příspěvku jsou zahrnuty i originální testové úlohy
Change-blindness Static (CBS) a Figure and Background
(FAB). Příspěvek diskutuje percepční a kognitivní
podobnosti a rozdílnosti jednotlivých testů, jejich vztah
k dominantní teorii analytického a holistického
kognitivního stylu a kriticky hodnotí jejich výhody a
nevýhody. Součástí příspěvku je také představení
některých vícejazyčně lokalizovaných metod běžících na
online SW Hypothesis, jež jsou založeny na výše
zmíněných metodách, a srovnání možné (ne)ekvivalence
počítačového a klasického administrování percepčních
testů měřících kognitivní styl v kontextu interkulturního
výzkumu.
1 Teorie kognitivního stylu
Meritem tohoto příspěvku je pojem kognitivní styl a jeho
počítačové měření. Kognitivní styl odkazuje na
konzistenci ve způsobu poznávání zejména při získávání
a zpracování informací (Ausburn & Ausburn, 1978). Lze
jej definovat jako „adaptaci na vnější svět, která se vyvíjí
skrze interakce s okolním prostředím na základě
specifických kognitivních schopností a osobnostních
rysů“ (Kozhevnikov, Evans & Kosslyn, 2014: 21), resp.
jako „charakteristický způsob, jímž člověk vnímá, třídí a
ukládá informace, myslí, rozhoduje a řeší problémy“
(Hartl & Hartlová, 2010: 559).
Kognitivní styl adaptivní funkci
(Kozhevnikov, 2007) a je podmíněn situačně a úkolově.
Nelze říci, že by byl některý styl „lepší“ či „horší“, a
ačkoliv je založen na vrozeném základu, je do značné
míry naučený a s věkem se mění (Sternberg & Zhang,
2005), neboť ho ovlivňují např. životní zkušenosti,
environmentální prostředí, kultura (Kozhevnikov et al.,
1
A to především v rámci interkulturního výzkumu (Choi, Koo
& Choi, 2007).
2014), socioekonomický status (Grossmann & Varnum,
2010) nebo školství (Ventura et al., 2008).
Výzkum kognitivního stylu má dlouho tradici, a
nejspíš i proto za tu dobu vzniklo velké množství teorií
(pro přehled Kozhevnikov, 2007; Riding & Cheema,
1991; Sternberg & Grigorenko, 1997; Tiedemann,
1989). Kupříkladu Riding a Cheema (1991)
identifikovali v literatuře 30 konceptů kognitivních
stylů, přičemž většina se principiálně zabývala dvěma
základními dimenzemi, které lze označit jako
Wholistic-Analytic a Verbialiser-Imager (Riding &
Cheema, 1991), respektive druhou zmíněnou dimenzi
lze rozdělit na Object Imagery, Spatial Imagery a
Verbal (Blazhenkova & Kozhevnikov, 2009).
Není proto divu, že se koncept kognitivního
stylu stal jedním ze stěžejních témat kognitivní i
interkulturní psychologie.
1.1 Teorie analytického/holistického kognitivního
stylu
V poslední době lze za jednu z nejčastěji užívaných a
empiricky ověřovaných koncepcí kognitivního stylu
považovat teorii analytického a holistického myšlení
1
(A/H; pro přehled Nisbett, Peng, Choi & Norenzayan,
2001; Nisbett & Masuda, 2003; Nisbett & Miyamoto,
2005), která je založena na klasickém Witkinově
modelu závislosti a nezávislosti na poli (Witkin &
Goodenough, 1976) a na gestalt principech percepčního
shlukování a organizace figury-pozadí (Wagemans et
al., 2012). A/H lze popsat jako „tendenci jedince
zpracovávat informace jako integrovaný celek, nebo
jako diskrétní části celku“ (Graff, 2003: 21).
Teorie rozlišuje lidi na analytiky a holisty.
Holisté přijímají myšlenky a informace induktivně jako
celek, ale dělá jim problém je rozložit a vnímat
jednotlivé části, zatímco analytici myšlenky a
informace deduktivně rozkládají na části, které bez
problémů chápou, dělá jim ale problém chápat
myšlenku či informaci v celé podstatě (Allinson &
Hayes, 1996; Kozhevnikov, 2007; Graff, 2003). A/H
diference je obvykle měřena výhradně v rámci
interkulturní komparace typicky mezi „západní“
kulturou (státy severní Ameriky a západní Evropy) a
„východní kulturou“ (státy východní Asie, Afriky a jižní
Ameriky; Čeněk, Šašinka & Urbánek, 2015). Západní
kultura je obecně považována za analytickou a východní
kultura za holistickou (Nisbet et al., 2001; Varnum et al.,
2010).
2
Tyto výzkumy nejčastěji zkoumají rozdíly v
kategorizaci, pozornosti, detekci změny, rozhodování a
usuzování či kauzální atribuci. Kupříkladu, holisté
atribuují situačně, zatímco analytici naopak dispozičně
(Choi & Nisbett, 1988; Choi, Nisbett & Norenzayan,
1999; Masuda & Kitayama, 2004; Miyamoto &
Kitayama, 2002; Morris & Peng, 1994). Holisté si také
více všímají kontextu, pozadí a vztahů mezi objekty,
naopak analytici svou pozornost nují primárně
fokálnímu objektu (Chua, Boland & Nisbett, 2005;
Masuda & Nisbett, 2001; Nisbet & Masuda, 2003),
s čímž souvisí zjištění, že holisté jsou více než analytici
závislí na pozadí a vnějších referenčních rámcích (Ji,
Peng & Nisbet, 2000; Kitayama, Duffy, Kawamura &
Larsen, 2003) a rychleji detekují změny v pozadí oproti
změnám ve fokálním objektu (Masuda & Nisbett, 2006).
Analytici taktéž kategorizují objekty spíše na základě
klasifikace a formálních pravidel, holisté naopak
kategorizují více na základě podobnosti, intuice a vztahů
mezi objekty (Chiu, 1972; Ji, Zhang & Nisbett, 2004;
Norenzayan, Smith, Kim & Nisbett, 2002).
1.2 Metody měření analytického/holistického
kognitivního stylu
Z výše napsaného vyplývá, že A/H se projevuje, a lze jej
tudíž i zkoumat jak na úrovni elementární a
automatizované percepce, tak i na úrovni komplexní a
vědomé perepce a kognice. Tato skutečnost zvyšuje
variabilitu výzkumů a výzkumných metod, neboť je
možné užívat performační percepční testy i kognitivně
zaměřené dotazníky.
Dotazníky měřící A/H většinou strukturují své
položky na základě osobnostních dotazníků, které
převádějí do reálných a konkrétních situací. Mezi
nejfrekventovanější dotazníky patří Analysis-Holism
Scale (AHS, Choi et al., 2007), Cognitive Style Index
(CSI, Allinson & Hayes, 1996); Cognitive Style Indicator
(Cools, 2007), Myers-Briggs Type Indicator (Myers &
McCaulley, 1985) a Thinking Styles Inventory
(Sternberg, 1995).
Druhý typ metod analyzujících A/H tvoří
performační testy zaměřující se na parciální percepční
procesy. Nejpoužívanější metodou obecně je Cognitive
Style Analysis test (CSA, Riding & Chema, 1991). CSA
obsahuje 3 subtesty. K měření A/H jsou určeny 2
subtesty, které dohromady trvají 6 minut. V prvním
subtestu jsou prezentovány páry komplexních figur,
2
Nutno podotknout, že celý koncept dichotomického přístupu
je kritizován jako redukcionistický kulturní stereotyp, který
v dnešní globalizované době pozbývá smyslu (Hermans &
přičemž úkolem je odhalit, jestli jsou figury stejné (obr.
1a). Druhý subtest vychází z testu skrytých figur (EFT;
Witkin & Goodenough, 1976), je v něm prezentována
jednoduchá a složitá figura. Úkolem je odhalit, jestli
složitá figura obsahuje jednoduchou (obr. 1b). Holisté
lépe skórují v prvním subtestu, kde dokážou využít své
schopnosti analýzy pozadí, analytici naopak v druhém
subtestu, kde využívají svou pozornost zaměřenou na
detail. Na rodzíl od starších klasických metod zde není
A/H koncipiována jako jednodimenzionální, nýbrž jako
dvoudimenzionální. Výsledné skóre se počítá jako
poměr obou subškál.
Obr. 1: Subtesty CSA (Rezaei & Katz, 2004: 1320)
Dnes již klasickou metodou je metoda Navon
(1977), která je založena na efektu globální precedence,
jenž postuluje, že globální rysy vnímáme dříve než
lokální rysy. Metoda spočívá v představení
Navonových figur (viz obr. 2), což jsou větší figury
složené z menších, přičemž proband pojmenovat
buďto lokální, nebo globální rys. Analytici nalézají
lokální figury rychleji než holisté. Metoda se dočkala
několika modifikací, jako je např. WA-IT či Extendend
CSA-WA (Peterson & Deary, 2006). I ona je vnímána
jako dvoudimenzionální a výsledné skóre je počítáno
jako poměr obou subškál.
Obr. 2: Navonovy figury (Navon, 1997)
Relativně novou metodu představuje Framed-
Line Test (FLT; Kitayama et al., 2003), který je založen
na absolutní a relativní úloze. Metoda vychází z
klasického Rod and Frame testu (RFT; Witkin &
Goodenough, 1976) zkoumajícího závislost a
nezávislost na poli. Metoda spočívá v prezentaci
základního stimulu čtverce se svislou čárou, přičemž
probandi mají nakreslit do dalšího čtverce (většího,
menšího či stejně velkého jako původní stimul) stejně
dlouhou svislou čáru nezávisle na velikosti aktuálního
Kempen, 1998; Matsumoto, 1999), a který neodpovídá
mnohým empirickým zjištěním (např. Kitayama, Park,
Sevincer, Karasawa & Uskul, 2009; Oliveira & Nisbett, 2017;
Stachoň et al., 2018).
čtverce (= absolutní úloha), či čáru proporčně
odpovídající velikosti aktuálního čtverce (= relativní
úloha). Ergo, jestliže je strana původního čtverce dlouhá
90 mm a svislá čára je dlouhá 30 mm, v absolutní úloze
by měl proband nakreslit 30 mm dlouhou čáru do čtverce
o straně jakékoli délky, naopak v relativní úloze by měl
proband nakreslit čáru dlouhou vždy 1/3 z délky strany
aktuálního čtverce (viz obr. 3). Holisté lépe skórují v
relativních úlohách, analytici pro změnu v absolutních
(Kitayama et al., 2003). Podobně jako předchozí metody
je tento test dvoudimenzionální.
Obr. 3: Relativní a absolutní úloha metody FLT
(Kitayama et al., 2003: 202)
Následující dvě metody nejsou metodami
měření v pravém slova smylu. Jedná se spíše o testové
úlohy, které se při analýze A/H a jeho percepčních
projevů užívají. Za zmínku stojí Change-blindness Static
(CBS; Masuda & Nisbett, 2006), která vychází z Flicker
metody (Rensink, O'Regan & Clark, 1999), jež je
založena na fenoménu slepota vůči změně (Simons &
Levin, 1997). Úloha spočívá v prezentaci dvou téměř
identických obrázků, které se odlišují pouze v drobných
detailech buďto v pozadí, nebo v dominantním fokálním
objektu, přičemž se měří reakční čas rychlosti odhalení
změny (viz obr. 4). Analytici detekují rychleji změnu ve
fokálním objektu, holisté zase změnu v pozadí (Masuda
& Nisbett, 2006).
Obr. 4: Ukázka metody CBS (Čeněk et al., 2015: 43)
Druhá zajímavá testová úloha se nazývá Figure
and Background (FAB; Masuda & Nisbett, 2001, zejm.
studie II). Úloha je založena na identifikaci dříve
viděných a neviděných fokálních objektů umístěných
na dříve viděných či nových pozadích (viz obr. 5).
Analytici jsou méně závislí na pozadí než holisté, a
dokážou tedy identifikovat rychleji např. starý podnět
na novém pozadí, naopak holisté si lépe pamatují
pozadí jako takové (Masuda & Nisbett, 2001).
Obr. 5: Ukázka metody FAB (Masuda & Nisbett,
2001: 930)
2 Problematika měření kognitivního stylu
Kognitivní styly, zejm. klasické koncepce, byly
mnohokrát v historii kritizovány (Messick, 1984;
Tiedemann, 1989). I přesto, že mají být neutrální, bývá
jedna strategie úspěšnější (Kozhevnikov, 2007).
Někteří autoři (např. Sternberg & Grigorenko, 1997;
Tiedemann, 1989) poukazují na to, že kognitivní styly
jsou spíše kognitivní schopností, protože v nich jde o
maximální výkon a adaptivnost konkrétní strategie. V
mnohých studiích byla navíc nalezena korelace s vyšší
inteligencí (např. Cooperman, 1980; MacLeod, Jackson
& Palmer, 1986; McKeena, 1983). Obecně to vypadá,
že performační testy kognitivního stylu korelují
s inteligencí a dotazníkové metody zase s osobnostními
rysy (Cuneo, Antonietti & Mohr, 2018). Další kritika se
snesla na nedostatek teoretického kladu a
nepropojitelnosti s ostatními psychologickými
konstrukty (např. Kozhevnikov et al., 2014; Sternberg
& Grigorenko, 1997), na absenci standardizovaných
norem pro úroveň kognitivního stylu a tedy nemožnost
adekvátní komparace (Walker, 1986) i na nízkou
diskriminační a konstruktovou validitu (Moran, 1985).
Ačkoliv novější metody, které zde byly
představeny, se snaží tyto nedostatky eliminovat, a to
zejména pomocí dvoudimenzionálního přístupu,
ověřování test-retest reliability, diskriminační validity
vůči inteligenci a osobnostním rysům i konstruktové
validity, jsou výsledky těchto snah prozatím
rozporuplné (srov. Cuneo, Antonietti & Mohr, 2018;
Peterson & Meissel, 2015; Rezaei & Katz, 2004).
Některé metody měřící stejný konstrukt spolu navíc
mnohdy nekorelují (Peterson & Deary, 2006), což
nasvědčuje tomu, že každá unikátní metoda měří trochu
jinou část percepční povahy kognitivního stylu. Lze tedy
konstatovat, že hlubší psychometrická standardizace
percepčních metod měřících A/H, stejně jako preciznější
operacionalizace konstruktu, je nezbytná pro lepší
pochopení individuálních i interkulturních rozdílů
v percepci a kognici.
3 Počítačové měření kognitivního stylu
Ekvivalence počítačového měření a měření formou
tužka-papír je stále předmětem akademických debat,
mnoho výzkumů však naznačuje, že počítačové testování
je s klasickým ekvivalentní (např. Gagnon & Laforce,
2016; Hosseini, Abidin & Baghdarnia, 2014; Karay,
Schaber, Stosch & Schüttpelz-Brauns, 2015; Piaw,
2012). Navíc mívá vyšší reliabilitu a validitu, zvyšuje
motivaci respondentů, zrychluje celé testovování a je
přesnější, což nabírá na důležitosti zejména
v percepčních testech, kde je potřeba přesně měřit čas,
rozlišovat zakreslené délky či kontrolovat pohyby očí
pomocí eye-trackingu. Proto se jeví počítačové testování
kognitivního stylu jako vhodnější varianta oproti
klasickému testování.
Z výše jmenovaných metod je velká část zcela
běžně administrována počítačově. Metoda CSA i testové
úlohy CBS a FAB jsou originálně testovány počítačově,
metoda Navon, ačkoliv byla původně administrována
formou tužka-papír, je dnes také zcela běžně
administrována počítačově (např. Fu, Dienes, Shang &
Fu, 2013; Rozin, Moscovitch & Imada, 2016). Výjimku
tak tvoří pouze FLT, které je originálně administrováno
metodou tužka-papír, a ačkoliv existují snahy o jeho
počítačovou administraci (např. Klein et al., 2010), není
tato forma ve výzkumu zaběhnutá.
V České republice lze provádět online počítačové
testování kognitivního stylu např. pomocí SW
Hypothesis (Šašinka, Morong & Stachoň, 2017), které
dnes obsahuje, s výjimkou CSA a FAB, ekvivalenty
všech výše zmíněných metod vč. metod založených na
klasickém Witkinově testu skrytých figur, a to rovnou
v několika jazykových lokalizacích. Navíc kro
přesného měření reakčního času či zákresu umožňuje
také propojení s eye-trackingem. Nejpoužívanější z nich
jsou metody CFT a ART, jejichž představení je jedním
z cílů příspěvku.
3.1 Compoud-Figure Test (CFT)
CFT je založena na klasických Navonových
figurách, tedy velkých číslech složených z čísel menších
(Navon, 1977). Metoda obsahuje celkově 6 cvičných
položek, 16 položek na odhad globální precedence
(respondent odhaluje velké číslo) a 16 položek na odhad
lokální precedence (respondent odhaluje malá čísla, viz
obr. 6). Výsledné skóre globální precedence je počítáno
jako poměr obou dimenzí. Ergo, metoda analyzuje
kognitivní styl jako dvoudimenzionální, čímž překonává
klasické koncepce. Navíc na rozdíl od jiných
modifikací Navonova testu obsahuje také 16 položek
jednoduchých číselných figur, pomocí kterých odhaluje
psychomoterické tempo respondenta, díky čemuž je
schopna korigovat rozdíly způsobené rychlostí či
pomalostí respondenta a porovnává tedy pouze
opravdové rozdíly v lokálním a globálním percepčním
zpracování.
Metoda měří kromě správnosti odpovědí také
reakční čas, který je schopna měřit v milisekundách.
Dle teorie A/H by analytici měli být rychlejší v
odhalování lokálních figur a holisté zase v odhalování
globálních figur, což je způsobeno jejich rozdílnou
tendencí zaměřovat se buďto na detail, nebo na celek.
Metoda je oproti klasické verzi výrazně přesnější a
navíc je schopna eliminovat vliv intervenující
proměnné v podobě psychomotorického tempa
respondenta.
Obr. 6: Ukázka metody CFT
3.2 Absolute-Relative Test (ART)
Metoda ART je ekvivalentem FLT (Kitayama et
al., 2003). Na rozdíl od klasické metody FLT je však
administrována počítačově a kromě čtvercového
referenčního rámce obsahuje také položky s
kruhovitým referenčním rámcem. Metoda se skládá ze
4 cvičných úloh, 8 položek na absolutní odhad a 8
položek na relativní odhad, přičemž polovina z nich je
vedena v klasickém čtvercovém rámci a druhá polovina
v kruhovém rámci (viz obr. 7). Před každou položkou
je probandovi exponována předloha po dobu 5 sekund,
poté následuje krátká 1,5sekundová interference (malá
černobílá animace letícího ptáka), jejímž úkolem je
eliminovat vliv senzorické paměti, a pak následuje úkol,
ve kterém má proband zakreslit absolutní/relativní čáru.
Metoda je schopna měřit rozdíly v délkách čar
na úrovni pixelů. Podle teorie A/H by analytici měli být
přesnější v absolutním odhadu a holisté naopak
v relativním odhadu, neboť analytici jsou méně závislí
na pozadí a referenčním mci než holisté, kterým
naopak tento rámec slouží jako zpřesňující vodítko.
Největší výhodou metody je tedy její přesnost a
jednoduchost administrace oproti klasické verzi, přičemž
je schopna korigovat potenciální nedostatky způsobené
počítačovou administrací, jako je např. vliv senzorické
paměti.
Obr. 7: Ukázka absolutní (červená) a relativní (modrá)
úlohy metody ART
4 Diskuze
Příspěvek představil teorii analytického a
holistického kognitivního stylu se specifickým
zaměřenín na metody jejího měření v kontextu
interkulturní a kognitiv psychologie. Zmíněny byly
parciální percepční oblasti, které tyto perfomarční
metody analyzují, zejména pak globální/lokální
preferenc a závislost/nezávislost na referenčním rámci a
pozadí. Mimoto příspěvek diskutoval ta konkrétní
psychometrické nedostatky metod měřících A/H.
V rámci počítačového měření kognitivního stylu
byly představeny dvě potenciálně užitečné metody CFT
a ART, které se snaží zmíněné nedostatky eliminovat.
Obě metody představují signifikantní zlepše oproti
předchozím modifikacím. Je možné je administrovat
hromadně na počítači, a to i online. Také eliminují riziko
zkreslení výsledků způsobené senzorickou pamětí i
individuálním psychomotorickým tempem. Díky tomu
jsou schopny poskytnout relevantní výsledky týkající se
A/H. Ve světle napsaných poznatků se však jeví další
hlubší psychometrická standarzdizace jako nezbytná.
Poděková
Tento příspevěk vznikl s podporou grantové agentury
GAČR v rámci projektu „The influence of socio-cultural
factors and writing system on perception and cognition
of complex visual stimuli“ (GC19-09265J).
Literatura
Allinson, A., & Hayes, J. (1996). The Cognitive Style
Index: A Measure of IntuitionAnalysis For
Organizational Research. Journal of Management
Studies, 33(1), 119135.
Ausburn, L., & Ausburn, F. (1978). Cognitive styles:
Some information and implications for instructional
design. Educational Communication and
Technology, 26(4), 337354.
Blazhenkova, O., & Kozhevnikov, M. (2009). The new
object-spatial-verbal cognitive style model: Theory
and measurement. Applied cognitive psychology,
23(5), 638663
Cools, E. (2007). Development and Validation of the
Cognitive Style Indicator. The Journal of
Psychology, 141(4), 35987.
Cooperman, E. (1980). Field differentiation and
intelligence. The Journal of Psychology, 105(1), 29
33.
Cuneo, F., Antonietti, J. P., & Mohr, C. (2018). Unkept
promises of cognitive styles: A new look at old
measurements. PloS one, 13(8), e0203115.
Čeněk, J., Šašinka, Č., & Urbánek, T. (2015).
Interkulturní rozdíly ve zrakovém vnímání a metody
jejich měření. In I. Farkaš, M. Takáč, J. Rybár, & J.
Kelemen (Eds.), Kognícia a umelý život 2015 (pp.
38–43). Bratislava: Univerzita Komenského v
Bratislave.
Fu, Q., Dienes, Z., Shang, J., & Fu, X. (2013). Who
Learns More? Cultural Differences in Implicit
Sequence Learning. PLoS ONE, 8(8), e71625.
Gagnon, M., & Laforce, R. (2016). Computerized vs.
Paper-Pencil Assessment of Cognitive Change
following Acute Ischemic Stroke. Journal of
neurological disorders, 4(8), 317322.
Graff, M. (2003). Learning from web-based
instructional systems and cognitive style. British
Journal Of Educational Technology, 34(4), 407418.
Grossmann, I., & Varnum, M. (2010). Social Class,
Culture, and Cognition. Social Psychological and
Personality Science, 2(1), 8189.
Hartl, P., & Hartlová, H. (2010). Velký psychologický
slovník. Praha: Portál.
Hermans, H., & Kempen, H. (1998). Moving cultures:
The perilous problems of cultural dichotomies in a
globalizing world. American Psychologist, 53(10),
11111120.
Hosseini, M., Abidin, M., & Baghdarnia, M. (2014).
Comparability of Test Results of Computer based
Tests (CBT) and Paper and Pencil Tests (PPT) among
English Language Learners in Iran. Procedia - Social
and Behavioral Sciences, 98(6), 659667.
Chiu, L-H. (1972). A cross-cultural comparison of
cognitive styles in Chinese and American children.
International Journal of Psychology, 7(4), 235242.
Choi, I., & Nisbett, R. (1998). Situational Salience and
Cultural Differences in the Correspondence Bias and
Actor-Observer Bias. Personality and Social
Psychology Bulletin, 24(9). 949960.
Choi, I., Koo, M., & Choi, J. (2007). Individual
differences in analytic versus holistic thinking.
Personality and Social Psychology Bulletin, 33(5),
691705.
Choi, I., Nisbett, R., & Norenzayan, A. (1999). Causal
Attribution Across Cultures: Variation and
Universality. Psychological Bulletin, 125(1), 4763.
Chua, H., Boland, J., & Nisbett, R. (2005). Cultural
variation in eye movements during scene perception.
Proceedings of the National Academy of Sciences of
the United States of America, 102(35), 1262912633.
Ji, L., Peng, K., & Nisbett, R. (2000). Culture, control,
and perception of relationships in the environment.
Journal of Personality and Social psychology, 78(5),
943955.
Ji, L., Zhang, Z., & Nisbett, R. (2004). Is it culture or is
it language? Examination of language effects in cross-
cultural researchon categorization. Journal of
Personalityand Social Psychology, 87(2), 5765.
Karay, Y., Schaber, S., Stosch, C, & Schüttpelz-Brauns,
K. (2015). Computer versus paper: Does it make any
difference in test performance? Teaching and
Learning in Medicine, 27(1), 5762.
Kitayama, S., Duffy, S., Kawamura, T., & Larsen, J. T.
(2003). Perceiving an object and its context in different
cultures: A cultural look at new look. Psychological
Science, 14(3), 201206.
Kitayama, S., Park, H., Sevincer, A., Karasawa, M., &
Uskul, A. (2009). A cultural task analysis of implicit
independence: Comparing North America, Western
Europe, and East Asia. Journal of Personality and
Social Psychology, 97(2), 236255.
Klein, O. , Ventura, P. , Fernandes, T. , Marques, L.,
Licata, L., & Semin, G. (2010), Effects of schooling
and literacy on linguistic abstraction: The role of
holistic vs. analytic processing styles. European
Journal of Social Psychology, 40(7), 10951102.
Kozhevnikov, M. (2007). Cognitive styles in the
context of modern psychology: toward an integrated
framework of cognitive style. Psychological Bulletin,
133(3), 464481.
Kozhevnikov, M., Evans, C., & Kosslyn, S. (2014).
Cognitive Style as Environmentally Sensitive
Individual Differences in Cognition: A Modern
Synthesis and Applications in Education, Business,
and Management. Psychological Science in the
Public Interest, 15(1), 333.
MacLeod, C., Jackson, R., & Palmer, J. (1986). On the
relation between spatial ability and field dependence.
Intelligence, 10(2), 141151.
Masuda, T., & Kitayama, S. (2004). Perceived-induced
constraint and attitude attribution in Japan and in the
US: A case for cultural dependence of the
correspondence bias. Journal of Experimental Social
Psychology, 40(3), 409416.
Masuda, T., & Nisbett, R. (2006). Culture and change
blindness. Cognitive Science, 30(2), 381399.
Matsumoto, D. (1999). Culture and self: An empirical
assessment of Markus and Kitayama’s theory of
independent and interdependent self-construals.
Asian Journal of Social Psychology, 2(3), 289310.
McKenna, F. (1984). Measures of field dependence:
Cognitive style or cognitive ability? Journal of
Personality and Social Psychology, 47(3), 593603.
Messick, S. (1984). The nature of cognitive styles:
problems and promise in educational practice.
Educational Psychologist, 19(2), 5974.
Miyamoto, Y., & Kitayama, S. (2002). Cultural
variation in correspondence bias: The critical role of
attitude diagnosticity of socially constrained
behavior. Journal of Personality and Social
Psychology, 83(5), 12391248.
Moran, A. (1985). Unresolved issues in research on
field dependence-independence. Social Behavior and
Personality: an international journal, 13(2), 119
124.
Morris, M., & Peng, K. (1994). Culture and cause:
American and Chinese attributions for social and
physical events. Journal of Personality and Social
Psychology, 67(6), 949971.
Myers, I., & McCaulley, M. (1985). Manual: A guide
to the development and use of the Myers-Briggs type
indicator. Palo Alto, CA: Consulting Psychologists
Press.
Navon, D. (1977). Forest before trees: The precedence of
global features in visual perception. Cognitive
Psychology, 9(3), 353383.
Nisbett, R., & Masuda, T. (2003). Culture and point of
view. Proceedings of the National Academy of
Sciences, 100(19), 1116311170.
Nisbett, R., & Miyamoto, Y. (2005). The Influence of
Culture: Holistic versus Analytic Perception. Trends in
Cognitive Sciences, 9(10), 467473.
Nisbett, R., Peng, K., Choi, I., & Norenzayan, A. (2001).
Culture and systems of thought: holistic versus
analytic cognition. Psychological Review, 108(2),
291310.
Norenzayan, A., Smith, E., Kim, B. & Nisbett, R. (2002).
Cultural preferences for formal versus intuitive
reasoning. Cognitive Science, 26(5), 653684.
Oliveira, S., & Nisbett, R. (2017). Beyond East and West:
Cognitive Style in Latin America. Journal of Cross-
Cultural Psychology, 48(10), 124.
Peterson, E., & Deary, I. (2006). Examining the
wholistic-analytic style using preferences in early
information processing. Personality and Individual
Differences, 41(1), 314.
Peterson, E., & Meissel, K. (2015). The effect of
Cognitive Style Analysis (CSA) test on achievement:
A meta-analytic review. Learning And Individual
Differences, 38, 115122.
Piaw, Ch. (2012). Replacing paper-based testing with
computer-based testing in assessment: Are we doing
wrong? Procedia - Social and Behavioral Sciences,
64, 655664.
Rensink, R., O'Regan, J., & Clark, J. (1997). To see or
not to see: The need for attention to perceive changes
in scenes. Psychological science, 8(5), 368373.
Rezaei, A., & Katz, L. (2004). Evaluation of the
reliability and validity of the cognitive styles analysis.
Personality and Individual Differences, 36(6), 1317
1327.
Ridding, R., & Cheema, I. (1991). Cognitive Styles: An
Overview and Integration. Educational Psychology,
11(3/4), 193216.
Rozin, P., Moscovitch, M., & Imada, S. (2016). Right:
Left:: East: West. Evidence that individuals from East
Asian and South Asian cultures emphasize right
hemisphere functions in comparison to Euro-
American cultures. Neuropsychologia, 90, 311.
Simons, D., & Levin, D. (1997). Change blindness.
Trends in Cognitive Sciences, 1(7), 2617.
Stachoň, Z., Šašinka, Č., Čeněk, J., Štěrba, Z.,
Angsuesser, S., Fabrikant, S., ... Morong, K. (2018).
Cross-cultural differences in figure-ground
perception of cartographic stimuli. Cartography and
Geographic Information Science, 46(1), 8294.
Sternberg, R. (1995). Styles of thinking in the school.
European Journal for High Ability, 6(2), 201219.
Sternberg, R., & Grigorenko, E. (1997). Are cognitive
styles still in style? American Psychologist, 52(7),
700712.
Sternberg, R., & Zhang, L. (2005). Styles of thinking as
a basis of differentiated instruction. Theory into
Practice, 44(3), 245253.
Šašinka, Č., Morong, K., & Stachoň, Z. (2017). The
Hypothesis platform: An Online tool for
experimental research into work with maps and
behavior in electronic environments. ISPRS
International Journal of Geo-Information, 6(12), 1
22.
Tiedemann, J. (1989). Measures of cognitive styles: A
critical review. Educational Psychologist, 24(3),
261275.
Varnum, M., Grossmann, I., Kitayama, S., & Nisbett,
R. (2010). The Origin of Cultural Differences in
Cognition: Evidence for the Social Orientation
Hypothesis. Current Directions in Psychological
Science, 19(1), 913.
Ventura, P., Pattamadilok, C., Fernandes, T., Klein, O.,
Morais, J., & Kolinsky, R. (2008). Schooling in
western culture promotes context-free processing.
Journal of Experimental Child Psychology, 100(2),
7988.
Wagemans, J., Elder, J., Kubovy, M., Pamer, M.,
Peterson, M., Sing, M., & von der Heydt (2012). A
Century of Gestalt psychology in visual perception:
I. Perceptual grouping and figure-ground
organization. Psychological Bulletin, 138(6), 1172
1217.
Walker, N. (1986). Whatever happened to the norms for
the matching familiar figures test? Perceptual and
Motor Skills, 63(3), 12351242.
Witkin, H., & Goodenough, D. (1976). Field
dependence and interpersonal behavior. ETS
Research Report Series, 1976(1), i78.
... Cuneo a kol., 2018; Kozhevnikov a kol., 2014; Peterson & Deary, 2006). Cílem tohoto příspěvku je ověřit souběžnou validitu několika metod měření kognitivního stylu, které jsou v interkulturním výzkumu užívány nejčastěji, a které lze považovat za nejslibnější (pro přehled Čeněk a kol., 2015;Lacko, 2019). V případě absence souběžné validity těchto metod je do jisté míry možné usuzovat i na problémy v současné teorii holistického a analytického kognitivního stylu a jejím případném posunu k jiným, alternativním modelům kognitivního stylu, jako je například ekologický model Kozhevnikové a kol. ...
... Jelikož však spolu nekorelují agregované proměnné (poměry časů u E-CSA-W/A a skóre globální precedence u CFT1 a CFT2), lze jen stěží usuzovat na vztahy mezi těmito metodami navzdory korelacím mezi reakčními časy.Tyto nejednoznačné výsledky, ze kterých vyplývá, že každá metoda (resp. i pouhá modifikace metody) měří svým způsobem jiný aspekt kognitivního stylu, nebo dokonce i něco zcela jiného, jsou sice částečně ve shodě s předchozími snahami o odhalení vztahů mezi metodami měření kognitivního stylu (např.Chamberlain a kol., 2017;Dale, & Arnell, 2013;Peterson & Deary, 2006; Na a kol., 2019) i s alternativním teoretickým modelem kognitivního stylu (viz Kozhevnikov a kol., 2014), tento výsledek však nelze považovat za uspokojivý, a je proto nezbytná hlubší psychometrická analýza(Lacko, 2019). Taková analýza se neobejde bez ověření reliability (zejména test-retest a split-half; Hedge a kol., 2017), souběžné validity napříč metodami, a především diferenční validity vůči inteligenci, osobnostním rysům a pozornosti (Cuneo a kol., 2018), kterou lze provádět např. ...
Conference Paper
Full-text available
The theory of holistic and analytic cognitive style is currently one of the most prominent theories with the ambition to describe and explain cross-cultural differences in perception and cognition. This paper is focused on four newly adapted methods of cognitive style measurement trying to establish convergent validity of these methods with already validated method E-CSA-W/A that is based on a commonly used methods Cognitive style analysis (CSA) and Embedded Figures test (EFT). The methods we are trying to validate are based on Navon hierarchical figures and Framed-line-test (FLT) that are also commonly used in cross-cultural cognitive style research. This analysis is preliminary, and it was conducted on a smaller sample of Czech participants. The data are analyzed using a correlational analysis of the used tests trying to reveal the validity for the theory of holistic and analytic cognitive style
Article
Full-text available
Cognitive style is thought to be a stable marker of one’s way to approach mental operations. While of wide interest over the last decades, its operationalization remains a challenge. The literature indicates that cognitive styles assessed via i) questionnaires are predicted by personality and ii) performance tests (e.g., Group Embedded Figures Test; GEFT) are related to general intelligence. In the first study, we tested the psychometric relationship between the Cognitive Style Index questionnaire (CSI) and personality inventories (NEO Five Factor Inventory; NEO-FFI, HEXACO Personality Inventory Revised; HEXACO-PI-R). In the second study, we assessed the CSI, NEO-FFI, GEFT and a general intelligence test (Raven’s Standard Progressive Matrices Test; RSMT). We found that CSI scores were largely predicted by personality and that CSI was uncorrelated with GEFT performance. Instead, better performance on the GEFT was associated with better performance on the RSMT. We conclude that i) cognitive style questionnaires overlap with personality inventories, ii) cognitive style performance tests do not measure cognitive styles and should not be used as such and iii) the cognitive style concept needs to be assessed with alternative measurement types. We discuss possible future directions.
Article
Full-text available
Upon observing another's socially constrained behavior, people often ascribe to the person an attitude that corresponds to the behavior (called the correspondence bias [CB]). The authors found that when a socially constrained behavior is still diagnostic of the actor's attitude, both Americans and Japanese show an equally strong CB. A major cultural difference occurred when the behavior was minimally diagnostic. Demonstrating their persistent bias toward dispositional attribution, Americans showed a strong CB. But Japanese did not show any CB (Study 1). Furthermore, a mediational analysis revealed that this cross-cultural difference was due in part to the nature of explicit inferences generated online during attitudinal judgment (Study 2). Implications for the cultural grounding of social perception are discussed.
Article
Full-text available
This article reports on an empirical study investigating cultural differences in the visuospatial perception and cognition of qualitative point symbols shown on reference maps. We developed two informationally equivalent symbol sets depicted on identical reference maps that were shown to Czech and Chinese map readers. The symbols varied in visual contrast with respect to the base map. Our empirical results suggest the existence of cultural influences on map reading, but not in the predicted direction based on the previous cross-cultural studies. Our findings stress the importance of considering the cultural background of map readers, especially when designing reference maps aimed for global online use.
Article
Full-text available
The article presents a testing platform named Hypothesis. The software was developed primarily for the purposes of experimental research in cartography and psychological diagnostics. Hypothesis is an event-logger application which can be used for the recording of events and their real-time processing, if needed. The platform allows for the application of Computerized Adaptive Testing. The modularity of the platform makes it possible to integrate various Processing.js-based applications for creation and presentation of rich graphic material, interactive animations, and tasks involving manipulation with 3D objects. The Manager Module allows not only the administration of user accounts and tests but also serves as a data export tool. Raw data is exported from the central database in text format and then converted in the selection module into a format suitable for statistical analysis. The platform has many functions e.g., the creation and administration of tasks with real-time interaction between several participants (“multi-player function”) and those where a single user completes several tests simultaneously (“multi-task function”). The platform may be useful e.g., for research in experimental economics or for studies involving collaborative tasks. In addition, connection of the platform to an eye-tracking system is also possible.
Article
Full-text available
Importance: Cognitive impairment is common among patients with stroke and early recognition can optimize patient care. Objective: To determine the validity of computerized cognitive testing in an adult population with acute ischemic stroke. Design: Validation study comparing computerized vs paper-pencil assessments at two time points three months apart in a stroke unit. Main outcome: Correlation analyses between computerized (using CogState Brief Battery) and paper-pencil testing (using the Montreal Cognitive Assessment) both at study entry and follow-up visits. Results: We found moderate to strong significant correlations between the two instruments at study entry and follow-up sessions. Executive dysfunctions were the main cognitive changes. Test-retest correlations were strong. Conclusion and Relevance: The CogState Brief Battery is a valid alternative for clinicians who wish to measure cognitive skills following acute ischemic stroke. Limitations of computerized testing are discussed.
Article
Full-text available
The accelerating process of globalization and the increasing interconnections between cultures involve an unprecedented challenge to contemporary psychology. In apparent contrast to these trends, academic mainstream conceptions continue to work in a tradition Df cultural dichotomies (e.g,, individualistic vs. collectivistic, independent vs. interdependent), reflecting a classificatory approach to culture and self: Three developments are presented that challenge this approach: (a) cultural connections leading to hybridization, (b) the emergence of a heterogeneous global system, and (c) the increasing cultural complexity. By elaborating on these challenges, a basic assumption of cross-cultural psychology is questioned: culture as geographically localized Finally 3 themes are described as examples of an alternative approach: a focus on the contact zones of cultures rather than on their center the complexities of self and identity, and the experience of uncertainty.
Article
Full-text available
This study aims at examining the score comparability of institutional multiple-choice reading comprehension tests in two testing methods, i.e. paper-based and computer-based tests taken by Iranian first-year English students in Azad University of Tehran, Iran. In order to find the results, the researcher required examining the impact of computer-based testing (henceforth CBT) on the test score results, and exploring the relationship between particular test takers’ characteristics such as prior computer familiarity and computer attitudes as well as test performancewith their test scores. Two equivalent tests were administered to participants on two different occasions. Utilizing matched t-test to compare the means of two test modes, the results of the study show the priority of PPT over CBT with .01 degree of difference at p<05. Using ANOVA, the findings revealed that computer familiarity and attitude towards computer had no significant influence on the students’ performance in computerized test. Additionally, participants showed more preference on test features presented on the computer test.
Article
Research on culture and cognition suggests that East Asians are relatively holistic and North Americans are relatively analytic. Social orientation and philosophical traditions have been linked to those differences; collectivism and Confucian tradition are associated with holistic thinking whereas individualism and Western philosophy are associated with analytic thinking. We tested whether Brazilians, who are Western such as North Americans and collectivistic such as East Asians, would more closely resemble U.S. Americans or Chinese participants in various measures of cognitive style. Across five studies, Brazilians were always more holistic than Americans and sometimes more holistic than Chinese participants. Brazilians differed from Chinese participants in that they were particularly optimistic in their judgments about the future (Study 3) and reported varying their emotion expressivity more by context (Study 5). Results build on previous East/West comparisons by identifying a non-Confucian, Western group that may be as holistic as East Asians.
Article
We present evidence that individuals from East or South Asian cultures (Japanese college students in Japan and East or South Asian born and raised college students in the USA) tend to exhibit default thinking that corresponds to right hemisphere holisticfunctions, as compared to Caucasian individuals from a Western culture (born and raised in the USA). In two lateralized tasks (locating the nose in a scrambled face, and global-local letter task), both Asian groups showed a greater right hemisphere bias than the Western group. In a third lateralized task, judging similarity in terms of visual form versus functional/semantic categorizations, there was not a reliable difference between the groups. On a classic, ambiguous face composed of vegetables, both Eastern groups displayed a greater right hemisphere (holistic face processing) bias than the Western group. These results support an “East - Right Hemisphere, West - Left Hemisphere” hypothesis, as originally proposed by Ornstein (1972). This hypothesis is open as to the degree to which social-cultural forces were involved in hemispheric specialization, or the opposite, or both. Our aim is to encourage a more thorough analysis of this hypothesis, suggesting both lateralization studies corresponding to documented East-West differences, and East-West studies corresponding to lateralization differences.