Content uploaded by Miroslav Kubín
Author content
All content in this area was uploaded by Miroslav Kubín on Feb 13, 2019
Content may be subject to copyright.
Bagry a ryby. Nové poznatky o mortalitě
a pohybech ryb během technických úprav
ve vodních tocích
Miroslav Kubín, Libor Závorka, Martin Rulík, Tomáš Galia, Václav Škarpich, Libor Mikl,
Marek Šmejkal, František Jaskula
Tento článek vyšel v časopise Vodní hospodářství, ročník 69,
číslo 1/2019.
Jakékoliv dotazy týkající se nakládání s tímto článkem
z hlediska autorských a vlastnických práv směrujte prosím
na stransky@vodnihospodarstvi.cz
www.vodnihospodarstvi.cz
vh 1/2019
8
Bagry a ryby.
Nové poznatky o mortalitě
a pohybech ryb během
technických úprav
ve vodních tocích
Miroslav Kubín, Libor Závorka, Martin Rulík, Tomáš Galia,
Václav Škarpich, Libor Mikl, Marek Šmejkal,
František Jaskula
Abstrakt
Ačkoliv jsou malé vodní toky každoročně vystaveny celé řadě
technických úprav, informace o dopadu použité těžké techniky
na vodní toky jsou velmi kusé. Cílem studie bylo zhodnotit míru
mortality vranky pruhoploutvé a pstruha obecného během těchto
úprav, zároveň získat informace o jejich pohybech, dále posoudit
vliv zásahů na společenstva zoobentosu a morfologii koryta. Během
technických zásahů byla zaznamenána průměrná mortalita u ryb
31 % a u zoobentosu 95 %. Pravděpodobnost úhynu vranek během
pojezdu klesala s velikostí jedince, naopak u pstruhů nebyla zá-
vislá na velikosti jedince. Střední hodnota pohybů (bez ohledu na
směr pohybu) u vranek a pstruhů byla během experimentu 10 m.
U vranky pruhoploutvé a pstruha obecného nebyl prokázán rozdíl
v pohybech před a po zásahu (mimo období zvýšených průtoků).
Pohyby vranky byly delší za zvýšených průtoků (až 566 m proti
proudu), ve srovnání s obdobím s nízkými průtoky (jednotky metrů).
Naopak u pstruha se během období vysokých a nízkých průtoků po-
hyby výrazně nelišily. Pojezd těžkou technikou v korytech toků vedl
ke snížení heterogenity v podélných i příčných prolech a způsobil
pokles druhové diverzity zoobentosu o 59 %, abundance o 95 %
a biomasy o 94 %. Z 2D hydrodynamického modelu Iber vyplývá,
že při nízkých průtocích se na 40m úseku usadí až 75 % plavenin.
Klíčová slova
mortalita – pstruh obecný – vranka pruhoploutvá – bentos – migrace
– geomorfologie toků – turbidita
Malé vodní toky se v poslední době vyznačují velkou rozkolísaností
průtoků během roku. Během povodní se toky buď zahlubují [1], nebo
naopak zanášejí sedimenty [2]. Při korytotvorných průtocích mění
svou trasu, čímž mohou ohrožovat blízkou infrastrukturu, domy nebo
pozemky. Právě z tohoto důvodu je většina toků v České republice
technicky upravená. Původní způsob úprav s krumpáčem a lopatou
v korytech vystřídala těžká technika, jako jsou bagry a nákladní auto-
mobily. Dopady těchto úprav za pomoci techniky mohou mít zásadní
vliv na život ve vodních tocích. Ačkoliv se každoročně vynakládají
obrovské částky na technickou údržbu toků, jsou informace o dopadu
těžké techniky na biotu upravovaných toků velmi kusé a ani v odborné
literatuře nenajdeme mnoho použitelných údajů. Proto jsme se roz-
hodli realizovat projekt pracovně nazvaný Bagry a ryby.
V roce 2017 byl v CHKO Beskydy ukončen dvouletý výzkumný
projekt nazvaný „Vliv technických úprav na rybí společenstva ma-
lých vodních toků“. Cílem tohoto projektu bylo nejprve zhodnotit
míru mortality vranky pruhoploutvé a pstruha obecného v důsledku
technických úprav toků, dále se více dovědět o pohybech ryb během
zásahů a v neposlední řadě získat informace o vlivu zásahu na vodní
bezobratlé živočichy, dno a břehy toků a míru zákalu během bagro-
vání. Později jsme projekt rozšířili o studii věnující se restaurování
vodních toků zasažených technickými úpravami. V dalším textu
budete ve stručnosti seznámeni s výsledky mortalitní a pohybové
části projektu.
Důvod vzniku projektu
Bagry a nákladní automobily se staly nedělitelnou součástí úprav
vodních toků v 21. století. Všichni ten pohled na bagr rýpající se v řece
nejspíš známe. Málokdo však zná pravý důvod, proč bagr v řece je
a co tam přesně dělá. Mnohé zásahy těžkou technikou jsou prováděny
legálně, například úprava koryta spojená s údržbou infrastruktury
jako jsou silnice nebo odstraňování překážek z vodního toku a jejich
uvádění do původního (zkolaudovaného) stavu například po povod-
ních. Jiné zásahy se dějí stále nelegálně, například neschválená těžba
říčních sedimentů.
I dnes je běžnou praxí, že schválené práce jsou v toku prováděny
bez předchozího záchranného odlovu ryb. Obvyklá argumentace
některých úřadů je postavena na domněnce, že ryby v době zásahu
odplouvají do bezpečné vzdálenosti mimo dosah těžké techniky.
Nicméně tuto domněnku není možné potvrdit ani vyvrátit, protože
neexistují žádné objektivní podklady hodnotící pohyb a úmrtnost ryb
při zásazích těžké techniky v tocích. Tento nedostatek informací také
výrazně znesnadňuje objektivní vyčíslení škod způsobených zásahy
těžké techniky, například o počtu zraněných a usmrcených ryb. To
platí obzvláště v případech nelegálních zásahů, kdy jsou kompetentní
orgány informovány až po provedených úpravách, a to s několikaden-
ním zpožděním. Z těchto důvodů je získání znalostí o ekologických
dopadech těžké techniky na koryta toků důležitým krokem ke zlepšení
ochrany našich řek a populací ryb.
Aby mohl být projekt realizován, bylo nutné relevantní zdůvodnění
záměru a získání nezbytných povolení od klíčových partnerů projek-
tu, a to od správce toků Lesů České republiky, s. p., správy toků, oblast
povodí Odry, Frýdek–Místek, majitele pozemků, tj. Biskupských lesů,
vodoprávního úřadu a Českého rybářského svazu, který má na starosti
výkon rybářského práva. Od Ministerstva životního prostředí bylo
zapotřebí získat rozhodnutí k projektu pokusu a od Agentury ochrany
přírody a krajiny ČR rozhodnutí o výjimce pro vranku pruhoploutvou,
která je v rámci české legislativy zvláště chráněným druhem a je vede-
na jako ohrožený druh. Součástí týmu byli kolegové s oprávněním pro
lov ryb elektrickým agregátem a osvědčením o odborné způsobilosti
na úseku pokusných zvířat. Všechny výzkumné plochy byly vybrány
za účelem experimentu z důvodu jednotného metodického designu.
Modelové druhy: Vhlavní roli vranka pruhoploutvá
a pstruh obecný
Beskydské horské toky nejčastěji obývají dva druhy ryb, každý s odliš-
nou životní strategií a společenským a ekonomickým významem [3].
Pstruh obecný (Salmo trutta) je druh s velkou migrační schopností,
který se dokáže pohybovat na velké vzdálenosti a překonávat vysoké
rychlosti proudění vody i příkrý sklon koryta [4]. Naopak vranka pru-
hoploutvá (Cottus poecilopus) je podle odborné literatury sedentárním
druhem, který se obvykle pohybuje na kratší vzdálenosti než pstruh
[5, 6]. Pstruh je kvůli oblibě mezi sportovními rybáři významnou hos-
podářskou rybou, není však v rámci české legislativy zvláště chráněným
druhem. Naopak vranka je v rámci vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazena
mezi ohrožené druhy živočichů stejně jako její blízce příbuzná vranka
obecná (Cottus gobio), která je navíc zařazena do přílohy II směrnice
Rady 92/43/EHS (tzv. směrnice o stanovištích). Oba druhy jsou klíčové
pro fungování ekosystémů horských toků, protože jsou hlavními pre-
dátory vodních bezobratlých a menších ryb a slouží jako zdroj potravy
původním rybožravým predátorům. Získané poznatky ze studie nám
vh 1/2019 9
Obr. 1. Výzkum byl realizován na šesti lokalitách v povodí Odry na území CHKO Beskydy. 1. Magurka, 2. Čeladenka I., 3. Čeladenka II., 4.
Kyčerov, 5. Smradlava I., 6. Smradlava II.
Obr. 2. Schematické zobrazení experimentálních ploch. A – zásaho-
vá plocha s označenými rybami a pojezdem těžkých mechanismů;
B – úniková zóna bez pojezdu mechanismů; C – referenční plocha
s označenými rybami bez pojezdu mechanismů
Obr. 3. Odlov ryb byl prováděn pomocí benzínového rybolovného
agregátu (foto František Jaskula)
Obr. 4. Ryby byly narkotizovány hřebíčkovým olejem. Do břišní du-
tiny jim byly implantovány PIT-tagy (čipy). Po rekonvalescenci byly
ryby vypuštěny do středu odloveného úseku (foto Miroslav Kubín)
mohou pomoci při zobecňování závěrů pro potřeby ochrany dalších
druhů ryb s podobnými ekologickými nároky a životními strategiemi.
Kde jsme výzkum prováděli aneb Místo činu: Besk ydy
V rámci projektu bylo založeno celkem šest výzkumných ploch, které
byly situovány do čtyř vodních toků v povodí Odry na území CHKO
Beskydy (obr. 1). Každá výzkumná plocha byla rozdělena na jednu
zásahovou, dvě únikové (proti a po proudu) a jednu kontrolní zónu,
viz obr. 2. Vodní toky měly bystřinný charakter a nacházely se mimo
souvislou zástavbu.
Bagry, ryby, čipy a další instrumenty
Celkem bylo odchyceno a označeno 569 ryb, z toho 215 pstruhů
a 354 vranek. Ryby byly odloveny elektrickým agregátem (obr. 3) a po
dobu měření a značení byly vloženy do haltýře. Celková narkóza byla
provedena v roztoku hřebíčkového oleje. Ryby větší než 55 mm byly
označeny čipy (tzv. PIT-tagy, pasivními integrátory) o velikosti dvanác-
ti milimetrů a váze jedné desetiny gramu, viz obr. 4. Čipy byly rybám
implantovány do břišní dutiny drobnou incizí provedenou skalpelem
ve stěně břišní dutiny v oblasti břišní ploutve. Po označení a rekonva-
lescenci, která trvala řádově desítky minut, byly ryby vypuštěny zpět
do středu zkoumaného úseku.
Ještě před vjezdem techniky a vlastním zahájením prací ve vodním
toku byly v zásahové ploše instalovány dvě stacionární antény pro
detekci čipů, viz obr. 5. Antény byly situovány na přechodu mezi
zásahovou plochou a únikovou zónou (v horní a dolní části). Bez-
prostředně před provedením úprav v toku byla v zásahovém úseku,
pomocí přenosné antény (obr. 6) provedena kontrola označených ryb
a zaznamenána jejich poloha. To nám umožnilo přesně zaznamenat
pozici označených ryb těsně před vjezdem bagru a nákladního auto-
mobilu do koryta.
Průběh výzkumného zásahu
Našim záměrem bylo simulovat běžný typ zásahu ve vodním toku,
který se standardně provádí na území celé České republiky. Proto
jsme tento postup konzultovali se správci toků a vybrali jsme ob-
novu oboustranného záhozu za pomoci bagru a nákladního auto-
mobilu se sklopným systémem (obr. 7). Celý zásah trval jeden den.
Bagr vykonával na každé lokalitě práce ve stanoveném rozsahu,
a to 8 hod./lokalita/den; nákladní automobil pak 4 hod./lokalita/den.
Výsledkem bagrování a pojezdu byl přesun a zhutnění celého dnového
substrátu. Po provedených zásazích byly v zásahové ploše dohledány
vh 1/2019
10
Obr. 6. V rámci experimentu jsme pro monitoring pohybu a pozice
jednotlivých druhů označených ryb používali mobilní anténu (foto
Vendula Kurdíková)
Obr. 7. Pro simulaci zásahu do vodního toku byl použit bagr a ná-
kladní automobil se sklopným zařízením (foto Miroslav Kubín)
Obr. 8. Ukázky poranění ryb způsobené pojezdy těžké techniky.
Nahoře na obrázku pstruh obecný, dole vranka pruhoploutvá (foto
Miroslav Kubín)
označené a neoznačené ryby. Označené ryby byly dohledávány nej-
prve přenosnou anténou broděním proti proudu. Poté proběhl odlov
elektrickým agregátem, který umožnil rovněž zachytit přítomnost
neoznačených ryb. Byla zaznamenána váha a velikost odchycených
ryb a jejich pozice v rámci zkoumaného úseku. Ryby, které byly zazna-
menány přenosnou anténou, ale nebylo možné je odlovit elektrickým
agregátem (např. ryby zasypané substrátem), byly ručně vyhrabány
nebo opatrně vykopány krumpáčem. Všechny dohledané ryby byly
vyfoceny, popř. byly natočeny vodotěsnou kamerou přímo na místě
nálezu. Během studie byla také vyhodnocována turbidita (zákal vody),
vliv zásahu na geomorfologii dna a vliv zásahu na denzitu a strukturu
společenstva zoobentosu.
Přímé důsledky pojezdu na mortalitu a zranění ryb
Na všech sledovaných úsecích se prokázalo, že v průměru třetina ryb
(31 %) uhynula přímo vlivem pojezdu techniky a prací ve vodním toku
(obr. 8). Průměrná horní hranice mortality ryb dosáhla 59 % a spodní
19 %. Byly nalezené také zraněné ryby, jejichž sledování však u všech
potvrdilo následný úhyn. Poněkud nečekaně byla mortalita pstruha
v důsledku pojezdu těžké techniky v korytě podobná jako mortalita
vranky. Tento výsledek je překvapivý, především proto, že se může
zdát, že vysoká pohyblivost pstruha ve srovnání s vrankou nezlepšuje
schopnost pstruha vyhnout se těžké technice v době zásahu. Pokud
se na výsledky podíváme v číslech, tak průměrná mortalita vranky
byla 33 %, u pstruha pak 27 %. Ze získaných výsledků také vyplývá,
že s rostoucí velikostí vranky stoupá její šance na přežití, tzn. že
nejvíce byli technickými úpravami ovlivněni menší jedinci. Naopak
u pstruhů se žádný podobný vztah mezi velikostí a úhynem nepro-
kázal. Dá se říci, že kola bagrů nedělají rozdíl mezi velkými a malými
pstruhy a drtí je stejně, nezávisle na velikosti.
Pohyby r yb během pojezdů bagrů a nákladních aut
V rámci výzkumu nás také zajímalo, jaký vliv mají pojezdy těžké
techniky na pohybovou aktivitu ryb. Zjistili jsme například, že během
krátkodobého zásahu do vodních toků nebyl u vranky pruhoploutvé
a pstruha obecného prokázán rozdíl v pohybech před a po zásahu.
Nicméně, po zásahu se vranky pohybovaly v zásahových lokalitách
více než v kontrolních úsecích, ale u pstruha se tento trend nepotvrdil.
Výsledky naznačují, že vliv těžké techniky na pohyby vranky a pstruha
v zásahových lokalitách jsou nízké.
Dále se ukázalo, že během bagrování převládal u vranek a pstruhů
poproudový pohyb. Směrem po proudu uniklo před koly bagrů a ná-
klaďáků kolem šedesáti procent sledovaných ryb. Naopak čtyřicet
procent zvolilo únik proti proudu. V důsledku práce v korytě se vranky
přesouvaly o desítky metrů proti proudu a v případě jednoho jedince
dokonce o 333 m proti proudu za den. To je pro tak neochotného
plavce překvapivě dlouhá vzdálenost uražená za velmi krátkou dobu,
což naznačuje, že šlo zřejmě o reakci na extrémní stres. Maximální
poproudová aktivita vranky činila pouhých 50 m. Pstruh se během
prací, jakožto zdatný plavec, v průměru přesouval více než vranka,
tento rozdíl však nebyl příliš velký; maximální pohyb pstruha proti
proudu byl 615 m a po proudu 50 m.
Obr. 5. Mezi zásahovou a únikovou plochou (v horní a spodní části)
byly umístěny stacionární antény, které monitorovaly pohyby ryb
během zásahu (foto Miroslav Kubín)
vh 1/2019 11
Obr. 9. Lokalita před úpravou koryta (foto Miroslav Kubín) Obr. 10. Lokalita po zásahu v korytě – vytvoření antropogenní dnové
dlažby (foto Miroslav Kubín)
Pohyby r yb během průměrných a zv ýšených průtoků
Pohyby vranky byly výrazně vyšší za zvýšených průtoků ve srovnání
s průměrnými průtoky. Naopak u pstruha se pohyby během zvýše-
ných a průměrných průtoků nelišily. Tak by se daly jednoduše shrnout
výsledky části studie, která hodnotila vliv průměrných a zvýšených
průtoků na pohyb ryb.
Pro dokreslení situace je zapotřebí uvést, že v čase, kdy jsme
odlovovali ryby za účelem jejich značení pasivními značkami, byl
průtok ve sledovaných tocích nízký (0,3 m3·s-1) a voda byla průhledná.
Dalším důležitým údajem je hodnota průměrného ročního průtoku,
která činila 1,3 m3·s-1. Tři dny po označení a vypuštění ryb došlo na
všech lokalitách k zaznamenání zvýšených průtoků, které dosáhly
maximální hodnoty 5,8 m3·s-1. Tyto průtoky odpovídaly pětinásobku
průměrného průtoku v roce 2016 a dvacetinásobku zářijových prů-
toků. Během devíti dnů včetně šestidenního zvýšeného průtoku byl
u vranek a pstruhů zaznamenán převládající protiproudový pohyb.
Tento pohyb proti proudu za zvýšeného průtoku byl v kontrastu
s převládajícím poproudovým driftem v době pojezdu těžké techniky.
Zvláště nápadná byla situace u vranek, kdy se více jak osmdesát pro-
cent vranek přesouvalo za zvýšeného průtoku proti proudu. Rekord-
manem byla vranka, která během 8 dnů uplavala proti proudu 566 m.
Naproti tomu maximální poproudový pohyb označených vranek
činil „jen“ 140 m. Během zvýšených průtoků převládala u pstruhů
protipoproudová migrace z necelých šedesáti procent. U pstruha
byla zaznamenána v tomto období maximální vzdálenost pohybů
proti proudu 112 m a maximální poproudový pohyb činil 377 m.
V nevyhlášené soutěži o zaznamenaný nejdelší přesun proti proudu
během malé povodně tedy nečekaně vítězí vranka nad pstruhem,
a to pětinásobkem uplavané vzdálenosti. Jinými slovy – velká voda
umí rozpohybovat vranky více než bagr, nicméně opačným směrem.
Naopak výsledky ukázaly, že pstruzi během zvýšených průtoků vý-
znamněji neměnili své chování. Celkově se tedy zdá, že oba druhy
sledovaných ryb reagují na přirozenou disturbanci (povodeň) naprosto
jiným způsobem než na disturbanci vytvořenou člověkem (tj. pojezd
těžké techniky v korytě). Možným vysvětlením rozdílné reakce je
zvýšený stres spojený s pojezdem.
Co je to dole pod námi? Je tořeka, nebo silnice?
Pojezd těžkou technikou v korytech bystřinných toků včetně odstra-
ňování „rušivých prvků“, jako jsou balvany nebo říční dřevo, vedl ke
snížení různorodosti v podélných i příčných prolech toků. Můžeme
říci, že v podélném prolu sledovaných úseků byly vlivem pojezdů
těžké techniky zcela zlikvidovány původní peřeje, včetně jednotlivých
drobných stupňů a tůní, a vzniklo téměř rovné koryto. Podobná věc se
projevila i v příčných prolech sledovaných od břehu ke břehu, kde
bylo zřetelné „zarovnání“ dna koryta mezi oběma břehy – původně
se v korytě projevovaly nerovnosti (jednotlivé balvany, tůně) a rovněž
zde nebyl ostrý přechod mezi břehem a dnem koryta díky tvorbě
příbřežních akumulací štěrků, které byly pojezdy těžké techniky
zničeny. Podstatné změny nastaly i v charakteru dnového substrátu
(snížení drsnosti), hloubky a rychlosti proudění vody. Nepravidelnosti
a různorodost v podélném průběhu přirozeného koryta i v příčných
transektech mají příznivý vliv na heterogenitu prostředí. Bez těchto
nepravidelností se například snižuje úkrytová kapacita prostře-
dí, podíl proudových stínů pro ryby nebo rozmanité prostředí pro
různé druhy dnových bezobratlých živočichů (zoobentosu). Takto
vyčištěnému a zhutněnému říčnímu dnu jsme začali pracovně říkat
„antropogenní dnová dlažba“ (obr. 9, 10). Tento název se časem uchytil
a používáme jej dodnes.
Technická úprava koryta způsobila u zoobentosu významný pokles
druhové diverzity, a to téměř o 60 %. Pokles abundance a biomasy
dnových živočichů byl ještě výrazně vyšší, bezprostředně po zásahu
činil 95 %.
Z výsledků turbidity vyplývá, že hodnota zákalu v podélném
prolu klesá se vzdáleností od místa vzniku. Nejnižší hodnoty byly
zaznamenány 1 km pod zásahem. Z 2D hydrodynamického modelu
Iber vyplývá, že při nízkých průtocích se na 40m úseku usadí až
75 % plavenin.
Závěr
Předložená studie přinesla velké množství nových informací. Napří-
klad poukázala na zásadní fakt, že pokud jsou před technickým zása-
hem v malém vodním toku přítomny ryby, měl by být proveden jejich
záchranný slov a transfer. V opačném případě může dojít až k téměř
60% mortalitě ryb během jednodenního zásahu. To s největší pravdě-
podobností souvisí s dalším poznatkem, a to, že se pstruh s vrankou
během nízkých průtoků pohybují na kratší vzdálenosti a ani činnost
bagrů a nákladních automobilů ryby nepřiměje k hromadnému pře-
sunu do bezpečné vzdálenosti. Dále nás doslova zaskočilo zjištění, že
vranka pruhoploutvá, která je dodnes považována za špatného plavce,
byla schopna za zvýšených průtoků překonat vzdálenost až půl kilo-
metru proti proudu. Nelze přehlédnout ani informace o negativním
vlivu technických úprav toků na druhovou rozmanitost zoobentosu
a téměř stoprocentní pokles jejich abundance a biomasy. Další zásadní
informací jsou data o významném snížení hloubkové rozmanitosti dna
koryta vlivem úprav toků, vzniku dnové antropogenní dlažby, zániku
mikrohabitatů pro vodní živočichy a zvýšené kumulaci jemných pla-
venin během minimálních průtoků, které mohou mít negativní vliv
na vývoj vranek a pstruhů.
Druhá část projektu, která zkoumala post-disturbanční efekt, rych-
lost rekolonizace zasažených úseků a možná restaurační opatření
s jejich návrhem pro praxi za účelem zlepšení životního prostředí pro
ryby, bude uveřejněna v průběhu letošního roku. Celá studie pak bude
publikována v anglickém jazyce v mezinárodním časopise a česká
verze vyjde ve sborníku Příroda. Zájemci se ve sborníku budou moci
seznámit s návrhy doporučených kompenzačních opatření.
Poděkování: Všem donátorům a partnerům patří velké poděkování.
Bez jejich pomoci by se projekt nepodařilo realizovat. Poděkování
patří: Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, Lesům České republiky,
s. p., především Správě toků – oblast povodí Odry, Frýdek-Místek,
Biskupským lesům – Diecézi ostravsko-opavské, Českému rybářské-
vh 1/2019
12
mu svazu (Územnímu svazu pro Severní Moravu a Slezsko, Středo-
českému územnímu svazu, Územnímu svazu města Prahy), rmě
Swietelsky a Leso – technickým a zemědělským službám.
Na řešení výzkumu se podíleli kolegové z Katedry ekologie a život-
ního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci, z Ústavu biologie
obratlovců AV ČR v Brně, z Katedry fyzické geograe a geoekologie
Ostravské univerzity, z Biologického centra AV ČR, Jihočeské univer-
zity v Českých Budějovicích a ze tří zahraničních institucí –z Institutu
pro biologii a ochranu přírody Göteborgské univerzity, ze švédského
rybářského svazu v Göteborgu a Katedry evoluční biologie a biodi-
verzity University Paul Sabatier v Toulouse. Významnou měrou se na
práci v terénu podílela Základní organizace Českého svazu ochránců
přírody Radhošť a v rámci praxe studenti ze Střední školy zemědělské
a přírodovědné z Rožnova pod Radhoštěm. Za 2D analýzu, která
hodnotila ukládání plavenin během zásahu, patří poděkování Petru
Krpcovi.
Za pomoc v terénu patří dík doktorandům a magisterským studen-
tům oboru Hydrobiologie z olomoucké katedry Ekologie a životního
prostředí a studentům ze Střední školy zemědělské a přírodovědné
v Rožnově pod Radhoštěm. Nakonec patří velké poděkování místní
organizaci Českého rybářského svazu Frýdlant nad Ostravici, bez
které by zcela určitě tento projekt neproběhl.
Literatura/References
[1] Galia, T., Škarpich V., 2017. Morfologická odezva bystřinných koryt na dlouhodobé
zásahy člověka v horských povodích na příkladu Moravskoslezských Beskyd,
Geograe, 122(2), 213–235.
[2] Kondolf, G. M., 1997. Hungry water: effects of dams and gravel mining on river
channels. Environmental Management 21, 533–551.
[3] Lusk, S., Bartoňová, E., Lusková, V., Hlavačka, K., Koščo, J. 2008. Vranka pruho-
plotvá Cottus poecilopus – rozšíření a genetická diverzita v povodí řek Morava,
Odra (Česká republika) a Hornád (Slovensko). Biodiverzita ichtyofauny ČR 7,
67-80.
[4] Hanel, L., Lusk, S. 2005. Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana.
ČSOP Vlašim, 447.
[5] Gowan, C, Young, M. K, Fausch, K. D, Riley, S. C. 1994. Restricted movement in
resident stream salmonids: a paradigm lost?. Canadian Journal of Fisheries and
Aqua tic Sciences 51, 2626–2637
[6] Lusk, S., Lojkásek, B., Lusková, V., Bartoňová, E. 2011. Migrační prostupnost –
Migrační prostupnost drobných vodních toků a bystřin. Lesy České republiky,
s.p., ediční řada GL LČR – 01/11, 1.
Mgr. Miroslav Kubín1, 2) (autor pro korespondenci)
RNDr. Libor Závorka, Ph.D.3)
doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D.2)
RNDr. Tomáš Galia, Ph.D.4)
RNDr. Václav Škarpich, Ph.D.4)
Mgr. Libor Mikl, Ph.D.5, 6)
RNDr. Marek Šmejkal, Ph.D.7)
Mgr. František Jaskula1)
1) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
regionální pracoviště Správa Chráněné
krajinné oblasti Beskydy
Nádražní 36
756 61 Rožnov pod Radhoštěm
miroslav.kubin@nature.cz
2) Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci
Šlechtitelů 241/27
783 71 Olomouc
3) Institute of Biodiversity
Animal Health, and ComparativeMedicine
Graham KerrBuilding,Universityof Glasgow
Glasgow
UK G12 8QQ
4) Katedra fyzické geograe a geoekologie
Chittussiho 10
710 05 Ostrava–Slezská Ostrava
5) Ústav biologie obratlovců AV ČR
Květná 8
603 65 Brno
6) Český hydrometeorologický ústav
Na Šabatce 2050/17
143 06 Praha 412 – Komořany
7) Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Branišovská 31
370 05 České Budějovice
Excavators and sh. New ndings on mortality and move-
ment of sh during technical adjustments in headwater st-
reams (Kubin, M.; Zavorka, L.; Rulik, M.; Galia, T.; Skarpich,
V.; Mikl, L.; Smejkal, M.; Jaskula, F.)
Abstract
Although headwater streamsare annually subjected to a number of
technical interventions, information on the impact of heavy duty
vehicleson headwater streamsis very scarce. The aim of the study
was to evaluate the rate of mortality of alpine bullhead and brown
trout and to assess changes in bed morphology, water turbidity and
zoobenthos communities as a result of technical adjustments in the
channels and to obtain information on sh movements during these
treatments. During technical interventions, the average mortality
rate for sh was 31 % and for zoobenthos 95 %. The mortality of the
alpine bullhead during the technical interventions decreased with
decreasing size of the individual. On the contrary, the mortality of
brown trout did not depend on size of the individual. The mean value
of the movements (irrespective of the direction of the movement) for
the alpine bullhead and brown trout was 10 m during the experi-
ment. There were no differences in movements of alpine bullhead
and brown trout before and after the technical intervention (out
of the period of high ow). The movement distances of the alpine
bullhead were longer during high ows (up to 566 m upstream), com-
pared to the low ow period (a few meters). In contrast, movement
distances of the brown trout did not differ during high and low ow
periods. The presence of heavy duty vehiclesin the channels led to
a decrease in heterogeneity in the longitudinal and cross-sectional
proles. Heavy duty vehicles interventions caused 59 % reduction
in species diversity of zoobenthos, and decrease in abundance and
biomass of zoobenthos by 95% and 94 % respectively. 2D hydrody-
namic Iber model shows that for low ow conditions, up to 75 % of
the sediments are deposited within a 40 m section.
Key words
mortality – brown trout – alpine bullhead – benthos – movement –
stream geomorphology – turbidity
Tento článek byl recenzován a je otevřen k diskusi do 28. února
2019. Rozsah diskusního příspěvku je omezen na 2 normostrany
A4, a to včetně tabulek a obrázků.
Příspěvky posílejte na e-mail stransky@vodnihospodarstvi.cz.
