Content uploaded by Marie Davidova
Author content
All content in this area was uploaded by Marie Davidova on Jan 25, 2019
Content may be subject to copyright.
STAVITELSKÝ ROD
Z TŘEBÍČE
25/1–31/3/2019
Národní památkový ústav, Muzeum Vysočiny Třebíč a Městské kulturní středisko Třebíč zvou na výstavu
Partneři:
Sponzoři:
COLridor II pro výstavu Herzan: Stavitelský rod
z Třebíče
Marie Davidová, Kateřina Zímová, Kateřina Horák Goryczka
Tento text pojednává o procesu navrhování a výroby objektů pro výstavu Her-
zan: Stavitelský rod z Třebíče, kterou pořádá Národní památkový ústavu, Muze-
um Vysočiny Ttřebíč a Městské kulturní středisko Třebíč. Architektonické řešení
výstavy se nazývá COLridor II a bylo vypracováno Collaborative Collective, z.s.
jako pokračování konceptu „jedlé krajiny“. Hlavní organizátor výstavy, Národ-
ní památkový ústav, si kladl za cíl vytvořit táborákovou bránu, která bude ctít
tesařské, stavitelské, architektonické a volnočasové úspěchy všech členů rodiny
Herzánů. Volnočasové táborákové aktivity mají na Třebíčsku dlouhou a silnou
tradici, tendence pracovat s mládeží se nejsilněji projevovala u Jiřího Herzána,
jehož táborákové brány jsou v projektu COLridor II významnou inspirací. Sou-
částí zadání bylo vytvořit instalace kolaborativním způsobem tak, že se na jejich
výrobě budou podílet místní spolky a uskupení. Symbol brány je stylizován do
venkovního objektu, který je zamýšlený jako poutač k výstavě. Cílem projektu
COLridor II je navázání na dřevařskou tradici třebíčského rodu Herzánů, která je
na zámku Třebíč prezentována veřejnosti prostřednictvím lineární retrospektivní
výstavy, a zároveň poskytnutí eko-systemických služeb místu.
1 Úvod
Projekt COLridor II sdružuje dohromady více směrů naší práce. Poprvé byl pro
tyto koncepty zhotoven statický posudek (Obrázek 2).
2 Co-Design a DIY
Spolu-navrhování, tedy co-design, má v projektu několik úrovní. Na začátku
projektu byl vytvořen akční diagram (Obrázek 3) a poté proběhl „gigamapovací“
(Sevaldson, 2011, 2015) workshop mezi aktéry projektu (Obrázek 1). Díky tomu
byla vybrána lokace, nastaveny podmínky spolupráce a prodiskutován základní
koncept projektu. V mezičase byli zajištěni sponzoři a uzavřena dohoda o spo-
lupráci s místními skauty. Skauti se nejen podíleli na stavbě konstrukcí, ale i
objekty kontrolují, opravují a postupně pro něj vyrábějí a obnovují krmítka
3 Eko-Systemická Performance
Dřevěná konstrukce (Obrázek 4) využívá faktu, že dřevo nasává a odpařuje vlh-
kost. Díky této vlastnosti budou cibuloviny nasávat vláhu i za velmi suchého
a horkého počasí, které je pro nádvoří typické. Konstrukce tak moderuje mik-
roklimatické extrémy na místě a umožňuje růst medonosných rostlin. Umožní
tak aplikaci konceptu jedlé krajiny ve městě, tedy město, kde se ne jenom bydlí,
ale které i poskytuje potravu, zásadní podmínku pro život
4 Scénograe a Scénář plánové části
Kromě zainteresovaných zúčastněných budou návštěvníci přilákáni z městské
stezky vedoucí přes nádvoří zmíněnou venkovní konstrukcí, která má zároveň
funkci poutače. Její interaktivní charakter také přiláká návštěvnice a návštěvní-
ky, které a kteří by sami o sobě na výstavu nešli. Při vstupu do galerie, jízdárny,
uvítá příchozí iterace venkovního objektu ve formě brány. Brána navazuje na
skautskou tradici v práci Jiřího Herzána a jsou na ní ze strany umístěny expozič-
ní objekty. Ve středu se prochází zavěšenými rodinnými fotografiemi k časové
ose rodu propojené s exponáty
6 Kredit
Projekt COLridor II vznikl z podnětu Národního památkového ústavu, který je
autorem námětu a koncepce výstavy, a ve spolupráci s rodinou Herzánů zpra-
covává téma výstavy. Dalšími partnery projektu jsou Muzeum Vysočiny Třebíč,
Městské kulturní středisko a Město Třebíč. Národní památkový ústav si uvě-
domoval specifika projektu a ve výběrovém řízení k realizaci expozice zvolil
nabídku od Collaborative Collective z. s. pro jejich dosavadní zkušenost s en-
vironmentální architekturou a eko-systemických služeb v urbánním prostředí.
Výstava je financována z rozpočtu Národního památkového ústavu, z institucio-
nální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace IP DKR-
VO – cíl Moderní architektura 20. století. Muzeum Vysočiny Třebíč a Městské
kulturní středisko Třebíč přispívá poskytnutím lokálních znalostí a prostorem
zámecké konírny na zámku v Třebíči. Město Třebíč zajistilo dřevařský materiál
pro stavbu instalace, Sruby - Jiří Urban odkornily dodanou kulatinu pro interié-
rovou část. Collaborative Collective z. s. zajišťuje návrh, koordinaci a realizaci
instalace dřevěných ekosystemických objektů. Sponzorsky je projekt vybaven
syntetickými lany od firmy Pavlínek, semeny od společnosti Kvetoucí zahrada
a semínky pro ptactvo od společnosti PROBIO. Část projektu podporují sponzor-
sky také Lesy České republiky.
6.1 Návrh a Realizace
• Národní památkový ústav:
Garant projektu: Ing. arch. Naďa Goryczková
Námět a koncept výstavy: Ing. arch. Kateřina Horák Goryczka
Kurátoři výstavy, scénář textové a obrazové části: Ing. Jiří Bláha, Ph.D.;
Ing. arch. Lubor Herzán; Ing. arch. Kateřina Horák Goryczka;
Mgr. Jan Klimeš, Ph.D.
• Collaborative Collective:
Vedení projektu COLridor II – metodologie, koncept, scénář plánové části,
scénografie a vedení realizace: Marie Davidová, MArch, Ph.D.
Krajinná ekologie: Ing. Kateřina Zímová
Detailní zpracování architektonického návrhu a realizace: MgA. Ondřej Michálek
Statika konstrukce: Ing. Jan Zatloukal, Ph.D.
Osazovací plán: Ing. Kateřina Gazdová
Detailní zpracování architektonického návrhu: Bc. Arif Gönulf
Realizace objektů a výstavy: Ing. Arch. Jan David
5 Závěr
Charakter expozice si klade za cíl plynule navázat na experimentální práci sta-
vitelského rodu a představit diskutované téma z pohledu současnosti. To přede-
vším znamená eko-systemické služby, které jsou zde pojaty jako „neantropocen-
trická architektura“ a především její „performance“ (Hensel, 2013). Na rozdíl od
většinové performativní architektury je ale do procesu performance zahrnuto
i spolunavrhování jak na začátku projektu, tak během procesu expozice. Každý
lidský i jiný návštěvník či návštěvnice se tak stává její součástí i spolunavrhova-
telem. K tomu je přidána širší vrstva k šíření iterací této mise přes tagování ve-
řejného prostoru QR kódy. Projekt má tedy generativní charakter pojatý odspoda
(bottom up approach) a posouvá koncept „městských prototypických interven-
cí“ z počátku milénia (Davidová, 2004; Doherty, 2005) i k širším měřítkům
Dále navazuje na výzkum v oblasti responsivního dřeva první autorky (Davidová,
2016b, 2017b). Kombinace hygroskopické vlastnosti dřeva, která pomáhá životu
medonosných rostlin, a eko-systemické performance těchto rostlin a semen se
stane zásadní interakcí s místním potravním řetězcem v době nestálostí těchto
podmínek vyvolané klimatickými změnami. Zároveň je podporováno porozumění
lidí, že právě oni jsou nedílnou součástí eko-systému, kde hrají zásadní roli v sou-
žití s ostatními druhy. Takový přístup přímo navazuje na skauting a v jeho rámci
aktivity Jiřího Herzána
Tento postup navazuje na to, jak objekty v průběhu času „spolunavrhuje“ eko-sys-
tém. Venkovní i interiérové objekty se budou proměňovat rašením rostlin, jejich
kvetením a také interakcí, kterou přilákají krmítka a okolní eko-systém.
Na objektu je umístěn QR kód, vedoucí k této kapitole i k návodům, jak si po-
dobné objekty mohou komunity vytvořit sami. Návody jsou poskytnuty při ne-
komerčním využití bezplatně pod Creative Commons licenci k jakékoli modifi-
kaci při uvedení Collaborative Collective a našeho QR kódu (Creative Commons,
2017). Vzniká tak další vrstva spolunavrhování za vzniku nových komunitních
iterací projektů.
Jarní potravu pro hmyz představují cibuloviny. Ty jsou nainstalovány už na pod-
zim a vykvetou už brzy na jaře (vzhledem k velmi slunnému místu pravděpodob-
ně už koncem ledna). Z cibulek vyrostou květy pro nedočkavý hmyz. Byly vybrá-
ny krokusy (fialová a žlutá), ladoňky (modrá), narcisky (žlutá), tulipány (růžová),
které jsou obaleny mechem pro izolaci a regulaci vlhkosti a připevněny na kmen
pomocí jutové textilie, evokující přírodní tvar choroše. Do interiéru jsou umístěny
stínomilné rostliny, které zde regulují vlhkost
Pro větší interakci s eko-systémem budou skauty na místě obnovována krmítka
pro ptáky. Semínka do krmítek jsou vybrána taková, která se pěstovala v okolí
Třebíče, na Vysočině. To znamená pohanka, slunečnice, proso atd. Krmítka jsou
realizována jako odlitá směs tuku a semínek umístěná v konstrukci, nebo jako
volná semínka. Krmítka budou umístěna po celou dobu konání výstavy a dobro-
volníci z řad skautů je budou doplňovat
Obrázek 2:
Statické posouzení interiérové konstrukce (Zatloukal 2018)
Obrázek 3:
Akční diagram některých předpokládaných zúčastněných aktérů (Davidová 2018).
Obrázek 4:
Konstrukce zatím bez umístění sazenic a krmítek (foto: Davidová 2018).
Obrázek 5:
Scénář a scénograe interiérové části výstavy (Davidová 2018)
• Junák - Skautský Oddíl Srdíčko:
Vedení organizace za skauty: Tereza Čapková
Vedení realizace za skauty: Michal Stasiak
Realizace: Michal Stasiak – Mnějéša; Tereza Čapková; Roman Čapka – Kecal;
Matěj Nejedlý – Vajcoů; Vojtěch Viceník – Štika; Kamil Belán – Racek; Tomáš
Novotný – Kečup; Vladislav Větrovec – Prófa; Tomáš Veselý; Ondřej Herzán
• Muzeum vysočiny Třebíč
Odborné konzultace: Ing. Michal Zábrš
• Grafické zpracování:
MgA. Barbara Zemčík
• Fotografie:
Práce Herzánů: Roman Polášek
Objekt Collridor II: Eliška Rezková
• Partneři:
Muzeum Vysočiny Třebíč
Městské kulturní středisko Třebíč
Město Třebíč
Junák – český skaut, středisko Srdíčko Třebíč, z. s.
Collaborative Collective z. s.
• Sponzoři:
Lesy ČR
Pavlínek s. r. o.
Kvetoucí zahrada, zahradnické služby
Probio
Sruby – Jiří Urban
Creasy, R. (2004). Edible Landscaping. Gainesville.
Creative Commons (2017). Creative Commons — Attribution-
NonCommercial 4.0 International — CC BY-NC 4.0. Retrieved
December 9, 2017, from https://creativecommons.org/licenses/by-
nc/4.0/
Davidová, M. (2004). Gary Doherty: On Spatial Dialogues. Stavba,
5(6), 18.
Davidová, M. (2013). SpiralTreeHouse. EARCH., 1–2. Retrieved from
http://www.earch.cz/cs/architektura/spiraltreehouse
Davidová, M. (2014). SpiralTreeHouse. In K. Křenová & Ľ. Fábri (Eds.),
Ročenka Dřevostaveb 2014 / Timber Structures Year Book 2014 (1st ed.,
pp. 9–10). Prague: Prodesi.
Davidová, M. (2016a). SpiralTreeHouse. Retrieved April 3, 2016, from
https://www.facebook.com/spiraltreehouse/
Davidová, M. (2016b). Wood as a Primary Medium to Architectural
Performance: A Case Study in Performance Oriented Architecture
Approached through Systems Oriented Design (1st ed.). Liberec:
Technical University of Liberec. Retrieved from https://www.
researchgate.net/publication/307957987_Wood_as_a_Primary_
Medium_to_Architectural_Performance_A_Case_Study_in_
Performance_Oriented_Architecture_Approached_through_Systems_
Oriented_Design
Davidová, M. (2017a). Systemic Approach to Architectural
Performance: The Media Mix in the Creative Design Process.
FORMakademisk, 10(1), 1–25. https://doi.org/10.7577/
formakademisk.1713
Davidová, M. (2017b). Wood as a Primary Medium to Eco-Systemic
Performance: A Case Study in Systemic Approach to Architectural
Performance. Czech Technical University in Prague. https://doi.
org/10.13140/RG.2.2.17123.45607
Davidová, M., & Neshevets, N. (2018). Eco-Systemic Co-
Design for DIY: Co-oCo-oNest, the Baby of SpiralTreeHouse
// Зозулине гніздо. Retrieved May 20, 2018, from https://
systemicapproachtoarchitecturalperformance.wordpress.
com/2018/05/08/eco-systemic-co-design-for-diy-coocoonest-the-baby-
of-spiraltreehouse-зозулине-гніздо/
Davidová, M., Zatloukal, J., & Zímová, K. (2017). Responsive
Transformer: The Bio-Robotic Adaptive Architecture. In F. Mahbub,
S. Uddin, & M. A. Khan (Eds.), International Design Conference:
DESIGN EVOLUTION [Education and Practice] (pp. 1–8). Karachi:
Indus Valley School of Art and Architecture. Retrieved from https://
www.researchgate.net/publication/313759423_Responsive_
Transformer_The_Bio-Robotic_Adaptive_Architecture
Doherty, G. (2005). Prototypes in Pinkenba. In Nordes 2005 - In the
Making (Vol. 1, pp. 1–5). Copenhagen: Royal Danish Academy of Fine
Arts, School of Architecture. Retrieved from http://www.nordes.org/
opj/index.php/n13/article/view/262/245
Hensel, M. (2013). Performance-Oriented Architecture: Rethinking
Architectural Design and the Built Environment (1st ed.). West Sussex:
John Willey & Sons Ltd.
Sevaldson, B. (2011). GIGA-mapping: Visualisation for complexity and
systems thinking in design. In J.-J. Lee (Ed.), Nordes ’11: the 4th Nordic
Design Research Conference (pp. 137–156). Aalto: Aalto University.
Retrieved from
http://www.nordes.org/opj/index.php/n13/article/view/104/88
Sevaldson, B. (2015). Gigamaps: Their role as bridging artefacts and
a new Sense Sharing Model. In Relating Systems Thinking and Design 4
(pp. 1–11). Banff: Systemic Design Research Network. Retrieved from
https://app.box.com/s/tsj7ewtcy9dr63knf64tvo3yrepmzdov
COLridor II navazuje na environmentální a sociální charakter této tvorby a dále
rozvíjí principy našich předchozích environmentálních staveb SpiralTreeHouse
(Davidová, 2013, 2014, 2016a, 2017a) a Co-oCo-oNest (Davidová & Neshevets,
2018). Vzhledem k současným trendům se nabízí možnost a potřeba reflektovat
tyto tendence a vytvořit tak objekty z responsivního dřeva a tím podpořit městské
společenské a eko-systemické služby. Proto geometrická konstrukce z kulatiny
nabízí jak místo k odpočinku a socializaci napříč eko-systémem, tak i koncept
„jedlé krajiny“ (Creasy, 2004; Davidová, Zatloukal, & Zímová, 2017). Lanové vý-
plety nabízí posezení pro lidi, zatímco geometrická konstrukce se zeminou nabízí
místní cibulovité medonosné rostliny a semínka pro ptáky v období zimy. Jak
dřevo, tak rostliny budou příznivě moderovat okolní klima.
Obrázek 1:
Gigamapovací workshop v Třebíči (foto: Gönulf 2018)
• Reference:
