Vizuálie a jejich vliv na vnímání světa kolem nás

Abstract

Vizuální informace hraje v našich životech zcela zásadní roli. Reprezentace této informace jsou součástí naší kultury a právě kultura kromě biologického základu promlouvá do toho, jak se chováme, jak jednáme, jak se učíme, a také jak vnímáme. Geografi e je pak jedním z oborů, které si nedokážeme bez přítomnosti vizuálií (schémat, grafů, fotografi í či map) vůbec představit. Cílem článku je ukázat jejich význam nejen v geografi i a jejich vliv na vnímání světa kolem nás. Záleží jen na nás, jak smysluplně tuto formu informace dokážeme využít.

Full text

4    
Sedíme s kolegou uprostřed kuchyně v papuánské
vesnici Yawan a mlčky sledujeme, jak rodina při-
pravuje oběd. Pare, matka rodiny, omývá tři sladké
brambory v malém hrnci s vodou. Gewe, otec rodiny,
obratně skládá a krájí zeleninu, která je základem
zdejší stravy. Thomas, jehož má otec v náručí, po-
zoruje, jak to všechno tatínek dělá. Občas ztrácí
pozornost, ale to se malým dětem stává. Posléze
však vrací zpět svůj zrak a vidí, jak tatínek postupně
vkládá nakrájenou zeleninu do hrnce nad ohništěm.
Zbývající děti, Naring, Jemsa a Lea, přinášejí dřevo
na oheň a vcelku zručně jej rozfoukávají v místech
pod hrncem, aby oheň neuhasl a saze se přitom
nedostaly do hrnce. Učíme se zrakem a nápodobou,
zpočátku nemotorně, později s takovou jistotou,
že můžeme učit i své děti. Zúčastněné pozorování
je klíčovou metodou kulturní antropologie; když
nerozumíme jazyku, když postrádáme slova, stačí
pozorovat.
Význam vizuální percepce
aprezentace
Jak dokládá výše uvedený příklad, zrak je zcela
zásadním receptorem, který člověku umožňuje
přijímat informace v podobě obrazů. Řada oborů
má o klíčové roli zrakového vnímání jasno. Biolo-
gové například uvádějí, že plných 70 % z celkového
počtu smyslových receptorů člověka je soustředěno
v očích (Šikl 2012), mozek navíc zpracovává obra-
zovou informaci přibližně 60 tisíckrát rychleji než
verbální (např. text). Psychologické experimenty
zase prokázaly, že 93 % komunikace probíhá v non-
verbální rovině a že člověk si zapamatuje přibližně
80 % toho, co vidí a dělá, zatímco pouze 10 % toho,
Vizuálie a jejich vliv
navnímání světa kolem nás
Vizuální informace hraje vnašich životech zcela zásadní roli. Reprezentace
této informace jsou součástí naší kultury aprávě kultura kromě biologického
základu promlouvá dotoho, jak se chováme, jak jednáme, jak se učíme,
ataké jak vnímáme. Geografi e je pak jedním zoborů, které si nedokážeme
bez přítomnosti vizuálií (schémat, grafů, fotografi í či map) vůbec představit.
Cílem článku je ukázat jejich význam nejen vgeografi i ajejich vliv navnímání
světa kolem nás. Záleží jen nanás, jak smysluplně tuto formu informace
dokážeme využít.
Jan D. Bláha
Univerzita J. E. Purkyně
vÚstí nad Labem,
Přírodovědecká fakulta,
katedra geografi e;
jd@jackdaniel.cz
co slyší, resp. 20 % toho, co četl. Znamená to, že
myšlenky prezentované vizuálně jsou srozumitel-
nější a lépe zapamatovatelné než myšlenky popsané
slovy. To není až tak překvapivé, uvědomíme-li si
důkazy v podobě různých skalních a jeskynních
maleb a kreseb, jimiž se dorozumívali a vyjadřovali
naši předchůdci. Pedagogové již dávno zjistili (viz
Komenského dílo „Orbis pictus“), že lidé se pro-
střednictvím zrakového vnímání (percepce) učí lépe
a přizpůsobili tomu rovněž velké množství metod
a didaktických pomůcek. Později bylo upřesněno
výzkumy, že se zhruba 65 % lidí učí pozorováním,
tak jako zmíněné děti v papuánské vesnici. Jiné
experimenty odhalily, že zhruba 80 % informací
je přijímáno zrakem, 12 % sluchem a ještě méně
hmatem a dalšími receptory. Oproti tomu však bylo
zjištěno, že tradiční pojetí výuky zapojuje z 80 %
sluch, zatímco zrak je zapojen pouze z 12 % a ostatní
receptory ještě méně (Geschwinder a kol. 1995).
Význam vizuální percepce a prezentace nicméně
dokládají také klasikové estetiky a příspěvek Darwi-
novy evoluční teorie. Přestože fi lozof F. Hutcheson
(18. století) rozdělil smysly na vnější (zrak, sluch
atd.) a vnitřní, z nichž jeden je podle něj smyslem
pro dobro a druhý smyslem pro krásu (vkus), jeden
ze zakladatelů estetického formalismu J. F. Herbart
(19. století) uvádí, že krásu lze vnímat třemi smysly,
a to zrakem, sluchem a hmatem. Podle něj je tak
třeba pokládat estetický soud za jedinečný, nelze
jej zobecňovat ani zdůvodňovat, což je ostatně
důvod, proč většina lidí dodnes považuje estetické
názory za čistě subjektivní. Vzhledem k tomu, že
hmat a ostatní kontaktní receptory neumožňují
dostatečnou estetickou distanci, tj. odstup od věci,
TÉMA ČÍSLA
Poděkování
Příspěvek vznikl
vrámci projektu GAČR
č. 16-01003S snázvem
„Vizuální geografi cká
informace ajejí role vgeo-
grafi ckém vzdělávání“.

    5
kterou esteticky vnímáme, jsou dnes za estetické
(distanční) smysly považovány pouze zrak a sluch,
které umožňují přijímat podněty, data či vjemy,
posléze vyúsťující v estetický zážitek (Zuska 2001).
Právě proto je obrazová a zvuková složka umě-
leckého projevu tradičně považována za klíčovou.
Darwinova evoluční teorie zase dokládá, jak se ve vi-
zualitě prolínají estetická funkce s užitnou funkcí.
V přírodě se podle Darwina setkáváme i s takovou
formou preferencí, kdy tvarové či barevné výstřed-
nosti samců často rozhodují o pohlavním výběru,
přestože nejsou praktické z hlediska úniku před pre-
dátorem – „krása se tak stává zdrojem nebezpečí“
(Stibral 2006, s. 28).
Jestliže zraková percepce rozhoduje o pohlavním
výběru, o tom, zda věc považujeme za krásnou či
nikoli, zda přijmeme větší či menší množství infor-
mací, které si více či méně zapamatujeme, zda se
toho více či méně naučíme, pak nemůže být sporu
o tom, že i tento druh re/prezentace informací
ovlivňuje zásadním způsobem naše životy. Do-
kladem toho je mimo jiné vysoký podíl vizuálního
marketingu, v němž je cílem strategicky propojit
produkt, jeho vlastnosti a umístění s jeho obrazo-
vou prezentací (např. snímky lehce orosených jablek
v teplém osvětlení evokující zaručenou čerstvost
tohoto ovoce, v geografi i často přísný výběr turi-
stických atraktivit bez ukázek negativních aspektů
regionu). Opomenout nelze ani množství vizuálních
reklam (např. billboardy, reklama v televizi) a dalších
vjemů, které postupně zaplavily veřejný prostor.
Jeden z výzkumů kupříkladu prokázal, že virtuální
odstranění reklam z parteru (přízemní části prů-
čelí domů) na Národní třídě v Praze vedlo k tomu,
že řada pražských rezidentů tuto významnou ulici
neidentifi kovala.
Individuální (kulturní) rozměr
obrazové informace
Odmyslíme-li různé zrakové vady a dysfunkce,
vidíme sice díky zraku totéž, ovšem není to totéž.
Každý z nás si totiž vizuální informaci může inter-
pretovat „po svém“. Sociokulturní ideje (tradice,
zvyky aj.) a regulativy (pravidla, normy, tabu aj.),
stejně tak jako životní prostředí však přece jen
stanovují určité mantinely toho, co považujeme
za běžné, unikátní, co jsme schopni v obrázku
&73014,Å "/(-0".&3*$,Å
364,Å
Ǝ¶/4,0
+"10/4,Å
"6453"-4,0
0$&«/4,Å
*/%0/²4,Å
-"5*/4,0".&3*$,Å
"'3*$,Å
*4-«.4,Å
*/%*$,Å
"OUBSLUJEB
*/%*$,Å
0$&«/
5*$)Å
5*$)Å
0$&«/
0$&«/
4 & 7 & 3 / ¶ - & % 0 7 Å 0 $ & « /
+*Ç/¶ 0 $&«/
4&7&3/¶-&%07Å 0 $ & « /
.  Jedna zvariant
T-O mapy světa. Má
východní orientaci, jsou
naní zachyceny pouze
Evropa, Afrika aAsie,
odděleny řekami Don
aDunaj aEgejským
mořem (nalevo) ařekou
Nil (vpravo), vertikálně je
zobrazeno Středozemní
moře.
.  Mapa makro-
regionů světa vRobin-
sonově zobrazení
orientovaná kjihu.
Zdroj: Anděl akol. 2018.

6    
rozpoznat, jaké označení pro vizuální objekty
a jejich vlastnosti používáme apod. (např. zákres
odlišných orientačních prvků v mapě – u Papuánců
pestré květiny, u Švýcarů údolí a vrcholy kopců,
u Čechů komunikace apod.). Právě tato témata se
stala předmětem výzkumů vizuální antropologie.
Ta na jednu stranu usiluje o interpretaci různých
kultur vizuálními vyjadřovacími prostředky (např.
etnografi cký fi lm), na stranu druhou o interpretaci
obrazových složek kultury – např. tetování (Soukup
2010). Díky rozvoji audiovizuálních technologií,
především fi lmu, tato subdisciplína antropologie
navíc objevila nové možnosti zachycení rozličných
podob vizuální informace. Příkladem budiž klasická
studie S. Wortha a J. Adaira Through Navajo Eyes,
v rámci níž se příslušníci kmene Navahů naučili
používat kameru a sami natočili život komunity
(Soukup 2010).
Srovnávací kulturní studie v minulosti například
odhalily, že příslušníci domorodých kmenů Afriky
a Oceánie měli při percepci obrázků problémy s po-
chopením prostorových vztahů či s rozpoznáním
zobrazených objektů – např. slona v dálce děti mylně
považovaly za drobný hmyz nápadně připomínající
svým tvarem slona (Šikl 2012). Jako jedna z příčin
byla identifi kována velmi omezená či žádná zkuše-
nost s kreslenými materiály, které využívají lineární
a vzdušnou perspektivu. Oproti tomu v Evropě se
vizuální perspektiva objevila již během renesance.
Kromě jiného se projevila i odlišná míra zkušenosti
s percepcí vzdáleností, pravých úhlů, dále odlišnosti
ve směru čtení obrázků, v rozlišování a významu
barev. Novější výzkumy sledování pohybu očí (eye-
-tracking) zase odhalily analytický přístup přísluš-
níků západního civilizačního okruhu oproti holistic-
kému přístupu asijských obyvatel. Příkladem může
být zjištění, že američtí studenti věnují pozornost
spíše objektům uprostřed, zatímco čínští studenti
věnují pozornost celému prostoru obrázku včetně
jeho změn (Šikl 2012).
Geografi cké prostředí ajeho vztah
kvizuáliím
Není žádnou novinkou, že kultura a prostředí ovliv-
ňují i to, jakou formu a obsah naše obrázky mají, či
jak se člověk vizuálně vyjadřuje. Stejně tak použí-
vané obrázky ovlivňují naše vnímání světa, na což
by se v didaktice geografi e mělo myslet obzvláště.
Uvažovat však o tom, zda kultura ovlivňuje zrakovou
percepci a díky ní i podobu „našich“ obrázků, nebo
zda námi používané obrázky ovlivňují naši zrakovou
percepci a tím i kulturu, je podobné příměru se sle-
picí a vejcem.
Člověk reaguje při kontaktu s cizím prostředím
resp. kulturou v krajním případě kulturním šokem.
Ten m ůže být způsoben také neobvyklými vizuál-
ními vyjadřovacími prostředky, odlišným mapovým
jazykem apod., díky nimž se používání obrázků
občas stává lítým bojem. Příkladem budiž srovnání
topografi ckých map z USA a Švýcarska, které pro-
vedl M. Monmonier (2000), ale též neadekvátní de-
faultní nastavení grafi ckých počítačových programů
či GIS pocházejících z USA (např. podoba mapových
kompozičních prvků).
Největší vliv na vnímání světa však má sa-
motná kompozice a provedení vizuálie. Typickým
příkladem v geografi i je podoba mapy světa. Ta se
v průběhu staletí vyvíjela nejen objevováním nových
částí světa, ale také změnami celkové koncepce
(obr. 1). Mimořádně působivé jsou v této souvislosti
publikace J. Brottona (2013) a S. Garfi elda (2017),
v nichž autoři zaměřili svou pozornost na historii
a různé fenomény a jejich provázanost s konkrét-
ními mapami.
Všichni jsme si díky médiím, obrázkům i didaktic-
kým pomůckám zvykli na to, že je mapa světa orien-
tována horním okrajem k severu a že je Amerika
zobrazena vlevo, Evropa s Afrikou ve středu a Asie
s Austrálií vpravo. Tato fi xace je pak často zdrojem
miskoncepcí v geografi i, jelikož pojmy „nahoře“
a „dole“ jsou spojovány s umístěním na mapě, přes-
tože mají svůj význam obsazen vertikálním smě-
rem („nahoře, na vrcholu“ × „dole, v údolí,“ popř.
„nahoře, v horách“ × „dole, v nížinách“). Na mapu
světa orientovanou k jihu bychom si jen těžko zvykli,
ačkoliv Australané svého času takovou mapu světa
prosazovali (obr. 2).
Když T. F. Saarinen (1988) nechal studenty
z celého světa nakreslit mapu světa, ukázalo se, že
vliv používaných obrázků a též prostorový etno-
centrismus hrají zcela zásadní roli. Asijští studenti
tak častěji kreslili mapu světa s umístěním Asie
uprostřed, přičemž Evropa a Amerika spočívaly
na okrajích (obr. 3). U některých studentů se do-
konce objevily mapy ameriko-centrické. Relativně
známá je diskuze kolem problematického používání
Mercatorova zobrazení (1569) pro účely mapy
světa (Garfi eld 2017, s. 115–124), na níž je Grónsko
(2,2 mil. km²) zobrazeno podobně velké jako Afrika
(30,3 mil. km²) – (obr. 3). Když v roce 1973 přišel
A. Peters se svou poněkud kontroverzní „mapou
reál ného světa“ v Gall-Petersově zobrazení (Brotton
2013), strhla se další diskuzní vlna o postkoloniální
kartografi cké propagandě mapy světa v Merca-
torově zobrazení. Evropa a Severní Amerika jsou
totiž na této mapě relativně rozlehlejší než Afrika
a další území bývalých kolonií; např. Česko je zobra-
zeno o 56 % větší, než pokud by leželo na rovníku.
V určitých vlnách je tato diskuze živá stále, ačkoliv
odborná veřejnost tuto diskuzi již dávno uzavřela
doporučením používat pro mapy světa tzv. kom-
penzační/vyrovnávací zobrazení (např. Robinsonovo
zobrazení, 1963). Bohužel projekt Google Maps
(2005), který má nesporný vliv na vizuální percepci
VGeografi ckých
rozhledech byly už dříve
popsány mj. myšlenkové
mapy, skečnouting, role
symbolů, vznik miskon-
cepcí zvizuálií, tvorba
mentálních itradičních
map, role mapy aatlasu
vevýuce, interpretace
fotografi í včetně jejich
mezioborových vazeb –
vizseznam článků vonline
příloze článku nawebu
Geografi ckých rozhledů.
.  Srovnání
sino-centrické mapy
světa vMercatorově
zobrazení, vníž je Čína
zobrazena uprostřed
arovníkové oblasti jsou
plošně poddimenzované,
aeuro/afro-centrické
mapy světa vGall-Peter-
sově zobrazení, vníž je
vcentru Evropa sAfrikou
amapa je plochojevná.
Zdroj: autor.

    7
obyvatel (nejen) západního civilizačního okruhu,
donedávna využíval právě tzv. Web Mercatorovo
zobrazení. Jiné projekty jako OpenStreetMap
(2004) toto zobrazení používají dosud, nicméně
vznikají participací lidí z celého světa, zatímco pro-
dukt Google Maps je odrazem kultury západního
pobřeží USA.
Vznik miskoncepcí vdůsledku vizuálií
Výše uvedené příklady dokládají to, čeho si bohužel
byly a dosud jsou vědomy propaganda a další formy
manipulace s lidským míněním. Tím je síla obrázků
a vizuální komunikace. Zvláště v kontextu seriózně
vyhlížejících učebnic, atlasů a tištěné produkce jsou
vizuálie nebezpečnou zbraní. Základními metodami
kartografi cké propagandy jsou změna měřítka,
neadekvátní generalizace, volba „vhodného“ kar-
tografi ckého zobrazení a mapového jazyka (vyja-
dřovacích prostředků), manipulace s metodami
tematické kartografi e. Obecných metod vizuální
propagandy je však spousta – například výtvarná
tvorba včetně karikatur, kolážování (spojení v realitě
se spolu nevyskytujících objektů a jevů) a retušování
(přikrášlení, dotváření a redukce reality) fotografi í,
úprava dat v grafech a schématech, úprava vztahu
mezi obrázkem a textem včetně popisku.
V učebnicích a ve výuce zeměpisu je kritickým
místem zejména výběr vhodných ilustračních foto-
grafi í nejen v rámci regionální geografi e, aktuálnost
dat v grafech a diagramech různých sociálně-eko-
nomických charakteristik (to je ostatně důvod,
proč dnešní školní atlasy neobsahují podrobné
průmyslové mapy), zavádějící schémata x-krát pře-
vzatá ze starých učebnic, nevhodně použitá metoda
tematické kartografi e atd. Žádná mapa díky jisté
míře generalizace nemůže nelhat, nicméně snahou
autorů by mělo být poskytnout relevantní a pokud
možno objektivní informace (obr. 4).
Závěr
Geografi e je někdy označována za vizuální vědní
obor. S didaktikou geografi e je tak neodmysli-
telně spojena i vizuální gramotnost jako soubor
dovedností umožňující správně interpretovat





−
−
−
−
−
−
m
Abstract
Visuals and their infl u-
ence on the perception
of the world around us.
Visual information plays
a crucial role in our lives.
Representation of this
information (visuals) is
apart of our culture, and
the culture, in addition
to the biological basis of
personality, defi nes how
we behave, how we act,
how we learn and how
we perceive. Geography
is one of the disciplines
that we cannot imagine
without the presence of
visuals (schemes, graphs,
photographs or maps).
The aim of the article is
to show the importance
of visuals not only in
geography and their infl u-
ence on the perception
of the world around us. It
only depends on us how
meaningfully we can use
the visual information.
vizuální informaci a vytvářet obrázky (podrobněji
k výzkumům obrázků v kontextu geografi ckého
vzdělávání viz odkazy v online příloze). Dostupnost
relevantních informací o aktuálním dění a stavu
jednotlivých regionů světa a Česka je v současnosti
snadná. Přesto bychom se při výzkumu představ
lidí o jednotlivých regionech možná divili, kolik klišé
ze starých učebnic bychom se od nich dozvěděli.
Vizuální informace se totiž nejen lépe pamatuje, ale
také lépe fi xuje, a to je zvláště v geografi i, v níž je
třeba fl exibilně reagovat na nové trendy a aktuální
události, mimořádně nebezpečné. Výzkum našich
žáků v rámci níže uvedeného projektu navíc odhalil,
že žáci umí pouze omezeně pracovat s vícečetnými
reprezentacemi. Mají-li interpretovat tentýž jev
(např. monzuny) pomocí mapy, schématu a fotogra-
fi e a doplnit informacemi z textu, činí jim to značné
problémy. Znamená to, že bychom měli ve výuce
pracovat s více druhy kvalitních obrázků, nabízet
žákům netradiční prohledy na prezentovanou pro-
blematiku ve smyslu jejich netradiční podoby, ale
zároveň se nevyhýbat nevhodným obrázkům, nad
nimiž lze s žáky diskutovat.
Ten t o článek měl hned několik cílů: představit
význam vizuální informace a reprezentace, de-
monstrovat vliv obrazové reprezentace na naše
myšlení, ale také podnítit diskuzi o způsobu využí-
vání vi zuální informace v geografi i a její didaktice.
Díky práci s různými obrázky (se) učíme více, než si
možná uvědomujeme – učíme (se) kritickému myš-
lení, podporujeme náročnější dimenze kognitivního
procesu a vytváříme mezioborové vazby s výtvarnou
výchovou, psychologií i dalšími společensko-vědními
disciplínami.
Literatura azdroje dat
, ., , ., , . . (2018): Macro-regional
diff erentiation of the world: Authors’ concept and its
application. Miscellanea Geographica, 22(3), 1–6.
 . (2013): A history of the world in twelve maps.
Penguin Books, London.
, . (2017): Prstem po mapě. Proč svět vypadá tak,
jak vypadá. Akropolis, Praha.
, ., , ., , . (1995):
Technické prostředky ve výuce. Univerzita Palackého,
Olomouc.
, . (2000): Proč mapy lžou. Computer Press,
Praha.
, . . (1988): Centering of Mental Maps of the
World. National Geographic Research, 4(1), 112–127.
, . (2010): Vizuální antropologie: vznik, vývoj
a milníky. In: Čeněk, D., Porybná, T. (eds.): Vizuální
antropologie – kultura žitá a viděná. Pavel Mervart,
Červený Kostelec, 15–23.
, . (2006): Darwin a estetika: ke kontextu
estetických názorů Charlese Darwina. Pavel Mervart,
Červený Kostelec.
, . (2012): Zrakové vnímání. Grada Publishing, Praha.
, . (2001): Estetika: úvod do současnosti tradiční
disciplíny. Triton, Praha.
.  Různé repre-
zentace tvaru geoidu.
Skutečný tvar , kdy
rozdíly mezi elipsoidem
a geoidem odpovídají
měřítku zmenšení, aupra-
vený tvar , vněmž
jsou rozdíly zvětšeny
15tisíckrát. Zdroj: Astrono-
mický ústav AV ČR, v. v. i.,
www.asu.cas.cz.
 

    
Tento soubor (článek) je vlastnictvím časopisu Geogracké rozhledy a podléhá
právní ochraně.  Vydavatel i nakladatel časopisu si vyhrazují právo článek
zveřejňovat na webových stránkách a sociálních sítích časopisu za účelem pro-
pagace časopisu.  Dílo není určeno ke komerčnímu využití. Smí se šířit, pokud
jsou korektně uvedeny údaje o autorovi, článku a jako zdroj citován časopis
Geogracké rozhledy.