Content uploaded by Jiří Dostál
Author content
All content in this area was uploaded by Jiří Dostál on Dec 01, 2018
Content may be subject to copyright.
A preview of the PDF is not available
Školský klub detí z pohľadu vychovávateľov
Abstract
Má profesia vychovávateľa v spoločnosti prestíž? Venuje sa dostatočná pozornosť profesii vychovávateľa? Aká je hierarchia vychovávateľa školského klubu detí v spoločnosti? Okrem hľadania odpovedí na tieto a mnohé iné otázky u vzorky vychovávateľov sme sa pokúsili v monografi i poukázať na potenciál školského klubu detí v súčasnosti. Zámerom bolo zistiť, aké je postavenie vychovávateľa v školskom klube detí a ako vnímajú pozíciu vychovávateľa viaceré subjekty počnúc vedením školy, cez kolegov vychovávateľov, učiteľov, či príbuzných. V monografi i poukazujeme na aktuálne
výzvy a význam riešenia problematiky voľného času a školského klubu detí.
Publikácia si kladie za cieľ oboznámiť čitateľov s determinantmi využívania voľného času v mladšom školskom veku. Okrem teoretického rámca sa za oberáme nielen súčasným a veľakrát kritizovaným spôsobom trávenia voľného času detí, ale tiež historickým vývojom daného atribútu. Z dôvodu prevahy výskumných zisťovaní zaoberajúcich sa využívaním voľného času vo všeobecnej rovine, bolo potrebné, priam žiaduce, uskutočnenie výskumu zameraného na osobnosť vychovávateľa a jeho činnosť v školskom klube detí. Výsledky výskumného zisťovania sú zosumarizované v SWOT analýze, ktorá prináša súbor silných a slabých stránok školského klubu detí z pohľadu vychovávateľov prepojených s príležitosťami a ohrozeniami danej problematiky.
ResearchGate has not been able to resolve any citations for this publication.
Studies of the everyday uses of technology in family homes have tended to overlook the role of children and, in particular,
young children. A study that was framed by an ecocultural approach focusing on children's play and learning with toys and
technologies is used to illustrate some of the methodological challenges of conducting research with young children in the
home. This theoretical framework enabled us to identify and develop a range of methods that illuminated the home's unique
mix of inhabitants, learning opportunities and resources and to investigate parents' ethnotheories, or cultural beliefs, that
gave rise to the complex of practices, values and attitudes and their intersections with technology and support for learning
in the home. This resulted in a better understanding of the role of technology in the lives of these 3- and 4-year-old children.
Text pojednává o zlomových událostech, které hrají roli v utváření profesní identity učitelů expertů. Události jsou nahlédnuty skrze rekonstrukci procesu budování profesní identity ve vyprávění učitelů. Koncept profesní identity je použit pro vysvětlení profesních otázek, které musí učitel řešit při svém rozvoji. Profesní identita je definov247ána jak skrze vidění sebe ve vlastním jednání, tak skrze vidění sebe druhými ve vyprávění a jednání aktérů školy. Učitelé ve svých vyprávěních při rekonstrukci profesní dráhy nepopisují příběh v celistvé podobě, ale zaměřují se na jednotlivé dílčí epizody, které jsou podle jejich mínění vý-znamné. V mnoha případech dochází ke „zjednodušení“ komplexnosti prožitého do podoby vyprávění drobné události se zlomovým významem. Cílem textu je zaměřit se pouze na zlomové události popisující profesní neúspěch učitele v úspěšné dráze učitele experta a podívat se na to, jak učitelé experti zpětně popisují své dílčí neúspěchy a problémy a jak tyto neúspěchy zdůvodňují. Zajímá nás tedy, jaké možné interpretace učitelé těmto zlomovým událostem udělují a jak je interpretuje autor textu.
Beim Design von Aufgaben spielen Aspekte des Lerngegenstands, der Qualität des Lernens, aber auch der Methoden und Vorgehensweisen bei der individuellen, ko-konstruktiven, dialogischen oder fragend-erarbeitenden Bearbeitung sowie die dabei eingesetzten Materialien, Werkzeuge und Hilfestellungen für das Lernen eine entscheidende Rolle (vgl. 8.3 und 8.4). Ausgehend von der Bearbeitung von Aufgaben durch die Lernenden kann sichtbar gemacht und Einblick genommen werden, wie sich das Wissen und Können sowie die Erfahrungen weiterentwickeln. Entsprechend erfüllen Aufgaben verschiedene Funktionen im Verlaufe eines vollständigen Lernprozesses (vgl. 8.2).
Freizeit im 21. Jahrhundert hat eine andere Qualität als in den Nachkriegszeiten der fünfziger und sechziger Jahre oder den Wohlstandszeiten der siebziger bis neunziger Jahre: Hohe Arbeitslosigkeit auf der einen, steigende Lebenserwartung auf der anderen Seite lassen erwerbsfreie Lebensphasen in einem ganz anderen Licht erscheinen. Lebensstandardsicherung und Armutsvermeidung, Gesundheitserhaltung bis ins hohe Alter sowie neue Sinnorientierungen des Lebens jenseits von Konto und Karriere machen den ehemaligen "Wohlstandsfaktor Freizeit" zu einer gleichermaßen ökonomischen wie sozialen Frage: Wie kann die persönliche und gesellschaftliche Lebensqualität erhalten und nachhaltig gesichert werden - ein Leben lang für sich selbst und für nachkommende Generationen?
E-learning is essentially perceived as an educational process, utilizing online technologies in accordance with ethical principles. The various methods of the application of such technologies are dependent primarily on educational objectives and content, the nature of the educational environment and the needs and capabilities of those involved in the educational process. In addition to aspects of learning in a virtual environment, the publication primarily focuses on the application of online technologies in a traditional classroom setting or on their utilization in so-called blended learning.
The first chapter introduces the human learning process, focusing on its basic principles and forms. Although views foregrounding the increasingly important role of digital technologies in the learning process are naturally examined, differing opinions are explored as well, including claims that the learning process itself has not changed much but that in fact learning conditions and expectations linked to learning outcomes have undergone a significant transformation. The publication also points out elements which have literally gained a new dimension thanks to digital media – e.g. communication supported by cutting-edge ICT technologies.
The second chapter is devoted to the distribution of e-learning roles, and while the text focuses on “new” skills acquired by students (e.g. visual-spatial skills), emphasis is also placed on directed and self-directed learning as well as on the so-called personal (digital) learning environment. For the purposes of the publication, a student is considered in the most comprehensive sense of the word, regardless of age or form of education he/she is involved in. In addition to students, the e-learning environment naturally calls for teachers/educators, i.e. professionals responsible for “teaching, training, instruction, etc”. These teachers are currently subject to a range of new requirements, which are subsequently reflected in their work, their professional profiles and their competencies. The authors therefore focus on teachers’ competences in the digital age as well as on issues of pedagogical thinking and technological pedagogical content knowledge.
The third chapter covers teaching and learning theories. The study of such theories provides a deeper understanding of educational principles, thus facilitating the effective implementation and utilization of online technologies. Significant theories such as neobehaviorism, constructivism and connectivism are perceived as instances of differing approaches to education but not necessarily as contradictory or mutually exclusive concepts. Learning theories are generally quite specific with respect to learning management, indicting areas in need of special emphasis and describing the individual roles involved in the teaching and learning process. This theoretical perspective enables the authors to include a pedagogical reflection on the possibilities of employing technologies for educational purposes and ensures that the resulting publication provides more than an oversimplified and purely technical approach to e-learning, though a book about e-learning naturally cannot ignore the technologies themselves.
The next chapter is thus dedicated to providing a pedagogical description of selected online tools. The publication introduces a new classification of online teaching tools employed in an e-learning environment, which clearly maps the teaching and learning process (including its individual stages) with respect to the usage of individual online technologies. The chapter also details the functions, possibilities and limits of each of the selected technologies in a teaching and learning environment. The list is an extensive one, featuring tools and services from social networks and mobile technologies to wikis, podcasts, webinars, e-portfolios, games and simulations.
The next chapter provides insight into the advantages and disadvantages of using online tools in education: the pros and cons of individual tools are analyzed from the point of view of students, teachers and institutions currently using or about to implement online digital technologies. The authors point out the dangers of turning to the latest technologies only for the sake of modernizing teaching or in order to simply implement new technologies regardless of their actual contribution.
The penultimate chapter goes on to address the general issues associated with the preparation, planning and execution of a course or teaching routine implementing online tools. The publication summarizes the findings of the preceding chapters, detailing the various stages of teaching preparation, execution and assessment and differentiating between the use of online technologies as components in a classroom setting and as integral elements in blended learning.
The final chapter provides particular examples of the application of online technologies in actual teaching practice in a university setting, including descriptions of courses – designed by the authors themselves – which incorporate a variety of online technologies. Individual course descriptions are provided in a unified format which covers course descriptions and degree program affiliation, learning objectives, course preparation, student and teacher roles, teaching types and aspects of online technology implementation and teaching and assessment methods.