Výzkumy všímavosti míří do hloubky i šíře: Mezinárodní konference o všímavosti, Amsterdam, 10.–13. července 2018

Article (PDF Available) · December 2018with 34 Reads
Abstract
A Review of the International Conference on Mindfulness (ICM) held in Amsterdam, July 10-13, 2018.
159
ÚVOD
650 účastníků ze 42 zemí světa dorazilo
počátkem července na Amsterdamskou uni-
verzitu na Mezinárodní konferenci o všíma-
vosti. Bohatý program konference – čítající
na 200 příspěvků – probíhal většinu času
paralelně v sedmi sekcích. K tomu b ylo
prezentováno 152 posterů. A samozřejmě
proběhla i řada workshopů. Byla to tedy
poměrně velká akce! Pojďme si jí přiblížit
v několika odstavcích.
ŘEČNÍCI
Začněme se dvěma klíčovými řečníky,
jejichž jména dnes již českým čtenářům
většinou nejsou neznámá, totiž s Jonem Ka-
bat-Zinnem a Markem Williamsem a při-
dejme k nim ještě tři další „hvězdy“ této
konference – Ajahna Amaro, Judsona Bre-
wera a Martine Batchelor. Tito řečníci
(a ještě několik dalších) měli vždy hodino-
vý prostor (všichni ostatní obvyklých 15
minut). O čem mluvili? Jon Kabat-Zinn
(skrze video) připomněl buddhistické ko-
řeny všímavosti a apeloval na přítomné
odborníky, aby nedopustili přílišné zpo-
vrchnění pojetí všímavosti, k němuž in-
klinuje laická veřejnost. Mark Williams
vyzýval k pokračování dialogu mezi vědci
a zkušenými praktiky a učiteli meditace.
Mnich Ajahn Amaro mluvil o dlouhodo-
bějších důsledcích meditační praxe, jež
jsou v rámci buddhistické psychologie po-
pisovány jako jednotlivé stupně „osvícení“.
Judson Brewer popisoval mechanismus,
díky němuž nám všímavost pomáhá zbavit
se nejrůznějších závislostí – ovšem nejen
např. na alkoholu, ale i na nezdravém jídle
nebo na Facebooku. ;-) A také Martine
Batchelor, bývalá buddhistická mniška,
diskutovala detailně vliv všímavého uvě-
domování si vlastních elementárních pocitů
(v páli védaná) na osobní spokojenost. Všech-
na tato témata přitom jako by předzname-
nala vyznění celé konference – tentokrát se
půjde do hloubky!
ATMOSFÉRA
Dodejme, že celková atmosféra byla vel-
mi vzrušená a nabitá. Jen si to představte!
Několik stovek vědců ze všech možných
světových univerzit se zatajeným dechem
„hltalo“ přednášku bývalé mnišky o pra-
staré buddhistické psychologii, aby se
pak na ní po přednášce vrhlo a zahrnulo jí
dotazy. Výzkum prahnoucí ověřovat tra-
diční moudrost! A vskutku naprosto drtivá
většina příspěvků konference prezentovala
výsledky výzkumů. Pojďme si nyní shrnout
nejčastější témata. Řekl bych, že byla zhru-
ba čtyři:
VÝZKUM ÚČINNOSTI
1. Řada výzkumů pochopitelně ověřo-
vala účinnost nejrůznějších na všímavosti
založených programů u nejrůznějších kli-
nických skupin, ale také např. u manažerů,
vojáků, policistů, zdravotníků apod. Z pří-
spěvků bylo jasné, že všímavost většinou
funguje, a tak se zkrátka šíří dál a dál. ;-)
VÝZKUMY VŠÍMAVOSTI MÍŘÍ DO HLOUBKY I ŠÍŘE
Mezinárodní konference o všímavosti, Amsterdam,
10.–13. července 2018
Jan Benda
VÝZKUMY VŠÍMAVOSTI MÍŘÍ DO HLOUBKY I ŠÍŘE, 2018: 159–161
160
MĚŘENÍ VŠÍMAVOSTI
2. Poměrně rozsáhlé diskuse budila také
otázka, jak všímavost a příbuzné konstrukty
jako je soucit nebo vyrovnanost (equanimi-
ty) měřit. A zde se rýsuje více možností:
a) Řada příspěvků kriticky zkoumala již
existující dotazníky (např. dotazník Five
Facet Mindfulness Questionnaire – FFMQ
od Ruth Baer a kol.). Představeny byly ale
i nástroje teprve vytvářené. Clara Strauss
a Jenny Gu například prezentovaly dvě
zajímavé nové škály na měření soucitu
k druhým (Sussex-Oxford Compassion for
Others Scale – SOCS-O) a soucitu k sobě
samému (Sussex-Oxford Compassion for
the Self Scale – SOCS-S). Philippe Goldin
prezentoval Multidimenzionální škálu sou-
citu (Multidimensional Compassion Scale
– MCS), Amit Bernstein nový konceptuální
model vyrovnanosti (Decoupling Model
of Equanimity), Catherine Juneau Do-
tazník vyrovnanosti (Equanimity Questio-
nnaire), Sarah Chan pak Škálu moudrého
všímavého rozlišování (Self-constructed
Discernment Scale) b) Mnoho výzkumů se
však snažilo zachytit procesy související se
všímavostí také objektivněji, tedy přede-
vším s využitím neurozobrazovacích me-
tod. Nejrůznější studie zkoumaly např., co
se děje v mozku u různých druhů meditace
(soustředění x všímavost x laskavost x sou-
cit), a to jak u různých klinických skupin,
tak například i u mnichů nebo zkušených
meditujících. Výsledky byly více než zají-
mavé. Chcete-li, vygooglujte si např. práce
autorů jako jsou Heleen Slagter, Judson
Brewer (zkoumal aktivitu v zadní části cin-
gulární kůry – posterior cingulate cortex,
PCC), Amit Bernstein, Yuval Hadash,
Antonino Raffone, Gunes Sevinc – dozvíte
se víc. c) Tématem byla ale i behaviorální
vodítka rozvinuté všímavosti nebo výko-
nové testy. Harald Walach např. navrhl
4 skupiny indikátorů, jak odhadovat míru
všímavosti podle pozorovatelného chová-
ní a jednání subjektu, totiž podle různých
projevů duchapřítomnosti, řeči těla, pozi-
tivních projevů ve vztahu k druhým lidem
1. Ajahn Amaro, 2. Judson Brewer, 3. Martine Batchelor, 4. Jenny Gu, 5. Clara Strauss, 6. Ruth Baer,
7. Vicky Wang, 8. Andrea Grabovac, 9. Harald Walach, 10. Yuval Hadash, 11. Henk Barendregt, 12. Jan Benda
KONFERENCE / CONFERENCE
161
a etičnosti jednání. Yuval Hadash před-
stavil počítačový test ověřující schopnost
jedince zpracovávat přítomnou zkušenost
bez vztahování této zkušenosti k já (Single
Experience and Self Implicit Association
Test – SES-IAT) a test všímavého uvědo-
mování (Mindful Awareness Task).
MECHANISMUS VŠÍMAVOSTI
3. Velmi žhavý trend představuje dále sna-
ha výzkumníků objasnit mechanismus
všímavosti – jak přesně všímavost způso-
buje změnu v prožívání i jednání člověka?
Příspěvky z tohoto tematického okruhu se
týkaly nejčastěji všímavého oddělení (de-
coupling) samotného ne/příjemného zážitku
(dis/liking) a následného ne/chtění (not/
wanting), změny perspektivy (decentering,
selfless processing), ale i porozumění pomí-
jivosti (impermanence) a neuspokojivosti
(unsatisfactoriness) každé prožívané zku-
šenosti (Judson Brewer v této souvislosti
vtipně citoval Jaggerovo „I can‘t get no sa-
tisfaction :-). I zde, s dovolením, odkáži na
autory – Brian Ostafin, Mike Keesman,
James Walsh, Inka Papenfuss, Katleen
Van der Gucht, Ivan Nyklíček, Vicky Wang
(zkoumala mechanismus transcendování
utrpení během zážitků osvícení) a již zmí-
ně Martine Batchelor, Judson Brewer,
Heleen Slagter.
ŠIRŠÍ KONTEXT
4. Poslední (ale neméně důležitá) kate-
gorie příspěvků se týkala širšího kontextu
všímavosti. Willem Kuyken, Frits Koster,
Erik van den Brink, Maja Wrzesien, Chris-
tina Ewert a mnozí další se věnovali sou-
citu. Martine Batchelor, Brian Ostafin,
Nicole Geschwind a Barney Dunn disku-
tovali vliv všímavosti na rozvíjení pozitiv-
ních emocí. Tématem byla také etika (Ruth
Baer, Andrea Grabovac), větší propojení
s druhými lidmi skrze všímavost (Winnie
Mak, Ben Yu, Amanda Fu) či rizika spo-
jená s meditací (Willoughby Britton, Jared
Lindahl). Můžeme konstatovat, že výzkum
všímavosti se tedy rozvíjí i do jisté šíře
a postupně prověřuje a vstřebává další
elementy původní buddhistické psycholo-
gie. Osobně věřím, že právě proto má po-
tenciál západní psychologii ještě velmi obo-
hatit.
A ČEŠI?
Česky jsem si na konferenci popovídal jen
s Holanďanem Ivanem Nyklíčkem a k mé-
mu velikému překvapení trochu i s Kana-
ďankou Andreou Grabovac (její články
dávám studentům jako povinnou četbu).
Jinak ale Česko na konferenci reprezentoval
jediný poster „Soucit se sebou a tendence
k prožívání studu u čtyř různých duševních
poruch: Srovnání se zdravými kontrolami“
(Jan Benda a kol.). Jestli vás to tedy, milí
čeští kolegové, povzbudí k větší účasti v bu-
doucnu, vězte, že to stálo za to. Máte-li
o všímavost zájem, budu se s Vámi těšit
možná na viděnou na té příští Mezinárodní
konferenci o všímavosti, tentokrát 23.–26.
června 2020 na Aarhuské univerzitě v Dán-
sku! ;-)
VÝZKUMY VŠÍMAVOSTI MÍŘÍ DO HLOUBKY I ŠÍŘE, 2018: 159–161
This research hasn't been cited in any other publications.
This research doesn't cite any other publications.