ArticlePDF Available

Bodloplev hroznatý (Tragus racemosus) na dálnicích České republiky [Tragus racemosus along motorways in the Czech Republic]

Authors:

Abstract

Tragus racemosus, an alien species to the Czech flora, was not recorded for more than 70 years in the Czech Republic. In 2016 and 2017, the species was newly found at three localities along the D1, D2 and D35 motorways in the eastern part of the Czech Republic (Moravia). It is assumed that Tragus racemosus was introduced to the Czech motorways with international traffic from southeastern Europe, but this assumption is based solely on the geographical pattern of the localities known. The seeds might also have been introduced with gravel or other material during construction works in the motorway network.
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 1
Bodloplev hroznatý (Tragus racemosus) na dálnicích
České republiky
Tragus racemosus along motorways in the Czech Republic
Petr K o c i á n 1), Michal D u c h á č e k 2) & Pavel K ú r 2)
1) Nerudova 5, 741 01 Nový Jičín; e-mail: petr.kocian@kvetenacr.cz
2) Národní muzeum, Botanické oddělení, Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9;
e-mail: duchace@seznam.cz, kur.pavel@gmail.com
Abstract
Tragus racemosus, an alien species to the Czech fl ora, was not recorded for more than 70 years in
the Czech Republic. In 2016 and 2017, the species was newly found at three localities along the D1,
D2 and D35 motorways in the eastern part of the Czech Republic (Moravia). It is assumed that Tra-
gus racemosus was introduced to the Czech motorways with international traffi c from south-eastern
Europe, but this assumption is based solely on the geographical pattern of the localities known. The
seeds might also have been introduced with gravel or other material during construction works in the
motorway network.
K e y w o r d s : alien species, Czech Republic, motorways, Poaceae, Tragus racemosus, viatic migration
N o m e n k l a t u r a : Danihelka et al. (2012)
Úvod
Bodloplev hroznatý (Tragus racemosus; obr. 1) je jednoletá trsnatá tráva, vysoká
10–30 cm, se stébly poléhavými nebo vystoupavými, kořenujícími v kolénkách. Stébla jsou
zakončena 3–8 cm dlouhým lichoklasem. Jednokvěté klásky vyrůstají z hlavního vřetene
ve skupinkách po 2–5 na krátkých stopkách. Plevy mají výrazné háčkovité osténky (Tutin
1980, Dostál 1989). Na našem území je prakticky nezaměnitelný s jiným druhem.
Tento teplomilný druh osidluje nezapojené porosty na písčitých, kamenitých či spra-
šových půdách. Roste na písčinách, ale hlavně na antropicky ovlivněných stanovištích,
jako jsou okraje cest, úhory, vinice, náspy železničních svršků nebo rumiště (Eliáš 1982,
Dostál 1989, Conert 1998, Jäger 2011).
V Evropě je bodloplev hroznatý původní zřejmě jen v jižní, západní a jihozápadní
části (Tutin 1980). Dále roste v jihozápadní Asii a v Africe, vzácně zavlečený byl za-
znamenán v Severní Americe (Anton 1981). Ve střední Evropě je znám jako zavlečený
v Německu (Jäger 2011), Rakousku (Fischer et al. 2008, Diran 2016), Polsku (Urbisz
Zprávy 53-1.indb 1Zprávy 53-1.indb 1 6. 8. 2018 12:11:396. 8. 2018 12:11:39
2 Kocián et al.: Tragus racemosus na dálnicích ČR
& Węgrzynek 2007), v České republice (Zázvorka in Kaplan et al. 2015), na Sloven-
sku (Marhold & Hindák 1998) a v Maďarsku (Schmidt 2012). V Německu jsou nálezy
druhu velmi sporadické, například byl zaznamenán na silnici v bavorském Mnichově
(Muhr 2006) nebo v dolnosaském Salzgitteru (Brandes 1989). Rozšíření druhu v Ra-
kousku se věnuje podrobněji Diran (2016), který uvádí několik nových nálezů v sou-
vislosti s šířením druhu na tamní železniční síti (Burgenland, Dolní Rakousy a Vídeň).
V Polsku byl pozorován pouze jednou, a to v roce 2005 na písčitém okraji silnice ve
městě Sosnowiec (Urbisz & Węgrzynek 2007). Jednalo se o přechodný výskyt (Urbisz
2018, písemné sdělení). Na Slovensku je považován za pravděpodobně trvale zdomác-
něný nepůvodní druh, který roste na původních nebo druhotných biotopech (Marhold
& Hindák 1998). Je uváděný z písčitých biotopů na jihozápadě země (např. Eliáš et al.
2017) a v tamním červeném seznamu je vedený v kategorii téměř ohrožený – NT (Eliáš
et al. 2015). V Maďarsku je považován za nepůvodní druh, který roste běžně na písči-
tých stanovištích převážně v oblasti mezi Dunajem a Tisou, a šíří se po železnici i do
jiných oblastí (Schmidt 2012). Z dostupné literatury tak vyplývá, že většina známých
Obr. 1. – Bodloplev hroznatý (Tragus racemosus) na krajnici dálnice D35 u Dolního Újezdu (13. 9. 2017,
foto M. Ducháček).
Fig. 1. – Tragus racemosus in road margin of the D35 motorway near Dolní Újezd (13 Sept. 2017, photo
M. Ducháček).
Zprávy 53-1.indb 2Zprávy 53-1.indb 2 6. 8. 2018 12:11:456. 8. 2018 12:11:45
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 3
zavlečení ve střední Evropě souvisí s šířením druhu po železnici. Sporadicky se objevu-
jí zmínky o nálezech bodloplevu na silnicích ve střední a západní Evropě (např. Diran
2016, Molnár & Juhász 2016, Schmidt & Király 2016, Groom 2017).
V České republice je bodloplev hroznatý považován za náhodně se vyskytující neofyt
(Pyšek et al. 2012). Patrně nejstarší nález z našeho území pochází z roku 1823, kdy byl
objeven Ch. F. Hochstetterem na brněnském Františkově [dnešní Denisovy sady] (Formá-
nek 1887). Většina nálezů doložených ve veřejných herbářích pochází z období od 70. let
19. století až do 20. let 20. století. S výjimkou jednoho údaje z Prahy jsou všechny údaje
z panonského termofytika: okolí Znojma, Moravského Krumlova, Brna, Hodonína a Olo-
mouce (Zázvorka in Kaplan et al. 2015). Na jižní Moravu byl tehdy zavlékán společně
s osivem nebo s vlnou z jižnějších zemí tehdejšího Rakouska-Uherska (Formánek 1887,
Polívka 1902, Podpěra 1927). Ojedinělé nálezy pak pocházejí z 30. a 40. let minulého
století, přičemž poslední doložený nález je z roku 1943 z Olomouce (Zázvorka in Kaplan
et al. 2015).
V roce 2016 a 2017 jsme během našeho intenzivního mapování dálniční óry na
území České republiky zaznamenali několik lokalit bodloplevu hroznatého na dálnicích
Moravy, o čemž podáváme tuto zprávu. Jedná se o nové výskyty tohoto druhu na území
České republiky po více než sedmdesáti letech (cf. Zázvorka in Kaplan et al. 2015). Ne-
závisle na našich zjištěních byl druh nalezen L. Ambrozkem v roce 2017 na železničním
nádraží v Kyjově (Zázvorka 2018).
Metodika
V letech 2015–2017 jsme provedli oristický průzkum na vybraných úsecích většiny dálnic v České
republice. Na vytipovaných místech jsme zaznamenali pokud možno všechny druhy vyskytující se v 30–
60 cm širokém zasoleném či ruderalizovaném pásu podél krajnice. Na lokalitě byl proveden průzkum na
úseku 200–800 m dlouhém v závislosti na homogenitě vegetace. Kromě toho jsme prováděli namátkové
neúplné průzkumy za účelem zjištění přítomnosti jiných mapovaných druhů (Spergularia marina,
Dittrichia graveolens aj.).
Fytocenologické snímky jsme zaznamenali v úzké linii podél krajnice v místě výskytu druhu. Pokryvnosti
jednotlivých druhů byly stanoveny podle Braun-Blanquetovy stupnice (Braun-Blanquet 1965).
Lokality jsou uspořádány od jihu k severu podle jednotlivých dálnic, přiřazeny k jednotkám fytogeo-
grafi ckého členění České republiky (Skalický 1988) a zařazeny do čtvrtin (kvadrantů) základních polí
středoevropského síťového mapování (Slavík 1971). Zápis zeměpisných souřadnic je v systému WGS-
84. Herbářové doklady jsou uloženy v herbáři Moravského zemského muzea v Brně (BRNM), Katedry
botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL) a Národního muzea v Praze
(PR). Historické lokality jsme převzali z literatury (Zázvorka in Kaplan et al. 2015). Mapa byla vytvořena
v programu QGIS.
Výsledky
Na dálnicích na Moravě jsme zachytili bodloplev hroznatý na třech místech, která
jsou přehledně znázorněna na mapě (obr. 2). První lokalita se nachází na dálnici D2
Zprávy 53-1.indb 3Zprávy 53-1.indb 3 6. 8. 2018 12:11:466. 8. 2018 12:11:46
4 Kocián et al.: Tragus racemosus na dálnicích ČR
(55,5–55,0 km ve směru na Brno) u Lanžhota, další na dálnici D35 (294,0–294,5 km ve
směru na Ostravu) u Dolního Újezdu a poslední na dálnici D1 (344,0–344,5 km ve směru
na Ostravu) u Bravantic. Lokality leží v nadmořské výšce od 164 do 280 m. V Čechách
jsme tento druh nezaznamenali.
Dálnice D2
18a. Dyjsko-svratecký úval, 7267d, Lanžhot (distr. Břeclav): dálnice D2 [350 m] JJV od mostu silnice na
Kostice, středový dělící pruh, 48°43‘55,5“N, 16°58‘44,1“E ± 10 m, 164 m n. m., 3 ex. (25. 8. 2016
leg. M. Ducháček & P. Kúr, PR 870924).
[10 × 1 m, 25. 8. 2016 P. Kúr. – E1 (50 %): Elymus repens 3, Plantago lanceolata 2, Achillea
millefolium agg. +, Artemisia vulgaris +, Convolvulus arvensis +, Lolium perenne +, Setaria pumila
+, Tripleurospermum inodorum +, Amaranthus sp. r, Anchusa of cinalis r, Atriplex tatarica r, Cheno-
podium album agg. r, Conyza canadensis r, Echinochloa crus-galli r, Erodium cicutarium r, Festuca
rubra agg. r, Malva sylvestris r, Polygonum aviculare agg. r, Rumex crispus r, Setaria viridis r, Tragus
racemosus r. – E0 (0 %): bez mechorostů.]
18a. Dyjsko-svratecký úval, 7267d, Lanžhot (distr. Břeclav): dálnice D2 [340 m] JJV od mostu silnice na
Kostice, okraj vozovky ve směru na Brno, 48°43‘56,1“N, 16°58‘44,4“E ± 10 m, 165 m n. m., 1 ex.
(25. 8. 2016 leg. M. Ducháček & P. Kúr, BRNM, PR 870957).
Obr. 2. – Současné (plné červené body – na dálnicích, prázdný červený bod – na železnici) a historické
rozšíření (modré body) bodloplevu hroznatého (Tragus racemosus) v České republice na mapě se zvýraz-
něnou základní silniční sítí (dálnice a silnice 1. třídy).
Fig. 2. – Current (full red circles – along motorway, empty red circle – along railway) and historical distri-
bution (blue circles) of Tragus racemosus in the Czech Republic in map of basic road network (motorways
and Class 1 roads) highlighted.
Zprávy 53-1.indb 4Zprávy 53-1.indb 4 6. 8. 2018 12:11:466. 8. 2018 12:11:46
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 5
[20 × 0,5 m, 25. 8. 2016 P. Kúr. – E1 (75 %): Elymus repens 3, Polygonum aviculare agg. 3,
Calamagrostis epigejos 2, Potentilla reptans 1, Setaria pumila 1, Tragus racemosus 1, Achillea mille-
folium agg. +, Arrhenatherum elatius +, Atriplex tatarica +, Chenopodium album agg. +, Cichorium
intybus +, Cirsium arvense +, Convolvulus arvensis +, Leontodon autumnalis +, Lolium perenne +,
Sonchus oleraceus +, Taraxacum sp. +, Tripleurospermum inodorum +, Ambrosia artemisiifolia r,
Artemisia vulgaris r, Daucus carota r, Digitaria sanguinalis var. pectiniformis r, Digitaria sanguinalis
var. sanguinalis r, Festuca rubra agg. r, Helianthus annuus r, Lactuca serriola r, Melilotus of cinalis r,
Pastinaca sativa r, Plantago lanceolata r, Puccinellia distans r, Silene latifolia subsp. alba r. – E0
(0 %): bez mechorostů.]
Dálnice D35
76b. Tršická pahorkatina, 6471c, Dolní Újezd (distr. Přerov): dálnice D35, štěrkovitý okraj vozov-
ky ve směru na Lipník nad Bečvou, 120 m VJV od mostu silnice na Bohuslávky, 49°32‘56,9“N,
17°32‘52,1“E ± 10 m, 290 m n. m., 1 ex. (obr. 1), další rostlina asi 150 m VJV odsud (13. 9. 2017 leg.
M. Ducháček & P. Kúr, PR 896597; 8. 10. 2017 leg. P. Kocián, OL).
[10 × 1 m, 13. 9. 2017 P. Kúr (obr. 1). – E1 (45 %): Digitaria sanguinalis var. sanguinalis 2, Erag-
rostis minor 2, Portulaca oleracea 2, Amaranthus sp. +, Erodium cicutarium +, Festuca rubra agg. +,
Lactuca serriola +, Polygonum aviculare agg. +, Sonchus oleraceus +, Taraxacum sp. +, Achillea mi-
llefolium agg. r, Atriplex micrantha r, Atriplex patula r, Atriplex tatarica r, Chenopodium album agg.
r, Conyza canadensis r, Echinochloa crus-galli r, Plantago lanceolata r, Puccinellia distans r, Senecio
viscosus r, Senecio vulgaris r, Tragopogon dubius r, Tragus racemosus r. – E0 (1 %): neanalyzováno.]
Lokalita je na hranicích fytogeografi ckých podokresů 76b. Tršická pahorkatina a 75. Jesenické
podhůří.
Dálnice D1
74b. Opavská pahorkatina, 6274b, Bravantice (distr. Nový Jičín): dálnice D1, 344,0–344,5 km, směr Ost-
rava, krajnice, asi 1,8 km SV od kostela sv. Valentina, 49°46‘15,4“N 18°5‘46,4“E, 280 m n. m., 1 ex.
(7. 10. 2017 leg. P. Kocián, OL).
[5 × 0,5 m, 7. 10. 2017 P. Kocián. – E1 (45 %): Dittrichia graveolens 2, Setaria pumila 1, Sper-
gularia marina 1, Digitaria sanguinalis var. sanguinalis +, Eragrostis minor +, Lactuca serriola
+, Achillea millefolium agg. r, Amaranthus sp. r, Artemisia vulgaris r, Atriplex micrantha r, Bassia
scoparia r, Chenopodium album agg. r, Conyza canadensis r, Echinochloa crus-galli r, Plantago lan-
ceolata r, Polygonum aviculare agg. r, Tragus racemosus r. – E0 (1 %): neanalyzováno.]
Diskuse
Viatické migraci rostlin nebyla v České republice v posledních desetiletích věnována
dostatečná pozornost (cf. Kocián 2014a). V posledních letech se však této migraci rost-
lin zejména na dálnicích České republiky věnují intenzivněji autoři tohoto příspěvku.
Z množství zatím nezpracovaného materiálu již byly publikovány některé nové a zajíma-
vé výskyty druhů, které dosud unikaly (nejen na silnicích) pozornosti. Příkladem viaticky
se šířících druhů na českých dálnicích (někdy nazývaných „dálniční druhy“) jsou mj. ku-
řinka obroubená (Spergularia media, Kocián 2015), kuřinka solná (Spergularia marina,
Ducháček & Kúr in Kaplan et al. 2016), lebeda různosemenná (Atriplex micrantha, Ko-
cián 2014a), limonka Gmelinova (Limonium gmelini, Kocián et al. 2016), lžičník dánský
Zprávy 53-1.indb 5Zprávy 53-1.indb 5 6. 8. 2018 12:11:476. 8. 2018 12:11:47
6 Kocián et al.: Tragus racemosus na dálnicích ČR
(Cochlearia danica, Ducháček et al. 2017), oman smradlavý (Dittrichia graveolens, Raa-
be 2009, Kocián 2014a), pelyněk Tournefortův (Artemisia tournefortiana, Kocián 2014b)
nebo starček úzkolistý (Senecio inaequidens, Kocián 2014c). Z našich dosud nepubliko-
vaných dat vyplývá, že se na dálnicích České republiky šíří také další druhy, například
jitrocel vraní nožka (Plantago coronopus), jitrocel přímořský (Plantago maritima), sol-
nička slanomilná (Suaeda salsa) nebo zástupci jednoletých a víceletých trav například ro-
sička krvavá (Digitaria sanguinalis), zblochanec oddálený (Puccinellia distans), ječmen
hřívnatý (Hordeum jubatum) nebo některé druhy rodu milička (Eragrostis spp.).
V dostupné středo- a západoevropské literatuře lze nalézt pouze sporadické zmínky
o nálezech bodloplevu hroznatého na silnicích. Tak například Groom (2017) zmiňuje vý-
skyt ve středovém pásu francouzské dálnice A1 severně od Paříže nebo Molnár & Juhász
(2016) zaznamenávají bodloplev na silnicích nižších tříd v severovýchodním Maďarsku.
Proto byly nálezy bodloplevu hroznatého na moravských dálnicích pro nás překvapivé,
i když patrně nikoliv neočekávatelné.
Na lokalitách jsme druh zaznamenali v asi 50 cm široké zóně řídké vegetace podél
krajnice. Ačkoliv se jedná o krajnice dálnic, kde bychom mohli předpokládat zvýšený
výskyt halofytů vlivem používání soli v zimním období, na místech výskytu bodloplevu
jsme zaznamenali pouze ojedinělé rostliny lebedy různosemenné (Atriplex micrantha)
a zblochance oddáleného (Puccinellia distans), které jsou dnes na dálnicích hojně roz-
šířené. Převažovaly běžné jednoleté ruderální druhy, do kterých prorůstaly některé vy-
trvalé trávy (např. Festuca rubra, Elymus repens). Na dálnici D2 u Lanžhota druh rostl
v hlinito-štěrkovitém substrátu, na dálnici D35 a D1 v téměř holém štěrku. Na uvedených
místech zřejmě v nedávné době proběhla rekonstrukce, při které došlo k výměně substrátu
ve středovém pruhu a na krajnici. Výskyt druhu na těchto konkrétních místech nebude
patrně dlouhodobý. Lze totiž předpokládat, že krajnice bude postupně zarůstat vytrvalými
druhy trav a bodloplev buď vyhyne, nebo se bude stěhovat na jiná disturbovaná místa. Na
druhou stranu bývají místa pod svodidly občas ošetřena herbicidy, které mohou zamezit
zarůstání vytrvalými druhy.
Bodloplev hroznatý je velmi dobře přizpůsoben zoochornímu šíření díky háčkovitým
osténkům na horní plevě (Schweickerdt 1941, Conert 1998). Tato vlastnost mu umožňuje
se zachytit i na různých částech automobilů. Poměrně dobré šance šíření má nejspíš také
při pravidelné údržbě dálnic (sečení trávníků u krajnice, různé opravy). Možné je dokonce
šíření samotnými pracovníky na oděvu nebo na obuvi.
Tradiční otázkou zůstává, odkud se bodloplev hroznatý na naše území rozšířil. K dis-
pozici jsou (ostatně jako u jiných výše zmíněných „dálničních druhů“) jen nepřímé indi-
cie, z nichž můžeme dovozovat případné hypotézy. Z geografi ckého a prostorového roz-
místění dosud známých lokalit bodloplevu hroznatého na moravských dálnicích D2, D35
a D1 (obr. 2), můžeme dovodit, že diaspory byly s největší pravděpodobností zavlečeny
automobilovou (nákladní nebo osobní) dopravou z jihovýchodu směřující do vnitrozemí
České republiky, nebo tranzitně západním (směr Praha a dále Německo) nebo severový-
chodním směrem (směr Ostrava a dále Polsko). Ostatně nebyl by to ojedinělý případ, kdy
Zprávy 53-1.indb 6Zprávy 53-1.indb 6 6. 8. 2018 12:11:486. 8. 2018 12:11:48
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 7
se rostliny na naše území šíří automobilovou dopravou z jihovýchodní Evropy. Nedáv-
no zaznamenané nálezy kuřinky obroubené nebo limonky Gmelinovy (cf. Kocián 2015,
Kocián et al. 2016) na obdobných úsecích moravské dálniční sítě tomu mohou nasvěd-
čovat a můžeme tak hovořit o tzv. panonské viatické cestě. Vedle agestochorního šíření
automobilovou dopravou však není vyloučeno i zavlečení se štěrkem či jiným sypkým
materiálem při stavebních úpravách krajnic dálniční sítě.
Závěr
Nepůvodní bodloplev hroznatý byl na území České republiky znovu nalezen po sedm-
desáti letech během mapování dálniční fl óry na dálnicích na Moravě. Na rozdíl od histo-
rického rozšíření, které bylo soustředěné na několik míst na jihu Moravy, byl v minulých
dvou letech druh zaznamenán na dálniční síti, kam byl zavlečen s největší pravděpodob-
ností automobilovou dopravou. Na rozdíl od některých snadno pozorovatelných „dál-
ničních druhů“, jako například Senecio inaequidens, Dittrichia graveolens, nelze výskyt
bodloplevu úspěšně zaznamenat z jedoucího automobilu, takže tento druh dosud byl a
patrně i bude přehlížen. Lze předpokládat další nálezy na různých místech dálniční sítě v
České republice, především v termofytiku.
Poděkování
Předložená práce vznikla za nanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního nanco-
vání dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum (DKRVO 2018/10,
00023272).
Literatura
Anton A. M. (1981): The genus Tragus (Gramineae). – Kew Bull. 36: 55–61.
Brandes D. (1989): Die Adventivfl ora der Stadt Salzgitter. – Naturschutz-Nachrichten 1: 73–88.
Braun-Blanquet J. (1965): Plant sociology, the study of plants communities. – Hafner, London.
Conert H. J. [ed.] (1998): Gustav Hegi, Illustrierte Flora von Mitteleuropa. Ed. 3. Vol. 1/3. Spermatophyta:
Angiospermae: Monocotyledones 1/2. Poaceae (Echte Gräser oder Süßgräser). – Parey Buchverlag,
Berlin.
Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. –
Preslia 84: 647–811.
Diran R. (2016): (230) Tragus racemosus. – In: Fischer M. A. & Niklfeld H. [eds], Floristische Neufunde
(170–235), Neilreichia 8: 227–232.
Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. 2. díl. – Academia, Praha.
Ducháček M., Batoušek P., Brabec J., Kúr P. & Višňák R. (2017): Lžičník dánský (Cochlearia danica)
nový zavlečený druh pro Českou republiku. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 52: 1–8.
Eliáš P. (1982): Tribulo-Tragetum a Hibisco-Eragrostietum na Slovensku. – Biológia (Bratislava) 37:
99–101.
Eliáš P. jun., Dítě D., Kliment J., Hrivnák R. & Feráková V. (2015): Red list of ferns and fl owering plants
of Slovakia, 5th edition (October 2014). – Biologia 70: 218–228.
Zprávy 53-1.indb 7Zprávy 53-1.indb 7 6. 8. 2018 12:11:486. 8. 2018 12:11:48
8 Kocián et al.: Tragus racemosus na dálnicích ČR
Eliáš P. ml., Király G., Košťál J. & Vadel Ľ. (2017): Zaujímavé nálezy vzácnych a ohrozených druhov
kvitnúcich rastlín na južnom Slovensku. – Bull. Slov. Bot. Spoločn. 39: 161–171.
Fischer M. A., Oswald K. & Adler W. [eds] (2008): Exkursionsfl ora für Österreich, Liechtenstein und
Südtirol. Ed. 3. – Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz.
Formánek E. (1887): Květena Moravy a rakouského Slezska. Vol. 1. – Brno.
Groom Q. (2017): Tragus racemosus. In: Manual of the Alien Plants of Belgium. URL:
http://alienplantsbelgium.be/content/tragus-racemosus (navštíveno 30. 10. 2017).
Jäger E. J. [ed.] (2011): Rothmaler. Exkursionsfl ora von Deutschland, Gefäßpfl anzen: Grundband. Ed. 20.
– Spektrum, München.
Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Bureš P., Zázvorka J., Hroudová Z., Ducháček M., Grulich V.,
Řepka R., Dančák M., Prančl J., Šumberová K., Wild J. & Trávníček B. (2015): Distributions of
vascular plants in the Czech Republic. Part 1. – Preslia 87: 417–500.
Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Zázvorka J., Grulich V., Řepka R., Prančl J.,
Ducháček M., Kúr P., Šumberová K. & Brůna J. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech
Republic. Part 2. – Preslia 88: 229–322.
Kocián P. (2014a): Nezpozorované a rychlé šíření lebedy různosemenné (Atriplex micrantha) a omanu
smradlavého (Dittrichia graveolens) na dálnicích Moravy a Slezska (Česká republika). – Acta Mus.
Beskid. 6: 27–47.
Kocián P. (2014b): Pelyněk Tournefortův (Artemisia tournefortiana) dálniční druh na území České
republiky? – Acta Carp. Occ. 5: 56–60.
Kocián P. (2014c): První nálezy invazního starčku úzkolistého (Senecio inaequidens) na dálnicích
a rychlostních silnicích Moravy a Slezska (Česká republika). – Acta Carp. Occ. 5: 46–55.
Kocián P. (2015): Novelties in the roadside fl ora of Moravia and Silesia (Czech Republic) – 1. Spergularia
media. – Acta Mus. Siles. Sci. Natur. 64: 265–269.
Kocián P., Danihelka J., Lengyel A., Chrtek J. jun., Ducháček M. & Kúr P. (2016): Limonka Gmelinova
(Limonium gmelinii) na dálnicích České republiky. – Acta Rer. Natur. 19: 1–6.
Marhold K. & Hindák F. [eds] (1998): Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska. – Veda, Bratislava.
Molnár C. & Juhász M. (2016): Az alacsony libatop (Chenopodium pumilio R.Br.) Zuglóban és új adatok
Északkelet-Magyarország idegenhonos fajainak elterjedéséhez. – Kitaibelia 21: 221–226.
Muhr R. (2006): Einige mediterrane Pfl anzen in München. – Ber. Bayer. Bot. Ges. 76: 269–271.
Podpěra J. (1927): Květena Moravy ve vztazích systematických a geobotanických. Vol. 6/2. – Pr. Morav.
Přírod. Společ. Brno 2 (1925): 271–782.
Polívka F. (1902): Názorná květena zemí koruny české. Svazek IV. – Olomouc.
Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová
L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd
edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84: 155–255.
Raabe U. (2009): Dittrichia graveolens (L.) Greuter. – In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds], Additamenta ad
oram Reipublicae Bohemicae. VIII., Zprávy Čes. Bot. Společ. 44: 235–238.
Schmidt D. (2012): Bugás tövisperje (Tragus racemosus). – In: Csiszár Á. [ed.], Inváziós növényfajok
Magyarországon, p. 335–340, Nyugat-magyarországi Egyetem Kiadó, Sopron.
Schmidt D. & Király G. (2016): A gyorsforgalmi úthálózat szerepe egyes növényfajok terjedésében. –
In: Barina Z., Buczkó K., Lőkös L., Papp B., Pifkó D. & Szurdoki E. [eds], XI. Aktuális óra- és
vegetációkutatás a Kárpát-medencében. Előadások és poszterek összefoglalói, p. 108–109, Magyar
Természettudományi Múzeum, Budapest.
Schweickerdt H. G. (1941): Studies on the genus Tragus A. Haller in South Africa. – Ann. Natal Mus. 10:
14–45.
Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografi cké členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České
socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha.
Zprávy 53-1.indb 8Zprávy 53-1.indb 8 6. 8. 2018 12:11:486. 8. 2018 12:11:48
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 9
Slavík B. (1971): Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografi ckému atlasu
ČSR. – Zprávy Čs. Bot. Společ. 6: 55–62.
Tutin I. G. (1980): Tragus Haller. – In: Tutin I. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D.M., Valentine D.
H., Walter S. M. & Webb D. A. [eds], Flora Europaea 5: 260, Cambridge University Press, Cambridge.
Urbisz A. & Węgrzynek B. (2007): Tragus racemosus (Poaceae) – nowy efemerofi t dla fl ory Polski. –
Fragm. Florist. Geobot. Polon., Suppl. 9: 19–22.
Zázvorka J. (2018): Tragus racemosus (L.) All. – In: Lustyk P. & Doležal J. [eds], Additamenta ad fl oram
Reipublicae Bohemicae. XVI., Zprávy Čes. Bot. Společ. 53: 105–106.
Došlo dne 24. 4. 2018
Zprávy 53-1.indb 9Zprávy 53-1.indb 9 6. 8. 2018 12:11:486. 8. 2018 12:11:48
... Tragus racemosus (L.) All. is a relatively rare member of the Poaceae family, recently observed primarily along roads and motorways [1][2][3][4] in Central Europe. This species is native to southern, western and southwestern Europe [5,6] and southwestern Asia and Africa [7]. ...
Article
Full-text available
Citation: Šerá, B.; Molnárová, M.; Ghulam, M.; Doshi, P.; Žarnovičan, H. Abstract: Tragus racemosus often grows in close proximity to motorways. The aim of this work was to determine whether the seeds of the species can grow under salt (NaCl) stress, how the plants are able to accumulate heavy metals and what plant architecture prerequisites they have for spreading. It was found that the structure of the plant consists of a single rosette of the first order, from which shoots of the first order develop, on which rosettes of the second order grow, and this is repeated modularly. Higher-order rosettes can produce their own root systems. Research on this species revealed its small salt and heavy metal tolerances during germination and early development. The concentration of metals in the above-ground parts of plants was of the following rank: Fe >> Zn > Ni ≥ Pb > Cu; for soil, it was Fe >> Pb > Cu > Ni. The plant germinates successfully and grows in environments containing NaCl up to 0.50% (including solutions of 0.12% and 0.25%). However, higher salt contents of 0.99% and 1.96% proved lethal for seed germination. This tolerance to salt explains why T. racemosus commonly grows along motorways where winter road maintenance involves the application of salt. These adaptations give the species a competitive advantage in these human-modified environments. Furthermore, T. racemosus turned out to be a possible Ni hyperaccumulator.
Article
Full-text available
This study contains 272 new records for 44 neophyte species in Hungary collected over the past few years. Th e first naturalised occurrence in Hungary is reported for Iris orientalis living on dried-up, mesotrophic wet meadow under way of transformation to a steppe. Lepidium oblongum is a recently arrived species that is expected to spread rapidly along railway lines. As garden fugitives, Buddleja davidii and Broussonetia papyrifera are now becoming transformer species in natural habitats. The local invasion of Vinca major in degraded shrubbery and forest have been observed. In ruderal habitats, attention is drawn to the accelerating spread of Euphorbia prostrata, Kochia scoparia subsp. densiflora, and Lepidium virginicum. We can also observe a rapid and massive spread of many previously naturalised species, which increasingly become established outside urban areas, also in near-natural vegetation (Eleusine indica, Euphorbia maculata, Chorisposa tenella, Galinsoga ciliata, Lepidium densiflorum, Phytolacca esculenta, Tragus racemosus, Viola sororia). We describe long-present naturalised species, which are slowly but steadily spreading (Aster novae-angliae, Erechtites hieracifolia, Humulus scandens, Oenothera depressa, Oe. suaveolens, Oxybaphus nyctagineus, Sedum rupestre, S. spurium), and species that were once widespread then repressed, and re-emerging again today (Amaranthus crispus, Taeniatherum caput-medusae). Commelina communis is common in the urban flora and currently spreads along railway tracks as well. Into a mowed lawn near the Tisza River, Ecballium elaterium may have arrived by occasional introduction. Trigonella caerulea has survived from agricultural cultivation. Cotoneaster zabelii, which appears in the karst forest and shrubs, is presumably a garden fugitive. The spread of Euphorbia marginata was observed along forest roads. In addition, we present a number of occasional occurrences (Lamium galeobdolon subsp. argentatum, Nassella tenuissima, Oenothera glazioviana, Ophiopogon japonicus, Papaver dubium subsp. lecoqii cv. ‘Beth’s Poppy’) and we highlight t hose related to occasional landfills (Antirrhinum majus, Eschscholzia californica, Euphorbia lathyris, Galanthus plicatus, Hordeum jubatum, Yucca filamentosa). Finally, we also present two taxa for which data are scarce due to taxonomic difficulties (Amaranthus blitum subsp. emarginatus, Azolla filiculoides).
Article
Full-text available
A tanulmány 44 neofiton faj 272 új elterjedési adatát tartalmazza Magyarország területéről az elmúlt néhány évből. Először sikerült kimutatni Magyarországról az Iris orientalis-t, melynek meghonosodott populációját találtuk kiszáradt, sztyeppesedő mocsárréten. A közelmúltban megtelepedett, de vélhetően vasút mentén gyorsan terjedő faj lesz a Lepidium oblongum. Kerti szökevényként a Buddleja davidii és a Broussonetia papyrifera természetközeli élőhelyeken napjainkban válik átalakító fajjá és zavart cserjésben, erdőben a Vinca major lokális invázióját is megfigyeltük. Ruderális élőhelyeken az Euphorbia prostrata, Kochia scoparia subsp. densiflora és a Lepidium virginicum gyorsuló terjedésére hívjuk fel a figyelmet. Szintén gyors és tömeges terjedését figyelhetjük meg számos korábban meghonosodott fajnak, melyek egyre gyakrabban telepednek meg urbánus területeken kívül, természetközeli növényzetben is (Eleusine indica, Euphorbia maculata, Chorisposa tenella, Galinsoga ciliata, Lepidium densiflorum, Phytolacca esculenta, Tragus racemosus, Viola sororia). Bemutatunk lassabban, de kitartóan terjedő, régebb óta jelen lévő meghonosodott fajokat (Aster novae-angliae, Erechtites hieracifolia, Humulus scandens, Oenothera depressa, Oe. suaveolens, Oxybaphus nyctagineus, Sedum rupestre, S. spurium) és korábban elterjedt, majd visszaszorult, napjainkban újra terjedő fajokat is (Amaranthus crispus, Taeniatherum caput-medusae). A városi flórában közönséges Commelina communis vasúti sínek mentén is terjedésnek indult. Talán alkalmi behurcolással érkezhetett egy Tisza melletti nyírt gyepbe az Ecballium elaterium. Mezőgazdasági kultúrából maradt parlagi túlélő a Trigonella caerulea. Vélhetően kerti szökevény a karsztbokorerdőben, cserjésben megjelenő Cotoneaster zabelii. Erdei utak mentén figyeltük meg az Euphorbia marginata terjedését. Ezen felül bemutatunk számos alkalmi kivadulást (Lamium galeobdolon subsp. argentatum, Nassella tenuissima, Oenothera glazioviana, Ophiopogon japonicus, Papaver dubium subsp. lecoqii cv. ’Beth’s Poppy’), melyek között kiemelt helyet foglalnak el az alkalmi hulladéklerakók (Antirrhinum majus, Eschscholzia californica, Euphorbia lathyris, Galanthus plicatus, Hordeum jubatum, Yucca filamentosa). Végül bemutatunk 2 taxonómiai nehézségek miatt adathiányos taxont is (Amaranthus blitum subsp. emarginatus, Azolla filiculoides).
Article
Full-text available
Cochlearia danica is a alien species new to the Czech Republic and is another plant species which spreads along roads in connection with winter road salting. To date it has been recorded at 15 localities in seven different regions of the Czech Republic. It is expected to spread further in the future.
Article
Full-text available
Abstract – The paper summarise occurrences of some rare invasive weeds of Hungary. We found currently second population at the Australian origin Chenopodium pumilio in Budapest (Zugló) in September 2016. Further, 27 occurrence data of 8 other species (Amaranthus deflexus, Echium maculatum, Lepidium densiflorum, Oxybaphus nyctagineus, Panicum dichotomiflorum, Portulaca grandiflora, Sarothamnus scoparius, Tragus racemosus) is also reported in the persent paper from the ‘Északi-középhegyég’ area (Northeast- Hungary), and some data from beside the Hungarian–Slovakian border, especially settlements, strongly disturbed places (especially road curbs, pavement cracks, train stations), indicating the Central European flora mapping system quadrate number. Voucher specimens were deposited in herbarium of Hungarian Natural History Museum, Budapest (BP).
Article
Full-text available
The paper describes finds of Limonium gmelinii on the D1 and D2 motorways in southern Moravia (south-eastern part of the Czech Republic). Limonium gmelinii is a plant of continental halophytic vegetation, such as saline steppes and marshlands, with a large distribution range extending from south-eastern Europe over southern Ukraine, south-eastern European Russia to southern Siberia in the east and some parts of Central Asia in the south. It is reported here for the first time as a naturalized alien species of the Czech flora. Until now it has been known from four sites, of which one is situated on the D1 motorway near the village of Ostrovačice, west of the city of Brno (first recorded by J. Danihelka in 2009), and three on the D2 motorway southeast of Brno, near the villages of Otmarov, Opatovice and Rakvice (first recorded by P. Kocián in 2013 but already recognizable on Street View photographs of Google Maps from August 2009). The Ostrovačice site, harbouring a single specimen, is the only place where L. gmelinii is found at the road verge under steel beam barriers. At the remaining three sites, in contrast, plants are always found in the central reservation. While the population near Rakvice consists of up to 40 flowering specimens, the populations near Opatovice and Otmarov are less numerous, consisting of about 5 and 2 flowering individuals, respectively. The identification of our specimens (deposited at BRNU and OL) as L. gmelinii seems to be almost certain; however, we refrained from identification to the microspecies level (as L. hungaricum or L. hypanicum, both described by M. V. Klokov) because the infraspecific variation of L. gmelinii is insufficiently known. We assume that the seeds of L. gmelinii were introduced to the Czech motorways via international traffic from Hungary but this assumption is based solely on geographic considerations and cannot be supported by any other arguments. This may have happened as soon as in the early 2000s, and now the species seems to be naturalized and about to spread. However, it will most likely remain confined to motorway central reservations and verges of main roads because of its specific habitat requirements.
Article
Full-text available
The paper reports on a find of the short-lived perennial halophyte Spergularia media on the D1 motorway in NE Moravia, which is the second known record from motorways in the Czech Republic. Possible ways of introduction are shortly discussed.
Article
Full-text available
An unnoticed and rapid widespread invasion of two alien species – Russian Atriplex (Atriplex micrantha) and Stinkwort (Dittrichia graveolens) – on motorways and expressways in Moravia and Silesia regions in the Czech Republic is presented. Dittrichia graveolens was first recorded in the Czech Republic on motorway D1 (Prague to Brno) in 2008 and four years later it was found more than 150 kilometers furthermore on the newly built sections of motorway D1 (Lipník nad Bečvou to Ostrava) which were put into operation in 2008 and 2009. It seems that Atriplex micrantha spreads rapidly too, although it is not known when it was introduced to motorways in Moravia for the first time. A very rapid expansion of both species on motorways, especially of Dittrichia graveolens, can be seen based on size of populations and their spread accross the motorway network. By reviewing both species distribution on the motorways, it is very likely that so rapid spreading of the both species on the motorway network is also due to mowing of road vegetation at central reservations and roadsides. Further spread on motorway network is probably inevitable.
Article
Full-text available
Artemisia tournefortiana was found at eight localities on motorways in southern and central Moravia. These are the first records of the species from the motorway network in the region. The species had to be introduced to the sites by road transportation or by maintenance vehicles while mowing green roadside. Artemisia tournefortiana could begin its spread on motorway network as it does in Germany.
Article
Full-text available
The first records of invasive Senecio inaequidens on motorways and expressways in Moravia and Silesia (Czech Republic) are presented. There were 58 new localities recorded during the 2013–2014 survey. The largest population of about 100 individuals occurs on the motorway D1 between the 171.5 km and 172.0 km (section from Pávov to Brno). Smaller stabilized populations are found on the motorway D2 (section from Brno to the border with Slovakia). Considering the size of these populations, S. inaequidens has occured at these localities for at least several years, successfully breeds and is now in the migration phase of invasion here. At other sites along the motorways D1 and D2, more the less only individual plants were found scattered throughout the network. Similarly, only individual plants of S. inaequidens are already present along the expressways R35, R46 and R52. On the expressway R48, there is one small vital population with some individual plants scattered along the road in both directions. Overall the invasion of S. inaequidens is still in the initial phase on most studied motorways and expressways. Possible self-incompatibility of the individual plant can be a limiting factor of the more rapid invasion as the species spreads by seeds. The total number of localities suggests that intense international and also domestic road transport is undoubtedly an important vector of S. inaequidens spreading. The motorway network is becoming the main gateway of S. inaequidens invasion to the territory of Moravia and Silesia.
Article
Full-text available
A checklist of vascular plants of the Czech Republic is provided, based on the Kubát et al’s Key to the flora of the Czech Republic from 2002 and volumes 7 and 8 of the Flora of the Czech Republic as taxonomic reference, and incorporating numerous floristic, taxonomic and nomenclatural novelties. Native, alien, both naturalized and casual, as well as frequently cultivated taxa are included. Species, subspecies, nothospecies and nothosubspecies, and some frequently used variety names are listed. For cultivated plants, the taxonomic rank of Group is widely applied. For practical purposes, 188 species aggregates and other informal species groups are defined. References are made to corresponding taxonyms in the Key or the two Flora volumes when name or orthography changes occurred. Most important changes in nomenclature, taxonomy, recently described taxa and additions to the country’s flora are annotated. The flora of the Czech Republic includes 3557 species (plus 194 additional subspecies) and 609 (plus 13 additional nothospecies) hybrids. Of these, 2256 species are native, 464 naturalized (228 archaeophytes and 236 neophytes) and 837 casual aliens. Further, 324 cultivated taxa of different ranks are listed. The list includes categorizations of alien species of Pyšek et al.’s second edition of the Catalogue of alien plants of the Czech Republic and Red List categorizations of Grulich’s third edition of the Red List of vascular plants of the Czech Republic, both published in Preslia in 2012.
Article
McGraw-Hill publications in the botanical sciences, Edmund Sinnott, Consulting Reimpresión en 1972 Incluye bibliografía e índice Traducciòn del Alemàn