Content uploaded by Petr Kocián
Author content
All content in this area was uploaded by Petr Kocián on Sep 07, 2018
Content may be subject to copyright.
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 1
Bodloplev hroznatý (Tragus racemosus) na dálnicích
České republiky
Tragus racemosus along motorways in the Czech Republic
Petr K o c i á n 1), Michal D u c h á č e k 2) & Pavel K ú r 2)
1) Nerudova 5, 741 01 Nový Jičín; e-mail: petr.kocian@kvetenacr.cz
2) Národní muzeum, Botanické oddělení, Cirkusová 1740, 193 00 Praha 9;
e-mail: duchace@seznam.cz, kur.pavel@gmail.com
Abstract
Tragus racemosus, an alien species to the Czech fl ora, was not recorded for more than 70 years in
the Czech Republic. In 2016 and 2017, the species was newly found at three localities along the D1,
D2 and D35 motorways in the eastern part of the Czech Republic (Moravia). It is assumed that Tra-
gus racemosus was introduced to the Czech motorways with international traffi c from south-eastern
Europe, but this assumption is based solely on the geographical pattern of the localities known. The
seeds might also have been introduced with gravel or other material during construction works in the
motorway network.
K e y w o r d s : alien species, Czech Republic, motorways, Poaceae, Tragus racemosus, viatic migration
N o m e n k l a t u r a : Danihelka et al. (2012)
Úvod
Bodloplev hroznatý (Tragus racemosus; obr. 1) je jednoletá trsnatá tráva, vysoká
10–30 cm, se stébly poléhavými nebo vystoupavými, kořenujícími v kolénkách. Stébla jsou
zakončena 3–8 cm dlouhým lichoklasem. Jednokvěté klásky vyrůstají z hlavního vřetene
ve skupinkách po 2–5 na krátkých stopkách. Plevy mají výrazné háčkovité osténky (Tutin
1980, Dostál 1989). Na našem území je prakticky nezaměnitelný s jiným druhem.
Tento teplomilný druh osidluje nezapojené porosty na písčitých, kamenitých či spra-
šových půdách. Roste na písčinách, ale hlavně na antropicky ovlivněných stanovištích,
jako jsou okraje cest, úhory, vinice, náspy železničních svršků nebo rumiště (Eliáš 1982,
Dostál 1989, Conert 1998, Jäger 2011).
V Evropě je bodloplev hroznatý původní zřejmě jen v jižní, západní a jihozápadní
části (Tutin 1980). Dále roste v jihozápadní Asii a v Africe, vzácně zavlečený byl za-
znamenán v Severní Americe (Anton 1981). Ve střední Evropě je znám jako zavlečený
v Německu (Jäger 2011), Rakousku (Fischer et al. 2008, Diran 2016), Polsku (Urbisz
Zprávy 53-1.indb 1Zprávy 53-1.indb 1 6. 8. 2018 12:11:396. 8. 2018 12:11:39
2 Kocián et al.: Tragus racemosus na dálnicích ČR
& Węgrzynek 2007), v České republice (Zázvorka in Kaplan et al. 2015), na Sloven-
sku (Marhold & Hindák 1998) a v Maďarsku (Schmidt 2012). V Německu jsou nálezy
druhu velmi sporadické, například byl zaznamenán na silnici v bavorském Mnichově
(Muhr 2006) nebo v dolnosaském Salzgitteru (Brandes 1989). Rozšíření druhu v Ra-
kousku se věnuje podrobněji Diran (2016), který uvádí několik nových nálezů v sou-
vislosti s šířením druhu na tamní železniční síti (Burgenland, Dolní Rakousy a Vídeň).
V Polsku byl pozorován pouze jednou, a to v roce 2005 na písčitém okraji silnice ve
městě Sosnowiec (Urbisz & Węgrzynek 2007). Jednalo se o přechodný výskyt (Urbisz
2018, písemné sdělení). Na Slovensku je považován za pravděpodobně trvale zdomác-
něný nepůvodní druh, který roste na původních nebo druhotných biotopech (Marhold
& Hindák 1998). Je uváděný z písčitých biotopů na jihozápadě země (např. Eliáš et al.
2017) a v tamním červeném seznamu je vedený v kategorii téměř ohrožený – NT (Eliáš
et al. 2015). V Maďarsku je považován za nepůvodní druh, který roste běžně na písči-
tých stanovištích převážně v oblasti mezi Dunajem a Tisou, a šíří se po železnici i do
jiných oblastí (Schmidt 2012). Z dostupné literatury tak vyplývá, že většina známých
Obr. 1. – Bodloplev hroznatý (Tragus racemosus) na krajnici dálnice D35 u Dolního Újezdu (13. 9. 2017,
foto M. Ducháček).
Fig. 1. – Tragus racemosus in road margin of the D35 motorway near Dolní Újezd (13 Sept. 2017, photo
M. Ducháček).
Zprávy 53-1.indb 2Zprávy 53-1.indb 2 6. 8. 2018 12:11:456. 8. 2018 12:11:45
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 3
zavlečení ve střední Evropě souvisí s šířením druhu po železnici. Sporadicky se objevu-
jí zmínky o nálezech bodloplevu na silnicích ve střední a západní Evropě (např. Diran
2016, Molnár & Juhász 2016, Schmidt & Király 2016, Groom 2017).
V České republice je bodloplev hroznatý považován za náhodně se vyskytující neofyt
(Pyšek et al. 2012). Patrně nejstarší nález z našeho území pochází z roku 1823, kdy byl
objeven Ch. F. Hochstetterem na brněnském Františkově [dnešní Denisovy sady] (Formá-
nek 1887). Většina nálezů doložených ve veřejných herbářích pochází z období od 70. let
19. století až do 20. let 20. století. S výjimkou jednoho údaje z Prahy jsou všechny údaje
z panonského termofytika: okolí Znojma, Moravského Krumlova, Brna, Hodonína a Olo-
mouce (Zázvorka in Kaplan et al. 2015). Na jižní Moravu byl tehdy zavlékán společně
s osivem nebo s vlnou z jižnějších zemí tehdejšího Rakouska-Uherska (Formánek 1887,
Polívka 1902, Podpěra 1927). Ojedinělé nálezy pak pocházejí z 30. a 40. let minulého
století, přičemž poslední doložený nález je z roku 1943 z Olomouce (Zázvorka in Kaplan
et al. 2015).
V roce 2016 a 2017 jsme během našeho intenzivního mapování dálniční fl óry na
území České republiky zaznamenali několik lokalit bodloplevu hroznatého na dálnicích
Moravy, o čemž podáváme tuto zprávu. Jedná se o nové výskyty tohoto druhu na území
České republiky po více než sedmdesáti letech (cf. Zázvorka in Kaplan et al. 2015). Ne-
závisle na našich zjištěních byl druh nalezen L. Ambrozkem v roce 2017 na železničním
nádraží v Kyjově (Zázvorka 2018).
Metodika
V letech 2015–2017 jsme provedli fl oristický průzkum na vybraných úsecích většiny dálnic v České
republice. Na vytipovaných místech jsme zaznamenali pokud možno všechny druhy vyskytující se v 30–
60 cm širokém zasoleném či ruderalizovaném pásu podél krajnice. Na lokalitě byl proveden průzkum na
úseku 200–800 m dlouhém v závislosti na homogenitě vegetace. Kromě toho jsme prováděli namátkové
neúplné průzkumy za účelem zjištění přítomnosti jiných mapovaných druhů (Spergularia marina,
Dittrichia graveolens aj.).
Fytocenologické snímky jsme zaznamenali v úzké linii podél krajnice v místě výskytu druhu. Pokryvnosti
jednotlivých druhů byly stanoveny podle Braun-Blanquetovy stupnice (Braun-Blanquet 1965).
Lokality jsou uspořádány od jihu k severu podle jednotlivých dálnic, přiřazeny k jednotkám fytogeo-
grafi ckého členění České republiky (Skalický 1988) a zařazeny do čtvrtin (kvadrantů) základních polí
středoevropského síťového mapování (Slavík 1971). Zápis zeměpisných souřadnic je v systému WGS-
84. Herbářové doklady jsou uloženy v herbáři Moravského zemského muzea v Brně (BRNM), Katedry
botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (OL) a Národního muzea v Praze
(PR). Historické lokality jsme převzali z literatury (Zázvorka in Kaplan et al. 2015). Mapa byla vytvořena
v programu QGIS.
Výsledky
Na dálnicích na Moravě jsme zachytili bodloplev hroznatý na třech místech, která
jsou přehledně znázorněna na mapě (obr. 2). První lokalita se nachází na dálnici D2
Zprávy 53-1.indb 3Zprávy 53-1.indb 3 6. 8. 2018 12:11:466. 8. 2018 12:11:46
4 Kocián et al.: Tragus racemosus na dálnicích ČR
(55,5–55,0 km ve směru na Brno) u Lanžhota, další na dálnici D35 (294,0–294,5 km ve
směru na Ostravu) u Dolního Újezdu a poslední na dálnici D1 (344,0–344,5 km ve směru
na Ostravu) u Bravantic. Lokality leží v nadmořské výšce od 164 do 280 m. V Čechách
jsme tento druh nezaznamenali.
Dálnice D2
18a. Dyjsko-svratecký úval, 7267d, Lanžhot (distr. Břeclav): dálnice D2 [350 m] JJV od mostu silnice na
Kostice, středový dělící pruh, 48°43‘55,5“N, 16°58‘44,1“E ± 10 m, 164 m n. m., 3 ex. (25. 8. 2016
leg. M. Ducháček & P. Kúr, PR 870924).
[10 × 1 m, 25. 8. 2016 P. Kúr. – E1 (50 %): Elymus repens 3, Plantago lanceolata 2, Achillea
millefolium agg. +, Artemisia vulgaris +, Convolvulus arvensis +, Lolium perenne +, Setaria pumila
+, Tripleurospermum inodorum +, Amaranthus sp. r, Anchusa offi cinalis r, Atriplex tatarica r, Cheno-
podium album agg. r, Conyza canadensis r, Echinochloa crus-galli r, Erodium cicutarium r, Festuca
rubra agg. r, Malva sylvestris r, Polygonum aviculare agg. r, Rumex crispus r, Setaria viridis r, Tragus
racemosus r. – E0 (0 %): bez mechorostů.]
18a. Dyjsko-svratecký úval, 7267d, Lanžhot (distr. Břeclav): dálnice D2 [340 m] JJV od mostu silnice na
Kostice, okraj vozovky ve směru na Brno, 48°43‘56,1“N, 16°58‘44,4“E ± 10 m, 165 m n. m., 1 ex.
(25. 8. 2016 leg. M. Ducháček & P. Kúr, BRNM, PR 870957).
Obr. 2. – Současné (plné červené body – na dálnicích, prázdný červený bod – na železnici) a historické
rozšíření (modré body) bodloplevu hroznatého (Tragus racemosus) v České republice na mapě se zvýraz-
něnou základní silniční sítí (dálnice a silnice 1. třídy).
Fig. 2. – Current (full red circles – along motorway, empty red circle – along railway) and historical distri-
bution (blue circles) of Tragus racemosus in the Czech Republic in map of basic road network (motorways
and Class 1 roads) highlighted.
Zprávy 53-1.indb 4Zprávy 53-1.indb 4 6. 8. 2018 12:11:466. 8. 2018 12:11:46
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 5
[20 × 0,5 m, 25. 8. 2016 P. Kúr. – E1 (75 %): Elymus repens 3, Polygonum aviculare agg. 3,
Calamagrostis epigejos 2, Potentilla reptans 1, Setaria pumila 1, Tragus racemosus 1, Achillea mille-
folium agg. +, Arrhenatherum elatius +, Atriplex tatarica +, Chenopodium album agg. +, Cichorium
intybus +, Cirsium arvense +, Convolvulus arvensis +, Leontodon autumnalis +, Lolium perenne +,
Sonchus oleraceus +, Taraxacum sp. +, Tripleurospermum inodorum +, Ambrosia artemisiifolia r,
Artemisia vulgaris r, Daucus carota r, Digitaria sanguinalis var. pectiniformis r, Digitaria sanguinalis
var. sanguinalis r, Festuca rubra agg. r, Helianthus annuus r, Lactuca serriola r, Melilotus offi cinalis r,
Pastinaca sativa r, Plantago lanceolata r, Puccinellia distans r, Silene latifolia subsp. alba r. – E0
(0 %): bez mechorostů.]
Dálnice D35
76b. Tršická pahorkatina, 6471c, Dolní Újezd (distr. Přerov): dálnice D35, štěrkovitý okraj vozov-
ky ve směru na Lipník nad Bečvou, 120 m VJV od mostu silnice na Bohuslávky, 49°32‘56,9“N,
17°32‘52,1“E ± 10 m, 290 m n. m., 1 ex. (obr. 1), další rostlina asi 150 m VJV odsud (13. 9. 2017 leg.
M. Ducháček & P. Kúr, PR 896597; 8. 10. 2017 leg. P. Kocián, OL).
[10 × 1 m, 13. 9. 2017 P. Kúr (obr. 1). – E1 (45 %): Digitaria sanguinalis var. sanguinalis 2, Erag-
rostis minor 2, Portulaca oleracea 2, Amaranthus sp. +, Erodium cicutarium +, Festuca rubra agg. +,
Lactuca serriola +, Polygonum aviculare agg. +, Sonchus oleraceus +, Taraxacum sp. +, Achillea mi-
llefolium agg. r, Atriplex micrantha r, Atriplex patula r, Atriplex tatarica r, Chenopodium album agg.
r, Conyza canadensis r, Echinochloa crus-galli r, Plantago lanceolata r, Puccinellia distans r, Senecio
viscosus r, Senecio vulgaris r, Tragopogon dubius r, Tragus racemosus r. – E0 (1 %): neanalyzováno.]
Lokalita je na hranicích fytogeografi ckých podokresů 76b. Tršická pahorkatina a 75. Jesenické
podhůří.
Dálnice D1
74b. Opavská pahorkatina, 6274b, Bravantice (distr. Nový Jičín): dálnice D1, 344,0–344,5 km, směr Ost-
rava, krajnice, asi 1,8 km SV od kostela sv. Valentina, 49°46‘15,4“N 18°5‘46,4“E, 280 m n. m., 1 ex.
(7. 10. 2017 leg. P. Kocián, OL).
[5 × 0,5 m, 7. 10. 2017 P. Kocián. – E1 (45 %): Dittrichia graveolens 2, Setaria pumila 1, Sper-
gularia marina 1, Digitaria sanguinalis var. sanguinalis +, Eragrostis minor +, Lactuca serriola
+, Achillea millefolium agg. r, Amaranthus sp. r, Artemisia vulgaris r, Atriplex micrantha r, Bassia
scoparia r, Chenopodium album agg. r, Conyza canadensis r, Echinochloa crus-galli r, Plantago lan-
ceolata r, Polygonum aviculare agg. r, Tragus racemosus r. – E0 (1 %): neanalyzováno.]
Diskuse
Viatické migraci rostlin nebyla v České republice v posledních desetiletích věnována
dostatečná pozornost (cf. Kocián 2014a). V posledních letech se však této migraci rost-
lin zejména na dálnicích České republiky věnují intenzivněji autoři tohoto příspěvku.
Z množství zatím nezpracovaného materiálu již byly publikovány některé nové a zajíma-
vé výskyty druhů, které dosud unikaly (nejen na silnicích) pozornosti. Příkladem viaticky
se šířících druhů na českých dálnicích (někdy nazývaných „dálniční druhy“) jsou mj. ku-
řinka obroubená (Spergularia media, Kocián 2015), kuřinka solná (Spergularia marina,
Ducháček & Kúr in Kaplan et al. 2016), lebeda různosemenná (Atriplex micrantha, Ko-
cián 2014a), limonka Gmelinova (Limonium gmelini, Kocián et al. 2016), lžičník dánský
Zprávy 53-1.indb 5Zprávy 53-1.indb 5 6. 8. 2018 12:11:476. 8. 2018 12:11:47
6 Kocián et al.: Tragus racemosus na dálnicích ČR
(Cochlearia danica, Ducháček et al. 2017), oman smradlavý (Dittrichia graveolens, Raa-
be 2009, Kocián 2014a), pelyněk Tournefortův (Artemisia tournefortiana, Kocián 2014b)
nebo starček úzkolistý (Senecio inaequidens, Kocián 2014c). Z našich dosud nepubliko-
vaných dat vyplývá, že se na dálnicích České republiky šíří také další druhy, například
jitrocel vraní nožka (Plantago coronopus), jitrocel přímořský (Plantago maritima), sol-
nička slanomilná (Suaeda salsa) nebo zástupci jednoletých a víceletých trav například ro-
sička krvavá (Digitaria sanguinalis), zblochanec oddálený (Puccinellia distans), ječmen
hřívnatý (Hordeum jubatum) nebo některé druhy rodu milička (Eragrostis spp.).
V dostupné středo- a západoevropské literatuře lze nalézt pouze sporadické zmínky
o nálezech bodloplevu hroznatého na silnicích. Tak například Groom (2017) zmiňuje vý-
skyt ve středovém pásu francouzské dálnice A1 severně od Paříže nebo Molnár & Juhász
(2016) zaznamenávají bodloplev na silnicích nižších tříd v severovýchodním Maďarsku.
Proto byly nálezy bodloplevu hroznatého na moravských dálnicích pro nás překvapivé,
i když patrně nikoliv neočekávatelné.
Na lokalitách jsme druh zaznamenali v asi 50 cm široké zóně řídké vegetace podél
krajnice. Ačkoliv se jedná o krajnice dálnic, kde bychom mohli předpokládat zvýšený
výskyt halofytů vlivem používání soli v zimním období, na místech výskytu bodloplevu
jsme zaznamenali pouze ojedinělé rostliny lebedy různosemenné (Atriplex micrantha)
a zblochance oddáleného (Puccinellia distans), které jsou dnes na dálnicích hojně roz-
šířené. Převažovaly běžné jednoleté ruderální druhy, do kterých prorůstaly některé vy-
trvalé trávy (např. Festuca rubra, Elymus repens). Na dálnici D2 u Lanžhota druh rostl
v hlinito-štěrkovitém substrátu, na dálnici D35 a D1 v téměř holém štěrku. Na uvedených
místech zřejmě v nedávné době proběhla rekonstrukce, při které došlo k výměně substrátu
ve středovém pruhu a na krajnici. Výskyt druhu na těchto konkrétních místech nebude
patrně dlouhodobý. Lze totiž předpokládat, že krajnice bude postupně zarůstat vytrvalými
druhy trav a bodloplev buď vyhyne, nebo se bude stěhovat na jiná disturbovaná místa. Na
druhou stranu bývají místa pod svodidly občas ošetřena herbicidy, které mohou zamezit
zarůstání vytrvalými druhy.
Bodloplev hroznatý je velmi dobře přizpůsoben zoochornímu šíření díky háčkovitým
osténkům na horní plevě (Schweickerdt 1941, Conert 1998). Tato vlastnost mu umožňuje
se zachytit i na různých částech automobilů. Poměrně dobré šance šíření má nejspíš také
při pravidelné údržbě dálnic (sečení trávníků u krajnice, různé opravy). Možné je dokonce
šíření samotnými pracovníky na oděvu nebo na obuvi.
Tradiční otázkou zůstává, odkud se bodloplev hroznatý na naše území rozšířil. K dis-
pozici jsou (ostatně jako u jiných výše zmíněných „dálničních druhů“) jen nepřímé indi-
cie, z nichž můžeme dovozovat případné hypotézy. Z geografi ckého a prostorového roz-
místění dosud známých lokalit bodloplevu hroznatého na moravských dálnicích D2, D35
a D1 (obr. 2), můžeme dovodit, že diaspory byly s největší pravděpodobností zavlečeny
automobilovou (nákladní nebo osobní) dopravou z jihovýchodu směřující do vnitrozemí
České republiky, nebo tranzitně západním (směr Praha a dále Německo) nebo severový-
chodním směrem (směr Ostrava a dále Polsko). Ostatně nebyl by to ojedinělý případ, kdy
Zprávy 53-1.indb 6Zprávy 53-1.indb 6 6. 8. 2018 12:11:486. 8. 2018 12:11:48
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 7
se rostliny na naše území šíří automobilovou dopravou z jihovýchodní Evropy. Nedáv-
no zaznamenané nálezy kuřinky obroubené nebo limonky Gmelinovy (cf. Kocián 2015,
Kocián et al. 2016) na obdobných úsecích moravské dálniční sítě tomu mohou nasvěd-
čovat a můžeme tak hovořit o tzv. panonské viatické cestě. Vedle agestochorního šíření
automobilovou dopravou však není vyloučeno i zavlečení se štěrkem či jiným sypkým
materiálem při stavebních úpravách krajnic dálniční sítě.
Závěr
Nepůvodní bodloplev hroznatý byl na území České republiky znovu nalezen po sedm-
desáti letech během mapování dálniční fl óry na dálnicích na Moravě. Na rozdíl od histo-
rického rozšíření, které bylo soustředěné na několik míst na jihu Moravy, byl v minulých
dvou letech druh zaznamenán na dálniční síti, kam byl zavlečen s největší pravděpodob-
ností automobilovou dopravou. Na rozdíl od některých snadno pozorovatelných „dál-
ničních druhů“, jako například Senecio inaequidens, Dittrichia graveolens, nelze výskyt
bodloplevu úspěšně zaznamenat z jedoucího automobilu, takže tento druh dosud byl a
patrně i bude přehlížen. Lze předpokládat další nálezy na různých místech dálniční sítě v
České republice, především v termofytiku.
Poděkování
Předložená práce vznikla za fi nanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního fi nanco-
vání dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Národní muzeum (DKRVO 2018/10,
00023272).
Literatura
Anton A. M. (1981): The genus Tragus (Gramineae). – Kew Bull. 36: 55–61.
Brandes D. (1989): Die Adventivfl ora der Stadt Salzgitter. – Naturschutz-Nachrichten 1: 73–88.
Braun-Blanquet J. (1965): Plant sociology, the study of plants communities. – Hafner, London.
Conert H. J. [ed.] (1998): Gustav Hegi, Illustrierte Flora von Mitteleuropa. Ed. 3. Vol. 1/3. Spermatophyta:
Angiospermae: Monocotyledones 1/2. Poaceae (Echte Gräser oder Süßgräser). – Parey Buchverlag,
Berlin.
Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. –
Preslia 84: 647–811.
Diran R. (2016): (230) Tragus racemosus. – In: Fischer M. A. & Niklfeld H. [eds], Floristische Neufunde
(170–235), Neilreichia 8: 227–232.
Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. 2. díl. – Academia, Praha.
Ducháček M., Batoušek P., Brabec J., Kúr P. & Višňák R. (2017): Lžičník dánský (Cochlearia danica) –
nový zavlečený druh pro Českou republiku. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 52: 1–8.
Eliáš P. (1982): Tribulo-Tragetum a Hibisco-Eragrostietum na Slovensku. – Biológia (Bratislava) 37:
99–101.
Eliáš P. jun., Dítě D., Kliment J., Hrivnák R. & Feráková V. (2015): Red list of ferns and fl owering plants
of Slovakia, 5th edition (October 2014). – Biologia 70: 218–228.
Zprávy 53-1.indb 7Zprávy 53-1.indb 7 6. 8. 2018 12:11:486. 8. 2018 12:11:48
8 Kocián et al.: Tragus racemosus na dálnicích ČR
Eliáš P. ml., Király G., Košťál J. & Vadel Ľ. (2017): Zaujímavé nálezy vzácnych a ohrozených druhov
kvitnúcich rastlín na južnom Slovensku. – Bull. Slov. Bot. Spoločn. 39: 161–171.
Fischer M. A., Oswald K. & Adler W. [eds] (2008): Exkursionsfl ora für Österreich, Liechtenstein und
Südtirol. Ed. 3. – Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz.
Formánek E. (1887): Květena Moravy a rakouského Slezska. Vol. 1. – Brno.
Groom Q. (2017): Tragus racemosus. – In: Manual of the Alien Plants of Belgium. – URL:
http://alienplantsbelgium.be/content/tragus-racemosus (navštíveno 30. 10. 2017).
Jäger E. J. [ed.] (2011): Rothmaler. Exkursionsfl ora von Deutschland, Gefäßpfl anzen: Grundband. Ed. 20.
– Spektrum, München.
Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Bureš P., Zázvorka J., Hroudová Z., Ducháček M., Grulich V.,
Řepka R., Dančák M., Prančl J., Šumberová K., Wild J. & Trávníček B. (2015): Distributions of
vascular plants in the Czech Republic. Part 1. – Preslia 87: 417–500.
Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Zázvorka J., Grulich V., Řepka R., Prančl J.,
Ducháček M., Kúr P., Šumberová K. & Brůna J. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech
Republic. Part 2. – Preslia 88: 229–322.
Kocián P. (2014a): Nezpozorované a rychlé šíření lebedy různosemenné (Atriplex micrantha) a omanu
smradlavého (Dittrichia graveolens) na dálnicích Moravy a Slezska (Česká republika). – Acta Mus.
Beskid. 6: 27–47.
Kocián P. (2014b): Pelyněk Tournefortův (Artemisia tournefortiana) – dálniční druh na území České
republiky? – Acta Carp. Occ. 5: 56–60.
Kocián P. (2014c): První nálezy invazního starčku úzkolistého (Senecio inaequidens) na dálnicích
a rychlostních silnicích Moravy a Slezska (Česká republika). – Acta Carp. Occ. 5: 46–55.
Kocián P. (2015): Novelties in the roadside fl ora of Moravia and Silesia (Czech Republic) – 1. Spergularia
media. – Acta Mus. Siles. Sci. Natur. 64: 265–269.
Kocián P., Danihelka J., Lengyel A., Chrtek J. jun., Ducháček M. & Kúr P. (2016): Limonka Gmelinova
(Limonium gmelinii) na dálnicích České republiky. – Acta Rer. Natur. 19: 1–6.
Marhold K. & Hindák F. [eds] (1998): Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska. – Veda, Bratislava.
Molnár C. & Juhász M. (2016): Az alacsony libatop (Chenopodium pumilio R.Br.) Zuglóban és új adatok
Északkelet-Magyarország idegenhonos fajainak elterjedéséhez. – Kitaibelia 21: 221–226.
Muhr R. (2006): Einige mediterrane Pfl anzen in München. – Ber. Bayer. Bot. Ges. 76: 269–271.
Podpěra J. (1927): Květena Moravy ve vztazích systematických a geobotanických. Vol. 6/2. – Pr. Morav.
Přírod. Společ. Brno 2 (1925): 271–782.
Polívka F. (1902): Názorná květena zemí koruny české. Svazek IV. – Olomouc.
Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová
L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd
edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84: 155–255.
Raabe U. (2009): Dittrichia graveolens (L.) Greuter. – In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds], Additamenta ad
fl oram Reipublicae Bohemicae. VIII., Zprávy Čes. Bot. Společ. 44: 235–238.
Schmidt D. (2012): Bugás tövisperje (Tragus racemosus). – In: Csiszár Á. [ed.], Inváziós növényfajok
Magyarországon, p. 335–340, Nyugat-magyarországi Egyetem Kiadó, Sopron.
Schmidt D. & Király G. (2016): A gyorsforgalmi úthálózat szerepe egyes növényfajok terjedésében. –
In: Barina Z., Buczkó K., Lőkös L., Papp B., Pifkó D. & Szurdoki E. [eds], XI. Aktuális fl óra- és
vegetációkutatás a Kárpát-medencében. Előadások és poszterek összefoglalói, p. 108–109, Magyar
Természettudományi Múzeum, Budapest.
Schweickerdt H. G. (1941): Studies on the genus Tragus A. Haller in South Africa. – Ann. Natal Mus. 10:
14–45.
Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografi cké členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České
socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha.
Zprávy 53-1.indb 8Zprávy 53-1.indb 8 6. 8. 2018 12:11:486. 8. 2018 12:11:48
Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 53: 1–9, 2018 9
Slavík B. (1971): Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografi ckému atlasu
ČSR. – Zprávy Čs. Bot. Společ. 6: 55–62.
Tutin I. G. (1980): Tragus Haller. – In: Tutin I. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D.M., Valentine D.
H., Walter S. M. & Webb D. A. [eds], Flora Europaea 5: 260, Cambridge University Press, Cambridge.
Urbisz A. & Węgrzynek B. (2007): Tragus racemosus (Poaceae) – nowy efemerofi t dla fl ory Polski. –
Fragm. Florist. Geobot. Polon., Suppl. 9: 19–22.
Zázvorka J. (2018): Tragus racemosus (L.) All. – In: Lustyk P. & Doležal J. [eds], Additamenta ad fl oram
Reipublicae Bohemicae. XVI., Zprávy Čes. Bot. Společ. 53: 105–106.
Došlo dne 24. 4. 2018
Zprávy 53-1.indb 9Zprávy 53-1.indb 9 6. 8. 2018 12:11:486. 8. 2018 12:11:48
