Měkkýši a mravenci rudního odkaliště ve Chvaleticích

Abstract

Abstrakt: Rudní odkaliště ve Chvaleticích se nachází ve východních Čechách nedaleko Pardubic ve výšce asi 179 m n. m. a zaujímá plochu přibližně 30 ha. Od roku 1952, se zde ukládal specifický toxický substrát s vysokou akumulací těžkých kovů (mangan, železo, zinek, sulfidy) ze zpracování pyritové rudy, bohaté na síru a fenoly. K ukončení ukládání materiálu došlo v roce 1975. Předmětem výzkumu je zjištění druhového spektra měkkýšů a mravenců, kteří se vyskytují na odkališti ve Chvaleticích. Na základě různorodosti prostředí bylo odkaliště rozděleno na devět biotopů podle převažující vegetace. Mravenci byli sbírání přímým sběrem, měkkýši přímým sběrem a pomocí prosevů hrabanky. Bylo nalezeno celkem 24 druhů mravenců a 18 druhů měkkýšů. Nejvyšší počet druhů mravenců byl zaznamenán v lesích (17 a 18), nejméně na plochách s minimem vegetace a v rákosině (pět až osm). Zdaleka nejvíce druhů měkkýšů (14) žije na louce s navezeným substrátem. Mezi šesti až osmi druhy bylo nalezeno v lesních biotopech, zatímco na obnažených substrátech a v rákosině je množství druhů i jedinců minimální. Z hlediska druhové bohatosti reagují obě skupiny podobně, zřejmě ale každá z částečně odlišých důvodů. Pro měkkýše se zdá být limitující především toxický substrát, zatímco mravenci jsou závislí na množství úkrytů.

Full text

Mìkkýši a mravenci rudního odkalištì ve Chvaleticích
Tereza Kosová & Markéta Dvoøáèková
Pøírodovìdecká fakulta, Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové
Úvod
Rudní odkalištì ve Chvaleticích se nachází ve východních Èechách nedaleko Pardubic. Zaujímá plochu pøibližnì 40 ha,
k ukonèení navážení materiálu došlo v roce 1975. Ukládal se zde specifický toxický substrát s vysokou akumulací tìžkých kovù
(mangan, železo, zinek, sulfidy) ze zpracování pyritové rudy, bohaté na síru a fenoly. Prostor byl ponechán pøirozené sukcesi
a iv souèasnosti se zde vyskytují spontánní plochy zcela bez vegetace (Davidová-Vilímová 2004).
Závìr
Z hlediska druhové bohatosti reagují obì skupiny podobnì, zøejmì ale každá z èásteènì
odlišných dùvodù. Pro mìkkýše se zdá být limitující pøedevším toxický substrát, zatímco
mravenci jsou závislí na množství úkrytù.
Výsledky
Mravenci (celkem 24 druhù)
- nejvíce druhù (18 a 17) v lesích s pùvodním substrátem
(bez navážky)
Mìkkýši (celkem 18 druhù)
- nejvíce druhù (14) na louce s navezeným substrátem
a v lesích (7 a 6)
Metodika
Prostor odkalištì byl rozdìlen do devíti biotopù. Sbìr dat
probíhal od jara do podzimu 2013 formou pøímého sbìru
(mravenci i mìkkýši) a hrabankových prosevù (mìkkýši).
0
2
4
6
8
1 0
1 2
1 4
1 6
1 8
2 0
è . 1 è . 2 è . 3 è . 4 è . 5 è . 6 è . 7 è . 8 è . 9
poèet
druhù
biotopy
mìkkýši mravenci
Druh
1.
Camponotus ligniperda (Latreille, 1802)
2. Dolichoderus quadripunctatus (Linnaeus, 1771)
3. Formica cunicularia (Latreille, 1798)
4. Formica fusca (Linnaeus, 1758)
5. Formica pratensis (Retzius, 1783)
6. Formica rufibarbis (Fabricius, 1793)
7. Formica sanguinea (Latreille, 1798)
8. Lasius flavus (Fabricius, 1782)
9. Lasius niger (Linnaeus, 1758)
10. Lasius platythorax (Seifert, 1991)
11. Lasius umbratus (Nylander, 1846)
12. Leptothorax acervorum (Fabricius, 1793)
13. Leptothorax gredleri (Mayr, 1855)
14. Leptothorax muscorum (Nylander, 1846)
15. Myrmica curvithorax (Bondroit, 1920)
16. Myrmica rubra (Linnaeus, 1758)
17. Myrmica ruginodis (Nylander, 1846)
18. Myrmica rugulosa (Nylander, 1849)
19. Myrmica sabuleti (Meinert, 1861)
20. Myrmica scabrinodis (Nylander, 1846)
21. Myrmica schencki (Viereck, 1903, Emery 1895)
22. Solenopsis fugax (Latreille, 1798)
23. Temnothorax crassispinus (Karavajev, 1926)
24. Tetramorium sp. (Mayr, 1855)
MRAVENCI
è. 1 - rákosina è. 4 - tøtinová louka è. 7 - topolovo-bøezový les s chrasticí
è. 2 - kameništì è. 5 - obnažené substráty è. 8 - bøezovo-akátový les s navážkou
è. 3 - kamenný val è. 6 - bøízky s rozvolnìnou vegetací è. 9 - bøezovo-topolo-akátový les bez navážky
Druh
1.
Aegopinella sp. (Lindholm, 1927)
2. Alinda biplicata (Montagu, 1803)
3. Cepaea hortensis (O. F. Müller, 1774)
4. Cochlicopa lubrica (O. F. Müller, 1774)
5. Fruticicola fruticum (O. F. Müller, 1774)
6. Helix pomatia (Linnaeus, 1758)
7. Monachoides incarnatus (O. F. Müller, 1774)
8. Perpolita hammonis (Ström, 1765)
9. Punctum pygmaeum (Draparnaud, 1801)
10. Trochulus cf. hispidus (Linnaeus, 1758)
11. Urticicola umbrosus (C. Pfeiffer, 1828)
12. Vallonia excentrica (Sterki, 1893)
13. Vallonia pulchella (O. F. Müller, 1774)
14. Vallonia sp. (Risso, 1826)
15. Vertigo pygmaea (Draparnaud, 1801)
16. Vitrina pellucida (O. F. Müller, 1774)
17. Viviparus viviparus (Linnaeus, 1758)
18. Zonitoides nitidus (O. F. Müller, 1774)
MÌKKÝŠI
Zdroje: Davidová-Vilímová J. 2004: Comparison of insect biodiverzity after colonization of two different type sof industrila deposits. – In: Kováø P. (ed.): Natural Recovery of Human-Made Deposits in Landscape (Biotic Interactions and Ore/Ash-Slag
Artificial Ecosystems). Academia, Praha, 300-310 pp. Ložek V. 1956: Klíè èeskoslovenských mìkkýšù. Bratislava, 425 pp. Seifert B. 2007: Die Ameisen Mittel- und Nordeuropas. Lutra Verlags- und Vertriebsgesellschaft, Tauer, 368 pp.