Obraz Karla Klostermanna v české (literární) historiografii / Reflection of Karel Klostermann in Czech (literary) historiography

Article (PDF Available) · July 2017with 213 Reads
Cite this publication
Abstract
The article deals with the problem of representation of an author Karel Klostermann (1848–1923) and his novels in Czech literary-historical handbooks, editorial prefaces, and encyclopedias. The article exposes the way in which Czech literary historiography works with the myth of Karel Klostermann as a documentarist of the ‘old Bohemian Forest’ (Šumava in Czech). An analysis of the above three distinct text types reveals that Klostermannʼs central topic — an unprecedented windstorm that had terminated the ‘original Bohemian Forest’ — is mostly seen not as a motive but as the fact (as well as in the recent discourse on Bohemian Forest National Park). However, the concepts of ‘monumental and naturally stable forest’ or ‘sudden epochal break’ were paradoxically known only from the novels of Karel Klostermann, who worked with them inconsistently. The article shows that Czech literary historiography does not deal with Klostermann’s fiction critically but rather replicates common stereotypes and dominant narrative about the past of the Bohemian Forest.
ObrazKarlaKlostermanna
včeskéliterárníhistoriografii
MichalHořejší
ÚstavprojazykčeskýAVČRvvi
mhorejsiujccascz
RÉSUMÉ
Reflection of Karel Klostermann in Czech (literary) historiography
e article deals with the problem of representation of an author Karel Klostermann (1848–1923) and
his novels in Czech literary-historical handbooks, editorial prefaces, and encyclopedias. e article
exposes the way in which Czech literary historiography works with the myth of Karel Klostermann
as adocumentarist of the ‘old Bohemian Forest’ (Šumava in Czech). An analysis of the above three
distinct text types reveals that Klostermanns central topic— an unprecedented windstorm that had
terminated the ‘original Bohemian Forest’— is mostly seen not as amotive but as the fact (as well as
in the recent discourse on Bohemian Forest National Park). However, the concepts of ‘monumental
and naturally stable forest’ or ‘sudden epochal break’ were paradoxically known only from the nov-
els of Karel Klostermann, who worked with them inconsistently. e article shows that Czech liter-
ary historiography does not deal with Klostermann’s fiction critically but rather replicates common
stereotypes and dominant narrative about the past of the Bohemian Forest.
KLÍČOVÁSLOVA/KEYWORDS
Šumava; Karel Klostermann; literární historiografie; narativ; stereotyp; diskurz / Bohemian Forest;
Karel Klostermann; literary historiography; narrative; stereotype; discourse.
Během svého výzkumu zaměřeného na kritickou analýzu mediálního diskurzu
oNárodním parku Šumava soustavně narážím na motiv „staré“, „minulé“ nebo „pů-
vodní“ Šumavy. Srov.např.: „Kdo zná historické pohlednice ze staré Šumavy, tak
vidí pasoucí se krávy na úpatí Luzného“ (Schubert 2004) nebo: „Takový les byl ipů-
vodní Šumavou před její kolonizací, zejména zdruhé poloviny 18. století. Uvědomme
si, co to dnes vlastně vNPŠ chráníme“ (Eybert 2007). Jedná se omotiv, který odpo-
vídá sdílenému stereotypu přirozené kvality tradičního aneměnného (srov.Halb-
wachs 2009, s.185 an.) atvoří též základnu pro univerzální topos (Wodaková—
Reisigl 2009, s.110) či komunikační strategii spočívající vhodnocení dějů dneška
1 Podtržením zvýraznil M. H., tak idále.
2 Pojem stereotyp zde užívám neutrálně, ve významu „opakující se tvrzení či schéma“.
OPEN
ACCESS
MICHALHOŘEJŠÍ 
prizmatem dějů historických. Sama představa „minulé Šumavy“ je však problema-
tická— nejen proto, že Šumava je prostorem vymezovaným velmi nejednoznačně,
což umožňuje například úspěšně tvrdit, že její území bylo historicky hustě osídleno,
stejně jako to, že se jedná ooblast odnepaměti přírodní (srov.Hořejší 2016a), ale také
proto, že koncept minulosti jakožto kvalitativně homogenního kontinua, které před-
cházelo našemu „teď“, není zpodstaty ničím samozřejmým. Je přitom příznačné, že
vpřípadě Šumavy se tato strategie téměř vůbec neopírá oprameny, nýbrž jen osdí-
lené povědomí: Srov.např.: „Národní park Šumava je typickou chráněnou oblastí
ve střední Evropě, kde se již nezachovaly původní lesy jako vUSA nebo Kanadě—
pouze asi třináct procent jeho území ovlivnila lidská činnost jen velmi málo. Zdejší
převážně smrkové monokultury vznikly péčí lesníků vminulých staletích. Po vel-
kých větrných kalamitách kolem roku 1870 bylo území parku zalesněno výhradně
smrkem, který se hospodářsky využíval“ (Rippelová— Jirsa 2007). Příčinou tohoto
jevu je kromě samotné povahy žánru (srov.Fairclough 2003, s.65 an.) adiskurzu ze-
jména skutečný nedostatek relevantních apřitom známých textů, oněž by se dala
tvrzení ohistorickém vývoji (přírodního prostředí) regionu přesvědčivě opřít. Jedi-
ným pramenem, na nějž mediální texty oNárodním parku Šumava odkazují, tak zů-
stává dílo spisovatele Karla Klostermanna, které přináší ucelený obraz vývoje „Šu-
mavy“ od sklonku šedesátých let 19. století až do počátku století dvacátého. Děje se
tak nejen navzdory tomu, že Klostermann ve svých románech apovídkách zobrazuje
pouze nerozsáhlou příhraniční oblast západní Šumavy, autorovy texty také vyka-
zují na úrovni popisu prostředí výrazné nesrovnalosti podřízené logice jeho fikčního
světa. Klostermannovu beletrii proto za spolehlivý pramen považovat nelze (viz Ho-
řejší 2015a, 2015b, 2015c, 2016b).
Ve svých úvahách opůvodu apříčinách Klostermannovy silné pozice vdiskurzu
oŠumavě jsem dospěl knásledující otázce: Může se na povaze této pozice, která se
prokazatelně opírá ofalešnou interpretaci uměleckých textů, podílet (česká) literární
historiografie? Abych na svou otázku uspokojivě odpověděl, rozhodl jsem se popsat,
jakým způsobem se vztahem Klostermannovy beletrie kjejí předloze nakládají ty
výstupy literárněvědného rámce, jež potenciálně zasahují široké čtenářské spekt-
rum. Pro tento popis jsem vybral následující okruhy: a) všeobecné literárněhisto-
rické příručky, b) předmluvy adoslovy ke Klostermannovým šumavským textům.
Jako referenční materiál pak c) všeobecné encyklopedie. Záměrně jsem nepracoval
se studiemi publikovanými vodborných časopisech, považuji totiž jejich žánr vmno-
hých ohledech za nezávislý na dominantním diskurzu, který ze své povahy nemohou
formovat ani odrážet.
Soupis analyzovaných textů je uveden vTabulce 1.
3 Kargumentaci minulostí vdiskurzu oNárodním parku Šumava viz též Hořejší 2015d,
s.60.
4 Předpokládám, že vztah obou textových okruhů (veřejného aliterárněvědného-populari-
začního) je přirozeně reciproční, atedy že literárněhistorické příručky čtenáře nejen for-
mují, ale také do jisté míry naplňují jeho očekávání.
OPEN
ACCESS
 SLOVOASMYSL
Titul autor rok vydání
Literárněvědné příručky
Přehledné dějiny české literatury Arne Novák— J. V. Novák 
Slovník soudobých českých spisovatelů Jaroslav Kunc 
Dějiny české literatury kolektiv 
Český román sklonku . století Jaroslava Janáčková 
Čeští spisovatelé . století kolektiv 
Čeští spisovatelé deseti století Radko Šťastný 
Průvodce po dějinách české literatury kolektiv 
Čeští spisovatelé . apočátku . století kolektiv 
Literární toulky po Čechách Vladimír Kovářík 
Přehledné dějiny literatury kolektiv 
Lexikon české literatury kolektiv 
Česká literatura . století. Od Máchy kBřezinovi Jaroslava Janáčková 
Panorama české literatury kolektiv 
Slovník českých spisovatelů kolektiv 
Dějiny české literatury Hana Voisine-Jechová 
Česká literatura od počátku kdnešku kolektiv 
Příruční slovník české literatury Otakar Chaloupka 
Předmluvy / doslovy5
Črty ze Šumavy Marie Stunová 
Klostermann mládeži F. J. Čečetka 
Ze Šumavy aPošumaví Max Regal 
Vánice ajiné povídky Vítězslav Tichý 
Ze světa lesních samot Vítězslav Tichý 
Vráji šumavském Vítězslav Tichý 
Vráji šumavském Vítězslav Tichý 
Ze světa lesních samot Miroslav Šváb 
Vráji šumavském Karel Krejčí 
Robinson na Otavě ajiné příběhy ze Šumavy Vladimír Kovářík 
Ze světa lesních samot Marie Řepková 
Vráji šumavském Vítězslav Rzounek 
Ze světa lesních samot Václav Vaněk 
Ze světa lesních samot Václav Sklenář 
Vráji šumavském Václav Sklenář 
Encyklopedie
Ottův slovník naučný kolektiv 
Masarykův slovník naučný kolektiv 
Ottův slovník naučný nové doby kolektiv 
Příruční slovník naučný kolektiv 
Malý encyklopedický slovník kolektiv 
Ilustrovaný encyklopedický slovník kolektiv 
Malá československá encyklopedie kolektiv 
OPEN
ACCESS
MICHALHOŘEJŠÍ 
Titul autor rok vydání
Velký slovník naučný kolektiv 
Všeobecná encyklopedie kolektiv 
Universum— všeobecná encyklopedie kolektiv 
Wikipedia uživatelé 6
 ,analyzovaný materiál56
Ve zkoumaném materiálu jsem sledoval zejména a) postoj autora ke vztahu světa
Klostermannových próz krealitě Šumavy konce 19. století ab) řazení Klostermanna
kliterárnímu směru.
OBRAZKARLAKLOSTERMANNAAJEHODÍLA
VLITERÁRNĚHISTORICKÝCHPŘÍRUČKÁCH
Prvním okruhem textů, které mohou vytvářet nebo odrážet sdílenou představu opo-
zici Karla Klostermanna ajeho díla ve vztahu kzobrazované skutečnosti, jsou obecné
literárněhistorické příručky, které již svým uspořádáním, stylem apojetím počítají
sběžným neerudovaným čtenářem.
Arne Novák aJan Václav Novák, kteří vPřehledných dějinách české literatury (1913,
s.511–512) zmiňují Klostermanna vkapitole Realistické povídkářství ze života venkov-
ského lidu, hodnotí autorovo dílo jako „dekorativní“ a„nepostihující rázu lidového“
(tamtéž, s.512). Klostermanna podle nich ktomuto „nahrazování scházející etnické
rázovitosti konvenční romaneskní zajímavostí“ vedla „ztráta na původnosti“ (tamtéž,
s.498), kterou vdobě spisovatelovy tvorby vykazovala již velká část Pošumaví. Klos-
termann tedy vperspektivě Přehledných dějin žádným skutečným realistou není, ne-
boť mu chybí autentická předloha apřetrvává uněj zastaralá technika drobnokresby.
Příručka však také zmiňuje, že Klostermannova „líčení života sklářů, dřevařů…
stojí na pozadí „jmenovitě osudného roku 1870, lýkožroutové to katastrofy“ (tamtéž,
s.512). Pro Arne Nováka aJ. V. Nováka je tedy zjevně klíčovým kritériem „realistické
povídky“ původnost ajedinečnost jejího dějiště, stejně jako uměřenost zobrazovací
metody. Navzdory tomu, že příručka Klostermanna vroli etnologa (národopisce)
hodnotí jako neuspokojivého (nerealistického), specifické líčení přírodních dějů, na
něž ve většině Klostermannových šumavských děl narážím, přijímají autoři jako ob-
jektivní. Zacházejí zároveň skategorií původnosti askonceptem živelní katastrofy.
Poválečný Slovník soudobých českých spisovatelů (1945, s.371–375) považuje Klos-
termannovo dílo za „zosobnění celého kraje, památník lidu apřírody ihistorického
akulturního průvodce“. Spisovatel se „díval na lidi aviděl je takové, jací jsou“ a„vze-
leném šeru tajuplných koutů Šumavy viděl jak postavičky zbájí apohádek, tak zápas
5 Dále včlánku předmluvy idoslovy souhrnně označuji pouze jako „předmluvy“.
6 Viz <cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Klostermann> [3. 1. 2017; poslední editace stránky
6. 11. 2016].
7 Zde pravděpodobně ve významu „Šumava“.
OPEN
ACCESS
 SLOVOASMYSL
skutečných lidí shmotnou ačasto surovou přírodou oskývu denního chleba vstale-
tých lesích“ (tamtéž, s.371). Vcharakteristice románu Ze světa lesních samot pak slov-
ník uvádí, že „zde poprvé vylíčil autor onu proslulou živelní katastrofu, osmihodino-
vou vichřici vříjnu 1870, která zničila do základů trojí polesí ajíž vzápětí šla záplava
zhoubného kůrovce“; „nedlouhé pětiletí po působení ‚broučků‘ vpralese zkořenů
vyvrátilo starý život skromných lidí“ (tamtéž, s.372). Slovník soudobých českých spi-
sovatelů ve shodě se starší příručkou A. aJ. V. Novákových zachází skoncepty živelní
katastrofy, krásné přírody (staletých lesů) adějinného zlomu.
Dějiny české literatury (1961) charakterizují Klostermanna jako „autora knih ošu-
mavské přírodě aoživotě drobných obyvatel tamějších zapadlých vesnic“ ajeho ro-
mán Vráji šumavském jako „líčení důsledků velké přírodní katastrofy pro život hor-
ských obyvatel“ (s.419). Klostermann je zde hodnocen jako autor stendencí „uměle
zaplétat děj“ ase sklonem k„nevěrohodné motivaci“. Vichřice je vdějinách podávána
jako literární motiv, nikoli jako událost proběhnuvší mimo fikční svět, alze proto
tvrdit, že Klostermanna za autora dokumentu explicitně nepovažují. Samu vichřici
způsobující rozsáhlé polomy však příručka hodnotí jako katastrofu. Podobně jako
Dějiny české literatury se ke vztahu autora kreálné předloze nevyjadřuje také příručka
Čeští spisovatelé deseti století zpoloviny sedmdesátých let, která jen zdůrazňuje „kon-
venčně pojaté milostné historie“ (1974, s.108), kolem nichž Klostermann soustřeďuje
svá „líčení života sklářů, dřevařů apytláků“ (tamtéž).
Hrabákův Průvodce po dějinách české literatury zroku 1978 se svým tvrzením od
předchozích příruček odlišuje. Uvádí totiž, že spisovatel líčí šumavskou přírodu „tak-
řka ještě nedotčenou civilizací“ (s.324). Průvodce zřetelně naplňuje koncept, který
je vostatních příručkách přítomen jen nenápadně— pojímání Šumavy jakožto kva-
litativně ivývojově homogenního území. Hrabák však, atím se od většiny ostatních
žánrově spřízněných textů odklání, zachází s„Klostermannovou Šumavou“ jako
súzemím, které nebylo zasaženo „přírodní katastrofou“ akteré zároveň neprošlo
žádným dějinným zlomem.
Jinak se ke Klostermannově próze staví příručka Čeští spisovatelé 19. apočátku
20. století zroku 1982, která Klostermanna líčí jako spisovatele, vjehož románu Ze světa
lesních samot je „vrcholným projevem moci přírodních sil“ „zhoubná vichřice (která
r. 1870 skutečně zničila rozsáhlé plochy šumavského polesí)“ (s.134), po níž „zničil
v70. letech obrovské lesní rozlohy kůrovec“ (tamtéž, s.135). Příručka nepovažuje Klos-
termannovo dílo za přímo dokumentární, zdůrazňuje jen reálný základ jeho klíčových
motivů— velké vichřice akůrovcové gradace, jež hodnotí jako živelní katastrofu.
Přehledné dějiny české literatury zroku 1992 ve svém velice krátkém odstavci hod-
notí Karla Klostermanna jako spisovatele, jenž „zachytil život šumavských dřevo-
rubců, sklářů, vorařů apytláků“ (s.210). Nezaměřují se sice vůbec na relevanci Klos-
termannových přírodních popisů, ty, jež se věnují místnímu „životu“, však považují
za projev „zachycení“, atedy akt výsostně dokumentační.
Reprezentativní Lexikon české literatury (1985–2008) uvádí, že Klostermann „na
základě vlastních prožitků […] zachytil nejen vnější podobu kraje, ale též velký úsek
jeho historie aproces jeho vývoje od 60. let 19. století“ (1993, s.729). Téměř shodně
spříručkou Čeští spisovatelé 19. apočátku 20. století zroku 1982 formuluje lexikon „kru-
tou vichřici, která 1870 zničila obrovské plochy šumavského polesí“ jako „vrcholný
projev drtivé moci přírodních sil“ (tamtéž). Podobně uvádí ito, že „po vichřici zni-
OPEN
ACCESS
  • Article
    Full-text available
    This paper deals with a) the role of writer Karel Klostermann (1848‒1923) and his work in the protracted debate over approaches to the administration of the Bohemian Forest National Park (BFNP), and b) a description of intertextual relations between three sets of texts: Karel Klostermann’s fiction, discourse on Karel Klostermann/the image of Klostermann’s fiction, and discourse on the BFNP. The material analysed consists of evidence from an extensive corpus of media texts on the BFNP dated 1991‒2010, which use the life and work of Karel Klostermann as part of the argument data, both as quotations and simple references. This evidence is classified on the basis of the positions of the speakers and the motifs involved. The results of this analysis indicate not only that motifs from the discourse on Karel Klostermann have only to some extent crossed over into the discourse on the BFNP, depending in particular on the position of the speaker, but also that new motifs continue to cross over from fiction. However, it also reveals the nature of discourse on the BFNP, which is primarily determined by the dominant narrative of the unnatural character of the large-scale decline of mountain spruce trees.
  • Čeští spisovatelé deseti století. Státní pedagogické nakladatelství
    • Radko Šťastný
    Šťastný, Radko: Čeští spisovatelé deseti století. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1974.
  • Šumavské romány Klostermannovy
    • Karel Krejčí
    Krejčí, Karel: Šumavské romány Klostermannovy. In: Karel Klostermann: V ráji šumavském. Odeon, Praha 1972, s. 203–205.
  • Ze Šumavy a Pošumaví. Český deník
    • Max Regal
    Regal, Max: Doslov. In: Karel Klostermann: Ze Šumavy a Pošumaví. Český deník, Plzeň 1936, s. 71–72.
  • Ze světa lesních samot
    • Václav Sklenář
    Sklenář, Václav: Předmluva. In: Karel Klostermann: Ze světa lesních samot. Nakladatelství Dr. Radovan Rebstöck, Sušice 2003, s. 5–7.
  • Na okraj Klostermannova románu Ze světa lesních samot Ze světa lesních samot. Západočeské nakladatelství
    • Miloslav Šváb
    Šváb, Miloslav: Na okraj Klostermannova románu Ze světa lesních samot. In: Karel Klostermann: Ze světa lesních samot. Západočeské nakladatelství, Plzeň 1969, s. 209–226.
  • Ze světa lesních samot. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
    • Vítězslav Tichý
    Tichý, Vítězslav: Doslov. In: Karel Klostermann: Ze světa lesních samot. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1955b, s. 243–246.
  • Ze světa lesních samot
    • Vaněk
    • Václav
    • Komentář
    Vaněk, Václav: Komentář. In: Karel Klostermann: Ze světa lesních samot. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999 (Česká knižnice), s. 259–272
    • Iii Masarykův Slovník Naučný
    • Kn
    Masarykův slovník naučný, III. díl, H–Kn. Československý kompas, Praha 1927.
  • Article
    7. vyd., (v Melantrichu 1. vyd.) Pozn. Odkazy na lit. Jmenný rejstřík Obálka a vazba: Milan Hegar 35000 výt. Jedna ze stěžejních Masarykových prací, která svou myšlenkovou a názorovou podnětností je stále aktuální, třebaže od vzniku spisu nás dělí tři čtvrtiny století. Obdobně jako Ideály humanitní i jiná Masarykova díla představuje Českáotázka výrazný, filosoficky i historicky dobře fundovaný dokument, který pomáhá hlouběji se informovat o historických kořenech českého údělu. Hlavním smyslem výkladů, založených na hlubokém rozboru českého myšlení od dob obrozenských(Dobrovský, Kollár, Jungmann, Palacký, Havlíček), je přispět k osvojení si dějinného vědomí současného člověka v jeho úsilí o nové cesty naší národní společnosti.