No full-text available
To read the full-text of this research,
you can request a copy directly from the author.
Los procesos de la relación de ayuda / J. Madrid Soriano.
Abstract
Obra que compila las principales cuestiones que ocupan e interesan a los profesionales de la ayuda psicológica, explicados de manera clara y sistemática dirigidos a todos aquellos interesados en la relación de ayuda, aunque procedan de campos diversos de la psicología. El Modelo conjuntivo de ayuda, que aquí se presenta, se inscribe dentro de la Terapia integrativa cuya idea central es que la persona que pide ayuda tiene como mínimo dos problemas, cualitativamente diferentes: 1) El problema que le hace sufrir en la vida ordinaria y le impulsa a pedir ayuda y que es el motivo de consulta y 2) el problema relacional que le surge al tener que mostrarse necesitado e indefenso ante el Agente de ayuda. Ambos problemas son importantes para el modelo conjuntivo y propone elabrorar dos procesos de ayuda distintos, aunque relacionados entre sí: El proceso de encuentro personal y el proceso de resolución del problema objetivado.
... Finally, Madrid Soriano (2004) states that a helping relationship is one whose purpose is to facilitate the growth of the person's latent (or relatively latent) capacities in a problematic situation. At the very base of all is a positive view of personal capacities to grow and deal positively with their conflicts. ...
... The three positions of the authors mentioned above highlight the fundamental role played by both pedagogy and psychology as sciences contributing to the orientation towards "positivity," the helping relationship, and the active role attributed to the person asking for help. According to Madrid Soriano (2004), there is always a purpose in the helping relationship. The people who participate bring different elements and seek outcomes based on the mutual need to be accepted, appreciated, and meet their contingent needs within meeting vital needs. ...
... The helping relationship has four main phases. Madrid Soriano (2004) indicated that it is essential to note that it is difficult to define the exact moment when one phase ends and the next begins. Moreover, not all phases occur in a helping relationship. ...
The helping relationship represents the main scenario in which the educational counselor and tutor act to manage and successfully develop the dialogue with the disabled student-athlete in the university and the school. The dialogue occurring in this relation becomes a "helping interview." One of the prominent scholars who studied the helping interview in the framework of the helping relationship was the father of humanistic psychology, Carl Rogers. The helping interview is challenging to accomplish because it needs a specific preparatory exercise. The helping interview is always influenced by the type of subjects it is aimed at and its context. Currently, there are few studies on the topic of educational counseling for disabled college student-athletes. The purpose of our study is to review the existing scientific literature on counseling for disabled student-athletes in universities and to explore the issues involved. To better understand these issues, we conducted a case study with some disabled student-athletes we interviewed. We transcribed the interviews, analysed the qualitative data collected, and processed them using qualitative analysis software. The analysis allowed us to identify, through the drawing of a conceptual map, the needs of student-athletes. Moreover, it has allowed us to draw up a list of specific questions that, in light of the Rogerian dialogic approach to helping relationships, can be used by a counselor for the educational counseling of student-athletes both in the university and school.
... Respecto de esta dificultad para escuchar a los demás, Jesús Madrid (2005) menciona que en el mundo de las relaciones sociales, así como en la vida familiar y relacional, escasea la escucha de calidad. "Se rehúye a escuchar el mundo del otro, tal vez, por temor a que su problema nos impacte y no podamos seguir leyendo tranquilamente el periódico, viendo el programa de la tele o practicando el pasatiempo predilecto. ...
... La relación con otros seres humanos queda así restringida, en muchas ocasiones, a una relación superficial, frágil y poco satisfactoria. En este sentido, Madrid (2005) plantea que los problemas más recurrentes por los que las personas solicitan ayuda están motivados por problemas familiares y relacionales. Este autor hace referencia a una asociación denominada Teléfono de la Esperanza, donde se dedican a dar orientación psicológica telefónica a personas que necesitan este servicio. ...
... con la buena comunicación interpersonal, la escucha de calidad, el reconocimiento y la expresión constructiva de sentimientos, así como la resolución de conflictos en las interacciones cotidianas. Como menciona Madrid (2005), la escucha es el aspecto de la comunicación más descuidado, ya que no se reserva ningún tiempo específico a aprender cómo hacerlo sino que se deja al azar su aprendizaje, tanto en la actividad profesional como en la vida ordinaria. Ante la falta de estos aprendizajes para la relación, van surgiendo "espacios vacíos", necesidades de desarrollo y convivencia cotidiana y, aunque existen algunos esfuerzos, como los grupos de ayuda, movimientos civiles, festivales organizados para promover la cultura, no son siempre suficientes ni llegan a la mayoría de las personas. ...
... -Escucha: siguiendo a Jesús Madrid (2005), la escucha es una técnica de comunicación y una destreza interpersonal que expresa conductualmente el interés y la aceptación de la otra persona, e intenta comprender su mundo íntimo, observando sus conductas y comprendiendo correctamente sus mensajes verbales y no verbales. ...
... La relación de ayuda la define JesúsMadrid (2005) como: «un encuentro personal entre una persona que pide ayuda para modificar algunos aspectos de su modo de pensar, sentir y actuar, y otra persona que quiere ayudarle, dentro de un marco interpersonal adecuado» (p. 82). 4 Psicología, pedagogía, educación social, magisterio, medicina, enfermería, etc. ...
This article aims to reflect on the educational and professional supervision as a teaching-learning methodology where education was employed during the formative stage and once this one is completed, the professional supervision is developed with the professional activity. From this point of view, there are two forms of supervision, that sharing much of the constituent elements, they are mainly characterized by the purpose and the specific functions of each of them. In order to contrast this claim, and taking the educational supervision as the axis around which the reflection spins, we will try to identify and incorporate elements that are commonly used in professional supervision, but it certainly can be used in the development of the process of educational supervision. Our purpose, therefore, is to approach the educational supervision during the learning period as a type of initial supervision, principal element of the help professions. After completion of the studies and started working life, continuity is given with the professional supervision.
... Par l'empathie, l'on sous-entend la capacité de comprendre l'autre depuis son existencemême, sans interprétations du professionnel, d'où résulte le fait que le migrant se sente appréhendé sans jugement tout en accordant une profondeur supérieure à la relation et aux liens interpersonnels (Madrid, 2005 ;Bermejo, 2012). Néanmoins, cela peut se limiter à une pure compréhension de l'autre sans répercussions chez le professionnel, la compassion est donc essentielle, ce qui permet à la personne de ressentir la souffrance des autres comme sa propre, engendrant un désir d'allégement (Nouwen, McNeill & Morrison, 2006). ...
... Par l'empathie, l'on sous-entend la capacité de comprendre l'autre depuis son existencemême, sans interprétations du professionnel, d'où résulte le fait que le migrant se sente appréhendé sans jugement tout en accordant une profondeur supérieure à la relation et aux liens interpersonnels (Madrid, 2005 ;Bermejo, 2012). Néanmoins, cela peut se limiter à une pure compréhension de l'autre sans répercussions chez le professionnel, la compassion est donc essentielle, ce qui permet à la personne de ressentir la souffrance des autres comme sa propre, engendrant un désir d'allégement (Nouwen, McNeill & Morrison, 2006). ...
... Par l'empathie, l'on sous-entend la capacité de comprendre l'autre depuis son existencemême, sans interprétations du professionnel, d'où résulte le fait que le migrant se sente appréhendé sans jugement tout en accordant une profondeur supérieure à la relation et aux liens interpersonnels (Madrid, 2005 ;Bermejo, 2012). Néanmoins, cela peut se limiter à une pure compréhension de l'autre sans répercussions chez le professionnel, la compassion est donc essentielle, ce qui permet à la personne de ressentir la souffrance des autres comme sa propre, engendrant un désir d'allégement (Nouwen, McNeill & Morrison, 2006). ...
The aim of this manual is to offer a guide and training tool for social workers and other helping professions dealing with clients in the dynamic European social, economic, political, cultural, and religious frame in the beginning of the 21st century. After discussions on methods, explained in this book (I.3.), we organized the twenty chapters around four main aspects: a first part with founding elements (I.1. — I.5.), a second part with insights (II.1. — II.3.), a third part with reflections on spirituality and ethics regarding different social levels (III.1. — III.6.), and a fourth part with selected fields of application (IV.1. — IV.6.). With the first chapter (Opatrný, I.1.), readers are placed in the context of the European situation in the new millennium with a growing religious plurality and cultural diversity. These are the result of secularization waves, the adaptations and transformations of Christendom, migration processes, economic changes, and new geopolitical constellations. The second chapter (Gehrig, I.2.) puts in the centre the core reality and reason for existence of the social work profession: the human being. To help other people professionally requires an understanding of the person, the environment, the complexity of life and a reflexive attitude and capacity to comprehend these situations, processes, and persons. The chapter opens the discussion from a Christian humanist perspective with a focus on the concept of person. The third chapter on interdisciplinarity and method (Baumann, I.3.) is like a hinge between the initial contextualization, the following insights and the rest of the book. Its more complex and theoretical orientation based on Lonergan’s model of four levels of conscious intentionality offers a holistic tool for reflection on practice by which social workers can enhance their ability to be more attentive, intelligent, reasonable, and responsible. In continuity with the chapter and its interdisciplinary orientations, Gehrig shows in I.4. how spirituality is a field for encounters between theology and social work. Insights concludes with a theoretical comparative reading on the connection of social work to related concepts of law, ethics, and religion as expressions of norms (Birher, I.5.). Social workers are aware of how normative frames influence the professional practice and situations, clients find themselves in our societies. The second part of the book with its three chapters centres the attention on the core concepts of the topic, the founding elements. This part starts with a short explanation of the fundamental ethical and practical question of commitment to 328 clients in social work in the context of spirituality and ethics (Opatrný, II.1.). The issue of commitment appears as a continuous element in the book and its chapters. For understanding of the concept of spirituality in this manual and for social work, chapter II.2. (Opatrný and Gehrig) delivers the necessary understandings, followed by some basic ideas on social ethics addressed to the profession (Lacca, II.3.). In the third, more extensive part of the book, readers find explanations of spirituality and ethics on different social levels in practical fields, especially the context of organizations. Baumann offers a bridging chapter between parts two and three (III.1.), where the spirituality of the clients, of social workers, and the ethos of the organizations in a secular age are connected towards a spiritually and ethically attentive, intelligent, reasonable and responsible practice. In III.2., Opatrný reflects on the practice of spiritual assessment as a tool and expression of spiritual sensitive practice in the helping professions. Readers can find here some models and practical orientations. The following chapter III.3. (Lacca), enlarges the questions related to assessment by an ethical reflection on the topic. The rest of the third part is dedicated to the organizational field and leadership. Readers will find an example with the case of ecclesial charitable organizations (III.4., Birher), where the author connects with the ideas expressed in I.5. on norms and explains them; in III.5, Blank and Šimr show the cases of a Protestant and a Catholic organization in Germany and the Czech Republic and its support for the topic of spirituality; III.6. (Baumann) finishes part three with reflections on leadership in social work related to spirituality. The fourth part with selected fields of application shows how the topic of spirituality and ethics appears in exemplified groups and fields of reference for social work. IV.1. (Muñoz and Pereñiguez) describes for social workers the dramatic situations of refugees and migrants and the emerging spiritual questions related to it. Both authors then present in IV.2. a dialogue on how spirituality can be a part of female empowerment and an instrument for social change. In chapter IV.3. (Moya Faz and Baumann) we have included the topic of mental health, as spirituality frequently appears in psychological and health care research. Social workers have a strong professional presence in this field, too; actually, mental health is a topic in most of the training programs for social work. Youth work and spirituality in Ireland (IV.4., McManus) expresses an emerging topic and is the result of the enriching encounters and trainings of academics and practitioners in the project. Of course, the 329 challenging European social reality of elderly people is a necessary and urging focus in the topic of social work and spirituality and an ethical practice. Suchomelová and Moya Faz summarize the important aspects in chapter IV.5. The applications part finishes with a short reflection on the community development (Opatrný), as social work is not only case work or organizational practice, and people always belong to communities, groups of reference and relational local social realities which have to be integrated in the spiritually sensitive social work.
... Empatií myslíme schopnost porozumět druhému z perspektivy jeho vlastního bytí, bez interpretace profesionálem, díky čemuž se přistěhovalec bude cítit chápán, aniž by byl souzen, což umožňuje dosáhnout větší hloubky mezilidského vztahu a spojení (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). Empatie však může být omezena na pouhé porozumění druhému, aniž by to mělo na profesionála jakýkoli dopad, takže zásadním se stává soucit, umožňující člověku pociťovat utrpení druhých jako své vlastní, což vyvolává touhu ho zmírnit (Nouwen, MacNeill a Morrison, 1985). ...
Právě v tuto chvíli je možné, ačkoliv si to neuvědomuje, že tisíce lidí prchají ze svých domovů, aby ochránili svůj život před přímou smrtí, nebo aby prostřednictvím práce přežili a zlepšili kvalitu svého života. Svoje zkušenosti popisuje jedna z nich, imigrantka z Jižní Ameriky Co si pamatuji, tak můj otec bil moji matku. Na nás, dcery, neútočil fyzicky, ale dělal to slovně. Nás, své dcery, nenapadal fyzicky, ale slovně. Jsou to věci, které vás psychicky hodně poznamenají, pak přijde bod, kdy už takové chování není normální, ale nemáte odvahu něco udělat, nemáte odvahu se z takové situace dostat. Do Španělska jsem přišla, když mi bylo 27 let. Řekla jsem si, že buď něco udělám, nebo otce jednou ranou zabiji. Definitivně jsem se rozhodla, že odejdu, když matku zbil tak moc, že to vypadalo, že z ní bude invalida nebo co. Navrhla jsem tedy matce, abychom vypadli z domu. Možná jsme neměly mít všechno pohodlí, na které jsme byly zvyklé, ale měla jsem možnost přijít do Španělska a pracovat tu, a potom dostat svou matku i dceru pryč z té situace. Moje matka souhlasila, že přijde a postará se o mou dceru, a tak přišla.
Tady se musíme zamyslet nad konkrétním typem migračních toků, registrovaných od ustanovení světové ekonomiky (Wallerstein, 2007) a od vzniku národních států v Evropě, zejména migraci ekonomické povahy, konkrétněji na migraci „z jihu na sever“ z důvodů přežití nebo za účelem zlepšení kvality života. Popis tohoto migračního toku byl vytvořen na základě rolí, kterou v posledních staletích sehrály dva paralelní procesy: postupné budování kapitalistické světové ekonomiky a vznik nové politické „architektury“ vzájemně hierarchických národních států.
... Therefore, an indispensable tool for the social worker, in the first instance, and for the guest, is presence and listening, which will lead to empathy and compassion (Gardner, 2020). By empathy, we can understand the ability to understand the other from his own being, without the professional's own interpretations, the result of which is that the migrant feels understood without judgment, allowing a greater depth in the interpersonal relationship and connection (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). However, it can be limited to a mere understanding of the other without producing any repercussions on the professional, so compassion is essential, which allows the person to feel the suffering of others as his own, producing a desire to alleviate it (Nouwen, McNeill & Morrison, 2006). ...
Spirituality, ethics, and social work is the result of a two-year European project between university partners from Czech Republic, Germany, Hungary, Spain, and a Youth Organization from Ireland. The aim of this manual is to offer a guide and training tool for social workers and other helping professions dealing with clients in the dynamic European social, economic, political, cultural, and religious frame in the beginning of the 21st century.
The volume is designed as an open access training tool for postgraduate level, where teachers and trainers will find a general structure of the training goals (what you can get) with knowledge, skills and attitudes, a short introduction of the topic, and questions for self-reflection at the end, which can be used as tasks. An updated reference list finishes the chapters. We recommend starting with the chapters in the first part, which we consider necessary foundations, the other chapters can be used by selection of interest.
After discussions on methods, explained in this book (I.3., pp.25-34), we organized the twenty chapters around four main aspects: a first part with founding elements (I.1. — I.5., pp.7-65), a second part with insights (II.1. — II.3., pp.69-103), a third part with reflections on spirituality and ethics regarding different social levels (III.1. — III.6., pp.107-183), a fourth part with selected fields of application (IV.1. — IV.6., pp.187-253) followed by a short conclusion (pp.257ss).
... Empatií myslíme schopnost porozumět druhému z perspektivy jeho vlastního bytí, bez interpretace profesionálem, díky čemuž se přistěhovalec bude cítit chápán, aniž by byl souzen, což umožňuje dosáhnout větší hloubky mezilidského vztahu a spojení (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). Empatie však může být omezena na pouhé porozumění druhému, aniž by to mělo na profesionála jakýkoli dopad, takže zásadním se stává soucit, umožňující člověku pociťovat utrpení druhých jako své vlastní, což vyvolává touhu ho zmírnit (Nouwen, MacNeill a Morrison, 1985). ...
Kniha spiritualita, etika a sociální práce je výsledkem spolupráce a dvouletého evropského projektu mezi partnerskými univerzitami z České republiky, Německa, Maďarska, Španělska a mládežnické organizace z Irska. Cílem této příručky je nabídnout průvodce a nástroj pro vzdělávání sociálních pracovníků a dalších odborníků z pomáhajících profesí, kteří se zabývají klienty v dynamickém evropském sociálním, ekonomickém, politickém, kulturním a náboženském rámci na počátku 21. století. My, partneři projektu, žijeme v tomto prostoru a čase a tyto aspekty silně ovlivňují naše zkušenosti, výzkum a oblasti vzdělávání.
Kniha je koncipována jako volně přístupný nástroj pro vzdělávání na úrovni magisterských programů, v němž vyučující a školitelé najdou obecnou strukturu vzdělávacích cílů (Co můžete z této kapitoly získat) se znalostmi, dovednostmi a postoji, krátkým úvodem k tématu a otázkami pro sebereflexi na konci, které lze použít jako úkoly. Kapitoly zakončuje aktualizovaný seznam zdrojů. Doporučujeme začít kapitolami v první části, které považujeme za nezbytné základy, ostatní kapitoly si lze vybrat podle zájmu.
Po debatě o metodách, které v této knize vysvětlujeme (I.3), jsme uspořádali dvacet kapitol kolem čtyř hlavních aspektů: základní prvky v první části (I.1–I.5), vhledy v druhé části (II.1–II.3), úvahy o spiritualitě a etice, které se týkají různých sociálních úrovní ve třetí čáti (III.1–III.6), vybrané oblasti aplikace ve čtvrté části (IV.1–IV.6) s následným krátkým závěrem.
Čtenáři jsou v první kapitole (Opatrný, I.1) uvedeni do kontextu evropské situace nového tisíciletí, které se vyznačuje rostoucí náboženskou pluralitou a kulturní rozmanitostí. Je výsledkem sekularizačních vln, přizpůsobování a proměn křesťanství, migračních procesů, ekonomických změn a nových geopolitických konstelací. Druhá kapitola (Gehrig, I.2) staví do centra zájmu podstatu a důvod existence profese sociální práce: lidskou bytost. Profesionální pomoc druhým vyžaduje porozumění člověku, prostředí, komplexnosti života a reflexivní postoj a kapacitu pochopit tyto situace, procesy a osoby. Kapitola otevírá diskusi z křesťanské humanistické perspektivy se zaměřením na pojetí člověka. Třetí kapitola o interdisciplinaritě a metodě (Baumann, I.3) je spojnicí mezi počáteční kontextualizací, následujícími vhledy a zbytkem knihy. Její komplexnější a teoretická orientace založená na Lonerganově modelu čtyř úrovní vědomé intencionality nabízí holistický nástroj pro reflexi praxe, kterým sociální pracovníci zvyšují svou schopnost být pozornější, inteligentnější, rozumnější a zodpovědnější. V návaznosti na kapitolu a její interdisciplinární zaměření Gehrig v I.4 ukazuje, jak je spiritualita polem pro setkání teologie a sociální práce.
Základní prvky uzavírá teoretická srovnávací kapitola o propojení sociální práce se souvisejícími pojmy práva, etiky a náboženství jako výrazů norem (Birher, I.5). Sociální pracovníci si uvědomují, jak normativní rámce ovlivňují odbornou praxi a situace, v nichž se klienti v našich společnostech nacházejí.
Druhá část knihy se ve svých třech kapitolách soustředí na základní koncepty tématu, vhledy. Tato část začíná stručným vysvětlením základní etické a praktické otázky závazku vůči klientům v sociální práci v kontextu spirituality a etiky (Opatrný, II.1). Otázka závazku sociální práce a sociálních pracovníků vůči klientům se v knize objevuje jako kontinuální prvek propojující všechny kapitoly. Kapitola II.2 (Opatrný a Gehrig) předkládá potřebná porozumění, po nichž následují některé základní myšlenky o sociální etice adresované profesi (Lacca, II.3).
Ve třetí, obsáhlejší části knihy najdou čtenáři vysvětlení spirituality a etiky na různých sociálních úrovních v oblastech praxe, zejména v kontextu organizací. Baumann nabízí překlenovací kapitolu mezi druhou a třetí částí (III.1), v níž je spiritualita klientů, sociálních pracovníků a étos organizací sekulárního věku spojena se spirituálně a eticky pozornou, inteligentní, rozumnou a zodpovědnou praxí. Ve III.2 přemýšlí Opatrný nad praxí spirituálního posouzení jako nástroje a vyjádření spirituálně citlivé praxe v pomáhajících profesích. Čtenáři zde najdou několik modelů a praktických orientací. Následující kapitola III.3 (Lacca) rozšiřuje otázky související s hodnocením o etickou reflexi tématu. Zbytek třetí části je věnován organizační oblasti a vedení. Čtenáři najdou příklad církevních charitativních organizací (Birher, III.4), kde se autor propojuje s myšlenkami o normách z kapitoly I.5 a předkládá jejich vysvětlení; v III.5 Blank a Šimr ukazují případy protestantské a katolické organizace v Německu a České republice a jejich podporu tématu spirituality; III.6 (Baumann) uzavírá třetí část úvahami o vedení v sociální práci související se spiritualitou.
Čtvrtá část s vybranými oblastmi aplikace ukazuje, jak se téma spirituality a etiky objevuje ve vybraných skupinách a referenčních oblastech sociální práce. Ve IV.1 (Muñoz a Pereñiguez) jsou pro sociální pracovníky popsány dramatické situace v oblasti práce s uprchlíky a migranty a spirituální otázky, které v souvislosti s těmito jevy vyvstávají. Oba autoři pak představují ve IV.2 dialog na téma, jak může být spiritualita součástí posílení postavení žen a nástrojem sociálních změn. Do kapitoly IV.3 (Moya Faz a Baumann) jsme zařadili téma duševního zdraví, protože spiritualita se často objevuje v psychologickém a zdravotnickém výzkumu. Sociální pracovníci mají v této oblasti rovněž silné profesní zastoupení; ve skutečnosti je duševní zdraví tématem ve většině vzdělávacích programů sociální práce. Práce s mládeží a spiritualita v Irsku (McManus, IV.4) představuje nově vznikající téma a je výsledkem obohacujících setkání a školení akademiků a odborníků z praxe v rámci projektu. Dalším nezbytným a naléhavým směrem v rámci tématu sociální práce a spirituality a etické praxe je náročná evropská sociální realita seniorů. Suchomelová a Moya Faz shrnují důležité aspekty v kapitole IV.5. Část aplikace končí krátkým zamyšlením nad rozvojem komunity (Opatrný, IV.6), protože sociální práce není jen případovou prací nebo organizační praxí a lidé vždy patří ke komunitám, referenčním skupinám a vztahovým lokálním sociálním realitám, které je třeba integrovat do spirituálně citlivé sociální práce.
... Therefore, an indispensable tool for the social worker, in the first instance, and for the guest, is presence and listening, which will lead to empathy and compassion (Gardner, 2020). By empathy, we can understand the ability to understand the other from his own being, without the professional's own interpretations, the result of which is that the migrant feels understood without judgment, allowing a greater depth in the interpersonal relationship and connection (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). ...
In the first part of this chapter, we describe changes that might affect the person’s well-being. We mention some differences between healthy and pathological aging and identify the specifics of working with people suffering from dementia. In the second part, we deal with the importance of spirituality in aging well and describe the specifics of psycho-spiritual development in old age. In the third part, we focus on psycho-spiritual needs and their manifestations in the daily life of a senior. In the fourth part, we focus on the principles of meaningful spiritual support in old age.
... Therefore, an indispensable tool for the social worker, in the first instance, and for the guest, is presence and listening, which will lead to empathy and compassion (Gardner, 2020). By empathy, we can understand the ability to understand the other from his own being, without the professional's own interpretations, the result of which is that the migrant feels understood without judgment, allowing a greater depth in the interpersonal relationship and connection (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). However, it can be limited to a mere understanding of the other without producing any repercussions on the professional, so compassion is essential, which allows the person to feel the suffering of others as his own, producing a desire to alleviate it (Nouwen, McNeill & Morrison, 2006). ...
Community development is one of the core methods in social work, alongside the more complex method of social work. Moreover, community development is about connecting with local and municipal politics and their social policies. However, not only in the general perspective but also in the study of social work, community development is often given less attention (Dudley, 2016; Hill and Donaldson, 2012). Community development is not direct work with some particular client or some self-help group. Thus, the social worker can miss the direct contact with the clients in assessing their life situation and then in the sense of the direct intervention – standard interview, support and decision making with a particular client. This context appears to be problematic for spirituality in social work.
The chapter discusses spirituality in social work within community development work. It first sums up the core principles of community development. To include this focus in a manual on spirituality and ethics it is necessary to achieve an appropriate practice, because of the mentioned marginalisation of this method of social work. Community development will be defined as a social work activity in the development of the system of social relationships. Then, in sections two and three, two particular aspects of spirituality in community development will be discussed – religious groups (e.g., parish, congregation) as players in the process of community development and different groups of different spirituality in the community.
... Por empatía nos referimos a la capacidad de comprender al otro desde su propio ser, sin interpretaciones por parte del profesional, lo que hará que el inmigrante se sienta comprendido sin ser juzgado y permitirá una mayor profundidad en la relación y conexión interpersonales (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). La empatía, sin embargo, puede limitarse a una mera comprensión del otro sin repercusión alguna sobre el profesional, por lo que la compasión se torna fundamental. ...
At this precise moment, although we are not aware of it, it is possible that thousands of people are fleeing their homes to protect their lives from direct death or to, through work, survive and improve their quality of life, as referred an immigrant woman from South America we were able to interview:
My father, as far as I know, always hit my mother. He may not have physically assaulted us as daughters, but he did verbally. These are things that mark you a lot psychologically, then, of course, there comes a point where it is not normal, but you do not have that courage to do something, you do not have the courage to get out of the situation. I came to Spain at the age of 27 and said, either I do something or I kill my father with one blow. The last time, it was when I made the decision to come because he gave her a very strong beating, which could even have made her invalid or something. So I suggested to my mother that we were leaving the house. Maybe we weren't going to have many comforts or I had the option of coming to Spain and working and then getting my mother and daughter out of that situation. My mother told me that yes, that she would come to me and take care of my daughter, and that is how she came to me.
We must reflect here on a specific type of migratory flows, recorded from the constitution of a world-economy (Wallerstein, 2007) and the emergence of nation-states in Europe, referring to migrations of an economic nature and more specifically to movements from South to North for reasons of survival, to improve the quality of life. The description of this type of migratory flow is structured based on the role played in recent centuries by two parallel processes: the gradual construction of a capitalist world-economy and the emergence of a new political architecture of mutually hierarchical nation-states.
... Unter Empathie verstehen wir die Fähigkeit, den anderen aus seinem eigenen Wesen heraus und ohne die eigenen Interpretationen der Fachkraft zu verstehen. Dies führt dazu, dass sich der Migrant ohne Wertung verstanden fühlt und sich die Gelegenheit für eine tiefergreifende zwischenmenschlichen Beziehung und Verbindung bietet (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). Sie kann jedoch auch auf ein bloßes Verständnis des anderen beschränkt werden, ohne dass dies Auswirkungen auf die Fachkraft hat. ...
Spiritualität, Ethik und Soziale Arbeit ist das Ergebnis eines zweijährigen europäischen
Projekts zwischen Universitätspartnern aus der Tschechischen Republik, Deutschland,
Ungarn, Spanien und einer Jugendorganisation aus Irland. Das Ziel dieses Manuals ist es,
einen Leitfaden und ein Schulungsinstrument für Sozialarbeiter und andere helfende Berufe
zu bieten, die sich mit Klienten1 in einem dynamischen, sozialen, ökonomischen,
politischen, kulturellen und religiösen europäischen Rahmen zu Beginn des 21. Jahrhunderts
befassen. Wir, die Projektpartner, leben in diesem Hier und Jetzt (in diesem Raum und dieser
Zeit), unsere Erfahrungen, Forschungen und Ausbildungsfelder sind in hohem Maße von
diesen Aspekten geprägt.
Dieser Band ist als Open-Access-Schulungsinstrument für ein Graduierten-Niveau angelegt,
in dem Lehrer und Ausbilder eine allgemeine Struktur entlang der Ausbildungsziele
vorfinden (Was Sie bekommen können) mit Wissen, Fähigkeiten und Haltungen, eine kurze
Einleitung in das Thema und zum Schluss Fragen zur Selbstreflexion, die als Aufgaben
verwendet werden können. Eine aktualisierte Literaturliste beendet die Kapitel. Wir
empfehlen, mit den Kapiteln des ersten Teils zu beginnen, die wir als notwendige Grundlage
betrachten. Die anderen Kapitel können nach Interesse herangezogen werden.
Nach der Darstellung der in diesem Buch erläuterten Methoden (I.3., S.25-34) wurden die
zwanzig Kapitel um vier Hauptaspekte herum gegliedert: der erste Teil mit den
grundlegenden Elementen (I.1. — I.5., S.7-65), ein zweiter mit den Einsichten (II.1. — II.3.,
S.69-103), ein dritter mit den Überlegungen zu Spiritualität und Ethik im Blick auf
unterschiedliche soziale Ebenen (III.1. — III.6., S.107-183), ein vierter Teil mit
ausgewählten Anwendungsbereichen (IV.1. — IV.6., S.187-253).
Wir hoffen, dass das Buch – durch die systemische Förderung von mehr Achtsamkeit,
Einsichten, Reflexionen und Verantwortung – ein nützliches Werkzeug für eine weitere
Entwicklung hinsichtlich der Spiritualität und der Ethik in der Ausbildung, der Forschung
und der Praxis der Sozialen Arbeit wird.
Abschließend möchten wir betonen, dass das Buch unterschiedliche Sichtweisen und
Ansätze bietet. Jeder Autor ist selbst für sein(e) Kapitel verantwortlich. Es ist unsere
wissenschaftliche Überzeugung, dass Pluralität und Diversität in der Wissenschaft weitere Reflexionen und Forschungen fördern.
... Unter Empathie verstehen wir die Fähigkeit, den anderen aus seinem eigenen Wesen heraus und ohne die eigenen Interpretationen der Fachkraft zu verstehen. Dies führt dazu, dass sich der Migrant ohne Wertung verstanden fühlt und sich die Gelegenheit für eine tiefergreifende zwischenmenschlichen Beziehung und Verbindung bietet (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). Sie kann jedoch auch auf ein bloßes Verständnis des anderen beschränkt werden, ohne dass dies Auswirkungen auf die Fachkraft hat. ...
Fast jede Soziale Arbeit beginnt mit der Frage: Aufgrund welcher (inneren und äußeren) Norm ist der Klient in solch eine Situation geraten? Warum wurde er obdachlos, süchtig? Warum hat sich niemand seiner angenommen? Der Ausgangspunkt dieser Frage ist in den Normen zu finden, die unser aller Leben bestimmen. Im sozialen Bereich mag es jedoch ungewöhnlich erscheinen, anstatt lediglich die Ethik der Sozialen Arbeit zu behandeln, die Verbindung der drei grundlegenden Normsysteme zu untersuchen, nämlich Recht, Ethik und Religion. Wir gehen folglich davon aus, dass es unzureichend ist, sich lediglich auf die Ethik zu fokussieren, da wir den Kontext keines dieser Normsysteme ignorieren sollten. Recht, Ethik und Religion können gemeinsam einen Einfluss auf die Gesellschaft haben. Dies trifft zu, wenngleich die Menschen dazu tendieren, diese Normsysteme getrennt voneinander zu behandeln oder, was noch gravierender ist, diese zu verwechseln. Es ist die Hauptverantwortung des Sozialarbeiters oder des Sozialmanagers, sich der drei Normsysteme, der relevanten Gesetzgebung, der verhaltenskontrollierenden Ethik, sowie der religiösen Regeln bewusst zu sein und diese sowohl persönlich als auch in der Gesellschaft gleichzeitig anzuwenden.
Die gegenwärtige Untersuchung hilft Fragen zu beantworten, wie zum Beispiel: Welche Rolle sollte ein Ethikkodex in einer sozialen Einrichtung einnehmen? Wie kann man als Sozialarbeiter eine Beziehung zu den Bedürfnissen und Anforderungen eines religiösen Klienten herstellen? Sollten rechtliche, moralische oder religiöse Überlegungen berücksichtigt werden? Welche Rolle nimmt nationales Recht in einer internationalen sozialen Organisation ein?
Die Studie liefert keine detaillierten Antworten, dafür aber Aspekte, anhand derer man die Regeln des Recht, der Moral und der Religion voneinander trennen kann.
Lassen Sie uns mit einigen Beispielen beginnen.
Während das Händeschütteln vor einer Besprechung in den meisten europäischen Ländern eine gängige Verhaltensnorm im täglichen Leben war, wurde diese Norm während der Covid-19 Pandemie aufgegeben.
In der Eingangshalle des Freiburger Münsters lässt sich eine eingravierte Form eines Brotlaibs erkennen. Die Größe des Umrisses diente als Maßstab zur Bestimmung der Brotlaibe, die in den Bäckereien der Stadt verkauft wurden. Passten diese nicht in den Umriss bzw. füllten sie diesen nicht aus, so erfüllten sie folglich nicht die Norm. Die Bäcker mussten daher die Norm erfüllen, denn die Kunden hatten das Recht, sich zu beschweren, wenn das von ihnen erworbene Brot nicht genau den Maßen entsprach. Daneben ist an der gleichen Wand eine kleinere Form eingraviert. Sie wurde später im Laufe einer Wirtschaftskrise hinzugefügt. Die Norm der Brotlaibe wurde angepasst. Zwar war der Preis für das Brot der gleiche, aber seine Größe war verkleinert worden. Nun hatten die Brotlaibe in die kleinere Form zu passen bzw. sich der neuen Norm anzupassen.
Im deutschen Sozialsystem hat jeder Bürger das Recht auf ein Mindesteinkommen, im geläufigen Sprachgebrauch „Hartz IV“ genannt, das ihm ein Mindestmaß an würdevollem Leben gewähren soll. Ein grundlegendes Werkzeug zur Berechnung eines Standards des Mindesteinkommens ist der durchschnittliche Bedarf an Lebenshaltungskosten für die Dauer eines Monats. Dieser wird zusammengesetzt aus dem Lebensmittelbedarf, sowie dem Bedarf an Kleidung, Hygieneartikel, Haushalt, Elektrizität und anderen Erfordernissen zur Teilhabe an einem sozialen und kulturellen Leben.
In der Pädiatrie kontrollieren Ärzte (gemeinsam mit den Eltern) normalerweise die Entwicklung des Organismus des Kindes und die in einem bestimmten Zeitraum zu erwartenden Fähigkeiten, um eine gesunde Entwicklung zu gewährleisten. Die Zeiträume bieten eine Orientierung gemäß der statistischen Mehrheit der Fälle, um gewisse Orientierungspunkte der Entwicklung des Kindes abzuarbeiten.
In christlichen Glaubensgemeinschaften pflegen die Menschen das sogenannte „Vaterunser“- Gebet täglich zu verrichten. In muslimischen Glaubensgemeinden gibt es die Regel, fünf Mal am Tag bestimmte Gebete zu verrichten.
Als Sozialarbeiter findet man sich fast ausschließlich in Situationen wieder, in denen man die Gesetzgebung, Moralität und oft auch Aspekte der Religion zugleich berücksichtigen muss. Dies ist jedoch alles andere als einfach, sondern ungefähr vergleichbar mit der Antwort eines Anwalts, eines Ethik-Studenten oder eines Theologen auf die Frage: Was sehen Sie, wenn Sie aus dem Fenster sehen?
Der Rechtsanwalt sieht eine juristische Person und Gegenstände. Der Ethiker sieht jemanden, mit dem man in Kontakt kommen kann. Der Theologe sieht die Geschöpfe Gottes.
Wie können folglich diese Aspekte in Einklang gebracht werden? Um dies zu beantworten, müssen wir verstehen, was Normen sind und in welcher Beziehung sie zueinanderstehen.
Die Menschen gestalten ihr Leben anhand von Regeln. Diese Regeln, wir werden sie Normen nennen, können der Überzeugung des Einzelnen oder der Verordnung einer Gemeinschaft entstammen. In dieser Abhandlung werden drei Gruppen von Normen unterschieden, die jeweils Einfluss auf die Entscheidung des Individuums nehmen: Recht, Ethik, Religion. Es wäre jedoch ein Irrtum, davon auszugehen, dass sie nicht klar voneinander abgegrenzt werden könnten oder anzunehmen, dass sie nicht ineinandergreifen. Die Normen des Rechts, der Ethik und der Religion zu vermengen, kann zu Fanatismus führen, ihre gegenseitige Verbindung zu leugnen, könnte jedoch zu absoluter Ungerechtigkeit führen (summum ius summa iniuria).
... Unter Empathie verstehen wir die Fähigkeit, den anderen aus seinem eigenen Wesen heraus und ohne die eigenen Interpretationen der Fachkraft zu verstehen. Dies führt dazu, dass sich der Migrant ohne Wertung verstanden fühlt und sich die Gelegenheit für eine tiefergreifende zwischenmenschlichen Beziehung und Verbindung bietet (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). Sie kann jedoch auch auf ein bloßes Verständnis des anderen beschränkt werden, ohne dass dies Auswirkungen auf die Fachkraft hat. ...
Wenn wir uns dessen auch nicht bewusst sind, so ist es genau in diesem Moment möglich, dass Tausende Menschen aus ihrer Heimat fliehen, um ihr Leben vor dem direkten Tode zu schützen oder, um durch Arbeit zu überleben bzw. ihre Lebensqualität zu verbessern. Dies wird von einer Einwanderin aus Südamerika beschrieben, die wir interviewen durften:
Mein Vater hat, soweit ich mich erinnern kann, meine Mutter immer geschlagen. Er hat uns Töchter zwar nicht immer körperlich angegriffen, dafür jedoch verbal. Dies sind Dinge, die dich psychisch sehr prägen. Dann kommt es zu einem Punkt, an dem es nicht mehr normal ist, man allerdings nicht den Mut aufbringt, etwas dagegen zu unternehmen, und nicht den Mut hat, aus dieser Situation zu fliehen. Mit 27 kam ich nach Spanien und sagte mir, entweder ich tue etwas oder ich töte meinen Vater auf der Stelle. Das letzte Mal, als ich diese Entscheidung traf, geschah dies, weil er meine Mutter derartig geschlagen hatte, dass sie fast invalide oder etwas ähnliches hätte werden können. Daher schlug ich meiner Mutter vor, unser Zuhause zu verlassen. Vielleicht hätten wir nicht allzu viel Komfort oder ich hätte die Möglichkeit, nach Spanien zu gehen und dann meine Mutter und meine Schwester aus der Situation zu befreien. Meine Mutter meinte, dass sie zu mir käme und meine Tochter betreuen würde und so kam sie dann auch.
Wir müssen uns hier mit einer spezifischen Art von Migrationsströmen befassen, die aus der Struktur einer Weltwirtschaft (Wallerstein, 2007) sowie der Entstehung von Nationalstaaten in Europa hervorgehen. Diese Faktoren führen zu Migrationen wirtschaftlicher Art und insbesondere zu Migrationsbewegungen von „Süd nach Nord“, die aus Überlebensgründen oder zur Verbesserung der Lebensqualität stattfinden. Die Beschreibung dieser Art von Migrationsströmen ist auf die Rolle zurückzuführen, die in den letzten Jahrhunderten zwei parallel verlaufende Prozesse gespielt haben: der graduelle Aufbau einer kapitalistischen Weltwirtschaft und die Entstehung einer neuen politischen „Architektur“ gemeinsamer hierarchischer Nationalstaaten.
... Unter Empathie verstehen wir die Fähigkeit, den anderen aus seinem eigenen Wesen heraus und ohne die eigenen Interpretationen der Fachkraft zu verstehen. Dies führt dazu, dass sich der Migrant ohne Wertung verstanden fühlt und sich die Gelegenheit für eine tiefergreifende zwischenmenschlichen Beziehung und Verbindung bietet (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). Sie kann jedoch auch auf ein bloßes Verständnis des anderen beschränkt werden, ohne dass dies Auswirkungen auf die Fachkraft hat. ...
Obwohl die Europäische Union eine säkulare Organisation säkularer Staaten in Europa ist, leben wir in einer wachsenden sozialen, kulturellen sowie religiösen Pluralität und Diversität (Taylor, 2007). Nicht nur werden wir intensiv mit neuen, unterschiedlichen Kulturen und Religionen konfrontiert, die sowohl ihren historischen als auch ihren sozialen Ursprung in anderen europäischen Ländern haben. Wir begegnen auch einer Vielzahl anderer Kulturen und Religionen aus diversen Ländern bzw. Kontinenten, insbesondere durch die Begegnung mit anderen Menschen und Familien. Ihre Kulturen und ihre Religion spiegeln sich in ihrem Leben in Europa wider, (Davie, 2002), wie auch in ihren Problemen, ihren Konflikten und ihren Wurzeln. Wenn sich Soziale Arbeit mit ihren Problemen und Konflikten wie auch mit ihren Wurzeln der Hoffnung und der Kraft befasst, so muss sie sich auch mit ihrer Religiosität sowie Spiritualität befassen. Dies unternimmt die Soziale Arbeit im Rahmen eines säkularen staatlichen Umfelds und im Auftrag eines säkularen Staates.
Dieses Kapitel erklärt in Kürze, wie tief verwurzelt die Spannung zwischen dem säkularen Auftrag der Sozialen Arbeit, dem Interesse der Religiosität und Spiritualität in der europäischen Geschichte sowie dem Erbe der europäischen Kultur ist.
... Empátia alatt azt a képességet értjük, hogy a másik embert a saját lényéből, a szakember saját értelmezései nélkül értjük meg, aminek eredményeként a migráns ítélet nélkül érzi magát megértettnek, ami nagyobb mélységet tesz lehetővé az interperszonális kapcsolatban és a kapcsolódásban (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). Ez azonban korlátozódhat a másik puszta megértésére anélkül, hogy a szakemberre visszahatásokat eredményezne, ezért elengedhetetlen az együttérzés, amely lehetővé teszi, hogy a személy a sajátjaként érezze mások szenvedését, ami a szenvedés enyhítésének vágyát eredményezi (Mac Neill, Morrison és Nouwen, 1985). ...
A Spiritualitás, etika és szociális munka című könyv egy kétéves európai projekt eredménye, amely cseh, német, magyar és spanyol egyetemek, valamint egy írországi ifjúsági szervezet együttműködésével valósult meg. A könyv célja, hogy útmutatóul, illetve tananyagként szolgáljon a szociális munkások és más olyan segítő szakmák számára, amelyek képviselői kliensekkel foglalkoznak a dinamikus európai társadalmi, gazdasági, politikai, kulturális és vallási környezetben, a XXI. század elején. Mivel mi, projekt partnerek, mind ebben a térben és időben élünk, így tapasztalatainkat, valamint kutatási és képzési területeinket erősen befolyásolják ezek a szempontok.
A kötetet posztgraduális szintű, nyílt hozzáférésű tananyagnak szántuk, amelyben a tanárok és oktatók megtalálják a képzési célok általános struktúráját (amit a fejezetből elsajátíthatnak), a fejezet alapfogalmait a hozzájuk kapcsolódó tudással, képességekkel és attitűdökkel, a téma rövid bevezetését, valamint ellenőrző kérdéseket a végén, amelyek feladatként is felhasználhatók. A felhasznált irodalmak listája zárja a fejezeteket. Javasoljuk, hogy kezdje az első rész fejezeteivel, amelyeket szükséges alapoknak tekintünk, a többi fejezet felhasználható az érdeklődési területnek megfelelően.
... Empátia alatt azt a képességet értjük, hogy a másik embert a saját lényéből, a szakember saját értelmezései nélkül értjük meg, aminek eredményeként a migráns ítélet nélkül érzi magát megértettnek, ami nagyobb mélységet tesz lehetővé az interperszonális kapcsolatban és a kapcsolódásban (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). Ez azonban korlátozódhat a másik puszta megértésére anélkül, hogy a szakemberre visszahatásokat eredményezne, ezért elengedhetetlen az együttérzés, amely lehetővé teszi, hogy a személy a sajátjaként érezze mások szenvedését, ami a szenvedés enyhítésének vágyát eredményezi (Mac Neill, Morrison és Nouwen, 1985). ...
Ebben a pillanatban, bár nem tudunk róla, lehetséges, hogy emberek ezrei menekülnek el otthonukból, hogy megvédjék életüket a közvetlen haláltól, vagy hogy munkával túléljék és javítsák életminőségüket, ahogy erre utalt egy dél-amerikai bevándorló nő, akivel interjút tudtunk készíteni:
Apám, amennyire tudom, mindig megütötte anyámat. Lehet, hogy fizikailag nem bántalmazott minket, mint lányokat, de verbálisan igen. Ezek olyan dolgok, amik lelkileg nagyon rányomják bélyegjüket az emberre, aztán természetesen eljön az a pont, amikor ez nem normális, de nincs meg az a bátorság, hogy tegyél valamit, nincs meg a bátorságod, hogy kimássz a helyzetből. Én 27 évesen jöttem Spanyolországba, és azt mondtam, vagy teszek valamit, vagy megölöm az apámat egy csapással. Utoljára akkor döntöttem úgy, hogy eljövök, mert nagyon erős verést kapott anyám tőle, amitől akár rokkanttá is válhatott volna, vagy ilyesmi. Ezért javasoltam anyámnak, hogy elmegyünk a házból. Lehet, hogy nem sok kényelemben lesz részünk, vagy arra volt lehetőségem, hogy Spanyolországba jöjjek és dolgozzak, és utána kihozzam anyámat és a lányomat ebből a helyzetből. Anyám azt mondta, hogy igen, hogy ő majd eljön hozzám és gondoskodik a lányomról, és így jött el.
Itt a migrációs áramlások egy sajátos típusára kell reflektálnunk, amelyet a világgazdaság kialakulása (Wallerstein, 2007) és a nemzetállamok kialakulása óta jegyeztek fel Európában, és amely a gazdasági jellegű migrációkra, pontosabban a „délről északra” irányuló, a túlélés, az életminőség javítása érdekében történő mozgásokra utal. Az ilyen típusú migrációs áramlások leírása az elmúlt évszázadokban két párhuzamos folyamat által játszott szerep alapján strukturálódik: a kapitalista világgazdaság fokozatos kiépítése és az egymást kölcsönösen hierarchikusan felépülő nemzetállamok új politikai „architektúrájának” kialakulása.
... Por empatía nos referimos a la capacidad de comprender al otro desde su propio ser, sin interpretaciones por parte del profesional, lo que hará que el inmigrante se sienta comprendido sin ser juzgado y permitirá una mayor profundidad en la relación y conexión interpersonales (Madrid, 2005;Bermejo, 2012). La empatía, sin embargo, puede limitarse a una mera comprensión del otro sin repercusión alguna sobre el profesional, por lo que la compasión se torna fundamental. ...
En este preciso momento, aunque no seamos conscientes de ello, es posible que miles de personas estén huyendo de sus hogares para proteger su vida de la muerte directa o para, a través del trabajo, sobrevivir y mejorar su calidad de vida, como refirió una mujer inmigrante sudamericana a quien pudimos entrevistar:
Mi padre, que yo sepa, siempre le pegaba a mi madre. Puede que no nos haya agredido físicamente como hijas, pero lo hizo verbalmente. Son cosas que te marcan mucho psicológicamente, entonces, claro, llega un punto en el que no es normal, pero no tienes el coraje de hacer nada, no tienes el coraje de salir de la situación. Vine a España a los 27 años y dije, o hago algo o mato a mi padre de un golpe. La última vez fue cuando tomé la decisión de venir porque le dio una paliza muy fuerte, que incluso podría haberla dejado inválida o algo así. Así que le sugerí a mi madre que saliéramos de casa. Quizás no íbamos a tener muchas comodidades o tenía la opción de venir a España y trabajar y luego sacar a mi madre y a mi hija de esa situación. Mi madre me dijo que sí, que vendría y se haría cargo de mi hija, y así fue como llegó ella.
Debemos reflexionar aquí sobre un tipo específico de flujos migratorios, registrados a partir de la constitución de una economía mundial (Wallerstein, 2007) y el surgimiento de estados-nación en Europa, en lo que se refiere a migraciones de carácter económico y, más específicamente, a movimientos de Sur a Norte por razones de supervivencia, o para mejorar la calidad de vida. La descripción de este tipo de flujo migratorio se estructura a partir del papel desempeñado en los últimos siglos por dos procesos paralelos: la construcción gradual de una economía mundial capitalista y la aparición de una nueva arquitectura política de estados-nación mutuamente jerárquicos.
... En materia de trabajo social, el proceso de ayuda y pertenencia a relaciones con una sociedad dada permite que los servicios sociales gubernamentales o no gubernamentales puedan instrumentar procesos de intervención social con individuos, grupos, comunidades y minorías que se hallen en estado de indefensión o vulnerabilidad (Madrid Soriano, 2005). la interdisciplinariedad del trabajo social con la antropología y la psicología social le permite una inmersión a modelos en los que tiene que intervenir empleando una diversidad de métodos en torno a las problemáticas socioambientales con atención directa individual, familiar, grupal, comunitaria o de minorías, que puede sustentarse en paradigmas como los psicosociales, el estructural, el cognitivo, el conductual y el sistémico-ecológico (viscarret, 2007). ...
En este artículo se examina el concepto de modelo de intervención social y su aplicación en la solución a problemas socioambientales a partir de las encuestas de opinión que se realizaron durante 2007 y 2008 en dos barrios de Xochimilco sobre la ejecución del programa “A no generar basura”, dirigido a evitar la contaminación de los canales del lago; se concluye que los resultados fueron limitados dadas la persistencia de la contaminación por basura y aguas negras en los canales y la presencia de asentamientos irregulares en la zona chinampera. La hipótesis de trabajo, corroborada con instrumentos analíticos, plantea que una alternativa a esta deficiente instrumentación es el establecimiento de un proceso de intervención social basado en la educación ambiental, cuyo principal eje sea considerar que el problema es contrario a una buena calidad de vida del grupo social afectado. Con ello se activaría su participación para alcanzar una solución efectiva a dicha problemática socioambiental.AbstractThis article examines the concept of the model of social intervention and its use in the solution of socio-environmental problems on the basis of the opinion surveys conducted in 2007 and 2008 in two neighborhoods in Xochimilco on the implementation of the “No More Garbage” program, designed to prevent the pollution of the lake channels. It concludes that the results were limited due to the persistence of pollution from rubbish and sewage in the canals and the presence of irregular settlements in the chinampa zone. The working hypothesis, corroborated by analytical instruments, posits that the alternative to this inefficient implementation is the establishment of a process of social intervention based on environmental education, whose main axis involves considering that the problem is not conducive to a good quality of life for the social group affected. This would activate their participation in order to achieve an effective solution to this socio-environmental problem.
... Esta reconstrucción debe desarrollarse en dos planos, en el marco del diálogo y de la responsabilidad social y ética. El diálogo es la clave para ahondar en el sujeto y entrever su sufrimiento y sus posibilidades existenciales." 2 Veamos los efectos de la comunicación empática: 15 -El ayudado se siente valorado y aceptado como persona. ...
La Enfermería es una profesión basada en la relación entre la enfermera y aquella persona que requiere de sus cuidados. Sin embargo, esta relación enfermera-usuario es decisiva en lo que concierne en la calidad y satisfacción de los cuidados otorgados, y a su vez, en el bienestar de la persona, siendo la relación de ayuda una relación que va más allá de lo biológico a través de la empatía y e l diálogo. Es tan importante dicha relación que la taxonomía NIC contempla intervención es basadas en esta relación como Presencia, Contacto o Escucha activa. La relación de ayuda como tal no es taxonomizada, pues en sí no es una intervención en la Enfermería, sino que es la esencia de la misma, de la cual se inician el resto de cuidados. Por ello, es necesario conocer nuestra esencia para llevarla a la práctica y retomar lo que realmente somos por el objeto del cuidado y su bienestar bio-psico-social-espiritual.
En esto se encuadra el objetivo que perseguimos en este artículo: describir la relación de ayuda y sus lementos en relación con la Enfermería y las intervenciones que realiza para establecerla según taxonomía
NIC.
... También hace tiempo que se asocia la empatía a conceptos como el de resonancia emocional compartida, benevolencia (Hoffman, 1992), altruismo (Eisenberg y Miller, 1987) y experiencia vicaria de una emoción (Barnett, 1992), subrayando fundamentalmente la dimensión afectiva de la misma (Madrid soriano, 2005). Asociación que como veremos a continuación podría estar en la base de los errores de concepto sobre la empatía. ...
Objetivo: diseño, análisis de fiabilidad y estructura interna de una escala sobre el concepto del término empatía. Análisis de la relación entre el tipo de profesión sanitaria o social y el ajuste al concepto. Método: se diseñó un cuestionario incluyendo definiciones correctas y populares de la idea de empatía. 284 personas asistentes a unas Jornadas organizadas en un centro sociosanitario de la Comunidad de Madrid respondieron, 82% (230) mujeres y edad media 37 años. Para el análisis de fiabilidad coeficiente alfa de Cronbach y de la estructura interna análisis factorial exploratorio. ANOVA de un factor, T de student para muestras independientes y correlación de Pearson para contraste de hipótesis. Resultados: La escala de 34 ítems ofreció un alfa de Cronbach 0.919 y 4 factores que explican un 50,95% de la varianza; empatía (28,850%) y actitud (5,858%), que definen correctamente el término y la disposición. Y sentir (9,011%) y simpatía (7,233%) que recogen errores de concepto populares. Las profesiones Sanitarias (n=100) puntuaron significativamente más alto que Sociales (n=60) en el factor Sentir (media de 50,01 y 43,55) y que las Sociales (media: 53,31) y que Otras (n=67) (media: 54,76) en Simpatía (media: 63,89). Conclusiones: se diseña una escala sobre la idea de empatía a mejorar en sucesivas investigaciones y que sugiere la existencia de un concepto erróneo de empatía entre profesiones sanitarias.
... En materia de trabajo social, el proceso de ayuda y pertenencia a relaciones con una sociedad dada permite que los servicios sociales gubernamentales o no gubernamentales puedan instrumentar procesos de intervención social con individuos, grupos, comunidades y minorías que se hallen en estado de indefensión o vulnerabilidad (Madrid Soriano, 2005). la interdisciplinariedad del trabajo social con la antropología y la psicología social le permite una inmersión a modelos en los que tiene que intervenir empleando una diversidad de métodos en torno a las problemáticas socioambientales con atención directa individual, familiar, grupal, comunitaria o de minorías, que puede sustentarse en paradigmas como los psicosociales, el estructural, el cognitivo, el conductual y el sistémico-ecológico (viscarret, 2007). ...
En este artículo se examina el concepto de modelo de intervención social y su aplicación en la solución a problemas socioambientales a partir de las encuestas de opinión que se realizaron durante 2007 y 2008 en dos barrios de Xochimilco sobre la ejecución del programa "A no generar basura", dirigido a evitar la contaminación de los canales del lago; se concluye que los resultados fueron limitados dadas la persistencia de la contaminación por basura y aguas negras en los canales y la presencia de asentamientos irregulares en la zona chinampera. La hipótesis de trabajo, corroborada con instrumentos analíticos, plantea que una alternativa a esta deficiente instrumentación es el establecimiento de un proceso de intervención social basado en la educación ambiental, cuyo principal eje sea considerar que el problema es contrario a una buena calidad de vida del grupo social afectado. Con ello se activaría su participación para alcanzar una solución efectiva a dicha problemática socioambiental. This article examines the concept of the model of social intervention and its use in the solution of socio-environmental problems on the basis of the opinion surveys conducted in 2007 and 2008 in two neighborhoods in Xochimilco on the implementation of the "No More Garbage" program, designed to prevent the pollution of the lake channels. It concludes that the results were limited due to the persistence of pollution from rubbish and sewage in the canals and the presence of irregular settlements in the chinampa zone. The working hypothesis, corroborated by analytical instruments, posits that the alternative to this inefficient implementation is the establishment of a process of social intervention based on environmental education, whose main axis involves considering that the problem is not conductive to a good quality of life for the social group affected. This would activate their participation in order to achieve an effective solution to this socio-environmental problem.
El impacto de la pandemia por Covid-19 ha originado, entre otros efectos, que una parte considerable de las relaciones personales y de las actividades ligadas al sector terciario de la economía, como actividades administrativas, educativas y psicológicas, se han adaptado a la modalidad a distancia, vía diversos servicios y dispositivos tecnológicos. Esta adaptación fue preparada por el desarrollo tecnológico previo, el uso habitual de redes sociales, páginas y plataformas, sin que existiera una discusión correlativa sobre los cambios generados en esta situación, las condiciones sociales y psicológicas que permiten este uso o los efectos que tiene. Actividades tan específicas como la psicoterapia y otras prácticas de la psicología han sido reorientadas a la modalidad a distancia. En este trabajo se elaboran algunas reflexiones sobre las relaciones humanas que se producen pantalla a pantalla y que pueden sustituir relaciones que, desde una apreciación naturalista, se construyen sobre la cercanía y la presencia física. Con el apoyo de información de algunas entrevistas breves, se busca explorar aspectos de las relaciones puestas en juego en el ambiente en el que estamos inmersos en tiempos de pandemia, así como señalar algunas de sus características, desafíos y límites de las relaciones y actividades a distancia, incluyendo las existentes en el campo de la psicología.
Desde la filosofía antropológica existencial, se explica por qué resulta importante el percibir la angustia y el sufrimiento de una manera distinta a la cotidiana. La angustia y el sufrimiento se deben tomar como un medio para poder experimentar la existencia, a modo de un proyecto abierto y con libertad, consiguiendo así enfrentar el sinsentido de la vida de una manera “propia”. Se muestran también los obstáculos principales para poder alcanzar dicha actitud ante el sufrimiento y la angustia, explicando por qué esta experiencia resulta un lujo actualmente, cuando debería ser un derecho para todos los seres humanos. Finalmente se brinda una propuesta del papel que nos correspondería tomar a los psicólogos para contribuir a la construcción de un mundo más humano.
Resumen
La información al usuario/paciente es un aspecto esencial en el marco de la relación médico-paciente, que exige la motivación intrínseca de sus integrantes, así como que esta se produzca de manera simétrica. Desde sus orígenes, la relación médico-paciente se ha visto marcada por condicionantes como lo son la supremacía clínica y la aceptación y acatamiento de las recomendaciones interpuestas por aquel en su ejercicio profesional. Hoy día la información con el usuario/paciente se halla respaldada jurídicamente, como consecuencia de la implantación de la Ley 41/2002, de 14 de noviembre, básica reguladora de la autonomía del paciente y derechos y obligaciones en materia de información y documentación clínica, así como de normativas de carácter autonómico y procedimientos operativos estandarizados. Se analizan también en este estudio el consentimiento informado, como instrumento que promueve y garantiza el derecho a la autodeterminación clínica del usuario/paciente; el testamento vital, instrucción previa o voluntad vital anticipada, que permite al usuario/paciente dejar constancia, por escrito, de sus preferencias sanitarias respecto de los tratamientos que desea le sean aplicados conforme a la normativa vigente y la lex artis; y la comunicación de malas noticias, que exige el conocimiento de una serie de instrucciones y recomendaciones que sirvan de guía para la intervención, de modo que dicha noticia ocasione el menor impacto posible en el paciente y sus familiares.
Abstract
Information to the user/patient is an essential aspect in the framework of the doctor-patient relationship, which requires the intrinsic motivation of its members, as well as that it be produced in a symmetrical manner. From its origins, the doctor-patient relationship has been marked by conditions such as clinical supremacy and the acceptance and compliance of the recommendations put forward by him in his professional exercise. Today, information with the user/ patient is legally supported, as a consequence of the implementation of Law 41/2002, of 14 November, which regulates the autonomy of the patient and rights and obligations regarding information and clinical documentation, as well as autonomous regulations and standardized operating procedures. This study also discusses informed consent as an instrument that promotes and guarantees the right to clinical self-determination of the user/patient; the vital will, prior instruction or advance vital will, which allows the user/ patient to record, in writing, their health preferences with regard to the treatments they wish to be applied to them in accordance with the current regulations and the lex artis; and the communication of bad news, which requires knowledge of a series of instructions and recommendations to guide the intervention, so that the news has the least impact on the patient and family members.
Given the relevance of the bonds established between intervention agent and participant during the implementation of programmes with a psychosocial component, we studied an emblematic Chilean programme to overcome poverty based on psychosocial and community support: the Families Program. The participants were 21 people: 10 dyads composed of the program participants and their respective intervention agents, plus the head of the intervention team. We employed a qualitative methodology, conducted semi-structured interviews, and performed descriptive and relational analysis following grounded theory guidelines. This process resulted in a comprehensive model of the strengthening of the bond established between intervention agent and participant. This model delimits three relevant dimensions of the agent–participant bond—technical, affective, and interactional—and we describe how they are articulated during the transition from an administrative relationship to a technical-affective bond. Lastly, we discuss the processual and temporal construction of the bond as well as the relevance of considering its three dimensions. Likewise, we reflect on bonds as a way of humanizing psychosocial interventions and ponder the challenge of generating a progressive de-bonding that fosters participants' autonomy.
El Desgaste por Empatía, también conocido como Fatiga por Compasión, es la consecuencia natural derivada de trabajar con personas que sufren. Se ha demostrado que establecer vínculos y relaciones terapéuticas con personas y/o familias que experimentan situaciones traumáticas o doloras puede tener consecuencias sobre el profesional que ofrece su apoyo. Los y las trabajadores/as sociales están expuestos a la escucha de las historias de trauma, angustia y dolor que narran los clientes y las familias con los que trabajan. La aceptación, el respeto y la individualización, criterios y valores que rigen la práctica del Trabajo Social de Casos, solo pueden llevarse a cabo a través del establecimiento de una alianza terapéutica sincera y una actitud empática por parte del/de la trabajador/a social hacia la experiencia de los clientes y familias.
La presente investigación parte de la necesidad de conocer las consecuencias derivadas de trabajar con el sufrimiento humano en la profesión del Trabajo Social. Uno de los objetivos principales de la investigación es conocer la prevalencia del Desgaste por Empatía en los/as trabajadores/as sociales de los Centros de Servicios Sociales de Mallorca. Otros objetivos consisten en analizar si las prácticas de autocuidado personales o profesionales son útiles para reducir el riesgo de Desgaste por Empatía y conocer si existe relación entre el Desgaste por Empatía y las diferentes dimensiones de la Empatía (Fantasía, Toma de Perspectiva, Malestar Personal y Preocupación Empática) o la Involucración Profesional y la Vulnerabilidad.
La presente investigación consiste en un estudio transversal cuantitativo. Una muestra de 270 trabajadores/as sociales de casos que ejercen en Mallorca han completado un cuestionario compuesto por cinco escalas: un cuestionario sociodemográfico que incluye tanto aspectos personales como profesionales; la Escala de autocuidado (EAP), el Inventario sobre Calidad de Vida Profesional (ProQOL), la escala de Desgaste por Empatía (IDE) y el Índice de Reactividad Interpersonal (IRI). El tratamiento de los datos se realizó con el programa estadístico SPSS.
Los resultados de la investigación indican que un tercio de los/as trabajadores sociales encuestados se sitúan en niveles de riesgo altos de Desgaste por Empatía. El autocuidado y la Satisfacción por Compasión han obtenido relaciones significativas inversas respecto a la dimensión del Desgaste por Empatía. Los hallazgos también indican la existencia de relación significativa positiva entre los niveles de Empatía y los niveles de Desgaste por Empatía. En el modelo de regresión lineal se observa que variables como la Vulnerabilidad, la Preocupación Empática, el Cuidado Personal, la pérdida de sueño, el sentirse atrapado en el trabajo o la concepción sobre la sensibilidad son variables predictoras del Desgaste por Empatía.
Los hallazgos de la investigación avalan la importancia de continuar estudiando el fenómeno del desgaste en la práctica del Trabajo Social e implantar programas formativos y de prevención sobre el Síndrome del Desgaste por Empatía tanto en la comunidad universitaria como en los Centros de Servicios Sociales públicos y privados.
The scientific and technological revolution we have lived the last decades, has contributed to a specialization of medicine, that at the same time has improved the scientific medical knowledge, has lost the intensity of taking care of sick people to focus on their diseases. This lack of humanization that has experimented medicine has contributed to the emergence of movements that seek a return to the basics of care. The palliative care model responds to the need to care for people and their families from an integral vision, according to their physical needs, but also psychological, social and spiritual; therefore is important establish a strong aid relationship for helping people along the end of life This paper tries to review the concept of the aid relationship in the context of palliative care
Introducción. El poder está determinado por las relaciones interpersonales, por tanto, hombres y mujeres tienen poder. Sin embargo, el poder en el sistema de las mujeres se ve disminuido por la cultura y los valores sociales, lo cual provoca desigualdad e inequidad que afecta directamente su salud mental, al punto de que disminuye su participación y empoderamiento social.Método. La presente investigación buscó responder a la pregunta ¿cuál es la influencia del poder en las relaciones de género de un grupo de mujeres? Para lo cual, se planteó una investigación cualitativa fenomenológica, la muestra se tomó a conveniencia. En cuanto a los datos, se recolectaron mediante la técnica de grupo focal y su análisis se efectuó desde un enfoque interpretativo que incluyó una triangulación entre la teoría, la información obtenida y la posición del investigador.Resultado. La principal función que ejerce el sistema de las mujeres es el trabajo doméstico, sin embargo, tienen oportunidades de educación y de trabajo. La toma de decisiones se limita al hogar y se da tan solo frente a personas que tienen un rol inferior. Las relaciones interpersonales son buenas siempre y cuando ejerzan un rol de mujer y madre socialmente aceptado.Conclusión. El sistema de mujeres tiene poder pero está determinado por la cultura, de modo que las mujeres todavía sufren del poder de dominación de la sociedad patriarcal, por tanto, sus oportunidades de desarrollo disminuyen y sus funciones sociales se determinan a partir de su clase, posición en el sistema familiar, educación y producción económica.
El presente trabajo tiene el objetivo de analizar y valorar las funciones de los educadores sociales, en España. Este análisis pretende ayudar a definir mejor la profesión, ya que las funciones constituyen un aspecto central de la profesión del educador social. Si bien la formación de este profesional suele ser genérica, no existen estudios que apoyen de forma empírica este hecho. Por otro lado, pensamos que las competencias en que se basan los planes de estudio, deben ir planteándose, gradualmente, desde las funciones que se desarrollan y no a la inversa, como se pretende en el mundo académico, dando lugar, en ocasiones, a confusiones y ambigüedades. Defendemos que es de gran importancia realizar estudios como el nuestro, que establezcan nexos de unión entre el mundo académico o investigador y el mundo profesional.
Este artículo reflexiona sobre la supervisión en el contexto actual de crisis, que se entiende como una oportunidad. Para ello, comienza recuperando algunos rasgos históricos que ponen en valor la relación entre el trabajo social y la pedagogía social con la supervisión. El autor defiende que la práctica de la supervisión, como respuesta para las organizaciones ante una sociedad compleja, debe orientarse hacia los problemas, e implementarse desde una posición de libertad y neutralidad de los supervisores. Igualmente, preconiza que el contexto europeo ha sido, y es, un referente para los profesionales de la supervisión, y que el asesoramiento, la formación, la capacitación y los criterios éticos definen un marco referencial al que dedica algunas reflexiones de orden práctico. El artículo termina con algunas pautas que pueden ayudar al contacto de los profesionales de relación de ayuda con la supervisión.
ResearchGate has not been able to resolve any references for this publication.