ArticlePDF Available

Analýza modelu komunikace regionální politiky EU v ČR (Analysis of the Communication Model of EU Regional Policy in the Czech Republic)

Authors:

Abstract

Communication activities contribute to reaching the aims of EU regional policy and therefore it is an important part of the regional policy. Beside the analysis of impacts of such communication, it is important to evaluate and analyze the process of communication. The aim of this paper is to explain communication process of EU regional policy, to provide confrontation of its particular domains with needs and attitudes of inhabitants of the Czech Republic and to identify possible gaps in communication.
Evaluační teorie a praxe
Ročník 4(1)
2016
Odborné stati
*Otakar Ďurďa, Institut evaluací a sociálních analýz, ota.durda@inesan.eu
ĎURĎA, O. (2016) „Analýza modelu komunikace regionální politiky EU v ČR“.
Evaluační teorie a praxe 4(1): 19–44
19
Analýza modelu komunikace regionální politiky EU v ČR
Analysis of the Communication Model of EU Regional
Policy in the Czech Republic
Otakar Ďurďa*
Abstrakt
Komunikační aktivity přispívají k naplňování cílů regionální politiky EU
a tvoří proto její důležitou součást. Z hlediska evaluace komunikačních
aktivit je vedle identifikace konkrétních dopadů důležité věnovat pozor-
nost také samotnému průběhu procesu komunikace. Cílem této stati je
přiblížit význam komunikace regionální politiky, konfrontovat jednotlivé
prvky komunikačního procesu s potřebami a postoji obyvatel ČR a identi-
fikovat problémové oblasti komunikace.
Abstract
Communication activities contribute to reaching the aims of EU regional
policy and therefore it is an important part of the regional policy. Beside
the analysis of impacts of such communication, it is important to evaluate
and analyze the process of communication. The aim of this paper is
to explain communication process of EU regional policy, to provide con-
frontation of its particular domains with needs and attitudes of inhabitants
of the Czech Republic and to identify possible gaps in communication.
Klíčová slova
komunikační proces, komunikační model, komunikační nástroje, regio-
nální politika, evropské fondy
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
20
Keywords
Communication process, communication model, communication tools,
regional policy, EU funds
Úvod a cíl práce
Výzkumy veřejného mínění realizované v jednotlivých zemích Evropské
unie (dále jen EU)1 ukazují, že dotazovaní mají málo informací o EU
a jejím fungování. Například podle výzkumu Eurobarometer 189a2 téměř
dvě třetiny obyvatel EU v roce 2006 uvedly, že národní média poskytují
příliš málo informací o EU. Obyvatelé mají dále pocit, že nemohou ade-
kvátně ovlivňovat rozhodovací procesy v rámci EU. Z výsledků výzkumu
Standard Eurobarometer 793 je pak patrné, že podíl obyvatel, podle kte-
rých nemá jejich hlas žádnou váhu, dosahuje dvou třetin, přičemž od roku
2009, kdy byl podíl těchto obyvatel nejnižší za posledních 10 let (53 %),
se v roce 2013 zvýšil podíl obyvatel s tímto názorem o čtrnáct procentních
bodů.
EU usiluje o zmírnění této mezery mezi ní a jejími občany pomocí cílených
aktivit, mezi které patří snaha o zlepšení komunikace mezi orgány EU
a občany. Jak uvádí Josan (2008), komunikace je nepostradatelný nástroj
pro sociální, ekonomický a kulturní vývoj evropské společnosti. EU by
měla prostřednictvím komunikace zdůrazňovat dopady svého fungování
na běžný život občanů, zvyšovat zájem občanů o fungování EU, měla by
používat přímé komunikační kanály pro komunikaci se svými obyvateli
a ve větší míře využívat získanou zpětnou vazbu od občanů ke zvyšování
důvěryhodnosti jak celé EU, tak jejích jednotlivých orgánů.
V minulosti se EU zaměřovala na zlepšení komunikace, a pokusila se tak
eliminovat bariéry mezi ní a jejími občany. Pořád to však byla komunikace
zaměřená spíše na šíření povědomí o činnosti EU a méně pozornosti bylo
věnováno názorům a postojům obyvatel. Občané tak měli pocit, že komu-
nikační kanály, prostřednictvím kterých se mohli zapojit do veřejné deba-

1 např. Eurobarometer Surveys viz http://ec.europa.eu/public_opinion/index_en.htm
2 http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/flash_arch_191_174_en.htm
3 http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb79/eb79_first_en.pdf
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
21
ty o fungování EU, jsou limitované, špatně dostupné a ve svém důsledku
nevedou k eliminaci bariér a mezer mezi nimi a EU. Evropská komise
se proto rozhodla využít nový přístup: opustit jednosměrnou komunikaci
a vyzdvihnout význam dialogu, odklonit se od institucionálně orientova-
né komunikace vycházející „z Bruselu“ a uplatňovat komunikaci oriento-
vanou na občany. Nová forma komunikace je navíc decentralizovaná,
což znamená, že se lidé dozvídají o jednotlivých politikách a politických
tématech EU především prostřednictvím národních, regionálních a lokál-
ních médií.
V rámci zlepšení komunikace byl Evropskou komisí schválen „Akční plán
na zlepšení komunikace EU“4, který zavádí zlepšení komunikace s obyva-
teli a „Plán D pro demokracii, dialog a debatu“5, který si klade za cíl zapo-
jit občany do diskuze o EU. Plánované aktivity však mohou být efektivní
pouze za předpokladu, že budou zaangažovány skutečně všechny klíčové
subjekty, tj. jak jednotlivé instituce EU, tak také národní, regionální a lo-
kální autority ve členských zemích, a rovněž také politické strany, občan-
ský sektor apod. Důležitost zapojování širokého spektra zainteresovaných
stran zdůrazňuje také Bílá kniha o evropské komunikační politice6,
která vyzdvihuje význam zapojení jednotlivých subjektů v diskuzi o mož-
nostech spolupráce a při přípravě agendy směřující k lepší komunikaci
a otevřené veřejné debatě v rámci EU.
Jak vyplývá ze závěrů výzkumu Eurobarometer 189a, téměř všichni re-
spondenti souhlasí se základním cílem Bílé knihy, a to s právem obyvatel
na přístup k informacím a dostupností informací v jejich mateřském jazy-
ce. Z výsledků tohoto výzkumu dále vyplývá, že pro čtyři pětiny obyvatel
EU jsou důležité informace o evropské politice a evropských záležitostech,
přičemž mezi hlavní motivy tohoto zájmu patří zvyšování znalostí
o vlastních právech, snaha seznámit se sm, co evrops instituce dělají
pro své občany a lépe pochopit roli EU ve světě (tuto motivace má přibliž-
ně sedm respondentů z deseti). Celkem šest z deseti respondentů pak
uvedlo, že chce být alespoň touto formou zapojeno do procesu budování
Evropy.

4 Action Plan: SEC (2005) 985 final, 20 July 2005
5 Plan D: COM (2005) 494 final, 13 October 2005
6 http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/decisionmaking_process/
l10105_cs.htm
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
22
V rámci politiky soudržnosti EU přerozděluje finanččástky směrem
k jednotlivým členským zemím a pro naplnění cílů této politiky je nutné
zajistit také efektivní komunikaci. Jednotličlenské státy, resp. subjekty
odpovědné za čerpání těchto finančních prostředků, jsou v této souvislosti
povinny zajistit na jedné straně informování potenciálních žadatelů o stá-
vajících možnostech financování a na druhé straně zajistit informování
občanů o uskutečněných investicích, jejich výsledcích a dopadech. V zá-
jmu transparentního nakládání s veřejnými prostředky proto členské státy
poskytují pravidelné a úplné informace o dostupných investičních příleži-
tostech a programech a zveřejňují informace o jednotlivých projektech
a příjemcích podpory.
Kromě komunikace na úrovni EU je důraz kladen zejména na komunikaci
na úrovni jednotlivých členských zemí. Řídicí orgány jednotlivých ope-
račních programů mají podle Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 povinnost
propagovat a poskytovat občanům EU a příjemcům informace o progra-
mech a operacích spolufinancovaných z evropských fondů s cílem zdů-
raznit roli Společenství a zajistit, aby byla pomoc z fondů transparentní.
Ještě před samotným zahájením komunikačního procesu jsou řídicí orgá-
ny operačních programů na základě Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006
povinny vypracovat komunikační plán, podle kterého jsou prováděny
aktivity v oblasti komunikace a publicity. Komunikační plán musí obsa-
hovat přinejmenším cíle a cílové skupiny, strategii a obsah informačních
a propagačních opatření, jež jsou zaměřena na (potenciální) příjemce
a na veřejnost, s ohledem na přínos pomoci Společenství na vnitrostátní,
regionální a místní úrovni. Dále musí obsahovat orientační rozpočet
na provedení plánu, informaci o tom, které správní oddělení nebo subjek-
ty jsou odpovědné za provádění informačních a propagačních opatření
a údaj o tom, jak budou informační a propagační akce vyhodnoceny.
Právní rámec komunikace operačních programů jele vymezen Naříze-
ním Rady (ES) č. 1083/2006.
V průběhu programového období pak řídicí orgány operačních programů
realizují jednotlivé komunikační aktivity a opatření definované v komuni-
kačních plánech, které by měly vést k naplňování jednotlivých strategic-
kých i globálních komunikačních cílů.
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
23
Kromě samotné realizace komunikačních aktivit a opatření je však z hle-
diska naplňování cílů důležité průběžně tyto realizované aktivity monito-
rovat a vyhodnocovat (Remr, 2012). Jen tak je možné provádět případné
úpravy komunikačních plánů vedoucí k zajištění lepšího naplňování defi-
novaných cílů. Monitorování a hodnocení je tedy důležitou součástí celé-
ho procesu komunikace.
Cílem této práce je na základě analýzy jednotlivých fází komunikačního
modelu regionální politiky EU porovnat způsob a nastavení této komuni-
kace s postoji a preferencemi jednotlivých cílových skupin (zejména pak
veřejnosti), poukázat na kritické prvky komunikačního procesu a ověřit
správnost a adekvátnost komunikace.
1. Vymezení komunikace a komunikačních modelů
Lunenburg (2010), Keyton (2011) a mnozí další definují komunikaci
jako proces přenosu informací a společného porozumění mezi dvěma
subjekty. Poukazují tím na fakt, že nezbytnou součástí komunikace a spo-
lečného porozumění je výměna informací. Cheney (2011) a Lunenburg
(2010) popisují komunikaci jako proces, na jehož počátku stojí odesílatel
(původce sdělení), který své myšlenky či postoje kóduje prostřednictvím
slov, gest či symbolů a vytváří verbální, neverbální či psanou zprávu.
Prostřednictvím přenosového média, kterým může být osobní konverzace,
telefonní hovor, e-mail, Internet, rádio, televize či psaný text (knihy, časo-
pisy apod.) se zpráva dostává k příjemci, který ji dekóduje a získává tím
smysluplnou informaci nutnou pro pochopení významu sdělení.
Uvedené definice vycházejí ze stejného modelu lineární či jednosměrné
komunikace, kdy sdělení putuje od odesílatele k příjemci. Jeden z prvních
lineárních modelů komunikace představil v roce 1948 Harold Laswell,
který ve svém přístupu rozlišil pět klíčových prvků. Konkrétně se jedná o:
Kdo? Co sděluje? Prostřednictvím jakého kanálu? Komu? Jaký je efekt?
Shannon a Weaver (1949) rozvinuli a zdokonalili lineární model komuni-
kace obsahující navíc šumy, které mohou zkreslovat porozumě
mezi jednotlivými účastníky komunikace.

Evaluační teorie a praxe Odborné stati
24
Schéma1:Shannonůvmodelkomunikačníhoprocesu
Zdroj:Foulger,D.(2004):ModelsoftheCommunicationProcess
Lineární modely však navozují dojem, že zdroj pouze vysílá a nikdy ne-
přijímá, zatímco příjemce jen přijímá a nikdy nevysílá žádné zprávy. Rea-
lita většiny komunikačních procesů je však komplexnější. Proto byly kro-
mě lineárních modelů rozvinuty ještě modely interaktivní, ve kterých
figuruje také zpětná vazba od příjemce ke zdroji. Například Fougler (2004)
poukazuje na modifikaci Shannonova lineárního modelu přidáním zpětné
vazby, která je přenášena, přijímána a potenciálně zkreslována šumy.
Zpětnou vazbu ve svém komunikačním modelu využil také Schramm
(1955), který dále upozorňuje na to, že zpětná vazba může být verbální
i neverbální, a může být zamýšlená nebo nezamýšlená. Schrammův inter-
aktivní komunikační model ukazuje, že zprávy jsou vytvářeny a interpre-
továny v rámci osobního pole zkušeností; celý model je pak založen
na interaktivním procesu, v němž zdroj i příjemce aktivně vystupují.
Schéma2:Schrammůvmodelkomunikačníhoprocesu
Zdroj:Foulger,D.(2004):ModelsoftheCommunicationProcess
Omezení interaktivních modelů spočívá v tom, že neberou v potaz duální
charakter jednotlivých subjektů komunikace, které současně vysílají
a přijímají (Wood, 2012). Tento nedostatek interaktivních modelů řeší
modely transakční, které nerozlišují zdroje a příjemce zpráv, nýbrž všech-
ny subjekty účastnící se komunikačního procesu nazývají komunikátory.
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
25
Komunikátoři tedy zprávy vysílají i přijímají (Foulger 2004). Transakč
modely komunikace dále ukazují, že komunikace je dynamická a mění se
v čase v závislosti na událostech mezi komunikátory.
2. Model komunikace regionální politiky EU
Komunikace regionální politiky EU tak, jak vyplývá z jejích cílů, je založe-
na na diseminaci informací o fungování a naplňování této politiky. Ko-
munikace regionální politiky EU tedy odpovídá lineárnímu modelu ko-
munikace. Model definovaný Přikrylovou a Jahodovou (2010) se skládá
z celkem osmi prvků, a to ze zdroje komunikace, zakódování, sdělení,
přenosu, dekódování, příjemce, zpětné vazby a z komunikačních šumů.
Schéma3:Modelkomunikačníhoprocesu
Zdroj:Přikrylová,Jahodová(2010),upraveno
Subjektem komunikace je organizace, osoba či skupina osob, která vysílá
informaci příjemci. Prostřednictvím komunikačních kanálů a prostředků
směřuje komunikace od zdroje k příjemci. Aby byla komunikace účinná,
musí být zdroj přijatelný (důvěryhodný a odborně způsobilý) a atraktivní.
V případě regionální politiky může být subjektem komunikace DG Regio7,
na národní úrovni pak řídicí orgány jednotlivých operačních programů
a příjemci podpory. Sdělení je suma informací, které se zdroj snaží vyslat
příjemci prostřednictvím komunikačních médií. Zakódování je proces
převodu sdělovaných informací do podoby, které příjemce rozumí. Proces
kódování má v tomto ohledu tři základní funkce:
upoutat pozornost,
vyvolat či podpořit akci,
vyjádřit záměr, názor, existenci či známost.

7 Generální ředitelství Evropské Komise pro regionální politiku
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
26
V případě komunikace regionální politiky lze za sdělení považovat napří-
klad informace o existenci strukturálních fondů a operačních programů,
informace o zaměření jednotlivých operačních programů, informace
o podmínkách získání prostředků z fondů EU, informace o příjemcích
podpory, informace o úspěšně realizovaných projektech, informace o do-
padech a přínosech evropských dotací apod. Jak však tato sdělení kore-
spondují s tím, jaké informace o regionální politice a evropských fondech
preferují obyvatelé České republiky? O co se v této souvislosti obyvatelé
ČR nejvíce zajímají? Data o preferovaných informacích týkajících se této
oblasti poskytuje výzkum, který provedl Institut evaluací a sociálních
analýz (INESAN) v roce 2013. Z výsledků vyplývá, že o informace o regi-
onální politice EU se zajímá téměř 60 % obyvatel. Z konkrétních informací
se nejčastěji zajímají o využití dotací z evropských fondů, o charakter projektů,
které se jimi financují, o celkovou výši alokace pro Českou republiku na období
2007–2013, o možné způsoby čerpání evropských dotací a o podmínky jejich zís-
kání. Podrobnější přehled nejčastěji uváděných odpovědí je zachycen
v následující tabulce:
Tabulka1:Spontánněpreferovanéinformaceoevropskýchfondech
konkrétněpreferovanéinformace četnostodpovědí
Jakseevropskédotacevyužívají,kamvšudejdoutytopeníze? 16%
KolikdotacízEUČRdostala/kolikmůžečerpat? 8%
Jakjemožnoevropskédotacezískat,jakéjsoupodmínkyprojejich
získání? 7%
Budouevropskédotacepokračovatidobudoucna? 3%
Můžedotacečerpatinašeobec? 3%
Jaksevynakládánídotacíkontroluje? 3%
Obecněvíceinformacíoevropskýchfondechadotacích. 3%
CoproměosobněznamenajídotacezEU? 3%
Informaceokorupciazneužívánídotací 2%
Jakseevropskédotacečerpají,rozdělují? 2%
KolikČRodvedladorozpočtuEU?Jakýječistýpřínosevropskýchdotací? 2%
Jakéjsoutrestyzazneužitídotací? 2%
Pozn.:uvedenyjsoupouzeodpovědisrelativníčetnostívyššíneborovnou2%
Zdroj:INESAN(leden2013,N=2114) 
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
27
Z realizovaných interim evaluací8 zaměřených na zhodnocení plnění ko-
munikačních plánů jednotlivých operačních programů v ČR vyplývá,
že komunikace s veřejností by se měla zaměřit především na přínosy fon-
dů EU pro společnost, na pozitivní přínosy jednotlivých projektů financo-
vaných z operačních programů a na celkový přínos EU (Ďurďa, 2014: 61).
Takto stanovený obsah komunikace přitom může pomoci při naplňování
cílů definovaných v komunikačních plánech jednotlivých operačních pro-
gramů.
Kromě konkrétního zájmu o informace o regionální politice a evropských
fondech je důležité charakterizovat také hodnocení informací, které jsou
obyvatelům ČR dostupné. O hodnocení těchto informací vypovídá vý-
zkum společnosti STEM/MARK9. Osoby dotazované v rámci tohoto vý-
zkumu, které se o problematiku fondů EU zajímají alespoň pasivně, hod-
notí komunikované informace o těchto fondech jako dobře dostupné
(75 %), dostatečné a důvěryhodné/pravdivé (shodně 58 %). Přibližně po-
lovina respondentů si myslí, že jsou zajímavě zpracované, konkrét-
ní/věcné a jasné/srozumitelné. Méně než polovina dotázaných však pova-
žuje uváděné informace za přesné.
Graf1:HodnoceníinformacíofondechEU
Pozn.:údajesevztahujípouzektěm,kteřísealespoňpasivnězajímajíoinformaceofondechEU
Zdroj:STEM/MARK(InformovanostofondechEU,2011,N=2048) 

8 Střednědobé vyhodnocení prováděné přibližně v polovině programového období
9 Informovanost o fondech EU (2011)
23
13
14
10
9
9
8
52
45
44
40
40
39
37
15
22
18
22
25
26
27
3
6
7
5
6
9
7
6
15
18
23
20
17
21
dobředostupné
dostatečné
důvěryhodné,pravdivé
zajímavězpracované
konkrétníavěcné
jasnéasrozumitelné
přesné
určitěano spíšeano spíšene určitěne neví
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
28
Dalším prvkem komunikačního procesu je přenos sdělení, který se usku-
tečňuje prostřednictvím konkrétních komunikačních kanálů. Správně
zvolené kanály jsou účinnou podporou sdělení, nesprávně zvolené mohou
být jeho destrukcí. Pro realizaci komunikačního procesu existují dvě zá-
kladní skupiny komunikačních prostředků (Přikrylová, Jahodová, 2010):
prostředky individuálního působení, pro které je typický osobní
kontakt zainteresovaných stran – osobní rozhovor, telefonní roz-
hovor, dopisy, e-maily, telekonference, videokonference,
prostředky skupinového působení – konference, tištěné prostřed-
ky (letáky, plakáty, brožury, publikace, bulletiny, zpravodaje, ča-
sopisy atd.) a masmédia (tisková či elektronická).
Jednotlivé komunikační nástroje jsou obvykle využívány ve vzájemných
kombinacích a vytvářejí tak tzv. komunikační mix, který je tvořen jak ná-
stroji osobní, tak také masové komunikace (De Pelsmacker et al., 2003).
Jaké komunikační nástroje využívají jednotlivé subjekty zodpovědné
za komunikaci regionální politiky EU? DG Regio zodpovědné za komuni-
kaci na nadnárodní úrovni, využívá ke komunikaci zejména tyto:
webové stránky – web „Inforegio“, který je jedním z nejdůležitěj-
ších komunikačních nástrojů,
RegioNetwork 2020 – podobá se sociálním sítím, podporuje vý-
měnu informací mezi regiony a umožňuje uživatelům sdílet in-
formace o tématech týkajících se regionální politiky EU a vytvářet
jejich vlastní profily; DG Regio může tento nástroj využívat také
k šíření informací o prioritách a tématech regionální politiky,
publikace (v elektronické i tištěné podobě),
veřejné akce (např. konference),
multimediální produkty (např. propagační videa),
masmédia (např. články a rozhovory v tisku),
sociální sítě.
V České republice využívají řídicí orgány jednotlivých operačních pro-
gramů pro naplnění informačních priorit komunikačních plánů a zajiště
adekvátní informovanosti a komunikace s jednotlivými cílovými skupi-
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
29
nami následující komunikační nástroje: (1) mediální komunikace, (2) on-
line komunikace, (3) přímá komunikace, (4) publikační aktivity a (5) ostat-
ní komunikační prostředky.
V rámci mediální komunikace jsou využívány zejména články a inzerce
v tisku, tiskové zprávy a tiskové konference. V období 2007–2013 využíva-
ly inzerci, články a pořady v médiích a tiskové zprávy ke své komunikaci
všechny operační programy. Tiskové konference a presstripy10 využívaly
v největší míře zejména regionální operační programy. Z tematických
operačních programů je využívaly zejména OP Vzdělávání pro konkuren-
ceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Životní prostředí.
V rámci online komunikace jsou využívány webové prezentace operač-
ních programů, na kterých jsou dostupné jak základní informace a doku-
menty, tak také novinky, seznamy příjemců atd. Vlastní internetové strán-
ky jsou operačními programy využívány jako nosný nástroj komunikace
při naplňování cílů definovaných v komunikačních plánech. V rámci onli-
ne komunikace jsou rovněž využívány elektronické zpravoda-
je/newslettery. Elektronické zpravodaje využívaly v období 2007–2013 jen
některé operační programy, mezi něž patří např. OP Doprava, OP Vzdě-
lávání pro konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, Inte-
grovaný OP a zejména pak regionální operační programy.
Mezi nástroje přímé komunikace patří zejména workshopy, semináře,
konference, veletrhy a osobní, telefonní nebo emailové konzultace. Využí-
vaný je také databázový mailing. Nástroje přímé komunikace využívaly
v období 2007–2013 všechny operační programy.
Z hlediska publikačních aktivit využívají všechny operační programy
letáky, informační brožury, publikace nebo časopisy/bulletiny. Za každý
rok jsou pak řídicí orgány povinny vypracovat výroční zprávu o průběhu
realizace operačního programu.
Mezi ostatní využívané komunikační nástroje patří propagační předměty,
venkovní reklama a akce pro veřejnost. Propagační předměty využívaly

10 Presstrip je organizovaná návštěva novinářů na místě realizace konkrétních projektů.
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
30
v období 2007–2013 ke své propagaci všechny operační programy, naproti
tomu venkovní reklamu a akce pro veřejnost využívaly typicky regionální
operační programy.
Mezi základní pilíře komunikace tedy patřily takové nástroje jako inzerá-
ty, články v médiích a tiskové zprávy. Důležité byly také formy přímé
komunikace v podobě seminářů, workshopů, konferencí a konzultací.
Rovněž platí, že nástroje nepřímé komunikace byly používány při komu-
nikaci s veřejností, naproti tomu přímé nástroje byly zacíleny na skupinu
(potenciálních) žadatelů a příjemců podpory.
Jaké informační nástroje využívají k získávání informací o evropských
politických tématech a záležitostech obyvatelé ČR? Odpovědi na tuto
otázku poskytuje například výzkum Eurobarometer 78 realizovaný
na podzim 2012. Ze spontánních odpovědí vztahujících se k responden-
tům z ČR vyplývá, že jako hlavní zdroj informací o národních i evrop-
ských politických tématech a záležitostech využívají obyvatelé ČR přede-
vším televizi (přibližně čtyři pětiny). Tisk slouží jako hlavní zdroj informa-
cí dvěma pětinám obyvatel, Internet a rádio považuje v této souvislosti
za hlavní zdroj informací více než třetina obyvatel ČR.
Graf2:HlavnízdrojinformacíobyvatelČRonárodníchaevropskýchpolitickýchudálos‐
tech
Zdroj:Eurobarometer78(2012;N(ČR)=1003)
Televize je tedy nejvíce rozšířeným zdrojem informací o politických téma-
tech a záležitostech týkajících se ČR i EU. Zároveň platí, že komunikace
regionální politiky je založena zejména na mediální komunikaci, a přede-
vším pak na komunikaci prostřednictvím Internetu. Zvolený komunikač
mix tedy do značné míry koresponduje s reálně využívanými komunikač-
ními nástroji ze strany obyvatel ČR. Prostor pro zvýšení zásahu existuje
84
43
40
38
79
41
36
34
TV
tisk
Internet
radio národnípolitickézáležitosti
evropsképolitickézáležitosti
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
31
zejména v případě televize; její začlenění do komunikačního mixu je však
problematické z důvodu příliš vysokých nákladů. V souvislosti s využitím
Internetu jako komunikačního nástroje je důležité identifikovat, na jakých
konkrétních serverech se obyvatelé ČR dozvídají jak o národních, tak ev-
ropských politických tématech. Vůbec nejčastěji je to na informačních por-
tálech (dvě třetiny obyvatel), přibližně pětina obyvatel tyto informace
čerpá na sociálních sítích a stejný podíl využívá oficiální webové stránky
jednotlivých institucí a operačních programů. Obyvatelé ČR tedy primár-
ně nenavštěvují oficiální stránky institucí, ale dané informace zaznamená-
vají na všeobecných informačních serverech.
Graf3:ZdrojeinformacíobyvatelČRonárodníchaevropskýchpolitickýchzáležitostech
naInternetu
Pozn.:údajesevztahujíjenktěmrespondentům,kteřízískávajíinformacenaInternetu
Zdroj:Eurobarometer78(2012;N(ČR)=1003)
Potenciál v oblasti komunikace na Internetu mají sociální sítě, blogy
a diskuzní fóra (Králíček, Král 2011), zejména pak Facebook, Google+,
Myspace, Youtube nebo Twitter. V ČR bylo využívání Facebooku na za-
čátku roku 2009 okrajovou záležitostí11, zatímco v polovině roku 2013 měl
necelé 4 miliony uživatelů12. Sociální sítě jsou účinným komunikačním
nástrojem zejména pro komunikaci s mladými lidmi, neboť dle Králíčka
a Krále (2011) byly v srpnu 2010 čtyři pětiny uživatelů Facebooku v ČR
mladší 35 let. DG Regio již zařadilo sociální média mezi využívané komu-
nikační nástroje, jak vyplývá z informačních a komunikačních plánů DG
Regio na roky 2012 a 201313. Prostřednictvím těchto sociálních médií šíří

11 Králíček, Král (2011)
12 zdroj: http://www.zoomsphere.com/
13 http://ec.europa.eu/dgs/regional_policy/index_en.htm#1
67
23
19
9
63
20
21
9
informačníservery
onlinesociálnísítě
oficiálníwebovéstránkyinstitucí
blogy
národnípolitickézáležitosti
evropsképolitickézáležitosti
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
32
DG Regio informace o tématech spojených s regionální politikou EU,
a navíc získává zpětnou vazbu od jejich uživatelů. Jak vyplývá z evaluací
plnění komunikačních plánů jednotlivých operačních programů v ČR,
bylo řídicím orgánům doporučeno tuto oblast komunikace také využívat.
Důležitost mediální komunikace dokládá také výzkum Flash Eurobaro-
meter 298 z roku 2010, který se zabýval otázkami spojenými přímo s regi-
onální politikou EU. Z jeho výsledků v této souvislosti vyplývá, že o pro-
jektech spolufinancovaných z prostředků EU se obyvatelé ČR dozvídají
jednoznačně nejčastěji prostřednictvím televize (dvě třetiny z nich). Pro-
střednictvím regionálního a celostátního tisku a prostřednictvím Internetu
se o projektech financovaných z EU dozvídá přibližně čtvrtina obyvatel
ČR. Ostatní dotazované zdroje informací, jako jsou rádio, billboardy, in-
formační brožury a další využívá jako zdroj informací o projektech spolu-
financovaných z evropských fondů méně než pětina obyvatel.
Graf 4: Zdroje informací o projektech spolufinancovaných prostřednictvím regionální
politikyEU(spontánníodpovědi)
Pozn.:údajesevztahujípouzektěm,kteříznajíkonkrétníprojektspolufinancovanýEU
Zdroj:FlashEurobarometer298(2010,N(ČR)=1000)
Významnou roli mediální a online komunikace v oblasti regionální politi-
ky EU dokládají také výsledky výzkumu společnosti STEM/MARK14 reali-
zovaného v roce 2011, které se týkají informačních zdrojů o evropských
fondech. Výsledky potvrzují, že obyvatelé ČR získávají informace o ev-

14 Informovanost o fondech EU (2011)
65
26
25
23
17
10
3
7
televize
místní/regionálnítisk
Internet
celostátnítisk
radio
billboard
brožura
jinýzdroj
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
33
ropských fondech nejčastěji z televize (80 %) a z tisku (56 %). Častým in-
formačním zdrojem je v tomto případě také Internet využívaný 42 % oby-
vatel. Nejméně využívanými komunikačními nástroji jsou pak rozhlas
(33 %) a brožury/letáky (25 %).
Na význam mediálních a online komunikačních nástrojů poukazuje
v neposlední řadě také výzkum GfK
15 realizovaný v roce 2011. V rámci
tohoto výzkumu je mimo jiné hodnocena vhodnost komunikačních ná-
strojů k šíření informací o čerpání peněz ze strukturálních fondů EU,
kdy jsou tisk, televize a Internet hodnoceny jako nejvhodnější komunikač-
ní kanály při komunikaci s veřejností. O vhodnosti informování o struktu-
rálních fondech prostřednictvím těchto tří komunikačních kanálů je pře-
svědčeno 70 % až 75 % dotázaných. Jako méně vhodné respondenti hod-
notili informační letáky, rozhlas a billboardy a za nejméně vhodné pova-
žují nástroje přímé komunikace (konference, semináře, konzultace apod.).
Jednotlivé výzkumy zabývající se komunikací témat spojených s EU a její
regionální politikou tedy souhrnně potvrzují význam masmédií (zvláště
pak televize) a online médií. Komunikace regionální politiky zaměřená
na veřejnost je v ČR založena zejména na těchto nástrojích a komunikač
mix zvolený řídicími orgány jednotlivých operačních programů lze proto
považovat za adekvátní.
Vhodné nastavení komunikačního mixu potvrzují také zjištění a závěry
provedených interim evaluací plnění komunikačních plánů jednotlivých
operačních programů. Vyplývá z nich, že mezi klíčové komunikační ná-
stroje, jak ze strany zdrojů komunikace (řídicích orgánů OP), tak ze strany
příjemců sdělení (cílových skupin), patří nástroje online, mediální a přímé
komunikace. V následující tabulce jsou černým čtverečkem označeny ko-
munikační nástroje, na kterých je komunikace daného operačního pro-
gramu založena (ostatní nástroje jsou použity spíše jen doplňkově). Šedou
tečkou jsou označeny komunikační nástroje využívané veřejností.

15 Informovanost široké a odborné veřejnosti o strukturálních fondech a OP LZZ (2011)
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
34
Tabulka2: Klíčovékomunikačnínástrojevyužívanéřídicímiorgányapříjemciinformací
vprvníčástiprogramovéhoobdobí(tzn.vletech2007–2010)
nástroje
mediální
komunikace
nástroje
online
komunikace
nástroje
přímé
komunikace
publikační
aktivity
ostatní
komunikační
nástroje
TematickéOP
OPD • • • 
OPPI • • •
OPVAVPI • • • •
OPVK • • • 
OPLZZ • • • 
OPŽP • • • 
IOP • • • 
OPPA/OPPK • • • 
RegionálníOP
ROPJZ • • • •
ROPJV • • • •
ROPSZ • • 
•
ROPSV • • • •
ROPSČ • • 
ROPSM • • •
ROPMS • • • •
Pozn.:černýmčtverečkemjsouoznačenyklíčové komunikačnínástrojevyužívanézestranyřídicích
orgánůjednotlivých řídicích orgánů, šedým kolečkem jsou označeny komunikační nástroje klíčové
procílovéskupinykomunikace,prázdnépoleznamená,žedanýkomunikačnínástrojnebyloznačen
zaklíčovýanivpřípaděřídícíchorgánů,anivpřípaděcílovýchskupinkomunikace
Zdroj:vlastnízpracování,výročnízprávyjednotlivýchOPaevaluaceplněníkomunikačníchplánůOP
V rámci provedených evaluací bylo potvrzeno účelné zaměření komuni-
kačních aktivit vzhledem k veřejnosti.
Na konci komunikačního procesu stojí příjemci, resp. objekty komunikace.
V případě komunikace regionální politiky EU jde na nadnárodní úrovni,
za kterou je zodpovědné DG Regio, o veřejnost, zainteresované strany
a média. Z Informačních a komunikačních plánů DG Regio16 vyplývá, že:

16 http://ec.europa.eu/dgs/regional_policy/index_en.htm#1
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
35
Veřejnost zahrnuje obyvatele Evropy, kteří se zajímají o to,
jak regionální politika EU funguje. K dispozici je jim především
web „Inforegio“, kde mohou nalézt informace o možnostech
podpory a projektech v jejich regionu či obci.
Zainteresované strany zahrnují odborníky zapojené do řízení
a rozvoje politiky soudržnosti a regionální politiky. Tyto subjekty
pracují buď pro orgány veřejné nebo regionální správy zabývající
se řízením strukturálních fondů, Fondu soudržnosti či regionál-
ních rozvojových agentur nebo jsou členy monitorovacích komisí.
Mohou to být také členové národních nebo evropských institucí,
jako jsou parlament, politické strany apod. Pro všechny tyto sub-
jekty jsou k dispozici zejména web „Inforegio“, „Radioflash“ elek-
tronické zprávy, publikace a specifické, tematicky zaměřené akce.
Média zahrnují novináře pracující pro regionální či celostátní mé-
dia. Pro tyto subjekty představují intervence politiky soudržnosti
a regionální politiky v jejich regionu či obci často nejkonkrétnější
známky působení EU. Okamžité mediální informace jsou noviná-
řům k dispozici prostřednictvím tiskové mluvčí komisaře pro re-
gionální politiku, k dispozici jsou jim dále mediální balíčky a in-
formace o plánovaných akcích v jejich regionu, informace o pořá-
daných seminářích apod.
Kromě těchto tří hlavních skupin lze za objekty komunikace považovat
lektory, studenty a výzkumné pracovníky, kteří se zabývají politikou
soudržnosti a další subjekty mimo EU, které se o danou oblast zajímají17.
Mezi objekty komunikace na národní úrovni, za kterou odpovídají řídicí
orgány jednotlivých operačních programů v ČR, patří zejména:
potenciální žadatelé/příjemci, kterým řídicí orgány zajišťují in-
formace o možnostech financování projektů, informace o pod-
mínkách způsobilosti, informace o způsobu hodnocení a schvalo-
vání projektových žádostí a v neposlední řadě kontakty na osoby,
které mohou poskytnout informace o operačních programech,
a to na vnitrostátní, regionální i místní úrovni18,

17 http://ec.europa.eu/dgs/regional_policy/index_en.htm#1
18 Informační povinnosti řídicích orgánů vůči potenciálním příjemcům jsou definovány
v Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kapitola II, oddíl 1, článek 5
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
36
žadatelé, kterým je poskytována informační podpora zaměřená
na úspěšnou realizaci projektů,
příjemci, kteří sami zajišťují publicitu svých projektů19,
veřejnost, která je informována o podpoře ze strany EU a o dopa-
dech a přínosech této podpory20,
odborná veřejnost,
subjekty implementační struktury operačních programů,
další zainteresované strany jakými jsou například potenciální
a koneční uživatelé, hospodářští a sociální partneři, experti, zpra-
covatelé projektů, regionální a místní úřady, monitorovací výbory
a Evropská komise.
Výzkum Institutu evaluací a sociálních analýz (INESAN) umožňuje pro-
vést segmentaci příjemců komunikace regionální politiky na základě míry
jejich zájmu o informace o evropských fondech a operačních programech
a hodnocení jejich znalostí o těchto oblastech. Na základě této segmentace
byly definovány celkem čtyři skupiny respondentů:
informovaní zájemci, kteří se o informace aktivně zajímají a záro-
veň mají těchto informací dostatek,
neinformovaní zájemci, kteří se o informace aktivně zajímají,
ale mají těchto informací nedostatek nebo je nemají vůbec,
informovaní bez zájmu, kteří mají těchto informací dostatek
a žádné další informace nepožadují,
neinformovaní bez zájmu, kteří žádnými informacemi nedisponu-
jí a ani o ně nemají zájem.
Největší skupinu obyvatel ČR tvoří neinformovaní bez zájmu,
kterých jsou dvě třetiny (66 %), zatímco informovaných bez zájmu je cel-
kem 11 %. Více než tři čtvrtiny respondentů se tedy o problematiku ev-
ropských fondů a operačních programů nezajímají. Ostatní dotázaní
(23 %) se o problematiku zajímají, přičemž významná většina těchto re-
spondentů hodnotí svou informovanost v této oblasti jako dostatečnou.

19 Informační povinnosti příjemců vzhledem k veřejnosti jsou definovány v Nařízení Komi-
se (ES) č. 1828/2006, kapitola II, oddíl 1, článek 8
20Informační povinnosti řídicích orgánů vůči veřejnosti jsou definovány v Nařízení Komi-
se (ES) č. 1828/2006, kapitola II, oddíl 1, článek 7
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
37
Graf 5: Segmentacerespondentů podle informovanosti azájmu o informaceoevrop‐
skýchfondechaoperačníchprogramech
Zdroj:INESAN(2013,N=2114)
Zajímavý je pohled na jednotlivé segmenty z hlediska politické orientace
respondentů. V segmentu informovaných zájemců dominují voliči ODS,
kterých je celkem 28 %, naopak nejmenší zastoupení mají v tomto segmen-
tu voliči KSČM (těch je 17 %). Voliči KSČM spolu s voliči ČSSD dominují
se 66 % resp. 64 % v segmentu neinformovaných bez zájmu.
Graf 6: Segmentacerespondentů podle informovanosti azájmu o informaceoevrop‐
skýchfondechaoperačníchprogramech(podlepolitickéorientace)
Pozn.: vgrafu jsou zahrnuti jen voliči pěti nejvýznamnějších politických stran, podle preferencí
vlednu2013
Zdroj:INESAN(2013,N=2114)
informovaní
zájemci
17%
neinformovaní
zájemci
6%
informovaní
bezzájmu
11%
neinformovaní
bezzájmu
66%
28 19 23 20 17
410 374
14 13 16 913
54 58 59 64 66
voličiODS voličiTOP09 voličiKDU‐ČSL voličiČSSD voličiKSČM
neinformovaníbezzájmu
informovaníbezzájmu
neinformovanízájemci
informovanízájemci
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
38
Zpětná vazba je v komunikačním procesu považována za významný pr-
vek. Jde o sdělení, které příjemce vysílá zpět ke zdroji a představuje urči-
tou formu reakce na získanou informaci. Zpětná vazba umožňuje poznat
účinnost komunikace a dává podnět pro případné změny v budoucím
období. Jako zpětná vazba může sloužit například hodnocení dostupnosti
komunikovaných sdělení ze strany příjemců těchto sdělení. O hodnocení
dostupnosti informací o evropských fondech vypovídají také výsledky
výzkumu Institutu evaluací a sociálních analýz (INESAN), z nichž vyplý-
vá, že získat aktuální informace o evropských fondech je pro obyvatele ČR
většinou obtížné. Jako obtížně dostupné totiž tyto informace hodnotí
téměř tři čtvrtiny dotázaných; naopak jako dostupné je hodnotí 28 % dotá-
zaných osob a za snadno dostupné je považuje 5 % dotázaných.
Graf 7: Hodnocení obtížnosti získání aktuálníchinformacíoproblematice evropských
fondů
Zdroj:INESAN(2013,N=2114)
Z porovnání odpovědí respondentů, kteří mají informace o evropských
fondech a operačních programech dostatek s odpověďmi ostatních dota-
zovaných je patrná rozdílná úroveň zájmu o dané informace. Ti, kteří se
zajímají, hodnotí dané informace jako dostupnější než respondenti,
kteří se o tuto problematiku nezajímají (60 % oproti 75 %). Podobně platí,
že aktuální informace jsou obtížně dostupné zejména pro dotázané,
kteří o evropských fondech nemají žádné nebo téměř žádné informace
(79 %).
velmi
obtížné
27%
spíše
obtížné
45%
spíše
snadné
23%
velmi
snadné
5%
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
39
Posledním prvkem v komunikačním procesu jsou šumy, které vznikají
z důvodu příliš obecného pojetí komunikačního sdělení, kdy může dochá-
zet k problémům v přijetí některých sdělení. Šumy vznikají také z důvodu
záměny pojmů či nepřehlednosti. Při komunikaci regionální politiky mo-
hou šumy vznikat například z důvodu nízké informovanosti obyvatel
o základních principech a mechanismech regionální politiky či v důsledku
nepřehledné implementační struktury.
Závěr
Komunikace je důležitou součástí realizace regionální politiky EU, která si
klade za cíl informovat o této politice, prezentovat pozitivní dopady inter-
vencí z evropských fondů, přispívat k transparentnosti její realizace a na-
pomoci ke zvyšování absorpční kapacity. Prostřednictvím komunikace
jsou ovlivňovány postoje a zvyšovány znalosti, vědomosti a poznatky
jednotlivých cílových skupin, zejména pak veřejnosti. Aby byla tato ko-
munikace efektivní a účinná, je potřeba zvolit vhodná komunikační sděle-
ní, která korespondují s potřebami jednotlivých cílových skupin,
a která budou šířena prostřednictvím vhodných komunikačních kanálů.
Obyvatelé ČR se v souvislosti s evropskými fondy zajímají především o to,
na co vše se prostředky z evropských fondů vynakládají, jaké projekty se
s nimi financují a jaký je celkový objem finančních prostředků, které může
ČR čerpat. Dále se zajímají o možnosti čerpání dotací a o podmínky,
které je nutné splnit pro jejich získání. Provedená analýza potvrdila,
že informační potřeby a preference obyvatel ČR korespondují s tím,
jaké informace jim poskytují řídicí orgány jednotlivých operačních pro-
gramů. Kromě shody v obsahu sdělení existuje shoda také v mixu komu-
nikačních nástrojů, jež řídicí orgány ke komunikaci využívají. Současně
však platí, že i přes relativní shodu z hlediska obsahu sdělení a využití
komunikačních kanálů vnímají obyvatelé ČR informace o evropských
fondech a dotacích jako hůře dostupné.
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
40
Prameny
[1] DE PELSMACKER, P., GEUENS, M., VAN DER BERGH, J. (2003) Marke-
tingová komunikace. Praha: Grada Publishing.
[2] ĎURĎA, O. (2014) „Analýza povědomí o operačních programech a pro-
jektech spolufinancovaných z evropských fondů“. Evaluační teorie a praxe
2(1): 53–78
[3] FOULGER, D (2004) Models of the Communication Process [online]. New
York. [cit. 2014–08–24]. Dostupné z: http://davis.foulger.info/research/
unifiedModelOfCommunication.htm
[4] CHENEY, G. (2011) Organizational Communication in an Age of Globali-
zation: Issues, Reflections, Practices. Long Grove, IL: Waveland Press.
[5] JOSAN, I. J. (2008) European union strategic development in the commu-
nication field. In: 4th International Conference of ASECU “Development
Cooperation and Competitiveness”. Dostupný z: http://www.asecu.gr/
en_Proceedings.html
[6] KARLÍČEK, M., KRÁL, P. (2011) Marketingová komunikace, Jak komuni-
kovat na našem trhu. Praha: Grada Publishing.
[7] KEYTON, J. (2011) Communication and Organizational Culture: A Key
to Understanding Work Experience. Thousand Oaks, CA: Sage.
[8] LUNENBURG, F. C. (2010) Communication: The Process, Barriers,
And Improving Effectiveness. Schooling, Vol 1(1).
[9] PŘIKRYLOVÁ, J., JAHODOVÁ, H. (2010) Moderní marketingová komu-
nikace. Praha: Grada Publishing.
[10] REMR, J. (2012) Lazarsfeld´s Approach to Researching Media Effective-
ness. In: Haas H., Jeřábek H., Petersen T., The Early Days of Survey Re-
search. Vienna: Braumueller.
[11] SHANNON, C. E., WEAVER, W. (1949): The mathematical theory
of communication, Urbana, University of Illinois Press
[12] SCHRAMM, W. (1955) The Process and Effects of Mass Communication.
Urbana: University of Illinois Press.
[13] WOOD, J. T. (2012) Communication in Our Lives, Sixth Edition [online].
Boston [cit. 2014-09-20]. Dostupné z: http://www.cengagebrain.co.uk/
content/wood45570_1111345570_02.01_chapter01.pdf.
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
41
Dokumenty
[1] Evropská komise: Regionální politika – Inforegio. Information
and Communication Plan 2010 [online]. Evropská komise. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/dgs/regional_policy/index_en.htm#1
[2] Evropská komise: Regionální politika – Inforegio. Information
and Communication Plan 2011 [online]. Evropská komise. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/dgs/regional_policy/index_en.htm#1
[3] Evropská komise: Regionální politika – Inforegio. Information
and Communication Plan 2012 [online]. Evropská komise. Dostupné z:
http://ec.europa.eu/dgs/regional_policy/index_en.htm#1
[4] GFK. Informovanost široké a odborné veřejnosti o strukturálních fondech
OP LZZ [online]. GFK © 2011 [cit. 2014–06–20]. Dostupné z:
https://oldforum.esfcr.cz/dview.file.htm?ident=50&fileid=3873&md5=8bd
1ccf4f6abb09fef3c079e33271c40&1372336165
[5] HOPE-E.S. Evaluace komunikačního plánu OP VK [online]. Brno: HOPE-
E.S. [cit. 2014–05–30]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/8200/
[6] HOPE-E.S. Evaluace komunikační strategie a publicity OP VaVpI [onli-
ne]. Brno: HOPE-E.S. [cit. 2014–05–08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/
file/16808
[7] Magistrát hl. m. Prahy. Výroční zpráva za roky 2007 až 2013, OPPA [onli-
ne]. Praha: Magistrát hl. m. Prahy [cit. 2014–07–03]. Dostupné z:
http://www.prahafondy.eu/cz/oppa/dokumenty/vyrocni-zpravy.html
[8] Magistrát hl. m. Prahy. Výroční zpráva za roky 2007 až 2013, OPPK [onli-
ne]. Praha: Magistrát hl. m. Prahy [cit. 2014–07–03]. Dostupné z:
http://www.prahafondy.eu/cz/oppk/dokumenty/vyrocni-zpravy.html
[9] MD ČR. Výroční zpráva OP Doprava za roky 2007 až 2013 [online]. Pra-
ha: MD ČR [cit. 2014–07–05]. Dostupné z: http://www.opd.cz/cz/vyrocni-
zpravy-OPD
[10] MMR ČR. Výroční zpráva za roky 2007 až 2013, Integrovaný operač
program [online]. Praha: MMR ČR [cit. 2014–07–01]. Dostupné z:
http://www.strukturalni-fondycz/cs/Microsites/Integrovany-OP/O-
programu/Dokumenty
[11] MPO ČR. Výroční zpráva Operačního programu Podnikání a inovace
za roky 2007 až 2013 [online]. Praha: MPO ČR [cit. 2014–07–05]. Dostupné
z: http://www.mpo-oppi.cz/media/273-vyrocni-zpravy-oppi-za-roky-07-
08-09-10-1112.html
[12] MPSV ČR. Výroční zpráva o provádění Operačního programu Lidské
zdroje a zaměstnanost 2007 až 2013 [online]. Praha: MPSV ČR [cit. 2013–
07–12]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/7701/
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
42
[13] MŠMT ČR. Výroční zpráva o provádění Operačního programu Výzkum
a vývoj pro inovace za roky 2007 až 2013 [online]. Praha: MŠMT ČR [cit.
2014–07–10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/
vyrocni-zprava-op-vavpi
[14] MŠMT ČR. Výroční zpráva Operačního programu Vzdělávání pro kon-
kurenceschopnost za roky 2007 až 2013 [online]. Praha: MŠMT ČR [cit.
2014–07–10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/
vyrocni-zpravy-op-vk
[15] MŽP ČR. Výroční zpráva za roky 2007 až 2013, OPŽP [online]. Praha:
MŽP ČR [cit. 2014–07–20]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/
522/vyrocni-zpravy/
[16] Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla
k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se
Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu
a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. 2006. Dostupné
také z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:
2006:371:0001:0163:CS:PDF
[17] Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském
fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu
soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. 2006. Dostupné také z:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:210:002
5:0078:CS:PDF
[18] NAVIGA 4. Evaluace komunikačních a propagačních aktivit IOP [online].
Praha: NAVIGA 4 [cit. 2014–08–31]. Dostupné z: http://www.strukturalni-
fondy.cz/cs/Microsites/Integrovany-OP/O-programu/Dokumenty
[19] NAVIGA 4. Evaluace komunikačních a propagačních aktivit OP LZZ
a realizace komunikačního plánu. [online]. Praha: NAVIGA 4 [cit. 2014–
08–31]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/8122/
[20] NAVIGA 4. Evaluace komunikačních a propagačních aktivit OPPA
a OPPK [online]. Praha: NAVIGA 4 [cit. 2014–09–20]. Dostupné z:
http://www.prahafondy.eu/userfiles/File/OPPA%20dokumenty/Evaluace/
Evaluace_KoP_OPPA_OPPK_Zaverecna_zprava.pdf
[21] Navreme Boheme. Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionální-
ho operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikač-
ních a propagačních aktivit [online]. Praha: Navreme Boheme [cit. 2014–
09–19]. Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/file/1434
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
43
[22] Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Výroční zpráva za roky
2007 až 2013, Regionální operační program Jihovýchod [online]. Brno:
Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [cit. 2014–07–25]. Do-
stupné z: http://www.jihovychod.cz/vysledky-rop/vyrocni-zpravy-rop-jv
[23] Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Evaluace dosavadního
provádění Komunikačního plánu ROP Jihovýchod [online]. Brno: Regio-
nální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [cit. 2014–08–25]. Dostupné z:
http://www.jihovychod.cz/vysledky-rop/vyrocni-zpravy-rop-jv
[24] Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad. Výroční zpráva o prová-
dění Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad za roky 2007
až 2013 [online]. České Budějovice: Regionální rada regionu soudržnosti
Jihozápad [cit. 2014–07–18]. Dostupné z: http://www.rr-jihozapad.cz/?
menu=rop-jihozapad&art=prubeh-realizace-evaluace
[25] Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad. Evaluace komunikačních
a publicitních aktivit ROP NUTS II Jihozápad [online]. České Budějovice:
Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad [cit. 2014–09–18]. Do-
stupné z: http://www.rr-jihozapad.cz/?menu=rop-jihozapad&art=prubeh-
realizace-evaluace
[26] Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Výroční zpráva
o provádění Regionálního operačního programu regionu soudržnosti
Moravskoslezsko za roky 2008 až 2013 [online]. Ostrava: Regionální rada
regionu soudržnosti Moravskoslezsko [cit. 2014–07–17]. Dostupné z:
http://www.rr-moravskoslezsko.cz/o-nas/vyrocni-zpravy-rop-a-rrms
[27] Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Výroční zpráva
o realizaci ROP SV za roky 2007 až 2013 [online]. Hradec Králové: Regio-
nální rada regionu soudržnosti Severovýchod [cit. 2014–07–17]. Dostupné
z: http://www.rada-severovychod.cz
[28] Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad. Výroční zpráva Regi-
onálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad za roky
2007 až 2013 [online]. Ústí nad Labem: Regionální rada regionu soudrž-
nosti Severozápad [cit. 2014–07–17]. =Dostupné z: http://www.
nuts2severozapad.cz/ropsz/ropsz-info/vyrocni-zprávy
[29] Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy. Výroční zpráva
o provádění Regionálního operačního programu regionu soudržnosti
Střední Čechy, roky 2008 až 2013 [online]. Praha: Regionální rada regionu
soudržnosti Střední Čechy [cit. 2014–07–22]. Dostupné z: http://
www.ropstrednicechy.cz/documents.php?sid=t787k6en7s541kju7qqht9se
20&mid=f9edaf4e-d1f4-102b-9c5f-00e0814daf34
Evaluační teorie a praxe Odborné stati
44
[30] Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy. Evaluace realizace
Komunikačního plánu ROP SČ [online]. Praha: Regionální rada regionu
soudržnosti Střední Čechy [cit. 2014–09–22]. Dostupné z: http://
www.ropstrednicechy.cz/documents.php?mid=030441f2-1036-11e1-a696-
5254003d369a
[31] Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava. Výroční zpráva
o realizaci ROP Střední Morava 2007 až 2013 [online]. Olomouc: Regio-
nální rada regionu soudržnosti Střední Morava [cit. 2014–07–06]. Dostup-
né z: http://www.rr-strednimorava.cz/urad-regionalni-rady
[32] Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava. Evaluace komuni-
kačních aktivit v letech 2007–2010, ROP Střední Morava [online]. Olo-
mouc: Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava [cit. 2014–09–
23]. Dostupné z: http://www.rr-strednimorava.cz/
[34] STEM/MARK. Informovanost o fondech EU [online]. STEM/MARK ©
2011 [cit. 2014–04–23]. Dostupné z: https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/
Fondy-EU/Narodni-organ-pro-koordinaci/Publicita/Novinky-Publicity/
Dotaznikove-setreni-Informovanost-o-EU-fondech
[35] The Gallup Organization. Citizens’ awareness and perceptions of EU
regional policy, Flash Eurobarometer 289 [online]. The Gallup Organi-
zation © 2010 [cit. 2014–06–10]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/
public_opinion/flash/fl_298_en.pdf
[36] The Gallup Organization. EU Communication and the citizens, Flash
Eurobarometer 189a [online]. The Gallup Organization © 2006 [cit. 2014–
06–10]. Dostupné z: http:// http://ec.europa.eu/public_opinion/archives
/flash_arch_191_174_en.htm
[37] TNS Opinion & Social. Media use in the European Union, Standard Euro-
barometer 78 [online]. TNS Opinion & Social © 2012 [cit. 2014–06–12]. Do-
stupné z: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb78/eb78_en.
htm
[38] TNS Opinion & Social. Public opinion in the European Union, Standard
Eurobarometer 79 [online]. TNS Opinion & Social © 2013 [cit. 2014–06–
11]. Dostupné z: http://http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/
eb79/eb79_en.htm
ResearchGate has not been able to resolve any citations for this publication.
Article
Full-text available
Paper analyses awareness of inhabitants of the Czech Republic of operational programmes, awareness of implemented projects supported by EU funds and also analyses benefits of these projects. Through this analysis is generally examined the effectiveness of communication at the level of operational programmes. In the context with the awareness of implemented projects, and in particular with the awareness of the areas of implementation of these projects, attention is also paid to the confrontation of areas actually supported by EU funds and the preferences and attitudes of inhabitants of the Czech Republic regarding this issue. Based on the comparison of conducted researches that cover the given issue, it can be told that almost all results are similar or the same. Furthermore the analyzed findings indicate high effectiveness of communication towards the target group of general population.
Article
Thank you for your interest in my work. This is a book published by Sage. I do not have copies to share. Perhaps your library can inter-library loan it for you. Best/joann
European union strategic development in the communication field Dostupný z: http://www.asecu.gr/ en_Proceedings Marketingová komunikace, Jak komunikovat na našem trhu
  • I J Karlíček
  • M Král
JOSAN, I. J. (2008) European union strategic development in the communication field. In: 4th International Conference of ASECU " Development Cooperation and Competitiveness ". Dostupný z: http://www.asecu.gr/ en_Proceedings.html [6] KARLÍČEK, M., KRÁL, P. (2011) Marketingová komunikace, Jak komunikovat na našem trhu. Praha: Grada Publishing. [7] KEYTON, J. (2011) Communication and Organizational Culture: A Key to Understanding Work Experience. Thousand Oaks, CA: Sage. [8] LUNENBURG, F. C. (2010) Communication: The Process, Barriers, And Improving Effectiveness. Schooling, Vol 1(1).
Výroční zpráva o provádění Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad za roky
  • Jihozápad Regionální Rada Regionu Soudržnosti
Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad. Výroční zpráva o provádění Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad za roky 2007 až 2013 [online].