ArticlePDF Available

Analýza povědomí o operačních programech a projektech spolufinancovaných z evropských fondů (Analysis of Awareness of Operational Programmes and Projects Co-financed from EU funds)

Authors:

Abstract and Figures

Paper analyses awareness of inhabitants of the Czech Republic of operational programmes, awareness of implemented projects supported by EU funds and also analyses benefits of these projects. Through this analysis is generally examined the effectiveness of communication at the level of operational programmes. In the context with the awareness of implemented projects, and in particular with the awareness of the areas of implementation of these projects, attention is also paid to the confrontation of areas actually supported by EU funds and the preferences and attitudes of inhabitants of the Czech Republic regarding this issue. Based on the comparison of conducted researches that cover the given issue, it can be told that almost all results are similar or the same. Furthermore the analyzed findings indicate high effectiveness of communication towards the target group of general population.
No caption available
… 
Content may be subject to copyright.
Evaluační teorie a praxe
Ročník 2(1)
2014
Odborné stati
*Otakar Ďurďa, Institut evaluací a sociálních analýz, ota.durda@inesan.eu
Ďurďa, O. (2014) Analýza povědomí o operačních programech a projektech spolufi-
nancovaných z evropských fondů“. Evaluační teorie a praxe 2(1): 5378
53
Analýza povědomí o operačních programech a projektech
spolufinancovaných z evropských fondů
Analysis of Awareness of Operational Programmes
and Projects Co-financed from EU funds
Otakar Ďurďa*
Abstrakt
Příspěvek se věnuje analýze povědomí obyvatel České republiky o ope-
račních programech, projektech financovaných prostřednictvím evrop-
ských fondů a hodnocení přínosů těchto projektů. Prostřednictvím této
analýzy je v obecné rovině zkoumána účinnost komunikace na úrovni
operačních programů. V souvislosti s povědomím o realizovaných projek-
tech, a zejména pak s povědomím o oblastech realizace těchto projektů, je
pozornost dále věnována konfrontaci oblastí skutečně podporovaných
z evropských fondů a preferencí a postojů obyvatel České republiky týka-
jících se oblastí směřování evropských dotací. Ze srovnání jednotlivých
výzkumů, které se analýze povědo věnovaly, vyplývá (až na výjimky)
shoda či podobnost zjištěných závěrů a tyto výsledky souhrnně poukazují
na vysokou účinnost komunikace vůči cílové skupině široká veřejnost.
Abstract
Paper analyses awareness of inhabitants of Czech Republic on operational
programmes, awareness on implemented projects supported by EU funds
and also analyses benefits of these projects. Through this analysis is gener-
ally examined the effectiveness of communication at the level of opera-
tional programmes. In the context with the awareness on implemented
projects, and in particular with the awareness on the areas of implementa-
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
54
tion of these projects, attention is also paid to the confrontation of areas
actually supported by EU funds and the preferences and attitudes of i
n-
habitants of the Czech Republic regarding this issue. Based on the compar-
ison of conducted researches that cover the given issue, it can be told that
almost all results are similar or the same. Furthermore the analyzed find-
ings indicate high effectiveness of communication towards target group
of general population.
Klíčová slova
Operační program, povědomí, projekt, účinnost, přínos
Keywords
Operational programme, awareness, project, effectiveness, benefit
Úvod
Řídící orgány operačních programů mají podle Nařízení Rady (ES)
č. 1083/2006 povinnost propagovat a poskytovat občanům Evropské unie
a příjemcům informace o programech a operacích spolufinancovaných
z evropských fondů, s cílem zdůraznit roli Společenství a zajistit, aby byla
pomoc z fondů transparentní. V průběhu programového období tedy
řídící orgány jednotlivých operačních programů realizují plánované ko-
munikační aktivity a opatření definované v komunikačních plánech,
které by měly vést k naplňování jednotlivých strategických i globálních
komunikačních cílů.
Obecným cílem komunikace regionální politiky na národní úrovni
(na úrovni jednotlivých operačních progra v ČR) je zajistit, aby pomoc
poskytovaná z evropských fondů byla transparentní pro všechny cílové
skupiny veřejnosti, aktéry regionálního rozvoje a další potenciální cílové
skupiny programu a současně zdůraznit pozitivní vliv, jaký má čerpání
strukturálních fondů EU na programy vymezené oblasti podpory.
Mezi specifické cíle komunikace vztahující se k obyvatelům ČR patří
zejména:
zvyšování povědomí o operačních programech, rozšiřování infor-
movanosti o existenci operačních programů, budování znalosti ope-
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
55
račních programů, zvyšování povědomí o přínosech operačních
programů,
informování o úspěšných realizátorech projektů financovaných
z evropských fondů, informování o průběhu realizace projektů fi-
nancovaných z evropských fondů.
Podle vyjádření Evropské komise musí být v programovém období 2014
2020 věnována mnohem větší pozornost efektivitě komunikace kohezní
politiky EU1. Obyvatelé Evropské unie mají stále nedostatečné povědomí
o dopadu kohezní politiky EU na region svého bydliště2. Generální ředi-
telství pro regionální politiku (DG Regio) proto v této souvislosti podniklo
konkrétní kroky s cílem zlepšit viditelnost kohezní politiky EU. Realizo-
vána byla například evaluace dobrých praxí v komunikaci regionální poli-
tiky EU ve vybraných členských státech. Komunikace v programovém
období 20142020 bude mít ve srovnání s minulým obdobím mnohem
vyšší prioritu a zaměřena by měla t zejména na šíře informací
o úspěšných lokálních projektech, což se jeví jako efektivní způsob zvo-
vání povědomí o práci EU a jejich pozitivních přínosech.
Cílem této práce je primárně analýza efektivity komunikace regionální
politiky EU v programovém období 20072013 na základě analýzy pově-
domí obyvatel ČR o jednotlivých operačních programech, analýzy pově-
domí o realizovaných projektech a hodnocení jejich přínosů. Pozornost je
dále věnována analýze oblastí, do kterých by obyvatelé ČR prioritně smě-
řovali prostředky z evropských fondů a tyto oblasti jsou konfrontovány
se skutečným zacílením těchto prostředků.
Metodologie a data
Primárním zdrojem dat pro analýzu je výzkumné šetření Institutu evalua-
cí a sociálních analýz (INESAN), které proběhlo formou face-to-face inter-
view (F2F) ve dvou vlnách. První vlna zkumu byla provedena v lednu
2011 a druhá o dva roky později, v lednu 2013. Zjištění popsané v tomto
článku vycházející z druhé vlny výzkumu realizovaného v lednu 2013
a výsledky z první vlny jsou využity na zachycezměn v povědomí re-
1 viz časopis DG Regio Panorama č. 48
2 viz Flash Eurobarometer 298
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
56
spondentů v čase. První i druhá vlna výzkumu byla provedena na repre-
zentativním vzorku obecné populace ve věku 1574 let. K výběru respon-
dentů bylo použito kvótní techniky. Výzkumy probíhaly v jednotlivých
krajích ČR takovým způsobem, aby byla dodržena proporcionalita za-
stoupení obyvatel. Při přípravě výběru byla kromě regionálního rozložení
dále zohledněna struktura obecné populace z hlediska pohlaví, věku
a velikosti místa bydliště. Při koncipování výběru bylo použito aktuálních
údajů Českého statistického úřadu. Výběrový soubor z ledna 2011 obsahu-
je celkem 1 973 validních případů, výběrový soubor z ledna 2013 pak 2114
validních případů. V následujících tabulkách je popsána struktura výbě-
rového souboru z hlediska pohlaví, věku a regionu. V tabulkách je
z důvodu srovnání uvedena také struktura obecné populace ČR ve věku
1574 let, která vychází z aktuálních dat ČSÚ.
Tabulka 1: Struktura výběrového souboru podle pohlaví (leden 2013)
Pohlaví výběrový soubor obecná populace ČR
muži 50 % 50 %
ženy 50 % 50 %
Zdroj: INESAN/ČSÚ
Tabulka 2: Struktura výběrového souboru podle věku (leden 2013)
Věkové kategorie výběrový soubor obecná populace ČR
15 - 29 let 24 % 23 %
30 - 49 let 39 % 39 %
50 - 74 let 37 % 38 %
Zdroj: INESAN/ČSÚ
Tabulka 3: Struktura výběrového souboru podle regionu (leden 2013)
Region výběrový soubor obecná populace ČR
Praha 12 % 12 %
Čechy 55 % 55 %
Morava 33 % 33 %
Zdroj: INESAN/ČSÚ
Kromě dat z výzkumu Institutu evaluací a sociálních analýz byla dále
použita data z výzkumu Citizens’ awareness and perceptions of EU regional
policy , který v rámci edice Flash Eurobarometer (č. 298) realizovala v roce
2010 společnost The Gallup Organization, dále data z výzkumu Informo-
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
57
vanost o fondech EU, který v roce 2011 realizovala společnosti STEM/MARK
a v neposlední řadě data vycházející z evaluací plnění komunikačních
plánů jednotlivých operačních programů.
1. Povědomí obyvatel ČR o operačních programech
Mezi specifické cíle komunikace jednotlivých operačních programů patří
mimo jiné budování znalosti operačních programů. Povědomí obyvatel
o operačních programech a jejich zaměření pak následně podporuje napl-
ňování samotných cílů regionální politiky Evropské unie3. O účinnosti
komunikace z hlediska naplňování cíle budování znalostí, vypovídá
zejména míra povědomí o operačních programech v cílové skupině široká
veřejnost. Z výzkumu Institutu evaluací a sociálních analýz vyplývá,
že v lednu 2013 znalo minimálně jeden z tematických či regionálních ope-
račních programů 47 % dotázaných. Kromě této absolutní míry povědomí
je však důležité porovnat znalost operačních programů mezi experimen-
tální a kontrolní skupinou. Jak v případě experimentální, tak i v případě
kontrolní skupiny však není na kladě dostupných dat možno přesně
definovat respondenty, kteří znají a neznají komunikační aktivity a k vy-
tvoření těchto dvou skupin byla proto použita jiná (podobná) segmentační
charakteristika. Experimentální skupinu tvoří respondenti, kteří jsou in-
formováni o problematice evropských fondů a operačních programů (dá
se u nich předpokládat, že jsou zasaženi komunikační kampaní) a do kon-
trolní skupiny byly zařazeny ty osoby, které nemají o evropských fondech
žádné nebo téměř žádné informace. Srovnání experimentální a kontrolní
skupiny tedy v tomto případě nepřináší jednoznačné potvrzení účinnosti
komunikačních aktivit, lze však být považováno za jednu z indicií,
na základě které lze odhadovat jejich dopad. Jak vyplývá z následujícího
grafu, segment „informovaných“ respondentů zná minimálně jeden ope-
rační program téměř 2krát častěji, než respondenti ze segmentu „neinfor-
movaných“. Za předpokladu stejné výchozí úrovně povědomí u obou
skupin respondentů (na počátku programového období se předpoklá-
dat nulová míra povědomí), poukazuje tento rozdíl na potenciální vyso-
kou účinnost komunikačních a propagačních aktivit. Jak dále vyplývá
z výsledků chí kvadrát testu [𝜒2=207,100 (df=1), p=0,000], je tato diference
statisticky významná. Teze o účinnosti komunikace platí obecně za před-
3 viz například Wokoun (2011)
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
58
pokladu vysoké interní validity4, tzn., že na míru povědomí má přímý
vliv komunikace a ne jiné faktory/vlivy, které by bylo možné jen obtížně
identifikovat.
Graf 1: Podíl respondentů, kteří znají minimálně jeden z tematických nebo regionálních
operačních programů (porovnání experimentální a kontrolní skupiny)
Zdroj: INESAN (leden 2013, N=2 114)
Z hlediska povědomí o jednotlivých operačních programech z výsledků
výzkumu vyplývá, že v lednu 2013 měli respondenti nejvyšší povědomí
o ROP MS (45 %), ROP SM (43 %), OP LZZ (33 %) a ROP SČ (28 %). Ko-
munikační aktivity těchto operačních programů lze tedy považovat z hle-
diska dopadu na povědomí o nich za nejúčinnější. Operační programy
OPD, OPŽP, ROP SZ, ROP JZ a ROP JV znala přibližně čtvrtina respon-
dentů a u ostatních sledovaných operačních programů (ROP SV, OPPI,
OP VK, OP VaVpI a IOP) se míra povědomí pohybovala v rozmezí 6%
21 %. Kromě výše uvedených hodnot je pro vyhodnocení účinnosti
důležité také časové srovnání míry povědomí o jednotlivých operačních
programech. Ze srovnání obou vln výzkumu Institutu evaluací a sociál-
ních analýz vyplývá, že k nárůstu povědomí došlo u většiny sledovaných
operačních programů (v případě OP VK a IOP není míra povědomí
v lednu 2011 dostupná, a porovnání dopadu komunikačních aktivit těchto
operačních programů v čase tak nelze provést), přičemž nejvyšší nárůst
byl zaznamenán u ROP MS, ROP SM, OP LZZ, ROP , OPD a ROP SZ.
Na základě absolutního nárůstu míry povědomí lze tedy z hlediska budo-
vání povědomí považovat komunikační aktivity těchto operačních pro-
gra v tomto období za nejvíce účin. Mírný nárůst povědomí byl za-
znamen u ROP JV, OPPI a OP VaVpI, stagnaci či mírný pokles pov
ě-
domí zaznamenaly ROP JZ, ROP SV. V případě OP dlo k výrazněj-
šímu poklesu povědomí, což může poukazovat na málo účinnou komuni-
kaci.
4 Interní validita odkazuje na zjevné účinky/efekty programu, které jsou skutečným dů-
sledkem realizace programu, a nikoli jiných faktorů/vlivů (Robson, 2000).
73
37
segment "informovaných"
segment "neinformovaných"
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
59
Graf 2: Povědomí o operačních programech v ČR
Pozn.: údaje o povědomí o OP VK a IOP za leden 2011 nejsou k dispozici
Zdroj: INESAN
Na účinnost komunikačních aktivit dále poukazuje rozdílná míra pově-
domí o operačních programech mezi „informovanými“ a „neinformova-
nými“ respondenty. Jak dokládá tabulka 4, mainformované osoby vý-
razně vyšší povědomí o jednotlivých operačních programech, než osoby
neinformované. Výsledky chí kvadrát testů navíc potvrdily (s výjimkou
ROP SČ) statistickou významnost diferencí v míře povědomí mezi těmito
dvěma skupinami respondentů. Výrazně vyšší míry povědomí u experi-
mentální skupiny tedy při vylouče ostatních faktorů (za předpokladu
vysoké interní validity) poukazují na možný efekt či důsledek realizova-
ných komunikačních aktivit.
Tabulka 4: Míra povědomí o operačních programech (porovnání experimentální a kon-
trolní skupiny)
Operační programy segment "informovaných" segment "neinformovaných"
ROP SM 63% 30%
OP LZZ
57%
23%
ROP SV
57%
13%
ROP MS 57% 33%
OPD
47%
18%
OPŽP
41%
20%
ROP JV 41% 18%
ROP SZ
40%
20%
ROP JZ
38%
18%
OP VK 33% 10%
OPPI
33%
11%
ROP SČ
30%
27%
OP VaVpI 27% 10%
IOP
22%
7%
Zdroj: INESAN (leden 2013, N=2 114)
25 25
20 18 18
33
13
20 23 23
16 12
45 43
33
28 26 26 24 24 23 21 17 16 14 11
0
10
20
30
40 leden 2011 leden 2013
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
60
Míra povědomí o operačních programech byla zjišťována také v rámci
výzkumů, které byly realizovány jako součást evaluací plnění komuni-
kačních plánů jednotlivých operačních programů. Jednotlivé výzkumy
vztahující se k cílové skupině široká veřejnost byly realizovány na repre-
zentativním vzorku obecné dospělé populace ČR, přičemž počet respon-
dentů se pohyboval od 230 do 1100. Výzkumy byly realizovány nejčastěji
na začátku roku 2011 s výjimkou OPPI, ROP JZ a ROP MS (2010) a ROP JV
(2009). Statistická chyba se u těchto výzkumů pohybuje přibližně v rozme-
zí 2 % až 6 %. Vípadě operačních programů Praha a regionálních ope-
račních programů byli dotazováni jen respondenti z daných regionů.
Z jednotlivých výzkumů vyplývá, že povědomí o jednotlivých operačních
programech se výrazně diferencuje a pohybuje se od 5 % v případě OPPA
do 35 % v případě OP LZZ a ROP SZ. Konkrétní míra povědomí o sledo-
vaných operačních programech je znázorněna v grafu 3. S výjimkou OPŽP
a ROP SV, kterým výzkumy realizované v rámci evaluací plnění komuni-
kačních plánů přiřazují nižší povědomí, než zkum Institutu evaluací
a sociálních analýz a s výjimkou ROP SZ a OPPI, kterým výzkumy reali-
zované v rámci evaluací přiřazují naopak vyšší povědomí, než zkum
Institutu evaluací a sociálních analýz, jsou míry povědomí u ostatních
operačních programů po započtení statistických chyb shodné či podobné.
Graf 3: Povědomí o operačních programech
Pozn.:16 % u ROP JV se vztahuje jen k obyvatelům Kraje Vysočina, z obyvatel Jihomoravského kraje
ho zná jen 7 % z nich
Zdroj: výroční zprávy jednotlivých OP a evaluace plnění komunikačních plánů OP
Většina evaluací vychází z vlastních výzkumů realizovaných ad hoc
pro daný účel. Některé evaluace se opírají o výzkum Informovanost o fon-
dech EU, který v roce 2011 pro MMR ČR realizovala společnosti
STEM/MARK. Jelikož je tedy v rámci srovnání využit vyšší počet výzku-
35 35 32 32 32
28
20 20
16 15
11 10 10 10 8 5
0
10
20
30
40
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
61
mů s tím, že každý měl definovanou samostatnou metodiku sběru dat, lze
v případě zjištěných diferencí vyslovit hypotézu, že v některých přípa-
dech byla použita buď nevhodná metodika, nebo došlo k nedodržení této
metodiky, což mohlo vést k výskytu daných diferencí.
2. Povědomí o projektech podpořených z evropských fondů
Komunikace regionální politiky EU se v průběhu programového období
mění za účelem efektivnějšího dosažení komunikačních cílů, podob,
jako se např. mění komunikační cíle marketingové komunikace vzhledem
jednotlivým fázím životního cyklu výrobku či služby5. V počátečních fá-
zích programového období je komunikace zaměřena na informovanost
o existenci a nabídce jednotlivých operačních programů. Komunikace je
zaměřena jednak na informování široké veřejnosti a zejména informování
potenciálních žadatelů o podporu. V pozdějších fázích se zaměření komu-
nikace esouvá na šíření výsledků a pozitivních dopadů realizace regio-
nální politiky, což, jak již bylo uvedeno, představuje jeden z nejefektivněj-
ších způsobů zvyšování povědomí o práci Evropské unie a jejich příno-
sech. Konkrétní vztah jednotlivých stádií programového období 2007
2013 a cílů komunikace, je zobrazen v následujícím schématu na příkladu
komunikace ROP Střední Morava.
Schéma 1: Vztah jednotlivých etap programového období a komunikačních cílů
Zdroj: vlastní zpracování; Evaluace komunikačních aktivit ROP Střední Morava v letech 20072010
Informování o úspěšných realizátorech projektů financovaných z evrop-
ských fondů a informování o průběhu realizace projektů financovaných
z evropských fondů je tedy dalším specifickým cílem komunikace jednot-
livých operačních programů. Ukazatelem, který vypovídá o naplňování
5 např. Přikrylová, Jahodová (2010); De Pelsmacker et al. (2003)
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Rozvoj povědomí a znalostí o OP
Motivace k využití znalostí o OP
Informace o realizovaných projektech OP
Informace o přípravě dalšího programového období
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
62
tohoto specifického cíle komunikace, je povědomí o konkrétních projek-
tech financovaných z evropských fondů a také hodnocení přínosů těchto
projektů. Jak vyplývá například z výsledků výzkumu Flash Eurobarome-
ter č. 298, o konkrétním projektu spolufinancovaném prostřednictvím
regionální politiky EU z evropských fondů, který přispívá k rozvoji obce
či regionu, má povědomí celkem 58 % obyvatel ČR. Pro srovnání, v přípa-
dě celé EU zná konkrétní projekt přibližně třetina obyvatel. Vysoké pově-
domí o projektech mají také obyvatelé ostatních zemí Visegrádské čtyřky.
V Maďarsku zná konkrétní projekt 59 % obyvatel, v Polsku 69 % a na Slo-
vensku dokonce 71 % obyvatel. Vysoká míra povědomí o projektech spo-
lufinancovaných prostřednictvím evropských fondů v těchto státech kore-
sponduje s výší prostředků z evropských fondů připadajících na jednoho
obyvatele. Podíl těchto prostředků na jednoho obyvatele totiž v zemích
Visegrádské čtyřky patří mezi nejvyšší nejen v regionu CEE6. Vysoké po-
vědomí občanů ČR o projektech spolufinancovaných ze zdrojů Evropské
unie, které přispívají k rozvoji obce či regionu, potvrzuje i výzkum společ-
nosti STEM/MARK, podle kterého zná konkrétní projekt spolufinancova-
ný ze zdrojů EU více než polovina obyvatel ČR (53 %).
Výzkum Institutu evaluací a sociálních analýz zkoumal jak míru podo-
o projektech spolufinancovaných z evropských fondů, tak hodnocení
jejich přínosů. Z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že konkrétní projekt
financovaný z evropských fondů ve svém okolí/ve své obci zaznamenaly
přibližně dvě pětiny dotázaných (39 %). Tato hodnota je sice nižší,
než míra povědo o těchto projektech vyczející z zkumů Flash Eu-
robarometer č. 298 a výzkumu společnosti STEM/MARK (58 %/53 %),
ale tento rozdíl může být vysvětlen diferencí v oblasti realizace těchto
projektů. V rámci výzkumu Flash Eurobarometer i výzkumu
STEM/MARK, byla zjišťována znalost projektu nejen v nejbližším okolí
respondenta (v jeho obci), ale obecně v jeho regionu, kde se dá předpoklá-
dat četnější výskyt těchto projektů.
Na možnou vysokou účinnost komunikace poukazuje opět výrazný rozdíl
povědomí mezi „informovanými“ a „neinformovanými“ respondenty.
Jak vyplývá z grafu 4, dosahuje rozdíl v míře povědomí o konkrétních
projektec
h mezi těmito dvěma segmenty respondentů 22% (na počátku
programového období je opět předpokládána shodná nulová míra po-
6 viz KPMG (2011)
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
63
vědomí o realizovaných projektech). Chí kvadrát test navíc dokládá, že je
tento rozdíl statisticky významný [𝜒2=90,828 (df=1), p=0,000].
Graf 4: Míra povědomí o projektech financovaných z evropských fondů (porovnání
experimentální a kontrolní skupiny)
Zdroj: INESAN (leden 2013, N=2 114)
Vysoká míra povědomí o konkrétních projektech tedy z hlediska specific-
kého cíle informování o úspěšných realizátorech projektů financovaných
z evropských fondů, poukazuje na vysokou účinnost komunikace ze stra-
ny řídících orgánů operačních programů vůči cílové skupině široká veřej-
nost.
Mezi konkrétní projekty financované z evropských fondů, které respon-
denti zaregistrovali ve svém okolí, patří nejčastěji projekty spojené s dopra-
vou a dopravní infrastrukturou, projekty spojené s životním prostředím, projekty
spojené s opravami a revitalizací veřejných budov a prostranství, projekty spojené
se vzděláváním, rekvalifikací a podporou zaměstnanosti a projekty v oblasti sportu
a výstavby či revitalizace dětských hřišť. Podrobný přehled jednotlivých pro-
jektů je zaznamenán v následující tabulce:
Tabulka 5: Spontánně uvedené projekty financované z evropských fondů realizované
v okolí bydliště
popis projektu
četnost odpovědí
projekty spojené s dopravou a dopravní infrastrukturou 30%
projekty v oblasti životního prostředí, výsadba stromů, obnova zeleně,
revitalizace parků, stavba ČOV, zateplování
16%
opravy starých a stavba nových veřejných budov 14%
projekty na podporu zaměstnanosti
13%
projekty v oblasti sportu (výstavba a rekonstrukce sportovišť)
8%
oprava a revitalizace veřejných prostranství 7%
stavba nových a revitalizace starých dětských hřišť
6%
projekty z oblasti vzdělávání/rekvalifikací
6%
projekty zaměřené na rozvoj mládeže 4%
projekty podporující podnikání v obci
3%
stavby a rekonstrukce rekreačních zařízení
3%
projekty na rozvoj města/obce 2%
výstavba kanalizace
1%
Pozn.: uvedeny jsou pouze odpovědí s relativní četností vyšší nebo rovnou 1 %
Zdroj: INESAN (leden 2013, N=2 114)
55
33
segment "informovaných"
segment "neinformovaných"
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
64
Jak již bylo uvedeno, bylo kromě povědomí o jednotlivých projektech
zkoumáno také hodnocení jejich přínosu (hodnotili pouze ti respondenti,
kteří zaregistrovali nějaký projekt ve svém okolí financovaný z evrop-
ských fondů). Ze získaných odpovědí vyplývá, že současně jak pozitivní,
tak i negativní přínos či dopad, uvedlo celkem 41 % dotázaných. Pouze
pozitivní přínos
uvedla téměř polovina respondentů (48 %) a naopak
pouze negativní aspekt/dopad uvedly pouze 4 % respondentů. Ostatní
respondenti (7 %) své hodnocení nevyjádřili vůbec. Mezi nejčastěji uvádě-
né pozitivní přínosy jednotlivých druhů projektů patří zejména:
v ípadě projek spojech s dopravou a dopravní infrastrukt
u-
rou kvalitní silnice/komunikace, vybudování nových silnic/komunikací,
zlepšení dopravní situace, zlepšení životního prostředí, výstavba nových
dálnic, bezpečnější doprava, zrychlení dopravy, lepší využití cyklostezek
a bezpečnější pohyb po obci,
v případě projektů spojených s životním prostředím zlepšení život-
ního prostředí, výstavba a fungování čističky odpadních vod, více zeleně
v obci a lepší vzhled obce/města,
v případě projektů spojech s opravami starých a stavbou nových
veřejných budov oprava historických a kulturních budov, zkulturnění
obce, lepší vzhled obce/města, lepší tepelný komfort, modernizace nemocnic,
více ubytovaných seniorů v nových domovech důchodců,
v případě projektů spojených s podporou zaměstnanosti pomoc
nezaměstnaným při hledání práce, tvorba pracovních míst/vyšší zaměst-
nanost, příležitost seberealizace,
v případě projektů spojených se sportem lepší kulturní a sportovní
vyžití, děti mají kde sportovat, lepší podmínky pro sport a odpočinek
a tvorba nových pracovních míst,
v případě projektů spojených s opravami a revitalizací veřejných
prostranství lepší vzhled obce/města, zkulturněobce, bezpečnější po-
hyb po obci, modernizace chodníků, modernizace osvětlení a obecně zlepše-
ní infrastruktury,
v případě projektů spojených se stavbou nových a revitalizací sta-
rých dětských hřišť děti si mají kde hrát, větší bezpečnost pro děti, lepší
vzhled obce/města a moderní zázemí pro nejmenší,
v případě projektů spojených s oblastí vzdělávání a rekvalifikací
pomoc nezaměstnaným najít práci díky rekvalifikacím, spolupráce škol
v rámci EU, nákup nové techniky do škol a zvýšení mezd učitelů.
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
65
Na druhé straně, mezi nejčastěji uváděné negativní aspekty/dopady jed-
notlivých druhů projektů patří zejména:
v případě projektů spojených s dopravou a dopravní infrastruktu-
rou korupce, vysoká cena/nízká efektivita vynaložených prostředků,
zvýšený provoz a hluk, nízká kvalita dopravních staveb, úbytek parkova-
cích míst a narušení přírody,
v případě projektů spojených s životním prostředím korupce, ká-
cení zdravých porostů, redukce počtu stromů, hlučnost a nevzhlednost
ČOV a nevhodně využité finance,
v případě projektů spojených s opravami starých a stavbou no-
vých veřejných budov opravy málo využívaných budov/jsou to vy-
hozené peníze, komplikace při opravách a nepraktický projekt,
v případě projektů spojených s podporou zaměstnanosti korupce,
zbytečnost projektů, příliš vysoká cena projektu neodpovídající jeho pří-
nosu, nevhodně využité finance a marginální dopad projektu na zvyšo-
vání zaměstnanosti,
v případě projektů spojených se sportem korupce, nevhodně využi-
finance, následně vysoké náklady na správu a údržbu a vysoká cena
vstupného,
v případě projektů spojených s opravami a revitalizací veřejných
prostranství nedostatečná kontrola čerpání financí, špatná dopravní
dostupnost po rekonstrukci, korupce, příliš vysoká cena projektu a kom-
plikace při opravách,
v případě projektů spojených se stavbou nových a revitalizací sta-
rých dětských hřišť nedostatečná následná údržba a nepořádek a zby-
tečné kácení stromů, kvůli stavbě hřiště,
v případě projektů spojených s oblastí vzdělávání a rekvalifikací
nezájem nezaměstnaných o rekvalifikační kurzy a marginální dopad re-
kvalifikací na úspěšnost hledání nového zaměstnání.
Jako pozitivní tedy uvádějí respondenti většinou unikátní přínosy vyplý-
vající z oblasti zaměření jednotlivých projektů. Tyto přínosy tedy nemají
v rámci jednotlivých projektů společného jmenovatele. Na druhé straně,
v případě negativních aspektů, je situace jiná. Kromě opět unikátních ne-
gativních aspektů vyplývajících ze zaměření těchto projektů, patří mezi
společné, často uváděné negativní aspekty, zejména korupce, předražená
cena a s tím související nízká efektivita investovaných prostředků a ne-
vhodný způsob využití evropských dotací. Tyto postoje vyplývající
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
66
ze spontánního hodnocení dopadu jednotlivých projektů obecně potvrzují
převažující názor respondentů na výraznou míru korupce spojenou
s přerozdělováním evropských dotací a na nevhodný způsob využití těch-
to dotací, kterými jsou financovány nesmyslné projety (jak vyplývá
z dalších výsledků výzkumu Institutu evaluací a sociálních analýz). Toto
zjištění je důležité zejména pro řídící orgány a další subjekty implemen-
tační struktury. Pro nastávající programové období 20142020 je nutno
zaměřit se na eliminaci těchto negativních aspektů realizace jednotlivých
projektů, jako je korupce, nízká efektivita investovaných prostředků, fi-
nancování nevhodných projektů apod. V této souvislosti je nutno podpořit
komunikaci zejména vzhledem k cílové skupině široká veřejnost
s ohledem na podniknuté kroky týkající se eliminace negativních aspektů
čerpání evropských dotací a zaměřit se na informování o pozitivních pří-
nosech jednotlivých projektů, což bylo identifikováno jako účinný nástroj
zvyšování povědomí o přínosech EU pro její obyvatele.
Z hlediska hodnocení celkového souhrnného přínosu/dopadu (hodnotili
opět pouze ti respondenti, kteří ve svém okolí zaregistrovali nějaký pro-
jekt financovaný z evropských fondů) z odpovědí respondentů vyplývá,
že téměř polovina (45 %) hodnotí jejich celkový přínos jako pozitivní, 36 %
vnímá
přínos jako neutrál a jen přibližně pětina respondentů (19 %) ho
hodnotí jako negativní.
Graf 5: Souhrnné vyhodnocení dopadu a přínosu projektů financovaných prostřednic-
tvím evropských fondů realizovaných v okolí respondentů
Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří znají nějaký projekt realizovaný v jejich okolí
Zdroj: INESAN (leden 2013, N=2 114)
pozitivní
45%
neutrální
36%
negativní
19%
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
67
Ze srovnání odpovědí „informovaných“ a „neinformovaných“ responden-
tů, je patrný pozitivní vliv komunikace na postoje respondentů, které se
týkají hodnocení celkového přínosu projektů financovaných prostřednic-
tvím evropských fondů. Respondenti, kteří jsou seznámeni s problemati-
kou evropských fondů a operačních programů, totiž vnímají přínos těchto
projektů pozitivně v mnohem větší míře, než ostatní dotáza (64 %
vs. 37 %). V případě negativního hodnocení přínosu projektů je situace
opačná (viz následující graf). Jak potvrzují výsledky chí kvadrát testu
[𝜒2=121,562 (df=2), p=0,000], je rozdíl obou skupin respondentů v hodno-
cení přínosu projektů spolufinancovaných z evropských fondů statisticky
významný. Tatyto výsledky tedy naznačují potenciální vysokou účin-
nost komunikace (opět za předpokladu vysoké interní validity).
Graf 6: Souhrnné vyhodnocení dopadu a přínosu projektů financovaných prostřednic-
tvím evropských fondů realizovaných v okolí respondentů (porovnání experimentální
a kontrolní skupiny)
Pozn.: údaje se vztahují jen k respondentům, kteří znají nějaký projekt realizovaný v jejich okolí
Zdroj: INESAN (leden 2013, N=2 114)
Výše uvedená zjištění potvrzují důležitou roli a účinnost zásahu komuni-
kace v oblasti šíření informací o poslání evropských fondů, která je reali-
zována prostřednictvím informování o pozitivních dopadech a přínosech
jednotlivých projektů a programů.
Převažující pozitivní hodnocení přínosu či dopadu projektů financova-
ných z evropských fondů obyvateli ČR potvrzuje také výzkum Flash Eu-
robarometer č. 298. Z výsledků tohoto výzkumu vyplývá, že obyvatelé
ČR, kteří znají konkrétní projekty spolufinancované z prostředků Evrop-
ské unie, vnímají tyto projekty převážně pozitivně. Celkem 84 % si totiž
myslí, že dané projekty mají pozitivní dopad na rozvoj jejich obce či regio-
nu, o opaku je eseno jen 7 % obyvatel. K názoru o negativním do-
padu těchto projektů vede obyvatele ČR podle tohoto výzkumu zejména
jejich přesvědčení o tom, že evropské prostředky byly použity na financo-
64
37
30
39
6
24
segment "informovaných"
segment "neinformovaných"
pozitivní neutrální negativní
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
68
vání špatných projektů, a protože považují míru spolufinancování ze stra-
ny Evropské unie za příliš nízkou, než aby to mělo výraznější vliv na roz-
voj jejich regionu. Zde výzkum Flash Eurobarometer tedy koresponduje
s výsledky výzkumu Institutu evaluací a sociálních analýz týkajících se
neefektivního nakládání s prostředky z evropských fondů. Celkem 9 %
obyvatel ČR se pak nedokáže jednoznačně přiklonit ani na jednu stranu,
a nejsou tak schopni přínos realizovaných projektů ve svém okolí zhodno-
tit. Hodnocení dopadu/přínosu realizovaných projektů v rámci výzkumu
Flash Eurobarometer více méně korespondují s výsledky výzkumu Insti-
tutu evaluací a sociálních analýz. Podíl pozitivních hodnocení dopadu
projektů uvedených ve výzkumu Flash Eurobarometer totiž přibližně
odpovídá podílu pozitivních a neutrálních hodnocení celkového přínosu
projektů uvedených ve výzkumu Institutu evaluací a sociálních analýz.
Avšak z vodu rozdílné škály (respondenti dotazovaní v rámci výzku-
mu Eurobarometer mohli uvádět pouze odpovědi pozitivní přínos nega-
tivní přínos), se tedy jedpouze o orientační porovnání výsledků obou
výzkumů.
3. Preferované oblasti směřování prostředků z operačních pro-
gramů
Jak bylo uvedeno v předcházející kapitole, obyvatelé ČR ve svém okolí
zaznamenali nejčastěji projekty spojené s dopravou a dopravní infrastruktu-
rou, projekty spojené s životním prostředím, projekty spojené s opravami a revita-
lizací veřejných budov a prostranství a projekty spojené se vzděláváním, rekvalifi-
kací a podporou zaměstnanosti. Jaké jsou však skutečné prioritní oblasti pod-
pory z evropských fondů a odpovídají tyto prioritní oblasti preferencím
a požadavkům obyvatel ČR týkajících se směřování evropských dotací?
Mezi hlavní nástroje regionální politiky EU patří strukturál fondy,
mezi které patří Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) a Evropský
sociální fond (ESF). Dalším znamným nástrojem je Fond soudržnosti
Kohezní fond (CF), který strukturální fondy doplňuje. Z hlediska velikosti
je nejdůležitější Evropský fond regionálního rozvoje, jehož rozpočet
na období 20072013 činí 201 mld. €. Podpora z tohoto fondu se zaměřuje
především na investice do podniků (zejména malých a středních) s cílem
vytvořit udržitelná pracovní místa, na infrastrukturu souvisejízejména
s výzkumem a inovacemi, telekomunikacemi, životním prostředím, ener-
getikou a dopravou a na podporu regionálního a místního rozvoje a pod-
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
69
poru
spolupráce měst a regionů. Evropský sociální fond má na období
20072013 rozpočet 76 mil. € a jeho cílem je zvýšení zaměstnanosti a rozší-
ření pracovních příležitostí v Evropské unii. Zaměřuje se zejména na pod-
poru systémů celoživotního vzdělávání, navrhování a šíření inovačních
forem organizace práce, na podporu přístupu k zaměstnání pro uchazeče
o zaměstnání, ekonomicky neaktivní osoby, ženy a migrující pracovníky,
na podporu sociálního začleňování znevýhodněných osob, na boj proti
diskriminaci na trhu práce a na podporu rozvoje lidského kapitálu pro-
střednictvím reforem vzdělávacích systémů a vytváření sítí vzdělávacích
institucí. Fond soudržnosti má na období 20072013 rozpočet 70 mld.
a působí v Bulharsku, v České republice, v Estonsku, na Kypru, v Litvě,
v Lotyšsku, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, v Portugalsku, v Rumunsku,
v Řecku, na Slovensku, ve Slovinsku a v přechodném režimu také ve Špa-
nělsku. Fond soudržnosti financuje činnosti v oblasti transevropské do-
pravní sítě (zejména prioritní projekty evropského zájmu určené Evrop-
skou unií) a v oblasti životního prostředí. Mezi evropské fondy se řadí
také Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond (EAGGF) a Finanč-
nástroj pro podporu rybolovu (FIFG). Tyto dva nástroje mají v porov-
nání s ostatními fondy jen doplňkový význam. Pomoc regionální politiky
EU realizovaná prostřednictvím výše uvedených fondů je tedy zaměřena
na řešenezaměstnanosti, na zvyšování konkurenceschopnosti, na zvy-
šování vzdělanosti a kvalifikace, na podporu hospodářského růstu,
na zvyšování kvality života, na rozvoj dopravní infrastruktury, na zlepšo-
vání stavu životního prostředí, na udržitelný rozvoj atd. Jak tedy toto
zaměření podpory z evropských fondů koresponduje s postoji obyvatel
ČR? Do jakých oblastí by tedy měla být podle obyvatel ČR směřována
pomoc z evropských fondů? Jak vyplývá z výsledků výzkumu Institutu
evaluací a sociálních analýz, obyvatelé ČR nejčastěji preferují využít ev-
ropské dotace na řešení nezaměstnanosti a investovat je obecně do zdra-
votnictví. Do chto dvou oblastí by směřovala dotace ce než polovina
obyvatel. Za důležité jsou považovány také oblasti sociální péče, školství,
vzdělávání a rekvalifikace, životní prostředí a rozvoj měst a obcí. Prefe-
rence obyvatel ČR tedy v tomto případě více méně korespondují se zamě-
řením regionální politiky EU na podporu vzniku nových pracovních míst,
zvyšování kvalifikace, ochranu životního prostředí a zvyšování kvality
života. V menší míře by obyvatelé ČR směřovali evropské dotace do ob-
lasti výzkum, vývoje a inovací, na dopravní infrastrukturu, na podporu
konkurenceschopnosti a na rozvoj malých firem (méně než pětina). Zde je
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
70
tedy patrný určitý nesoulad mezi prioritami podpory, jak je vnímá EU,
a jak je vnímají obyvatelé ČR.
Tabulka 6: Oblasti, do kterých by měly směřovat prostředky z evropských fondů
oblasti podpory četnost odpovědí
řešení nezaměstnanosti 56 %
zdravotnictví 54 %
sociální péče 39 %
školství, vzdělávání, rekvalifikace 33 %
životní prostředí 30 %
rozvoj měst a obcí 28 %
zemědělství a rozvoj venkova 20 %
výzkum, vývoj a inovace 19 %
výstavba železnic a dálnic 16 %
konkurenceschopnost průmyslu 14 %
rozvoj malých firem 12 %
zkvalitňování veřejné správy 3 %
Zdroj: INESAN (leden 2013, N=2 114)
Postoj ke směřování evropských dotací je diferencován zejména z hlediska
pohlaví a věku. Zatímco muži preferují častěji směřování prostředků
z evropských fondů na zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu (17 %
vs. 11 %), na výstavbu železnic a dálnic (19 % vs. 13 %) a na rozvoj malých
firem (14 % vs. 9 %), ženy naopak preferují ve větší míře zaměření dotací
na životní prostředí (33 % vs. 27 %), zdravotnictví (58% vs. 50 %), sociální
či (43 % vs. 36 %) a školství, vzdělávání a rekvalifikace (36 % vs. 29 %).
Z hlediska věku ze získaných odpovědí vyplývá, že lidé mladší než 30 let
preferují výrazně častěji než starší respondenti směřování evropských
dotací do školství, vzdělávání a rekvalifikací (39 % vs. 30 %), zatímco lidé
ve věku 30 49 let preferují výrazně častěji než ostatní zaměření dotací
na zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu (17 % vs. 12 %), na výstav-
bu dopravní infrastruktury (22 % vs. 13 %) a na rozvoj malých firem (14 %
vs. 10 %), tedy na oblasti podporující ekonomický růst. Pro obyvatele star-
ší než 50 let je charakteristická, ve srovnání s ostatními, dominantní prefe-
rence oblasti zdravotnictví (64 % vs. 49 %) a oblasti sociální péče (45 %
vs. 35 %).
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
71
V rámci podrobnější analýzy postojů v oblasti zaměření evropských dotací
byla provedena hierarchická shluková analýza jednotlivých oblastí,
do kterých by podle obyvatel ČR měly směřovat prostředky z evropských
fondů. Na základě to shlukoanalýzy založené na Wardově metodě7,
lze definovat dvě hlavní skupiny oblastí, v rámci kterých jednotlivé po-
ložky vykazují podobnosti z pohledu preferencí. První skupinu (shluk)
tvoří řešení zaměstnanosti, zdravotnictví, školství, vzdělávání, rekvalifikace
a sociální péče (ve schématu 2 označeny černou barvou). Druhou skupinu
(shluk) tvoří ostatní sledované oblasti, tzn. životní prostředí, rozvoj měst
a obcí, zemědělství a rozvoj venkova, výstavba železnic a dálnic, výzkum, vývoj
a inovace, konkurenceschopnost průmyslu, zkvalitňování veřejné správy a rozvoj
malých firem (ve schématu 1 označeny šedou barvou).
Schéma 2: Ukázka hierarchického shlukování (typické skupiny oblastí, do kterých by
měly směřovat prostředky z evropských fondů)
Pozn.: Dendrogram je výstupem procesu hierarchického shlukování, který využívá Euklidovskou
vzdálenost a je založen na Wardově metodě
Zdroj: INESAN (leden 2013, N=2 114)
Z hlediska zjištěných preferencí je z pohledu obyvatel ČR mnohem vý-
znamnější směřovat prostředky z evropských fondů zejména do prvního
7 Tato metoda vychází z analýzy rozptylu. Vybírá takové shluky ke sloučení, kde je mini-
mální součet čtverců. Požaduje vyjádření vzdálenosti objektů čtvercovou euklidovskou
vzdáleností.
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
72
shluku oblastí, tedy na řešení zaměstnanosti, do zdravotnictví, do školství,
vzdělávání, na rekvalifikace a na sociální péči. Obyvatelé ČR tak jasně
vyjádřili, že preferují „sociální“ oblasti před oblastmi „ekonomickými
a „technickými“.
Informace o postojích obyvatel ČR, které se týkají oblastí směřování pro-
středků z fondů EU, přináší dále také výzkum Flash Eurobarometer č. 298,
v rámci kterého byla mimo jiné analyzována důležitost podpory vybra-
ných sektorů či oblastí. Podle výsledků tohoto výzkumu považuje všech-
ny sledované oblasti za důležité (tzn., že by do nich měly směřovat evrop-
ské dotace) více než polovina obyvatel ČR. Za vůbec nejdůležitější pova-
žují obyvatelé ČR směřovat podporu z fondů EU zejména do vzdělávací,
zdravotní a sociální infrastruktury a do oblasti životního prostředí. Tyto
dvě oblasti považuje za důležité téměř 90 % obyvatel. Přibližně tři čtvrtiny
obyvatel považují za důležité směřovat evropské dotace také na podporu
malých podnikatelských subjektů, na podporu výzkumu a inovací
a na budování nové dopravní infrastruktury. Nepatrně nižší podíl obyva-
tel (přibližně dvě třetiny) považuje za důležité podporovat projekty spoje-
né s obnovitelnou a čistou energií a také turismus a kulturu. Podporu
ostatních sledovaných oblastí (vzdělávání zaměstnanců, energetickou
infrastrukturu a rozvoj internetového připojení) prostřednictvím evrop-
ských dotací považují za důležité tři pětiny nebo méně obyvatel ČR.
Ze srovnání odpovědí obyvatel ČR s obyvateli celé EU je patrné, že evrop-
ské intervence do vzdělávání, zdravotnictví, sociální oblasti a do oblasti
životního prostředí jsou nejdůležitější nejen pro obyvatele ČR, ale také
obecně pro obyvatele celé EU. Ze vzájemného srovnání dále vyplývá,
že pro Čechy je důležitější směřovat evropskou pomoc na výstavbu do-
pravní infrastruktury, na podporu turismu a kultury a na podporu rozvo-
je internetového připojení, tedy do oblastí, které jsou za celou EU hodno-
ceny jako méně důležité z hlediska alokace evropských dotací. Na druhé
stra pod prem za celou EU se nachází hodnoce ležitosti pod-
pory malým podnikům, podpory vzdělávání zaměstnanců a podpory
obnovitelné a čisté energie. V hodnocení důležitosti ostatních sledovaných
sekto (výzkum a inovace a energetická infrastruktura) neexistují
mezi obyvateli ČR a obyvateli celé EU žádné nebo jen zanedbatelné dife-
rence. Jednotlivé rozdíly mezi ČR a celou EU jsou zobrazeny v tabulce 7.
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
73
Tabulka 7: Hodnocení důležitosti intervence regionální politiky EU do vybraných oblastí
z pohledu obyvatel ČR a obyvatel celé EU
Česká republika EU 27
vzdělávací, zdravotní a sociální infrastruktura 89 % 89 %
životní prostředí 87 % 87 %
podpora malých organizací 77 % 83 %
dopravní infrastruktura 74 % 69 %
výzkum a inovace 74 % 73 %
obnovitelná a čistá energie 68 % 79 %
turismus a kultura 67 % 53 %
vzdělávání zaměstnanců 62 % 82 %
energetická infrastruktura 60 % 61 %
internetové připojení 54 % 47 %
Zdroj: The Gallup Organization (Flash Eurobarometer č. 298, podzim 2010, N=27 067)
Také výzkum Informovanost o fondech EU, který realizovala společnost
STEM/MARK na začátku roku 2011, poukazuje na postoje obyvatel ČR
týkající se důležitosti oblastí směřování evropských dotací v rámci regio-
nální politiky EU. V tomto případě byly zjišťovány pouze tři nejdůležitější
sektory, na které by se měly evropské dotace prioritně zaměřit. Podle to-
hoto výzkumu by obyvatelé ČR směřovali prostředky z evropských fondů
především do zdravotnictví a do oblastí spojených s životním prostředím.
Zdravotnictví považuje za nejdůležitější oblast podpory polovina obyva-
tel, oblast životního prostředí pak 43 % obyvatel. Pomoc by měla dále
směřovat také do oblasti školství, vzdělávání, rekvalifikací a do oblasti
dopravy, jak si myslí téměř dvě pětiny obyvatel. Jako méně důležité (niko-
liv však nedůležité) jsou z hlediska směřování pomoci z Evropské unie
považovány oblast řešení nezaměstnanosti, oblast sociální péče a obecně
zemědělství a rozvoj venkova. Pomoc pro tyto sektory považuje za důleži-
tou třetina až čtvrtina obyvatel. Přibližně pětina si myslí, že by pomoc
z regionální politiky EU měla být směřována na rozvoj měst a obcí. Oblas-
ti, které by měly zajišťovat a podílet se na ekonomickém rozvoji a prospe-
ritě (výzkum, vývoj, inovace a konkurenceschopnost průmyslu a služeb),
řadí mezi nejdůležitější jen přibližně desetina obyvatel ČR.
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
74
Tabulka 8: Hodnocení důležitosti směřování podpory z evropských fondů do jednotli-
vých oblastí
oblast
míra důležitosti podpory jednotli-
vých sektorů z regionální politiky EU
zdravotnictví 50 %
životní prostředí 43 %
školství, vzdělávání a rekvalifikace 38 %
doprava 37 %
řešení nezaměstnanosti 32 %
sociální péče 29 %
zemědělství a rozvoj venkova 25 %
rozvoj měst a obcí 18 %
výzkum, vývoj a inovace 11 %
konkurenceschopnost průmyslu a služeb 9 %
Pozn.: respondenti mohli uvést maximálně 3 oblasti
Zdroj: STEM/MARK (Informovanost o fondech EU, 2011, N=2 048)
Z postojů obyvatel České republiky, které vyplývají z výše uvedených
výzkumů, je tedy patrné, že Češi obecně považují za důležité směřovat
prostředky z evropských fondů do všech sledovaných oblastí. Je zde však
patrná větší preference vybraných oblastí, jako jsou zejména zdravotnictví,
životní prostředí, vzdělávání, rekvalifikace, řešení nezaměstnanosti, soci-
ální služby a doprava. Naopak prioritní oblasti regionální politiky EU,
jako je výzkum, vývoj, inovace a zvyšování konkurenceschopnosti, pova-
žují obyvatelé ČR z hlediska směřování evropských dotací za méně důle-
žité a významné.
Závěr
Jednotlivé výzkumy poskytují většinou přibližně stejná či podobná data
o znalostech jednotlivých operačních programů, realizovaných projektů
a jejich hodnocení. Na základě zjištěné míry povědomí a jejích změn
v čase a na základě testování a srovnání experimentální a kontrolní sku-
piny respondentů, lze vyslovit hypotézu o účinné komunikaci vzhledem
k naplňování specifického cíle komunikace zvyšování povědomí o ope-
račních programech a rozšiřování informovanosti o existenci operačních
programů, který se týká lové skupiny široká veřejnost. Míra účinnosti
se však napříč jednotlivými operačními program liší. Jak vyplývá nejen
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
75
z výzkumu Institutu evaluací a sociálních analýz, v povědomí o jednot-
livých operačních programech existují diference a účinnost komunikač-
ních aktivit jednotlivých operačních programů (i z pohledu změny po-
vědomí v čase) je tak nestejnoměrná. Na účinnost komunikace poukazu-
je také míra povědomí a hodnocení konkrétních projektů. Ve srovnání
s Evropskou unií mají obyvatelé ČR vysoké povědomí o realizovaných
projektech ve svém okolí a tyto projekty jsou vnímány převážně pozitiv-
ně. Pokud obyvatelé ČR ve svém okolí zaznamenali nějaký projekt fi-
nancovaný z evropských fondů, jedná se zejména o projekty spojené
s dopravou a dopravní infrastrukturou, s životním prostředím
a s podporou zaměstnanosti. Tyto oblasti spolu se zdravotnictvím, soci-
álními službami a vzděláváním, patří zároveň mezi oblasti,
do kterých by obyvatelé ČR prostředky z evropských fondů priorit
směřovali.
Pro korektní vyhodnocení dopadu/účinnosti komunikace by bylo zapo-
třebí metodicky správného nastavení experimentální a kontrolní skupi-
ny (přesné rozlišení respondentů podle znalosti komunikačních aktivit).
Toto přesné rozlišení však nebylo možné, a proto byla využita segmen-
tace podle kritérií, která se tomuto přesnému rozlišení přibližují. Z toho-
to důvodu zjištěné závěry pouze poukazují na možnou účinnost, kterou
však nelze z evaluačního hlediska 100% potvrdit.
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
76
Zdroje
[1] De Pelsmacker, P., Geuens, M., Van der Bergh, J. (2003). Marketingová
komunikace. Praha: Grada Publishing.
[2] DG Regio (2013) Better and more effective communication“ [online]. Pa-
norama 48: 27-31 [cit. 2014-02-20]. Dostupný z: http://ec.europa.eu/re
gional_policy/information/panorama/index_cs.cfm
[3] HOPE-E.S. Evaluace komunikačního plánu OP VK [online]. Brno: HOPE-
E.S. [cit. 20110330]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/8200/
[4] HOPE-E.S. Evaluace komunikační strategie a publicity OP VaVpI [online].
Brno: HOPE-E.S. [cit. 20110408]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/
16808
[5]
KPMG. EU Funds in Central and Eastern Europe: Progress report 2007
2012 [online]. [cit. 2013-07-05]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/pl/en/
issuesandinsights/articlespublications/pages/eu-funds-in-central-and-eas
tern-europe-progress-report-2007-2012.aspx
[6] Magistrát hl. m. Prahy. Výroční zpráva OP Praha adaptabilita za rok 2011 [on-
line]. Praha: Magistrát hl. M. Prahy [cit. 20120321]. Dostupné z:
http://www.prahafondy.eu/cz/oppa/dokumenty/vyrocni-zpravy.html
[7] MD ČR. Výroční zpráva OP Doprava za rok 2010 [online]. Praha: MD ČR
[cit. 20110615]. Dostupné z: http://www.opd.cz/cz/vyrocni-zpravy-OPD
[8] MPO ČR. Výroční zpráva Operačního programu Podnikání a inovace
za rok 2010 [online]. Praha: MPO ČR [cit. 20110517]. Dostupné z: http://
www.mpo-oppi.cz/media/273-vyrocni-zpravy-oppi-za-roky-07-08-09-10-
1112.html
[9] P ČR. Výr zpva za rok 2010, OPŽP [online]. Praha: MŽP ČR [cit.
20110629]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/522/vyrocni-zpravy/
[10] Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském
fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrž-
nosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. 2006. Dostupný také z: http://
eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:210:0025:0078:
CS:PDF
[11] NAVIGA 4. Evaluace komunikačních a propagačních aktivit OP LZZ
a realizace komunikačního plánu. [online]. Praha: NAVIGA 4 [cit. 201104
11]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/8122/
[12] NAVIGA 4. Evaluace komunikačních a propagačních aktivit IOP [online].
Praha: NAVIGA 4 [cit. 20110331]. Dostupné z: http://www.strukturalni-
fondy.cz/cs/Microsites/Integrovany-OP/O-programu/Dokumenty
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
77
[13] NAVIGA 4. Evaluace komunikačních a propagačních aktivit OPPA a OPPK
[online]. Praha: NAVIGA 4 [cit. 20110614]. Dostupné z: http://www.
prahafondy.eu/userfiles/File/OPPA%20dokumenty/Evaluace/Evaluace_
KoP_OPPA_OPPK_Zaverecna_zprava.pdf
[14] NAVIGA 4. Vyhodnocení plnění Komunikačního plánu Operačního pro-
gramu Doprava [online]. Praha: NAVIGA 4 [cit. 20110429]. Dostupné z:
http://www.opd.cz/cz/Studie-a-analyzy
[15] Navreme Boheme. Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního
operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních
a propagačních aktivit [online]. Praha: Navreme Boheme [cit. 20101219].
Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/file/1434
[16] Portál zaměřený na informace o strukturálních fondech [online]. MMR. [cit.
20130912]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz
[17] Přikrylová, J., Jahodová, H. (2010). Moderní marketingová komunikace.
Praha: Grada Publishing
[18] Regionální politika Inforegio [on-line]. Evropská komise ©2013. [cit. 2013-
09-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/index_cs.cfm
[19] Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad. Výroční zpráva Regio-
nálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad za rok
2010 [online]. Ústí nad Labem: Regionální rada regionu soudržnosti Seve-
rozápad [cit. 20110601]. Dostupné z: http://www.nuts2severozapad.cz/
ropsz/ropsz-info/vyrocni-zprávy
[20] Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Evaluace dosavadního
provádění Komunikačního plánu ROP jihovýchod [online]. Brno: Regio-
nální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [cit. 2011]. Dostupné z:
http://www.jihovychod.cz/vysledky-rop/vyrocni-zpravy-rop-jv
[21] Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad. Evaluace komunikačních
a publicitních aktivit ROP NUTS II Jihozápad [online]. České Budějovice:
Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad [cit. 20110101]. Dostupné
z: http://www.rr-jihozapad.cz/?menu=rop-jihozapad&art=prubeh-realizace-
evaluace
[22] Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy. Evaluace realizace
Komunikačního plánu ROP SČ [online]. Praha: Regionální rada regionu
soudržnosti Střední Čechy [cit. 201104]. Dostupné z: http://www.
ropstrednicechy.cz/documents.php?mid=030441f2-1036-11e1-a696-5254003
d369a
[23] Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava. Evaluace komuni-
kačních aktivit v letech 2007 2010, ROP Střední Morava [online]. Olo-
mouc: Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava [cit. 201102
28]. Dostupné z: http://www.rr-strednimorava.cz/
Evaluační teorie a praxe (1/2014) Odborné stati
78
[24] Robson, C. (2000). Small-Scale Evaluation. Thousand Oaks, Calif: Sage.
[25] Stejskal, J., Kovárník, J. (2009). Regionální politika a její nástroje. Praha:
Portál.
[26] STEM/MARK. Informovanost o fondech EU [online]. STEM/MARK © 2011
[cit. 201104]. Dostupné z: https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-
EU/Narodni-organ-pro-koordinaci/Publicita/Novinky-Publicity/Dotazni
kove-setreni-Informovanost-o-EU-fondech
[27] The Gallup Organization. Citizens’ awareness and perceptions of EU regio-
nal policy [online]. The Gallup Organization © 2010 [cit. 201010]. Dostup-
né z: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_298_en.pdf
[28] Wokoun, R., Mates, P., Kadeřábková, J. et al. (2011). Základy regionálních
věd a veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk
Article
Full-text available
Communication activities contribute to reaching the aims of EU regional policy and therefore it is an important part of the regional policy. Beside the analysis of impacts of such communication, it is important to evaluate and analyze the process of communication. The aim of this paper is to explain communication process of EU regional policy, to provide confrontation of its particular domains with needs and attitudes of inhabitants of the Czech Republic and to identify possible gaps in communication.
Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing Better and more effective communication " [online]
  • De Pelsmacker
  • P Geuens
  • M Van Der Bergh
De Pelsmacker, P., Geuens, M., Van der Bergh, J. (2003). Marketingová komunikace. Praha: Grada Publishing. [2] DG Regio (2013) " Better and more effective communication " [online]. Panorama 48: 27-31 [cit. 2014-02-20]. Dostupný z: http://ec.europa.eu/re gional_policy/information/panorama/index_cs.cfm [3] HOPE-E.S. Evaluace komunikačního plánu OP VK [online]. Brno: HOPE- E.S. [cit. 2011–03–30]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/file/8200/ [4] HOPE-E.S. Evaluace komunikační strategie a publicity OP VaVpI [online].
Better and more effective communication
  • Dg Regio
DG Regio (2013) "Better and more effective communication" [online]. Panorama 48: 27-31 [cit. 2014-02-20]. Dostupný z: http://ec.europa.eu/re gional_policy/information/panorama/index_cs.cfm
Výroční zpráva OP Praha adaptabilita za rok
  • . M Magistrát Hl
  • Prahy
Magistrát hl. m. Prahy. Výroční zpráva OP Praha adaptabilita za rok 2011 [online]. Praha: Magistrát hl. M. Prahy [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.prahafondy.eu/cz/oppa/dokumenty/vyrocni-zpravy.html
Výroční zpráva Operačního programu Podnikání a inovace za rok
  • Mpo Čr
MPO ČR. Výroční zpráva Operačního programu Podnikání a inovace za rok 2010 [online]. Praha: MPO ČR [cit. 2011-05-17]. Dostupné z: http:// www.mpo-oppi.cz/media/273-vyrocni-zpravy-oppi-za-roky-07-08-09-10-1112.html
  • Mžp Čr
  • Výroční
  • Rok
MŽP ČR. Výroční zpráva za rok 2010, OPŽP [online]. Praha: MŽP ČR [cit. 2011-06-29]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/522/vyrocni-zpravy/
Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260
  • Nařízení Rady
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. 2006. Dostupný také z: http:// eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:210:0025:0078: CS:PDF