ChapterPDF Available

Měkkýši labské nivy u Přelouče [Molluscs of the Labe river floodplain near Přelouč town (North-eastern Bohemia)]

Authors:
237

MĚKKÝŠI LABSKÉ NIVY U PŘELOUČE
Molluscs of the Labe river oodplain near Přelouč town
(North-eastern Bohemia)
Jaroslav VAŠÁTKO1 & Michal HORSÁK2
Přírodovědecká fakulta MU Brno, Kotlářská 2, 611 37 Brno
1 Katedra geograe, e-mail: vasatko@porthos.geogr.muni.cz
2 Katedra zoologie a ekologie, e-mail: horsak@sci.muni.cz, horsaks@post.cz
V rámci zoologického výzkumu území labské nivy, které má být dotčeno
výstavbou nového plavebního stupně u města Přelouče, jsme v roce 2000 provedli
podrobný malakozoologický výzkum terestrických i vodních ekosystémů.
Prozatím bylo zjištěno celkem 22 suchozemských a 26 vodních druhů měkkýšů.
Zjištěné společenstvo suchozemských plžů je druhově poměrně chudé, především
proto, že území je tvořeno ekosystémy, které prodělávají rané fáze sekundární
sukcese. Jedná se o iniciální stádium sekundární sukcese lužních ekosystémů
krajiny, která byla do současné doby antropogenně značně narušená. Naopak
vodní malakocenóza je velmi bohatá, byla zjištěna více než třetina všech vodních
měkkýšů, kteří byli prozatím prokázáni na území ČR. Z hlediska ochrany přírody je
nejcennější slepé rameno na Slavíkových ostrovech, které se vyznačuje přítomností
několika vzácných a silně ohrožených druhů ( , 
 a ).
Úvod
Studovaná oblast je tvořena slepými rameny Labe, přilehlými lužními loukami a zbytky
lužního lesa v prostoru Slavíkových ostrovů (50°03‘03”N 15°33‘34”E) a Lohenického
labiště (50°02‘27”N 15°35‘02”E) (210 m n. m., kvadrát 5959 středoevropské mapovací
sítě). Z hlediska biogeograckého členění (CULEK 1996) se sledované území nachází
v Pardubickém bioregionu, jehož typickou katénou jsou nivy s luhy a slatinnými olšinami,
na něž navazují nízké a střední terasy s borovými doubravami a slatinami. Biota náleží do
2. bukodubového a 3. dubobukového vegetačního stupně. Samotnou zkoumanou oblast lze
zařadit do 2. bukodubového vegetačního stupně. Páteří tohoto území je regulovaný tok řeky
Labe, v jehož nivě jsou lužní louky a odříznuté meandry (Slavíkovy ostrovy a Lohenické
labiště). Na březích odříznutých meandrů se zachovaly zbytky původních břehových
porostů tvořených olší a hlavně topolem. Dále se zde můžeme setkat s fragmenty lužních
lesních porostů, které lze pokládat za umělou výsadbu, případně za nálet. Významnou
měrou se uplatňuje mimo topolu také lípa srdčitá () Půdy jsou lehké písčité,
vysychající, což významným způsobem ovlivňuje biotu, zejména měkkýše. Zkoumaná
oblast je silně ovlivněna socioekonomickou činností člověka. V prostoru Slavíkových
ostrovů na jihovýchodním okraji je patrná parková úprava prostoru přilehlé bývalé plovárny,
která je v současné době ve stádiu rozpadu a zarůstá keřovou a stromovou vegetací. Lze říci,
že území se nachází v ranném stádiu sekundární sukcese ekosystému labského lužního lesa.
238
Metodika výzkumu
Při výzkumu byla použita metodika ručního sběru, která byla doplněna odběry půdní
hrabanky, což umožňuje zjistit i poměrně malé druhy, které nejsou běžně na zkoumané ploše
patrné. Vodní měkkýši byli získáváni metodou propíráním ponořených zbytků příbřežní
vegetace a porostů vodních makrofyt (většinou šlo o orobinec širolistý - ,
rákos obecný -  a stulík žlutý - ) pomocí kuchyňského
cedníku o velikosti ok 1x1 mm.
Systém a nomenklatura jsou podle TURNER et al. (1998), české názvosloví podle
PFLEGER (1999).
Výsledky
Vzhledem k tomu, že byl výzkum proveden pouze v jedné sezóně (pozdní léto
a podzim) v roce 2000, nelze předpokládat, že se podařilo zachytit úplné druhové spektrum
měkkýší fauny zkoumaných lokalit, neboť bylo silně ovlivněno specickými klimatickými
podmínkami roku 2000 a samozřejmě klimatickými podmínkami jednotlivých ročních
období. Je třeba konstatovat, že právě průběh klimatických charakteristik roku 2000 se na
fauně měkkýšů lužního lesa velmi nepříznivě projevil. Bylo to především značné sucho,
zvláště v pozdně jarním a letním období.
Doposud zjištěné druhy měkkýšů a jejich stručná charakteristika:
PLŽI (GASTROPODA)
Podtřída: Předožábří (Prosobranchia)
Čeleď: Bahenkovití (Viviparidae)
Bahenka živorodá -  (Millet, 1813) - vyskytuje se zejména
v oblasti nížin, kde žije v odstavených ramenech řek, dále osidluje rybníky, vodní nádrže
v pískovnách, příkopy a močály. Ve zkoumané oblasti byla zastižena v Lohenickém labišti
avšak pouze v jediném mladém exempláři.
Čeleď: Bahnivkovití (Bithyniidae)
Bahnivka rmutná -  (Linné, 1758) - obývá řeky, potoky, kanály,
odstavená ramena, rybníky, pískovny a tůně. Byla zjištěna na obou lokalitách v hojném
počtu, zejména dominovala v Lohenickém labišti.
Čeleď: Točenkovití (Valvatidae)
Točenka plochá -  O. F. Müller, 1774 - poměrně hojný druh nižších
poloh. Dává přednost mělkým a často periodickým vodám. Byla zjištěna na obou
zkoumaných lokalitách, hojněji na Lohenickém labišti.
Podtřída: Plicnatí (Pulmonata)
Nadřád: Spodnoocí (Basommatophora)
Čeleď: Člunicovití (Acroloxidae)
Člunice jezerní - (Linné, 1758) - obývá zejména stojaté vody,
méně často se vyskytuje v eutrofních vodních tocích. Byla zjištěna nehojně na obou
lokalitách.
Čeleď: Plovatkovití (Lymnaeidae)
Bahnatka malá - (O. F. Müller, 1774) - velmi hojný druh, který
je vázaný na hranici mezi vodou a souší na březích pomaleji tekoucích vod, dále obývá
239
nejrůznější stojaté vody, periodické mokřady a prameniště. Byla zjištěna v Lohenickém
labišti ve vyschlé periodické tůňce.
Blatenka tmavá -  (Gmelin, 1791) - druh obývající převážně
drobnější a hustě zarostlé vodní biotopy, často periodické, i ve vyšších polohách. Zjištěn
nehojně na obou lokalitách.
Uchatka nadmutá -   (Linné, 1758) - běžný druh v nížinných
polohách, obývá převážně stojaté vody, nevyhýbá se ani pomaleji tekoucím vodám a dobře
snáší eutrozaci. Vyskytuje se na obou lokalitách, hojnější byla na Slavíkových ostrovech.
Plovatka bahenní -  (Linné, 1758) - druh je více vázán na nížinné
polohy, kde je dosti běžný ve stojatých vodách a nehojně zasahuje i do mírně tekoucích
vod. Slabší populace byla zjištěna na Slavíkových ostrovech.
Čeleď: Okružákovití (Planorbidae)
Svinutec sploštělý - (Linné, 1758) - běžný ve stojatých vodách, hlavně
menších a hustě zarostlých makrofyty, méně v mírně tekoucích vodách nížinných poloh.
Zjištěn poměrně hojně na obou lokalitách.
Řemeník svinutý -  (Linné, 1758) - druh hustě zarostlých
tůní, často periodických. Ve zkoumané oblasti patří k běžným druhům, na Lohenickém
labišti byl dokonce eudominantním druhem.
Kružník bělavý -  (O. F. Müller, 1774) - náš nejhojnější okružák,
který zasahuje i do vyšších poloh. Běžný je ve všech typech stojatých vod, v tekoucích
vodách je vázaný na klidnější úseky větších řek. Byl hojný na obou zkoumaných lokalitách.
Kružník žebrovaný -   (Linné, 1758) - běžný v různých typech
stojatých vod, preferuje menší zarostlé tůně a ojediněle zasahuje i do velmi pomalu
tekoucích vod. Byl zjištěn na lokalitě Slavíkovy ostrovy.
Kýlnatec čočkovitý - (Linné, 1758) - obývá shodné biotopy
jako předchozí druh. Byl nalezen na obou lokalitách, hojně na Slavíkových ostrovech.
Lištovka lesklá - (O. F. Müller, 1774) - obývá zejména periodické
tůně a okraje rybníků. Byla zjištěna pouze jediná prázdná ulita na lokalitě Lohenické labiště.
Tento druh je řazen z hlediska ochrany ke zranitelným druhům (VU) (blíže BERAN 1998).
V poslední době ustupuje v důsledku úbytku přirozených biotopů.
Okružák ploský -  (Linné, 1758) - běžný v nížinných polohách,
kde obývá tůně, odstavná ramena, rybníky i mírně tekoucí vody. V poslední době proniká
v některých oblastech i do vyšších poloh. Byla zjištěna pouze jedna prázdná ulita na
Lohenickém labišti.
Člunka pravohrotá -  (Jickeli, 1882) - jde o druh, který byl
z Evropy hlášen teprve v roce 1944 (jižní Francie). Nejčastěji byl uváděn pod jménem
 (Haldeman), jako druh zavlečený ze Severní Ameriky. V roce 1960 byl materiál
z Evropy popsán jako nový druh  (Mirolli), s Evropským typem rozšíření, který
byl v minulosti přehlížen. Již o deset let později B. Hubendick přesunul  jako
synonymum k   (HUBENDICK 1970 in FALKNER & PROSCHWITZ 1998).
Tento poznatek byl však přehlížen a nebyl většinou autorů akceptován. Názor, že populace
v jižní Evropě jsou autochtonní většina autorů odůvodňovala podobností severoafrických a
jihoevropských populací. Teprve nedávno FALKNER & PROSCHWITZ (1998) podpořili
správnost závěrů Hubendicka.
Na našem území se nálezy koncentrují v Polabí a na jižní Moravě, často v pískovnách.
V poslední době se i u nás rychle šíří, hlavně v Polabí osidluje běžně rybníky a slepá
ramena. Prozatím nebyl tento druh prokázán v povodí Odry. Na obou lokalitách byla
zjištěna velmi početná populace.
240
Řád: Stopkoocí (Stylommatophora)
Čeleď: Údolníčkovití (Valloniidae)
Údolníček žebernatý - (O. F. Müller, 1774) - druh suchých teplých
strání, který se někdy vyskytuje i na vlhčích loukách (LOŽEK 1956). Uvedený druh byl
nalezen v blízkosti tůně na lokalitě Slavíkovy ostrovy.
Ostnatka trnitá -  (O. F. Müller, 1774) - citlivý lesní druh,
žijící ve vlhkém listovém opadu. Zjištěn ve vzorku půdní hrabanky z Lohenického labiště.
Čeleď : Závornatkovití (Clausiliidae)
Vřetenovka hladká - (Montagu, 1803) - přísně lesní druh,
obvyklý také v lužních lesích. Nalezen ve fragmentu luhu v prostoru Lohenického labiště.
Závornatka kyjovitá - C. Pfeiffer, 1828 - druh vlhkých lesních
biotopů, často se vyskytující v luzích. Zjištěn na Slavíkových ostrovech.
Vřetenatka obecná - (Montagu, 1803) - nejhojnější zástupce čeledi,
který se vyskytuje v nejrůznějších lesích, některé ekologické formy obývají až xerotermní
otevřená stanoviště. Pravidelně bývá i součástí malakofauny lužního lesa. Nalezena ve
fragmentu luhu v prostoru Lohenického labiště.
Čeleď: Jantarkovití (Succineidae)
Jantarka obecná - (Linné, 1758) - nejhojnější zástupce čeledi, který
je mimo jiné hojný v břehových porostech, kde se zdržuje na lodyhách a listech vysokých
bylin (rákos, orobinec apod.), což odpovídá i výskytu na studovaných lokalitách.
Jantarka úhledná -   (Risso, 1826) - druh je hojnější pouze
v nížinných oblastech, obývá nejrůznější mokřadní biotopy a je typický pro břehové porosty,
kde se zdržuje na lodyhách a listech vysokých bylin (rákos, orobinec apod.). Byl nalezen
v břehových porostech na obou lokalitách.
Čeleď: Boděnkovití (Punctidae)
Boděnka malinká - (Draparnaud, 1801) - běžný druh se širokou
ekologickou valencí, zjištěn ve vzorku půdní hrabanky z Lohenického labiště.
Čeleď: Zemounkovití (Gastrodontidae)
Zemounek lesklý - (O. F. Müller, 1774) - druh břehových porostů
a mokřadních biotopů obecně, hojně zastoupený hlavně na Lohenickém labišti.
Čeleď: Skleněnkovití (Vitrinidae)
Skleněnka průsvitná - (O. F. Müller, 1774) - hojný druh se širokou
ekologickou valencí, zjištěn na Slavíkových ostrovech.
Čeleď: Zemounovití (Zonitidae)
Blyštivka rýhovaná -   (Ström, 1765) - velmi běžný druh
se širokou ekologickou valencí, nalezen ve vzorku půdní hrabanky z Lohenického labiště.
Čeleď: Slimáčkovití (Agriolimacidae)
Slimáček hladký - (O. F. Müller, 1774) - druh vyskytující se na
zamokřených biotopech, jako jsou vlhké louky, břehy vod, bažiny apod. Uvedený druh
byl nalezen v blízkosti mrtvého ramene na Lohenického labiště.
241
Slimáček síťkovaný -  (O. F. Müller, 1774) - nejhojnější
zástupce čeledi, který je velmi běžný hlavně na synantropních, člověkem ovlivněných
biotopech a je častým škůdcem na polních kulturách (cukrová řepa, košťálová zelenina
apod.). Byl zjištěn v oblasti Lohenického labiště.
Čeleď: Plzákovití (Arionidae)
Plzák španělský -  Mabille, 1868 - druh, který se v posledních třech
desetiletích invazivně šíří z jižní Evropy a za posledních deset let se rozšířil po celém
našem území a působí nemalé hospodářské škody, hlavně při kalamitním přemnožení.
Od původního plzáka lesního (), který má jednobarevná bílá mláďata, se bezpečně
pozná podle pestře vybarvených mláďat. Jak dospělí, tak mladí jedinci byli hojně nalézáni
na Lohenickém labišti.
Plzák hajní - Lohmander, 1937 - přísně lesní druh, preferující vlhčí
typy lesů. Nehojně nalezen v prostoru Lohenického labiště.
Čeleď: Keřovkovití (Bradybaenidae)
Keřovka plavá - (O. F. Müller, 1774) - žije ve vlhčích lesích,
obvykle se vyskytuje i ve vlhkých nížinných luzích. Ve zkoumaném území byla zjištěna
ve značném množství na listech pobřežní vegetace a na bylinném podrostu ve fragmentech
lužního lesa obou lokalit.
Čeleď: Vlahovkovití (Hygromiidae)
Srstnatka chlupatá - (Linné, 1758) - běžný druh, který se nevyhýbá
člověku a je častý na synantropních biotopech. Nejčastěji obývá vlhké údolní porosty, lužní
lesy, olšiny i vlhké louky. Široce píštělitá forma ( Jeffr.) byla zjištěna
na Slavíkových ostrovech.
Vlahovka narudlá -  (O. F. Müller, 1774) - velmi hojný
lesní druh, který se v nížinách nejčastěji objevuje v lužních porostech. Ve zkoumaném
území se vyskytuje společně s keřovkou plavou zejména na bylinném podrostu v lesích.
Žihlobytka stinná - (C. Pfeiffer, 1828) - běžný obyvatel vlhkých
lesních biotopů, zjištěn na Slavíkových ostrovech.
Čeleď: Hlemýžďovití (Helicidae)
Plamatka lesní - (Linné, 1758) - hojný lesní druh v širším slova
smyslu, obvyklý v lužních porostech. Nalezen pouze v Lohenickém labišti.
Páskovka keřová - (O. F. Müller, 1774) - obývá jak vlhké lesy, tak
křovinné biotopy a vlhčí zahrady, často se vyskytuje v lužních porostech. Ve zkoumaném
území byla hojně nalézána na mnoha místech.
Hlemýžď zahradní - Linné, 1758 - druh lesních a hájových porostů
zejména v nižších polohách. Charakteristický je jeho výskyt v křovinných biotopech.
Ve zkoumaném území byl nalezen na více místech.
Třída: Mlži (Bivalvia)
Čeleď: Okružankovití (Sphaeriidae)
Okružanka rohovitá - (Linné, 1758) - hojný druh nížin, který
obývá živinami bohatší (často i organicky znečištěné) vodní toky, kanály, odstavená ramena,
tůně a rybníky. Ve studované oblasti byl tento druh nalezen pouze ve dvou exemplářích
na Lohenickém labišti.
242
Okrouhlice rybničná - (O. F. Müller, 1774) - vyskytuje se jak
v klidných úsecích tekoucích vod, tak zejména v různých typech vod stojatých. Jeden živý
exemplář byl zjištěn na Slavíkových ostrovech.
Hrachovka hrbolatá -  (Sheppard, 1823) - nejčastěji obývá
nížinné tekoucí vody s písčitým dnem, ale v některých oblastech se hojněji vyskytuje i ve
stojatých vodách (rybníky). Zjištěna pouze na Slavíkových ostrovech.
Hrachovka prosná -  Held, 1836 - v některých oblastech poměrně
vzácný druh, preferující stojaté vody s bohatším porostem makrofyt a s bahnitým dnem,
vzácně i v pomale tekoucích nížinných vodách. Druh je hodnocen jako zranitelný (VU)
(JUŘIČKOVÁ et al. in press), jeho výskyt je ohrožen úbytkem a znečištěním vhodných
biotopů. Ve zkoumaném území byl zjištěn poměrně hojně na obou lokalitách.
Hrachovka okružankovitá -  Favre, 1927. Tento druh byl
z ČR donedávna uváděn pouze ze dvou lokalit v severovýchodních Čechách (BRABENEC
1973). V současnosti je v Čechách známo okolo pěti lokalit a dokonce i dvě na Moravě
(BERAN 2000, HORSÁK 2000). Druh je vzácný v celém areálu rozšíření a u nás je
hodnocen jako kriticky ohrožený (CR) (JUŘIČKOVÁ et al. in press) z důvodu zániku
vhodných biotopů, případně změnou ekologických podmínek na těchto biotopech. Dosti
početná populace byla nelezena ve slepém rameni na Slavíkových ostrovech (HORSÁK
2001).
Hrachovka otupená -  Malm, 1855 - jedna z nejhojnějších
hrachovek, obývající stojaté i tekoucí vody, především v nížinách. Hojně se vyskytuje na
obou zkoumaných lokalitách.
Hrachovka lesklá -   Jenyns, 1832 - běžný druh vyskytující se
v nížinných stojatých i tekoucích vodách. Ve zkoumané oblasti nalezen v hojném počtu
pouze na Slavíkových ostrovech.
Hrachovka severní -   Westerlund, 1894. V minulosti byl u
nás tento druh zjištěn na poměrně málo lokalitách a téměř vždy ve stojatých vodách
(BRABENEC 1973, BERAN 1998, HORSÁK 2001), ale v okolních státech je běžně
uváděn rovněž z pomale tekoucích řek a kanálů z bahnitým substrátem (GLÖER &
MEIER-BROOK 1994, TURNER et al. 1998). Nové nálezy ukázaly, že i u nás žije častěji
v tekoucích vodách: Mže u Milíkova, 6243, 14. 7. 1999; Blanice u Vodňan, 6850, 20. 7.
2000; Stropnice u Komařic, 7153, 21. 7. 2000; Blanice u parku ve Vlašimi, 6255, 5. 5.
2001 (M. Horsák lgt., det. et coll.); Chrudimka pod nádrží Seč, 6160, 3. 7. 2000 (J. Kokeš
lgt., M. Horsák det. et coll.); Úslava u Vilémova (Srby), 6447, 13. 7. 1999 (HORSÁK
2001). Prozatím se jedná o málo ovlivněné úseky větších nížinných řek (hyporitrální a
epipotamální úseky), zatím jen v Hercynské podprovincii. Zvláště na Moravě je tento druh
ohrožen zánikem vhodných biotopů, pro celé území ČR je pak hodnocen jako ohrožený
(EN) (JUŘIČKOVÁ et al. in press). Poměrně silná populace byla zjištěna ve slepém rameni
na Slavíkových ostrovech (HORSÁK 2001).
Hrachovka tupá -  (Lamarck, 1818) - především v Čechách
se jedná o běžný druh, který se vyskytuje pouze ve stojatých vodách. Preferuje drobnější,
silně zarostlé periodické, mokřadní vody, s vysokým obsahem rozpuštěných huminových
kyselin. Proto se vyskytuje i ve vyšších polohách, kde obývá rašelinné vody (blíže
HORSÁK 2001). Poměrně hojně byl tento druh zjištěn na Slavíkových ostrovech.
Hrachovka nepatrná -  Paladilhe, 1866 - donedávna
byl tento mlž na území ČR uváděn pouze z jediné lokality u Pardubic (BRABENEC
1973). V poslední době byly v Čechách zjištěny další lokality a více nálezů bylo učiněno
i v širší oblasti soutoku Moravy a Dyje (BERAN & HORSÁK 1998). Žije ve velmi
243
jemném bahnitém sedimentu pomalu tekoucích nížinných toků (blíže HORSÁK 2001). Je
hodnocena jako ohrožená (EN) (JUŘIČKOVÁ et al. in press) z důvodu znečištění nížinných
toků a nevhodných vodohospodářských úprav (zánik vhodných mikrobiotopů vlivem
regulace). Na Slavíkových ostrovech nalezen pouze jeden živý exemplář (HORSÁK 2001).
Diskuze a závěry
Na základě provedeného výzkumu lze konstatovat, že malakofauna terestrických
biotopů zkoumaného území je druhově poměrně chudá (22 druhů) ve srovnání se
společenstvy, která zjistil v labské nivě mezi Kolínem a Poděbrady BERAN (1995). Je
to na jedné straně důsledek nevhodných klimatických podmínek ve vegetačním období
roku 2000, kdy byl výzkum prováděn, ale hlavní příčinou je pravděpodobně skutečnost, že
jde o území s ekosystémy, které prodělávají rané fáze sekundární sukcese. Jde o iniciální
stádium sekundární sukcese lužních ekosystémů krajiny, která byla do současné doby
antropogenně značně dotčená. V tomto směru má zkoumaná oblast pro danou krajinu velký
význam. Po srovnání fauny terestrických ekotopů zkoumaných lokalit lze říci, že jsou
druhově zhruba stejně bohaté. Na lokalitě Lohenické labiště se více uplatňovaly přísně
lesní druhy - 1 SI a euryvalentní druhy - 7 MS, zatímco pouze na lokalitě Slavíkovy ostrovy
byly zjištěny dva druhy typické pro zamokřené lesní biotopy - 3 SI (blíže Tab. 1). Rovněž
vysoká shoda byla i ve vodních malakocenózách obou lokalit. Ve srovnání s doposud
zkoumanými suchozemskými biotopy byly vodní nepoměrně bohatší a to nejen z hlediska
současného stavu měkkýších společenstev, ale také proto, že ze 75 vodních druhů měkkýšů
zjištěných v České republice, zde bylo prozatím zjištěno 26 druhů, což je více než jedna
třetina. Z těchto 26 druhů patří z hlediska statutu ochrany (ve smyslu JUŘIČKOVÁ et
al. in press) dva do kategorie zranitelný (VU):  a , dva
do kategorie ohrožený (EN):   a   a jeden
() dokonce do kategorie kriticky ohrožený (CR). Podstatně
více ohrožených druhů bylo nalezeno ve slepém rameni na lokalitě Slavíkovy ostrovy
(viz Tab. 2). V případě jakýchkoli zásahů je důležité mimo zamezení vzrůstu znečistění
vod, také udržení současného průtokového režimu. Toto rameno je stále průtočné, což
také dokazuje přítomnost druhů, které mají anitu k tekoucím vodám, pravděpodobně
z důvodu vyšších kyslíkových nároků ( ,   a
v menší míře i ). Odříznutí ramene by nastartovalo přirozenou sukcesi pozvolného
zazemňování, což by mělo za následek citelné ochuzení zde žijícího společenstva. Ochuzení
hlavně o ohrožené druhy je možné sledovat i v případě Lohenického labiště, kde rozdílné
podmínky nedovolují výskyt náročnějších druhů. Přesto zde však bylo zjištěno velmi
bohaté společenstvo vodních měkkýšů.
244
Summary
A detailed malacological investigation of the territory of the Labe river oodplain near Přelouč
town, which is expected to be affected by construction of a new river lock in future, was carried out
in 2000. In the area under study, 22 terrestrial and 26 freshwater species have been recorded for the
present. The assemblage of terrestrial molluscs was poor in number of species, since the area was
profoundly changed by the activities of man. The studied oodplain - ecosystem has reached only the
initial stage of secondary succession. The assemblage of aquatic molluscs was on the contrary very
rich in species, more than one third of freshwater molluscs occurring in the Czech Republic have been
established so far. The cut-off meander of the Labe river in the locality of Slavíkovy ostrovy is the most
important from the point of view of nature conservation. The pill clams , 
 and  have been found there as the rarest and most endangered species.
Literatura
BERAN L., 1995: Měkkýši nivy Labe mezi Poděbrady a Kolínem. Muzeum a současnost,
ser. natur., 9: 3-38.
BERAN L., 1998: Vodní měkkýši ČR. Metodika ČSOP, 17. ČSOP, Vlašim, 113 pp.
BERAN L., 2000: Aquatic molluscs (Gastropoda, Bivalvia) of the Litovelské Pomoraví
Protected Landscape Area. Acta Univ. Palacki. Olomuc., Fac. rer. nat., Biol., 38: 17-28.
BERAN L. & Horsák M., 1998: Aquatic molluscs (Gastropoda, Bivalvia) of the
Dolnomoravský úval lowland, Czech Republic. Acta Soc. Zool. Bohem., 62: 7-23.
BRABENEC J., 1973: Československé druhy rodu  C. Pf. - hrachovky (Mollusca,
Bivalvia). Práce a studie, Přír., 5: 147-176.
CULEK M. (ed.), 1996: Biogeogracké členění České republiky. ENIGMA, Praha, 347 pp.
FALKNER G. & PROSCHWITZ T., 1998: A record of  () 
(Jickeli) in Sweden, with remarks on the identity and distribution of the European
 species. J. Conch., 36(3): 39-40.
GLÖER P. & MEIER-BROOK C., 1994: Süsswassermollusken (Ein Bestimmungsschlüssel
für die Bundesrepublik Deutschland) 11. Auflage. Deutscher Jugendbund für
Naturbeobachtung, Hamburg, 136 pp.
HORSÁK M., 2000: K nálezům hrachovky okružankovité. Živa, 48: 137.
HORSÁK M., 2001: Současný stav našich hrachovek () a možnosti jejich využití
v bioindikaci. Ochrana přírody, 56: 53-56.
JUŘIČKOVÁ L., HORSÁK M. & BERAN L., in press: Check-list of the molluscs
(Mollusca) of the Czech Republic. Acta Soc. Zool. Bohem.
LISICKÝ M.J., 1991: Mollusca Slovenska. VEDA, Bratislava, 340 pp.
LOŽEK V., 1956: Klíč československých měkkýšů. SAV, Bratislava, 437 pp.
LOŽEK V., 1964: Quartärmollusken der Tschechoslowakei. Rozpravy Ústředního ústavu
geologického. Vol. 31. ČSAV, Praha, 374 pp.
PFLEGER V., 1999: České názvy živočichů III. Měkkýši (Mollusca). Národní muzeum
(zoologické oddělení), Praha, 108 pp.
TURNER H., KUIPER J.G.J., THEW N., BERNASCONI R., RÜETSCHI J., WÜTHRICH
M. & GOSTELI M., 1998: Atlas der Mollusken der Schweiz und Liechtensteins.
Fauna Helvetica 2, Neuchâtel, 527 pp.
245
Tab. 1: Zařazení zjištěných suchozemských měkkýšů do jednotlivých ekologických
skupin (LOŽEK 1964, LISICKÝ 1991, upraveno).
Vysvětlivky k tabulce 1:
Lokality: 1 = Slavíkovy ostrovy; 2 = Lohenické labiště.
Ekologické skupiny:1 SI (SILVICOLAE) = přísně lesní druhy; 2 SI(MS) = druhy
žijící mimo les také v mezolních biotopech; 2 SIth - lesní druhy, které se vyskytují často
také v křovinách; 3 SIh = druhy zamokřených lesních biotopů; 5 PT (PRATICOLAE)
= silvifóbní druhy, zvlášť je vyčleněn druh  , který je schopen žít i v
podmínkách řídkého lesa - PT(SI); 7 MS (MESICOLAE) = druhy se středními nároky,
většinou s širokou ekologickou valencí; 8 HG (HYGRICOLAE) = druhy s vyššími nároky
na vlhkost, které ovšem nejsou vázány na mokřadní biotopy; 9 PD (PALUDICOLAE) =
silně vlhkomilné suchozemské druhy, které obývají nejrůznější typy mokřadů.
Tab. 1: Terrestrial molluscs found in the area investigated and their ecological classication
(according to LOŽEK 1964, LISICKÝ 1991, adapted by Horsák).
Explanations to table 1:
Locality: 1 = Slavíkovy ostrovy; 2 = Lohenické labiště.
Ecological groups: 1 SI (SILVICOLAE) = strict forest species; 2 SI(MS) = forest species living
in mesophilous habitats as well; 2 SIth - forest species frequently occurring in shrubs; 3 SIh = species
of wet forest habitats; 5 PT (PRATICOLAE) = forest - avoiding species, including the 
capable to live even in the conditions of thin forest - PT(SI); 7 MS (MESICOLAE) = mesophilous and
mostly euryoecious species; 8 HG (HYGRICOLAE) = species with great demands on the moisture
of habitat, but not limited to wetlands; 9 PD (PALUDICOLAE) = extremely hygrophilous terrestrial
species living in many types of wetlands.
246
Tab. 2: Zařazení zjištěných vodních měkkýšů do jednotlivých ekologických skupin
(LOŽEK 1964, LISICKÝ 1991).
Vysvětlivky k tabulce 2:
Lokality: 1 = Slavíkovy ostrovy; 2 = Lohenické labiště.
Ekologické skupiny: všechny vodní druhy jsou sdruženy do desáté skupiny a dále
jsou rozděleny do čtyř základních a několika přechodných ekoelementů: RIVICOLAE
(RV) - druhy tekoucích vod; STAGNICOLAE (SG) - druhy trvalých a větších stojatých
vod; PALUDICOLAE (PD) - druhy zarůstajících bažin nebo močálů, které mohou mít
periodický charakter - PDt.
Kategorie ohroženosti (podle JUŘIČKOVÁ et al. in press): CR - kriticky ohrožený,
EN - ohrožený, VU - zranitelný.
Tab. 2: Freshwater molluscs found in the area investigated and their ecological classication
(according to LOŽEK 1964, LISICKÝ 1991).
Explanations to table 2:
Locality: 1 = Slavíkovy ostrovy; 2 = Lohenické labiště.
Ecological groups: all aquatic species belonging to the 10-th group are divided into 4 basic
and several transitional eco-elements: RIVICOLAE (RV) - species of running water habitats;
STAGNICOLAE (SG) - species of stagnant water habitats; PALUDICOLAE (PD) - species of
overgrown bogs or swamps, with periodical existence - PDt.
The Red list category (according to JUŘIČKOVÁ et al. in press): CR - critically endangered,
EN - endangered, VU - vulnerable.
ResearchGate has not been able to resolve any citations for this publication.
Article
Full-text available
Aquatic molluscs of the Dolnomoravský úval lowland (Southern Moravia) were investigated in 1996 and 1997. Altogether 53 aquatic species were found at 165 localities under study. Populations of very rare and endangered molluscs - Theodoxus danubialis (C. Pfeiffer, 1828), Viviparus acerosus (Bourguignat, 1862), Lithoglyphus naticoides (C. Pfeiffer, 1828), Bithynia leachii (Sheppard, 1823), Anisus vorticulus (Troschel, 1834), Unio crassus Philipsson, 1788, Pseudanodonta complanata Rossmässler, 1835, Sphaerium rivicola (Lamarck, 1818), Pisidium moitessierianum (Paladilhe, 1866) were found. Findings of P. moitessierianum are first for Moravia.
Süsswassermollusken (Ein Bestimmungsschlüssel für die Bundesrepublik Deutschland) 11
  • Glöer P C Meier-Brook
GLÖER P. & MEIER-BROOK C., 1994: Süsswassermollusken (Ein Bestimmungsschlüssel für die Bundesrepublik Deutschland) 11. Auflage. Deutscher Jugendbund für Naturbeobachtung, Hamburg, 136 pp.
Aquatic molluscs (Gastropoda, Bivalvia) of the Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area
BERAN L., 2000: Aquatic molluscs (Gastropoda, Bivalvia) of the Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area. Acta Univ. Palacki. Olomuc., Fac. rer. nat., Biol., 38: 17-28.
Československé druhy rodu Pisidium C. Pf.-hrachovky (Mollusca, Bivalvia) Práce a studie
BRABENEC J., 1973: Československé druhy rodu Pisidium C. Pf.-hrachovky (Mollusca, Bivalvia). Práce a studie, Přír., 5: 147-176.
Současný stav našich hrachovek (Pisidium) a možnosti jejich využití v bioindikaci
HORSÁK M., 2001: Současný stav našich hrachovek (Pisidium) a možnosti jejich využití v bioindikaci. Ochrana přírody, 56: 53-56.
Quartärmollusken der Tschechoslowakei
LOŽEK V., 1964: Quartärmollusken der Tschechoslowakei. Rozpravy Ústředního ústavu geologického. Vol. 31. ČSAV, Praha, 374 pp.