Content uploaded by Kateřina Holušová
Author content
All content in this area was uploaded by Kateřina Holušová on Jul 05, 2016
Content may be subject to copyright.
KARPATSKÉ LESY
Sborník příspěvků
Konference věnovaná Karpatské úmluvě a Protokolu o trvale
udržitelném obhospodařování lesů k Rámcové úmluvě
o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat
Bunč, Chřiby, 4. až 5. května 2016
ISBN 978-80-88184-00-3
OBSAH
Úvodníslovo..........................................................................................................................................................3
CovímeoKarpatskýchlesíchvČeskérepublice?................................................................................4
Lesnickátypologie(nejen)vlesíchKarpat...........................................................................................17
NaplňováníProgramu2020LesůČR,s.p.,vKarpatechnaúzemíČeskérepubliky...........21
Některárizikaspojenásceloplošnýmpovrchovýmleteckýmvápněnímlesních
ekosystémůnejenvoblastiKarpat..........................................................................................................32
ModelyanástrojegisprohodnoceníbiodiverzityvpovodíDřevnice.....................................47
FuzzydigitálnímapovánípůdvoblastiRadhošťskéhohřbetu...................................................55
VyužitípokročilýchstatistickýchmetodvaplikacilesnickÉHotypologického
klasifikačníhosystému..................................................................................................................................60
Chřadnutísmrkuztepilého(Piceaabies/L./Karst.)vTěšínskýchBeskydech....................68
Principdruhovéochranyhmyzu–největšíevropskévážkyPáskovcebalkánského
(Cordulegasterheros,Odonata)voblastiChřibůvČeskérepublice.........................................78
OhroženéavzácnédruhybroukůamotýlůlesníchporostůChřibůamožnostijejich
ochrany.................................................................................................................................................................84
StřevlíkovitíZápadníchKarpatvesbírkáchMuzeaBeskyd..........................................................86
Ekologiestřevlíkovitých(coleoptera:carabidae)vevztahuklesnicko‐typologickému
klasifikačnímusystému.................................................................................................................................92
LýkožrútsmrekovývTatrách.................................................................................................................101
Zhodnoteniezmienfytocenózsmrekovcovýchsmrečínnaúzemípostihnutomvetrovou
kalamitouvoVysokýchTatrách.............................................................................................................115
Chřibygeoparkem?......................................................................................................................................121
BiskupskélesyBiskupstvíostravsko‐opavského...........................................................................130
ÚVODNÍSLOVO
Cí
lemkonferenceKarpatskélesybylopřispětodbornýmipříspěvky a diskuzí se
zainteresovanýmisubjektyknaplňováníProtokoluotrvaleudržitelnémobhospodařování lesů
kRámcovéúmluvěoochraněaudržitelnémrozvojiKarpat.
Nakonferencizaznělypříspěvkyvztahujícísekcharakteristikám přírodních podmínek,
lesnickému obhospodařování, klasifikaci lesních ekosystémů, zakládáníaochranělesů,péčio
chráněnáúzemíavýznamnédruhyživočichůarostlin,lesnickéhistoriiavzdělávání,alesnickém
regionálnímrozvojiKarpat.Vesborníkunejsouvšakzahrnutyvšechnypřednesenépříspěvky.
OrganizováníkonferenceseujalÚstav pro hospodářskou úpravuLesůBrandýsnadLabem,
pobočkaBrnovespoluprácisLesnickouadřevařskoufakultouMendelovyuniverzityvBrně.
KonferenceKarpatskélesybylapořádánataképřipříležitostipředsednictvíČeskérepubliky
kRámcovéúmluvěoochraněaudržitelnémrozvojiKarpat.Vzhledem ke svému významu se
nejednalookonferencimezinárodní,aleoakcispíšeregionálníhocharakteruscílemintegrovat
asblížitzejménalesnickéodborníkyapraktikujícílesníkynaMoravěaveSlezsku.
Samotnímoravštíaslezštílesnícičastopociťujínedostatečnémnožství příležitostí
ksetkávání,diskutováníproblémů,vyměňovánímyšlenekakesdílenízkušeností.Doufejme,že
tato„příležitost“budeimpulsempromožnátradičnísetkávánísenaregionálníúrovniazároveň
pozvednevýznamkarpatskýchlesůvČeskérepublice.
NaBunčkvěten2016i,
KateřinaHolušová
Karpatskélesy2016 Strana4
COVÍMEOKARPATSKÝCHLESÍCHVČESKÉREPUBLICE?
WHATDOWEKNOWABOUTCARPATHIAN’SFORESTSINCZECHREPUBLIC?
Tadeᚊtěrba1MichalFriedl1,2,PavelKolařík1,RobertDoležal1,MilanAndrlík1
1Ústavprohospodářskouúpravulesů BrandýsnadLabem,pobočkaBrno,Vrázova1,Brno–Žabovřesky,
61600
2MendelovauniverzitavBrně,Lesnickáadřevařskáfakulta,Ústavlesnickébotaniky,dendrologie
ageobiocenologie,Zemědělská3,Brno,61300
E‐mail:sterba.tadeas@seznam.cz,michal.friedl@email.cz
ABSTRAKT
Karpatský oblouk tvoří významné evropsképohořívynikajícísvýmhistorickýmvývojem, abiotickými a
biotickými podmínkami. Jedinečnost tohoto území podtrhuje vyhlášení Ramcové úmluvy o ochraně a
udržitelném rozvoji Karpat (Karpatská úmluva) vroce 2006. Do České republiky, konkrétně do její
východníčásti,zasahujípouzeZapadníKarpaty.
KeKarpatskéúmluvěpřistoupilataké Česká republika. Území, které vČeské republice spadá pod
působnostúmluvy,zaujímárohlohu7341,751km2,tedyasi9,3%rozlohystátu.Jednímzhlavníchtémat
Karpatskéúmluvyjsoulesy,konkretizovanévProtokoluotrvaleudržitelnémobhospodařovánílesů.Lesy
naúzemípůsobnostiKarpatskéúmluvyvČeskérepublicepokrývají37%rozlohy.
Právě lesy jsou hlavním předmětem příspěvku. Doposud nebyly publikovány konkrétnější informace
týkajícísestavulesůalesníhohospodářstvínaúzemíKarpatské úmluvy vČeské republice. Příspěvěk
poskytujekroměobecnýchinformacíopřírodníchpoměrechKarpat,takékonkrétníúdajeostavulesůa
lesního hospodářství, jako například vlastnická struktura lesů,druhovésloženílesů,růstovépodmínky
lesů, ochrana lesních geobiocenóz apod. Uvedená data lze mimo jiné využít jak vdílčích krocích při
implementaci Protokolu o trvaleudržitelném obhospodařování lesů, tak vdialogu mezi smluvními
stranamiKarpatskéúmluvy.
Klíčováslova:Českárepublika;Karpaty;Karpatskáúmluva;lesníhospodářství;lesy
ABSTRACT
TheCarpathianarcformsasignificantEuropeanmountainexcellentinahistoricaldevelopment,abiotic
andbioticconditions.TheuniquenessofthisareahighlightsthedeclareoftheFrameworkConventionon
theProtectionandSustainableDevelopmentoftheCarpathians(Carpathian Convention)in2006.Inthe
CzechRepublic,particularlyinitseasternpart,thereareonlytheWesternCarpathians.
The Czech Republic also acceded to tha Carpathian Convention. A territory, which cover the Carpatian
ConventionintheCzechRepublicis7341.751km2,thatis9,3%ofthestate.Oneofthemainthemesofthe
CarpathianConventionareforests,whicharesummarizedintheProtocol on Sustainable Forest
Management.ForestsintheterritoryoftheCarpathianConventionintheCzechRepubliccovers37%of
thearea.
Justtheforestsarethemainsubjectofthearticle.Thepaperpresentscommoninformationaboutnatural
conditions of the Carpathians and data about the situation of forests and forestry management, for
exampletheownershipstructureofforests,treespeciescompositionofforests,forestgrowingconditions,
protectionofforestgeobiocoenosisandothers.ThesedatacanbeusedinimplementationoftheProtocol
onSustainableForestManagement,aswellasinthedialoguebetween the parties of the Carpathian
Convention.
Keywords:Czechrepublic;Carpathians;Carpathianconvention;forestmanagement;forests
Karpatskélesy2016 Strana5
ÚVOD
Karpatskýobloukměřítéměř1500kmatáhneseodBratislavyaoblastiseverněodVídněaž
po srbské město Niš (Král 1999). Pohoří zasahuje do území šesti států (Česká republika,
Slovenskárepublika,Polsko,Maďarsko,UkrajinaaRumunsko),okrajověvšakpronikádodalších
dvou(Rakousko,Srbsko).Rozprostírá se naplošeasi203 000 km2(Král1999),přičemž55 %
ležívRumunsku(Růžička2002).CeláoblastKarpatjetedyrozlehlejšínežvyššíchnadmořských
výšekdosahujícíAlpy(Růžička2002).
Společně sAlpami jsou Karpaty velmi mladé a patří knejmladším částem Evropy, protože
khorotvornýmpohybům zde docházelo až koncem druhohor, hlavně však vprůběhu třetihor.
Díky tomu patří obě oblasti kvertikálně i horizontálně nejčlenitějším základním jednotkám
evropsképevniny(Král1999).Horniny,kteréKarpatypřevážněbudují,všakvznikalydříve,ato
sedimentacívdruhohornímgeosynklinálnímmoři.Tosetýkánapř.vápenců,dolomitů,slínovců,
pískovcůajílovitýchbřidlic(Král1999).
Geografické členění Karpat není jednotné. Na rozdíl od rumunskéhopojetídělíčeská,
slovenskáapolskágeografiepohořínatřicelky,tedynaZápadní, VýchodníaJižníKarpaty. Za
rozhraní Západních a Východních Karpat se obvykle považujeLupkovské sedlo (nad
Medzilaborci na Slovensku), někdy iKurovské sedlo nacházející se více nazápad. Rozhraní
VýchodníchaJižníchKarpatsekladedoprůsmykuPredalmeziBrašovskoukotlinouaúdolím
řekyPrahova,jindyovšemdálekzápadudoprůsmykuBran(Král1999).
Pohořímávětšinoustředohorskýreliéf modelovanýčinnostířekasvahovýmipohyby,které
jsou rozšířené zejména ve flyšovém pásmu. Na tvarech zemského povrchu se velkou měrou
podílejísesuvy,kterédosahujíněkdyikatastrofickýchrozměrů(Král1999).
PodnebíKarpatmákontinentálnícharakter,ovšemoprotiokolnímnížinámjevýrazně vlhčí
(Král1999).
Karpaty vynikají svou biotou a historickým vývojem. Vázána je na ně řada druhů rostlin a
živočichů,kterésejindevEvropěvyskytujíjenvzácně,čivůbec. Zrostlin, které se objevují i
vČeské republice, lze jmenovat tzv. karpatské geoelementy, například kyčelnici žláznatou
(Dentaria glandulosa) (Hendrych 1984). Specifické přírodní podmínky, historický vývoj i
skladba flóry podmínila také vznik unikátních rostlinných společenstev. Například
nabělokarpatských loukách byla vzhledem ktypizované ploše zaznamenána vůbec nejbohatší
rostlinná společenstva na světě (Wilson et al. 2012). Karpaty jsoupodobněvýznamnéipro
mnohéživočišnédruhyaidíkyvětšírozloze,nežmajíAlpy,se Karpaty považují za poslední
evropskérefugiumsživotaschopnýmipopulacemivelkýchšelem (Růžička 2002).Vneposlední
řaděsehrálavýznamnourolivutvářeníkarpatskékrajinytzv.valašská kolonizace spojená
sodlesňovánímoblýchhřbetůatímtakésníženímhorníhranicelesa(Buček2002).
Karpatylzetedyprávempovažovatzamimořádnouajedinečnouoblast,cožseprojevujeive
snazeojejichmezinárodníochranu.Světovýfondochranypřírody(WWF)zařadilKarpatymezi
200 nejvýznamnějších a zároveň nejohroženějších světových oblastí zhlediska biodiverzity
(Olson a Dinerstein 2002). Některá území, jako například karpatské bukové pralesy, jsou
chráněnajakosoučástsítěbiosférickýchrezervacíUNESCO(Vološčuk2013).
Vzhledem ke zmíněným jedinečnostem Karpat a odlišnostem od zbytku Evropy jsme se
pokusilipopsatkarpatskou částČeskérepubliky,zejménavšak jejílesy,pomocícharakteristik,
kterébývajíobvyklezjišťoványprojednotlivéstáty,čihospodářskécelky.Progeografickýcelek
Karpatvšakvětšinouznámynejsou.ÚdajejsouzískányzdostupnýchzdrojůadatabázívČeské
republice a jsou proto platné pouze pro karpatskou část České republiky. Některé znich mají
Karpatskélesy2016 Strana6
pouzeinformativnícharakter,jinémohoubýtvýznamnýmúdajempoužitelnýmpřistrategickém
rozhodováníodalšímsměřování,čihospodařenívoblasti.
METODIKA
Téměř všechny prezentované informace pocházejí zdatového skladu Ústavu pro
hospodářskouúpravulesůBrandýsnadLabem(ÚHÚL)kedni15.3. 2016), konkrétně zdat
lesních hospodářských plánů, lesních hospodářských osnov, oblastních plánů rozvoje lesů a
národníinventarizacelesů.Datazlesníchhospodářskýchplánůalesníchhospodářskýchosnov
bylafiltrovánasplatnostíkdatu31.12.2014.ÚdajeoobnovělesůposkytnulČeský statistický
úřad (Kahuda in verb.). Všechny předkládané charakteristiky jsou vztaženy koblasti spadající
podRámcovoudohoduoochraněatrvaleudržitelnémrozvojiKarpatvČeskérepublice(dálejen
„Karpatskáúmluva“)(Informačnísystémúmluvyobiologickérozmanitosti,2016),jejívymezení
bylo provedeno manuální digitalizací veřejně dostupných zdrojů (vektorový soubor
sohraničenímúzemínebylkdatuuzávěrkypříspěvkukdispozici).Některépodstatnějšírozdíly
vplošných výměrách jsou způsobeny nastavením dotačních titulů pro digitalizaci lesních
hospodářských plánů, což se odráží vneúplnosti územního pokrytí České republiky lesními
hospodářskýmiplányvdatovémskladuÚHÚL.
PŘÍRODNÍPOMĚRYKARPATSKÉČÁSTIČESKÉREPUBLIKY
DoČeskérepubliky,přesnějijendojejívýchodníčástinaMoravě,zasahujípouzeZápadní
Karpaty. Plocha zaujímající oblast Karpatské úmluvy dosahuje 7341,751 km2,tedyasi9,3%
rozlohy státu. Území je vymezeno následujícími horskými pásmy: Jihomoravskými Karpaty,
Středomoravskými Karpaty, Moravsko‐slovenskými Karpaty, Západobeskydským podhůřím a
ZápadnímiBeskydy(viz
Obr.1).Součástí Karpatjsoutakévněkarpatskésníženiny, Dyjskosvrateckýúval,Vyškovská
brána,Hornomoravskýúval,MoravskábránaaOstravskápánev,kteréalepodoblastKarpatské
úmluvynespadají(Informačnísystémúmluvyobiologickérozmanitosti, 2016). Koblasti
Karpatské úmluvy jsou tedy řazeny geomorfologické podsoustavy dleDemkaaMackovčina
(2006).
Obr.1VymezeníoblastispadajícípodKarpatskouúmluvu.
Karpatskélesy2016 Strana7
GeologickáskladbaZápadníchKarpatjenaúzemíČeskérepubliky relativně monotónní,
ovšempřecejenpestřejšínežvokolníPanonii,čiPoloniku.Dominujízderelativnějednotvárná
souvrstvíflyše,kteráseodlišujípouzepoměremodolnějšíchpískovcůaméněodolnýchjílovců,
případně také vápnitostí sedimentů. Výjimku tvoří vyvlečené kry jurských vápenců včelech
některýchpříkrovů,jakojsounapř. Pavlovskévrchy,čivápencevokolíŠtramberka.Lokálněse
objevujíidrobnáefuzívazobdobíkřídy,tzv.těšinityvpodbeskydí,čivzácnězobdobí neogénu
naseverozápadnímúpatíBílýchKarpat.Vulkanityjsoujenmírněbazické,takžeprobiotunemají
většívýznam.Asi90%horninnašichKarpatjemírněažsilněvápnitých, což zásadním
způsobem přispívá krelativně vysoké biodiverzitě. Typické pro celou oblast je velmi malé
zastoupenírašelinišť(Culeketal.2013).
PřestožejsouKarpatytypickésvouvýškovoučlenitostí,naúzemíČeské republiky dosahují
nadmořské výšky i převýšení srovnatelných hodnot sHercynikem. Nejnižšíbodúzemíse
nachází na severním úpatí Pavlovských vrchů vnadmořské výšce 166 m n. m., nejvyšší
nadmořskouvýškumá vrcholLyséhory–1323mn.m.OdHercynika seKarpatskáčástČeské
republikyodlišujedlouhýmiaúzkými hřbety, přičemžjsouzdevzácnéskalníútvary. Kvysoké
biodiverzitě přispívají relativně velká převýšení umožňující víceméně plynulé vyznívání
teplomilné bioty vysoko do pohoří a naopak sestup horských druhů do nižších oblastí. Vyšší
druhovourozmanitostvneposlednířaděovlivňujeitěsnýkontaktsPanoniínajihuaPolonikem
naseveruatakésilnějšíprojevkontinentalityklimatu(Culeketal.2013).
Kontinentálně laděné klima je značně rozdílné podle nadmořské výškyatvarureliéfu.
Severozápadní návětrné svahy mají oceáničtější ráz, naopak podnebí jižní části Karpat je
ovlivňovánoteplýmasuchýmpodnebímsousedníPanonie(Culeketal.2013).
Přírodní poměry Karpat podmiňují specifické složení bioty, a to dokonce i na našem,
zpohledu celého pohoří okrajovém, území. Zpaleoendemických druhů flóry proniká na naše
územíjižzmíněnákyčelnicežláznatá(Dentariaglandulosa),zneoendemitůomějtuhýmoravský
(Aconitumfirmumsubsp. moravicum) a ladoňka karpatská (Scillakladnii).PouzevKarpatské
částiČeskérepublikysevyskytuježidoviníkněmecký(Myricariagermanica).Zmnohýchdruhů,
kterémajíve východní části republiky těžiště svého výskytu a kzápadu postupně ubývají, lze
řaditostřicichlupatou(Carexpilosa),ostřicipřevislou(Carexpendula)aj.Naopaksezdevzácněji
nežvHercynikuvyskytujejaterníkpodléška(Hepaticanobilis)aptačinecvelkokvětý(Stellaria
holostea).NápadnouodlišnostíodHercynikajetakévelkézastoupeníkvětnatýchtypůbučin a
takéskutečnost,ževegetačnístupněvystupujío100až200mvýše(Culeketal.2013).
TakéfaunakarpatskéčástiČeskérepublikyjerelativněbohatší, což platí zejména o fauně
bučinaluk.Typickýmiživočichybučinjsouzměkkýšůmodrankakarpatská(Bielziacoerulans),
vlahovka karpatská (Monachoidesvicinus) a skelnička karpatská (Vitreatranssylvanica), z
obojživelníkůmlokskvrnitý(Salamandrasalamandra),kuňkažlutobřichá(Bombinavariegata)a
čolekkarpatský(Lissotritonmontadoni),zptákůjeřábeklesní(Bonasabonasia).ZeSlovenskana
Moravupronikajíipůvodníšelmy–rysostrovid(Lynxlynx),kočkadivoká(Felissylvestris),vlk
(Canislupus)amedvědhnědý(Ursusarctos)(Culeketal.2013).
LESYALESNÍHOSPODÁŘSTVÍNAÚZEMÍPŮSOBNOSTIKARPATSKÉÚMLUVYVČESKÉREPUBLICE
RozsahpůsobnostiKarpatskéúmluvyzachycujevČeskérepublicepozvolnouzměnulesních
geobiocenózodnejnížepoloženýchteplomilnýchdoubravnaJižníMoravě,přesbukovélesyna
Vsetínsku,ažpohorskésmrčinyvnejvyššíchpartiíchMoravskoslezskýchBeskyd.
Karpatskélesy2016 Strana8
Celková výměra lesních pozemků (tj. pozemků určených kplnění funkcí lesa) voblasti
Karpatskéúmluvydosahuje271317ha,cožvpřepočtunacelkovouvýměruúzemídává37%
lesnatost.VesrovnáníslesnatostízacelouČeskourepublikujetoo3%více.
Vlastnickástrukturalesů
VlastnickástrukturaporostníplochypozemkůvpůsobnostiKarpatskéúmluvysevýznamně
nelišíodsituacevČeskérepublice.Majoritnípodílzaujímajílesy ve vlastnictví státu (55 %),
přičemž drtivou většinu znich tvoří lesy obhospodařované státním podnikem Lesy ČR.
Podstatněmenšípodílmajíobecní a městské lesy, soukromníci aprávnickéosoby.Mimolesy
patřícístátuje23%obhospodařováno skrze lesní hospodářsképlány(zpravidlamajitelélesů
nad50ha)a22%pomocílesníchhospodářskýchosnov(majetkydo50ha).
Tab.1VlastnickévztahyvlesíchnaúzemíKarpatskéúmluvy
Vlastnictví ha %
Státní lesy 141 816 55
z toho
LČR, s. p. 137 825 53
Vojenské lesy a statky ČR, s. p. 2 900 1
krajské lesy (střední školy aj.) 982 0.4
MŽP (AOPK) 75 0.03
ostatní 33 0.01
Právnické osoby (LHP) 13 461 5
Obecní a městské lesy (LHP) 27 976 11
Lesní družstva a společnosti (LHP) 4 076 2
Lesy ve vlastnictví fyzických osob (LHP) 13 880 5
Lesy různých vlastníků (LHO, do 50 ha) 56 748 22
Celkem 257 956 100
Vzhledemkplatnostilesníchhospodářskýchplánůaosnov(vizmetodika), ze kterých byly
analýzyprováděny,nebylydovýsledkůzahrnutylesyvevlastnictvícírkví.
Přírodní,růstovéahospodářsképodmínkylesů
Lesnígeobiocenózyjsouproúčelyjejichtrvaleudržitelnéhoobhospodařovánídiferencovány
prostřednictvím Lesnicko‐typologického klasifikačního systému (Plíva 1971, 1987; Holuša et
Zouhar2012).Uvedenáklasifikace,jakozákladnídisciplínahospodářskéúpravylesů,zásadním
způsobem ovlivňuje strategická rozhodnutí v lesnickém hospodaření, ale i vochraně přírody
(Dort 2012; Holuša et Zouhar 2012). Pomocí základních (lesní typasouborlesníchtypů)i
nadstavbových (ekologické řady, lesní vegetační stupně a přírodní lesní oblasti) jednotek
systému lze snadno a přehledně interpretovat trvalejší stav přírodních podmínek určitého
území.
VpůsobnostiKarpatskéúmluvyjevymezenocelkem342lesníchtypů,kteréspadajído 110
souborů lesních typů. Deset plošně nejrozšířenějších lesních typůasouborůlesníchtypůje
uvedenovTab.2.
Karpatskélesy2016 Strana9
Tab.2DesetplošněnejvícezastoupenýchlesníchtypůasouborůlesníchtypůnaúzemípůsobnostiKarpatské
úmluvy
Lesní typ ha soubor lesních typůha
5S1 svěží jedlova bučina šťavelová 18135
4B bohatá bučina 38377
4B1 bohatá bučina mařinková 17484 5B bohatá jedlová bučina 31725
3H2 hlinitá dubová bučina s ostřicí chlupatou 15722 3B bohatá dubová bučina 30012
3B5 bohatá dubová bučina s ostřicí chlupatou 14810 3H hlinitá dubová bučina 24567
5B1 bohatá jedlová bučina mařinková 13458 5S svěží jedlová bučina 20598
5B6 bohatá jedlová bučina javorová 11491 2H hlinitá buková doubrava 18957
5F1 svěží kamenitá svahová jedlová bučina kapradinová 8968 5F svahová jedlová bučina 12011
4B4 bohatá bučina javorová 8786 3D obohacená dubová bučina 11178
4S1 svěží bučina šťavelová 7030 4S svěží bučina 10767
2H2 hlinitá buková doubrava s ostřicí chlupatou 6554 3S svěží dubová bučina 8284
ZcelapřevládajícíekologickouřadouvlesíchKarpatskéúmluvyjeřadaživná(80,2%),která
mádvojnásobněvětšípodílrozlohyvesrovnáníscelorepublikovýmstavem(vizGraf1).Téměř
polovinu této řady tvoří edafická kategorie bohatá – B. Rovněž ekologická řada obohacená
humusem(10,2%)převyšujecelorepublikovýstavovícenežpolovinu. Naopak pouze třemi
procenty je vúzemí zastoupena řada kyselá, jež za celouČeskourepublikutvořítéměř36%
rozlohylesů.
Graf1SrovnáníprocentuálníhoplošnéhozastoupeníekologickýchřadvúzemípůsobnostiKarpatské
úmluvy(Karpaty)aČeskérepubliky(ČR).
ZpohleduvegetačnístupňovitostichybívoblastiKarpatskéúmluvyČeskérepublikypouze9.
– alpínskývegetačnístupeň.Nižšílesnívegetačnístupně(1.dubový‒3.dubobukový)převládají
vzápadní polovině území, voblasti Bílých Karpat, Javorníků, Chřibů, Pavlovských vrchů a
Ždánickéholesa.Naprotitomuvyššílesnívegetačnístupně(4.bukový‒8.smrkový)převažují
ve východní části, oblast Hostýnsko‐Vsetínské hornatiny a Moravskoslezských Beskyd.
ProcentuálnízastoupenílesníchvegetačníchstupňůvpůsobnostiKarpatskéúmluvyznázorňuje
Graf5.
Celá oblast Karpatské úmluvy je rozdělena do osmi přírodních lesních oblastí (dále jen
„PLO“), přičemž některé znich do vymezeného území zasahují jenokrajově.JsoutoPLO
(hodnotyuvedenévzávorce:čísloPLO;%podílPLOvKarpatechzcelkové rozlohy PLO):
Karpatskélesy2016 Strana10
Hornomoravskýúval(34;8,3%),Jihomoravskéúvaly(35;22,6%), StředomoravskéKarpaty
(36;99,1%),Kelečskápahorkatina(37;86,6%),BíléKarpatyaVizovickévrchy(38;99,7%),
Podbeskydskápahorkatina(39;61,2%),MoravskoslezskéBeskydy(40;100%)aHostýsnko‐
vsetínskévrchyaJavorníky(41;98,8%).
Kategorielesůzhlediskajejichfunkcí
KategorizacelesůzhlediskajejichfunkcíjevporovnánísestavemzacelouČeskourepubliku
mírněodlišná(
Tab. 3).Ačkolivjsoulesyvpůsobnosti Karpatské úmluvy pokryty z59 % rozlohy určitým
typemochranypřírody(vizníže,podkapitola1.10),dolesůzvláštníhourčeníspadápouhých12,
3 % znich. Přičemž Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky vroce 2014
(ZelenázprávaMinisterstvazemědělství2015)uvádíprolesyzvláštníhourčení23%.Obdobná
situace nastává i vpřípadě lesů ochranných. Naopak je tomu u lesů hospodářských, které na
úkordvouvýšezmíněnýchkategoriípřevyšujícelorepublikovýstavzroku2014o13,1%.
Tab.3KategorizacelesůvprocentechnaúzemípůsobnostiKarpatskéúmluvy
Kategorie lesů Karpaty Česká republika (%)
ha %
lesy hospodářské 231 935 87.6 74.5
lesy ochranné 328 0.1 2.6
lesy zvláštního určení 32 606 12.3 23.0
Celkem 264 868 100.0 100.1
Druhovésloženílesů
Přehled deseti plošně nejvíce zastoupených dřevin voblasti Karpatské úmluvy vČeské
republicejeuveden vTab. 4. Plošně převažují jehličnaté dřeviny nad listnatými o pouhé 4 %.
NaprotitomuvrámciceléČeské republiky převažujíjehličnanyo23%.Také vprocentuálním
zastoupeníporostnípůdyjednotlivýchdřevinnaúzemíKarpatskéúmluvyaČeskérepublicejsou
patrné významné rozdíly. Zdřevin, které mají voblasti Karpatské úmluvy výrazně nižší podíl
rozlohy porostní půdy oproti stavu vČeské republice, to jsou smrkztepilý(o6,5% méně) a
borovicelesní(o12,1%méně).Naopakvyššípodílrozlohymajíněkterélistnáče,zejménabuk
lesní(o12,9více).
Vedle celkového zastoupení jednotlivých druhů dřevin, je zhlediska posuzování druhové
diverzity našich lesů významným ukazatelem také výskyt porostníchsměsívrámcijednotek
prostorového rozdělení lesů (Zelená zpráva Ministerstva zemědělství 2015). Poměr smíšení
listnatýchajehličnatýchdřevinvporostechznázorňujeGraf2.
Graf2SmíšenílesůnaúzemípůsobnostiKarpatskéúmluvy.
Karpatskélesy2016 Strana11
Tab.4Druhovésloženílesůvhaa%zcelkovéplochyporostnípůdynaúzemípůsobnostiKarpatskéúmluvy
Dřevina ha %
smrk ztepilý 112805 44.2
buk lesní 53338 20.9
dub zimní 15585 6.1
borovice lesní 11157 4.4
habr obecný 11113 4.4
dub letní 9416 3.7
modřín evropský 8073 3.2
lípa srdčitá 6637 2.6
jedle bělokorá 5414 2.1
jasan ztepilý 4709 1.8
bříza bradavičnatá 4495 1.8
javor klen 4368 1.7
ostatní listnaté 7286 2.9
ostatní jehličnaté 589 0.2
listnáče celkem 116947 45.9
jehličnany celkem 138038 54.1
Celkem 254985 100
Genovézákladny
Kvelkoplošným způsobům ochrany geneticky hodnotných populací všechdřevininsitu,tj.
vmístějejichvýskytu,sloužígenovézákladny(PařízeketFrýdl2011).Vsoučasnostijevoblasti
Karpatské úmluvy evidováno 15 genových základen scelkovou rozlohou8733ha(tj.3,4%
porostnípůdylesůKarpatskéúmluvy).Genovézákladnysvětšírozlohou zasahující do
vymezenéhoúzemíjsounapříkladVlára(2137ha),Mosty(1243ha),Lovčice(987ha),Vápenky
(860ha),Lomná(648ha)aKapánsko(635ha).
Věkovésloženílesů
Další významnou charakteristikou stavu a vývoje lesa je věkové složení lesů. Aktuální
zastoupenívěkovýchstupňůvlesíchoblastiKarpatskéúmluvyznázorňujeGraf3.
Graf3ProcentuálníplošnézastoupenívěkovýchstupňůlesníchporostůnaúzemípůsobnostiKarpatské
úmluvy.
Karpatskélesy2016 Strana12
Lesnídopravnísíť
JednímzcílůStrategického akčníhoplánuproimplementaciProtokolu otrvaleudržitelném
lesnímhospodářstvíkeKarpatskéúmluvějezlepšovánílesnídopravníinfrastruktury horských
lesů(cíl9)(Informačnísystémúmluvyobiologickérozmanitosti,2016).Ztohotodůvodujedo
příspěvku zařazena také informace o aktuálním stavu lesní dopravní sítě na území Karpatské
úmluvy v České republice. Je však nutno zdůraznit, že vymezená oblast zahrnuje také území
nižších poloh (např. Pavlovské vrchy), proto níže uvedenou hodnotu je potřeba chápat pouze
jakoorientační.Hustotalesníchodvozníchcestproceloročníprovoz1L(zpevněné)je6,43m/
ha,hustotaodvozníchcestprosezónníažceloročníprovoz2L(zpevněnéinezpevněné)je7,13
m/ha.
Obnovalesa
VoblastiKarpatskéúmluvyjepřiobnovělesníchporostůvyužívánaz26%přirozenáobnova
aze74%obnovaumělá.Tentoúdajjesbíránzavětšíúzemnícelky(např.okresy)atudížnelze
vnámipopisovanémúzemízjistit stavobnovyzcelapřesně.Informacejetudížpouzerámcová
(Kahudainverb,Českýstatistickýúřad).
Průzkumlesníchgeobiocenóz
V50. – 80. letech minulého stolení probíhaly vČeské republice práce na systematickém
(typologickém) průzkumu lesů při obnovách lesních hospodářských plánů. Hlavním cílem
průzkumu bylo zdokumentovat stav lesních geobioceńoz za účelem jejich diferenciace.
Výsledkem šetření lesů byl vznik Lesnicko‐typologického klasifikačníhosystému(dříve
Typologický systém ÚHÚL nebo Typologický klasifikační systém ÚHÚL) (Plíva 1971, 1978).
BěhemzmiňovanýchterénníchpracíbylovlesíchspadajícíchpodKarpatskouúmluvuzaloženo
3467 lesnicko‐typologických ploch. Nejstarší snímek byl zapsán již vroce 1950 vsouboru
lesníchtypů5B‒bohatájedlová bučina, přírodní lesní oblasti38–BíléKarpatyaVizovické
vrchy,nedalekoobceLuhačovice(Prudič,nepubl.).Vsoučasnostijsousnahytytoplochyzpětně
dohledataterénníšetřenízopakovatproúčelysledovánízměnyvegetace na různých
gradientech(Bernhardt‐Römermannetal2015).
JakásianalogievýšezmiňovanéhoprůzkumulesůjednesNárodníinventarizacelesů,kterou
jepověřenÚstavprohospodářskouúpravulesůBrandýsnadLabem. Jejím hlavním cílem je
podatsouhrnnéúdajeostavulesůvČeskérepublice.ProtytoúčelybylonaúzemíKarpatské
úmluvy vletech 2011 – 2015 založeno přibližně 2520 trvalých inventarizačních
(monitorovacích)ploch,znichžu310bylkromězjišťovánítaxačních veličin proveden navíc
podrobnýpopisvegetaceapůdy,včetněchemickéhorozborupůd.
Ochranapřírodysezaměřenímnalesnígeobiocenózy
AčkolivKarpatskáúmluvazaujímávČeskérepublicepouze9,3%rozlohy státu, bylo zde
vyhlášeno425chráněnýchúzemívsedmikategoriíchochrany přírody, ježtvoří 34 % celkové
rozlohy popisovaného území. Zvelkoplošných zvláště chráněných území zde byly vyhlášeny
čtyřichráněnékrajinnéoblasti(dálejen„CHKO“),meziněžpatříBeskydy,BíléKarpaty,Pálavaa
zcela okrajově také Poodří. O významnosti celého území svědčí vyhlášení celkem 291
maloplošnýchzvláštěchráněnýchúzemí,uvádímealespoňněkterézkategorienárodnípřírodní
rezervace–Čertoryje,Jezevčí vrch, MazákaMionši.VrámciprogramuNATURA2000zdebylo
vyhlášeno sedm ptačích oblastí a 123 evropsky významných lokalit.Přehledkategorií
chráněnýchúzemíajejichpodílnarozlozevKarpatechjeznázorněnvGraf4.
Karpatskélesy2016 Strana13
Graf4ProcentuálnípokrytíúzemíKarpatskéúmluvyjednotlivýmikategoriemiochranypřírody.NPR=
národnípřírodnírezervace;PR=přírodnírezervace;NPP=národnípřírodnípamátka;PP=přírodní
památka;CHKO=chráněnákrajinnáoblast;EVL=evropskyvýznamnálokalita;PO=ptačíoblast.
Lesy vúzemí Karpatské úmluvy jsou z59 % pokryty alespoň jednou zkategorií ochrany
přírody (viz Chyba!Nenalezenzdrojodkazů.). Nejvíce lesů pokrývají evropsky významné
lokality(52%),oněcoméněpakCHKO(46%)aptačíoblasti(23%).Naopaknejmenšípodílna
rozlozelesůpodléhajícíochraněmajímaloplošnázvláštěchráněnáúzemí(2,3%).Vchráněných
územíchvyhlášenýchvoblastiKarpatskéúmluvytvoříprůměrně71%jejichrozlohyprávělesy.
Největšípodíltvořílesvpřírodníchrezervacích(83,9%)naopaknejnižšíjevCHKO (61,3 %).
Přehledrozlohylesůvjednotlivýchkategoriíchochranypřírodyjeuvedenvtabulce5.
Tab.5.
Graf5PodíllesůpodurčitýmtypemochranypřírodynaúzemíKarpatskéúmluvyvČeskérepublice.
Karpatskélesy2016 Strana14
Tab.5PřehledkategoriíochranypřírodyvpůsobnostiKarpatskéúmluvy.MZCHÚ=maloplošnézvláště
chráněnéúzemí;PP=přírodnípamátka;PR=přírodnírezervace;NPP=národnípřírodnípamátka;NPR=
národnípřírodnírezervace;CHKO=chráněnákrajinnáoblast;EVL=evropskyvýznamnálokalita;PO=ptačí
oblast
Kategorie ochrany přírody počet celková rozloha (ha) rozloha lesa (ha) % lesa
MZCHÚ 291 8237 6283 76
z toho
PP 165 1877 1290 69
PR 100 3859 3240 84
NPP 6 241 152 63
NPR 20 2260 1601 71
CHKO 4 203871 124873 61
EVL 123 193268 141385 73
PO 7 84003 62349 74
Celkem 425
Rámcovoupředstavuoklimaxovýchgeobiocenózách převládajících vurčitém geografickém
celku nám poskytují lesní vegetačnístupně,jakosoučástjižvýše zmiňovaného Lesnicko‐
typologického klasifikačního systému. Všechny lesní vegetační stupně na území Karpatské
úmluvy(vylišenénapozemcíchurčenýchkplněnífunkcílesa)spadajíminimálněz31%alespoň
dojednézkategoriíochranypřírody.Jižod5.‒jedlobukového lesního vegetačního stupně a
výšejsoulesychráněnyzvícenež86%jejichcelkovérozlohy.Nejménělesůjechráněnov2.‒
bukodubovém(31%)a3.‒dubobukovém(33%)lesnímvegetačnímstupni, o něco více je
chráněnovlesnímvegetačnímstupni4.‒bukovém(40%).Přehledprocentuálníhozastoupení
lesních vegetačních stupňů vjednotlivých kategoriích ochrany přírody a současněrozložení
lesníchvegetačníchstupňůvnaúzemíKarpatskéúmluvyznázorňujeGraf5.
Graf5ProcentuálnízastoupenílesníchvegetačníchstupňůvlesíchnaúzemípůsobnostiKarpatské
úmluvy.Karpaty=veškerélesyvymezenéoblasti;MZCHÚ=lesyvmaloplošnýchzvláštěchráněných
územích;CHKO=lesyvchráněnýchkrajinnýchoblastech;EVL=lesyvevropskyvýznamnýchoblastech;
PO=lesyvptačíchoblastech.
ZÁVĚR
Cílempříspěvkubyloseznámitčtenářesdostupnýmicharakteristikamipřírodníchpoměrůa
zejména stavem lesů vpůsobnosti Karpatské úmluvy na území České republika. Vzhledem
ktomu, že ještě do konce roku 2014 nebylo zcela jasné definitivní vymezení působnosti
Karpatskélesy2016 Strana15
KarpatskéúmluvyvČeskérepublice,nebylydosudpublikoványpodrobnějšíinformaceostavu
lesůvtétooblasti.
Údaje uvedené vpříspěvku by měly primárně posloužit kusnadnění implementace cílů
Protokoluotrvale udržitelnémobhospodařovánílesůvČeskérepubliceanavázání společného
dialogupřizodpovědnémstrategickémplánováníaobhospodařovánílesůakrajinyKarpatmezi
smluvnímistranamiKarpatskéúmluvy.
LITERATURA
BERNHARDT‐RÖMERMANNM.,BAETENL.,CRAVEND.,DEFRENNEP.,HÉDLR.,LENOIRJ.,BERTD.,
BRUNETJ.,CHUDOMELOVÁM.,DECOCQG.,DIERSCHKEH.,DIRNBÖCKT.,DÖRFLERI.,HEINEKENT.,
HERMYM.,HOMMELP.,JAROSZEWICZB.,KECZYŃSKIA.,KELLYD.L.,KIRBYK.J.,KOPECKÝM.,MACEKM.,
MÁLIŠF.,MIRTLM.,MICHTELLF.J.G.,NAAFT.,NEWMANM.,PETERKENG.,PETŘÍKP.,SCHMIDTW.,
STANDOVÁRT.,TÓTHZ.,VANCALSTERH.,VERSTRAETENG.,VLADOVIČJ.,VILDO.,WULFM.ET
VERHEYENK.(2015):Driversoftemporalchangesintemperateforestplantdiversityvaryacrossspatial
scales.GlobalChangeBiology21:3726–3737.
BUČEKA.(2002):Svérázkarpatskýchkrajin.Veronica,časopisochráncůpřírody.č. 15. zvláštní vydání
časopisuVeronica,s.1–6.
CULEKM.,GRULICHV.,LAŠTŮVKAZ.ETDIVÍŠEKJ.(2013):BiogeografickéregionyČeskérepubliky.Brno:
Masarykovauniverzita.ISBN978‐80‐210‐6693‐9.
DEMEKJ.ETMACKOVČINP.(2006):Horyanížiny.ZeměpisnýlexikonČR.Brno:Agenturaochranypřírody
akrajinyČR.ISBN80‐86064‐99‐9.
DORTM.(2012):VyužitílesnickétypologiepřiplánovánípéčeochráněnáúzemívAOPKČR.In:
HOLUŠOVÁK.ed.Rozvojlesnickétypologieajejíužitívlesnicképraxi.ÚHÚLBrandýsnadLabem:Česká
lesnickáspolečnosto.s.aÚHÚLBrandýsnadLabem.S.30.ISBN978‐80‐02‐02386‐9.
HENDRYCHR.(1984):Fytogeografie.Praha:Státnípedagogickénakladatelství.
HOLUŠAO.&ZOUHARV.(2012):Lesnickátypologie ‐základnípojmy,účel adíla.Kostelec nadČernými
lesy:Lesnickápráces.r.o.,roč.91,č.4/12.
INFORMAČNÍSYSTÉMÚMLUVYOBIOLOGICKÉROZMANITOSTI:Karpatskáúmluva[online].©2016[cit.
2016‐04‐05].DostupnýzWWW:<
<http://chm.nature.cz/dalsi‐mezinarodni‐zavazky/karpatska‐umluva/>.
KRÁLV.(1999).FyzickágeografieEvropy.Praha:Academia.ISBN80‐200‐0684‐2.
OLSOND.M.,ETDINERSTEINE.(2002):The Global 200: Priority Ecoregions for Global Conservation.
AnnalsoftheMissouriBotanicalGarden[online].B.m.:MissouriBotanicalGardenPress,roč.89,č.2,s.
199–224.ISSN00266493.Dostupnéz:doi:10.2307/3298564
PAŘÍZEKM.ETFRÝDLJ.(2011):Genové základnyvČeskérepublice.KostelecnadČernýmilesy:Lesnická
práces.r.o.,roč.90,č.12/11.
PLÍVAK.(1971):TypologickýsystémÚHÚL.Brandýsn.Labem:ÚHÚLBrandýsnadLabem.90s.
PLÍVAK.(1987):TypologickýklasifikačnísystémÚHÚL.Brandýsn.Labem:ÚHÚLBrandýsnadLabem.52
s.
RŮŽIČKAT.(2002):Iniciativaprokarpatskýekoregion.Veronica,časopisochráncůpřírody.č.15.zvláštní
vydáníčasopisuVeronica,s.5–6.
ÚSTAVPROHOSPODÁŘSKOUÚPRAVULESŮBRANDÝSNADLABEM:Informačníadatovécentrum
[online].©2016[cit.2016‐04‐09]. Dostupný zWWW:<
<http://www.uhul.cz/nase‐cinnost/informacni‐datove‐centrum/>.
Karpatskélesy2016 Strana16
VOLOŠČUKI.(2013):Odgeobiocenologickéhovýskumuekologickýchprocesovvkarpatskýchpralesochk
SvetovémudedičstvuBukovépralesyKarpát.In:FRIEDLM.ed.Geobiocenologieajejíaplikacevlesnictvía
krajinářství.KostelecnadČernýmilesy:Lesnickápráces.r.o.S.209–217.ISBN978‐80‐7458‐050‐5.
WILSONJ.B.,PEETR.K.,DENGLERJ.ETPÄRTELM.(2012).Plant species richness: the world records.
Journal of Vegetation Science [online]. 16.8., roč. 23, č. 4, s. 796–802 [vid. 7. listopad 2013]. ISSN
11009233.Dostupnéz:doi:10.1111/j.1654‐1103.2012.01400.x
ZELENÁ ZPRÁVA MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ (2015):Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České
republikyvroce2014.Praha:Ministerstvozemědělství.ISBN978‐80‐7434‐242‐4.
Karpatskélesy2016 Strana17
LESNICKÁTYPOLOGIE(NEJEN)VLESÍCHKARPAT
FORESTSITECLASSIFICATIONOFTHECARPATHIANFORESTS
VáclavZouhar1,ŠtěpánBřezovják2
1ÚstavprohospodářskouúpravulesůBrandýsnadLabem,pobočkaBrno,Vrázova1,61600,Brno
2Ústavprohospodářskouúpravulesů BrandýsnadLabem,pobočkaKroměříž,NáměstíMíru498,76701
Kroměříž
E‐mail:zouhar.vaclav@uhul.cz;brezovjak.stepan@uhul.cz
ÚVOD
Lesnickátypologiejezákladnídisciplínahospodářskéúpravylesů,kterásezabýváklasifikací
trvalých ekologických podmínek, tzn.rozdělujelesynasegmenty s podobnými růstovými
podmínkami, vyhodnocuje tyto ekologické podmínky a vyvozuje závěry pro vhodné lesnické
hospodaření. Výstupy lesnické typologie slouží jako podklad pro stanovení hospodářských
opatření, provozních a produkčních cílů, ale i jako podklad pro hodnocení funkcí lesních
ekosystémů, oceňování lesů nebo pro tvorbu plánů péče zvláště chráněných území (Holuša,
Zouhar, 2012). Přestože využití lesnické typologie je různorodé, její největší význam je
vdiferenciacipřírodníchpodmínekjakopodkladuprolesníhospodářsképlánování.Přestožesi
to často neuvědomujeme, prostřednictvím lesních hospodářských plánůaosnovdenně
používámelesnickoutypologiivpraxi.
TRVALÉEKOLOGICKÉPODMÍNKY
Jako trvalé ekologické podmínky označujeme vlesnické typologii horninové, půdní a
klimatické prostředí ekosysému. Budeme‐lisezabývatdetailnímstudiem těchto ekotopových
složeklesů,zjistíme,žejejichtrvalostjeznačněrelativní.Všechny jmenované složky ekotopu
totiž přirozeně prochází vývojem a změnami včase, ale zpravidla rychlost jejich změn
vporovnánísdélkoulidskéhoživota,násvedektomu,žejeoznačujemejakotrvalé.Jakalevývoj
prostředí na naší planetě ukazuje,zvláštězaposledních20let,mohouzměnynastativelmi
rychle.
Díkyzměněklimatuprobíháabudeprobíhatřadazměn–jsoupředpokládány zejména
zvýšené teploty, zkracování délky zimního období, pokles srážekvletnímobdobíanárůst
extrémníchmeteorologickýchjevů,jakojsoudlouhásucháobdobí,přívalové deště, vlnyhorka
apod. Změnami klimatu na evropské úrovni se podrobně zabývala mimo jiné studie „Změna
klimatu:dopadya zranitelnostvEvropě“zroku2012(EEA, 2012).Tentodokumentpodrobně
hodnotí vývoj klimatu v Evropě do roku 2100 dle jednotlivých charakteristik. Mezi obecnější
závěrypatří,ževceléEvropějsouzaznamenáványvyššíprůměrnéteploty,převážněv jižních
regionechEvropyklesajíúhrnysrážek,zatímcovseverníEvropětytoúhrnyrostou.Stímsouvisí
táníledovcůvhorskýchpoloháchazmenšováníplochsněhovépokrývky.
Dlestudiebyloobdobí2002–2011tímnejteplejším,jakébylovEvropě zaznamenáno a
průměrnáteplotazemskéhopovrchujevEvropěo1,3°Cvyšší,než byl průměr v
předindustriálnídobě.Uváděnémodelové projekcepředpokládajívposledníchdesetiletích 21.
století,žebymohlabýtteplotavEvropěo2,5–4°Cvyšší,nežjakých hodnot dosahovala
průměrněvreferenčnímobdobílet1961–1990. Zatímco k nejvyššímnárůstůmteplotyvzimě
Karpatskélesy2016 Strana18
budedocházetvseverníchavýchodníchoblastech Evropy, nejvyšší nárůstletníchteplotbude
naopakprobíhatvjižníchčástech Evropy.Sezvyšovánímteplotsouvisí inárůstteplotmořské
hladiny,avšaktentonárůstjemírnějšínežnárůstteplotvzduchu(Ekotoxa,2015).
Jestliže jsme při hospodaření vlesích vdruhé polovině 20. století jako lesíci mnohdy
nerespektovaliplněpřírodnípodmínkyapěstovaliněkterédřevinyvpodmínkách,kteréproně
nejsouvhodné,pakjsmezpohleduklimatickýchpodmínekmělištěstí.Druhápolovina20.století
bylatotižpodlevyjádřeníklimatologůvelmipříznivácodovyrovnanosti projevů počasí a
minimálníhovýskytuextrémníchjevů.Vbudoucnostibudemenucenivícerespektovatpřírodní,
zejménaklimaticképodmínky,abychommohlivlesíchúspěšněhospodařit.Lesnická typologie
setakprohospodařenívlesíchstáváještěvícedůležitou,nežtomubylodoposud.Ztohoto
důvodu je třeba nejen mít lesnickou typologii na odpovídající úrovni reflektující nejnovější
vědecképoznatky,alehlavnějilesnícimusíumětvyužítpřihospodařenívlesích.
LESNICKO‐TYPOLOGICKÝKLASIFIKAČNÍSYSTÉM
Lesnicko‐typologickým klasifikačním systémem (dřívější označeníTypologickýsystém
ÚHÚL)jsouklasifikoványvšechnylesyvČeskérepublice.Tentosystémjeoddobyjehovznikua
prvníhopublikovánívroce1971používánvpodobě,kteránedoznalavýznamnýchzměn.Cožje
zcelajistězhlediskalesnickéhohospodaření,kterémáprodukčnídobu100až150letdobře,ale
zhlediskasamotnéhosystémutomujižtaknení.Nelzetotižopomenoutnovévědecképoznatky
avývojvpřírodníchvědáchjakojsougeologie,geomorfologie,pedologie,klimatologie,botanika,
fytocenologie a další, znichž lesnická typologie vychází. Samostatnou kapitolou je přesnost a
dostupnost mapových podkladů, možnosti přesné lokalizace a moderní technologické
prostředkyzpracovánímap.NavícLTKSukázalzadobusvétéměř50‐ti leté existence i svoje
silné a slabé stránky a proto je třeba podrobit revizi a vývojiisamotnýsystém.Shrnutím
dosavadního vývoje vlesnické typologii a možnostmi jejího dalšího vývoje se zabývala
konferencekonanávroce 2012(Holušová,2012). MožnostidalšíhovývojeLTKSbylynalezeny
voblastidefinicjednotlivýchjednoteksystému,vrevizipočtu,náplniaoznačovánílesníchtypů,
vpřizpůsobenívlastnostísystémupožadavkůmjehouživatelů–zejménalesnickému provozu.
Všechnysystémovézměnynavícmusejíbýtdoprovázenypatřičnoulegislativou.
Přestožejsouzměnyvlesnickétypologii,aťužvsamotnémsystému nebo vlesnicko‐
typologickémapěvždyvelmivýznamnýmzásahemdozpůsobůasystémůhospodaření,jetřeba
si uvědomit, že bez kvalitní lesnické typologie a lesnicko‐typologické mapy bude lesní
hospodářstvíjentěžcehledatcesty,jakhospodařitvsouladuspřírodnímipodmínkami,kterése
budouvčaseměnit.
Nazákladědlouhodobých pracívrámci LesnickétypologiesepřipravujezměnavLesnicko‐
typologickémsystémulesůvČRtak,abysystémreflektovalsoučasnénárokylesníhoprovozuna
jeho funkčnost. V souvislosti s úpravou systému jsou navrženy téžúpravyhranicpřírodních
lesníchoblastí.
V Karpatské části ČR se tato změna týká především vymezení hranic mezi PLO 38 Bílé
Karpaty a Vizovické vrchy a PLO 41 Hostýnskovsetínské vrhy a Javorníky. Přestože jsou si
lesničtí typologové vědomi dopadů,zejménavoblastireprodukčního materiálu, které tato
změnapřinese,navrhujízměnuhranicPLOtak,abyhraniceoblastípřesnějikopírovalyskutečné
přírodnípodmínkyavyhovovalytaklépeúčelu,prokterýbylyPLOvymezeny.
ZMĚNAHRANICPŘÍRODNÍCHLESNÍCHOBLASTÍ38A41
Nazákladěpestrých přírodníchpodmínekvČeské republicejenašeúzemírozdělenodo41
přírodních lesních oblastí, v rámci kterých probíhá plánování lesnického hospodaření. Tyto
Karpatskélesy2016 Strana19
oblastibylyvymezenynazákladěrozdílůpůdotvornýchhorninpodmiňujícíchpůdnívlastnosti,
rozdílůvkonfiguracigeomorfologickýchcelků,rozdílůvmakroklimatuatímirozšířenílesních
společenstev (Plíva 1986, 1991). Na Moravě, kam zasahuje západníčástKarpat,senachází6
přírodníchlesníchoblastípatřícíchdoKarpat–StředomoravskéKarpaty,Kelečskápahorkatina,
BíléKarpatyaVizovickévrchy,Podbeskydskápahorkatina,Beskydy,Hostýnskovsetínskévrchy
aJavorníky.
VKarpatskéčástiČRjsounavrženyúpravyhranicmeziPLO38BíléKarpatyaVizovickévrchy
a PLO 41 Hostýnskovsetínské vrhy a Javorníky na základě níže definovaných přírodních
podmínek.
Půdotvornéhorninyageomorfologickécelky
PahorkatinavokolíZlína‐ Mladcovskávrchovina–jesoučástíZlínského bioregionu (Culek
1996). Reliéf je tvořen převážně širokými, plochými a nepříliš dlouhými hřbety bez strmých
svahů.Podložítvoříflyšovéhorninyračanskéjednotkymagurskéhoflyšespřekryvysprašových
hlín.Půdyjsouprotohluboké,hlinitéasmalýmmnožstvímskeletu. Má rozdílné horninové
složeníareliéf oprotiHostýnskémubioregionu.Zde jereliéftvořenprudkými dlouhýmisvahy,
kteréjsourozčleněny výraznými hlubokými údolími, na vrcholechseskalnímiútvary.Podloží
tvoříflyšovéhorninyračanskéjednotkymagurskéhoflyše.Půdyjsouprotohluboké,převážně
písčitohliné,seskeletem.
Makroklima
Podle Quita leží území Zlínského bioregionu v mírně teplých oblastech MT 10 a MT 9 s
průměrnými teplotami okolo 8°C a srážkami okolo 700 mm. Naopak Hostýnský bioregion patří do
nejchladnější mírně teplé oblasti MT 2 s průměrnou teplotou 7°C a se srážkami okolo 900 mm.
Podobné hodnoty srážek a teplot v porovnávaných oblastech lze nalézt též v Atlasu podnebí Česka
(Tolasz 2007).
Lesníspolečenstva
ZmapovýchpodkladůÚHÚLBrandýsnadLabem(UHUL,2016)jepatrné, že ve Zlínském
bioregionupřevažujílesníspolečenstva2.a3.lesníhovegetačníhostupně,spřevahouedafické
kategorieH–hlinitá.VHostýnskémbioregionupřevažujílesníspolečenstva3.,4.a5.lesního
vegetačníhostupně,spřevahouedafickýchkategoriíB–bohatáaS–svěží.
Průběhhranicpřírodníchlesníchoblastí
VsoučasnostijehranicePLO 41 vedenameziobcemiChrášťany‐Tlumačov ‐ Otrokovice‐
Louky‐Zlín‐ŽelechovicenadDřevnicí‐Lípa‐Zádveřice ‐ Vizovice. Část Zlínského
bioregionutedyležívPLO38ačástvPLO41.Nazákladěvýšezmíněných skutečností je
vhodnějšítutočástPLO41přeřaditdoPLO38ahranicivéstconejblížekvýraznémuterénnímu
zlomu,kterýtvoříokrajHostýnskýchvrchů,tedymeziobcemiChrášťany ‐ Zahnašovice ‐
Martinice ‐ Horní Lapač ‐ Fryšták ‐ Lešná ‐ Štípa ‐ Hvozdná ‐ Ostrata ‐ Slušovice ‐ Raková ‐
VizoviceVsoučasnostimáPLO41celkovouplochu132.421haaplochu lesa 73.987 ha.
Plánovanouzměnoudojdekúbytkucelkovéplochyo17.579haaplochylesao3.956ha.
DopadzměnyhranicPLO38a41napřenosreprodukčníhomateriálulessníchdřevin
Vezměnamidotčenéoblastisenachází12uznanýchzdrojůreprodukčníhomateriálulesních
dřevin.Uzdrojůprodřevinysmrk(2zdroje)aborovice(1zdroj)nedojdekžádnýmzměnám,
protožemožnostipřenosureprodukčníhomateriálutěchtodřevinzPLO38a41jsoushodné.U
ostatníchzdrojů(lípamalolistáadubletní3zdroje,javormléč,bukadouglaska1zdroj)dojde
Karpatskélesy2016 Strana20
kmírnémuomezenímožnostípřenosureprodukčníhomateriálu,protožezPLO38nenímožné
přanášetreprodukčnímateriáldoPLO34,zatímcozPLO41tomožnéje.
POUŽITÉZKRATKY
EEA–EuropeanEnvironmentAgency(Evropskáagenturaproživotníprostředí)
ÚHÚL–Ústavprohospodářskouúpravulesů
LTKS–Lesnicko‐typologickýklasifikačnísystém
PLO–Přírodnílesníoblast
LITERATURA
HOLUŠAO.,ZOUHARV.,(2012):ZákladníterminologievLesnickétypologii.InRozvojlesnickétypologieajejí
využitívlesnicképraxi.Sborníkreferátůzkonference.Brandýsn.Labem: Česká lesnická společnost ve
spoluprácisÚstavemprohospodářskouúpravulesůBrandýsnadLabem,2012.ISBN978‐80‐02‐02386‐9.
208s.
HOLUŠOVÁ K.(ED)(2012):Rozvoj lesnické typologie a její využití vlesnické praxi. Sborník referátů z
konference. Brandýs n. Labem: Česká lesnická společnost ve spoluprácisÚstavemprohospodářskou
úpravulesůBrandýsnadLabem,2012.ISBN978‐80‐02‐02386‐9.208s.
EKOTOXA(2015)Komplexnístudiedopadů,zranitelnostiazdrojůriziksouvisejícíchsezměnouklimatu
vČR,DostupnézWWW:
<http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/studie_dopadu_zmena_klimatu/$FILE/OEOK‐
Komplexni_studie_dopady_klima‐20151201.pdf>.
EEA(EUROPEANENVIRONMENTAGENCY),(2012),EEAReportNo12/2012.DostupnézWWW:
<http://www.eea.europa.eu/publications/climate‐impacts‐and‐vulnerability‐2012>.
PLÍVAK.,ŽLÁBEKI.(1986):PřírodnílesníoblastiČSR,Praha,Státnízemědělskénakladatelství.316s.
PLÍVA K.,(1991):Přírodnípodmínkyvlesnímplánování,BrandýsnadLabem:Ústavpro hospodářskou
úpravulesůBrandýsnadLabem.264s.
CULEKM.AKOL.(1996):BiogeografickéčleněníČeskérepubliky,Praha:ENIGMA.347s.ISBN80‐85368‐80‐
3.
TOLASZ,R.(EDITOR)(2007):AtlaspodnebíČeska.PrahaaOlomouc:Českýhydrometeorologickýústava
UniverzitaPalackéhovOlomouci,1.vydání,256s.,ISBN978‐80‐86690‐26‐1.
QUITT,E.,(1971):KlimatickéoblastiČeskoslovenska,Brno:StudiaGeographica,ČSAV.73s.
UHUL(2016):MapyOblastníchplánůrozvojelesů,DostupnézWWW:
<http://geoportal.uhul.cz/OPRLMapNew/>.
Karpatskélesy2016 Strana21
NAPLŇOVÁNÍPROGRAMU2020LESŮČR,S.P.,VKARPATECHNAÚZEMÍČESKÉ
REPUBLIKY
FULFILLMENTOFTHEPROGRAMME2020OFLESYČR,S.E.,INTHECARPATHIANSONTHETERRITORY
OFTHECZECHREPUBLIC
JiříStonawski
LesyČeskérepubliky,s.p.,Ředitelství,Přemyslova1106/19,NovýHradecKrálové,50008HradecKrálové
E‐mail:stonawski@lesycr.cz
ABSTRAKT
StátnípodnikLesyČeskérepubliky(LČR)obhospodařujeneceloupolovinuvšechlesůvČRapečujeovíce
než jednu třetinu délky všech vodních toků unás. Základní strategií podniku je trvale udržitelné
obhospodařovánílesů.
Za účelem definování možností ochrany a aktivní podpory mimoprodukčních funkcí lesů jsme v letech
1998 – 1999 vypracovali „Program 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR“. Dokument byl
koncipovánjakootevřenývtomsmyslu,žejejbylomožnédoplňovatodalšídílčítématavnávaznostina
vývoj poznání, potřeb společnosti adoporučení či závazky plynoucí z mezinárodních smluv. Proto byl
vroce2011aktualizovánavydánpodnázvem„Program2020‐zajištěnícílůveřejnéhozájmuuLČR“,ato
v české a anglické verzi. Dokument je určen nejen jako vodítko pro práci zaměstnanců LČR, ale také
kpřípadnémuvyužitíostatníodbornou veřejností, vlastníky lesů a všemi návštěvníky přírody.
Vsouvislostisvydánímdokumentuvtištěnépodoběsejejpodnik rozhodlzveřejnitnawebuaumožnit
široké veřejnosti zasílat náměty na konkrétní opatření vsouladu sním. Všechny obdržené náměty jsou
posouzenyzhlediskajejichproveditelnostiavybranénámětyjsounásledněrealizovány.
Realizaceopatřenívrámci tohotoprogramuprobíhávýhradněnapozemcíchsprávem hospodařitLČR.
Podnik je zajišťuje jak samostatně, tak ve spolupráci smístními a regionálními partnery, např. obcemi,
mikroregiony,orgányochranypřírodyčinevládnímiorganizacemi.Samozřejmostípřijejichprováděníje
respektovánísouvisejícíchprávníchpředpisů.
Vletech 1999 – 2010 jsme uvolnili na realizaci konkrétních opatření Programu 2000 (nad rámec
standardní péče osvěřený majetek) celkem 339 mil. Kč. Vobdobí 2011 – 2020 plánujeme vložit do
realizaceProgramu2020minimálně600 mil.Kč.Jdeovlastníchfinančnízdroje,atopřevážnězprodeje
dřevajakožtohlavníhohmotnéhoproduktulesa.
Součástí prezentace budou konkrétní příklady opatření realizovanýchvKarpatechvesmysluRámcové
úmluvyoochraněaudržitelnémrozvojiKarpat.
Klíčováslova:Funkcelesa;mimoprodukční;trvaleudržitelnéobhospodařování;Karpaty;úmluva
ÚVOD
LesyvČeskérepublicejsouvýznamnousoučástíbohatstvínejennašehonároda(§1zákonač.
289/1995Sb.),aleiceléhokontinentu.Funkce,kterélesplní,majízcelazásadnívlivnavšeživé,
včetněčlověka,nezávislenatom,zdaječlověkchcečiumírozeznatadefinovatazdasijichváží.
Současně jsou právě lesy vevropském prostoru hlavním nositelem biodiverzity (či jedním
zhlavních) a významným středem zájmu environmentálně orientované části společnosti,
zabývajícísejejímpoznávánímaochranou[4].
StátnípodnikLesyČeskérepubliky(LČR)obhospodařuje1,245milionuhektarůlesů
vmajetkustátu(cožpředstavujezhrubapolovinuvšechlesůvČR(jinaktéžšestinuplochyČR)
apečujeovícenež38tisíckilometrůvod