BookPDF Available

Tvorba, administrace a analýza testů studijních předpokladů

Authors:

Abstract and Figures

In this monograph we present the results of research associated with the project Learning potential tests a part of college entrance examination and their potential for predicting academic success funded by the internal students grant agency FF UP IGA, reg. nr. FF_2013_011. Its purpose was to help improving the Learning potential tests for the Philosophical faculty of the Palacký University in Olomouc (SPF) that are used as the first round of entrance examination for bachelor studies at the FF UP since 2011. The first chapter deals with evaluation of processes of organization, administration and academic skills testing in the admission process for the FF UP in the period of 2007–2014. During the academic year of 2010–2011 a new model of admission and a new Learning potential test were developed and introduced. The author compares the two periods – before and after the new model was introduced – in the following aspects: 1) laws, regulations, standards, guidelines applied (changes and state of the art); 2) implementation of the new model of academic skills testing and admission organization and administration (S.W.O.T analysis); 3) course of admission (with respect to fair testing practices and equal opportunities policy and practice); 4) statistics of admission for the Philosophical Faculty of the Palacký University in Olomouc in figures and assessment of numbers of first-year students (numbers of applicants, numbers of those who are successful in passing the academic skills tests and provided a conditional offer of admission in relation to numbers of first-year students finally enrolled). The second substudy focuses on the profiles of the candidates for the Philosophical faculty of the Palacký University in Olomouc. Developmental psychology, personal characteristics of the emerging adulthood, personal characteristics leading to success in personal and academic life and the current entrance exams create the theoretical background. The main objective of the research is to define the knowledge and skills that are being developed during the studies at FF UP – the applicants should have a potential to develop these knowledge and abilities. Qualitative methods were used - interviews with lecturers at the FF UP, questionnaires for the students of FF UP and a content analysis of the specialization profiles at the departments of FF UP. The next chapters focus on the Learning potential test for FF UP (SPF) and its psychometric characteristic itself and are based on the examples of the 2011–2013 test versions. The purpose of chapter 3 is to discuss the issues related to the construct of “scholastic aptitude“, firstly from the viewpoint of existing research and secondly from the practical test construction point of view. An exploratory factor analysis of the 2011–2013 SPFs illustrates the difficulties with maintaining the theoretical dimensionality of learning potential tests. The individual items could load on multiple factors, which can be viewed as caused by implicit skills needed to solve the respective task. We also present the results of a feedback survey among the applicants from the years 2013 and 2014 regarding their ideas about “scholastic aptitude” and their evaluation of the SPF difficulty. Despite the expectations, the test is perceived as moderately difficult, although even the applicants themselves are not consistent in their “scholastic aptitude” definitions. The following chapter deals with the SPF item analysis and the experience gained from item writing. Item analysis principles according to classical test theory and item response theory are introduced as well as the parameters of test item quality. With the help of selected SPF versions and items, common mistakes in the development of learning potential tests and problems with equalizing the items and test versions based on difficulty and distractor quality are introduced. The chapter contains tips for multiple-choice, single best answer (SBA) item writing that arose from the authors’ practice and 2011–2013 SPF evaluation. A special focus lies on the formulation of instruction and answer format, e.g. the right answers and the distractors. The possibility of guessing the answer is also discussed: the items should be written so that the applicants would not choose the right answer based solely on pure superficial logical judgment. Therefore, some formulations must be avoided and the length and order of the distractors must be taken into account. Apart from the above mentioned, the parameter characteristics of different SPF item types are summarized. Chapter 5 discusses the issues connected with reliability assessment of the Learning potential tests for FF UP, firstly from the internal consistency point of view, secondly from the comparability of the parallel and pair versions of SPF point of view. During 2011–2013, 12 to 16 versions of SPF were administered in each year, with every two versions composing a “pair” (i.e. they contained the same items, only in different order and/or with different order of correct answers and distractors). These versions were always administered at the same time of examination to a specific group of applicants; each applicant got only one test version. At the same time – because of the logistic and organization of the admission process – the composition of applicants in each examination date was different, with the risk of consisting of different sub-populations with potentially different characteristics and abilities (e.g. with respect to the field of study they applied for). These facts make the reliability assessment according to standard procedures rather difficult; therefore, the authors describe the ways and logic they followed while analyzing the reliability of SPFs. Comparisons of internal consistency coefficients (Cronbach’s alpha, split-half reliability of the test versions) and other test parameters are presented. Besides that, the possibility of equipercentile methods of test versions equating (in case their difficulty varies) are discussed. In the last substudy we introduce the concept of „academic success“ and its criteria in published research. We present the results of Czech and foreign research on predictive validity of different learning potential tests and supply the results of our own analysis of the Learning potential tests for FF UP (SPF) in connection with the first year grade point average (FYGPA). We analyze the data of successful applicants who enrolled in 2011 and 2012 for any bachelor studies on FF UP. We use multiple stepwise regression analysis to evaluate the predictive ability of the SPF result in comparison with the scores from subject tests, high school graduation grades and age (where available). The model with all the predictors explains about 13 −15 % of the FYGPA variance in 2011 and 2012; we discuss possible restrictions and improvement suggestions while evaluating the predictive validity and utility of learning potential tests and other possible predictors of academic success in the admission process for colleges and universities.
No caption available
… 
No caption available
… 
No caption available
… 
No caption available
… 
No caption available
… 
Content may be subject to copyright.
Univerzita Palackého v Olomouci
Filozofická fakulta
Tvorba, administrace a analýza
testů studijních předpokladů
Miroslav Charvát
Lucie Viktorová
a kol.
Olomouc 2014
Oponenti:
Mgr. Hynek Cígler
PhDr. Daniel Dostál, Ph.D.
Publikace vznikla za podpory projektu MŠMT SGS IGA FF_2013_011
Testy studijních předpokladů jako součást přijímacího řízení na vysokou
školu a jejich potenciál k predikci akademického úspěchu.
Autoři:
Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
Mgr. Lucie Viktorová
PhDr. Ladislav Vobořil, Ph.D.
Bc. Martina Tošenovská
Mgr. Veronika Opletalová, Ph.D.
1. vydání
© Miroslav Charvát, Lucie Viktorová a kol., 2014
© Univerzita Palackého v Olomouci, 2014
Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může
zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní
odpovědnost.
ISBN 978-80-244-4415-4
Obsah:
Úvod ............................................................................................................. 5
1 Organizace a administrace přijímacího řízení: komparativní
analýza na FF UP 20072014 ............................................................... 9
1.1. Úvod ke komparativní analýze ...................................................... 9
1.1.1. Zavedení Testu předpokladů ke studiu vyvíjeného na FF UP
a změny v administraci a organizaci přijímacího řízení ............. 9
1.1.2. Procedurální změny spojené s inovací přijímacího řízení
a zavedením SPF ............................................................................ 12
1.2. Metody získávání a analýzy dat .................................................. 16
1.3. Výběrový soubor pro zpětnovazebné dotazníky ...................... 18
1.4. Výsledky S.W.O.T. analýzy .......................................................... 19
1.5. Výsledky sekundární analýzy dat z přijímacích řízení na
FF UP v období 20072014 ............................................................ 20
1.6. Výsledky analýzy zpětnovazebných dotazníků z let 2013
a 2014 ................................................................................................ 23
1.7. Diskuze a závěry ke komparativní analýze ................................ 25
2 Profil uchazeče o studium na Filozofické fakultě Univerzity .........
Palackého v Olomouci ....................................................................... 27
2.1. Teoretická východiska pro hledání profilu ideálního
uchazeče a studenta ....................................................................... 27
2.1.1. Uchazeč o studium na vysoké škole z pohledu vývojové
psychologie ..................................................................................... 27
2.1.2. Studium vysoké školy a jeho nároky ........................................... 28
2.1.3. Osobnost a její charakteristiky vedoucí k úspěchu.................... 30
2.1.4. Zaměření přijímacího řízení na vysokou školu ......................... 32
2.2. Cíle a design substudie tvorby profilu ideálního uchazeče
na FF UP .......................................................................................... 33
2.3. Metody v rámci substudie tvorby profilu ideálního
uchazeče .......................................................................................... 34
2.3.1. Metody použité při analýze profilů oborů na FF UP ................ 34
2.3.2. Metody použité při analýze rozhovorů s pedagogy ....................
vyučujícími na FF UP ..................................................................... 35
2.3.3. Metody použité při analýze dotazníkového šetření mezi
studenty FF UP ............................................................................... 36
2.4. Výsledky analýzy profilů oborů .................................................. 38
2.4.1. Předávané znalosti a dovednosti při studiu filologických
oborů ................................................................................................ 38
2.4.2. Předávané znalosti a dovednosti při studiu nefilologických
oborů ................................................................................................ 39
2.5. Výsledky analýzy rozhovorů s pedagogy FF UP ...................... 41
2.6. Výsledky analýzy dotazníkového šetření mezi studenty
FF UP.. .............................................................................................. 45
2.7. Závěry substudie tvorby profilu ideálního uchazeče ............... 49
2.7.1. Obraz uchazeče o studium filologických oborů zaměřený
na získané znalosti ......................................................................... 49
2.7.2. Obraz uchazeče o studium filologických oborů zaměřený
na rozvíjené dovednosti ................................................................ 50
2.7.3. Obraz uchazeče o studium nefilologických oborů zaměřený
na získané znalosti ......................................................................... 50
2.7.4. Obraz uchazeče o studium nefilologických oborů zaměřený
na získané schopnosti/dovednosti ............................................... 51
2.7.5. Výsledný obraz uchazeče o studium z pohledu pedagogů
FF UP ................................................................................................ 51
2.7.6. Výsledný obraz uchazeče o studium z pohledu studentů
FF UP ................................................................................................ 52
2.8. Diskuze k profilu ideálního uchazeče ......................................... 52
3 Obsahová validita testů SPF 2011-2013 ........................................... 54
3.1. Úvodem k problematice studijních předpokladů ..................... 54
3.2. Test předpokladů ke studiu na FF UP ........................................ 57
3.3. Soubor dat pro substudii obsahové analýzy SPF ...................... 60
3.4. Použité metody v rámci obsahové analýzy SPF ........................ 61
3.5. Výsledky faktorové analýzy a jejich interpretace ...................... 62
3.6. Výsledky zpětnovazebných dotazníků a jejich interpretace .... 66
3.7. Diskuze a závěry ověřování obsahové validity ......................... 70
4 Položková analýza testů SPF ............................................................ 74
4.1. Úvod k položkové analýze ........................................................... 74
4.2. Soubor dat a materiál položkové analýzy .................................. 79
4.3. Metody položkové analýzy .......................................................... 80
4.4. Výsledky ukázkové položkové analýzy SPF dle CTT ............... 81
4.5. Souhrnné výsledky dle CTT testů SPF 20112013 ..................... 86
4.6. Výsledky ukázkové položkové analýzy SPF dle IRT ................ 88
4.7. Analýza distraktorů ....................................................................... 95
4.8. Diskuze a další doporučení k tvorbě testů ............................... 100
4.9. Závěry ............................................................................................ 104
5 Reliabilita testů SPF a potíže s jejím ověřováním ........................ 105
5.1. Reliabilita a způsoby jejího ověřování....................................... 105
5.2. Použité metody pro určování reliability u SPF ........................ 110
5.3. Soubor dat pro odhady reliability SPF ...................................... 111
5.4. Zhodnocení reliability testů SPF 20112013 ............................. 111
5.5. Diskuze a závěry k posouzení reliability .................................. 117
6 Prediktivní validita testů SPF z let 2011 a 2012 ............................ 121
6.1. Úvodem k prediktivní validitě ................................................... 121
6.2. Soubor pro odhad prediktivní validity ..................................... 128
6.3. Metody k určování prediktivní validity ................................... 130
6.4. Výsledky a jejich interpretace ..................................................... 132
6.5. Diskuze a závěry .......................................................................... 137
Souhrn ...................................................................................................... 143
Summary .................................................................................................. 147
Literatura .................................................................................................. 151
Seznam použitých zkratek ..................................................................... 159
Seznam tabulek a obrázků ..................................................................... 160
Věcný rejstřík ........................................................................................... 163
O autorech ................................................................................................ 165
Stránka | 5
Úvod
Vážené a milé čtenářky, vážení a milí čtenáři, rádi bychom vám
nejprve představili smysl a účel této monografie, tj. nastínili
východiska našeho výzkumu a také jeho cíle. Filozofická fakulta
Univerzity Palackého v Olomouci (dále i FF UP) se před několika lety
rozhodla realizovat přijímací řízení svépomocí, tj. bez zapojení třetí
strany, která by tuto službu dodala tzv. na klíč. Je to rozhodnutí
v určitém smyslu pochopitelné. Kdo jiný než samotná univerzita,
resp. fakulta sama by měl vědět, jaké uchazeče a jakým způsobem si
chce vybírat. Na druhou stranu organizace takového výběru
vyžaduje jistou míru expertní znalosti a též i zkušenosti. V kolektivu
autorů, který byl pověřen tímto nelehkým úkolem navrhnout
a zrealizovat efektivní a férové přijímací řízení, jsme brzy na tento
fakt narazili a začali se seriózně a velmi podrobně zabývat obsahem
i formou písemných přijímacích testů a stejně tak i procesem jejich
administrace a vyhodnocování. Záhy tak vznikl projekt s názvem
Testy studijních předpokladů jako součást přijímacího řízení na vysokou
školu a jejich potenciál k predikci akademického úspěchu dotovaný
z prostředků vnitřní studentské grantové soutěže FF UP IGA
s reg. č. FF_2013_011 věnující se prá detailní analýze písemných
testů používaných na FF UP v letech 2011 až 2013 v rámci všeobecné
části prvního kola přijímacího řízení (tzv. testy SPF).
Zpočátku šlo o vnitřní potřebu fakulty a snahu o zkvalitnění
celého přijímacího procesu. Ze strany uchazečů ostře sledovaná,
avšak z pohledu vysokých škol a univerzit spíše poněkud
tabuizovaná problematika přijímání na nás však přiměla k tomu
se o naše zkušenosti podělit i s ostatními. Využít tuto monografii tak
mohou tvůrci testů a organizátoři přijímacích řízení, inspirací může
být i pro vedoucí a odpovědné pracovníky nejen z akademické sféry.
Chceme přispět k odborné debatě nad možnostmi a omezeními, které
s sebou celý přijímací proces na VŠ nese. Jaké jsou tedy cíle této
výzkumné studie?
V první řadě jsme se rozhodli popsat průchodnost systému
přijímacího řízení na FF UP. To se týká jednak analýzy počtů
Stránka | 6
přihlášených a přijatých na různé obory během posledního desetiletí,
ale také zmapování počtů uchazečů a jejich výběru v rámci
jednotlivých fází procesu od podání přihlášky přes vícekolové
přijímací řízení po zápis a nástup do studia. Situace totiž nemusí
být zdaleka tak přehledná, jak by se na první pohled mohlo zdát.
FF UP nabízí značné množství oborů, z nichž některé je navíc možné
studovat i v dvouoborových kombinacích. O každý z těchto oborů je
různý zájem ze strany uchazečů, existují obory s nízkým počtem
uchazečů a na druhou stranu jsou zde obory velmi populární.
Některé z oborů navíc požadují prověření specifických oborových
znalostí anebo dovedností a některé mají v rámci přijímacího řízení
tradičně zařazeno i dru kolo. Situace se dále komplikuje tím, že
někteří z uchazečů se například na vlastní přijímací řízení nedostaví,
přestože byli přihlášeni, někteří podmínky úspěšně splní, ale
nedostaví se na zápis ke studiu atp. Stále je také v platnosti institut
odvolacího řízení, který též do věci vnáší výjimky. Výsledky
náležející k tomuto cíli popisujeme v kapitole 1.
Druhým cílem studie bylo zjistit, jaké charakteristiky vlastně
dotčené obory na FF UP od svých uchazečů a potenciálních studentů
vyžadují. Každá selekce či personální výběr by měl začít
definováním požadavků dané pozice. I když to zní přirozeně, zjistili
jsme, že zdaleka ne každý obor se touto otázkou detailně zabývá
a má tyto požadavky jasně formulovány. Cílem tedy bylo formulovat
profil požadovaného (žádoucího či ideálního) uchazeče o studium na
FF UP, tj. popsat specifické i společné požadované znalosti,
dovednosti a kompetence napříč jednotlivými obory. Jistým
omezením pro vlastní tvorbu testů je ovšem fakt, že výsledné
požadované profily jsme získali ex post, a nemohly tedy bohužel
být použity při tvorbě otázek do testů z let 2011 2013, které byly
analyzovány v ostatních substudiích. S postupem i výsledky této
substudie se můžete seznámit v kapitole 2.
Další cíle se již týkají vlastních testů studijních předpokladů
(SPF) používaných v letech 2011 2013 na FF UP, přičemž
analyzovaný datový soubor čítá každoročně 1216 mutací testů, kde
každý test 50 položek s pěti možnými variantami odpovědí
Stránka | 7
a v každém ročníku tyto testy vyplnilo cca 5000 jedinců. V rozsahu,
v jakém nám to dovolovala dostupná data a systém, jakým jsou testy
administrovány, jsme provedli příslušné psychometrické analýzy.
Nutno dodat, že i zde jsme byli často omezeni ex post přístupem.
Řadu standardních analýz nebylo možné provést i proto, že se s nimi
od začátku nepočítalo a potřebné kroky nebyly do procesu včas
implementovány anebo kýžená data nebyla zjišťována.
Věnovali jsme se opodstatněnosti konstrukce jednotlivých
subškál testů. Zajímala s především obsahová validita testů
studijních předpokladů, kterou rozebíráme v kapitole 3. Z čeho se
testy skládají a co vlastně jsme se jimi pokoušeli testovat a měřit?
se obsah přijímacích testů může jevit na první pohled jako zřejmý,
není tomu tak. Jde o koncept teoreticky stále ne zcela přesně
ohraničený a vymezený. Stejně tak provedená faktorová analýza SPF
ukazuje, že jde spíše o soubor různorodých úkolů, na jejichž řešení se
podílí více faktorů, včetně těch z pohledu tvůrců nežádoucích.
Tím se dostáváme k detailní položkové analýze testů, jejímž
cílem bylo odhalit lépe a hůře diferencující, popřípadě vadné otázky.
Zhodnotili jsme též jazykovou stránku jednotlivých otázek (položek)
a jejich distraktorů. Na tomto základě jsme definovali určitá pravidla
pro jejich tvorbu v budoucích ročnících. Ukázky a dílčí výsledky
těchto postupů přináší kapitola 4.
V kapitole 5 jsme zkoumali reliabilitu jednotlivých paralelních
verzí SPF a jejich vnitřní konzistenci. Zde se jako velmi omezující
ukázala potřeba utajit znění testů až do momentu jejich administrace
a s tím spojená nemožnost je pilotně odzkoušet v přesně dané
podobě. Nejde totiž o vývoj klasických diagnostických nástrojů, ale
spíše o výrobu „zboží na jedno použití“.
Nakonec jsme se pokusili, a to i s velmi omezenými kritérii
úspěšného studia, jako je například známkový průměr v prvním
ročníku, posoudit prediktivní validitu testů SPF. I zde mohou tvůrci
podobných testů narážet na mnohé obtíže. Jednou z nich je například
velký časový odstup měření v rámci přijímacího řízení od úspěšného
dokončení studia. Tyto výzkumné snahy popisuje kapitola 6.
Stránka | 8
Co náš tým trápilo téměř po celou dobu trvání prezentovaného
výzkumného projektu, kromě již zmiňovaných metodologických
obtíží, byla i značná citlivost sledované problematiky. Motivace lidí
dostat se na vysněný obor dané je vysoká a s tím jsou spojeny
i různé strategie, jak toho dosáhnout. Může se jednat o systematický
nácvik vyplňování testů, o riziko podvodů, ale také o stížnosti
a napadání férovosti celého procesu. Chceme na tomto místě
podotknout, že i když použité analýzy v rámci tohoto výzkumu
poukazují na mnoho slabých míst, považujeme stále celý proces za
regulérní zkoušku, která má dopředu určené a jasné parametry. Není
naším cílem zpochybňovat proces výběru uchazečů na FF UP.
Věříme, že je funkční, že se zde uplatňuje i jistá tradice a zkušenosti
několika desetiletí. Snažíme se ovšem dále pracovat na zvyšování
jeho efektivity a férovosti z pohledu psychometriky.
Při zpracovávání dat jsme po celou dobu postupovali v souladu
s etickými principy a zákonem o ochraně osobních údajů. Citlivá
data od uchazečů byla anonymizována, a tedy byla chráněna před
zneužitím. Zkvalitňování procesu pomocí prováděných analýz
znamená z etického hlediska posun v pozitivním směru a podle
nás přínos pro uchazeče, univerzitu a ve svém důsledku i pro
společnost.
Poděkování si zaslouží celý tým řešitelů projektu IGA i tým
spolutvůrců testů, jmenovitě: PhDr. Ladislav Vobořil, Ph.D.;
prof. PhDr. Libuše Spáčilová, Dr.; doc. Ing. Jaroslava Kubátová,
Ph.D.; Mgr. Darina Hradilová, Ph.D.; Mgr. Veronika Opletalová,
Ph.D.; Mgr. Karel Šebela, Ph.D.; Mgr. Lucie Viktorová; Bc. Martina
Tošenovská; Mgr. Zuzana Pavelková a Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.
Dále bychom chtěli poděkovat studijnímu oddělení FF UP pod
vedením Ing. Pavlíny Grigárkové, RNDr. Janu Roglovi z Centra
výpočetní techniky UP, vedení FF UP za prostor k realizaci tohoto
projektu a prostředky z projektu IGA, recenzentům PhDr. Danielu
Dostálovi, Ph.D., Mgr. Hynku Cíglerovi a v neposlední řadě též všem
uchazečům za účast v přijímacím řízení a zpětné vazby z dotazníků.
Za tým realizátorů výzkumu
Miroslav Charvát
Stránka | 9
1 Organizace a administrace přijímacího
řízení: komparativní analýza na FF UP
20072014
Ladislav Vobořil
1.1. Úvod ke komparativní analýze
1.1.1. Zavedení Testu předpokladů ke studiu vyvíjeného na FF UP
a změny v administraci a organizaci přijímacího říze
Tato kapitola prezentuje výsledky evaluace a komparativní
analýzy procesů organizace a průběhu přijímacího řízení na
Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (dále FF UP) za
sledované období 20072014, kdy byl od akademického roku
2011/2012 zaveden inovovaný jednotný model přijímacího řízení
a jednotný Test předpokladů ke studiu na FF UP (SPF).1 Jejím cílem
je porovnání se stavem v předchozích letech 20072010, a to
v následujících oblastech:
1) zákony, řády, normy, prováděcí předpisy (změny a aktuální stav);
2) implementace nového modelu organizace přijímacího řízení
a testování (silné a slabé stránky, příležitosti a rizika);
3) vlastní průběh přijímacích zkoušek (s ohledem na zkvalitňování
podmínek a rovné příležitosti uchazečů);
4) statistiky přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů do
bakalářského studia na FF UP.
V období let 20072010 byl při přijímání na FF UP v Olomouci
uplatňován „smíšený“ model, který kombinoval několik typů
testování. Používaly se jednak tzv. národní srovnávací zkoušky
organizované společností SCIO, s. r. o., a to nejčastěji test obecných
studijních předpokladů (v některých případech byl požadován i test
1 Vzhledem k tomu, že tato publikace řeší přijímání pouze do bakalářského studia,
problematiku navazujícího magisterského studia ponecháváme stranou.
Stránka | 10
ze základů společenských d), jednak vlastní oborové testy
konstruované pro jednotlivé obory na FF UP, resp. testy formou
ústního pohovoru. Původně tak pro přijímání do bakalářského studia
na FF UP existovalo několik možných kombinací testování, jejichž
výsledky pak byly rozhodné pro přijetí/nepřijetí ke studiu:
1) pouze národní srovnávací zkoušky (test obecných studijních
předpokladů);
2) test obecných předpokladů v kombinaci s jiným testem národních
srovnávacích zkoušek, resp. testem vytvořeným na FF UP dle
oborové specializace, resp. v kombinaci s ústním pohovorem;
3) pouze oborový test vytvořený na FF UP, někdy v kombinaci
s ústním pohovorem;
4) prominutí přijímací zkoušky u oborů s malým počtem zájemců,
kdy nebylo požadováno splnění žádných doplňujících kritérií (např.
doložení certifikátů, vysvědčení apod.).
Jak vyplývá z uvedeného přehledu, byl původní model přijí-
mání značně heterogenní, organizačně komplikovaný a kriteriálně
nevyvážený. Především pak nebyla zajištěna jednotnost, resp.
jednotný základ testování, srovnatelnost, transparentnost, a stejné,
rovné podmínky pro všechny uchazeče. Tyto faktory přitom
považují za zásadní jak zahraniční tvůrci Standardů pro testování
v oblasti psychologie a vzdělávání (AERA, APA, & NCME, 2014), tak
např. i americká Národní asociace pro poradenství v oblasti
přijímacího řízení na vysoké školy (NACAC, 2008). Společná komise
pro praxi v testování (Joint Committee for Testing Practices, 2004)
například výslovně upozorňuje, že administrace testů by měla
probíhat za standardizovaných podmínek, přičemž by celý proces
měl být přizpůsoben také uchazečům se speciálními potřebami.
V České republice se přijímací řízení na vysoké školy v součas-
nosti řídí v obecných rysech § 4850 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých
školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů. Jeho součástí je např. povinnost vysokých škol minimálně
se čtyřměsíčním předstihem zveřejnit podmínky pro přijetí, rámcový
obsah, způsob vyhodnocení a termín přijímacích zkoušek a po
proběhlém přijímacím řízení zveřejnit zprávu o jeho průběhu.
Stránka | 11
V návaznosti na tento zákon upravuje přijímání uchazečů na FF UP
Řád přijímacího řízení Univerzity Palackého v Olomouci, k jehož
novelizaci došlo v roce 2013 (v platnosti je norma B1-13/2-HN
z 28. června 2013, která od 1. září 2013 nahradila původní normu
z roku 2001 B1-10/2001). Cílem této novelizace byla reflexe procedu-
rálních změn, k nimž ve sledovaném období došlo a jež souvisejí
s procesy komputerizace a digitalizace činností, dále s ohledem na
požadavky vyšší objektivity přijímacích zkoušek, požadavky zákona
č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a s ohledem na zajištění
podmínek pro uchazeče se zvláštními potřebami.
Hlavním důvodem rozhodnutí vedení FF UP v Olomouci pro
inovaci celého procesu přijímacího říze do bakalářských studií
a zavedení nového testu studijních předpokladů vyvíjeného přímo
na FF UP byla tedy především snaha fakulty jako zadavatele, tvůrce
i administrátora testování o zvyšování kvality na všech stupních,
standardizaci procesů řízení a organizace, zvýšení bezpečnosti
a důvěrnosti při zpracování dat a zlepšení komunikace s uchazeči
a veřejností. Snahou FF UP bylo též reagovat na očekávaný nepříz-
nivý demografický vývoj, který by se mohl odrazit v počtech zá-
jemců o vysokoškolské studium (Český statistický úřad, 2009, 2013).2
Od roku 2010 tak byl připravován a od akademického roku
2011/2012 zaveden inovovaný model přijímání, včetně vlastního
Testu předpokladů ke studiu na FF UP (SPF). Tento test píší všichni
uchazeči o bakalářské studium bez výjimky, absolvují jej pouze
jednou a v případě, že si podávají více přihlášek, započítává se jeho
skóre do všech podaných přihlášek. Druhou část přijímací zkoušky
na vybrané obory fakulty tvoří buď písemné oborové testy (OT),
které mohou být na vybraných filologických oborech nahrazeny
příslušným certifikátem (bodové skóre hodnocení certifikátů je
2 Ačkoliv Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (2014) v letech
1999–2010 evidovalo kontinuální nárůst počtu přihlášených, přijatých
a zapsaných osob na vysoké školy, tato tendence dosáhla vrcholu v akad. roce
2010/2011 a od té doby se stabilně snižuje.
Stránka | 12
předem dáno), nebo ústní pohovor (UP).3 Výsledky těchto forem
testování se pak do výsledného pořadí uchazečů o příslušný obor
započítávají s různým poměrem vah, u většiny oborů v poměru
SPF : OT/UP = 30 : 70.4
1.1.2. Procedurální změny spojené s inovací přijímacího řízení
a zavedením SPF
Zavedení vlastních SPF a přesun všech činností spojených
s přijímáním studentů na fakultu a její lidské zdroje si vyžádal celou
řadu organizačních a procedurálních změn jak na úrovni zadání
a vývoje testů, tak i na úrovni administrace celého procesu. Jak
uvádějí Plake a Jones (2002, únor), klíčovým v procesu přijímání je
uchazeč, ten však přitom na jeho průběh nejmenší vliv. Je proto
nutné jeho potřeby s ohledem na zajištění příznivých, spravedlivých
a rovných podmínek maximálně zohlednit. Podrobný průběh
organizace a administrace uvádíme také vzhledem k následným
statistickým analýzám dále v textu monografie, u kterých tento
kontext může být rozhodující při jejich interpretaci.
Časový průběh přijímacího řízení je každoročně vymezován
Harmonogramem akademického roku Univerzity Palackého
v Olomouci, resp. Harmonogramem na příslušný rok Filozofické
fakulty, které jsou schvalovány Senátem Univerzity Palackého, resp.
Senátem Filozofické fakulty. V celém procesu přijímacího řízení
počínajícím zveřejněním podmínek přijímacího řízení na příští akad.
rok a nabídky oborů do 1. 11. přes otevření elektronické přihlášky
(1. 11.), uzavření přihlášky (28. 2.), obeslání pozvánek (min. 30 dnů
3 Jediným oborem kombinujícím v přijímání uchazečů všechny typy testů (SPF +
OT + UP) byl do akademického roku 2013/2014 obor Angličtina se zaměřením
na tlumočení a překlad, poté se přidaly další, například obor Psychologie.
4 Tento poměr byl nastaven na počátku sledovaného období, tj. v roce 2011, spíše
z opatrnosti, s níž byl nový test studijních předpokladů na fakultě přijímán.
V současnosti se nabízí možnost upravit poměr váhy závažnosti SPF : OT/UP na
hodnoty, které by vystihovaly situaci konkrétních oborů, např. zájem uchazečů
oproti kapacitním možnostem, potřebné vstupní znalosti apod.
Stránka | 13
před konáním zkoušky v květnu), vlastní průběh zkoušky,
zveřejnění výsledků (cca do 1 týdne od konání zkoušek v závislosti
na typu studia jednooborové, resp. dvouoborové), pozvání k zápisu
a končícím zápisem těch, kteří splnili všechny podmínky přijetí,
doznaly největší změny organizace a průběh zkoušek přímo v místě
testování.
Z pohledu uchazeče bylo třeba vytvořit takové podmínky, aby
všichni, i ti, kteří si podávají více přihlášek na různé obory (jedná se
každoročně v průměru cca o 3000 fyzických osob, 45005000
přihlášek; v současnosti fakulta nabízí kolem 900 možných oborů
a kombinací oborů), mohli všechny zkoušky, tedy SPF i OT/UP,
vykonat vždy v jeden testovací den. Účelem tohoto opatření je
především omezení nutnosti opakovaného dojezdu a minimalizace
časové i finanční ztráty na straně uchazeče. Zároveň se však při
poměrně volné kombinovatelnosti oborů na FF UP jedná o logisticky
dosti náročný úkol. Během dvou až tří testovacích dnů je nutno
umístit velké množství uchazečů do limitovaného počtu disponi-
bilních velkokapacitních učeben a sálů univerzity (zpravidla 67
stanovišť ve čtyřech různých budovách), a to s ohledem na bezp-
nost distribuce variant testů SPF (průměrně 1216 variant), které se
píší vždy ve stejných časových intervalech, a následné shromáždění
testovacích dat.
Registraci v testovacích prostorách, seznámení s pokyny pro
vyplnění testů a dohled při samotných zkouškách provádějí pedago-
gičtí pracovníci fakulty, kteří procházejí speciálním školením tak, aby
byli schopni zajistit ve všech testovacích prostorách stejné podmínky
a zázemí (srov. Cizek, Germuth, & Schmid, 2011). Musí být
připraveni zodpovědět jakékoli dotazy a vyřešit aktuální nenadálé
situace (je zajištěn i zdravotní dozor) tak, aby byly zajištěny
především maximálně spravedlivé, rovné a příznivé podmínky pro
všechny uchazeče (např. zamezením opisování, nedovolené spolu-
práce, používání zakázaných pomůcek, mobilních telefonů apod.).
Zajištěna musí být také bezpečnost prostor a mělo by být
eliminováno maximum chyb, ke kterým může dojít (nesprávný
způsob vyplnění odpovědních šablon, neúplné vyplnění povinných
Stránka | 14
položek šablony např. univerzitní číslo, varianta testu, kód učebny
či ztráta vyplněné šablony) a které tak mohou mít přímý vliv na
bezchybnost celého procesu a validitu testování. Ve všech testovacích
učebnách je zajištěna digitální časomíra (mj. z důvodu eliminace
zneužívání mobilních telefonů). Pro seznámení s instrukcemi, jak
správně vyplnit odpovědní šablonu, slouží uchazečům ve všech
sálech jednotná powerpointová prezentace. Orientaci v samotných
prostorách, kde testy probíhají, a rovněž ve městě pak napomáhají
i dobrovolné týmy z řad studentů.
V samostatném termínu a prostorách probíhají zkoušky pro
uchazeče se zvláštními potřebami, kdy je kromě výše uvedeného
zajištěna každému uchazeči individuální péče, je upravena (prodlou-
žena) doba pro vykonání testu, na žádost jsou zadání vyhotovena ve
větším formátu, popř. je poskytnuta elektronická verze pro přístroje
pro osoby s poruchami zraku.
O místě a termínu konání zkoušek je každý uchazeč písemně
vyrozuměn v pozvánce, všechny informace jsou zveřejněny i na
internetových stránkách fakulty. Zde mají uchazeči k dispozici
i informace o vlastních testech předpokladů ke studiu (SPF), jejich
struktuře, náplni, způsobu vyplnění a časové dotaci, tedy o para-
metrech, které díky zavedení nového modelu dosáhly značné
stability a transparentnosti. Jsou zde pravidelně zveřejňovány
a uchovávány všechny verze testů, které byly od roku 2011
vytvořeny a použity v přijímacím řízení.5
Výsledky testů následně zpracovává externí dodavatel, přičemž
pro zvýšení objektivity je každý uchazeč během řízení veden pod
anonymním kódem. Používání odpovědních šablon jak pro SPF, tak
pro OT umožnilo okamžité zpracování velkého objemu dat a jejich
rychlé zveřejnění (opět s ohledem na potenciálního uchazeče, který je
zcela důvěrně informován o výsledku zkoušky prostřednictvím
individuálních přihlašovacích účtů). Kromě zvýšení rychlosti
eliminuje zavedení jednotného testu předpokladů ke studiu i sjedno-
5 V roce 2011 byla jako vzor zveřejněna pouze pilotní verze testu studijních
předpokladů ověřená na vybraném vzorku studentů prvních ročníků.
Stránka | 15
ceného formátu oborových testů personální nároky (náklady) na
tvorbu testů, které byly dříve pro jednotlivé obory konstruovány
zvlášť, a rovněž zátěž spojenou s jejich vyhodnocením. Výrazně se
tak snížila i pravděpodobnost úniku jakýchkoli důvěrných informací
(zveřejnění obsahu „ostrého“ testu na daný rok před konáním
přijímacích zkoušek, ale také samotných výsled testů a umístění
uchazečů).
V souvislosti s tvorbou vlastních SPF vznikl v rámci fakulty tým
z řad zaměstnanců, který zajišťuje konstrukci testu a kontroluje jeho
technickou a obsahovou správnost, bezchybnost zadání i variant
odpovědí a jejich původnost, čili neopakování týchž zadání
a odpovědí napříč variantami a ročníky. Tento tým pracuje jen
s drobnými personálními obměnami od roku 2010 a svým složením
se snaží reflektovat širokou škálu nabízených oborů (filologické,
společenskovědní a uměnovědné). Realizuje tak jeden z primárních
účelů testu testovat nejen dílčí vědomosti pro konkrétní obory, ale
i další akademické dovednosti a schopnosti, které jsou předpo-
kladem úspěšného studia na vysoké škole (verbální myšlení, logicko-
analytické myšlení, kritické myšlení, společenskovědní přehled).
Ze všech výše uvedených nově vzniklých procesních důvodů
pro nás tedy bylo důležité ověřit, jak se inovovaný model přijímacího
řízení osvědčí v praxi a jak bude vnímán nejen z hlediska vedení
fakulty, ale především samotných uchazečů. V rámci současného
výzkumu jsme proto ověřovali silné a slabé stránky nového modelu
přijímacího řízení a zpětnou vazbu uchazečů o studium v baka-
lářských oborech k průběhu a organizaci přijímacích zkoušek, jakož
i konkrétně k novému Testu předpokladů ke studiu na FF UP (SPF)
(viz také kapitola 3).
Stránka | 16
1.2. Metody získávání a analýzy dat
S.W.O.T. analýza přijímacího řízení do bakalářského studia na
FF UP v Olomouci v letech 20102014
Cílem S.W.O.T. analýzy bylo především zjištění silných a sla-
bých stránek inovovaného modelu přijímacího řízení, a to jednak
z pohledu uchazeče, jednak z pohledu fakulty. Tato analýza
umožňuje také identifikaci příležitostí a hrozeb, které s sebou nový
model může přinášet. Podkladem pro S.W.O.T. analýzu byla interní
i veřejná dokumentace studijního oddělení a referátu proděkana pro
studijní a pedagogické záležitosti, resp. proděkana pro přijímací
řízení FF UP v Olomouci, týkající se procesu přijímacího řízení
a náležitostí s ním spojených.
Sekundární analýza dat z přijímacích řízení na FF UP v období 20072014
Cílem komparativní analýzy je porovnat vývoj počtů uchazečů
o studium na FF UP v období před zavedením jednotného Testu
studijních předpokladů a změn v organizaci a administraci
přijímacího řízení v období 20072010 s obdobím následujícím, tedy
s léty 20112014. Jde o postižení hlavních trendů a tendencí ve
sledovaných kategoriích a zjištění, zda zavedení jednotného SPF
a změny v organizaci a administrací procesu přijímání měly a mají
vliv i na počty uchazečů/zájemců o studium, resp. počty přijatých/
navržených k přijetí a zapsaných studentů. Tato analýza by měla
umožnit i jistou predikci počtu přijímaných pro následující akad. rok.
Za uchazeče je považována každá přihláška ke studiu, která
byla evidována a spárována s platbou. Zájemcem je každá jedinečná
osoba, která přihlášku ke studiu podala. Počet podaných
přihlášek/přihlášených představuje počet všech přihlášek, které
obdrželo studijní oddělení. Je to zároveň počet uchazečů o studium,
kteří byli pozváni k přijímacímu řízení. Počet přijatých/přijetí
vypovídá o počtu všech, kteří úspěšně složili přijímací zkoušku,
umístili se v pořadí do kapacity oboru a byl jim vydán „návrh na
Stránka | 17
přijetí“. Počet nepřijatých/nepřijetí je počet všech přihlášek, ke
kterým bylo vydáno rozhodnutí o nepřijetí. Počet zapsaných/zapsání
odpovídá počtu těch, kteří prošli zápisem ke studiu. Počet osob
uvádí, že se jedná o počet fyzických osob, nikoliv přihlášek.
Počet přihlášených vypovídá o zájmu o studium v konkrétním
akademickém roce a na jejich základě je možné sledovat proces
přijímacího řízení od uchazeče ke studentovi, resp. neúspěšnému
uchazeči o studium. Za neúspěšného uchazeče jsou považováni
jednak ti, kteří u přijímací zkoušky neuspěli, resp. nebyli přijati
z kapacitních důvodů oboru, ale také ti, kteří se k přijímací zkoušce
nedostavili.
Při vstupu do analýzy procesu přijímacího řízení je primární
počet přihlášek/přihlášených, nikoliv počet osob, a to z toho důvodu,
že si může jedna osoba podat vsadě současně neomezený počet
přihlášek na různé obory, resp. skupiny oborů (dvouoborové
kombinace). Z tohoto důvodu se proto analýza týká v prvé řadě
počtu přihlášek/přihlášených, počtu navržených k přijetí a počtu
zapsaných/zapsání, resp. jejich opozic.
Zdrojem dat pro analýzu přijímacího řízení na FF UP jsou data
z přihlášek ke studiu, která byla přijata a následně zpracována
studijním oddělením a Centrem výpočetní techniky Univerzity
Palackého. Analytické komentáře ke statistice průběhu přijímacího
řízení v číslech se pak opírají o tato data zpracovaná A. Daněčkovou
jak v rámci její magisterské diplomové práce (2014), tak o statistiky jí
vypracované dle speciálního zadání vedení Filozofické fakulty UP.
Dotazníkové šetření mezi uchazeči o studium na FF UP v letech 20132014
V posledních dvou ročnících probíhalo ve dnech konání
přijímacích zkoušek také dobrovolné dotazníkové šetření mezi
uchazeči o bakalářské studium na FF UP, jehož cílem bylo získat
zpětnou vazbu k organizaci přijímacího řízení a k podobě testů SPF.
Na 34 stanovištích, kde se zkoušky konaly, byli minimálně ve dvou
termínech v každém ze dvou testovacích dnů přítomni tazatelé
z výzkumného týmu, kteří všechny uchazeče po absolvování testu
Stránka | 18
SPF požádali o vyplnění zpětnovazebného dotazníku (dvě strany
A4). Vyplnění bylo dobrovolné a anonymní, přičemž dotazník
obsahoval otázky z okruhu demografických údajů (pohlaví, věk,
počet podaných přihlášek na VŠ), zkušeností s testy studijních
předpokladů (zda již uchazeč v minulosti absolvoval SPF či jiné testy,
jak se na zkoušku připravoval, jakou verzi testu absolvoval nyní),
názorů na obtížnost a smysluplnost jednotlivých oddílů SPF (vč.
odhadu počtu „tipovaných“ otázek) a otázky týkající se organi-
začního zajištění přijímacích zkoušek (vhodnost prostor, zajištění
spravedlivých a rovných podmínek, přístup a ochota dozorů, průběh
a organizace zkoušek v místě konání, poskytování informací
na místě, resp. před zkouškami, dostatečnost časové dotace pro testy
SPF). Uchazeči také dostali prostor vyjádřit své nápady a připomínky
k testům i k přijímacímu řízení obecně. Dotazníky poté byly
vyhodnoceny za použití deskriptivní statistiky. V této kapitole jsou
přitom prezentovány výsledky týkající se především organizačního
zajištění přijímacích zkoušek.
1.3. Výběrový soubor pro zpětnovazebné dotazníky
Výběrový soubor tvořilo v roce 2013 celkem 485 osob, z toho 156
mužů a 327 žen (u 2 dotazníků nebylo vyplněno pohlaví). Při počtu
cca 4400 přihlášených uchazečů tak vzorek představoval cca 11 %
cílové populace. Průměrný věk uchazečů/respondentů byl 21 let
(SD = 6,23 roku; medián = 19 let; rozpětí 1755 let) a uchazeči se
hlásili na obory různé profilace: humanitně-společenské (historie,
politologie, psychologie) a filologické (anglická, ruská, japonská
a německá filologie). V roce 2014 se pak šetření zúčastnilo celkem 351
osob, z toho 103 mužů a 246 žen (u 2 dotazníků opět nebylo
vyplněno pohlaví). Při počtu cca 3830 přihlášených uchazečů vzorek
představoval cca 9 % cílové populace. Průměrný věk uchazečů/
respondentů činil 21,34 let (SD = 4,93 roku; medián = 19 let; rozpětí
18–53 let).
Stránka | 19
1.4. Výsledky S.W.O.T. analýzy
Tabulka 1-1 S.W.O.T. analýza přijímacího řízení na FF UP v Olomouci
(bakalářské studium) 20102014
Silné stránky
Slabé stránky
Uchazeč:
neměnné meziroční nastavení parametrů
a požadavků po zavedení nového modelu:
transparentnost, jednodušší příprava uchazeče, pokud
zná požadavky a termín konání
možnost vykonání testu SPF jen jednou při podání
přihlášek na více oborů
jednotná forma testu SPF i OT: snazší orientace ve
způsobu vyplňování
test schopností, dovedností a předpokladů uchazeče
pro studium na VŠ, nikoli jen znalostní test
vlastní organizace zkoušek tak, aby uchazeč
absolvoval všechny části zkoušky v jeden den
eliminace kolize termínu s maturitní zkouškou
samostatná organizace zkoušek pro uchazeče se
zvláštními potřebami
eliminace odvolání proti nepřijetí na základě stížností
na organizační průběh zkoušek
Uchazeč:
jediný možný pokus vykonání testu
SPF
přetrvávající subjektivita
hodnocení u ústních pohovorů
maturita vykonávaná až
v náhradním termínu v září
Fakulta:
udržení počtu zájemců o bakalářské studium
vlastní testy: dobrý obraz FF na veřejnosti
jednotný základ testování: SPF testuje schopnosti
a dovednosti uchazeče pro studium VŠ; OT/UP
prověřuje oborové znalosti
důvěrnost informací při tvorbě testů; důvěrnost,
přesnost a rychlost při zpracování výsledků testů
externím dodavatelem
jednotná organizace procesu přijímání
snížení zatížení jednotlivých pracovišť fakulty při
přípravě přijímacího řízení
Fakulta:
zatím nedostatečný mechanismus
predikování počtů navržených
k přijetí, resp. počtu zapsaných
organizační náročnost přípravy
dislokace a průběhu zkoušek
v jednom termínu
náročnost při přípravě vlastních
testů SPF, kdy je nutno pro každý
rok vytvořit poměrně značné
množství různých původních variant
Příležitosti
Hrozby
možnost statistik a analýz (prognóz) struktury
přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů
možnost sledování vývoje úrovně uchazečů
(porovnání výsledků maturity, přijímací zkoušky,
výsledků během studia a absolutoria)
možnost nahradit SPF státní maturitou v budoucnu
možnost přijetí uchazečů bez přijímací zkoušky na
obory s nízkým počtem uchazečů
dosud ne zcela vyrovnaná
náročnost jednotlivých variant tes
zajištění dostatečné reliability
a zajišťování důkazů o validitě tes
Stránka | 20
Výsledky S.W.O.T. analýzy přijímacího řízení do bakalářského
studia na FF UP v Olomouci v letech 2010–2014 shrnuje tabulka 1.1.
Jako silné stránky inovovaného modelu byly z hlediska uchazeče
identifikovány např. možnost absolvovat všechny části přijímací
zkoušky v jeden den a eliminace kolizí termínů s maturitními
zkouškami, z hlediska fakulty pak např. jednotný základ testování
a důvěrnost informací při tvorbě i vyhodnocení testů. Tento způsob
přijímacího řízení také nabízí příležitost sledovat strukturu a statis-
tiky přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů a jejich vývoj
v průběhu studia (např. porovnání s výsledky maturitních zkoušek).
Slabou stránkou může naopak pro uchazeče být možnost
vykonat test pouze jedenkrát, pro fakultu pak personální, časová
i finanční zátěž spojená s vlastní tvorbou testů. Jistou hrozbu může
představovat především problematické zajištění ekvivalentní nároč-
nosti jednotlivých verzí testů a jejich dostatečné reliability, neboť
vzhledem k důvěrné povaze testových otázek není možné jednoduše
provést jejich pilotní testování. Určité možnosti pilotování se sice pro
tyto případy nabízejí, jejich provedení je ovšem po logistické stránce
poměrně náročné a vyžádá si do budoucna další opatření. Obdobně
zajištění přesvědčivých důkazů o validitě testů není jednoduchým
úkolem (viz kapitola 3 a 6).
1.5. Výsledky sekundární analýzy dat z přijímacích řízení
na FF UP v období 2007–2014
Souhrnná data analýzy dat z přijímacího řízení obsahuje
obrázek 1.1 (bakalářské tříleté studium a souvislé pětileté studium,
do něhož byli přijímáni studenti v oboru Psychologie ve variantě
prezenční i kombinované do roku 2010/2011). Data pro jednotlivé
typy studií pak uvádějí grafy 24 (s rozdělením na prezenční jedno-
oborové, dvouoborové a jednooborové kombinované studium). Ve
sledovaném období 20102014 došlo, i přes zavedení nového Testu
předpokladů ke studiu a změnám v organizaci a administraci
přijímacího řízení, k poklesu počtů přihlášek zájemců o studium, a to
z původních 8018 přihlášených (akad. rok 2010/2011) na 5993
Stránka | 21
přihlášených (akad. rok 2014/2015). Podobný sestupný vývoj je však
patrný na většině vysokých škol v ČR v tomto období (MŠMT, 2014).
Počty zapsaných do prvních ročníků všech oborů FF UP za období
2010–2014 ovšem zůstávají v zásadě konstantní a meziroční výkyvy
se pohybují v řádech několika málo desítek zapsaných.
Obrázek 1.1 Plošný graf celkových počtů podaných přihlášek,
navržených k přijetí a zapsaných mezi léty 20072014
Podíváme-li se podrobněji na tato čísla v rámci sledovaných
kategoru jednotlivých typů studií (graf 2, 3, 4), lze u bakalářských
jednooborových studií konstatovat nárůst přihlášek v letech
2010/2011 2012/2013. Tento nárůst však vysvětluje především
přesun zájemců o studium oboru Psychologie z kategorie
magisterského pětiletého souvislého studia do kategorie
bakalářského tříletého prezenčního studia. Tím se vysvětluje i nárůst
počtu zapsaných mezi akad. roky 2010/2011 a 2011/2012, což může
souviset se zavedením nového Testu předpokladů ke studiu.
Pro bakalářská prezenční dvouoborová studia platí tvrzení
uvedená v souvislosti s celkovými počty ve sledovaných kategoriích.
Ač v letech 2010 (2529 uchazečů) až 2014 (1666 uchazečů) došlo
Stránka | 22
k poklesu tohoto parametru o 863 uchazečů, počty zapsaných
zůstávají téměř konstantní.
Obrázek 1.2 Analýza počtů podaných přihlášek, navržených k přijetí
a zapsaných 20072014: bakalářské prezenční jednooborové studium
3253
2060
2603
3488 3794 3393 3455 3286
1266 858 1069 1301
729 767
1368
781
556 460 526 603 719 764 751 763
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
Přihlášky Přijetí Zapsání
Obrázek 1.3 Počty podaných přihlášek, navržených k přijetí
a zapsaných 20072014: bakalářské prezenční dvouoborové studium
1880
2615 2303 2529
2044 1891 1975
1666
898 804 691 811
350 390
799
361
428 391 344 350 347 390 392 355
0
250
500
750
1000
1250
1500
1750
2000
2250
2500
2750
Přihlášky Přijetí Zapsání
Stránka | 23
Obrázek 1.4 Počty podaných přihlášek, navržených k přijetí
a zapsaných 20072014: bakalářské kombinované jednoobor. studium
2048
1181
1413
1137 1304
1110
930 1003
467 253 333 314 185 180 193 184
431 219 305 280 185 180 164 184
0
250
500
750
1000
1250
1500
1750
2000
2250
Přihlášky Přijetí Zápis
1.6. Výsledky analýzy zpětnovazebných dotazníků z let
2013 a 2014
V roce 2013 i 2014 si na jedinou přihlášku na vysokou školu
vsadilo 16–18 % uchazečů. Dvě přihlášky podalo 1417 % dotá-
zaných, častěji však uchazeči podávali přihlášky tři (18 % uchazečů)
až čtyři (2223 % uchazečů). Přímo na FF UP přitom nejčastěji podali
uchazeči přihlášku jednu (6266 % dotázaných) až dvě (2123 %
dotázaných), zbytek respondentů ovšem podal na FF UP i tři a více
přihlášek.
Pokud jde o zkušenosti s testy obecných studijních předpo-
kladů, samotný test SPF absolvovalo v daných letech přibližně
7580 % respondentů poprvé, zárov však mělo asi 60 % dotazo-
vaných zkušenost s jinými testy studijních předpokladů (Scio, TSP
MU v Brně aj.).
Stránka | 24
V obou sledovaných obdobích byl absolutní většinou respon-
dentů (7484 %) hodnocen časový limit 60 minut pro vyplnění testu
SPF jako „optimální čas“. V roce 2013 z celkového počtu 485 osob
40 respondentů uvedlo pro test SPF hodnotu „příliš mnoho času“,
23 respondentů jako „příliš málo času“. V roce 2014 hodnotilo 27
respondentů časolimit jako „příliš mnoho času“, 48 respondentů
pak jako „příliš málo času“, tedy opačně oproti předchozímu
sledovanému období.
Pokud jde o ostatní sledované položky s ohledem na zkvalitňo-
vání procesu organizace a průběhu přijímacích zkoušek, lze za oba
roky 2013 a 2014 konstatovat, že k silným stránkám organizace patří
především osobní přístup a ochota dozoru během zkoušek a zajištění
spravedlivých a rovných podmínek; k slabým stránkám pak vhod-
nost prostor a sálů, kde zkoušky probíhají. Jisté nedostatky vykazuje
i poskytování informací v místě konání zkoušek a také před
zkouškami.
Obrázek 1.5 Hodnocení organizace a průběhu zkoušek: 2013
Pozn.: Zobrazeny jsou pouze četnosti vyplněných odpovědí.
Výtky v debriefingu nejčastěji zmiňovaly malý pracovní prostor
při vyplňování testů (malé stolečky), velké, špatně větratelné
prostory, někdy bez klimatizace, jednou dokonce rušivé zvonění
Stránka | 25
telefonu, dlouhé čekací doby při registraci a nevhodné prostory
během registrace či nemožnost opustit budovu a občerstvit se mezi
testy SPF a OT. Hodnocení jednotlivých oblastí organizace shrnuje
pro rok 2013 obrázek 1.5, pro rok 2014 pak obrázek 1.6.
Obrázek 1.6 Hodnocení organizace a průběhu zkoušek: 2014
Pozn.: U jednotlivých otázek neodpovědělo 20 až 22 dotázaných (N = 329 až 331).
1.7. Diskuze a závěry ke komparativní analýze
Jak vyplývá z uvedené S.W.O.T analýzy, zavedení jednotného
Testu studijních předpokladů a změny v administraci a organizaci
přijímacích zkoušek na FF UP přispěly k jednotnosti, vzájemné
srovnatelnosti a standardizaci procesů testování, zvýšení kvality,
bezpečnosti a důvěrnosti informací, eliminaci chyb a především
k nastavení spravedlivých, rovných a příznivých podmínek pro
všechny uchazeče; byla mj. odstraněna kolize s maturitní zkouškou,
testují se i jiné než znalostní a faktografické položky. Slabou stránkou
je zatím možnost konání testu SPF pro uchazeče pouze jednou,
přetrvává administrativní a organizační náročnost při přípratestů
i zkoušek a uspokojivě není vyřešen meziroční proces predikce počtu
přijímaných.
Stránka | 26
Kromě již uvedených zlepšení a další přidané hodnoty, jež
uvádí S.W.O.T. analýza výše, lze konstatovat, že se zavedením
inovovaného modelu prokazatelně došlo k udržení počtu zapsaných
studentů v 1. ročnících Filozofické fakulty UP i přes nepříznivý
demo-grafický voj populace v ČR. Nový model se pozitivně
odrazil mimo jiné i na množství odvolacích řízení.6 Obecně ubyl
počet odvolání ze stran uchazečů, a to především těch, která by se
zakládala na nedostatečné informovanosti uchazečů, špatném
organizačním zajištění zkoušek a jejich vlastním průběhu a zajištění
spravedlivých a rovných podmínek.
Pozitivně je hodnocena časová náročnost testů a přístup
a ochota dozoru, resp. zajištění spravedlivých podmínek. To je
výsledkem dobré organizační práce studijního oddělení fakulty,
každoročních školení pracovníků z řad dozorů, vytvoření jednotné
prezentace manuálu pro vyplňování testů a rovněž zajištění
časomíry do všech sálů, což umožnilo zakázat používání mobilních
telefonů. Hodnocení některých prostor uchazeči jako nevhodných je
zcela oprávněné a je administrátory přijímacího řízení dlouhodobě
registrováno. Bohužel však vzhledem k ostatním požadavkům, které
jsou při organizaci prioritní (bezpečnost, zajištění rovných a spra-
vedlivých podmínek, zamezení úniku informací), a vzhledem
k nedostatku jiných vhodných prostor v rámci Univerzity Palackého
zatím tyto nedostatky nemohou být eliminovány a řešeny zcela
uspokojivě.
6 Dle údajů studijního oddělení (databáze STAG) FF UP počty odvolání klesají.
Počty odvolání uchazečů o bakalářská studia na FF UP v letech 2007-2014:
2011/2012: 455 odvolání, 2012/2013: 451 odvolání, 2013/2014: 368 odvolání,
2014/2015: 338 odvolání.
Stránka | 27
2 Profil uchazeče o studium na Filozofické
fakultě Univerzity Palackého v Olomouci
Martina Tošenovská
2.1. Teoretická východiska pro hledání profilu ideálního
uchazeče a studenta
V rámci teoretického ukotvení této substudie je naším cílem
poukázat na specifika studentů z pohledu vývojové psychologie
a popsat všeobecné požadavky, které vyplývají z povahy studia
vysoké školy. Zabýváme se teorií osobnosti coby klíčového pojmu
pro tento výzkum. V rámci toho uvádíme charakteristiky osobnosti,
zejména ty, které jsou všeobecně spojovány s úspěchy během života.
V neposlední řadě se věnujeme konceptu přijímacího řízeníco
zjišťují současné přijímací testy a jakým způsobem jsou schopny
predikovat úspěch při následném studiu.
2.1.1. Uchazeč o studium na vysoké škole z pohledu vývojové
psychologie
Na základě údajů MŠMT (2014) je nejvíce studentů vysokých
škol v prezenční formě studia ve věkovém rozmezí mezi 19 a 23 lety.
Toto věkové rozmezí zařazuje studenty do dvou vývojových období,
a to do mladší a střední dospělosti (Langmeier, & Krejčířová, 2006).
Nicméně řadu charakteristik, které jsou autory popsány v mci
těchto dvou období, student vysoké školy zdaleka nesplňuje.
Zakládání vlastní rodiny, výchova dětí či získání finanční nezá-
vislosti, všechny tyto aspekty dospělosti obvykle přicházejí až po
studiu vysoké školy. Proto díky trendu oddalování hranice vstupu
do dospělosti je aktuální téma tzv. vynořující se dospělosti (emerging
adulthood). Jedinec se v tomto období cítí jakoby na pomezí, není ani
dítě, ani zcela dospělý. Do psychologie tento pojem zavádí americký
psycholog Jeffrey Jensen Arnett. Popisuje právě období mezi těmito
Stránka | 28
dvěma dekádami (Arnett, 2010). Toto období je charakteristické
zkoumáním vlastní identity. Díky většímu uvolnění z vazeb vůči
autoritám se člověk více zaměřuje na sebe sama, na své vlastní
aspirace a plány, které však často mění. Je to období hledání
vlastního místa v oblasti profesní i osobní, což také může vést ke
značné nestabilitě. Emerging adults mají řadu plánů, mezi které
obvykle patří vystudovat, nalézt si životního partnera, vytvořit nový
domov a další. Dospívající tyto plány realizují s velkou vervou
a úsilím, a přestože je to z vývojového hlediska přirozené, může to
být pro dospívajícího značným zdrojem stresu (Arnett, in Čajánková,
2008).
Díky těmto poznatkům vývojově zaměřených psychologů je
tedy nutné si uvědomit, že uchazeč, který si podává přihlášku na
vysokou školu, se nachází na velkém životním zlomu. Je to období,
kdy intenzivně pracuje na své budoucnosti, přestože si kolikrát
nemusí být jistý, zda se vydává správným směrem. V rámci
přijímacího řízení bychom tak měli brát v úvahu fakt, že uchaz
o studium nemusí být ještě zcela ustálený ve svých aspiracích,
nemusí mít zcela jasnou představu o tom, co a proč chce do
budoucna dělat. Bylo by proto bláhové očekávat od uchazečů
konkrétní a přesné plány. Motivace je samozřejmě důležitá, ale je to
spíše o vztahu k oboru a ochotě na sobě pracovat, vzdělávat se
a rozšiřovat své obzory než o konkrétním zaměření, to obvykle
přichází až následně během studia.
2.1.2. Studium vysoké školy a jeho nároky
Studium vysoké školy se dynamicky vyvíjí, ale některé
myšlenky zůstávají stejné napříč dějinami. Již na počátku 19. století
rozvíjel významný politik kardinál H. J. Newman v té době velmi
revoluční myšlenky o tom, jaké studenty by měla vysoká škola
vychovávat a jak by je k tomu měla vést. Mluvil o studentech
charakterních a moudrých a o vysoké škole jako o místě, kde se může
inteligence pohybovat beze strachu, kde se smí střetávat mysl s myslí
(Dudáš, 2011). Studium vysoké školy znamená pátrat, experimen-
Stránka | 29
tovat, zjišťovat, analyzovat a zabývat se vědeckými problémy.
Studenti rozvíjejí své intelektové schopnosti, schopnosti řešit
problémy, učí se vidět vztahy mezi jevy a rozvíjejí také své
komunikační dovednosti (Švec, 1993; Smith & Brown, 1995;
Nezvalová, nedat.). V rámci procesu osvojování si poznatků a doved-
ností, které se přetvářejí ve vědomosti, znalosti a návyky, se tak
studenti stávají vzdělanými (Veteška & Tureckiová, 2008).
Díky novým standardům a požadavkům na výuku se na
vysokých školách čím dál více odstupuje od tradičních metod výuky.
Studenti si již nevystačí pouze s učením se ze skript, nejsou tak
pouhými pasivními příjemci informací. Dnes méně autoritativní
přístup vysokých škol, který vede k větší rovnoprávnosti, vybízí
studenty ke spolupráci a aktivitě. Studium by také mělo být pro
studenty multidisciplinární záležitostí a nemělo by být omezováno
pouze na úzký okruh zájmu mluvíme zde zejména o mezi-
oborovém přesahu. Rozvíjeno by mělo být u studentů kritické
myšlení a schopnost reflexe celého kontextu a to napříč všemi
obory od oborů technických přes obory přírodovědné po obory
humanitní a uměnovědné (Matějů et al., 2009). Zajímavou praktickou
ukázkou zkvalitňování výuky na vysokých školách je například
zavádění tzv. kvalifikačních rámců. Díky tomu je zajištěna zaprvé
větší informovanost o daném oboru, zadruhé propojenost s praxí,
a s tím jde ruku v ruce vyšší uplatnitelnost absolventů. Je to opět
velký krok směrem ke studentům, kteří jsou nyní v centru zájmu.
Tyto nové postupy spadají pod projekt Q-RAM, do něhož se zapojila
řada českých univerzit, včetně Univerzity Palackého v Olomouci
(Hnilica, Pabian, & Hájková, 2012).
Vyučování se stává daleko více interaktivní, což podporuje
u studentů schopnost kritického myšlení. Interaktivní učení také
eliminuje monotónnost klasických přednášek, a usnadňuje tak
studentům integrování nových poznatků (Chilwant, 2012). Jsou
upřednostňovány ty metody výuky, které podporují aktivní učení
a schopnost konstruktivistického řešení problémů. Studenti jsou
zapojováni do výuky například prostřednictvím diskuzí. Tento
přístup vede k tomu, že studenti jsou do určité míry nuceni přebrat
Stránka | 30
odpovědnost za vlastní získávání nových poznatků kolik do toho
sami dají, tolik z toho mohou vytěžit (Covill, 2011). Právě díky
interakci ve skupině, sdílení vlastního myšlení a spolupráci
s ostatními se jedinci učí od sebe navzájem, a zvyšuje se tak jejich
motivace k učení (Lee, 2014). Dále je zde téma kritického vyhledávání
a třídění informací to je v případě studia vysoké školy zásadní.
V době internetu a snadné dostupnosti informací musí být student
schopen informace třídit, obzvláště z důvodu rozdílné kvality
(Alexander, 2012). Pokud by toho nebyl schopen, mohl by se uchýlit
k tvorbě z dat neúplných, zkreslujících a neadekvátních (Graesser,
Wiley, Goldman, O’Rilley, Jeon, & McDaniel, 2007).
2.1.3. Osobnost a její charakteristiky vedoucí k úspěchu
Osobnostní vlastnosti na základě mnoha výzkumů (viz dále)
považujeme za prediktory výkonu a úspěchu napříč různými
oblastmi života jedince. Mají vliv na řadu specifických schopností,
dovedností a kompetencí, ovlivňují také kreativitu jedince nebo třeba
schopnost spolupráce. Proto se dnes řada typologií osobnosti
úspěšně uplatňuje v odvětvích psychologie práce a profesního
poradenství, například při profilování, výběru pracovníků nebo
zvyšování pracovní motivace (Wágnerová, 2012).
V kontextu zjišťování akademického úspěchu se setkáváme se
základním dělením osobnostních charakteristik na dvě kategorie, na
kognitivní faktory a nonkognitivní faktory (Allen & Carter, 2007, in
Žoudlík, 2009). Nonkognitivní faktory nejsou zjistitelné výkonovými
testy, ale zaměřují se na ně osobnostní dotazníky. Řada autorů se
shodne na tom, že se výrazně podílejí na úspěchu jedince v jeho
životě. Rothmann & Coetzer (2003) uvádějí, že otevřenost vůči
zkušenosti, emoční stabilita a přívětivost dokážou vysvětlit pracovní
výkonnost z 28 %. Dále například svědomitost odborníci chápou
jako natolik univerzální, že je společná všem odvětvím
a zejména potom v těch oblastech, které vyžadují vysoké pracovní
nasazení (Wágnerová, 2012). Zitelmann (2012), který zkoumal
životopisy celosvětově uznávaných a úspěšných lidí, poukazuje, že
Stránka | 31
prediktory úspěchu jsou zejména tyto vlastnosti: motivovanost,
důvěryhodnost, schopnost koncentrace na úkol, ctižádostivost,
vysoká sebedůvěra a sebekázeň.
Vysoká škola vychovává své studenty tím směrem, aby se z nich
stali odborníci a experti ve svém oboru. Prof. Plháková (1999) se ve
svém výzkumu zabývala touto problematikou a popisuje ve své
publikaci specifické rysy, kterými se projevuje myšlení odborníků.
Patří mezi zaměřenost na vlastní obor, skvělá znalost odborných
pojmů a struktury, rychlost v řešení problémů, vynikající krátkodobá
paměť, dobře propracované mentální reprezentace, ochota věnovat
velké množství času přípravě a plánování a v neposlední řadě dobrá
schopnost sebekontroly.
Popišme si nyní oblast kognitivních faktorů. Tím nejzáklad-
nějším, který je nutné uvést, je inteligence. Řada výzkumů prokázala
pozitivní vztah mezi inteligencí jedince a jeho studijními výsledky
(Frey, & Detterman, 2003; Gottfredson, 2004; Kuncel, Hezlett,
& Ones, 2004). Není to zase tak překvapivé; o čem jiném by mělo být
studium, než o schopnosti uvažování, bystrosti, důvtipnosti a všíma-
vosti? Ale přesto není možné inteligenci chápat jako synonymum pro
schopnost učení se a studia, též je třeba mít neustále na mysli, že
inteligence není faktorem jediným (Žoudlík, 2009).
Mezi kognitivní faktory řadíme také již získané znalosti
a dovednosti ty mají také výrazně pozitivní vliv na výkon jedince
(Camara, 2004). Musíme si ale položit otázku: Co je víc? Získané
vědomosti a dovednosti, nebo vysoký intelekt? Výsledky výzkumů
na toto téma se liší dle zvolené metodiky; podstatným závěrem je
ovšem myšlenka, že nadprůměrné výkony není možné predikovat
pouze na základě jediného faktoru, například inteligence, ale je
zapotřebí komplexního přístupu (Plháková, 1999).
Stručně jsme si popsali význam inteligence, získaných znalostí
a dovedností, a přesto jsme ještě nevyjmenovali ani polovinu faktorů,
které spadají pod kognitivní vlastnosti. To, jak jedinec svět vnímá
a dokáže mu porozumět, závisí na interakci řady dalších kognitiv-
ních vlastností. Vliv paměť, schopnost porozumět jazyku, čtení,
pozornost nebo například dnes populární kreativita (Eysenck,
Stránka | 32
& Keane, 2008). Přijímací řízení se snaží rozpoznat alespoň zlomek
tohoto výčtu. Snaží se rozpoznat to, jak jedinec vnímá svět, jak
manipuluje s objekty, jak dokáže řešit úkoly nebo jak chápe logické
souvislosti, jaké má všeobecné i odborné znalosti atd.
2.1.4. Zaměření přijímacího říze na vysokou školu
Jak už bylo zmíněno výše, celý systém vysokého školství se
dynamicky mění. Mění se způsob předávání informací, stejně tak
i nároky kladené na kognitivní dovednosti jedince. Ruku v ruce s tím
jdou i změny v rámci koncepce přijímacího řízení. Od testů oriento-
vaných zejména směrem na oborové znalosti se přechází k testům
zjišťujícím všeobecné požadavky ke studiu (Čapková, 2008). Jako
první se ujalo testování všeobecných studijních předpokladů na
amerických univerzitách zde vznikly tzv. testy SAT (Scholastic
Aptitude Test z roku 1926) nebo později konkurenční testy ACT
(American College Testing). Tyto testy dnes mají samozřejmě
aktualizovanou podobu a zaměřují se zejména na oblast matema-
tického a kritického uvažování, jazykovou (tj. verbální) dovednost,
znalost jazyka a obsahují také úkol, který spočívá v psaní eseje. Tyto
testy se následně staly vzorem pro tvorbu přijímacích testů na vysoké
školy v neanglicky mluvících zemích (Viktorová, & Charvát, 2014).
Přijímací test vybírá z uchazečů nové studenty. Ale jak by měl
takový student vypadat? Známe dobře ty vlastnosti a charakteristiky,
které bychom měli testovat, nebo vycházíme pouze z intuitivního
pohledu na tuto problematiku? Jsou to svým způsobem nepříjemné,
ale velice důležité otázky, na které je nutné najít odpověď, pokud
chceme sestavit dobře diferencující přijímací test. S obdobnou
analýzou pozic a vhodných kvalifikací se nejčastěji setkáváme
v oblasti personální činnosti, které se věnuje psychologie práce.
Výraznou roli zde hrají informace získané od nadřízených, ostatních
pracovníků a z písemné dokumentace k dané pozici. Hlavním cílem
je identifikovat vhodné kompetence, které jsou pro danou pozici
nezbytné. Tyto kompetence neobsahují pouze důležité vlastnosti,
dovednosti a schopnosti, ale také postoje, zkušenosti nebo motivační
Stránka | 33
složku (Kociánová, 2010). Potom tyto kompetence zahrnují
kompletní triádu „moci – chtít – umět”, přičemž právě tyto vlastnosti
jsou chápány jako prediktory úspěšného výkonu ve všech oblastech
a měly by být zjišťovány v rámci přijímacího procesu (Veteška,
& Tureckiová, 2008).
2.2. Cíle a design substudie tvorby profilu ideálního
uchazeče na FF UP
Hlavním cílem této substudie bylo prozkoumat, jaké vlastnosti
a dovednosti na poli kognitivním a nonkognitivním jsou pro
studenty FF UP důležité pro úspěšné ukončení studia. Mapovali jsme
tedy ty charakteristiky, kterými by měl disponovat uchazeč
o studium (nebo přinejmenším potenciálem pro jejich následné
rozvíjení během studia). Inspirací nám byly zejména metody
personální činnosti – v rámci této činnosti se nejčastěji setkáváme
s tvorbou profilu uchazeče, popisem kompetencí v závislosti na
požadavcích náplně práce atp. Tento proces vyžaduje získání
potřebných dat z dostupné dokumentace o dané pozici, rozhodují
jsou informace od nadřízených a také od spolupracovníků.
Pro tuto substudii jsme zvolili design obsahové analýzy
dokumentů, zejména pak frekvenční analýzy výroků spadajících do
jednotlivých kategorií. Pro tuto část výzkumu jsme použili tři zdroje
dat. Analýze jsme podrobili profily bakalářských oborů, které jsou
dostupné na oficiálním webu FF UP. Druhým zdrojem informací
byly rozhovory s pedagogy aktivně vyučujícími na FF UP a třetím
byl elektronický dotazník s možností volných odpovědí určený
studentům FF UP. Použité metody i výsledky získané z těchto tří
zdrojů budeme pro větší přehlednost prezentovat zvlášť.
Stránka | 34
2.3. Metody v rámci substudie tvorby profilu ideálního
uchazeče
2.3.1. Metody použité při analýze profilů oborů na FF UP
Obsahové analýze jsme v první řadě podrobili profily oborů
dostupné na oficiálním webu Univerzity Palackého. Hledanými
parametry byly informace o znalostech a dovednostech, které jsou
předávány studentům během studia pro jejichž rozvinutí by tedy
měli mít uchazeči o studium FF UP předpoklady.
Základním souborem dat byl kompletní seznam všech profilů
oborů bakalářské formy studia v rámci FF UP. Pro účely našeho
výzkumu byl výběrovým souborem seznam pětadvaceti oborů na
FF UP, které byly otevřeny pro akademický rok 2013/2014. Výběr
těchto oborů de facto splňuje kritérium totálního výběru ze všech
jednooborů prezenční formy studia. Tyto obory se dají rozdělit na
čtyři rodiny: filologické, uměnovědné, humanitní a společensko-
vědní. Pro potřeby některých analýz byly nadále rozděleny do dvou
kategorií na obory filologické a obory nefilologické. Mezi
filologické obory se řadí celkem 15 oborů a 10 oborů spadá pod
obory ostatní. Dvouobory není potřeba sledovat, obvykle jde
o kombinace jednooborů. Na katedrách FF UP mají studenti možnost
studovat přes 600 kombinací oborů v oblasti filologické, uměno-
vědné, humanitní a sociální.
Data byla dále zpracována metodou obsahové analýzy
dokumentů na principu otevřeného kódování, sémantické redukce
textu, kategorizace vysledovaných kvalit a zaznamenávání četností
u těchto kategorií. Během této analýzy byly hledány zejména klíčové
znalosti a schopnosti/dovednosti, které studenti rozvíjejí během
studia daného oboru. Data získaná z jednotlivých profilů oborů byla
kódována do tabulek, které obsahovaly všechny obory dané skupiny,
spolu s typem předávaných znalostí a dovedností. Pro účely této
monografie byly tabulky zredukovány pouze na četnosti pře-
dávaných znalostí a dovedností souhrnně pro dvě zmíněné kategorie
oborů.
Stránka | 35
2.3.2. Metody použité při analýze rozhovorů s pedagogy
vyučujícími na FF UP
Hlavním úkolem v této části bylo zjištěnázorů pedagogů na
FF UP týkajících se klíčových faktorů a předpokladů úspěšného
studia. Rozhovor sestavený pro pedagogy mapoval zejména tyto
okruhy zájmu:
podoba dobrého přijímacího testu;
znalostní základ, který by si měli uchazeči přinést ze studia
střední školy;
aktuálně vnímané rozdíly mezi studenty;
nejčastější zdroje potíží při studiu;
rozvíjené znalosti a dovednosti při studiu na FF UP;
představa, jaký by měl být ideální student FF UP.
Díky zvolenému kvalitativnímu přístupu a metodě polo-
strukturovaného rozhovoru bylo možné jednotlivé okruhy otázek
a jejich podobu částečně během získávání dat pozměňovat dle
zkušeností a poznatků získaných během realizace jednotlivých
rozhovorů.
Základním souborem byli všichni pedagogové aktivně vyučující
na FF UP. Na devatenácti katedrách této fakulty vyučuje celkem
296 pedagogů. Výběr pedagogů byl záměrný, dle předem určených
kritérií. Těmi byly:
aktivní výuka v současné době;
volba katedry působnosti tak, aby byly zastoupeny všechny čtyři
oborové rodiny;
zatíženost oborů daných kateder počtem přihlášených nových
uchazečů oproti přijatým studentům do prvního ročníku
bakalářského studia.
Z původně oslovených dvanácti pedagogů vybraných na
základě těchto kritérií se rozhovorů zúčastnilo osm pedagogů, se
zachováním všech podmínek. Pedagogy zastoupené katedry byly:
Stránka | 36
Katedra psychologie (KP), Katedra anglistiky a amerikanistiky
(KAA), Katedra politologie a evropských studií (KPES), Katedra
žurnalistiky (KZ), Katedra bohemistiky (KB), Katedra filmových,
mediálních a divadelních studií (K-S) a Katedra filozofie (KF); jeden
z rozhovorů cílil více všeobecně na Filozofickou fakultu UP (FF UP)
jako celek.
Z etických důvodů, zejména z důvodu zachování anonymity
jednotlivých respondentů, není možné uvádět konkrétnější údaje.
Bližší informace by mohly vést k identifikaci jednotlivých pedagogů,
a tím ke ztrátě požadované anonymity. Rozhovory byly doslovně
přepsány s redukcí slovní vaty (simple verbatim). Data z rozhovorů,
tj. jednotlivé odpovědi a výroky, byla zpracována metodou
otevřeného kódování a následně přiřazována do třech kategorií,
které vyplynuly během vyhodnocování. (Obdobně jako při práci
s profily.) Těmito kategoriemi jsou:
kategorie 1, kam spadají kognitivní schopnosti a další výkonové
charakteristiky;
kategorie 2, zahrnující osobnostní rysy a motivaci studentů;
kategorie 3, kam řadíme jiné než výkonové a osobnostní
charakteristiky.7
Výroky respondentů byly kódovány do tabulek pro každou
otázku rozhovoru zvlášť. Na závěr byl na základě této analýzy
vytvořen profil uchazeče o studium na FF z pohledu pedagogů.
2.3.3. Metody použité při analýze dotazníkového šetření mezi
studenty FF UP
Pro získání potřebných informací od studentů za účelem
vytvoření profilu uchazeče o studium na FF UP byla zvolena metoda
7 Původně jsme uvažovali o vytvoření pouze dvou kategorií kognitivní
a nonkognitivní na základě poznatků získaných ze zdrojové literatury, ale díky
zkušenostem a informacím získaným prostřednictvím rozhovorů vykrysta-
lizovala i kategorie 3.
Stránka | 37
on-line dotazníku. Dotazník vznikl zejména na základě zkušeností
získaných z rozhovorů s pedagogy, což zajistilo srozumitelnost
otázek a ekonomičnost délky dotazníku při zachování informační
výtěžnosti pro potřeby studie. Dotazník obsahoval celkem devět
otázek, na osm z nich měli možnost studenti odpovídat volně, jedna
otázka spočívala v možnosti volby dichotomické odpovědi ano/ne.
Dotazník mapoval názory a představy studentů o úspěšném
studiu, respektive klíčové faktory a předpoklady úspěšného studia
z jejich pohledu. Jednalo se o tyto okruhy: přijímací řízení, předpo-
klady ke studiu, náročné momenty během přechodu ze střední školy
na školu vysokou, faktory podílející se na úspěšném studiu,
vlastnosti úspěšných studentů. Dále měli respondenti za úkol
vytvořit vlastní definici úspěšného studia a v neposlední řadě popsat
dle své představy ideálního studenta vlastního oboru. Šlo tedy
o stejné zaměření jako u pedagogů.
Základní soubor tohoto dotazníku tvoří všichni studenti FF UP
v Olomouci, kterých bylo v oborech bakalářských, magisterských
a doktorandských okolo 6000. Pro výběr respondentů byla zvolena
nepravděpodobnostní metoda výběru, konkrétně kombinace příleži-
tostného výběru a sněhové koule. Studenti byli oslovováni přes
sociální síť a prostřednictvím ročníkových e-mailů se žádostí
o vyplnění a zároveň s prosbou o další šíření dotazníku mezi ostatní
studenty FF UP. Je jasné, že takto se dobrovolně přihlásili spíše
aktivnější studenti, nicméně to nám vzhledem k zaměření studie
nevadí, naopak názor aktivnějších studentů na tuto problematiku
může být celkově i relevantnější.
Dotazník byl zcela anonymní a respondenti měli možnost
v případě dotazů kontaktovat výzkumníka prostřednictvím nově
vytvořeného anonymního e-mailu, do kterého jim bylo umožněno
přihlášení, pokud nechtěli pro kontakt využít vlastního soukromého
e-mailu.
Výzkumu se ke dni 14. 3. 2014 zúčastnilo celkem 44 respon-
dentů, z toho 16 mužů a 18 žen, ve věkovém rozmezí 19 až 47 let,
průměrný věk byl 24 let. Respondenti reprezentovali celkem
7 kateder. Výsledky jednoho respondenta musely být bohužel
Stránka | 38
vyčleněny z analýzy z důvodu neuvedení studovaného oboru;
k výsledné analýze tak sloužila data od 43 respondentů.
Metody zpracování byly opět spíše v duchu obsahové analýzy
kvalitativního charakteru v kombinaci se sledováním četností,
tj. obdobně jako v případě předchozích zdrojů dat. Výsledky
z dotazníků uvádíme zvlášť pro každou otázku. Zahrnujeme zde
i citace odpovědí jednotlivých respondentů, zejména tehdy, pokud
měli za úkol odpovídat formou vlastní definice. Odpovědi byly
kódovány do tabulky četností s jednotlivými výroky, využívající
stejného principu jako tabulky vytvořené pro pedagogy FF UP.
V tabulkách jsou uvedeny nejčastější výroky, v textové podobě
zmiňujeme i výroky s nižší četností výskytu v dotaznících.
2.4. Výsledky analýzy profilů oborů
2.4.1. Předávané znalosti a dovednosti při studiu filologických
oborů
Nejvýraznější oblastí v rámci předávaných znalostí na filologic-
kých oborech FF UP je získávání poznatků konkrétního studovaného
jazyka. Jedná se zejména o hlubší poznání jeho stavby a funkce. Pro
všechny filologické obory je tato oblast hlavní náplní studia. Jedenáct
z patnácti oborů dále zdůrazňuje získání znalostí v oblasti literatury,
sedm oborů zmiňuje získání znalostí o dané kultuře. Šest profilů
uvádí rozvíjení znalosti historie a pět rozvíjení znalosti reálií. Méně
než čtyři obory (včetně) zmiňují získání přehledu v oblasti eko-
nomiky, geografie, politiky a práva.
Co se týče předávaných dovedností při studiu filologických
oborů na FF UP, bylo na základě analýzy profilů oborů zjištěno
celkem 12 kategorií. Nejčetnější kategorií rozvíjených schopností se
stala kategorie pro schopnost prakticky využívat cizí jazyk. Druhou
nejčetnější kategorií, kterou uvádí celkem deset oborů, je rozvíjení
praktických dovedností souvisejících s náplní praxe daného oboru,
Stránka | 39
šest oborů zmiňuje rozvoj jazykového projevu a pět oborů zmiňuje
schopnost vhodně používat svůj mateřský jazyk.
Tabulka 2-1 Četnost výskytu během studia předávaných znalostí
a dovedností v profilech filologických oborů
Oblast znalostí výskyt Oblast dovedností výskyt
Cizí jazyk 15 Praktické využití cizího jazyka 15
Literatura 11 Dovednosti pro praxi 10
Kultura 7 Dobrý jazykový projev 6
Historie 6 Ovládání mateřského jazyka 5
Reálie 5 Překladatelské dovednosti 4
Ekonomika 4 Komunikační dovednosti 3
Sociologie 4 Analytické myšlení 3
Geografie 3 Tlumočení 3
Politické prostředí 3 Psaný projev 2
Právo 2 Kritické myšlení 2
Práce se zdroji 2
Editorské dovednosti 1
2.4.2. Předávané znalosti a dovednosti při studiu nefilologických
oborů
Popis předávaných znalostí v rámci studia nefilologických
oborů FF UP byl o něco složitější. Důvodem je pravděpodobně
výrazná rozmanitost těchto oborů ve svém zaměření, ale stejně tak
možná nekompletní informace obsažené v profilech, což se také při
následné analýze muselo brát v potaz.
Nejvíce je zdůrazňováno vštěpování a získávání znalostí
specificky oborového charakteru; tuto kategorii zdůrazňuje ve svém
profilu devět z deseti oborů. Studenti by také měli rozvíjet znalosti
Stránka | 40
z oblasti historie, a to nejen v rámci daného oboru, ale také historie
zaměřené na dějiny filozofie a jiných souvisejících oborů.
Tabulka 2-2 Četnost výskytu předávaných znalostí a dovedností
v profilech nefilologických oborů (uměnovědné, humanitní a sociální)
Oblast znalostí výskyt Oblast dovedností výskyt
Specificky oborové znalosti 9 Praxe v oboru 8
Historie 7 Metodologické dovednosti 3
Přesahové znalosti z jiných oborů 7 Práce s textem 1
Cizí jazyk 5 Analytické dovednosti 1
Terminologie 4 Jazyková zdatnost 1
Všeobecné kulturní znalosti 3 Samostatnost 1
Důležitým poznatkem, který vyplývá z této analýzy, je výrazný
interdisciplinární přesah studovaných oborů. Studium daného oboru
je silně propojeno i se získáváním znalostí z oborů jiných, které jsou
v bližším či širším vztahu se studovaným oborem. Tento přístup
vyžaduje po studentech výraznou flexibilitu a schopnost vidění
souvislostí. Tento aspekt ve svém profilu zmiňuje sedm z deseti
oborů.
Analýza profilů oborů nefilologického směru přinesla šest
hlavních kategorií rozvíjených schopností a dovedností během
bakalářského studia na FF UP. Mezi tyto kategorie patří rozvíjení
praktických schopností a schopností analýzy textu, dále také
zvládnutí metodologie výzkumu a analytických dovedností. Studenti
rozvíjejí dovednosti samostatného uvažování a používání cizího
jazyka. Osm z deseti oborů zdůrazňuje zejména získání praktických
dovedností, které dále studenti uplatňují v rámci své budoucí
profese. Tři obory zmiňují ve svých profilech také rozvíjení
schopností metodologických.
Stránka | 41
2.5. Výsledky analýzy rozhovorů s pedagogy FF UP
Nejprve se budeme věnovat podobě dobrého přijímacího testu
z pohledu pedagogů. V rámci tohoto okruhu otázek byly zmíněny
charakteristiky ze všech tří kategorií, nadpoloviční většina však
spadala do kategorie 1. Dle pedagogů by v přijímacím řízení měly
být zjišťovány zejména všeobecné znalosti. Za důležitou považují
také úroveň ústního a písemného projevu studenta. V přijímacím
testu by se také měla zjišťovat schopnost práce s textem. Zajímavým
zjištěním byl požadavek pedagogů na znalost cizího jazyka. V rámci
přijímacího řízení by dle pedagogů měla být zjišťována také
motivace studentů.
Tabulka 2-3 Pedagogovéco by měl zjišťovat test všeobecných
studijních předpokladů v rámci přijímacího řízení
Kategorie 1 výskyt Kategorie 2 výskyt
Všeobecné znalosti 5 Motivace 3
Práce s textem 3 Projevy chování 1
Psaný/ústní projev 3
Cizí jazyk 3 Kategorie 3 výskyt
Oborové znalosti 2 Orientace v systému 1
Verbální schopnosti 2
Intelekt 2
Systémové myšlení 1
Kritické myšlení 1
Další otázka cílila na znalostní základ, který by si uchazeči měli
přinést ze střední školy. Tři z osmi respondentů uvádějí, že při své
výuce vycházejí téměř z nulového bodu, tj. ve výuce nepředpokládají
znalostní základ ze střední školy, avšak shodují se v tom, že by bylo
přínosné, kdyby již od začátku mohli stavět na kvalitních znalostech.
Stránka | 42
Bohužel dnes jsou mezi studenty výrazné rozdíly v získaných
znalostech během předchozího studia, a tak jsou pedagogové nuceni
suplovat často i středoškolskou výuku. Ostatní pedagogové, kteří
znalostní základ vyžadují, zmiňují znalosti zejména gymnaziálního
rozsahu, a to v oblasti společenských věd (uvedeno 2x), historie (2x)
a oborově zaměřených znalostí (1x).
Konkrétně pro filologicky zaměřené obory je důležitá znalost
cizího jazyka, a to obvykle na úrovni B2. Znalost cizího jazyka je ak
dle pedagogů důležitá i na ostatních oborech. Studenti se dnes již
neobejdou při studiu na FF UP bez čerpání informací ze zahraničních
zdrojů, a proto je pro všechny studenty znalost cizího jazyka
nepostradatelnou kompetencí. Cizí jazyk byl uveden celkem 5x.
Vnímají pedagogové mezi studenty na FF UP nějaké rozdíly,
které ovlivňují úspěch při studiu? V rámci tohoto okruhu
pedagogové nejčastěji zmiňovali zejména rozdíly v oblasti
motivovanosti studentů ke studiu a s tím související studijní
výsledky. Popisována byla rozdílná míra otevřenosti pro získávání
nových informací, která se pak nutně podepisuje na rozdílech
v rozsáhlosti znalostí v oboru. Rozdíly jsou vnímány také v aktivitě
studentů zapojovat se do studia atd. Opět zde pedagogové zmiňují
rozdíly ve schopnosti pracovat s cizojazyčnými zdroji a rozdíly
v ochotě pouštět se do diskuzí během seminářů.
Tabulka 2-4 Pedagogové jaké pozorují rozdíly mezi studenty
Kategorie 1 Kategorie 2 Kategorie 3
Cizí jazyk 1 Motivace 3 Dle typu 1
Studijní předpoklady 1 Diskuze 1 Dle formy přij. řízení 1
Samostudium 1
Přístup ke studiu 2
Problematiku je ovšem možné sledovat i z opačného úhlu, tj.
jaké jsou nejčastější zdroje potíží studentů při studiu oborů na FF UP.
Z výsledků rozhovorů vyplývá, že nejčastějším zdrojem problémů
Stránka | 43
studentů je schopnost adaptace na nový systém výuky. Problémy činí
zejména nároky pedagogů na samostatnost a dodržování termínů.
Zkombinuje-li se faktor náročné adaptace na nový systém spolu
s nedostatečnou motivovaností, leností a pasivitou, je potom možné
předpokládat, že pro takového studenta bude studium značně
náročné.
Tabulka 2-5 Pedagogové jaké jsou nejčastější zdroje potíží
u studentů
Kategorie 1 Kategorie 2 Kategorie 3
Abstraktní myšlení 1 Nízká motivace 3 Přechod ze na 4
Cizí jazyk 1 Lenost 3 Náročnost oboru 2
Český jazyk 1 Pasivita 1 Dodržování termínů 1
Všeobecné předpoklady 1 Nesamostatnost 1
Dále jsme se ptali na rozvíjené znalosti a dovednosti během
studia FF UP. Asi ne překvapivě pedagogové zmiňovali rozvíjení
znalostí týkajících se studovaného oboru.
Tabulka 2-6 Pedagogové jaké znalosti a dovednosti by měli studenti
rozvíjet v rámci studia
Kategorie 1 Kategorie 2 Kategorie 3
Oborové znalosti 5 Komunikace 4 Praxe 3
Cizí jazyk 5 Vlastní zájmy 2 Metodologie 1
Práce s textem 4 Samostatnost 1 Hledá zdrojů 1
Kritické myšlení 3 Disciplinovanost 1 Zahraničí 1
Analytické myšlení 1 Publikování 1
Systémové myšlení 1
Opět zde padla myšlenka rozvíjení schopnosti používat cizí
jazyk, dobrá schopnost práce s textem. Podporovat by se mělo
Stránka | 44
kritické myšlení a schopnost systematického vědeckého bádání. Co
se nonkognitivních charakteristik týče, pedagogové uváděli
schopnost komunikace a rozvíjení dovedností pro praxi. Studium by
mělo u studentů rozvíjet schopnost pracovat samostatně a discipli-
novaně.
Konečně se dostáváme k představě ideálního studenta dle
pedagogů FF UP. Dle představy pedagogů by byl ideální student na
FF UP zejména dostatečně motivován pro studium, a tudíž také
aktivní při výuce a ochotný plnit zadané úkoly. Byl by otevřený
k získávání nových poznatků, a to nejen v českém, ale také
v anglickém jazyce. Nad těmito poznatky by dokázal pohotově,
analyticky, kriticky a konzistentně uvažovat, přičemž by byl také
zdravou mírou originální. Jeho studium by neby