Poznámky k adventivní flóře severní Moravy a Slezska 4. Buglossoides arvensis a B. incrassata subsp. splitgerberi [Notes on the adventive flora of northern Moravia and Silesia 4. Buglossoides arvensis and B. incrassata subsp. splitgerberi]

Abstract

Taxonomy of the genus Buglossoides (Boraginaceae) in the Czech Republic was recently reassessed. Three taxa from this group were revealed to occur in the country – B. arvensis, B. incrassata subsp. splitgerberi and B. incrassata subsp. incrassata. Based on a revision of herbarium specimens, the former two are present in northern Moravia and Silesia. Both taxa should be classified as archaeophytes. Buglossoides incrassata subsp. splitgerberi is probably recently spreading around the railways.

Full text

Acta Mus. Beskid., 7: 23–37, 2015
ISSN 1803-960X
23
Poznámky k adventivní flóře severní Moravy a Slezska
4. Buglossoides arvensis a B. incrassata subsp. splitgerberi
Notes on the adventive flora of northern Moravia and Silesia
4. Buglossoides arvensis and B. incrassata subsp. splitgerberi
Michal HRONEŠ
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky, Šlechtitelů 27,
CZ-783 71 Olomouc, e-mail: michal.hrones@gmail.com
Keywords: Boraginaceae, species distribution, herbarium specimens, Czech Republic
Abstract. Taxonomy of the genus Buglossoides (Boraginaceae) in the Czech Republic was recently reassessed.
Three taxa from this group were revealed to occur in the country – B. arvensis, B. incrassata subsp. splitgerberi
and B. incrassata subsp. incrassata. Based on a revision of herbarium specimens, the former two are present
in northern Moravia and Silesia. Both taxa should be classified as archaeophytes. Buglossoides incrassata subsp.
splitgerberi is probably recently spreading around the railways.
ÚVOD
Volný seriál Poznámky k adventivní flóře severní Moravy a Slezska si klade za cíl
přinášet nové a shrnovat dosavadní poznatky o rozšíření nepůvodních taxonů a případně
upozorňovat na důležité znaky pro jejich správné určení. Tento příspěvek se věnuje okruhu
kamejky rolní (Bugglosoides arvensis agg.), v rámci kterého byly teprve nedávno (cf.
DANIHELKA et al. 2012; PYŠEK et al. 2012) na našem území rozeznány tři taxony – pravá
kamejka rolní (Buglossoides arvensis) a dva poddruhy kamejky ztloustlé (B. incrassata).
METODIKA
Taxonomické pojetí a nomenklatura se řídí aktuálním Seznamem cévnatých rostlin České republiky
(DANIHELKA et al. 2012), lokality jsou řazeny podle fytogeografického členění ČR (sensu SKALICKÝ 1988)
a čtvrtin základních polí středoevropského síťového mapování (SLAVÍK 1971). Lokality v jednotlivých
fytochorionech jsou řazeny od severu k jihu a od západu k východu. V případě cizojazyčných údajů na schedách je
v přehledu lokalit použit jejich český překlad. Pokud na herbářové schedě chyběl údaj o době sběru, je tento
v přehledu lokalit nahrazen zkratkou s. dat.
Přehled rozšíření jednotlivých taxonů je založen výhradně na revizi herbářových dokladů uložených
v herbářích Muzea Těšínska (CESK), Muzea Beskyd (FMM), Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně (GM), Muzea
Novojičínska (NJM), katedry botaniky Univerzity Palackého v Olomouci (OL), Vlastivědného muzea v Olomouci
(OLM), Slezského zemského muzea v Opavě (OP), Ostravského muzea (OSM) a katedry biologie a ekologie
Ostravské univerzity v Ostravě (OSTR).
Zájmové území je určeno hranicemi Severomoravského kraje (okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník,
Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk a Vsetín). Mapy rozšíření byly
připraveny v programu QGIS.

24
BUGLOSSOIDES ARVENSIS – KAMEJKA ROLNÍ
BUGLOSSOIDES INCRASSATA SUBSP. SPLITGERBERI – KAMEJKA ZTLOUSTLÁ
PŘEHLÍŽENÁ
Popis Rod Buglossoides Moench (kamejka nebo kamejnice), který u nás zahrnuje
Buglossoides arvensis agg. a B. purpurocaerulea (L.) I. M. Johnston (DANIHELKA et al.
2012), je často vyčleňován z rodu Lithospermum L. s. str. (u nás zastoupen jen druhem
Lithospermum officinale L.) na základě několika morfologických (krátce zašpičatělé
prašníky, přítomnost pěti řad žláznatých chlupů nebo žláznatých hrbolků uvnitř korunní
trubky) a molekulárních znaků (JOHNSTON 1954; CECCHI et al. 2014; COHEN 2014).
Poslední studie rodu Lithospermum s. l. navíc přinesla další změnu a na základě
morfologických, ekologických, palynologických a molekulárních znaků byla z rodu
Buglossoides vyčleněna skupina vytrvalých, převážně mediteránních druhů příbuzných
druhu B. purpurocaerulea do „staronového“ samostatného rodu Aegonychon S. F. Gray
(CECCHI et al. 2014).
V Evropě je rod Buglossoides v nejužším pojetí zastoupen šesti morfologicky velmi
podobnými druhy (Buglossoides arvensis (L.) I. M. Johnston, B. czernjajevii (Klokov)
Czerep., B. glandulosa (Velen.) R. Fern., B. incrassata (Guss.) I. M. Johnston s třemi
poddruhy, B. minima (Moris) R. Fern. a B. tenuiflora (L. f.) I. M. Johnston; VALDÉS 2011;
CECCHI et al. 2014). Ve střední Evropě se vyskytují tři taxony tohoto jinak převážně
mediteránního rodu: Buglossoides arvensis s. str. (kamejka rolní; obr. 1 a–c), B. incrassata
subsp. incrassata (kamejka ztloustlá pravá) a B. incrassata subsp. splitgerberi (Guss.)
E. Zippel & Selvi (kamejka ztloustlá přehlížená; obr. 1 d–f).
Rod Buglossoides zahrnuje hustě chlupaté, jednoleté byliny s poléhavou až přímou,
jednoduchou nebo větvenou lodyhou, bez sterilních přízemních výběžků. Listy jsou
obvykle jen lodyžní, střídavé, celokrajné. Květy, vyrůstající v řídkých vrcholových
vijanech, jsou krátce stopkaté, pravidelné, podepřené listům podobnými listeny. Kalich je
hustě chlupatý, obvykle dělený až téměř k bázi, s dlouhými úzce trojúhelníkovitými cípy.
Koruna je bílá, nažloutlá či namodralá, ve střední části korunní trubky často namodralá,
řepicovitá, v ústí uvnitř s pěti řadami chloupků. Prašníky jsou krátce zašpičatělé. Tvrdky
jsou obvykle 4, vejcovité, na vrcholu často zašpičatělé, na povrchu bradavičnaté (SLAVÍK
2000; PASTOR 2012). Druhy B. arvensis a B. incrassata jsou si velmi podobné a liší
se zejména tvarem děložních lístků a plodních stopek (viz Poznámky k determinaci).
Rozšíření v Evropě a České republice
Rod Buglossoides má převážně mediteránně-západoasijské rozšíření. Výjimku tvoří
druhy B. arvensis a B. incrassata, které se (pravděpodobně jako archeofyty) vyskytují také
ve střední a severní Evropě (SLAVÍK 2000; PASTOR 2012).
Kamejka rolní se jako původní druh nebo archeofyt vyskytuje v severní Africe (Maroko,
Alžírsko), na Kanárských ostrovech, v Evropě na sever téměř k polárnímu kruhu,
v jihozápadní a západní Asii na východ zhruba po pohoří Kašmír (NASIR 1989; VALDÉS
2011; PASTOR 2012). Výskyt ve východní Asii (Čína, Japonsko) je obvykle považován
za výsledek zavlečení v nedávné době (SLAVÍK 2000). Zavlečena byla také do jižní Afriky,
Ameriky a Austrálie (JEANES 1999; RETIEF & VAN WYK 2002; WEIGEND & ALVAREZ
2014). Primární areál kamejky ztloustlé se rozkládá v širším okolí Středozemního moře
(včetně severní Afriky a Blízkého Východu), na sever přibližně po Alpy (VALDÉS 2011;
CLERMONT et al. 2003; CECCHI et al. 2014). Středoevropské populace jsou obvykle

25
považovány za archeofytní (v případě subsp. splitgerberi) či neofytní (subsp. incrassata).
Nominátní poddruh je ve střední Evropě uváděn z Německa (BUTTLER & THIEME 2015)
a ČR (JONGEPIER et al. 2006; DANIHELKA et al. 2012), subsp. splitgerberi se s jistotou
vyskytuje v ČR, Německu, Polsku a Rakousku (CLERMONT et al. 2003), její výskyt je však
pravděpodobný i v dalších zemích střední Evropy.
Jak jsem již uvedl, v České republice se vyskytují všechny tři taxony (DANIHELKA
et al. 2012). Jejich rozšíření však není vzhledem k nedávnému rozlišení druhů B. incrassata
a B. arvensis dostatečně známé. Kamejka rolní se zřejmě vyskytuje roztroušeně až lokálně
hojně v teplejších oblastech celé republiky. Kamejka ztloustlá pravá byla zatím nalezena
jen v kolejišti poblíž nádraží ve Strážnici na jižní Moravě (JONGEPIER et al. 2006). Kamejka
ztloustlá přehlížená se s jistotou vyskytuje na jižní, střední a severní Moravě,
ve východních Čechách, v okolí Prahy a na Plzeňsku (DANIHELKA 2014; M. Hroneš
nepubl.).
Výskyt na území severní Moravy a Slezska
Na území Severomoravského kraje se vyskytují dva z výše uvedených taxonů,
a to kamejka rolní a kamejka rolní přehlížená (obr. 4–6).
Kamejka rolní byla sbírána roztroušeně, ale poměrně rovnoměrně po celém
zájmovém území, od planárního po suprakolinní stupeň, zejména však v kolinním stupni,
především v oblasti Moravské brány, na Ostravsku a Opavsku. Nejstarší nalezené doklady
pocházejí z okolí Grygova na Olomoucku (např. 1928 leg. H. Laus, OSM) a z polí na dnes
již odtěženém vrcholu Kotouče u Štramberka (1929 leg. J. Otruba, OLM). Nových sběrů je
poměrně málo a pocházejí zejména z Opavska, např. z okolí Bělé a Skřipova-Požahy (vše
leg. D. Hlisnikovský, FMM). Zdá se tedy, že v poslední době tento druh ustupuje (obr. 2).
Kamejka ztloustlá přehlížená byla na severní Moravě a ve Slezsku v minulosti
zřejmě poněkud vzácnější než kamejka rolní. Rostla vzácně až roztroušeně především
v termofytiku a sousedních oblastech mezofytika. Do vyšších poloh se dostává především
podél silnic a železnic a v minulosti zřejmě docházelo k jejímu šíření také s osivem.
Nejstarší sběr tohoto druhu pochází z polí u Frýdku-Místku (1889 leg. F. Gogela, OLM).
V průběhu 20. století byla sbírána spíše vzácně. Ve srovnání s kamejkou rolní je zřetelný
nárůst počtu herbářových dokladů v posledních 15 letech. Tento nárůst může souviset
s recentním šířením po železnici. Může to být však jen artefakt odrážející větší zájem
o flóru těchto stanovišť (obr. 2).
Výše popsané rozšíření a nastíněnou časovou dynamiku je však třeba přijímat
s jistou opatrností. Jednak je počet herbářových dokladů poměrně malý, jednak značnou
část mladých rostlin nelze spolehlivě určit. Následující přehled rozšíření je proto rozdělen
do tří skupin. První dvě náleží jednotlivým taxonům, třetí skupinu tvoří doklady, které
nebylo možné determinovat na druhové úrovni.
Buglossoides arvensis
21a. Hanácká pahorkatina
6468b Slatinice (distr. Olomouc): pole mezi obcemi Slatinice a Drahanovice (18.V.
1986 leg. Č. Deyl, OLM).
6468b Slatinice (distr. Olomouc): Malý Kosíř (19.V.1991 leg. B. Trávníček, OL,
rev. J. Danihelka 2014).
6469d Grygov (distr. Olomouc): pole u Grygova (VI.1928 leg. H. Laus, OSM; VI.
1929 leg. H. Laus OLM; V.1931 leg. H. Laus OLM).

26
6469d Grygov (distr. Olomouc): Grygovské kopce (26.V.1929 leg. K. Pavlík,
OLM).
21b. Hornomoravský úval
6469d Majetín (distr. Olomouc): na poli J od lesa Králova (15.VI.1955 leg. A.
Pazdera, OLM).
71a. Bouzovská pahorkatina
6367b Pateřín (distr. Olomouc): okraj polní cesty do Střemeníčka JZ od obce
před lesem, 390 m n. m. (17.VI.1984 leg. J. Čáp, OLM).
72. Zábřežsko-uničovský úval
6269d Šternberk (distr. Olomouc): železniční stanice Šternberk, odstavná kolej,
0,073 km J nádražní budovy (30.IV.2014 leg. P. Kocián, NJM).
74a. Vidnavsko-osoblažská pahorkatina
5668d Tomíkovice (distr. Jeseník): v poli s Carum carvi, 350 m n. m. (6.VII.1954
leg. Heřmanská & Kršková, OP).
74b. Opavská pahorkatina
6072c Hlavnice (distr. Opava): okraj pole S obce, 380 m n. m. (30.VII.1987 leg. M.
Sedláčková, NJM).
6073c Opava-Kateřinky (distr. Opava): břehy Opavice (13.V.1948 leg. L. David,
OP).
6073c Kylešovice (distr. Opava): ruderální místo v obci (12.V.1972 leg. J. Duda,
OP).
6074b Bělá (distr. Opava): J pod lesem Vlčák, v místech Bělského Mlýna, okraj
obilného pole (23.V.2007 leg. D. Hlisnikovský, FMM).
6172a Litultovice (distr. Opava): železniční zastávka Mladecko, lokálně na nádraží
v kolejišti (20.V.2014 leg. D. Hlisnikovský, FMM).
6174b Dobroslavice (distr. Opava): okraj pole (29.V.1974 leg. Z. Kilián, OP, OSM).
6175a Hlučín (distr. Opava): na okraji pole na Vinné hoře (17.V.1972 leg. Z. Kilián,
OP).
6274b Klimkovice (distr. Ostrava-město): okraj pole (17.V.1964 leg. Z. Kilián,
OSM).
75. Jesenické podhůří
6273b Skřipov Požaha (distr. Opava): v řepkovém poli vprostřed osady, roztroušeně
(19.VI.2014 leg. D. Hlisnikovský, FMM).
76a. Moravská brána vlastní
6273d Fulnek (distr. Nový Jičín): vrchol Jelenice, 300 m n. m. (15.VI.1971 leg.
J. Duda, OP).
6273d Fulnek-Děrné (distr. Nový Jičín): travnaté meze směrem k osadě Kostelec,
350 m n. m. (VI.1992 leg. J. Heryán, NJM).
6274c Butovice (distr. Nový Jičín): mezi poli směrem k Fulneku (12.V.1935 leg.
K. Krischke, OP).
6274c Butovice (distr. Nový Jičín): mezi poli směrem k Bílovci (1.VI.1941 leg. K.
Krischke, OP).

27
6374b Sedlnice (distr. Nový Jičín), u obce (V.1937 leg. R. Leidolf, NJM).
6472d Hranice (distr. Přerov): pole mezi pahorky Hůrka a Velká Kobylanka, 300 m
n. m. (1.VI.1989 leg. M. Sedláčková, NJM).
6473b Starý Jičín (distr. Nový Jičín): pole při SZ úpatí Svince, 350 m n. m.
(26.IV.1974 leg. M. Sedláčková, NJM).
6474b Štramberk (distr. Nový Jičín): pole na Kotouči (IX.1929 leg. J. Otruba,
OLM).
6571d Dřevohostice (distr. Přerov): na poli J obce (14.V.1951 leg. H. Zavřel, OP).
80a. Vsetínská kotlina
6674c Hovězí (distr. Vsetín), u obce (s. dat. leg. G. Říčan, GM, rev. J. Danihelka
2014).
83. Ostravská pánev
6175d Ostrava-Vítkovice (distr. Ostrava-město): na rudišti ve Vítkovicích (2.V.1961
leg. Z. Kilián, OP; VII.1961 leg. Z. Kilián, OP).
6176a Bohumín (distr. Karviná): osada Kamenec, v obilném poli, dosti hojně, 247
m n. m. (11.V.2002 leg. Z. Vrubel, FMM).
6275b Ostrava-Hrabůvka (distr. Ostrava-město): na okraji pole (V.1970 leg. Z.
Kilián, OSM).
6275d Řepiště (distr. Frýdek-Místek): na okraji pole (13.V.1972 leg. Z. Kilián,
FMM).
6276a Šenov (distr. Ostrava-město): okraj pole, 340 m (4.VII.1993 leg. Z.
Prymusová, OSM).
6276b Havířov (distr. Karviná): ojediněle na poli (5.VI.1974 leg. E. Burša, CESK).
84a. Beskydské podhůří
6375b Staříč (distr. Frýdek-Místek): vrch Kamenná (kóta 385), S obce (25.V.1970
leg. A. Hájková, FMM).
6378a Osůvky (distr. Frýdek-Místek): u domu čp. 113, ojediněle v poli (15.VI.2010
leg. D. Hlisnikovský, FMM).
6378a Dolní Líštná (distr. Frýdek-Místek): opuštěné místo v lomu na vrchu
Jahodná, 406 m n. m. (15.V.1975 leg. E. Burša, FMM).
Buglossoides incrassata subsp. splitgerberi
21a. Hanácká pahorkatina
6469b Olomouc (distr. Olomouc): břeh Bystřičky u Bystrovan (V.1950 leg. J.
Otruba, OLM).
6570a Brodek u Přerova (distr. Přerov): železniční stanice Brodek u Přerova,
odstavná kolej, 0,548 km JV nádražní budovy (18.V.2013 leg. P. Kocián,
NJM).
6570d Přerov (distr. Přerov): železniční stanice Přerov, kolejiště u DKV, 0,155 km
JZ nádražní budovy (24.V.2014 leg. P. Kocián, NJM).
6570d Přerov-Lověšice (distr. Přerov): železniční stanice Přerov, pravé přednádraží,
odstavné kolejiště, 1,214 km JJV nádražní budovy (24.V.2014 leg. P. Kocián,
NJM).

28
21b. Hornomoravský úval
6368b Náklo (distr. Olomouc): pole za humny (1.VI.1912 leg. J. Vrbka, OLM).
71a. Bouzovská pahorkatina
6267d Měník (distr. Olomouc): okraj travnaté cesty směrem k vrcholu Třesín, cca
0,3 km JV obce, 300 m n. m. (9.V.2006 leg. T. Homola, OLM; 5.V.2008 leg.
T. Homola, OLM).
72. Zábřežsko-uničovský úval
6167d Dubicko (distr. Šumperk): v poli nad silnicí do Třeštiny (28.V.1967 leg.
B. Šula, OLM).
6369a Štěpánov (distr. Olomouc): železniční stanice Štěpánov, 1. kolej, 0,247 km
SZ nádražní budovy (29.V.2015 leg. P. Kocián, NJM).
6369d Dolany (distr. Olomouc): na svazích k rovině Hané (5.V.1974 leg. Č. Deyl,
OLM).
74a. Vidnavsko-osoblažská pahorkatina
5771d Liptaň (distr. Bruntál): obilné pole J obce (7.VI.2013 leg. M. Hroneš, OL).
74b. Opavská pahorkatina
6073c Opava-Kylešovice (distr. Opava): ruderální místo v obci (16.VI.1972 leg.
J. Duda, OLM).
6073d Opava – Zadní Guslice (distr. Opava): podél trati ze zastávky Opava-zastávka
do stanice Opava-východ, lokálně hojně (1.V.2014 leg. D. Hlisnikovský & P.
Kocián, FMM).
6175a Děhylov (distr. Opava): na nádraží (12.V.1974 leg. Z. Kilián, OP, OSM).
6171b Bohdanovice (distr. Opava): Na Lomech, na úpatí brdku z lámané břidlice,
200 m S od cesty z Deštné na Slezskou Hartu, ekoton pole zakousnutého
do brdku z jihovýchodu (20.V.2014 leg. D. Hlisnikovský, FMM).
76a. Moravská brána vlastní
6470d Prosenice (distr. Přerov): železniční stanice Prosenice, manipulační kolej,
0,421 km JZ nádražní budovy (18.V.2013 leg. P. Kocián, NJM).
6472a Hrabůvka (distr. Přerov): pole u obce (V.1911 leg. F. Petrak, GM, rev.
J. Danihelka 2014).
6473c Hustopeče nad Bečvou (distr. Přerov): nádraží, pionýrská vegetace mezi
kolejemi, 300 m n. m. (24.V.2013 leg. V. Dvořák, OL).
6474d Veřovice (distr. Nový Jičín): železniční stanice Veřovice, 1. kolej, 0,03 km
JZ nádražní budovy (4.V.2015 leg. P. Kocián, NJM).
76b. Tršická pahorkatina
6370c Olomouc (distr. Olomouc): Sv. Kopeček, cesta nahoru (7.V.1951 leg.
J. Otruba, OLM).
80a. Vsetínská kotlina
6573b Valašské Meziříčí (distr. Vsetín): železniční stanice Valašské Meziříčí,
odstavné kolejiště, 0,240 km JZ nádražní budovy (18.V.2013 leg. P. Kocián,
NJM).
6773b Valašská Polanka (distr. Vsetín): nádraží (29.V.2010 leg. M. Dančák, OL).

29
6773b Valašská Polanka (distr. Vsetín): železniční stanice Valašská Polanka,
manipulační kolej, 0,117 km S nádražní budovy (8.V.2014 leg. P. Kocián,
NJM).
83. Ostravská pánev
6175c Ostrava – Mariánské hory (distr. Ostrava-město): železniční nádraží, jen
místy početná (23.V.2014 leg. D. Hlisnikovský, FMM).
6276d Žermanice (distr. Frýdek-Místek): suchý trávník přiléhající z JZ ke stěně
lomu v ZCHÚ Žermanický lom, populace několika desítek rostlin
(28.VIII.2015 leg. Š. Cimalová, OSTR).
84a. Beskydské podhůří
6375b Lískovec (distr. Frýdek-Místek): nádraží ČD, dosti hojně (5.VI.2008 leg. D.
Hlisnikovský, FMM).
6376a Místek (distr. Frýdek-Místek): na rolích (V.1889 leg. F. Gogela, OLM).
Buglossoides arvensis agg.
21a. Hanácká pahorkatina
6468b Slatinky (distr. Olomouc): okraj pole asi 1 km S obce, cca 260 m n. m.
(9.V.2007 leg. T. Homola, OLM).
6469a Hněvotín (distr. Olomouc): pole u obce (V.1912 leg. K. Krischke, OP).
6469a Olomouc-Slavonín (distr. Olomouc): pole u obce (VIII.1928 leg. H. Laus,
OP).
6469d Grygov (distr. Olomouc): severní část (9.V.1905 leg. V. Resner, OL).
6469d Grygov (distr. Olomouc): pole u Grygova (V.1927 leg. H. Laus, NJM;
V.1930 leg. H. Laus, OSM; V.1937 leg. H. Laus, OP).
6570d Újezdec (distr. Přerov): na polích u Újezdce (26.IV.1930 leg. K. Pavlík,
OLM).
72. Zábřežsko-uničovský úval
6067d Bludov (distr. Šumperk): Bludovská stráň (26.V.1957 leg. F. Escher, OL).
74a. Vidnavsko-osoblažská pahorkatina
5871d Linhartovy (distr. Bruntál): pahorek u přejezdu žel. trati, 1 km Z zámku
v obci, 380 m n. m. (15.IV.1999 leg. Z. Dočkalová, OL).
74b. Opavská pahorkatina
6073d Kylešovice (distr. Opava): hojná na polích u 2. jezu na Moravici (5.V.1974
leg. E. Opravil, OP).
75. Jesenické podhůří
6172c Kružberk (distr. Opava): výslunná stráň (1.V.1974 leg. V. Čulíková, OP).
76a. Moravská brána vlastní
6273d Jílovec (distr. Nový Jičín): okraj pole S obce, nad údolím levého břehu
Děrenského potoka, 360 m n. m. (21.V.1992 leg. M. Sedláčková, NJM).
6274c Butovice (distr. Nový Jičín): mezi poli směrem k Fulneku (12.V.1935 leg. K.
Krischke, OP).

30
6274c Butovice (distr. Nový Jičín): mezi poli směrem k Bílovci (1.VI.1941 leg. K.
Krischke, OP).
6475a Lichnov (distr. Nový Jičín): pole k obci (17.V.1956 leg. V. Kajdoš, NJM).
6474b Kopřivnice (distr. Nový Jičín): mezi Muzeem Fojtství a Váňovým kamenem,
V expozice, dosti hojně uprostřed svažité louky, 370 m n. m. (23.IV.2009
leg. Z. Vrubel, FMM).
6572b Kelč (distr. Vsetín): na roli (3.IV.1905 leg. F. Hradil, OP).
76b. Tršická pahorkatina
6370c Olomouc (distr. Olomouc): Sv. Kopeček, pole (4.VI.1999 leg. L. Filipiová,
OL).
80a. Vsetínská kotlina
6674c Hovězí (distr. Vsetín): plevel u Škradného (18.V.1921 leg. G. Říčan, GM,
rev. J. Danihelka 2014).
83. Ostravská pánev
6076d Dolní Lutyně (distr. Karviná): na poli (2.V.2009 leg. H. Prchalová, OP).
6175c Ostrava-Svinov (distr. Ostrava-město): na okraji obilného pole (30.V.1956
leg. E. Burša, OP).
6175c Ostrava-Svinov (distr. Ostrava-město): železniční nádraží, lokálně (6.V.2013
leg. D. Hlisnikovský, FMM).
6176d Horní Suchá (distr. Karviná): v kolejišti bývalého dolu František (15.VI.2013
leg. D. Hlisnikovský, FMM).
6177a Karviná (distr. Karviná): vzácně jako plevel pod hrází rybníka Větrov
(10.V.1977 leg. E. Burša, CESK).
6177a Petrovice u Karviné (distr. Karviná): nádraží, nehojně v kolejišti (24.IV.2009
leg. D. Hlisnikovský, FMM).
6275b Ostrava-Hrabůvka (distr. Ostrava-město): na okraji pole (V.1970 leg.
F. Zbytek, OSM).
6276a Šenov (distr. Ostrava-město): na poli nehojně (1.VI.1973 leg. E. Burša,
FMM).
6276b Havířov (distr. Karviná): hojně na poli (14.VIII.1968 leg. E. Burša, OP).
6276b Havířov-Životice (distr. Karviná): na poli (30.V.1970 leg. E. Burša, OSM).
6276b Havířov-Životice (distr. Karviná): plevel v obilném poli u silnice Pacalůvka
– Bludovický kopec (13.V.1980 leg. Švendová, CESK).
6276d Žermanice (distr. Frýdek-Místek): ojediněle v kamenité suti u kamenolomu
(16.V.1972 leg. E. Burša, OP).
6276d Žermanice (distr. Frýdek-Místek): ojediněle na suchém svahu blízko
kamenolomu (16.V.1972 leg. E. Burša, OP).
84a. Beskydské podhůří
6475c Frenštát pod Radhoštěm (distr. Nový Jičín): smetisko (5.VI.1963 leg.
V. Kajdoš, NJM).
Ekologie
Jak již bylo zmíněno výše, obě pojednávané kamejky jsou ve střední Evropě
považovány za archeofyty (PYŠEK et al. 2012). Tomu napovídá i charakter jejich výskytu
jakožto polních plevelů. Vazba na polní kultury je zřetelná především u kamejky rolní

31
(obr. 3). K jejím nejčastějším stanovištím patří obilná pole a pole s okopaninami, vzácněji
roste také na mezích, okrajích polních cest, travnatých březích a v opuštěných lomech.
Kamejku ztloustlou přehlíženou lze na severní Moravě a ve Slezsku nalézt především
na nádražích, ruderálních místech a okrajích cest, především v termofytiku se však
vyskytuje také jako plevel na polích (obr. 3). Podobnou stanovištní vazbu pro oba taxony
uvádí z jižní části střední Evropy také ZIPPEL & WILHALM (2003) a z jižní Moravy
DANIHELKA (2014).
Poznámky k determinaci
Obě kamejky jsou si navzájem velmi podobné a liší se jen několika málo znaky
(DANIHELKA 2014; HRONEŠ 2015). Od sebe je lze nejlépe odlišit podle plodních stopek,
které jsou u kamejky rolní neztloustlé a odstálé v ostrém úhlu od osy květenství (obr. 1b),
zatímco u kamejky ztloustlé přehlížené jsou nápadně ztloustlé a víceméně přitisklé k ose
květenství (obr. 1e). S tímto znakem koreluje také v literatuře (ZIPPEL & WILHALM 2003;
DANIHELKA 2014) často uváděná souměrnost květního a plodního lůžka. To je u kamejky
ztloustlé výrazně nesouměrné. Nesouměrnost lůžka navíc obvykle zamezuje rovnoměrnému
rozvoji všech čtyř tvrdek. Mladé rostliny lze určit také podle rozdílného tvaru děložních
lístků, které jsou u kamejky rolní úzce vejčité až eliptické, se zřetelnou sekundární
žilnatinou (obr. 1c), u kamejky ztloustlé naopak téměř okrouhlé, bez zřetelné žilnatiny
(obr. 1f).
ZÁVĚR
Na severní Moravě a ve Slezsku se vzácně až roztroušeně vyskytují oba v ČR
nedávno rozlišené archeofytní taxony z okruhu Buglossoides arvensis. Pravá kamejka rolní
se vyskytuje převážně v polních kulturách, zatímco výskyty kamejky ztloustlé přehlížené
jsou výrazně ruderálnějšího a synantropnějšího charakteru. Vzhledem k tomu, že oba
taxony jsou na území ČR rozlišovány teprve krátce, bylo by vhodné prostudovat rozšíření
na celém území republiky. Ze zjištěných údajů se zatím zdá, že kamejka rolní je v současné
době na severovýchodě České republiky poměrně vzácná a proto by si jistě zasloužila větší
pozornost a zařazení do regionálních červených seznamů (pravděpodobně v kategorii
ekvivalentní C4 v celostátním červeném seznamu; GRULICH 2012). Původní (archeofytní)
recentní populace kamejky ztloustlé přehlížené jsou na severní Moravě a ve Slezsku
pravděpodobně také poměrně vzácné. V současné době se však zřejmě šíří po železnici, jak
naznačuje vzrůstající počet herbářových dokladů z těchto stanovišť.
Poděkování. Hlavní dík patří Davidu Hlisnikovskému a Petru Kociánovi za pomoc při studiu
kamejek a cenné rady a také recenzentům Jiřímu Danihelkovi a Šárce Cimalové. Děkuji rovněž
kurátorům jednotlivých herbářových sbírek za umožnění jejich studia. Vznik článku byl podpořen
grantem Interní grantové agentury UP IGA PřF UP PrF_2015_001.
LITERATURA
BUTTLER K. P. & THIEME M. (eds) 2015: Florenliste von Deutschland – Gefäßpflanzen [online]. Version 7
(August 2015). Dostupné z WWW: <http://www.kp-buttler.de/florenliste/> [cit. 14.IX.2015].
CECCHI L., COPPI A., HILGER H. H. & SELVI F. 2014: Non-monophyly of Buglossoides (Boraginaceae:
Lithospermeae): Phylogenetic and morphological evidence for the expansion of Glandora and reappraisal
of Aegonychon. Taxon, 63: 1065–1078.
CLERMONT A., HILGER H. H. & ZIPPEL E. 2003: Verbreitung und Differenzierung der mitteleuropäischen
Unterarten von Buglossoides arvensis (L.) I. M. Johnst. (Boraginaceae). Feddes Repertorium, 114: 56–68.

32
COHEN J. I. 2014: A phylogenetic analysis of morphological and molecular characters of Boraginaceae:
evolutionary relationships, taxonomy, and patterns of character evolution. Cladistics, 30: 139–169.
DANIHELKA J. 2014: Lithospermum arvense agg. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds): Additamenta ad floram
Reipublicae Bohemicae. XII. Zprávy České Botanické Společnosti, 49: 157–161.
DANIHELKA J., CHRTEK J. jr. & KAPLAN Z. 2012: Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia, 84:
647–811.
GRULICH V. 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631–645.
HRONEŠ M. 2015: Okruh kamejky rolní (Buglossoides arvensis agg.) – výzva ke sledování. Zprávy
Moravskoslezské Pobočky ČBS, 4: 39–42.
JEANES J. A. 1999: Boraginaceae. In: WALSH N. G. & ENTWISLE T. J. (eds): Flora of Victoria 4. Inkata Press,
Melbourne, pp. 387–411.
JOHNSTON I. M. 1954: Studies in the Boraginaceae, XXVII. Some general observations concerning
the Lithospermeae. Journal of Arnold Arboretum, 35: 158–166.
JONGEPIER J. W., HADINEC J. & ŘEHOŘEK V. 2006: Lithospermum arvense subsp. sibthorpianum (Griseb.) Stoj.
& Stef. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae V. Zprávy
České Botanické Společnosti, 41: 215–217.
NASIR Y. J. 1989: Boraginaceae. In: ALI S. I. & NASIR Y. J. (eds): Flora of Pakistan 191. University of Karachi,
Pakistan, pp. 1–200.
PASTOR J. 2012: Buglossoides Moench. In: TALAVERA S., ANDRÉS C., ARISTA M., FERNÁNDEZ PIEDRA M. P.,
GALLEGO M. J., ORTIZ P. L., ROMERO ZARCO C., SALGUEIRO F. J., SILVESTRE S. & QUINTANAR A. (eds):
Flora Iberica 11. Real Jardín Botánico, CSIC, Madrid, pp. 375–381.
PYŠEK P., DANIHELKA J., SÁDLO J., CHRTEK J. jr., CHYTRÝ M., JAROŠÍK V., KAPLAN Z., KRAHULEC F.,
MORAVCOVÁ L., PERGL J., ŠTAJEROVÁ K. & TICHÝ L. 2012: Catalogue of alien plants of the Czech
Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. Preslia, 84: 155–255.
RETIEF E. & VAN WYK A. E. 2002: The genus Buglossoides (Boraginaceae) in South Africa. Bothalia, 32: 9–13.
SKALICKÝ V. 1988: Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. (eds): Květena České
socialistické republiky 1. Academia, Praha, pp. 103–121.
SLAVÍK B. 1971: Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR.
Zprávy Československé Botanické Společnosti, 6: 55–62.
SLAVÍK B. 2000: Aegonychon S. F. Gray. In: SLAVÍK B. (ed.): Květena České republiky 6. Academia, Praha, pp.
188–189.
VALDÉS B. 2011: Boraginaceae. In: Euro+Med Plantbase – the information resource for Euro-Mediterranean plant
diversity [online]. Dostupné z WWW: <http://www.emplantbase.org/home.html> [cit. 14.IX.2015]
WEIGEND M. & ALVAREZ M. 2014: Distribution of Buglossoides arvensis (L.) I.M.Johnst. (Boraginaceae)
in South America: new records for the floras of Chile, Bolivia, Peru and Colombia. Gayana Botanica, 71:
167–170.
ZIPPEL E. & WILHALM T. 2003: Nachweis und Verbreitung annueller Buglossoides-Arten (Lithospermae,
Boraginaceae) in Südtirol (Italien). Gredleriana, 3: 347–360.

33
Obr. 1. Kamejka rolní (Buglossoides arvensis): a – rostlina, b – detail plodní stopky, c – děložní
lístek; kamejka ztloustlá přehlížená (Buglossoides incrassata subsp. splitgerberi):
d – rostlina, e – detail plodní stopky (foto vše M. Hroneš), f – děložní lístek (foto P. Kocián)
Fig. 1. Buglossoides arvensis: a – plant, b – detail of fruit peduncle, c – cotyledon; B. incrassata
subsp. splitgerberi: d – plant, e – detail of fruit peduncle (all photos by M. Hroneš),
f – cotyledon (photo by P. Kocián)

34
Obr. 2. Počty herbářových dokladů kamejky rolní (Buglossoides arvensis) a kamejky ztloustlé
přehlížené (B. incrassata subsp. splitgerberi) na severovýchodě České republiky v období
1881–2015
Fig. 2. Number of individual herbarium specimens of Buglossoides arvensis and B. incrassata
subsp. splitgerberi per 20 years over the period 1881–2015 in the northeastern part
of the Czech Republic
Obr. 3. Proporce stanovišť kamejky rolní (Buglossoides arvensis) a kamejky ztloustlé přehlížené
(B. incrassata subsp. splitgerberi) podle informací na herbářových etiketách (kamejka rolní:
29 dokladů, kamejka ztloustlá přehlížená: 25 dokladů)
Fig. 3. Percentual proportions of different habitats (based on the information given on herbarium
labels) for Buglossoides arvensis (29 specimens) and B. incrassata subsp. splitgerberi
(25 specimens)

35
Obr. 4. Rozšíření kamejky rolní (Buglossoides arvensis) na severovýchodě České republiky
Fig. 4. Distribution of Buglossoides arvensis in the northeastern part of the Czech Republic

36
Obr. 5. Rozšíření kamejky ztloustlé přehlížené (Buglossoides incrassata subsp. splitgerberi)
na severovýchodě České republiky
Fig. 5. Distribution of Buglossoides incrassata subsp. splitgerberi in the northeastern part
of the Czech Republic

37
Obr. 6. Nálezy blíže neurčitelných rostlin z okruhu kamejky rolní (Buglossoides arvensis agg.)
na severovýchodě České republiky, podle herbářových dokladů
Fig. 6. Finds of plants of the Buglossoides arvensis group in the northeastern part of the Czech
republic that could not be identified to the species level, based on herbarium specimens