Content uploaded by Petr Kocián
Author content
All content in this area was uploaded by Petr Kocián on Nov 23, 2015
Content may be subject to copyright.
7
Acta Mus. Beskid., 2: 007-014, 2010
ISSN 1803-960X
Poznámky k rozšíření Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis
na železnici severní Moravy a Slezska (Česká republika)
Notes on the distribution of Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis
on the railways in northern Moravia and Silesia (Czech Republic)
Petr KOCIÁN
Nerudova 5, CZ-741 01 Nový Jičín, e-mail: petr.kocian@kvetenacr.cz
Keywords: railway flora, floristic records, new records, Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis, northern
Moravia and Silesia, Czech Republic
Abstract. The paper reports new finds of Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis Henrard on railways in
northern Moravia and Silesia (Czech Republic). Its aim is to draw attention to the poor knowledge of the
distribution of this taxon and to draw an initial picture of its distribution on railways in the region. A list of new
records is given.
ÚVOD
V rámci druhu Digitaria sanguinalis (L.) Scop. (rosička krvavá, Poaceae) se v České
republice rozlišují dva poddruhy, a to Digitaria sanguinalis subsp. sanguinalis
(rosička krvavá pravá) a Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis Henrard (rosička krvavá
brvitá). Podle současných znalostí se D. sanguinalis subsp. sanguinalis vyskytuje na našem
území roztroušeně, naproti tomu D. sanguinalis subsp. pectiniformis dosti vzácně, a to
v teplejších oblastech (KUBÁT et al. 2002). Nejčastěji se D. sanguinalis subsp. pectiniformis
v České republice vyskytuje v železničních kolejištích (obr. 1), na železničních náspech
a na nástupištích, dále je zaznamenávána na polích, ve spárách chodníků, podél silnic
a v květinových záhonech. Aktuální znalost rozšíření tohoto poddruhu odpovídá míře
zájmu, který se mu věnuje (KUBÁT 2006).
Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis se od nominátního poddruhu odlišuje
pouze jediným znakem, a to přítomností sklovitých brv na pluše dolního sterilního květu
(cf. KUBÁT et al. 2002). Podrobněji se rozlišením obou poddruhů zabýval KUBÁT (2006),
který současně zpracoval rozšíření poddruhu D. sanguinalis subsp. pectiniformis
v Čechách. Nedávno byly publikovány nálezy z jižních Čech (LEPŠÍ & LEPŠÍ 2006; LEPŠÍ &
PAULIČ 2006), severních Čech a z okolí Prahy (JOZA 2009a, b). První nálezy z okresu Nový
Jičín přinesli KOCIÁN & KOCIÁN (2009). KOCIÁN (2009) také upozornil na zajímavé nálezy
mimo železnici. V bakalářské práci zpracovává RYS (in prep.) rozšíření rodu Digitaria na
území České republiky.
D. sanguinalis subsp. pectiniformis je zařazena v Černém a červeném seznamu
cévnatých rostlin České republiky (PROCHÁZKA 2001) do kategorie C4b – vzácnější taxony
vyžadující další pozornost – dosud nedostatečně prostudované. V Černém a červeném
seznamu Moravskoslezského kraje (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) schází.
Recentně publikované nálezy nejen z Čech ale i z Moravy mě vedly k cílenému
zaměření na sběr rosičky D. sanguinalis subsp. pectiniformis na železnici, kde se ve světle
nejnovějších nálezů může s největší pravděpodobností vyskytovat. Cílem tohoto článku
není podat ucelený obraz rozšíření D. sanguinalis subsp. pectiniformis na severní Moravě
a ve Slezsku, nýbrž upozornit na mezery ve znalostech o jejím rozšíření a poskytnout
prvotní obraz skutečného rozšíření na železnici.
8
METODIKA
Taxonomické pojetí a nomenklatura taxonů se řídí Klíčem ke květeně České republiky (KUBÁT et al.
2002). Nomenklatura syntaxonů se řídí podle práce CHYTRÝ (2009). Jednotlivé lokality jsou zařazeny do
fytochorionů použitých v Květeně České republiky (SKALICKÝ 1988). Mapovací pole odpovídající
středoevropskému floristickému síťovému mapování se řídí prací EHRENDORFER & HAMANN (1965). Souřadnice
a nadmořská výška jsou odečteny z GPS přístroje a jsou uváděny v systému WGS 84, vzdálenosti jsou odečteny
z mapového podkladu aplikace MapSource, verze 6.13.7. (GARMIN 1999-2008). Mapa byla připravena pomocí
programu DMAP v7.2f (MORTON 2008). Zkratky veřejných herbářů jsou citovány podle práce VOZÁROVÁ &
SUTORÝ (2001). Lokality jsou zapsány v nálezové databázi autora, která využívá programového vybavení
Nálezové databáze Jihočeské pobočky České botanické společnosti (ŠTECH et al. 2008). V letech 2007-2010 jsem
zkoumal květenu 84 železničních stanic a zastávek na severní Moravě a ve Slezsku, přičemž jsem se zaměřil na
výskyt rosičky D. sanguinalis subsp. pectiniformis. Dále jsem navštívil dvě seřazovací nádraží a čtyři vlečky. Ze
všech uváděných lokalit jsem sebral herbářové doklady, které budou uloženy v herbáři Muzea Novojičínska
(NJM). Pro sestavení přehledu dosud známých lokalit rosičky D. sanguinalis subsp. pectiniformis na železnici
jsem excerpoval herbáře CESK, FMM, NJM, OL, OP, OSM a VM.
VÝSLEDKY A DISKUZE
Rosičce D. sanguinalis subsp. pectiniformis nebyla věnována na severní Moravě
a ve Slezsku pozornost. Současná neznalost jejího rozšíření (nejen na železnici) je
způsobena spíše nezájmem botaniků o tento (ale také o nominátní) poddruh a rovněž
nedostatečnou prohlídkou populací D. sanguinalis subsp. sanguinalis, ve kterých se často
na společné lokalitě vtroušeně vyskytuje. Herbářových dokladů rosičky D. sanguinalis
subsp. pectiniformis je ze zájmového území velmi málo. Nejstarší položky jsou uloženy
v herbáři OP. Nejsou datovány, ale pocházejí od sběratele Johanna Spatziera (1806-1883)
a tak je můžeme zařadit do období druhé poloviny 19. století. Spatzier sbíral rosičku
krvavou brvitou na své zahrádce v Krnově, kde rostla jako obtížný plevel. Další doklady
mimo železnici nejsou v herbářích uloženy. Historické sběry z železnice pocházejí pouze ze
sedmdesátých let 20. století z doby zvýšeného zájmu o ruderální květenu a květenu
železničních tratí. Nejstarší doklad jejího výskytu na železnici je znám z roku 1972, kdy
byla sbírána mezi kolejemi u Albrechtic u Českého Těšína (leg. Burša, OP). Sběry byly
někdy určeny jako D. ciliaris (Retz.) Koeler, toto jméno bylo předtím používáno jako
synonymum pro D. sanguinalis subsp. pectiniformis (cf. WILHALM 2009). Recentně byla
rosička D. sanguinalis subsp. pectiniformis sbírána v daném území jen jednou a jednalo se
o náhodný sběr (2004 leg. Tkačíková, VM; Tkačíková pers. comm. 2009).
Rosička D. sanguinalis subsp. pectiniformis byla zaznamenána ve 28 základních
čtvercích středoevropského síťového mapování na 40 železničních stanicích a zastávkách,
jednom seřazovacím nádraží a třech vlečkách (obr. 2). Ve většině případů rostla
v kolejištích, méně pak na železničních náspech nebo zcela ojediněle ve spárách dlažby na
nástupištích. V kolejištích se často vyskytovala v porostech přiřaditelných k asociaci
Digitario sanguinalis-Eragrostietum minoris Tüxen ex von Rochow 1951. Zjištěné lokality
se nacházejí v nadmořských výškách od 189 m (železniční stanice Kroměříž) do 451 m
(železniční stanice Veřovice). Většina nálezů spadá do mezofytika (37 lokalit), ostatní
(7 lokalit) se nacházejí v termofytiku. Na všech uváděných lokalitách se společně
s rosičkou D. sanguinalis subsp. pectiniformis vyskytoval i nominátní poddruh. Srovnáme-
li poměr zastoupení obou poddruhů na jedné lokalitě, zjišťujeme, že se D. sanguinalis
subsp. pectiniformis většinou vyskytuje jednotlivě nebo v malých skupinkách, a to vždy
společně s nominátním poddruhem, který je hojnější (obvykle připadá na nominátní
poddruh asi 95 % nebo více jedinců). Na 13 lokalitách činí podíl nenominátního poddruhu
asi 20 % všech rostlin. Výjimkou je železniční stanice Bystřička, kde převažovala
D. sanguinalis subsp. pectiniformis (její podíl činil až 80 %).
9
Nominátní poddruh Digitaria sanguinalis subsp. sanguinalis byl zaznamenán na
železnici ve zkoumaném území na 84 lokalitách. Na většině lokalit je jeho výskyt hojný
(KOCIÁN nepubl.). Dosavadní nálezová data potvrzují výrazný rozdíl v četnosti výskytu
a hojnosti obou poddruhů.
Přehled nálezů rosičky Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis
21a. Hanácká pahorkatina: Brodek u Přerova (6570a): železniční stanice Brodek
u Přerova, kolejiště slepé koleje, 1ex., 49°28´48,0´´N, 17°20´28,1´´E, 201 m n. m.
13.VIII.2009. – Přerov (6570d): železniční stanice Přerov, kolejiště u skladových
prostor, jednotlivé ex., 49°26´40,7´´N, 17°26´58,6´´E, 209 m n. m., 11.VIII.2009.
21b. Hornomoravský úval: Hulín (6670d): železniční stanice Hulín, okraj kolejiště
u 2. nástupiště u JV rohu nádražní budovy a v okolí nástupiště, roztroušeně,
49°18´58,3´´N, 17°28´37,5´´, 195 m n. m., 11.VIII.2009. – Kroměříž (6670c):
železniční stanice Kroměříž, kolejiště nákladiště v prostorách uhelných skladů,
roztroušeně po celém kolejišti, místy až hojně ve skupinách, 49°18´5,4´´N,
17°24´23,9´´E, 189 m n. m., 11.VIII.2009. – Olomouc (6369d): Bělidla, železniční
stanice Olomouc–hlavní nádraží, kolejiště u skladu štěrku, u železniční budky,
jednotlivé ex., 49°36´10,3´´N, 17°16´48,8´´E, 213 m n. m., 13.VIII.2009. – Olomouc
(6369d): seřazovací železniční stanice Olomouc přednádraží, kolejiště krajní koleje,
jednotlivé ex., 49°36´42,0´´N, 17°16´17,5´´E, 213 m n. m., 13.VIII.2009. – Prostějov
(6568b): železniční stanice Prostějov hlavní nádraží, v kolejišti postranní koleje
u budovy opravny, 2ex., 49°28´11,1´´N, 17°7´44,8´´E, 218 m n. m., 10.X.2009.
72. Zábřežsko-uničovský úval: Mohelnice (6267b): železniční stanice Mohelnice,
1. krajní kolej 1. nástupiště, jednotlivé trsy, roztroušeně v kolejišti u vykládkového
prostoru, 49°46´33,4´´N, 16°56´35,7´´E, 256 m n. m., 24.VIII.2009.
74b. Opavská pahorkatina: Děhylov (6175a): železniční stanice Děhylov, kolejiště
odstavné koleje, roztroušeně v několika skupinách, 49°52´48,3´´N, 18°10´17,2´´E,
216 m n. m., 28.VIII.2009. – Dolní Benešov (6074d): železniční stanice Dolní
Benešov, kolejiště 1. koleje od nádražní budovy, jednotlivé ex. až roztroušeně,
49°55´22,9´´N, 18°7´9,7´´E, 231 m n. m., 28.VIII.2009. – Hlučín (6075c): železniční
stanice Hlučín, kolejiště, jednotlivé ex., 49°54´2,0´´N, 18°11´47,6´´E, 244 m n. m.,
28.VIII.2009. – Opava (6073c): železniční stanice Opava–západ, kolejiště u nádražní
budovy, jednotlivé ex., 49°56´21,2´´N, 17°53´16,5´´E, 268 m n. m., 30.VII.2009. –
Opava (6073c): železniční stanice Opava–východ, kolejiště a násep u slepé koleje,
125 m SZ staniční budovy, jednotlivé ex., 49°56´7,4´´N, 17°54´24,8´´E, 255 m n. m.,
30.VII.2009. – Skrochovice (5972d): železniční stanice Skrochovice, dlažba
nástupiště u nádražní budovy, hojně v dlažbě, roztroušeně v kolejišti, 50°1´6,1´´N,
17°46´36,5´´E, 283 m n. m., 28.VIII.2009.
76a. Moravská brána vlastní: Fulnek (6273c): železniční stanice Fulnek, prostor mezi
kolejišti, 60 m S nádražní budovy, roztroušeně, 49°42´50,4´´N, 17°5´45,3´´E, 282 m
n. m., 18.VIII.2010. – Hranice (6472a): železniční stanice Hranice na Moravě, spára
chodníku u provozní budovy, 1ex., 49°33´51,8´´N, 17°44´26,1´´E, 280 m n. m.,
23.VIII.2009. – Hustopeče nad Bečvou (6473c): železniční stanice Hustopeče nad
Bečvou, kolejiště 1. koleje, 3ex., 49°31´22,0´´N, 17°52´0,3´´E, 263 m n. m.,
6.X.2009. – Kopřivnice (6374d): železniční stanice, Kopřivnice–nákladové nádraží,
krajní kolej, 3ex., 49°36´43,8´´N, 18°8´54,7´´E, 309 m n. m., 31.VIII.2009. –
Kunovice (6572d): železniční stanice Kunovice–Loučka, kolejiště slepé koleje, do
20ex., 49°26´10,5´´N, 17°48´44,2´´E, 387 m n. m., 12.VIII.2010. – Mořkov (6474c):
železniční stanice Mořkov–Hlavní trať, kolejiště a okraj nástupiště, do 10ex.,
10
49°31´43,5´´N, 18°4´3,1´´E, 406 m n. m., 14.VIII.2009. – Mořkov (6474c):
železniční zastávka Mořkov–zastávka, kolejiště, roztroušeně, několik desítek ex.,
49°32´18,1´´N, 18°2´39,2´´E, 356 m n. m., 14.VIII.2009. – Nový Jičín (6474a):
železniční stanice Nový Jičín–město, zarostlý okraj vlečky, 588 m S kostela,
roztroušeně v kolejišti, 49°35´57,9´´N, 18°0´33,8´´E, 259 m n. m., 25.IX.2007. –
Nový Jičín (6474a): železniční stanice Nový Jičín–horní nádraží, kolejiště,
roztroušeně, 49°35´29,9´´N, 18°1´8,2´´E, 279 m n. m., 15.VIII.2009. – Nový Jičín
(6374c): chodník u paty budovy sila v areálu vlečky Zemědělského zásobování
a nákup (dále jen ZZN), 20ex., 49°35´59,9´´N, 18°0´27,9´´E, 272 m n. m.,
21.VIII.2009. – Podhradní Lhota (6572d): železniční stanice Rajnochovice,
kolejiště, jednotlivé ex., 49°25´54,4´´N, 17°47´47,2´´E, 377 m n. m., 12.VIII.2010. –
Prosenice (6470d): železniční stanice Prosenice, kolejiště slepé koleje, jednotlivé ex.,
49°30´14,7´´N, 17°29´15,2´´E, 230 m n. m., 13.VIII.2009. – Studénka (6274c):
železniční stanice Studénka, odstavné koleje, prostřední kolej, 472 m V staniční
budovy, jednotlivé ex., 49°42´29,9´´N, 18°4´22,8´´E, 232 m n. m., 15.VIII.2009. –
Suchdol nad Odrou (6373d): areál ZZN Nový Jičín, vlečka, kolejiště, roztroušeně,
49°38´13,0´´N, 17°55´30,6´´E, 260 m n. m., 2.X.2009. – Suchdol nad Odrou
(6373d): železniční stanice Suchdol nad Odrou, kamenitý násep kolejiště mezi
hlavním železničním tělesem a tělesem Suchdol nad Odrou – Nový Jičín, roztroušeně,
49°38´34,4´´N, 17°56´28,3´´E, 253 m n. m., 15.IX.2009. – Štramberk (6474b):
železniční stanice Štramberk, kolejiště nákladiště, jednotlivé ex., 49°35´0,8´´N,
18°8´5,7´´E, 362 m n. m., 15.IX.2007. – Veřovice (6474d): železniční stanice
Veřovice, kolejiště, roztroušeně, 49°32´14,4´´N, 18°8´4,4´´E, 451 m n. m.,
14.VIII.2009. – Valašské Meziříčí (6573b): železniční stanice Valašské Meziříčí,
kolejiště u vykládkové rampy, 0,5 km SSZ kostela Nejsvětější Trojice, jednotlivé ex.,
49°28´33,6´´N, 17°57´45,1´´E, 291 m n. m., 20.VIII.2010.
80a. Vsetínská kotlina: Bystřička (6573d): železniční stanice Bystřička, kolejiště
a nástupiště, hojně po celém nádraží, v kolejišti, 49°25´1,8´´N, 17°57´29,2´´E, 307 m
n. m., 28.VIII.2009. – Jablůnka (6673b): železniční stanice Jablůnka, kolejiště
1. koleje, roztroušeně skupiny, 49°22´28,8´´N, 17°56´52,3´´E, 323 m n. m.,
28.VIII.2009. – Střítež nad Bečvou (6574a): vlečka v komplexu pily, kolejiště,
ojediněle, 49°27´52,1´´N, 18°4´9,3´´E, 337 m n. m., 3.X.2009. – Vsetín (6673d):
železniční stanice Vsetín, nástupiště a 1. kolej, jednotlivé ex. až ojediněle,
49°20´4,8´´N, 17°59´43,2´´E, 347 m n. m., 30.VIII.2009.
83. Ostravská pánev: Bohumín (6176a): železniční stanice Bohumín, odstavná kolej
podél ulice Lidická, několik málo ex., 49°53´55,9´´N, 18°21´29,6´´E, 200 m n. m.,
16.IX.2009. – Ostrava (6277d): železniční stanice Ostrava–hlavní nádraží, štěrkový
prostor mezi kolejišti, 200 m Z nádražní budovy, jednotlivé ex., 49°51´0,7´´N,
18°15´52,5´´E, 206 m n. m., 1.X.2009. – Ostrava–Bartovice (6276a): železniční
stanice Ostrava–Bartovice, mezi kolejemi odstavné koleje, několik ex.,
49°46´41,8´´N, 18°20´31,6´´E, 238 m n. m., 18.X.2008. – Sedlnice (6374b):
železniční stanice Sedlnice, kolejiště 1. koleje u staniční budovy, jednotlivé ex.,
49°40´23,5´´N, 18°6´10,1´´E, 259 m n. m., 16.IX.2009. – Vratimov (6275b):
železniční stanice Vratimov, slepá kolej, 2ex., 49°46´10,5´´N, 18°18´12,7´´E, 233 m
n. m., 13.IX.2009.
84a. Beskydské podhůří: Frenštát pod Radhoštěm (6475c): železniční stanice Frenštát
pod Radhoštěm, v kolejišti u staniční budovy, jednotlivé ex., 49°32´31,7´´N,
18°13´25,7´´E, 418 m n. m., 29.VII.2009. – Frýdek-Místek (6376a): železniční
stanice Frýdek-Místek, slepá kolej u staniční budovy, několik ex., 49°40´48,0´´N,
11
18°21´6,1´´E, 285 m n. m., 1.X.2009. – Frýdlant nad Ostravicí (6476a): železniční
stanice Frýdlant nad Ostravicí, kolejiště u uhelných skladů, 200 m SZ staniční
budovy, do 10ex., 49°35´25,3´´N, 18°21´8,6´´E, 357 m n. m., 8.VIII.2009.
Přehled lokalit na železnici, na kterých nebyla rosička D. sanguinalis subsp.
pectiniformis zaznamenána:
Bílovec (2008), Bruntál (2009), Budišov n. Budišovkou (2009), Čermná ve Slezsku (2009),
Český Těšín (2008), Dětmarovice (2008), Heřmánky (2009), Hodslavice (2009), Hrádek
(2010), Hranice na Moravě–město (2009), Jablunkov–Návsí (2010), Jakubčovice nad
Odrou (2008), Jeseník (2009), Jistebník (2008), Karviná–hlavní nádraží (2008), Kopřivnice
(2008), Kravaře ve Slezsku (2009), Krnov (2009), Lhotka nad Bečvou (2007), Lipník nad
Bečvou (2009), Mosty u Jablunkova (2010), Nový Jičín–zastávka (2008), Odry (2008),
Opava–hlavní nádraží (2009), Ostrava–Mariánské Hory (2008), Ostrava–Mariánské Hory
[seřazovací nádraží] (2008), Ostrava–Svinov (2008), Ostrava–Vítkovice (2009), Ostrava–
střed (2008), Paskov (2009), Polom (2008), Prostějov–místní nádraží (2009), Příbor (2008),
Rožnov pod Radhoštěm (2009), Studénka [vlečka ZZN] (2010), Svatoňovice (2009),
Šternberk (2009), Šumperk (2009), Třinec (2008), Třinec–Konská (2008), Uničov (2009),
Uničov–vlaková zastávka (2009), Vítkov (2009), Zábřeh na Moravě (2009), Zašová (2009),
Zubří (2009).
Přehled dosud známých lokalit rosičky D. sanguinalis subsp. pectiniformis na železnici
(byly excerpovány herbáře CESK, FMM, NJM, OL, OP, OSM, VM):
80a. Vsetínská kotlina: Bystřička (6573d): dlážděné nástupiště a kolejiště vlakového
nádraží (2004 leg. Tkačíková, VM, rev. P. Kocián).
83. Ostravská pánev: Albrechtice u Českého Těšína (6277a): mezi kolejemi
u traťového sloupu č. 72 (1972 leg. Burša, OP; 1973 leg. Burša, FMM), mezi kolejemi
na železniční trati Albrechtice–Chotěbuz, u sloupu čís. 111 (1973 leg. Burša, CESK).
– Paskov (6275d): na nádražním terénu (1974 leg. Kilián, FMM).
ZÁVĚR
V příspěvku uváděné lokality představují zcela nové údaje o výskytu rosičky
D. sanguinalis subsp. pectiniformis na železnici severní Moravy a Slezska. Nově byla
zachycena pro fytogeografický okres 72. Zábřežsko-uničovský úval a fytogeografické
podokresy 74b. Opavská pahorkatina, 76a. Moravská brána vlastní a 84a. Beskydské
podhůří. Je více než pravděpodobné, že nálezů bude při cíleném zájmu o tento poddruh
přibývat. Otázkou je, proč se nevěnuje tomuto taxonu dostatečná pozornost. Je to tím, že je
někdy zpochybňována taxonomická hodnota tohoto poddruhu (cf. FISHER et al. 2008) či že
je problematicky odlišitelný od nominátního poddruhu? Ani jeden z uváděných důvodů
není dostatečný pro přehlížení tohoto taxonu. Současné komentované flóry nebo určovací
klíče přiznávají rosičce D. sanguinalis subsp. pectiniformis status poddruhu (cf. CONERT
1998; FISHER et al. 2008; KUBÁT et al. 2002; ROTHMALER et al. 2005; RUTKOWSKI 2005).
Také rozlišení obou poddruhů rosičky krvavé nečiní žádné větší potíže. Obzvláště pak je
třeba upozornit, že je tento taxon zařazen v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin
České republiky a to v kategorii C4b – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – dosud
nedostatečně prostudované, jejichž další studium je nanejvýš žádoucí (cf. PROCHÁZKA
2001). Teprve po dostatečném sběru dat bude možné učinit závěry o šíření tohoto taxonu na
železnici, popřípadě o faktorech, které ovlivňují jeho výskyt na daných lokalitách.
12
Poděkování. Děkuji Jiřímu Danihelkovi za revizi herbářových dokladů, Janu Rysovi za poskytnutí
částečných dat z jeho připravované bakalářské práce, kurátorům herbářových sbírek za možnost
studia herbářového materiálu a pracovníkům jednotlivých drážních areálů za jejich pochopení
a povolení vstupu do uzavřených prostor.
LITERATURA
CONERT H. J. 1998: 8. Digitaria. In: CONERT H. J. (ed.): Gustav Hegi: Illustrierte Flora von Mitteleuropa, Band I.,
Teil 3, Spermatophyta: Angiospermae: Monocotyledones 1 (2), Poaceae (Echte Gräser oder Süßgräser),
Ed. 3, Parey Buchverlag, Berlin, pp 58-63.
EHRENDORFER F. & HAMANN U. 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. Berichte
der Deutschen Botanischen Gesellschaft, 78: 35-50.
FISHER M.A., OSWALD K. & ADLER W. 2008: Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol, Land
Oberösterreich, Biologiezentrum der Oberösterr. Landesmuseen, Linz, 1392 pp.
GARMIN LTD. 1999-2008: MapSource, verze 6.13.7.
CHYTRÝ M. (ed.) 2009: Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Academia,
Praha, 520 pp.
JOZA V. 2009a: Příspěvek ke květeně severozápadních Čech. Muzeum a Současnost, Seria naturalis, 24: 91-100.
JOZA V. 2009b: Materiály ke květeně Prahy (cévnaté rostliny) I. Muzeum a Současnost, Seria naturalis, 24:
101-116.
KOCIÁN P. & KOCIÁN J. 2009: Příspěvek ke květeně Novojičínska a okolí – I. Vlastivědný Sborník Novojičínska,
59: 173-185.
KOCIÁN P. 2009: Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis Henrard. In: PLÁŠEK V. & CIMALOVÁ Š. (eds.):
Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska III., Časopis Slezského Muzea Opava,
ser. A, 58: 239-242.
KUBÁT K. 2006: Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis Henrard v Čechách. Severočeskou Přírodou, 38:
137-140.
KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JR., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. (eds.) 2002: Klíč ke květeně
České republiky. Academia, Praha, 927 pp.
LEPŠÍ M. & LEPŠÍ P. 2006: Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis Henrard – rosička krvavá brvitá. In:
CHÁN V., LEPŠÍ M. & LEPŠÍ P.: Nálezy zajímavých a nových druhů v květeně jižní části Čech XII,
Sborník Jihočeského Muzea České Budějovice, Přírodní vědy, 46: 125-136.
LEPŠÍ M. & PAULIČ R. 2006: Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis Henrard. In: HADINEC J. & LUSTYK P.:
Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae VII. Zprávy České Botanické Společnosti, Praha, 43:
270-271.
MORTON A. J. 2008: DMAP for Windows, version 7.2f. Winkfield.
PROCHÁZKA F. (ed.) 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda,
Praha, 18: 4-146.
ROTHMALER W., JÄGER E.J. & WERNER K. (2005): Exkursionsflora von Deutschland, Band 4, Gefäßpflanzen:
Kritischer Band. Ed. 10. Spektrum, Heidelberg & Berlin, 980 pp.
RUTKOWSKI L. 2005: Klucz do oznaczania roślin naczyniowych Polski niżowej. Wydawnictwo Naukowe PWN,
Warszawa, 812 pp.
RYS J. (in prep.): Rozšíření rosičky lysé (Digitaria ischaemum) a r. krvavé (D. sanguinalis) v České republice.
[ms. – Bakalářská práce]. Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno.
SEDLÁČKOVÁ M. & PLÁŠEK V. (eds.) 2005: Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005).
Časopis Slezského Muzea Opava (A), 54: 97-120.
SKALICKÝ V. 1988: Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. (eds.): Květena České
socialistické republiky 1. Academia, Praha, pp. 103-121.
ŠTECH M., HANS V. & LEPŠÍ M. 2008: Nálezová databáze Jihočeské pobočky ČBS, version 1.986. České
Budějovice.
VOZÁROVÁ M. & SUTORÝ K. 2001: Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy
České Botanické Společnosti, Praha, (Příloha 2001/1) 36: 1-95, Bulletin Slovenskej Botanickej
Spoločnosti, (Supplementum 7) 23: 1-95.
WILHALM T. 2009: Digitaria ciliaris in Europe. Willdenowia, 39: 247-259.
13
Obr. 1. Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis: a – typické stanoviště (kolejiště), b – rostlina, c –
květenství, d – část květenství (foto Petr Kocián, 14.VIII.2009; železniční stanice Veřovice)
Fig. 1. Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis: a – typical habitat (railway track), b – plant, c –
inflorescence, d – section of inflorescence (photo Petr Kocián, 14.VIII.2009; railway station
Veřovice)
14
Obr. 2. Přehled lokalit rosičky Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis na železnici severní
Moravy a Slezska uvedených v tomto článku (označeny plným kroužkem ●). Prázdné
kroužky (○) označují lokality, na kterých nebyla D. sanguinalis subsp. pectiniformis
zaznamenána
Fig. 2. Overview of Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis localities on railways in northern
Moravia and Silesia mentioned in this article (indicated by solid circle ●). Empty circles (○)
indicate localities where D. sanguinalis subsp. pectiniformis was not recorded
