ArticlePDF Available

Floristický průzkum přírodní památky Divoká rokle u Mojžíře

Authors:

Abstract

In the years 2001 – 2010 an extensive territorial floristic survey of the natural monument Divoká rokle was conducted, focusing primarily on the documentation of the local occurrence of rare and protected plant species. Divoká rokle presents a very floristically interesting site, that was visited by the botanists quite seldom in the past and therefore it has not been more systematically botanically processed yet. That is why in 2012 and 2013 a more detailed floristic survey was carried out, which aim was to gather more detailed information about the occurrence of vascular plants in this area.
Floristický průzkum přírodní památky Divoká rokle u Mojžíře
Floristic survey of the natural monument Divoká rokle by Mojžíř
Filip Holič1), Karel Nepraš2), Roman Kroufek3)
1) Lipová 409, 407 81 Lipová u Šluknova; sam2005@seznam.cz
2) Oblastní muzeum v Litoměřicích, Dlouhá 173, 412 01 Litoměřice; carlinepras@seznam.cz
3) Katedra preprimárního a primárního vzdělávání PF UJEP, Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem;
kroufek@gmail.com
Abstract
In the years 2001 2010 an extensive territorial floristic survey of the natural monument Divoká
rokle was conducted, focusing primarily on the documentation of the local occurrence of rare and
protected plant species. Divoká rokle presents a very floristically interesting site, that was visited by
the botanists quite seldom in the past and therefore it has not been more systematically botanically
processed yet. That is why in 2012 and 2013 a more detailed floristic survey was carried out, which
aim was to gather more detailed information about the occurrence of vascular plants in this area.
Nomenklatura
Danihelka et al. 2012 (cévnaté rostliny), Chytrý 2007 (travinná vegetace), Chytrý 2009 (ruderální,
plevelová a skalní vegetace), Moravec et al. 1995 (křovinná a lesní vegetace).
Úvod
V letech 2001 2010 probíhal extenzivní floristický průzkum území přírodní památky Divoká
rokle, zaměřený především na dokumentaci zdejšího výskytu vzácnějších a chráněných druhů
rostlin. Divoká rokle představuje floristicky velmi zajímavou lokalitu, která byla v minulosti
botaniky poměrně málo navštěvována, a proto dosud nebyla v tomto ohledu systematičtěji
zpracována. Z toho důvodu byl v letech 2012 a 2013 realizován podrobnější floristický průzkum,
který si vytknul za cíl shromáždit podrobnější informace o výskytu cévnatých rostlin v tomto
území.
Charakteristika území
Divoká rokle je výrazný skalnatý výchoz v horní polovině strmých svahů labského údolí,
nacházející se zhruba 0,6 km severovýchodně od okraje zástavby městské části Ústí nad Labem
Mojžíř. Jedná se o významnou geologickou lokalitu, což se stalo hlavním podnětem pro vyhlášení
stejnojmenného maloplošného chráněného území v kategorii přírodní památka v roce 2001 na ploše
2,4 ha.
Jádro vlastního území přírodní památky tvoří odlučná plocha starého sesuvu sovitého tvaru, na
jejímž základě jsou zde v závislosti na pestré skladbě hornin vyvinuty různorodé skalní útvary, mezi
nimiž se nachází nezpevněné osypy i částečně zpevněné svahy na mělkých půdách. Výšková
členitost území je velmi vysoká. Na malé rozloze přírodní památky nadmořská výška stoupá od 275
metrů v dolních partiích území až po 410 metrů při horní hraně svahů. Převládá jihozápadní
expozice svahů.
Geologické poměry Divoké rokle podrobněji charakterizují například Cajz (1996) a Vlačiha (2010).
Obnaženo je zde několik typů vulkanoklastik (hyaloklastity, hyaloklastitové brekcie) rozmanité
zrnitosti, které v době sopečné činnosti postupně vyplňovaly přes 100 metrů hlubokou depresi
v křídových pískovcích zatopenou jezerem. Obsahují také gravitačně transportované balvany
pískovců až 2 metry velké. Ve výše položených částech území se nachází pozdější akumulace
vulkanogenních úlomkovitých proudů, horní hrana Divoké rokle je tvořena tefritovým výlevem.
V horní části lokality se objevují také erozně vypreparované žilní horniny, například comptonit,
monchiquit a bostonit, které vznikly v důsledku podpovrchové sopečné činnosti teprve po
předchozím vyplnění deprese. Žilné horniny jsou známé mineralogickými nálezy analcimu,
natrolitu, kalcitu nebo Ti-flogopitu.
Divoká rokle se nachází na rozhraní mírně teplé oblasti a teplé klimatické oblasti. Na nejblíže
položené meteorologické stanici v Ústí nad Labem – Kočkově (cca 6,4 km vzdušnou čarou, 375 m
n. m.) je průměrná roční teplota 8,0 °C a průměrný roční úhrn srážek 570,5 mm (Chalupský 2013).
Fytogeograficky spadá lokalita do obvodu Českého termofytika, podokresu 4b. Labské středohoří
(Skalický 1988). Mapa potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1997) zde předpokládá
výskyt černýšových dubohabřin asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum.
Vegetace Divoké rokle
Divoká rokle je vzhledem k pestrým stanovištním poměrům pestrá také vegetačně. Strmé skály a
částečně stabilizované osypy hostí na různých místech vegetaci svazů Alysso-Festucion pallentis,
Alysso alyssoidis-Sedion a Asplenion septentrionalis, na pohyblivých osypech je vegetace pouze
sporadická. Stabilizovanější části svahů porůstají suché trávníky svazu Festucion valesiacae a
společenstva bylinných lemů svazu Geranion sanguinei. Dlouhodobějšími sukcesními pochody
místy došlo k vytvoření maloplošných křovitých porostů svazu Berberidion. Skupinky stromů mezi
skalami a osypy lze pravděpodobně zařadit mezi teplomilné doubravy asociace Sorbo torminalis-
Quercetum petraeae, jako na dalších lokalitách v kaňonu Labe se zde vzhledem k podkladu
tvořeném bazickými vulkanity nevyskytují výrazně acidofilní druhy a naopak se objevuje větší
množství druhů teplomilných a bazifilních. Okolo převážně bezlesého území vlastní rokle se
nachází suchý svahový les v prosvětlených částech opět s vegetací břekových doubrav, ve větším
zástinu se pak jedná o druhově chudé suché svahové lesy stojící na pomezí suťových lesů svazu
Aceri-Carpinetum a dubohabřin svazu Melampyro nemorosi-Carpinetum.
Dva typy vegetace jsou zachyceny v připojených fytocenologických snímcích. První z nich
dokumentuje v Divoké rokli poměrně častý typ vegetace charakteristický pro prosvětlené lemy
skupin lískových křovin a nízkých stromů, druhý snímek byl pořízen ve východní části největšího
souvislého suchého trávníku, který se v Divoké rokli objevuje.
Ústí nad Labem, Mojžíř, PP Divoká rokle, hřbítek v dolní části rokle, lemové společenstvo při okraji vysokých křovin,
290 m n. m., 50°41'00,6"N, 14°07'50,1"E, 3 x 3 m, skon 30°, Z expozice, 27. 6. 2013, E3 (40 %): Quercus petraea 40
%. E2 (35 %): Corylus avellana 3, Carpinus betulus 2m, Fagus sylvatica 2m, Sorbus danubialis 1. E1 (30 %):
Vincetoxicum hirundinaria 2b, Polygonatum odoratum 2a, Quercus petraea iuv. 2m, Epipactis atrorubens 1, Fagus
sylvatica iuv. 1, Medicago lupulina 1, Acer campestre iuv. +, Acer platanoides iuv. +, Allium senescens subsp.
montanum +, Arabis sagittata +, Arenaria serpyllifolia agg. +, Astragalus glycyphyllos +, Euhporbia cyparissias +,
Festuca pallens +, Festuca cf. rubra +, Geranium sanguineum +, Thesium linophyllon +, Cornus sanguinea iuv. r,
Fraxinus excelsior iuv. r, Hieracium sabaudum r, Pinus sylvestris iuv. r, Rosa canina agg. iuv. r, Sanguisorba minor r,
Scabiosa ochroleuca r, Taraxacum sect. Erythrosperma r. E0 (3 %): neanalyzováno.
Ústí nad Labem, Mojžíř, PP Divoká rokle, svah ve střední části rokle, suchý trávník, 340 m n. m., 50°41'02,4"N,
14°07'53,5"E, 3 x 3 m, skon 30°, JZ expozice, 27. 6. 2013, E1 (45 %): Anthericum liliago 2a, Melica transsilvanica 2a,
Festuca pallens 2m, Geranium sanguineum 2m, Allium senescens subsp. montanum 1, Artemisia campestris 1,
Euphorbia cyparissias 1, Poa sp. 1, Potentilla puberula 1, Sedum album 1, Acinos arvensis +, Arenaria serpyllifolia +,
Cota tinctoria +, Medicago lupulina +, Petrorhagia prolifera +, Sanguisorba minor +, Scabiosa ochroleuca +, Thymus
praecox +, Biscutella laevigata subsp. varia r, Lactuca perennis r, Orobanche coerulescens r, Thlaspi perfoliatum r.
E0 (2 %): neanalyzováno.
Metodika
Podrobný floristický průzkum Divoké rokle byl realizován ve vegetačních sezónách 2012 a 2013 na
ploše omezené hranicí území vyhlášené přírodní památky. Některé zde publikované starší údaje se
podařilo získat během předběžných průzkumů v letech 2001 2010. Vzhledem k ma rozloze
území nebyly v rámci průzkumu vymezovány žádné dílčí mapovací plochy, pouze u vzácných a
regionálně významných taxonů byly zaznamenány podrobněji charakter a přesné místo výskytu.
Cílem průzkumu bylo sestavení co možná nejúplnějšího floristického soupisu cévnatých rostlin
rostoucích recentně v Divoké rokli a podrobnější dokumentace populací vzácnějších taxonů, které
zde rostou. Z toho důvodu bylo území opakovaně navštíveno v různých vegetačních aspektech.
Především u některých taxonomicky komplikovanějších skupin byly pořizovány herbářové doklady,
které jsou uloženy v herbáři Oblastního muzea v Litoměřicích (LIT).
Historie botanického výzkumu
První konkrétní floristické údaje přímo z Divoké rokle publikovali Maly et Brandeis (1893). V
době byl, vzhledem k dominantnímu zastoupení německy mluvící populace v regionu, pro toto
území používán název Tolle Graben. Maly s Brandeisem dále uvádějí výskyt některých druhů méně
konkrétně („bei Mosern“, „Fellsabhänge bei Mosern“ apod.), takže nelze vyloučit jejich zápis právě
v Divoké rokli, nelze jej ovšem na základě takové lokalizace ani potvrdit.
Domin (1904: 208) uvádí pěstování Dianthus gratianopolitanus (ut D. caesius) v zahrádkách
v Mašovicích a dodává pouze: „...se udává ze znělcových skal nad Mojžířem.“ Sám lokalitu
nenavštívil.
Samostatný článek věnovaný Divoké rokli publikoval Prinz (1940). Kromě podrobnějšího popisu
geologické stavby zmiňuje také výskyt více než dvaceti druhů cévnatých rostlin. Součástí publikace
je také několik fotografií tehdejší podoby lokality.
Opakovaně navštívila lokalitu na počátku 80. let 20. století Kovaříková, tehdejší botanička
ústeckého muzea. Jako první odtud například doložila výskyt vzácných záraz. Svá pozorování
bohužel nepublikovala.
Podrobnější informace o charakteru vegetace v Divoké rokli spojené se záznamem výskytu
některých druhů shromáždil na počátku minulé dekády Friedrich (2001).
Dílčí údaje z Divoké rokle se objevily také v dalších floristických článcích a publikacích: Lipser et
al. 1967–1968, Kubát 1970, Kopřiva 1982, Pekárek 1986, Boublík et al. 2000, Boublík et al. 2002,
Machová et Kubát 2004, Kroufek et al. 2005, Nepraš et Kroufek 2005; Nepraš et al. 2008a, 2008b,
Vlačiha 2010.
Seznam druhů recentně rostoucích v Divoké rokli
V seznamu jsou zařazeny druhy zaznamenané v Divoké rokli mezi lety 2000 2013. Vysvětlení
zkratek: LIT doklad uložený v herbáři Oblastního muzea v Litoměřicích, HMUL doklad
uložený v herbáři Městského muzea v Ústí nad Labem, FH, KN, RK – inciály jmen autorů článku.
V případě prokazatelně opakovaného citování stejných nálezů uvádíme pouze původní zdroj.
Jména taxonů a stupně ohrožení jsou podle nového checklistu (Danihelka et al. 2012) a červeného
seznamu (Grulich 2012).
Acer campestre (2012 FH); Acer platanoides (2012 FH); Acer pseudoplatanus (2012 FH); Achillea
cf. collina (2013 Nepraš et Holič LIT); Acinos arvensis (Maly et Brandeis 1893; 2012 FH); Ajuga
genevensis (2012 FH); Alliaria petiolata (2012 FH); Allium oleraceum (Friedrich 2001; 2012 FH,
KN; 2013 Nepraš et Holič LIT); Allium senescens subsp. montanum C4a (Prinz 1940; 1943
HMUL s. coll. in Kubát 1970; 2013 FH, KN); Alopecurus pratensis (2013 FH, KN); Alyssum
montanum subsp. gmelinii C3 (Prinz 1940; 2007 Nepraš LIT; 2010 Nepraš et Kroufek LIT; 2012
FH); Anthericum liliago C3, §3 (Prinz 1940 in Kubát 1970; Friedrich 2001; 2012 FH, KN);
Anthericum ramosum C4a (Prinz 1940 in Kubát 1970; 2013 FH, KN); Anthoxanthum odoratum
(2012 FH); Anthriscus sylvestris (2012 FH); Anthyllis vulneraria subsp. polyphylla C4b (2007
Nepraš LIT; 2013 Nepraš et Holič LIT); Arabidopsis thaliana (2012 FH); Arabis sagittata C3
(2007 Nepraš LIT; 2013 Nepraš et Holič LIT); Arenaria serpyllifolia agg. (Friedrich 2001; 2012
FH); Arrhenatherum elatius (2013 FH, KN); Artemisia absinthium (Friedrich 2001); Artemisia
campestris (Friedrich 2001; 2012 FH, KN); Artemisia vulgaris (2013 FH, KN); Asperula
cynanchica (2012 FH, KN); Asperula tinctoria subsp. tinctoria C3 (Friedrich 2001); Asplenium
ruta-muraria (2012 FH); Aster amellus subsp. amellus C3, §3 (Maly et Brandeis 1893; Prinz 1940;
Kopřiva 1982; 1980 Lavička in Pekárek 1986; 1983 Pekárek in Pekárek 1986; 2001 KN, RK et
Bultas in Machová et Kubát 2004; 2012, 2013 FH; 2013 Nepraš et Holič LIT); Astragalus
glycyphyllos (2012 FH); Aurinia saxatilis subsp. saxatilis C4a, §3 (Prinz 1940; Friedrich 2001;
2005 KN, RK in Kroufek et al. 2005; 2012 FH, KN); Betula pendula (2012 FH); Biscutella
laevigata subsp. varia C3, §3 (Maly et Brandeis 1893; Boublík et al. 2000; 2005 KN, RK in
Kroufek et al. 2005; 2007 Nepraš LIT; 19 ex. 2012 FH, KN); Brachypodium pinnatum (Friedrich
2001; 2013 FH, KN); Brachypodium sylvaticum (2013 FH, KN); Bromus erectus (2007 Nepraš LIT;
2012 FH); Bupleurum falcatum (Friedrich 2001; 2013 KN, FH); Calamagrostis epigeios (2013 FH,
KN); Campanula persicifolia (Friedrich 2001; 2013 FH, KN); Campanula rapunculoides (2012 FH,
KN); Campanula trachelium (2013 FH, KN); Carex muricata agg. (2012 FH, KN); Carpinus
betulus (2005 RK, KN; 2012 FH); Centaurea scabiosa (Friedrich 2001; 2012 FH, KN);
Cephalanthera damasonium C4a, §3 (2001 RK, KN et Bultas in Nepraš et al. 2008b; 2012 FH;
2013 FH, KN); Chaerophyllum temulum (2012 FH, KN); Chelidonium majus (2012 FH);
Clinopodium vulgare (Friedrich 2001); Convolvulus arvensis (2013 FH, KN); Cornus sanguinea
(2012 FH); Corylus avellana (2012 FH); Cota tinctoria (Friedrich 2001, 2012 FH, KN); Crataegus
levigata (2013 FH, KN); Crataegus sp. (2007 Nepraš LIT, 2012 FH, KN); Cytisus nigricans (2013
FH, KN); Dactylis glomerata (2013 FH, KN); Dryopteris flix-mas (2012 FH); Echium vulgare
(Friedrich 2001; 2012 FH, KN); Epipactis atrorubens C3, §3 (Prinz 1940; Lipser et al. 19671968;
2 ex. 1981 Vondráček et Lavička in Pekárek 1997; na více mikrolokalitách, celkem 20–40 ex., z
toho 11–26 ex. kvet. 2001 RK, KN, 2002 RK, KN, 2005 RK et Bultas, 2007 KN, vše in Nepraš et
al. 2008b; 18 ex., z toho 14 ex. kvet. 2007 Joachimsthalerová et RK; 22 ex. 2012 FH; 120 ex.,
z toho 60 ex. kvet. 2013 FH, KN); Euphorbia cyparissias (Friedrich 2001; 2012 FH); Fagus
sylvatica (2012 FH); Festuca pallens C4a (Prinz 1940; Friedrich 2001; 2012 FH, KN); Festuca
rubra agg. (2013 Nepraš et Holič LIT); Festuca rupicola (2013 Nepraš et Holič LIT); Ficaria verna
(2012 FH); Filipendula vulgaris (2013 FH, KN); Fragaria vesca (2013 Nepraš et Holič LIT);
Fragaria viridis (2007 Nepraš LIT; 2013 FH, KN); Fraxinus excelsior (2013 FH, KN); Gagea
pratensis (2012 FH, KN); Galium aparine (2012 FH); Galium glaucum C4a (2012 FH, KN);
Galium odoratum (Friedrich 2001; 2013 FH, KN); Geranium sanguineum C4a (Maly et Brandeis
1893; 2012 FH, KN); Geum urbanum (2012 FH); Hieracium lachenalii (2007 Nepraš LIT);
Hieracium murorum (2007 Nepraš LIT); Hieracium sabaudum (2013 FH, KN); Hylotelephium
maximum (2013 FH, KN); Hypericum perforatum (Friedrich 2001; 2013 FH, KN); Inula hirta C3
(Prinz 1940; Friedrich 2001; 2013 FH); Impatiens parviflora (2012 FH); Inula conyzae (2013 FH,
KN); Iris sp. (2012 FH); Isatis tinctoria (2012 FH); Jovibarba globifera subsp. globifera C3 (2007
KN); Lactuca perennis C3 (Prinz 1940; Boublík et al. 2000; Friedrich 2001; 2005 RK, KN; 2012
FH, KN); Lamium purpureum (2013 FH, KN); Lapsana communis (2013 FH, KN); Lathyrus niger
(2013 FH, KN); Ligustrum vulgare (2013 FH, KN); Lotus corniculatus (2012 FH); Malus sylvestris
C3 (2012 Holič et Nepraš LIT); Medicago lupulina (2007 Nepraš LIT); Melampyrum arvense C3
(Friedrich 2001; 2013 FH, KN); Melampyrum nemorosum (2012 FH); Melica nutans (2013 FH,
KN); Melica transsilvanica C4a (Prinz 1940; Friedrich 2001; 2013 FH, KN); Melilotus officinalis
(2012 FH); Mentha arvensis (Friedrich 2001); Mercurialis perennis (2012 FH); Microthlaspi
perfoliatum (2012 FH); Moehringia trinervia (2013 FH, KN); Myosotis arvensis (2013 FH, KN);
Origanum vulgare (2013 FH, KN); Orobanche coerulescens C1 (1980 Kovaříková HMUL; 10 ex.
2005 Kroufek, Bultas LIT; Nepraš et Kroufek 2005; 3 ex. 2007 KN in Nepraš et al. 2008a; 1 ex.
2013 FH, KN); Orobanche kochii C3 (1979, 1980 Kovaříková HMUL in Nepraš et al. 2008a; 10
ex. 2005 KN in Nepraš et Kroufek 2005; 2005 RK, Bultas in Nepraš et Kroufek 2005; 33 ex. 2007
KN in Nepraš et al. 2008a; 2 ex. 2012 FH); Petrorhagia prolifera C4a (Lipser et al. 19671968;
2002 Kroufek LIT; Friedrich 2001; 2013 FH, KN); Peucedanum cervaria C4a (2013 FH, KN);
Pilosella cf. auriculoides C3 (2013 Nepraš et Holič LIT); Pilosella officinarum (2007 Nepraš LIT;
2013 FH, KN); Pinus sylvestris (2005 RK, KN; 2012 FH); Poa angustifolia (2013 Nepraš et Holič
LIT); Poa compressa (2013 FH, KN); Poa nemoralis (2013 FH, KN); Poa pratensis (2013 FH,
KN); Polygonatum odoratum (Friedrich 2001; 2012 FH); Populus tremula (2013 FH, KN);
Potentilla puberula C4a (2007 Nepraš LIT; 2012 Holič et Nepraš LIT); Primula veris C4a (2012
FH, KN); Prunus avium (2012 FH, KN); Prunus spinosa (2012 FH, KN); Pyrus nivalis C4b (2008
KN in Nepraš et al. 2008a; 2007 Nepraš LIT); Pyrus pyraster C4a (2013 FH, KN); Quercus
petraea (2012 FH); Quercus robur (2013 FH, KN); Rhamnus cathartica (2013 FH, KN); Ribes uva-
crispa (2012 Holič et Nepraš LIT); Rosa canina agg. (2012 FH, KN); Rosa gallica C3 (2007
Nepraš LIT); Rubus sp. (2007 Nepraš LIT; 2012 FH); Sambucus nigra (2012 FH); Sanguisorba
minor (Friedrich 2001; 2013 FH, KN); Scabiosa columbaria C3 (Friedrich 2001); Scabiosa
ochroleuca (2012 FH); Scleranthus perennis (2012 FH, KN); Securigera varia (2012 FH); Sedum
acre (Friedrich 2001; 2012 FH); Sedum album (Friedrich 2001; 2012 FH); Sedum sexangulare
(2012 FH); Sempervivum tectorum (Maly et Brandeis 1893; 2012 FH, KN); Silene nutans (2012
FH); Silene vulgaris (2012 FH); Sorbus aucuparia (2012 FH, KN); Sorbus danubialis C3 (2012
FH, KN; 2013 Nepraš et Holič LIT); Sorbus torminalis C4a (Prinz 1940; 2012 FH, KN); Stachys
recta (Friedrich 2001; 2012 FH); Stipa pennata var. pennata C3, §3 (Prinz 1940; 2001 KN, RK et
Bultas in Machová et Kubát 2004; 2007 KN; 2012 FH, KN); Symphytum tuberosum (2012 FH,
KN); Tanacetum corymbosum (Friedrich 2001; 2013 FH, KN); Taraxacum sect. Erythrosperma
(2012 FH, KN); Taraxacum sect. Ruderalia (2012 FH, KN); Thesium linophyllon C3 (Friedrich
2001; 2012 FH; 2013 Nepraš et Holič LIT); Thymus praecox C4a (Friedrich 2001; 2007 Nepraš
LIT; 2012 FH); Tilia platyphyllos subsp. cordifolia (2013 Nepraš et Holič LIT); Torilis japonica
(Friedrich 2001; 2013 FH, KN); Trifolium alpestre (Maly et Brandeis 1893; 2013 Nepraš et Holič
LIT); Trifolium medium (2012 FH); Turritis glabra (Maly et Brandeis 1893; Friedrich 2001; 2013
FH); Verbascum lychnitis (Friedrich 2001; 2012 FH); Veronica chamaedrys (2012 FH); Veronica
sublobata (2012 FH, KN); Vicia tenuifolia (2013 FH, KN); Vincetoxicum hirundinaria (Friedrich
2001, 2012 FH); Viola collina (2012 Holič et Nepraš LIT); Viola hirta (2012 FH, KN); Viola
reichenbachiana (2013 Nepraš et Holič LIT).
Historické recentně nepotvrzené údaje
Campanula glomerata (Maly et Brandeis 1893); Deschampsia caespitosa (Maly et Brandeis 1893);
Dianthus gratianopolitanus (Maly et Brandeis 1893; Domin 1904); Festuca valesiaca (Prinz 1940);
Gentiana cruciata (Prinz 1940); Luzula campestris (Lipser et al. 19671968); Ornithogalum
umbellatum agg. (Prinz 1940); Orthilia secunda (Maly et Brandeis 1893); Phelipanche arenaria
(1980 Kovaříková HMUL); Picris hieracioides (Maly et Brandeis 1893); Potentilla heptaphylla
(Lipser et al. 19671968); Potentilla recta (Maly et Brandeis 1893); Seseli hippomarathrum (Maly
et Brandeis 1893); Sesleria caerulea (Prinz 1940); Torilis arvensis subsp. arvensis (Maly et
Brandeis 1893)
Komentář k výskytu významnějších taxonů
Alyssum montanum
V údolí Labe na Ústecku druh od jihu vyznívá. Divoká rokle může být nejsevernější lokalitou
taxonu na našem území. Severněji v Sasku se jedná o vzácný, silně ohrožený druh (Hardtke et Ihl
2000). V Divoké rokli roztroušeně v rozvolněných suchých trávnících.
Aster amellus subsp. amellus
Při jižním okraji Českého středohoří je hvězdnice chlumní i v současné době rozšířena na více
lokalitách a nezřídka vytváří i bohaté a stabilizované populace. Situace v údolí Labe na Ústecku je
diametrálně odlišná. Hvězdnice je odtud sice historicky udávána z mnoha lokalit a na některých
z nich byla v minulosti i hojná. Recentně je ovšem známa již pouze velmi vzácně od Panenské
skály a právě z Divoké rokle. Z ostatních míst ustoupila snad kombinací eutrofizace a sukcesních
změn. Populace v Divoké rokli je perspektivní, velmi bohatá a jedná se zřejmě o nejsevernější
výskyt tohoto druhu v České republice. V roce 2013 bylo zjištěno cca 500 kvetoucích exemplářů
hojně rozptýlených po většině území přírodní památky, nejpočetněji na hřbítcích ve východní části
území.
Arabis sagittata
Vzácný a obtížněji rozlišitelný druh z komplexu Arabis hirsuta agg. V Českém středohoří
pravděpodobně dosti vzácně. V Divoké rokli poměrně hojný v rozvolněných suchých trávnících a
při lesních okrajích.
Biscutella laevigata subsp. varia
V Českém středohoří dosti vzácný druh rostoucí početněji pouze na písčitých půdách při úpatí
Deblíku u Církvic. Vzácně se vyskytuje také v některých skalně stepních komplexech, na Ústecku
dosud na Sluneční stráni a na Kozím vrchu. Populace v Divoké rokli není příliš početná, ale jeví se
jako stabilní, v posledních letech bylo zaznamenáno 17–19 ex. řídce roztroušeně v severovýchodní
části lokality. V sousedním Sasku druh ohrožený vyhynutím (Hardtke et Ihl 2000).
Cephalanthera damasonium
Okrotice bílá roste vzácně při severovýchodním okraji Divoké rokle v listnatém lese s větším
zastoupením lip. V roce 2012 byl nalezen 1 ex., v roce 2013 zde rostlo 9 ex. Vzácně byla nedaleko
odtud zaznamenána již v minulosti. Rostla na mikrolokalitě vzdálené zhruba 50 metrů východně, již
mimo území přírodní památky (2001 Kroufek, Nepraš et Bultas in Nepraš et al. 2008b). Početnější
populace se vyskytuje v sesuvném území při severním úpatí nedalekého Kozího vrchu.
Epipactis atrorubens
Divoká rokle patří mezi pouhých pět recentních lokalit kruštíku tmavočerveného na území Českého
středohoří. Podobně jako na ostatních lokalitách není ani zdejší populace zvlášť početná, podle
dostupných informací je přesto nejbohatší na území CHKO. Početnější skupinky se objevují na
svahu hřbítku v dolní části rokle (50°41'00,4"N, 14°07'50,1"E) a na svazích v jihovýchodní části
(50°41'01,1"N, 14°07'53,5"E). Vzácně se objevuje v některých sezónách jednotlivě také ve střední
části rokle, v SV části a na téměř neschůdném svahu v SZ části rokle. Mezi lety 2001–2008 bylo
v Divoké rokli zaznamenáno v různých letech celkem 20–40 ex., z nichž 11–26 ex. kvetlo (Nepraš
et al. 2008b). V roce 2013 bylo díky nálezu nových dílčích populací a příznivé sezóně nalezeno
celkem 120 ex., z toho 60 ex. kvetoucích.
Iris sp.
Ve střední části Divoké rokle se vyskytuje rozsáhlejší polykormon blíže neurčeného zahradního
kultivaru kosatce. S vysokou pravděpodobností se jedná o pozůstatek starší záměrné výsadby.
Stejného původu je zřejmě také zdejší výskyt Sempervivum tectorum.
Malus sylvestris
Ve střední části Divoké rokle roste 1 menší stromek jabloně lesní., GPS: 50°41’02,1‘‘N,
14°07’51,1‘‘E. Vzácný, ale zároveň také poněkud přehlížený druh.
Orobanche coerulescens
Záraza namodralá patří mezi nejvýznamnější druhy Divoké rokle. Poprvé odtud byla doložena
Kovaříkovou již 24. 7. 1980 (HMUL), nález ale nebyl publikován a tak dlouho unikal pozornosti.
Nověji byla ověřena v letech 2005 (9 ex.) a 2007 (3 ex.) a byl tak potvrzen výskyt tohoto
kontinentálně stepního druhu na nejdále k severu vysunuté lokalitě na našem území. Roste
v rozvolněném suchém trávníku, GPS: 50°41'02,6"N, 14°07'53,0"E. V roce 2013 byl nalezen 1
exemplář.
Orobanche kochii
Záraza zardělá je jedním z charakteristických druhů skalně stepních stanovišť labského údolí na
Ústecku. V Divoké rokli se vyskytuje roztroušeně s rozkolísanou početností typickou pro všechny
druhy tohoto rodu. V roce 2007 bylo napočítáno 35 ex.
Phelipanche arenaria
Mordovka písečná byla z Divoké rokle doložena pouze jednou, sběrem Kovaříkové ze dne 24. 7.
1980 (HMUL). Vzhledem k dobře zachovaným stanovištním poměrům a početnému výskytu
hostitelského Artemisia campestris není vyloučeno v budoucnu ověření druhu pro tuto lokalitu.
Potentilla puberula
V Divoké rokli se z poléhavých mochen dominantně vyskytuje typ, který je nejspíše možné přiřadit
k taxonu Potentilla puberula. Zdejší rostliny jsou charakteristické obvykle velmi hustým oděním
jednoduchých chlupů a občas vtroušenými hvězdovitými chlupy nebo krátkými chlupy na bázi
dlouhých chlupů. Na některých rostlinách zde bylo ovšem pozorováno také řidší odění
jednoduchými chlupy a naopak větší množství víceramenných hvězdovitých chlupů, takové
exempláře již upomínají na druh Potentilla incana, v čisté podobě ovšem mochna písečná v Divoké
rokli zjištěna nebyla. Z těchto důvodů jsme nepřejali údaje Friedricha (2001), který z lokality udává
P. incana a P. verna.
Závěr
Na území přírodní památky Divoká rokle byl po roce 2000 zaznamenán výskyt 165 taxonů
cévnatých rostlin. 37 ze zjištěných taxonů je zařazeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin
(Grulich 2012, Danihelka 2012), z toho v jednotlivých kategoriích: 1 kriticky ohrožený, 19
ohrožených a 17 vzácnějších, vyžadujících pozornost. Celkem 7 taxonů je chráněno zákonem podle
přílohy vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., všechny jsou zařazeny v kategorii ohrožených.
Přírodní památka Divoká rokle patří mezi floristicky mimořádně zajímavé lokality Českého
středohoří. Díky své geologické stavbě a výrazné výškové členitosti je útočištěm pro řadu stepně-
skalních prvků naší květeny, které jsou nezřídka vzácné v celé republice. Některé z nich zde
dosahují severní hranice svého rozšíření. Nejvýznamnějšími taxony rostoucími recentně v Divoké
rokli jsou Aster amellus subsp. amellus, Biscutella laevigata subsp. varia, Epipactis atrorubens,
Orobanche coerulescens a Orobanche kochii.
Poděkování
Za zpřístupnění databáze a herbářových položek Ústeckého muzea děkujeme Petru Bultasovi.
Literatura
Boublík K., Kubát K., Lepší M., Lepší P. (2000): Příspěvek ke květeně severozápadních Čech se zvláštním zřetelem k
území Českého středohoří. – Severočes. Přír., Litoměřice, 32: 101–104.
Boublík K., Kubát K., Lepší M., Lepší P. (2002): Příspěvek ke květeně severozápadních Čech se zvláštním zřetelem k
území Českého středohoří. – Severočes. Přír., Litoměřice, 33–34: 84, 106, 156.
Cajz V. [ed.] (1996): České středohoří. Geologická a přírodovědná mapa 1 : 100 000. Český geologický ústav, Praha.
160 p.
Danihelka J., Chrtek J. Jr. et Kaplan Z. (2012) Checklist of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia,
Praha, 84: 647811.
Friedrich A. (2001): Okresní generel ÚSES Ústí nad Labem. – Ms. Depon at: Magistrát města Ústí nad Labem.
Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, Praha, 84: 631645.
Hardtke H.- J., Ihl A. (2000): Atlas der Farn- und Samenpflanzen Sachsens. Sächsisches Landesamt für Umwelt und
Geologie, Dresden. 810 p.
Chalupský A. Meteorologická stanice Ústí nad Labem. Old.chmi.cz [online]. [cit. 2013-01-08]. Dostupné z:
http://old.chmi.cz/meteo/opss/stanice.php?ukazatel=ustinlab
Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 p.
Chytrý M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia,
Praha, 522 p.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů české republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Kopřiva J. (1982): Květena. In: Příroda Ústecka. Okresní vlastivědné muzeum, Okresní aktiv státní ochrany přírody.
Ústí nad Labem, 39 - 92.
Kroufek R., Nepraš K., Joza V. et Bultas P. (2005): Příspěvek k rozšíření zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin
na Ústecku. – Severočes. Přír., Litoměřice, 36–37: 7581.
Kubát K. (1970): Rozšíření některých druhů rostlin v Českém středohoří. Okresní muzeum Litoměřice. 178 p.
Lipser H., Wittenberger G., Wittenberger W. (1967–1968): Pflanzenvorkommen im Böhmischen Mittelgebirge und im
Ost-Erzgebirge aus den Jahren 193045. Aussiger Bote, München, Beil. 19, 20: 1–48.
Machová I., Kubát K. (2004): Zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin Ústecka. – Academia, Praha, 220 p.
Maly H., Brandeis R. (1893): Beiträge zur Kenntnis der heimatlichen Flora. Thätigk. Ber. Naturwiss.Ver.Aussig
18571893: 20107.
Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. – Severočes. Přír.,
Litoměřice, suppl. 1/1995: 1-206.
Nepraš K., Kroufek R. (2005): Nové nálezy záraz na Ústecku. – Severočes. Přír., Litoměřice, 36–37: 4753.
Nepraš K., Kroufek R. et Bultas P. (2008a): Příspěvek ke květeně Českého středohoří. Severočes. Přír., Litoměřice,
39: 5972.
Nepraš K., Kroufek R., Kubát K., Vlačiha V. (2008b): Orchideje Českého středohoří. Oblastní muzeum v
Litoměřicích, Litoměřice. 136 p.
Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J., Jirásek J. (1997): Mapa potenciální přirozené
vegetace České republiky 1: 500 000. – Botanický ústav AV ČR, Průhonice.
Pekárek P. (1986): Příspěvek ke květeně Ústecka. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 21: 215223
Pekárek P. (1997): Orchideje Ústecka. Okresní úřad, Ústí nad Labem. 82 p.
Prinz K. (1940): Der „Tolle Graben“ bei Wesseln im Böhmischen Elbethale. Naturschutz, Neudamm-Berlin, 21: 114
118.
Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. et Slavík B. [eds.]: Květena ČSR 1: 103121,
Academia, Praha.
Vlačiha V. (2010): Plán péče o přírodní památku Divoká rokle na období 2011–2020, Správa CHKO České středohoří,
Litoměřice.
ResearchGate has not been able to resolve any citations for this publication.
Article
Full-text available
New findings of broomrapes (Orobanche) in the district of Ústí nad Labem Karel N e p r a š 1) , Roman K r o u f e k 2) Abstract: The article contains information about the current distribution of broomrapes (Orobanche L. s. l.) in the district of Ústí nad Labem, northern Bohemia. During the year 2005 we have visited several important localities in this district and found there eight taxa from studied genus. Five of them (O. arenaria, O. artemisiae-campestris, O. coerulescens, O. purpurea subsp. bohemica and O. purpurea subsp. purpurea) are listed in the Red List of vascular plants of the Czech Republic (Procházka 2001) as critically endangered taxa. The most important sites rich in Orobanche-taxa are these in the Kozí vrch hill near Mojžíř and rocky slopes of Sluneční stráň near Brná nad Labem. These two locations are described in more detail at the end of the article.
Article
Full-text available
Předkládaný příspěvek doplňuje publikaci, která o chráněných a ohrožených rostlinách vyšla v letošním roce (Machová et Kubát 2005). Jsou v něm obsaženy především nové nálezy z let 2004 – 2005, v menší míře pak také nálezy starší, ověřující již známé lokality. Formálně se držíme zásad výše citované publikace, takže příspěvek obsahuje pouze druhy silně a kriticky ohrožené (kategorie C2 a C1) podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka 2000) a druhy chráněné zákonem (§3 - §1). V samostatných příspěvcích je zpracován rod Orobanche s. l. (Nepraš et Kroufek 2005) a druh Misopates orontium (Joza, Kroufek et Nepraš 2005). Čeleď Orchideaceae nebyla pro potřeby tohoto článku zpracovávána.
Article
Full-text available
A checklist of vascular plants of the Czech Republic is provided, based on the Kubát et al’s Key to the flora of the Czech Republic from 2002 and volumes 7 and 8 of the Flora of the Czech Republic as taxonomic reference, and incorporating numerous floristic, taxonomic and nomenclatural novelties. Native, alien, both naturalized and casual, as well as frequently cultivated taxa are included. Species, subspecies, nothospecies and nothosubspecies, and some frequently used variety names are listed. For cultivated plants, the taxonomic rank of Group is widely applied. For practical purposes, 188 species aggregates and other informal species groups are defined. References are made to corresponding taxonyms in the Key or the two Flora volumes when name or orthography changes occurred. Most important changes in nomenclature, taxonomy, recently described taxa and additions to the country’s flora are annotated. The flora of the Czech Republic includes 3557 species (plus 194 additional subspecies) and 609 (plus 13 additional nothospecies) hybrids. Of these, 2256 species are native, 464 naturalized (228 archaeophytes and 236 neophytes) and 837 casual aliens. Further, 324 cultivated taxa of different ranks are listed. The list includes categorizations of alien species of Pyšek et al.’s second edition of the Catalogue of alien plants of the Czech Republic and Red List categorizations of Grulich’s third edition of the Red List of vascular plants of the Czech Republic, both published in Preslia in 2012.
Article
The knowledge of the flora of the Czech Republic has substantially improved since the second version of the national Red List was published, mainly due to large-scale field recording during the last decade and the resulting large national databases. In this paper, an updated Red List is presented and compared with the previous editions of 1979 and 2000. The complete updated Red List consists of 1720 taxa (listed in Electronic Appendix 1), accounting for more then a half (59.2%) of the native flora of the Czech Republic. Of the Red-Listed taxa, 156 (9.1% of the total number on the list) are in the A categories, which include taxa that have vanished from the flora or are not known to occur at present, 471 (27.4%) are classified as critically threatened, 357 (20.8%) as threatened and 356 (20.7%) as endangered. From 1979to 2000 to2012, there has been an increase in the total number of taxa included in the Red List (from 1190to 1627 to 1720) and in most categories, mainly for the following reasons: (i) The continuing human pressure on many natural and semi-natural habitats is reflected in the increased vulnerability or level of threat to many vascular plants; some vulnerable species therefore became endangered, those endangered critically threatened, while species until recently not classified may be included in the Red List as vulnerable or even endangered. (ii) Some increase in the number of species in particular categories can be attributed to the improved knowledge of taxonomically difficult groups for which previously only incomplete species lists were available. In addition, some native species were recently discovered as new to the country's flora or described as new to science, and the status of their populations made Red-Listing necessary. (iii) Also improvements in our knowledge of the flora made the expertjudgment more precise and some species were included in the list because their long-lasting vulnerability was recognized. In contrast, 23 taxa considered extinct or missing were rediscovered. This is almost one third of the number of extinct or missing taxa in the first version of the Red List published in 1979.
Katalog biotopů české republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
  • M Chytrý
  • T Kučera
  • M Kočí
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů české republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.