Denní rytmus lokalit pražského centra

Full text

Denní rytmus lokalit
pražského centra
LUCIE POSPÍŠILOVÁ
Úvod
Nahlížení na městské lokality jako na neustále se proměňující části širšího geo-
grackého prostředí přináší do výzkumu sociálně prostorové struktury a pro-
cesů ve městě nový rozměr. Pravidelné, nepravidelné i nahodilé pohyby osob
uvnitř lokality chápané vkontextu pohybů na vyšších řádovostně-měřítkových
úrovních dokreslují obraz lokality, který z hlediska složení trvale bydlícího oby-
vatelstva i fyzické a funkční struktury vykazuje v krátkodobém pohledu relativně
stabilní vzorec. Hodnocení denního rytmu se zaměřuje na dočasně přítomné
obyvatelstvo a jeho proměny v cyklu jednoho dne. Centrum Prahy je díky svému
specickému postavení v rámci městského regionu a stále zesilujícímu regionál-
nímu i nadregionálnímu významu cílem či zastávkou cest různého charakteru
a frekvence opakování, od každodenních pracovních cest, přes nepravidelné
nákupy či návštěvy kulturních zařízení až po výjimečné zahraniční cesty či pouze
náhodné průjezdy. Vliv přítomného obyvatelstva na ekonomické, sociální i fy-
zické prostředí centrálních lokalit je nezpochybnitelný a znalost jejich počtu
a proměnlivosti v čase je důležitá pro úkoly komunální politiky i efektivní plá-
nování. Přesto je studií věnovaných hodnocení dočasně přítomného obyvatel-
stva velmi málo. Důvodem je bezesporu nedostatečná statistická základna,
časová i nanční náročnost takových výzkumů a rovněž nejednoznačné meto-
dické uchopení.
Kapitola se zaměřuje na sledování proměnlivosti počtu a struktury přítom-
ného obyvatelstva ve třech lokalitách pražského centra. Jako teoretického zá-
kladu využívá konceptu denního rytmu chápaného jako obraz v čase se měnící-
ho počtu a struktury osob přítomných v daném prostoru během jednoho dne
(Parkes, Thrift, 1980). Cílem je nalézt takové pravidelnosti, které se opakují ve
čtyřiadvacetihodinovém cyklu. Základ denice i metodického uchopení rytmu
lokality leží v časoprostorové geograi, která bývá kritizována pro svůj fyzika-
listický pohled na člověka a společnost a z toho důvodu je spojována spíše s pří-
rodníminež se sociálními vědami (Ira, 2001). Nahlížením na člověka jako na cestu
136
7
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 136

skrze časoprostor odhlíží od individuality jedince a podle Hallina (1991) dosta-
tečně nevysvětluje lidské chování a sociální procesy, což v důsledku znamená,
že některé podmínky bere jako předem dané. V kapitole denovaný rytmus lo-
kality omezení do jisté míry přebírá, když člověka chápe pouze jako součást sle-
dovaného prostoru vdaném čase. Proto je druhým cílem kapitoly soustředit se
a popsat specický život lokalit a překonat odlidštěnost metod časoprostorové
geograe dokreslením podoby dne na základě vlastních zkušeností.
Rytmus ve městě
Rytmus je pojmem využívaným v různých vědních disciplínách, ale zároveň
i jevem, se kterým se setkáváme v běžném každodenním životě. Nad množstvím
rytmů, které nás obklopují nebo jsou dokonce naší součástí, se zamýšlí fran-
couzský lozof Henri Lefebvre a říká, že „rytmus lze nalézt všude tam, kde exis-
tuje interakce mezi místem, časem a výdejem energie“ (Lefebvre, 2004, s. 15).
Ne všechny z rytmů je možné vidět, každá rostlina, každý strom má svůj rytmus
aisamotné lidské tělo se skládá z množství koordinovaných rytmů (Lefebvre,
2004). Je zřejmé, že ve městě existuje různých rytmů nepřeberné množství. Pro
potřeby výzkumu je však třeba zaměřit se pouze na měřitelné a pozorovatelné
jevy. Již Louis Wirth svou denicí města, které popisuje jako „relativně velké,
hustě zalidněné atrvalé uskupení sociálně heterogenních jedinců“ (Wirth, 1938,
s. 8), poukazuje na to, že právě lidé a jejich aktivity tvoří město a tím i jeho ryt-
mus, ačkoliv fyzická a funkční struktura významně ovlivňují přítomnost či ne-
přítomnost lidí v daném místě (Goodchild, Janelle, 1983). Ve městě i jeho
lokalitách dochází každý den k množství kontaktů a na jednom místě se sejdou
lidé, kteří pochází zrůzných míst, lidé různých charakteristik a srůznými záměry.
Výzkum městského rytmu úzce souvisí s konceptem každodenního života,
který je zkoumán v geograi v rámci časoprostorové geograe (Ellegård, 1999,
Doležalová, Ouředníček, 2006, Novák, Sýkora, 2007), v sociologii je předmětem
zájmu tzv. etnometodologie (Garnkel, 1967), reexivní sociologie či symbolic-
kého interakcionismu (Blumer, 1969). Do jisté míry se jím zabývá také genderový
výzkum (Kessler, McKenna, 1985, Kwan, 1999). Studium každodenního života je
zaměřeno na „svět, který člověk pokládá za samozřejmou danost (zvyky, práci,
rutinu,volný čas, rodinný život, hraní každodenních rolí, volný čas aj.)“ (Jandourek,
2001, s. 122). Každodenní život člověka ve vyspělé společnosti je geografy po-
pisován jako soubor činností souvisejících se zaměstnáním, domácími aktivitami
a volným časem a dopravním propojením mezi místy, kde se tyto aktivity ode-
hrávají (Ellegård, Pater, 1999) nebo zjednodušeně jako sled činností konaných 137
Denní rytmus lokalit pražského centra
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 137

člověkem v průběhu čtyřiadvaceti hodin na různých místech (Vilhelmson, 1999).
Právě metody časoprostorové geograe jsou nejvhodnějším způsobem, jak
denní rytmus zobrazit (Hägerstrand, 1970, 1975, Lenntorp, 1978, Parkes, Thrift,
1980). Vyjádření každodenního pohybu a aktivit člověka ve čtyřrozměrném pro-
storu umožňuje dynamický pohled na město a jeho jednotlivé části (Ira, 2001).
Lidský subjekt je v časoprostorovém modelu zobrazen jako nepřerušovaná
cesta (path), jejíž délka závisí na zvolené časové jednotce, kterou může být den,
měsíc nebo rok, maximálně však život jedince (Hägerstrand, 1970). Pro zobrazení
denního rytmu je časovou jednotkou jeden den a prostorovou jednotkou vy-
brané území. V nově vzniklé pevně ohraničené časoprostorové jednotce se po-
tkávají cesty různých lidí, může se jednat o náhodný výskyt určitého počtu osob
na jednom místě nebo může docházet k jejich přímé interakci. V obou přípa-
dech jsou v daném okamžiku tito lidé součástí rytmu sledované lokality. Jejich
celkový počet je pak možné zaznamenat pro různé časové okamžiky sledova-
ného dne. Výsledkem jsou čtyřiadvacetihodinové variace, kde podobnosti mezi
jednotlivými dny ve spojení s aktivitami jedinců a jejich interakcemi vytvářejí
rytmus lokality (Parkes, Thrift, 1980).
V teoretické rovině se kromě Henriho Lefebvra (2004) rytmu ve městě
věnují také Parkes a Thrift (1980), Ley (1983), Allen (1999) nebo Crang (2001).
Taylor a Parks (1975) aplikovali na deníkové záznamy obyvatel fiktivního brit-
ského města metodu faktorové analýzy s cílem ukázat, jak by statistická data
o mobilitě obyvatel mohla obohatit znalost města sledováním časopro-
storových vzorců aktivit v jeho prostoru. Na tuto studii pak navázali další autoři
aplikací modelu na odlišná území (Hanham, 1976, Goodchild, Janelle, 1983,
Zandvliet, Dijst, 2004). I když kvantitativní přístupy nedokážou zachytit ryt-
mus konkrétní lokality a přílišným zobecněním odhlíží od skutečné atmosféry
městských lokalit, mohou přispět ke znalosti o časoprostorové lokalizaci ak-
tivit. VČeské republice sběr deníkových záznamů na celostátní úrovni dopo-
sud neprobíhá avýzkumy se orientují spíše na detailní pohled na každodenní
život konkrétních lokalit (Murdych, 1980, Pospíšilová, 2007, Temelová, Novák,
2012) nebo na prvky či procesy městského prostředí, které rytmy utvářejí
(Mulíček a kol., 2009)
Metodika výzkumu
K výzkumu rytmu lokalit bylo využito kombinace několika metod: (1) analýzy
detailních statistických dat, (2) přímého pozorování v lokalitách, (3) řízených
rozhovorů a(4) analýzy fotograí. Statistická data pochází ze Sčítání lidu, domů
138
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 138

a bytů 2001 abyla sledována vpodrobnosti jednotlivých domů. Terénní průzkum
proběhl v dubnu a květnu roku 2007. Výsledek proto pochází pravděpodobně
z období největšího zatížení lokalit. Do Prahy přijíždí v této době mnoho turistů,
ale na rozdíl od letních měsíců trvale bydlící obyvatelé ještě neodjíždějí ve vyš-
ším počtu na dovolené a prázdniny. Pozorování v lokalitách probíhalo vždy po
celý den (den anoc v různé dny) a poté vždy ještě 2 týdny v různé (nepravidelné)
denní doby. V každou celou hodinu byla pořízena jedna nebo více fotograí lo-
kality, vmístech svysokou uktuací osob byly fotograe zhotoveny ve třech ča-
sech v desetiminutových intervalech (10 min před celou hodinou a 10 min po
celé hodině). Více snímků sloužilo k eliminaci nepravidelných výkyvů v počtu
návštěvníků lokality.
Podkladem pro zjištění počtu trvale bydlícího obyvatelstva jsou data ze Sčí-
tání lidu, domů a bytů z roku 2001, která byla pro zmírnění vlivu časového zpož-
dění doplněna o údaje z internetového serveru Nahlížení do katastru
nemovitostí (2007) a vlastního pozorování. Katastr nemovitostí může v kombi-
naci se znalostí jmen na zvoncích ukázat například zvýšení vzdělanosti v jed-
notlivých domech (akademické tituly u jmen vlastníků) či pokles nebo nárůst
počtu domácností (sídlo rmy). Uvedené metody bylo využito pouze jako do-
plňkové, protože je založena na předpokladu, že na zvoncích je uvedené jméno
osoby, která v bytě skutečně žije, což nemusí být vždy pravda. Metodou pozo-
rování byly také vyřazeny nebo naopak přidány domy, ve kterých došlo od roku
2001 ke změně funkce. Protože se příspěvek zaměřuje především na obyvatel-
stvo dočasně přítomné, je pohyb bydlících osob v průběhu dne zjednodušen
pouze na pohyb ekonomicky aktivních za prací a studentů, žáků a dětí od tří do
šesti let do školy či mateřské školy. Pohyb ostatních osob (důchodci, ženy na
mateřské dovolené, nezaměstnaní a děti do tří let) je uvažován pouze v rámci
lokality. Doba pobytu mimo lokalitu u ekonomicky aktivních osob a studentů
byla odhadnuta na základě pozorování v lokalitách.
Data o přítomných pracujících osobách vychází z terénního šetření. Počet
zaměstnanců rem, obchodů a restaurací spolu sjejich pracovní dobou byl zjiš-
ťován emailovou komunikací se zástupci rem sídlících vlokalitách či řízenými
rozhovory se zaměstnanci obchodu či restaurace. Celková úspěšnost u ob-
chodů, restaurací a hotelů byla 67 % (z celkem 115). V nezjištěných případech
byl počet zaměstnanců, pokud to bylo možné, určen pozorováním. Ze 46 rem
smysluplně odpovědělo 20 (43 %), udalších 13 (28 %) nebyl problém informaci
vyhledat na internetu (vlastní webové stránky, Obchodní rejstřík) a počet za-
městnanců zbylých 13 rem byl odhadnut anebo rma nebyla zařazena. Počet
zaměstnanců ve státních institucích (i studentů a žáků ve školách a dětí v ma-
teřských školách) byl, kromě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetko- 139
Denní rytmus lokalit pražského centra
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 139

vých, sdělen ve všech případech elektronickou formou. Návštěvníci státních
institucí v území byli stanoveni na základě odhadů (ve většině případů společně
se zaměstnanci příslušných úřadů), usoukromých prodejen byl počet stanoven
pozorováním, v několika případech také při rozhovorech týkajících se počtu za-
městnanců. Turisté pohybující se venku mimo budovy byli spočítáni z poříze-
ných fotograí.
Počet a strukturu uživatelů sledované lokality v různé denní doby je třeba
znát pro gracké zobrazení denního rytmu. K zachycení skutečné atmosféry
lokality však tato data nestačí a proto je každý graf rytmu doplněn slovním
popisem, který odráží přímé zkušenosti z lokality.
Funkční struktura pražského centra a výběr lokalit
pro výzkum denního rytmu
Vymezení oblasti pražského centra, na základě něhož byly vybrány lokality
pro případové studie, odpovídá historickému vývoji Prahy a je převzato
z prací Jiřího Hrůzy (1992, 1994), i když další autoři ho vymezují stejným způ-
sobem (např. Ouředníček, 2002) nebo velmi podobným (např. Boháč, 1923,
Musil 1960). Historické centrum zahrnuje šest katastrálních území (Staré
Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov a Vyšehrad), která spolu
stavebně souvisí již od středověku, a je plošně i funkčně rozsáhlejší než centra
měst vymezovaná v zahraničních publikacích pouze jako CBD (Central Busi-
ness District) s vysokou koncentrací komerčních aktivit (Burgess, 1925,
Murphy, Vance, 1954, Bohnert, Mattingly, 1964, Bowden, 1971). V pražském
historickém centru se nacházejí rovněž lokality s převahou rezidenční nebo
vládní funkce, které Murphy a kol. (1955) v klasifikaci vnitřní prostorové struk-
tury CBD považují za necentrální. Centrum města, které je dáno historicky, je
funkčně rozmanitější než úzce vymezené CBD i ostatní funkční zóny města.
Denně je využíváno různými skupinami obyvatel a jeho rytmus je proto velmi
specifický.
Metodou pozorování funkční struktury pražského centra byly stanoveny
čtyři základní typy lokalit: (1) rezidenční (2) obchodní (3) pracovní a(4) turis-
tické. Uvedený výčet nezahrnuje veškeré funkce, které pražské centrum plní
a zároveň ve většině lokalit dochází k jejich prolínání. Zejména pro užší cen-
trum jsou typické kromě horizontálního mísení funkcí také vertikální variace
funkcí vyjádřené rozdíly mezi jednotlivými patry v rámci jedné budovy
(Murphy, 1971). Na různé kombinaci funkčního využití je založen výběr ob-
lastí pro terénní šetření, do něhož se promítla také sociální struktura obyvatel
140
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 140

vyvozená z dat ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a předběžného vlast-
ního pozorování. Lokality, ve kterých byl sledován denní rytmus, jsou zobra-
zeny na obrázku 7.1. Jedná se o (1) jižní část urbanistického obvodu Podskalí
(2) východní část urbanistického obvodu Josefov a(3) dolní část Václavského
náměstí (střed tzv. Zlatého kříže). Lokality se liší rozlohou i počtem trvale byd-
lících obyvatel, pro výsledné hodnocení je důležitý vzájemný poměr sledo-
vaných skupin obyvatel měnící se v průběhu dne nikoliv jejich absolutní
počet.
Urbanistický obvod Podskalí je lokalitou spřevažující rezidenční funkcí. Leží
na území městské části Praha 2 v jižní části pražského centra. Stejně jako v celém
pražském centru dochází i zde kúbytku stálých obyvatel. Příčinou je především
stárnutí původního obyvatelstva a záporné saldo migrace na rozdíl od jiných
centrálních lokalit, kde má na úbytku stálých obyvatel hlavní podíl komerciali-
zace (Sýkora, 1999). Nově příchozí obyvatelé lokality jsou převážně mladí lidé
ve věku 15–29 let (ČSÚ 2007). V oblasti zatím není patrná snaha o vytvoření no-
vých kancelářských či obchodních prostor. Kromě obytné funkce zde významné
místo patří také funkci pracovní, svá sídla zde má několik státních úřadů
a střední a vyšší odborná škola.
Rezidenční funkci plní primárně také urbanistický obvod Josefov, který leží
v severní části pražského centra. V transformačním období zde dochází k čás-
tečnému nahrazování původního obyvatelstva vyšší společenskou vrstvou oby-
vatel, což je patrné nejen ze statistických dat (např. nárůst úrovně vzdělanosti
mezi roky 1991 a 2001) ale také z pouhého pozorování obyvatel a jejich život-
ního stylu. Ve srovnání s Prahou i celým centrem žije na území více cizinců po-
cházejících z vyspělých zemí západní Evropy a ze Severní Ameriky (ČSÚ 2003).
Sledovaná oblast zahrnuje Pařížskou ulici s luxusními obchody, velmi drahými
restauracemi ibydlením adále dvě postranní ulice Elišky Krásnohorské a Dušní.
Celá oblast Josefova je turisticky vyhledávanou oblastí, v blízkosti vybrané lo-
kality se nachází Vysoká synagoga.
Václavské náměstí a Zlatý kříž plní již od dob svého vzniku funkci obchodní
(Bečková, 1998). Přímo na náměstí není mnoho obytných domů, lidé žijí spíše
v postranních ulicích. Ze statistických údajů ani na pohled není patrné, že by do
lokality ve významném počtu přicházely vyšší třídy obyvatel nebo cizinci.
V mnoha vedlejších ulicích jsou navíc domy ve velmi špatném fyzickém stavu.
Náměstí je součástí většiny turistických tras po pražském centru a moderní bu-
dovy nabízejí mnoho kancelářských prostor. Sledovaná oblast zahrnuje pouze
dolní část Václavského náměstí a přiléhající budovy. V nižších patrech domů se
nacházejí především obchody, ve vyšších patrech kanceláře. Obytná funkce
v této části náměstí zcela chybí. 141
Denní rytmus lokalit pražského centra
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 141

Poznámka: A – Podskalí, B – Josefov, C – Václavské náměstí
Denní rytmus vybraných lokalit
Podskalí
Podskalí není, díky své poloze v blízkosti užšího pražského centra a dobré do-
pravní dostupnosti, typickou rezidenční lokalitou. Přestože velká část bydlícího
obyvatelstva z oblasti v průběhu dne odjíždí, výskyt několika státních úřadů
a škol je důvodem příchodu osob z jiných částí města. Denní rytmus lokality za-
chycuje obrázek 7.2. Počet osob nacházejících se v průběhu dne ve sledované
části Podskalí je relativně stabilní. Lidé, kteří odjedou do zaměstnání nebo školy,
jsou po dobu své nepřítomnosti v lokalitě nahrazeni pracujícími lidmi a studenty
místních škol. Ti tvoří v dopoledních hodinách více než 50 % aktuálně přítom-
ného obyvatelstva. Rytmus také ovlivňuje množství restaurací, které jsou využí-
vány v době obědů pracujícími osobami přímo z lokality nebo bližších oblastí,
večer ke klasickému posezení.
V ranních hodinách se v lokalitě pohybuje především množství dětí a mlá-
deže. Řada z nich odchází z domova do školy v jiných částech města, jiní nav-
142
Obrázek 7.1:
Vymezení
sledovaných
lokalit
Zdroj:
www.atlas.
centrum.cz
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 142

štěvují místní Střední průmyslovou a Vyšší odbornou školu potravinářských
technologií. V teplých dnech se před vyučováním a také o přestávkách shro-
mažďují před školní budovou. K ranní rušnosti přispívají zaměstnanci úřadů
(Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ministerstvo práce a soci-
álních věcí a Městský úřad Černošice), kteří tvoří více než 50 % všech pracujících
osob a 25 % osob dojíždějících za prací a do škol. Protože jsou instituce v blíz-
kosti školy, kolem osmé hodiny je veškerý ruch koncentrován právě do tohoto
místa (obrázek 7.3). Ačkoliv je v celé sledované lokalitě celkem sedm obchodů
s potravinami, pouze jeden, umístěný v této časti, navštěvuje ráno i po celý den
dostatek zákazníků. Na Rašínově nábřeží začíná každodenní dopravní špička.
S příchodem deváté hodiny lidí vlokalitě napohled znatelně ubývá. Zaměst-
nanci a studenti jsou již v budovách a venku se s mnohem menší frekvencí ob-
jevují pouze maminky s dětmi, důchodci a lidé venčící psy. Po desáté hodině je
možné vidět první skupinky lidí na vltavském nábřeží, mezi nimi i zahraniční tu-
risty. Většinou lokalitou pouze projdou nebo se na chvíli posadí na lavičky. Spři-
bývajícím časem jejich počet roste a v případě pěkného počasí jsou zde
přítomni až do večerních hodin.
V průběhu dopoledne, zejména pak kolem jedenácté hodiny, se postupně
zaplňují místní kavárny. V lokalitě se jich nachází celkem šest a jsou navštěvovány
převážně mladými lidmi. V poledne se k hostům kaváren přidávají též návštěvníci
restaurací. Do „luxusnějších“ stravovacích zařízení, nabízejících kvalitnější, ale také
dražší služby, chodí poobědvat i zahraniční turisté. V běžných restauracích (cel-
kem sedm) obědvají většinou Češi. Mnozí z nich mohou být zaměstnanci okol-
ních úřadů.
Po čtrnácté hodině, kdy podstatné části studentů končí vyučování, dochází
v lokalitě ke snížení celkového počtu obyvatel a mezi patnáctou a šestnáctou 143
Denní rytmus lokalit pražského centra
Obrázek 7.2:
Denní
rytmus
jižní části
Podskalí
Zdroj dat:
SLDB 2001,
terénní
šetření 2007
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 143

hodinou se zde vyskytuje nejméně lidí. Po sedmnácté hodině se k lidem při-
cházejícím zpráce přidávají také večerní návštěvníci restaurací, kterých přibývá
hlavně po hodině osmnácté. Rovněž na vltavském nábřeží se v tuto dobu často
vyskytuje mnoho osob (obrázek 7.4) včetně zahraničních turistů. Někdy čekají
na večerní plavbu lodí, která se však koná nepravidelně v závislosti na počasí
a samozřejmě také roční době (v květnu zhruba 3x–4x týdně). Kolem dvacáté
hodiny je většina bydlících osob již doma a místní restaurace jsou zcela za-
plněny. Mezi osmnáctou a dvaadvacátou hodinou je pak lokalita nejzatíženější.
Se setměním se ruch pomalu utišuje, lidé z nábřeží a zahrádek restaurací po-
malu odcházejí. Uvnitř restaurací sedí hosté přibližně do třiadvacáté hodiny,
kdy většina z nich zavírá. Někteří pak zůstávají po celou noc v místních nonstop
barech.
144
Obrázek 7.3: Podskalí v ranních hodinách
Foto: Lucie Pospíšilová
Obrázek 7.4:
Pěší zóna
na Rašínově
nábřeží
v pod-
večerních
hodinách
Foto:
Lucie
Pospíšilová
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 144

Josefov
Josefov je vyhledávaným cílem mnoha českých a zahraničních turistů. Přestože
je v těsné blízkosti vybrané lokality pouze jedna židovská památka, počet pří-
tomných zahraničních turistů je vysoký a výrazně ovlivňuje denní rytmus loka-
lity (obrázek 7.5). Sama Pařížská třída je turisticky velmi atraktivní a zahraniční
hosté tvoří rovněž převážnou část návštěvníků místních obchodů a restaurací.
Většinu osob dojíždějících za prací tvoří zaměstnanci místních restaurací a ob-
chodů. Otevírací doba těchto zařízení začíná vdeset hodin. Kanceláře jsou v lo-
kalitě zastoupeny v menší míře ajsou v provozu zpravidla od osmé nebo deváté
hodiny. Umístění kanceláře do oblasti Josefova znamená určitou prestiž, proto
zde najdeme hlavně advokátní či realitní kanceláře. Osoby dojíždějící za prací
nenahradí úbytek způsobený odjezdy bydlících obyvatel do zaměstnání nebo
školy (rozdíl oproti Podskalí). Mezi osmou a devátou hodinou, kdy většina oby-
vatel lokalitu opustí, je v oblasti nejmenší počet lidí. Ten však je v průběhu dne
vyrovnáván zvyšujícím se počtem turistů a zákazníků obchodů a restaurací.
Pracující lidé jsou v území přítomni obvykle od deváté hodiny, v obchodech
a restauracích se připravují na otevření. Jejich počet vzroste mezi devátou ade-
sátou hodinou a udržuje se až do hodiny osmnácté, kdy odchází většina lidí
z kanceláří. Kolem dvacáté hodiny zavírá převážná část obchodů, restaurace
zůstávají otevřené do nočních hodin.
S počátkem otevírací doby většiny restaurací přibývá hlavně v Pařížské ulici
zahraničních hostů. Většinu místních restaurací nejspíše vzhledem k vysokým
cenám téměř nenavštěvují čeští občané. Ještě před desátou hodinou můžeme
v lokalitě vidět pouze malé skupinky turistů (zpravidla 3–4 lidé). Po desáté ho-
dině do lokality přichází první skupiny turistů vedené průvodci. Oblastí pouze 145
Denní rytmus lokalit pražského centra
Obrázek 7.5:
Denní
rytmus
lokality
Josefov
Zdroj dat:
SLDB 2001,
terénní
šetření 2007
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 145

procházejí (pravděpodobně záměrně Pařížskou ulicí) nebo se zastavují u syna-
gogy, fotografují a poslouchají výklad (obrázek 7.6). V průběhu dopoledne se
situace nemění. Až do třinácté hodiny jsou restaurace asi z půlky zaplněné, sku-
pina turistů projde Pařížskou ulicí zhruba tak třikrát za hodinu.
S třináctou hodinou nastává velmi rušná doba. Rapidně vzroste počet lidí
v restauracích i skupin procházejících turistů. Rušno je v Pařížské ulici až do de-
vatenácté hodiny, postranní ulice zůstávají po celou dobu klidné. Mezi patnác-
tou a šestnáctou je v lokalitě přítomno nejvíce zahraničních turistů. Spolu
s početnými skupinami s průvodci zastavujícími se usynagogy, se zde pohybují
146
Obrázek 7.6:
Zahraniční
turisté
v Pařížské ulici
(v blízkosti
Vysoké
synagogy)
Foto:
Lucie Pospíšilová
Obrázek 7.7:
Zákazníci
místní
restaurace
Foto:
Lucie Pospíšilová
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 146

i menší skupinky a jednotlivci. Procházejí i ulicí Elišky Krásnohorské, fotografují
budovy a navštěvují luxusní obchody. Kolem osmnácté hodiny také restaurace
ve vedlejších ulicích navštíví první zákazníci.
V devatenáct hodin vrcholí počet všech přítomných obyvatel v lokalitě.
V tuto hodinu se začínají plnit místní restaurace převážně zahraničními turisty.
Za hezkého počasí jsou plné rovněž zahrádky (obrázek 7.7). Restaurace v po-
stranních ulicích jsou prázdnější. V jednadvacet hodin lze skupiny turistů vidět
jen sporadicky, ve dvaadvacet pouze méně početné skupinky či jednotlivce, ve
třiadvacet již téměř nikoho. Hosté v restauracích se ve větším počtu zdržují do
třiadvacáté hodiny, i když počáteční vysoká návštěvnost ustává již s dvaadva-
cátou hodinou. Do jedné hodiny ranní pak restaurace opustí většina osob, vy-
trvalí zůstávají do třetí hodiny ve dvou otevřených barech. Do páté hodiny ranní
je zde v provozu jeden noční klub.
Václavské náměstí
Václavské náměstí má oproti dvěma předešlým lokalitám odlišný denní ryt-
mus. Ve sledované části náměstí zcela chybí obytná funkce a přítomné oby-
vatelstvo je tvořeno pouze pracujícími lidmi, návštěvníky a turisty. Denní
rytmus zde v podstatě určují zákazníci obchodů a restaurací a lidé procházející
lokalitou. Vnočních hodinách je lokalita téměř vylidněná. Přítomné obyvatel-
stvo dolní části Václavského náměstí v průběhu všedního dne dokumentuje
obrázek 7.8.
Lidé se ve sledované lokalitě pohybují přibližně od šesté hodiny ranní. Ob-
lastí však pouze procházejí. Jejich počet postupně vzrůstá a zvyšuje se také fre-
kvence jejich pohybu. Po sedmé hodině vstupují první osoby do kancelářských
147
Denní rytmus lokalit pražského centra
Obrázek 7.8:
Denní
rytmus
dolní části
Václavského
náměstí
Zdroj dat:
SLDB 2001,
terénní
šetření 2007
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 147

budov a od osmé hodiny se k nim začínají přidávat první turisté. V tuto dobu se
také otevírají místní restaurace. Mezi osmou a devátou hodinou vzroste počet
pracujících v obchodech i restauracích (celkem osm těchto zařízení), a přede-
vším v kancelářích, které jsou ve sledované lokalitě umístěny ve dvou multi-
funkčních budovách. Vysoká atraktivita oblasti spolu se snahou co nejvíce
vydělat stavbou vysoké budovy na malém pozemku (Pacione, 2001) způsobuje,
že sena takto malém území nachází skoro stejný počet zaměstnanců jako např.
ve sledované části Podskalí.
Od devíti hodin, kdy otevírají obchody, začínají významnou složku skuteč-
ného obyvatelstva tvořit jejich zákazníci. Absolutní počet i podíl na celkové po-
pulaci roste zhruba do patnácté hodiny, poté opět klesá. Až do zavírací doby
(jednadvacet hodin) je však počet návštěvníků vysoký. Vlokalitě se nachází dvě
restaurace, které ovšem i přes svou polohu nejsou nikdy plně obsazené (oproti
restauracím v Josefově a vPodskalí). Přibližně od deseti hodin začnou dolní částí
náměstí pravidelně procházet skupiny českých izahraničních turistů. Ve většině
případů přicházejí z ulice Na Příkopě, na Václavském náměstí se na chvíli zastaví
kvůli poslechu odborného výkladu, a pokračují dále ulicí Na Můstku až na Sta-
roměstské náměstí.
Do jedenácté hodiny plynule přibývá počet osob v lokalitě způsobený
hlavně růstem počtu zákazníků místních obchodů. Kolem oběda se přírůstek
obyvatel zpomalí a naopak můžeme vidět více lidí v restauracích a u stánků
148
Obrázek 7.9: Stánek s občerstvením a jeho zákazníci
Foto: Lucie Pospíšilová
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 148

s občerstvením (obrázek 7.9). S příchodem třinácté hodiny však dochází opět
k nárůstu a zvyšuje se hlavně počet turistů. Na sledovaném území bývá často
několik početných skupin najednou (obrázek 7.10). V patnáct hodin je v lokalitě
přítomno nejvíce lidí. Největší podíl tvoří i přes brzkou hodinu zákazníci ob-
chodů, protože místní obchody nabízejí většinou zboží pro mladé lidi. Od pat-
nácté hodiny dochází k plynulému poklesu počtu všech přítomných osob
způsobenému nejprve úbytkem zákazníků obchodů a zaměstnanců rem, poz-
ději pak turistů a zaměstnanců obchodů a restaurací.
Kolem šestnácté hodiny bývá v lokalitě napohled nejrušněji. K nepřetržitě
procházejícím turistům se přidávají lidé opouštějící svá zaměstnání (na Václav-
ském náměstí i jinde). Celá sledovaná oblast je zaplněna alze jí jen těžko projít.
Absolutní počet osob v lokalitě potom ubývá. Do devatenácté hodiny téměř
všichni zaměstnanci kanceláří odejdou domů. Kolem dvacáté hodiny ubyde
v lokalitě turistů. Skupiny s průvodci jsou vidět již jen ojediněle a zůstávají
především individuální turisté. V jednadvacet hodin zavírají všechny obchody.
Znatelně se sníží ipočet lidí venku. Zaměstnanci obchodů zůstávají ještě zhruba
půl hodiny a poté i oni odejdou domů. Z pracujících osob již v oblasti zůstávají
pouze zaměstnanci restaurací.
S dvaadvacátou hodinou se zcela proměňuje struktura uživatelů a s nimi
i celé prostředí. Zákazníky obchodů a zaměstnance rem nahradí muži lákající
kolemjdoucí k návštěvě nočních podniků. Z toho důvodu jsou zde také vidět 149
Denní rytmus lokalit pražského centra
Obrázek 7.10: Skupiny turistů s průvodci
Foto: Lucie Pospíšilová
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 149

policisté a strážníci, kteří situaci korigují. Kolem půlnoci přibydou k zmíněným
mužům a skupinám turistů vyhledávajících tyto služby ještě prostitutky a bez-
domovci. Ruch vlokalitě ustává mezi třetí apátou hodinou ranní vzávislosti na
počasí a přítomnosti městské policie.
Všední den versus víkend: narušení nebo opět rytmus?
Při sledování každodenního života i denního rytmu hraje zásadní roli čas. Oba
termíny evokují události v životě člověka resp. lokality, které se opakují každý
den (Crang, 2001). Je však zřejmé, že všechny dny vtýdnu nemají stejný průběh
a některé se od ostatních odlišují zásadním způsobem. Nejde však pouze ozcela
výjimečné dny, kdy dojde k nečekané události, ale především o dny, které se
i přes svou odlišnost od ostatních dní v týdnu, objevují s jistou pravidelností.
Příkladem může být víkendový den. Nejvýraznější rozdíl je patrný v lokalitách
s převažující rezidenční nebo pracovní funkcí, protože pracovní a domácí aktivity
nejvíce ovlivňují denní vzorec rozmístění obyvatel v průběhu pracovního týdne
(Zandvliet, Dijst, 2006). V rámci sledovaných území je rytmus proto nejvíce odlišný
v Podskalí, odkud o víkendu neodjíždí většina obyvatel do zaměstnání azároveň
chybí podstatná část denního obyvatelstva, kterými jsou zaměstnanci místních
úřadů, žáci a studenti. Přestože početně se tyto dvě skupiny obyvatel téměř vy-
rovnají, odlišnými denními rytmy iaktivitami přispívají kzcela odlišné „atmosféře“
v lokalitě. Kromě nábřeží je o víkendu celá oblast velmi klidná, pouze v restaura-
cích je v sobotu i vneděli více hostů. Vltavské nábřeží, jako vhodné místo pro vol-
nočasové aktivity, je naopak rušnější než v průběhu pracovního týdne, začíná se
zaplňovat dříve a po celý den se zde pohybuje mnohem více lidí.
Ve sledované části Josefova se rozdíl mezi všedním a víkendovým dnem pro-
jevuje méně. Nedochází k tak významné proměně struktury přítomného oby-
vatelstva, i když počty osob v rámci jednotlivých skupin se mění. Ačkoliv pro
bydlící osoby platí podobný režim jako v Podskalí, podstatnou část denního
obyvatelstva zde tvoří zahraniční turisté a hosté restaurací, jejichž počet se o ví-
kendu zpravidla zvyšuje. Počet osob dojíždějících za prací je snížen pouze o za-
městnance rem, kterých je v lokalitě menšina. Na rozdíl od všedního dne začíná
nepřetržitý koloběh skupin zahraničních turistů již jedenáctou hodinou. Počet
turistů i hostů restaurací je vyšší než ve všední den a je rovnoměrněji rozložen
do celého dne.
Na Václavském náměstí se z důvodu neexistence trvale bydlících osob a pře-
vahy obslužných zařízení všední den od víkendového zásadně neliší. Celkový
počet skutečného obyvatelstva v dolní části Václavského náměstí je nižší kvůli
nepřítomnosti zaměstnanců místních rem. Počet návštěvníků i turistů je rov-
150
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 150

noměrněji rozložen do celého dne a není zde patrný žádný vrcholový bod. Do-
chází spíše k nepravidelným nárůstům a poklesům. Závěrečný pokles počtu
obyvatel začíná až sosmnáctou hodinou a turisté inávštěvníci restaurací se zdr-
žují déle do noci.
V rámci jednoho týdne lze s jistou mírou zobecnění vidět tři různé rytmy:
(1) od pondělí do čtvrtka, (2) o víkendu a nakonec (3) jakýmsi přechodem mezi
pracovním týdnem avíkendem je rytmus pátečního dne. Jakkoli se poslední tři
dny v týdnu mohou zdát jako „narušení“ stávajícího denního rytmu, v jiném ča-
sovém měřítku se opět rytmem stanou, protože cyklus opakování aktivit může
být delší než pouhý den (Scappiny, 2009). Proměna lokality vprůběhu jednoho
týdne muže být vyjádřena rytmem týdenním, který vsobě zahrnuje rovněž ryt-
mus denní. Lokality s převažující obslužnou funkcí (a hlavně ty zaměřené na tu-
risty) jsou více ovlivněny rytmem ročním, který reaguje na rozdíly mezi ročními
dobami v rámci jednoho roku. Odlišným případem jsou události, které rytmus
pouze naruší, ale nevytvoří nový na vyšší úrovni, jakými jsou například změny
počasí, stávky, u jednotlivých lidí nemoc, nezaměstnanost, nehoda aj. (Parkes,
Thrift, 1980).
Rytmus ve vztahu k funkční struktuře lokalit
Strukturu apočet uživatelů území ovlivňují faktory, z nichž jen některé je reálné
za normálních podmínek hodnotit. Podle Goodchilda a Janelle (1983) jsou to
na jedné straně potřeby jednotlivých lidí, na straně druhé funkční specializace
lokalit. Vliv na konkrétní čas denních pohybů mají společenská pravidla a insti-
tuce, které určují pracovní dobu, lokalizaci škol a školní docházku, jízdní řády
veřejné dopravy apod. (Goodchild, Janelle, 1983). Každý člověk má svůj denní
program, který se odvíjí od životního stylu, společenské role, demograckých
a jiných charakteristik. Zjistit individuální plány všech uživatelů v případě míst
s vysokou denní návštěvností, například centra Prahy, je velmi obtížné a pozor-
nost musí být soustředěna na funkční strukturu lokality a s ní související časová
omezení jako například otevírací doba, polední pauza, pracovní doba a další.
Smith (1989) považuje za zásadní rozdělení uživatelů území podle účelu jejich
cesty vzhledem k funkcím v lokalitě. Za klíčové především pro plánování v lo-
kalitě pokládá rozlišení osob, které přišly za účelem produkce (pracující) a kon-
zumace (zákazníci nebo turisté), protože tyto skupiny mají mimo jiné odlišné
požadavky na zboží a služby (Smith, 1989). Kromě dvou výše zmíněných skupin
(uživatelů a rezidentů) mohou být v lokalitě další lidé, jejichž přítomnost se nijak
neváže na funkce v lokalitě a odvíjí se například od její polohy, která ovlivňuje 151
Denní rytmus lokalit pražského centra
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 151

množství procházejících osob, nebo genia loci daného místa, které ho činí mís-
tem vhodným pro procházku nebo schůzku.
Stejně jako lidé mají svůj denní režim, tak i každá funkce a v podstatě i každý
obchod, restaurace i rma má svůj rytmus daný časovými omezeními (otevírací
doba, pracovní doba a další) a orientací na specické skupiny obyvatel a proto
významně podmiňují konečný rytmus lokalit. Porovnáním grafů denních rytmů
a funkční struktury tří sledovaných lokalit lze tento vzájemný vztah potvrdit. Jo-
sefov a Podskalí jsou především rezidenční lokality a oba rytmy jsou si na první
pohled podobné. Ve sledované části Václavského náměstí nežijí stálí obyvatelé.
Od ranních hodin, kdy do lokality přichází zaměstnanci rem a obchodů, do-
chází kplynulému nárůstu počtu osob vlokalitě a ve večerních hodinách k jejich
opětovnému poklesu. Se setměním celá oblast změní svůj charakter jako dů-
sledek náhlé proměny přítomných osob. Úředníky, turisty a studenty nahradí
drogoví dealeři, prostitutky a opilí cizinci. Tento jev je typický pro lokality bez
rezidenční funkce (Moulton, 1999, Byrd, 2004), kde po setmění dochází k vylid-
nění nebo proměně přítomných osob a zvýšené koncentraci sociálně-patolo-
gických jevů (Jacobs, 1961). Obyvatelé města začnou mít brzy z místa strach
avnočních hodinách se mu proto vyhýbat. Většinové vnímání lokality jako ne-
bezpečné pak může vedle skutečného výskytu kriminálních činů, přispět ke sni-
žování kvality života vlokalitě i okolí (Öhman, Simonsen, 2003, Temelová a kol.,
2012). V centru Prahy je problém zakotven především v soukromém vlastnictví
budov, ve kterých se nachází noční podniky, a proto městská část situaci ko-
riguje pouze posilováním policejních hlídek.
Josefov a Václavské náměstí na rozdíl od Podskalí představují atraktivní místo
pro turisty. Od desáté hodiny do setmění lokalitami prochází skupiny českých
a zahraničních turistů. Přispívají k vysokému ruchu a to hlavně v odpoledních
hodinách (nejvíce kolem patnácté až šestnácté hodiny) a o víkendech. V Pod-
skalí je tato část skutečného obyvatelstva zanedbatelná aproto je lokalita kromě
ranních a večerních hodin všedního dne (ruch způsobený příchody/odchody
z/do zaměstnání nebo školy) velmi klidná.
Umístění mnoha restaurací a kaváren odlišuje Podskalí a Josefov od Václav-
ského náměstí. Hosté navštěvují tato zařízení převážně ve večerních hodinách
avobou oblastech jsou příčinou nejvyššího počtu lidí v lokalitě kolem jedna-
dvacáté hodiny. Restaurace se však liší svou nabídkou směřovanou na jiný typ
zákazníků. Na Josefově například na rozdíl od Podskalí chodí lidé do restaurací
na snídani, protože zákazníky jsou především turisté a místní obyvatelé, kteří
nemají pevnou pracovní dobu nebo tu naopak začínají pracovní den. V Podskalí
slouží místní restaurace jako „jídelny“ pro zaměstnance okolních rem a úřadů
a počet hostů se výrazně zvyšuje v době podávání obědů.
152
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 152

U obchodů je orientace na konkrétní typ zákazníků také důležitá. VPodskalí
a Josefově se nachází mnoho malých obchodů, které jsou vhodné pouze pro
úzce specickou klientelu. V Podskalí jsou to obchody pro místní obyvatele, na
Josefově pro „majetnější“ zákazníky. V dolní části Václavského náměstí můžeme
naopak najít rozlehlé několikapatrové obchody. Většina z nich se specializuje
na módu a mají mnohem širší okruh zákazníků. Jejich klienti proto tvoří hlavní
složku skutečného obyvatelstva a jsou příčinou vysokého počtu osob v lokalitě
po celou dobu otevíracích hodin. Po zavírací době dojde voblasti ke skokovému
poklesu celkového počtu osob. Podskalské obchody nabízejí převážně zboží
denní potřeby (potraviny, drogerie apod.) a k nákupům zde dochází spíše v do-
poledních hodinách. Naopak na Josefově se nacházejí luxusní obchody (šperky,
značkové oblečení), jejich zákazníci jsou převážně cizinci a ti zde nakupují
hlavně večer.
V pražském centru i většině jeho lokalit tvoří podstatnou část obyvatelstva
lidé, kteří zde trvale nežijí. V první řadě jsou to osoby dojíždějící za prací. Kromě
jejich vysokého absolutního počtu je důležitá zejména frekvence jejich ná-
vštěvnosti. Pospíšilová (2007) dokazuje, že se jedná především oosoby svyšším
vzděláním (vysokoškolské, středoškolské s maturitou) a dá se tedy předpoklá-
dat i jejich vyšší kupní síla. V mnoha lokalitách dále dominují zahraniční turisté,
jejichž počet se sice odvíjí především od roční doby, ale nepochybně přináší
místním obchodníkům vysoké zisky. Z uvedeného vyplývá, že soukromý sek-
tor přizpůsobuje svou nabídku (sortiment i ceny) spíše těmto dvěma skupi-
nám lidí než bydlícímu obyvatelstvu, které se svým počtem v mnohých
lokalitách dočasně přítomnému obyvatelstvu vyrovná či ho dokonce převy-
šuje. Ekonomicky aktivní obyvatelé však zpravidla lokalitu na téměř celý den
opouští a důchodci, kteří tvoří významnou část trvale bydlícího obyvatelstva,
nepředstavují pro podnikatele ani srovnatelné zisky. I přesto však oproti
mnoha dohadům jsou zde místní lidé převážně spokojeni a využívají místních
služeb (Temelová a kol., 2010).
Závěr
Kapitola naznačuje možný směr výzkumu městských lokalit, kterému není
v geografii zatím věnována dostatečná pozornost. Dosavadní přístupy ke stu-
diu přítomného obyvatelstva zdůrazňují absolutní počet uživatelů území před
jejich proměnlivostí během dne (Schmitt, 1956, Murdych, 1966, Smith, 1989,
Čermák a kol., 1995, Burcin a kol., 2008) nebo zobrazují časoprostorové vzorce
jednotlivých faktorů identifikovaných z dat o prostorové mobilitě obyvatel 153
Denní rytmus lokalit pražského centra
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 153

(Hanham, 1976, Janelle, Goodchild, 1983, Zandvliet, Dijst, 2004, Zandvliet, Dijst,
Bertolini, 2006). Ačkoliv jsou oba přístupy významným obohacením znalosti
o městě velmi dobře využitelným v praxi, přílišnou generalizací z důvodu ne-
dostatku dat nebo za účelem reprezentativnosti výsledků pro větší území od-
hlíží od specifického života konkrétních lokalit, který lze zachytit pouze
kvalitativním šetřením.
Kapitola se v reakci na uvedené přístupy snaží tato zobecnění překonat a za-
měřuje svou pozornost na dynamiku a uktuaci proměňujících se centrálních
lokalit. Snahou je na jedné stráně nalézt pravidelnosti v jejich každodenní ná-
vštěvnosti, které lze zobecnit alespoň do té míry, že se opakují v řádu jednoho
dne, a na straně druhé upozornit na jedinečnost každé lokality a se zjevnou in-
spirací Henriho Lefebvra (1991), Jane Jacobsové (1961) nebo Davida Seamona
(Seamon, Nordin, 1980) zachytit a popsat její každodenní život z pohledu vněj-
šího pozorovatele. Studie neaspiruje na tvorbu „velkých“ závěrů, ale spíše se
snaží poukázat na chybějící dimenzi ve výzkumu dnešního města a snad i in-
spirovat ke vzniku dalších podobných prací.
Závěry šetření směřují k dvěma možným cestám dalšího výzkumu měst-
ského života a v čase se proměňujícího využívání městského prostoru. Výsledky
ukázaly na významné podobnosti v rytmu lokalit v závislosti na funkční struk-
tuře v jejím podrobném členění. Základní dělení na funkci obytnou, pracovní
a obslužnou vykazuje významné rozdíly v rytmu denního využívání, jako pod-
statná se však ukázala podrobnější struktura funkčního členění především ve
vztahu k demograckým a socio-ekonomickým charakteristikám uživatelů
(např. restaurace nižších cenových kategorií versus restaurace luxusní). Jakou
formu má pak vzájemný vztah každodenního rytmu aktivit člověka a rytmu da-
ného strukturami lokalit je otázkou hodnou samostatného textu. Zajímavé by
v dalším pokračování výzkumu bylo zaměření nejen na lokality centrální, ale
i na ostatní místa ve městě (např. sídliště či suburbia) a sledování souvislostí růz-
ných typů rytmů a tím i časoprostorové strukturace města. Ačkoliv vlastní še-
tření vmalých lokalitách poskytuje jedinečná data, tento typ výzkumu je možné
dělat i pro větší území ovšem za podmínky existence kvalitní datové základny.
Tu by poskytly deníkové záznamy obyvatel města, jejichž sběr je v některých
zemích již tradiční. České statistika k tomuto účelu nenabízí jiná data než údaje
o dojížďce do zaměstnání a do škol sbíraných v rámci Sčítání lidí, domů a bytů.
Ta však postrádají časovou dimenzi, která se zvyšující se exibilitou práce a pra-
covní doby nabývá na významu.
Předchozí směřování výzkumu vychází především z časoprostorové geogra-
e. Druhou možností, která je vtextu reprezentována slovním popisem každo-
denního života lokalit, je přistupovat k lokalitám po vzoru humanistických
154
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 154

geografů a na místo chápání lokality jako „prostého součtu“ chování všech pří-
tomných jedinců, na ni nahlížet jako na místo svlastní identitou (Seamon, 1980).
Časová a prostorová dimenze zde slouží pouze jako jakýsi rámec pro studium
sociálních interakcí, komunikace a významů. Výsledky sice nelze považovat za
společensky závažné, nicméně poskytují autentický pohled do života lokalit,
který může být dále rozvíjen např. ve studiu preferencí obyvatel v oblasti bydlení
či trávení volného času.
PODĚKOVÁNÍ
Tento příspěvek vznikl za podpory Grantové agentury Univerzity Karlovy
v Praze, projekt č. 65309 „Časoprostorová mobilita obyvatel Pražského měst-
ského regionu“ a Grantové agentury České republiky, projekt č. P404/10/0523
„Sociální deprivace v městském prostředí: objektivní a subjektivní dimenze“.
LITERATURA
ALLEN, J. (1999): Worlds within Cities. In: Massey, D., Allen, J., Pile, S.(eds.): City worlds. Routledge,
London, s. 51–92.
BEČKOVÁ, K. (1998): Zmizelá Praha. Nové Město. Schola ludus – Pragensia, Praha.
BHADURI, B. (2008): Population Distribution During the Day. In: Shekhar, S., Xiong, H. (eds.):
Encyclopedia of GIS. Springer-Verlag. Dostupné online na [http://apps.ornl.gov/~pts/
prod/pubs/ldoc6775_gis_encylopedia_springer_bhaduri_day_population.pdf – 4. 2. 2009].
BLUMER, H. (1969): Symbolic Interactionism: Perspective and Method. Prentice Hall, Engle-
wood Cliffs, NJ.
Boháč, A. (1923): Hlavní město Praha. Studie o obyvatelstvu. SÚS, Bursík a Kohout, Praha.
BOHNERT, J. E., MATTINGLY, P.F. (1964): Delimitation of the CBD through Time. Economic Geo-
graphy 40, č. 4, s. 337–347.
BOWDEN, M. J. (1971): Downtown through Time: Delimitation, Expansion, and Internal
Growth. Economic Geography 47, č. 2, s. 121–135.
BURCIN, B., ČERMÁK, Z., DRBOHLAV, D., HAMPL, M., KUČERA, T. (2008): Faktické obyvatelstvo
hlavního města Prahy. Výzkumná zpráva. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fa-
kulta, katedra sociální geograe a regionálního rozvoje, Praha.
BURGESS, E. W. (1925): The Growth of the City. In: Park, R. E., Burgess, E.W., McKenzie, R. D. (eds.):
The City: Suggestions of Investigation of Human Behavior in the Urban Environment.
University of Chicago Press, Chicago, s. 47–62.
BYRD, K. R. (2004): The Changing Role of Downtowns: An Examination of the Condition of Cities
and Methods to Reinvent the Urban Core. Major Paper, Faculty of the Virginia Polytechnic
Institute and State University. Dostupné online na [http://scholar.lib.vt.edu/theses/avai -
lable/etd-05242004-154534/unrestricted/Byrd-MajorPaper-Final.pdf – 25. 4. 2009].
ČERMÁK, Z., DRBOHLAV, D., HAMPL, M., KUČERA, T. (1995): Faktické obyvatelstvo Prahy. Vý-
zkumná zpráva. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geo-
grae a regionálního rozvoje, Praha. 155
Denní rytmus lokalit pražského centra
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 155

CRANG, M. (2001): Rhythms of the City. Temporalised Space and Motion. In: May, J., Thrift, N.
(eds.): Time Space. Geographies of Temporality. Routledge, New York, s. 187–207.
DOLEŽALOVÁ, G., OUŘEDNÍČEK, M. (2006): Životní styl obyvatelstva v suburbánní zóně Prahy.
In: Ouředníček, M. (ed.): Sociální geograe Pražského městského regionu. Univerzita Kar-
lova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geograe a regionálního rozvoje,
Praha, s. 143–159.
ELLEGÅRD, K. (1999): A Time-geographical approach to the Study of Everyday Life of Indivi-
duals – a Challenge of Complexity. GeoJournal 48, č. 3, s. 167–175.
ELLEGÅRD, K., PATER, B. (1999): Introduction: The Complex Tapestry of Everyday Life. Geo-
Journal 48, č. 3, s. 149–153.
GARFINKEL, H. (1967): Studies in Ethnomethodology. Prentice Hall, Englewood Cliffs. NJ.
GOODCHILD, M. F., JANELLE, D. G. (1983): The City around the Clock: Space-Time Patterns of
Urban Ecological Structure. Environment and Planning 16, č. 6, s. 807–820.
HÄGERSTRAND, T. (1970): What about People in Regional Science? Papers of the Regional Science
Association 24, č. 1, s. 7–21.
HÄGERSTRAND, T. (1975): Space-time and Human Conditions. In: Karlqvist, A., Lundqvist, L.,
Snickars, F. (eds.): Dynamic Allocation of Urban Space. Teakeld, Farnborough, Hants,
Saxon House, s. 3–12.
HALLIN, P. O. (1991): New paths for time-geography? Geograska Annaler 73 B, č. 3, s.199–207.
HANHAM, R. Q. (1976): Factorial ecology in space and time: an alternative method. Environ-
ment and Planning 8, č. 7, s. 823–828.
HRŮZA, J. (1992): Urban Concept of Prague. Sborník ČGS 97, č. 2, s. 75–87.
HRŮZA, J. (1994): Historical Development of Prague. In: Barlow, M., Dostál, P., Hampl, M. (eds.):
Development and Administration of Prague. Instituut voor Sociale Geograe, Universiteit
van Amsterdam, Amsterdam, s. 15–28.
IRA, V. (2001): Geograa času: Prístup, základné koncepty a aplikácie. Geogracký časopis 53,
č. 3, s. 231–245.
JACOBS, J. (1961): The life and death of great American cities. Random House, New York.
JANDOUREK, J. (2001): Sociologický slovník. Portál, Praha.
LEFEBVRE, H. (2004): Rhythmanalysis. Continuum, London, New York.
KESSLER, S. J., McKENNA, W. (1985): Gender: an ethnomethodological approach. The University
of Chicago Press, London, Chicago.
KWAN, M. P. (1999): Gender and individual access to urban opportunities: a study using
space-time measures. The Professional Geographer 51, č. 2, s. 210–227.
LENNTORP, B. (1978): A Time-Geographic Simulation Model of Individual Activity Programs.
In: Carlstein, T., Parkes, D. and Thrift, N. (eds.): Timing Space and Spacing Time Volume 2:
Human Activity and Time Geography. Edward Arnold, London, s. 162–180.
LEY, D. (1983): A Social Geography of the City. Harper & Row, New York.
McPHERSON,T., BROWN, M. (2004): Estimating Daytime and Nighttime Population Distributions in
U. S. Cities for Emergency Response Activities. Symposium on Planning, Nowcasting and
Forecasting in the Urban Zone. Dostupné online na [http://ams.confex.com/ams/84Annual/tech-
program/paper_74017.htm – 23. 2. 2009]
MOULTON, J. (1999): Two Steps to a Living Downtown. A Discussion Paper prepared for the
Brookings Institution Center on Urban and Metropolitan Policy. Dostupné online na
[http://www.china-up.com/international/case/case/819.pdf – 23. 2. 2009]
156
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 156

MULÍČEK, O., OSMAN, R., SEIDENGLANZ, D. (2009): Časoprostorové rytmy města – industriální
a postindustriální Brno. In: Československé město včera a dnes: každodennost, reprezen-
tace, výzkum. Pavel Mervart/Masarykova univerzita, Brno, s. 195–220.
MURDYCH, Z.(1966): Centrum Prahy jako bydliště apracoviště. Sborník ČSSZ 71, č. 3, s. 231–250.
MURDYCH, Z. (1980): Mapa hustoty pěší dopravy v centru města. Sborník ČSGS 85, č. 4, s.325–327.
MURPHY, R., VANCE, J. (1954): Delimiting the CBD. Economic Geography 30, č. 3, s. 189–202.
MURPHY, R., VANCE, J., EPSTEIN, B. (1955): Internal Structure of the CBD. Economic Geography 31,
č. 1, s. 21–46.
MUSIL, J. (1960): Vývoj demogracké struktury Prahy. Demograe 2, č. 3, s. 234–249.
NOVÁK, J., SÝKORA, L. (2007): A City in Motion: Time-Space Activity and Mobility Patterns of
Suburban Inhabitants and Structuration of Spatial Organization in Prague Metropolitan
Area. Geograska Annaler 89B, č. 2, s. 147–168.
ÖHMAN, J.; SIMONSEN, K. (2003): Voices from the North. New Trends in Nordic Human Geography.
Aldershot, Ashgate Publishing Company, 314 s.
OUŘEDNÍČEK, M. (2002): Urbanizační procesy obyvatelstva v Pražském městském regionu. Di-
sertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geo-
grae a regionálního rozvoje, Praha.
PACIONE, M. (2001): Urban Geography: a Global Perspective. Routledge, London.
PARKES, D., THRIFT, N. (1980): Times, Spaces, and Places. A Chronogeographic Perspective.
John Wiley & Sons, Chichester.
POSPÍŠILOVÁ, L. (2007): Skutečné obyvatelstvo centra Prahy akaždodenní život v jeho lokali-
tách. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální
geograe a regionálního rozvoje, Praha.
SCAPPINI, E. (2009): Daily diaries in time use surveys. A solution to overcome measurement
problems in single-activity events with long characteristic rhythms. Quality and Quantity
[online] Last revision 19. 5. 2009. Dostupné online na [http://www.springerlink.com/con-
tent/8575026637763878/ – 20. 3. 2010]
SEAMON, D. (1980): Body-subject, time-space routines, and place ballets. In: Buttimer, A.,
Seamon, D.: The Human Experience of Space and Place. Croom Helm, London, s. 148–165.
SEAMON, D., NORDIN, C. (1980): Marketplace as aPlace Ballet: ASwedish Example. Landscape 24,
č. 3. s. 35–41.
SCHMITT, R.C. (1956): Estimating Daytime Populations. Journal of American Institute of Planners
22, č. 3, s. 83–85.
SMITH, S. K. (1989): Towards a Methodology for Estimating Temporary Residents. Journal of
the American Statistical Association 84, č. 406, s. 430–436.
SÝKORA, L. (1999): Komercializace centra Prahy ajejí důsledky. Veřejná správa ´99 10, č.9, s. 28–29.
TAYLOR, P. J., PARKES, D.N. (1975): A Kantian view of the city: a factorial-ecology experiment
in space and time. Environment and Planning A 7, č. 6, s. 671–688.
TEMELOVÁ, J., NOVÁK, J. (2012): Daily Street Life in Transforming Inner City of Prague: Visual
Experience of Socio-spatial Differentiation and Temporal Rhythms. Visual Studies.
TEMELOVÁ, J., ČERMÁK, D., JÍCHOVÁ, J. (2012): Kriminalita a vnímání bezpečnosti v pražských
čtvrtích. In: Ouředníček, M., Temelová, J. (eds.): Sociální proměny pražských čtvrtí. Acade-
mia, Praha, s. 47.
TEMELOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, N., SLEZÁKOVÁ, A.(2010): Rezidenční spokojenost seniorů v pro-
měňujících se čtvrtích Prahy, Sociální studia 7, č. 3, s. 95–113. 157
Denní rytmus lokalit pražského centra
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 157

VILHELMSON, B. (1999): Daily mobility and the Use of Time for Different Activities. The Case
of Sweden. GeoJournal 48, č. 3, s. 177–185.
WIRTH, L. (1938): Urbanism as a Way of Life. The American Journal of Sociology 44, č. 1, s. 1–24.
ZANDVLIET, R., DIJST, M. (2004): Short-term Shifts in Population Distribution. Unravelling the
Diurnal Mobility of Daytime Population in the Netherlands. Pro IATUR Conference Rome
2004. Dostupné online na [http://petra1.istat.it/timeuse/paper/paper90.pdf – 15.3.2009].
ZANDVLIET, R., DIJST, M. (2006): Short-term Dynamics in the Use of Places: A Space-Time
Typology of Visitor Populations in the Netherlands. Urban Studies 43, č. 7, s. 1159–1176.
ZANDVLIET, R., DIJST, M., BERTOLINI, L. (2006): Destination choice and the identity of places:
A disaggregated analysis for different types of visitor population environment in the
Netherlands. Journal of Transport Geography 14, č. 6, s. 451–462.
ZDROJE DAT:
ČSÚ (2003): Sčítání lidu domů a bytů 2001. Český statistický úřad, Praha.
ČSÚ (2007): Migrace obyvatel za urbanistické obvody Prahy. Databáze. Český statistický úřad,
Praha.
ČÚZK (2007): Nahlížení do katastru nemovitostí. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha,
Dostupné online na [http://nahlizenidokn.cuzk.cz/].
158
Zlom92-178_Zlom1-000 6.6.12 10:22 Stránka 158