Content uploaded by Eva Vlckova-Moravcova
Author content
All content in this area was uploaded by Eva Vlckova-Moravcova on Jan 27, 2016
Content may be subject to copyright.
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
1
Original PaPer PůvOdní Práce
Validace české verze Neuropathic Pain Symp tom
Inventory (NPSI
cz
)
Validation of the Czech Version of the Neuropathic Pain Symp tom
Inventory (NPSI
cz
)
Souhrn
Úvod: Důležitou součástí dia gnostického algoritmu neuropatické bolesti jsou jednoduché dotazní‑
kové nástroje založené na přítomnosti typických popisných charakteristik (tzv. deskriptorů). V čes‑
kém jazykovém prostředí však není k dispozici validovaná verze žádného z mezinárodně akcepto‑
vaných dotazníků. Cíl: Cílem práce bylo vytvoření české jazykové verze jednoho z nejpoužívanějších
dotazníků zaměřených na dia gnostiku neuropatické bolesti a charakteristiku jednotlivých jejích
subtypů, a to tzv. NPSI (Neuropathic Pain Symp tom Inventory) a její validace. Soubory a metodika:
Dotazník byl přeložen metodou „forward‑
backward translation“. Pro potřeby validace byla touto
českou jazykovou verzí následně vyšetřena skupina pa cientů s neuropatickou bolestí periferního
(n = 66) nebo centrálního (n = 30) původu (v rámci polyneuropatie či roztroušené sklerózy) a sku‑
pina nemocných s bolestí nociceptivní v důsledku pokročilé artrózy kyčelního nebo kolenního
kloubu (n = 70). Za účelem hodnocení opakovatelnosti testu byl u části pa cientů (n = 19) dotazník
administrován dvakrát s odstupem přibližně tří hod. Výsledky: Srovnání jednotlivých hodnocených
položek, dílčích škál i celkového NPSI skóre pomocí ROC analýzy prokázalo vysokou schopnost
diskriminace mezi neuropatickou a nociceptivní bolestí (p < 0,001), ale nízkou schopnost odlišení
neuropatické bolesti centrálního a periferního původu (p > 0,05). Opakovaná administrace testu
potvrdila vysokou opakovatelnost testu (ICC, Intraclass Correlation Coefficient = 0,86 pro sumární
skóre). Pomocí clusterové analýzy bylo identifikováno šest odlišných symp tomových profilů. Závěr:
Vytvořená česká verze dotazníku NPSI je schopna spolehlivě diskriminovat neuropatickou a noci‑
ceptivní bolest a identifikovat odlišné symp tomové profily bolesti při akceptovatelné opakovatel‑
nosti testu. Dotazník lze tedy doporučit jako vhodný a snadno použitelný nástroj v dia gnostickém
algoritmu neuropatické bolesti, využitelný i pro longitudinální sledování.
Autoři deklarují, že vsouvislosti spředmětem
studie nemají žádné komerční zájmy.
The authors declare they have no potential
conflicts of interest concerning drugs, products, or
services used in the study.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce
splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané
do biomedicínských časopisů.
The Editorial Board declares that the manu‑
script met the ICMJE “uniform requirements” for
biomedical papers.
Šrotová I
1,2
, Vlčková E
1,2
, Straková J
1
,
Kincová S
1,2
, Ryba L
3
, Dušek L
4
,
Adamová B
1,2
, Bednařík J
1,2
1
Neurologická klinika
LF MU a FN Brno
2
CEITEC – Středoevropský technolo‑
gický institut MU Brno
3
Ortopedická klinika
LF MU a FN Brno
4
Institut biostatistiky a analýz MU, Brno
*
MUDr. Eva Vlčková
Neurologická klinika
LF MU a FN Brno
Jihlavská 20
625 00 Brno
e-mail: evlckova@email.cz
Přijato k recenzi:
Přijato do tisku:
Klíčová slova
neuropatická bolest – nociceptivní bolest –
kvantifikace bolesti – dotazník – polyneuro‑
patie – roztroušená skleróza – artróza
Key words
neuropathic pain – nociceptive pain – pain
measurement – questionnaire – polyneuro‑
pathy – multiple sclerosis – osteoarthritis
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT 13523‑4 a MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705), interními
zdroji CEITEC MUNI a 7. rámcovým programem Evropské unie v rámci projektu No. 602133 (Non‑
‑coding RNAs for personalised pain medicine).
Autoři práce děkují paní Janě Novohradské za pomoc při sběru dat a vyšetřování pacientů.
Seznam použitých zkratek
AUC Area Under Curve (plocha pod
ROC křivkou)
ICC Intraclass Correlation
Coefficient
NPSI Neuropathic Pain Symptom In‑
ventory (dotazník pro diagnos‑
tiku neuropatické bolesti)
NPSI
cz
česká verze dotazníku Neuro‑
pathic Pain Symptom Inventory
(a jeho originálního skóre)
NPSI
cz‑12
skóre modifikovaná verze originál‑
ního NPSIcz skóre, která zohled‑
ňuje i výsledky otázek Q4 a Q7
(nezapočítávané do NPSI skóre
v originální verzi testu)
NPSI
cz‑D
skóre modifikovaná verze originál‑
ního NPSIcz skóre, vytvořená
na základě výsledků diskrimi‑
nační analýzy
NRS Numeric Rating Scale (nume‑
rická škála bolesti)
ROC křivka Receiver Operating Characte‑
ristic curve
TEP totální endoprotéza (kyčel‑
ního nebo kolenního) kloubu
2
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
Úvod
Neuropatická bolest je součást klinického
obrazu řady onemocnění periferního i cen‑
trálního nervového systému. Podle aktuální
definice vzniká důsledkem léze nebo ne‑
moci postihující somatosenzitivní nervový
systém [1].
Ve vyspělém světě se její prevalence od‑
haduje na 6–
8 % populace [2,3]. Nejčastěji
se vyskytuje u diabetické polyneuropatie, po
traumatech periferních nervů, toxických (al‑
koholových, polékových) a ischemických po‑
škozeních periferního nervového systému, při
neuroinfekcích (borelióze, herpetických infek‑
cích, HIV), neuralgii trigeminu, míšních lézích,
po iktech či při roztroušené skleróze. Neuro‑
patická složka je také významnou součástí
bolesti vertebrogenního původu.
Neuropatická bolest je spojována s ty‑
pickými deskriptory (popisnými charakte‑
ristikami), jako např. pálení, bodání, svědění,
pocit elektrických výbojů či bolestivého
chladu, a často bývá provázena dalšími
senzitivními vjemy, jako jsou mravenčení
anebo brnění apod. Stanovení přítomnosti
těchto deskriptorů je klíčovou součástí dia‑
gnostického algoritmu neuropatické bolesti,
a to jak v rámci anamnézy, tak i při použití
v rámci specializovaných dotazníků zamě‑
řených na dia gnostiku neuropatické bolesti.
Tyto dotazníky umožňují detailní deskripci
bolesti, většinou v kombinaci s hodnoce‑
ním intenzity celkové bolesti a/
nebo jejích
jednotlivých charakteristik a v ně kte rých pří‑
padech i se specifikací její anatomické dis‑
tribuce [4–
15]. V klinické praxi je k dispozici
velké množství takových dotazníků, jejich
validita v dia gnostice neuropatické bolesti
však není ve všech případech stejná a vět‑
šina dotazníků není cíleně zaměřena na neu‑
ropatickou bolest jako takovou, což snižuje
senzitivitu i specificitu příslušného dotaz‑
níku v její dia gnostice [5]. Výjimku tvoří ně‑
kolik dotazníků, které byly v posledních le‑
tech cíleně vyvinuty právě jako skríningové
testy za účelem rychlé a objektivní iden‑
tifikace neuropatické bolesti na podkladě
přítomnosti jejích typických deskriptorů
(v ně kte rých případech v kombinaci s jedno‑
duchým klinickým testováním). Jedná se pře‑
devším o následující dotazníky: „The LANSS
Pain Scale: the Leeds Assessment of Neuro‑
pathic Symp toms and Signs“ [9,10], „Neuro‑
pathic Pain Questionnaire“ [11], a jejich zkrá‑
cená verze [12], „Neuropathic Pain Symp tom
Inventory“ [13], „DN 4“ [14], „ID Pain“ [15] či
„PainDETECT“ [4]. Tyto dotazníky vykazují
vysokou a vzájemně srovnatelnou validitu
v diskriminaci neuropatické a nociceptivní
bolesti [5] a jsou podle aktuálních doporu‑
čení klíčovou součástí dia gnostického pro‑
cesu neuropatické bolesti, zejm. pro
nespecialisty [16,17]. Vedle dia gnostiky neu‑
ropatické bolesti jsou využívány pro analýzu
jednotlivých symp tomových profilů testova‑
ných pa cientů. Dotazníky tak poskytují např.
podklad pro stratifikaci pa cientů v rámci lé‑
kových či intervenčních studií nebo hod‑
nocení cíleného efektu léčby na jednotlivé
komponenty neuropatické bolesti. Z lon‑
gitudinálního hlediska je účelné jejich vyu‑
žití pro monitorace terapeutického efektu
preparátů využívaných v léčbě neuropa‑
tické bolesti, stejně jako pro potřeby moni‑
torování klinického vývoje v rámci dlouho‑
dobého sledování pa cientů. Žádný z těchto
dotazníků nebyl nicméně dosud validován
v českém jazyce.
Dotazník NPSI (Neuropathic Pain Symp‑
tom Inventory) [13], na jehož validaci je zamě‑
řena prezentovaná studie, je jedním z výše
jmenovaných specifických dia gnostických
nástrojů vyvinutých cíleně za účelem dia‑
gnostiky neuropatické bolesti a analýzy jed‑
notlivých jejích subtypů. Dotazník obsahuje
12 položek a je zaměřen na popis paciento‑
vých bolestí v posledních 24 hod (Příloha 1).
Deset otázek je zaměřeno na typické de‑
skriptory neuropatické bolesti a její časté do‑
provodné symp tomy (bolest pálivá (Q1), sví‑
ravá (Q2), tlaková (Q3), krátká záchvatovitá
bolest charakteru elektrického šoku (Q5) či
bodání (Q6), bolest evokovaná vnějším pod‑
nětem, tj. dotekem (Q8), tlakem (Q9) anebo
chladem (Q10), a přítomnost abnormálních
pocitů v distribuci bolesti charakteru mra‑
venčení (Q11) či brnění (Q12)). Intenzita ka‑
ždého z těchto deskriptorů je hodnocena
pomocí numerické škály bolesti (Numeric
Rating Scale, NRS) (Příloha 1). Celkové NPSI
skóre je pak vypočteno jako průměr hod‑
not NRS z těchto 10 otázek (Příloha 2). Jedna
otázka testu (Q4) je zaměřena na počet
hodin, po které pa cient v posledním dni
trpěl samovolnou bolestí, a jeden dotaz (Q7)
je cílen na počet krátkých záchvatů bolesti
podobných elektrickému šoku či bodání.
U obou otázek jsou odpovědi hodnoceny
semikvantitativně (Příloha 1) a v originální
verzi testu se do celkového NPSI skóre ani
do jednotlivých dílčích škál (viz níže) neza‑
počítávají (Příloha 2). Podle ně kte rých nověj‑
ších prací zaměřených na validaci NPSI do‑
tazníku, resp. jeho jazykových verzí mohou
být tyto otázky při výpočtu celkového skóre
také zohledněny, případně může být jednot‑
livým otázkám dotazníku přikládána různá
váha (s ohledem na jejich poněkud odliš‑
nou validitu v dia gnostice neuropatické bo‑
lesti). Mohou tak být vypočtena modifiko‑
Abstract
Introduction: Simple questionnaires based on so called “neuropathic pain descriptors” are the most frequently used screening tools in the dia gnosis
of neuropathic pain, especially by non‑specialists. However, no validated Czech version of any of the internationally accepted nueropathic pain
questionnaires is available. Aim: The aim of this study was to develop and validate a Czech version of the Neuropathic Pain Symp tom Inventory (NPSI),
a questionnaire that allows the user to characterize subtypes of neuropathic pain, is sensitive to change, and has discriminatory power. Patients and
methods: The NPSI was translated into the NPSI
cz
using the forward‑
backward translation method and validated in a group of patients suffering from
neuropathic pain of peripheral (n = 66) or central origin (n = 30) due to polyneuropathy or multiple sclerosis, and in a group of individuals suffering
from nociceptive pain (due to severe osteoarthritis of the knee or hip joint; n = 70). The NPSI
cz
was repeated within three hours in 19 individuals to
determine test‑
retest reliability Results: The NPSI
cz
showed good dia gnostic validity in discriminating between patients with neuropathic and nocicep‑
tive pain (p < 0.001) but low ability to discriminate between patients with central and peripheral neuropathic pain (p > 0.05). Repeated administration
confirmed acceptable test‑
retest reliability (intra‑
class correlation coefficient of 0.86 for the NPSI
cz
sum score). Cluster analysis identified six different
pain profiles. Conclusions: The NPSI
cz
is able to discriminate between neuropathic and nociceptive pain, to identify different pain profiles, and has ac‑
ceptable test‑
retest reliability. It can, therefore, be recommended as an easy‑
to‑
administer questionnaire suitable for the dia gnosis of neuropathic pain,
including long‑term follow up.
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
3
vaná NPSI skóre (např. NPSI‑
G skóre [18]).
Autoři originální verze dále doporučují výpo‑
čet dílčích škál hodnotících specificky inten‑
zitu jednotlivých typů neuropatické bolesti
(tj. povrchové a hluboké spontánní bolesti,
krátké záchvatovité bolesti, bolesti vyvolané
či zhoršené vnějším podnětem) a doprovod‑
ných abnormálních senzitivních pocitů (Pří‑
loha 2).
Cílem prezentované studie bylo vytvoření
české jazykové verze dotazníku Neuropathic
Pain Symp tom Inventory tak, aby byla akcep‑
tovatelná tvůrci původní jazykové verze a co
nejsrozumitelnější pro české pa cienty, a vali‑
dace jejího použití v klinické praxi.
Soubor
Do studie byly zařazeny dvě skupiny
pa cientů:
a) pa cienti s periferní či centrální neuropatic‑
kou bolestí (jako klinickým projevem poly‑
neuropatie či roztroušené sklerózy), vyšet‑
řovaní v příslušném období (viz metodika)
na Neurologické klinice LF MU a FN Brno a
b) pa cienti s nociceptivní bolestí při artróze
kyčelního nebo kolenního kloubu, bez‑
prostředně před implantací endoprotézy
(TEP), hospitalizovaní či ambulantně vy‑
šetření na Ortopedické klinice stejné ne‑
mocnice. Vstupním kritériem pro oba sou‑
bory byla dobrá spolupráce pa cienta,
ochota k zařazení do studie a absence
kognitivního deficitu. Všichni zařazení je‑
Příloha 1. Doporučená nální verze dotazníku NSPIcz.
DOTAZNÍK NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY – NPSI
cz
Rádi bychom věděli, zda pociťujete SPONTÁNNÍ BOLEST, tj. samovolnou bolest, objevující se bez jakékoli provokace. Pro každou z
následujících otázek vyberte číslo, které nejlépe odpovídá průměrné intenzitě spontánní bolesti během posledních 24hod (pokud
se toto časové období zásadně neliší od Vašeho běžného průměru např. v posledním měsíci). Nepociťujete‑li žádné takové bolesti, zvolte číslo „0“
(zakroužkujte vždy jen jedno číslo).
Q1. POCIŤUJETE PÁLIVOU BOLEST? 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Q2. POCIŤUJETE SVÍRAVOU BOLEST? 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Q3. POCIŤUJETE TLAKOVOU BOLEST? 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Q4. BĚHEM POSLEDNÍCH 24 HOD jste měl/a SPONTÁNNÍ BOLESTI (vyberte odpověď, která nejlépe vystihuje Váš případ):
/_/ neustále /_/ mezi 8 a 12 hod /_/ mezi 4 a 7 hod /_/ mezi 1 a 3 hod /_/ méně než 1 hod
Rádi bychom věděli, zda míváte KRÁTKÉ ZÁCHVATOVITÉ BOLESTI. Pro každou z následujících otázek vyberte číslo, které nejlépe odpo‑
vídá průměrné intenzitě Vašich krátkých záchvatů bolesti v posledních 24 hod (pokud se toto časové období neliší od Vašeho běžného
průměru např. v posledním měsíci). Nepociťujete‑li žádné takové bolesti, zvolte číslo „0“ (zakroužkujte vždy jen jedno číslo).
Q5. PŘIPOMÍNÁ VAŠE BOLEST ELEKTRICKÉ ŠOKY? 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Q6. PŘIPOMÍNÁ VAŠE BOLEST BODÁNÍ? 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Q7. KOLIK TĚCHTO KRÁTKÝCH ZÁCHVATŮ BOLESTI JSTE MĚL/A BĚHEM POSLEDNÍCH 24 HOD? (vyberte odpověď, která nejlépe vystihuje Váš
případ)
/_/ více než 20 /_/ mezi 11 a 20 /_/ mezi 6 a 10 /_/ mezi 1 a 5 /_/ žádné záchvaty bolesti
Rádi bychom věděli, jestli pociťujete BOLEST VYVOLANOU NEBO ZHORŠENOU DOTEKEM, TLAKEM, KONTAKTEM S CHLADEM
ČI TEPLEM V OBLASTI, KDE TUTO BOLEST POCIŤUJETE. Pro každou z následujících otázek vyberte číslo, které nejlépe odpovídá prů-
měrné intenzitě vyvolané bolesti během posledních 24 hod (pokud se toto období neliší od Vašeho běžného průměru). Nepociťujete‑li
žádné takové bolesti, zvolte číslo „0“ (zakroužkujte vždy jen jedno číslo).
Q8. Je BOLEST VYVOLÁNA NEBO ZHORŠENA DOTEKEM v oblasti, kde pociťujete bolest?
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Q9. Je BOLEST VYVOLÁNA NEBO ZHORŠENA TLAKEM v oblasti, kde pociťujete bolest?
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Q10. Je bolest VYVOLÁNA NEBO ZHORŠENA KONTAKTEM S NĚČÍM STUDENÝM v oblasti, kde pociťujete bolest?
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Rádi bychom věděli, zda máte ABNORMÁLNÍ POCITY v oblasti bolesti. Pro každou z následujících otázek vyberte číslo, které nejlépe odpo‑
vídá průměrné intenzitě těchto pocitů během posledních 24 hod (pokud se neliší od Vašeho běžného průměru). Nemáte‑li žádné takové
pocity, zvolte číslo „0“ (zakroužkujte vždy jen jedno číslo).
Otázka č. 11 CÍTÍTE MRAVENČENÍ? 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Otázka č. 12 CÍTÍTE BRNĚNÍ? 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
4
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
dinci byli informováni o účelu vyšetření
a podepsali informovaný souhlas. Proto‑
kol vyšetření byl schválen etickou komisí
FN Brno.
Soubor A–
pa cienti sneuropatickou
bolestí
Do souboru pa cientů s neuropatickou bo‑
lestí bylo zařazeno 96 jedinců (32 mužů
a 64 žen, průměrný věk 56,4 ± 14,7 let)
(tab. 1a, b). Dia gnóza neuropatické bo‑
lesti byla u nich expertně stanovena na zá‑
kladě podrobného rozboru anamnestických
dat. Léze nebo dysfunkce somatosenzitiv‑
ního nervového systému (jejíž přítomnost
je dle současných doporučení vyžadována
pro stanovení dia gnózy neuropatické bo‑
lesti) byla konfirmována pomocí klinického
a EMG vyšetření u pa cientů s periferní neuro‑
patickou bolestí při polyneuropatii (soubor
A1, 66 pa cientů) a/
nebo pomocí klinického
vyšetření, somatosenzitivních evokovaných
potenciálů a MR vyšetření mozku a/
nebo
C či Th míchy u pa cientů s centrální neuro‑
patickou bolestí při roztroušené skleróze
(soubor A2, 33 pa cientů). Základní dia gnóza
(polyneuropatie a/
nebo roztroušená skle‑
róza) byla stanovena v souladu s aktuálními
dia gnostickými kritérii [19,20].
Soubor B–
pa cienti snociceptivní
bolestí
Skupinu pa cientů s nociceptivní bolestí při
artróze velkých kloubů tvořilo 70 pa cientů
(25 mužů a 45 žen, průměrný věk 66,2 ± 9,9 let)
(tab. 1a, b), z toho u 33 pa cientů se jednalo
o postižení kyčelního kloubu a u 37 jedinců
o artrózu kloubu kolenního. Ve všech pří‑
padech se jednalo o pa cienty s pokroči‑
lým stupněm artrotického postižení, tedy se
III. nebo IV. stupněm artrózy dle RTG vyšet‑
ření příslušného kloubu při hodnocení dle
Kellgren a Lawrence [21]. Pa cienti byli vět‑
šinou vyšetřováni bezprostředně před im‑
plantací TEP nebo byli k takovému výkonu
indikováni. Vylučujícími kritérii pro zařazení
do studie byly:
1. známá přítomnost polyneuropatie, one‑
mocnění centrálního nervového systému
či bolesti radikulárního původu;
2. anamnestická přítomnost rizikových fak‑
torů periferních neuropatií (zejm. dia‑
betu mellitu, chronického abúzu alko‑
holu či stavu po aplikaci chemoterapie
v anamnéze), a/
nebo
3. abnormální nález při klinickém neurolo‑
gickém vyšetření (korelující s postižením
periferních nervů na DKK, radikulopatií
L3–
S1 bilat. nebo s postižením centrálního
nervového systému).
V rámci statistického zpracování byl sou‑
bor vyhodnocen jako celek a současně bylo
provedeno srovnání výsledků u pa cientů
s klidovými bolestmi při artróze (soubor B1,
31 pa cientů) a pa cientů bez klidových bo‑
lestí (tedy s bolestmi vázanými pouze na
pohyb, resp. zátěž příslušného kloubu, sou‑
bor B2, 39 pa cientů) (tab. 1b).
Metodika
Validace dotazníku probíhala od října
2012 do února 2014 ve FN Brno.
Všichni zařazení pa cienti podstoupili de‑
tailní anamnestické a klinické neurologické
vyšetření: u pa cientů s neuropatickou bolestí
bylo toto vyšetření součástí dia gnostického
procesu základního onemocnění a neuropa‑
tické bolesti jako takové a bylo zaměřeno také
na konfirmaci léze somatosenzitivního nervo‑
vého systému. U pa cientů s bolestí nocicep‑
tivní bylo vyšetření zaměřeno na potvrzení
absence vylučujících kritérií pro zařazení do
studie. Následně byl každý pa cient vyšetřen
pomocí české verze dotazníku NPSI (NPSI
cz
).
Česká verze dotazníku NPSI (NPSI
cz
) byla
vytvořena metodou forward‑
backward
translation. Vyplnění dotazníku pa cientem
proběhlo ve všech případech v návaznosti
na anamnestické a klinické neurologické vy‑
šetření, a to v přítomnosti vyšetřujícího lé‑
kaře. V souladu s metodikou použití origi‑
nální verze NPSI byly jednotlivé položky
dotazníku zaměřené na popis intenzity jed‑
notlivých deskriptorů neuropatické bolesti
(otázky Q1, Q2, Q3, Q5, Q6, Q8, Q9, Q10, Q11,
Q12) hodnoceny pomocí numerické škály
bolesti (Numeric Rating Scale; NRS) v roz‑
sahu 0–
10. „0“ na této škále znamená ab‑
senci bolesti příslušného charakteru a „10“
představuje nejhorší představitelnou inten‑
zitu bolesti daného typu. Celkové základní
NPSI
cz
skóre bylo vypočteno jako průměr
hodnot NRS v těchto 10 otázkách (Příloha 2),
tedy stejně jako v originální verzi bez zo‑
hlednění otázek Q4 a Q7 zaměřených na
dobu trvání a frekvenci symp tomů. Vytvo‑
řena byla dále modifikovaná verze NPSI
cz
skóre (NPSI
cz‑
12
skóre), započítávající i po‑
ložky Q4 a Q7 NPSI
cz
dotazníku (blíže viz Sta‑
tistická metodologie). Hodnoceny byly i dílčí
škály, reflektující specificky intenzitu ně kte‑
rých subtypů neuropatické bolesti, tj. po‑
vrchové spontánní bolesti (otázka Q1), hlu‑
boké spontánní bolesti (průměrná hodnota
NRS z otázek Q2 + Q3), krátké záchvatovité
bolesti (průměr NRS z otázek Q5 + Q6), bo‑
lesti vyvolané či zhoršené vnějším podně‑
tem (průměrné NRS z otázek Q8 + Q9 + Q10)
a přítomnost abnormálních senzitivních po‑
citů (průměrná hodnota NRS v otázkách
Q11 + Q12) (Příloha 2). Výsledky byly srov‑
nány mezi skupinami pa cientů s neuropa‑
tickou a nociceptivní bolestí (soubor A vs
soubor B) a dále mezi pa cienty s klido‑
vou (spontánní) nociceptivní bolestí (B1)
a pa cienty s neuropatickou bolestí jako cel‑
kem (A). Srovnání bylo provedeno i mezi
souborem B1 (pa cienti s klidovou nocicep‑
tivní bolestí) a jednotlivými podskupinami
souboru A, tedy pa cienty s neuropatickou
bolestí periferní (A1) a centrální (A2). Obě
podskupiny souboru A byly srovnány také
vzájemně (soubory A1 vs. A2).
Jednotlivé typy bolesti
Otázky, reektující danou problematiku: Výpočet subskóre:
Pálivá (povrchová) spontánní bolest
1. otázka 1 = otázka 1 = /10
Tlaková (hluboká) spontánní bolest
2. (otázka 2 + otázka 3) = (otázka 2 + otázka 3)/2 = /10
Paroxyzmální bolest
3. (otázka 5 + otázka 6) = ´ (otázka 5 + otázka 6)/2 = /10
Vyvolaná bolest
4. (otázka 8 + 9 + 10) = (otázka 8 + 9 + 10)/3 = /10
Parestezie/dysestezie
5. (otázka 11 + otázka 12) = (otázka 11 + otázka 12)/2 = /10
Celková úroveň intenzity bolesti:
(1. + 2. + 3. + 4. + 5.) = /100
Příloha 2. Výpočet intenzity bolesti.
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
5
Sledován byl rovněž čas potřebný k vypl‑
nění dotazníku. Současně byla hodnocena
náročnost jeho vyplnění (semikvantitativně
na stupnici 1–
5, kde 1 = zcela nenáročný
a 5 = velmi náročný), a to jak pa cientem, tak
i vyšetřujícím lékařem.
U 19 pa cientů byl test administrován dva‑
krát s odstupem tří hod za účelem ověření
reprodukovatelnosti vyšetření.
Tab. 1a) Hodnoty jednotlivých položek NPSI
cz
dotazníku, celkového NPSI
cz
skóre (a to základního, vypočteného dle originální
verze dotazníku, i nově derivovaného, tzv. NPSI
cz-12
skóre) a doporučených dílčích škál u pacientů s nociceptivní a neuropatickou
bolestí.
Parametr
1
Nociceptivní
bolest (n = 70)
Neuropatická
bolest (n = 96)
p
4
Věk 66,2 (9,9) 56,4 (14,7) < 0,001
Muži n = 25 (35,7 %) n = 32 (33,3 %) 0,869
Q1 spontánní pálivá bolest 1,3 (2,5) 4,2 (3,0) < 0,001
Q2 spontánní svíravá bolest 1,0 (2,4) 3,8 (3,2) < 0,001
Q3 spontánní tlaková bolest 1,3 (2,5) 3,6 (2,9) < 0,001
Q4 počet hodin se spontánní bolestí/24 hod
< 1
1–3
4–7
8–12
trvale
n = 50 (71,4 %)
n = 4 (5,7 %)
n = 4 (5,7 %)
n = 4 (5,7 %)
n = 8 (11,4 %)
n = 15 (15,6 %)
n = 8 (8,3 %)
n = 12 (12,5 %)
n = 12 (12,5 %)
n = 49 (51,0 %)
< 0,001
Q4 binární kódování: 1 a více hod se spontánní bolestí/24 hod
2
n = 20 (28,6 %) n = 81 (84,4 %) < 0,001
Q5 krátké záchvaty bolesti jako elektrické šoky 0,6 (1,8) 3,4 (3,4) < 0,001
Q6 krátké záchvaty bodavé bolesti 2,4 (3,2) 4,1 (3,3) 0,001
Q7 počet krátkých záchvatů bolesti/24 hod
žádné
1–5
6–10
11–20
> 20
n = 40 (57,1 %)
n = 16 (22,9 %)
n = 9 (12,9 %)
n = 1 (1,4 %)
n = 4 (5,7 %)
n = 22 (22,9 %)
n = 31 (32,3 %)
n = 24 (25,0 %)
n = 9 (9,4 %)
n = 10 (10,4 %)
< 0,001
Q7 binární kódování: 1 a více krátkých záchvatů bolesti/24 hod
2
n = 30 (42,9 %) n = 74 (77,1 %) < 0,001
Q8 provokace/zhoršení bolesti dotykem 0,5 (1,4) 2,6 (3,5) < 0,001
Q9 provokace/zhoršení bolesti tlakem 1,6 (2,3) 2,6 (3,1) 0,021
Q10 provokace/ zhoršení bolesti chladem 0,4 (1,7) 2,2 (3,3) < 0,001
Q11 mravenčení 0,3 (1,3) 5,8 (2,6) < 0,001
Q12 brnění 0,1 (0,6) 5,6 (2,4) < 0,001
dílčí škála I: spontánní pálivá bolest 1,3 (2,5) 4,2 (3,0) < 0,001
dílčí škála II: spontánní hluboká (tlaková) bolest 1,2 (1,9) 3,7 (2,4) < 0,001
dílčí škála III: záchvatovitá bolest 1,5 (2,1) 3,7 (2,9) < 0,001
dílčí škála IV: vyvolaná bolest 0,8 (1,3) 2,5 (2,3) < 0,001
dílčí škála V: parestezie/dysestezie 0,2 (0,8) 5,7 (2,4) < 0,001
Celková intenzita bolesti (základní NPSI
cz
skóre) 9,5 (9,8) 38,0 (16,9) < 0,001
Celková intenzita bolesti (NPSI
cz-12
skóre)
3
16,7 (16,7) 53,7 (20,9) < 0,001
1
Hodnoty jsou uvedeny jako absolutní (relativní) frekvence u kategoriálních poměnných a průměry (standardní odchylky) pro kontinuální pro‑
měnné a skóre,
2
cut‑off hodnota pro binární kódování otázek Q4 a Q7 zvolená na podkladě výsledků ROC analýzy jako nejlepší diskriminační hod‑
nota mezi pacienty s neuropatickou a nociceptivní bolestí,
3
NPSI
cz‑12
skóre bylo vypočteno jako součet základního NPSI
cz
skóre a binárně kódova‑
ných otázek Q4 a Q7 (hodnocených 0 body za negativní odpověď a 10 body za odpověď pozitivní; hodnota 10 byla zvolena tak, aby vyrovnala
maximum dosažitelných bodů u ostatních otázek),
4
srovnání bylo provedeno exaktním Fisherovým testem u kategoriálních dat a t‑testem u dat
kontinuálních. Použité zkratky vysvětleny v textu článku.
6
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
Tab. 1b) Hodnoty jednotlivých položek NPSI
cz
dotazníku, celkového NPSI
cz
skóre (a to základního, vypočteného dle originální
verze dotazníku, i nově derivovaného, tzv. NPSI
cz-12
skóre) a doporučených dílčích škál u pacientů s jednotlivými podskupinami
souborů pacientů s nociceptivní bolestí (s a bez klidových spontánních bolestí) a bolestí neuropatickou (centrální a periferní).
Parametr
1
Neuropatická
bolest:
periferní
(n = 66)
Neuropatická
bolest:
centrální
(n = 30)
Nociceptivní
bolest: spontánní
(klidová)
(n = 31)
Nociceptivní
bolest: bez
klidových obtíží
(n = 39)
p
4
věk 62,5 (12,7)
b
43,2 (9,1)
a
66,6 (8,3)
b
65, 8 (11,1)
b
< 0,001
muži n = 30 (45,5 %)
a
n = 2 (6,7 %)
b
n = 10 (32,3 %)
a
n = 15 (38,5 %)
a
0,001
Q1 spontánní pálivá bolest 4,8 (2,8)
c
2,8 (3,1)
b
2,9 (3,2)
b
0,1 (0,4)
a
< 0,001
Q2 spontánní svíravá bolest 4,1 (3,2)
c
3,0 (3,1)
b
2,3 (3,2)
b
0,0 (0,0)
a
< 0,001
Q3 spontánní tlaková bolest 3,5 (2,8)
b
4,0 (3,1)
b
3,0 (3,1)
b
0,0 (0,0)
a
< 0,001
Q4 počet hodin se spontánní bolestí/24 hod
< 1
1–3
4–7
8–12
trvale
n = 5 (7,6 %)
a
n = 7 (10,6 %)
n = 8 (12,1 %)
n = 7 (10,6 %)
n = 39 (59,1 %)
n = 10 (33,3 %)
b
n = 1 (3,3 %)
n = 4 (13,3 %)
n = 5 (16,7 %)
n = 10 (33,3 %)
n = 11 (35,5 %)
b
n = 4 (12,9 %)
n = 4 (12,9 %)
n = 4 (12,9 %)
n = 8 (25,8 %)
n = 39 (100,0 %)
c
n = 0 (0,0 %)
n = 0 (0,0 %)
n = 0 (0,0 %)
n = 0 (0,0 %)
< 0,001
Q4 binární kódování: 1 a více hodin se spon‑
tánní bolestí/24 hod
2
n = 61 (92,4 %)
a
n = 20 (66,7 %)
b
n = 20 (64,5 %)
b
n = 0 (0,0 %)
c
< 0,001
Q5 krátké záchvaty bolesti jako el. šoky 3,6 (3,4)
b
3,1 (3,3)
b
1,2 (2,5)
a
0,1 (0,5)
a
< 0,001
Q6 krátké záchvaty bodavé bolesti 4,3 (3,2)
b
3,5 (3,5)
b
4,0 (3,3)
b
1,2 (2,5)
a
< 0,001
Q7 počet krátkých záchvatů bolesti/24 hod
žádné
1–5
6–10
11–20
> 20
n = 13 (19,7 %)
a
n = 19 (28,8 %)
n = 20 (30,3 %)
n = 7 (10,6 %)
n = 7 (10,6 %)
n = 9 (30,0 %)
a
n = 12 (40,0 %)
n = 4 (13,3 %)
n = 2 (6,7 %)
n = 3 (10,0 %)
n = 9 (29,0 %)
a
n = 11 (35,5 %)
n = 6 (19,4 %)
n = 1 (3,2 %)
n = 4 (12,9 %)
n = 31 (79,5 %)
b
n = 5 (12,8 %)
n = 3 (7,7 %)
n = 0 (0,0 %)
n = 0 (0,0 %)
< 0,001
Q7 binární kódování: 1 a více krátkých záchvatů
bolesti/24 hod
2
n = 53 (80,3 %)
a
n = 21 (70,0 %)
a
n = 22 (71,0 %)
a
n = 8 (20,5 %)
b
< 0,001
Q8 provokace/zhoršení bolesti dotykem 2,7 (3,7)
c
2,2 (3,2)
bc
0,7 (1,6)
ab
0,3 (1,3)
a
< 0,001
Q9 provokace/zhoršení bolesti tlakem 2,4 (3,3)
ab
2,9 (2,8)
b
2,3 (2,4)
ab
1,0 (2,1)
a
0,030
Q10 provokace/zhoršení bolesti chladem 2,4 (3,4)
c
1,9 (2,9)
bc
0,6 (1,9)
ab
0,2 (1,4)
a
< 0,001
Q11 mravenčení 5,6 (2,4)
b
6,3 (2,9)
b
0,2 (0,9)
a
0,5 (1,5)
a
< 0,001
Q12 brnění 5,4 (2,2)
b
6,1 (2,8)
b
0,1 (0,6)
a
0,1 (0,6)
a
< 0,001
dílčí škála I: spontánní pálivá bolest 4,8 (2,8)
c
2,8 (3,1)
b
2,9 (3,2)
b
0,1 (0,4)
a
< 0,001
dílčí škála II: spontánní hluboká (tlaková) bolest
3,8 (2,4)
b
3,5 (2,4)
b
2,6 (2,1)
b
0,0 (0,0)
a
< 0,001
dílčí škála III: záchvatovitá bolest 3,9 (2,8)
b
3,3 (3,0)
b
2,6 (2,5)
b
0,6 (1,3)
a
< 0,001
dílčí škála IV: vyvolaná bolest 2,5 (2,5)
c
2,4 (1,8)
bc
1,2 (1,4)
ab
0,5 (1,1)
a
< 0,001
dílčí škála V: parestezie/dysestezie 5,5 (2,2)
b
6,2 (2,7)
b
0,1 (0,6)
a
0,3 (0,9)
a
< 0,001
Celková intenzita bolesti
(základní NPSI
cz
skóre)
39,0 (17,7)
c
35,9 (15,3)
c
17,3 (8,9)
b
3,4 (5,0)
a
< 0,001
Celková intenzita bolesti (NPSI
cz-12
skóre)
3
55,7 (21,3)
c
49,5 (19,8)
c
30,8 (13,9)
b
5,5 (7,8)
a
< 0,001
1
Hodnoty jsou uvedeny jako
absolutní (relativní) frekvence u kategoriálních poměnných a průměry (standardní odchylky) pro kontinuální pro‑
měnné a skóre,
2
cut‑off hodnota pro binární kódování otázek Q4 a Q7 zvolená na podkladě výsledků ROC analýzy jako nejlepší diskriminační
hodnota mezi pacienty s neuropatickou a nociceptivní bolestí,
3
NPSI
cz‑12
skóre bylo vypočteno jako součet základního NPSI
cz
skóre a binárně kó‑
dovaných otázek Q4 a Q7 (hodnocených 0 body za negativní odpověď a 10 body za odpověď pozitivní; hodnota 10 byla zvolena tak, aby vyrov‑
nala maximum dosažitelných bodů u ostatních otázek,
4
srovnání bylo provedeno exaktním Fisherovým testem u kategoriálních dat a ANOVA
testem u dat kontinuálních,
a–c
odlišná písmena označují (v rámci každého řádku) vzájemně statisticky signifikantně odlišné hodnoty na pod‑
kladě výsledků post‑hoc testů (exaktní Fisherův test u kategoriálních dat a Tukeyho test pro spojitá data). Použité zkratky vysvětleny v textu
článku.
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
7
rému několik pa cientů vyžadovalo doplňu‑
jící vysvětlení. U ně kte rých pa cientů bylo
problematické také specifické cílení odpo‑
vědí na posledních 24 hod, protože se u nich
toto období vymykalo jejich dlouhodo‑
bému stavu. Oba problémy byly zohledněny
při tvorbě finální verze dotazníku (Příloha 1).
Doporučené změny reflektující řešení po‑
tíží zjištěných během procesu validace jsou
v této verzi vyznačeny kurzivou.
Pro část pa cientů bylo poněkud obtížné
využití NRS škály pro hodnocení intenzity
symp tomů a jevili tendenci nahradit nume‑
rické hodnocení slovním popisem. Tato sku‑
tečnost poukázala na nutnost podrobného
iniciálního vysvětlení před zahájením vlast‑
ního testování včetně zácviku použití NRS
škály.
Hodnoty celkového NPSI
cz
skóre (základ‑
ního i tzv. NPSI
cz‑
12
skóre, modifikovaného za‑
řazením položek Q4 a Q7), hodnocených díl‑
čích škál i NRS v jednotlivých testovaných
položkách byly statisticky vysoce významně
vyšší ve skupině pa cientů s neuropatickou
bolestí ve srovnání s pa cienty s bolestí noci‑
ceptivní (tab. 1a). Nejméně vyjádřený (i když
stále statisticky významný) byl rozdíl v otázce
Q9 (zhoršení bolesti tlakem). Pa cienti s neu‑
ropatickou bolestí udávali také delší trvání
spontánní bolesti v průběhu dne (Q4) a vyšší
ROC analýzy binárně kódovány) a současně
pro zhodnocení dia gnostické validity origi‑
nálního NPSI skóre a jeho modifikovaných
verzí (NPSI
cz‑12
skóre po začlenění binárně kó‑
dovaných položek Q4 a Q7 NPSI dotazníku
a NPSI
cz‑
D
skóre vytvořeného na podkladě
diskriminační analýzy).
Analýza subtypů neuropatické bolesti
byla provedena pomocí clusterové (shlu‑
kové) analýzy s použitím Euklidovských di‑
stancí a Wardových algoritmů.
Intraclass korelační koeficient (Intraclass
Correlation Coefficient; ICC) byl využit pro
hodnocení opakovatelnosti testu při jeho
opakovaných administracích.
Výsledky
Vyplnění dotazníku NPSI
cz
bylo většinou
pa cientů i vyšetřujícím personálem hod‑
noceno jako nenáročné či mírně náročné
a trvalo v průměru 2,23 ± 0,47 min. Rozdíly
těchto parametrů mezi jednotlivými skupi‑
nami pa cientů nebyly statisticky významné
s výjimkou kratšího trvání testu a trendu
k nižší subjektivní náročnosti jeho použití
u pa cientů s centrální neuropatickou bo‑
lestí při roztroušené skleróze (data neuve‑
dena). Test byl pro pa cienty dobře srozumi‑
telný. Problémem byl pro část zařazených
jedinců pouze termín „spontánní“, ke kte‑
Statistické zpracování
Statistické zpracování bylo provedeno po‑
mocí software SPSS 22 (IBM Corporation,
2013), Statistica 12 (Statsoft Inc., 2013) a Med‑
Calc verze 14.10.02 (MedCalc Software,
1993–
2014). Ke zviditelnění rozdělení primár‑
ních hodnot jednotlivých testovaných para‑
metrů byla použita standardní deskriptivní
statistika (průměry a směrodatné odchylky
pro spojité proměnné a absolutní a rela‑
tivní četnosti pro data kategoriální). Srovnání
hodnocených parametrů mezi jednotlivými
skupinami pa cientů bylo provedeno pomocí
exaktního Fisherova testu pro kategoriální
proměnné a pomocí t‑testu pro srovnání ne‑
závislých vzorků a ANOVA modelu pro spo‑
jitá data, s následnými dílčími post‑hoc testy
(Tukeyho test).
Následně byla provedena diskriminační
analýza a na základě koeficientů tohoto mo‑
delu byl vážením jednotlivých otázek vytvo‑
řen třetí možný způsob výpočtu NPSI skóre
(diskriminační skóre –
NPSI
cz‑
D
skóre).
ROC (Receiver Operating Characteristic
curve) analýza byla použita pro identifikaci
cut‑off hodnot u otázek Q4 a Q7 NPSI skóre
(před jejich začleněním do modifikovaného
NPSI
cz‑12
skóre a před diskriminační analý‑
zou s výpočtem NPSI
cz‑
D
skóre, pro jejichž
účel byly tyto položky na základě výsledků
Tab. 2. ROC analýza zaměřená na diskriminaci mezi různými typy bolesti s použitím jednotlivých způsobů výpočtu NPSI
cz
skóre.
Srovnávané typy
bolesti
Prediktor AUC (95% CI) p Cut-o Senzitivita Specicita
nociceptivní vs.
neuropatická
základní NPSI
cz
skóre 0,935 (0,901; 0,969) < 0,001 ≥ 17,50 0,874 0,843
NPSI
cz‑12
skóre 0,912 (0,871; 0,952) < 0,001 ≥ 37,25 0,792 0,871
NPSI
cz‑D
skóre (diskriminační) 0,995 (0,990; 1,000) < 0,001 ≥ –0,45 0,937 1,000
spontánní nocicep‑
tivní vs. periferní
neuropatická
základní NPSI
cz
skóre 0,872 (0,804; 0,941) < 0,001 ≥ 33,00 0,631 0,968
NPSI
cz‑12
skóre 0,836 (0,758; 0,913) < 0,001 ≥ 44,50 0,727 0,871
NPSI
cz‑D
skóre (diskriminační) 0,998 (0,993; 1,000) < 0,001 ≥ –1,13 0,985 1,000
spontánní nocicep‑
tivní vs. centrální
neuropatická
základní NPSI
cz
skóre 0,851 (0,756; 0,945) < 0,001 ≥ 18,00 0,900 0,677
NPSI
cz‑12
skóre 0,781 (0,663; 0,898) < 0,001 ≥ 45,00 0,633 0,871
NPSI
cz‑D
skóre (diskriminační) 0,997 (0,989; 1,000) < 0,001 ≥ –0,33 0,967 1,000
spontánní nociceptivní
vs. neuropatická (perif.
+ centr.)
základní NPSI
cz
skóre 0,865 (0,800; 0,930) < 0,001 ≥ 33,00 0,600 0,968
NPSI
cz‑12
skóre 0,818 (0,746; 0,891) < 0,001 ≥ 44,50 0,698 0,871
NPSI
cz‑D
skóre (diskriminační) 0,998 (0,994; 1,000) < 0,001 ≥ –1,41 0,979 1,000
neuropatická bolest
centrální vs. periferní
základní NPSI
cz
skóre 0,540 (0,417; 0,664) 0,530 ≥ 31,25 0,662 0,467
NPSI
cz‑12
skóre 0,584 (0,463; 0,706) 0,188 ≥ 60,50 0,424 0,733
NPSI
cz‑D
skóre (diskriminační) 0,801 (0,705; 0,897) < 0,001 ≥ 0,05 0,708 0,800
Použité zkratky vysvětleny v textu článku.
8
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
Následná ROC analýza prokázala velmi
dobrou dia gnostickou validitu NPSI
cz
skóre
v odlišení neuropatické bolesti (i jejích jed‑
notlivých typů) od bolesti nociceptivní
(včetně klidové nociceptivní bolesti), a to
při použití různých způsobů výpočtu NPSI
cz
skóre (grafy 1a–d, tab. 2). Dia gnostická vali‑
dita byla ve všech případech velmi dobrá již
pro základní NPSI
cz
skóre, obdobná (ale nikoli
vyšší) pro NPSI
cz‑
12
skóre a jednoznačně nej‑
vyšší byla u diskriminačního NPSI
cz‑
D
skóre,
kde se blížila dokonalosti (grafy 1a–
–
d, tab. 2).
Validita testu v odlišení pa cientů s neuropa‑
tickou bolestí (či jejích jednotlivých podsku‑
pin) od jedinců s bolestmi nociceptivními
byla obecně vyšší při zohlednění nocicep‑
tivní skupiny jako celku (tedy současně
pa cientů bez spontánních bolestí i s nimi)
než v případě, kdy bylo srovnání provedeno
pouze vůči pa cientům s klidovou nocicep‑
tivní bolestí (grafy 1a–
d, tab. 2). I v případě
ve srovnání s pa cienty s bolestí periferního
typu (tab. 1b).
Pa cienti s klidovými bolestmi při art‑
róze kolenního či kyčelního kloubu vyka‑
zovali obecně signifikantně vyšší hodnoty
celkového NPSI
cz
skóre, dílčích škál i jednot‑
livých hodnocených položek ve srovnání
s pa cienty, u nichž byla bolest v rámci kloub‑
ního postižení vázána pouze na pohyb, resp.
zátěž příslušného kloubu (tab. 1b). Hodnoty
celkového NPSI
cz
skóre (základního i NPSI
cz‑
12
)
i jednotlivých dílčích škál byly v obou no‑
ciceptivních skupinách signifikantně nižší
oproti pa cientům s neuropatickou bolestí
(tab. 1b).
Provedená diskriminační analýza zamě‑
řená na odlišení neuropatické a nociceptivní
bolesti (k dispozici jako Supplementary data
v on‑line verzi článku) byla využita pro kon‑
cept třetího způsobu výpočtu NPSI
cz
skóre,
tzv. NPSI
cz‑
D
skóre.
počet krátkých záchvatů bolesti (Q7) ve srov‑
nání s pa cienty s bolestí nociceptivní.
Mezi pa cienty s neuropatickou bolestí
centrálního a periferního typu se hod‑
noty celkového NPSI
cz
skóre (základního ani
NPS
cz‑
12
) ani dílčích škál statisticky významně
nelišily (tab. 1b). V každé z obou podskupin
pa cientů s neuropatickou bolestí byly tyto
hodnoty signifikantně odlišné od pa cientů
s bolestí nociceptivní, a to zejm. při srovnání
s jedinci s nociceptivní bolestí bez klidových
obtíží. Méně významné byly rozdíly každé
z podskupin jedinců s neuropatickou bolestí
oproti pa cientům s klidovou (spontánní) no‑
ciceptivní bolestí (tab. 1b). Při srovnání jed‑
notlivých položek NPSI
cz
skóre mezi oběma
skupinami pa cientů s neuropatickou bo‑
lestí byl prokázán významně častější výskyt
spontánní pálivé a svíravé bolesti u pa cientů
s centrální etiologií a celkově menší počet
hodin se spontánní bolestí u těchto pa cientů
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0
specificita
senzitivita
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0
specificita
senzitivita
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0
specificita
základní NPSI
cz
skóre
NPSI
cz-12
skóre
diskriminační NPSI
cz-D
skóre
senzitivita
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0 1,0
0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0
1– 1–
1–
1– 1–
specificita
senzitivita
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0
specificita
senzitivita
a) Nociceptivní vs. neuropatická bolest
b) Spontánní nociceptivní vs.
periferní neuropatická bolest
c) Spontánní nociceptivní vs.
centrální neuropatická bolest
d) Spontánní nociceptivní vs.
neuropatická bolest (jako celek)
e) Neuropatická bolest
centrální vs. periferní
Grafy 1a–e) ROC analýza zaměřená na diskriminaci mezi jednotlivými typy bolesti při použití různých NPSI skóre.
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
9
potřeby lékových i jiných studií. I v ostatních
skupinách pa cientů však bylo trvání testu
i jeho subjektivně hodnocená náročnost
zcela přijatelné.
Autoři originální verze koncipovali test tak,
že jej pa cient vyplňuje sám, bez pomoci lé‑
kaře. Při procesu validace české verze byl
ve většině případů vyplnění dotazníku pří‑
tomen lékař, což se ukázalo jako účelné
s ohledem na možnost bezprostředního vy‑
Náročnost testování, potřeba
asistence při vyplnění dotazníku
Test byl většinou pa cientů i vyšetřujících
hodnocen jako nenáročný či málo náročný
a jeho vyplnění trvalo pouze několik minut.
Nižší časová náročnost testu u pa cientů
s centrální neuropatickou bolestí je zřejmě
podmíněna nižším věkem jedinců v této
skupině a také jejich obecně větší zkušeností
s vyplňováním dotazníků různého druhu pro
srovnání s pa cienty se spontánní nocicep‑
tivní bolestí byla však validita testu v dia‑
gnostice neuropatické bolesti uspokojivá
(grafy 1a–
d, tab. 2).
Základní NPSI
cz
skóre ani modifikovaná
verze NPSI
cz‑
12
neumožňovaly spolehlivé od‑
lišení centrální a periferní neuropatické bo‑
lesti. Toto rozlišení bylo možné pouze po‑
mocí diskriminačního NPSI
cz‑
D
skóre (tab. 2,
graf 1e). Dia gnostická validita testu v diskri‑
minaci centrální a periferní neuropatické bo‑
lesti byla však i v tomto případě nižší než
spolehlivost testu v odlišení neuropatické
bolesti od bolesti nociceptivní (tab. 2).
Clusterová analýza umožnila identifikaci
šesti symp tomových profilů, lišících se pří‑
tomností jednotlivých hodnocených de‑
skriptorů neuropatické bolesti a jejich in‑
tenzitou (graf 2). V každé z těchto šesti
podskupin byli zastoupeni pa cienti s cent‑
rální i periferní neuropatickou bolestí.
Opakovaná administrace NPSI dotazníku
prokázala uspokojivou opakovatelnost su‑
márního NPSI
cz
skóre i většiny položek testu
a dílčích škál, hodnocenou pomocí intraclass
korelačních koeficientů (tab. 3).
Diskuze
Provedená studie ověřila snadnou použi‑
telnost dotazníku NPSI
cz
v dia gnostice neu‑
ropatické bolesti, jeho vynikající diskrimi‑
nační schopnost oproti bolesti nociceptivní
a schopnost identifikace jednotlivých symp‑
tomových profilů neuropatické bolesti.
Zařazení testu do dia gnostického algoritmu
pa cientů s neuropatickou bolestí je vzhle‑
dem k nízké časové náročnosti, vysoké dia‑
gnostické validitě a uspokojivé opakova‑
telnosti možné jak pro potřeby rutinního
klinického testování, tak pro účely klinických
či výzkumných studií včetně longitudinál‑
ního sledování pa cientů.
0 2 4 6 8 10 0 2 4 6 8 10 0 2 4 6 8 10 0 2 4 6 8 10 0 2 4 6 8 10 0 2 4 6 8 10
Q1
Q2
Q3
Q5
Q6
Q8
Q9
Q10
Q11
Q12
Q1
Q2
Q3
Q5
Q6
Q8
Q9
Q10
Q11
Q12
Q1
Q2
Q3
Q5
Q6
Q8
Q9
Q10
Q11
Q12
Q1
Q2
Q3
Q5
Q6
Q8
Q9
Q10
Q11
Q12
Q1
Q2
Q3
Q5
Q6
Q8
Q9
Q10
Q11
Q12
Q1
Q2
Q3
Q5
Q6
Q8
Q9
Q10
Q11
Q12
1
2
43
5
6
62= n9= n71= n41= n71= n31= n
Graf 2. Jednotlivé symptomové proly denované provedenou clusterovou analýzou.
Tab. 3. Intraclass korelace pro opakované administrace testu.
Parametr
ICC (Intraclass Correlation
Coecient)
Q1 spontánní pálivá bolest 0,5019
Q2 spontánní svíravá bolest 0,4911
Q3 spontánní tlaková bolest 0,7487
Q4 počet hodin se spontánní bolestí/24 hod 0,7086
Q5 krátké záchvaty bolesti jako el. šoky 0,3889
Q6 krátké záchvaty bodavé bolesti 0,8380
Q7 počet krátkých záchvatů bolesti/24 hod 0,7224
Q8 provokace/zhoršení bolesti dotykem 0,7150
Q9 provokace/zhoršení bolesti tlakem 0,7371
Q10 provokace/zhoršení bolesti chladem 0,7000
Q11 mravenčení 0,9371
Q12 brnění 0,9200
dílčí škála I: spontánní pálivá bolest 0,5019
dílčí škála II: spontánní hluboká (tlaková) bolest 0,7109
dílčí škála III: záchvatovitá bolest 0,7379
dílčí škála IV: vyvolaná bolest 0,7133
dílčí škála V: parestezie/dysestezie 0,9622
Celková intenzita bolesti (základní NPSI
cz
skóre) 0,8608
Intraclass korelační koeficienty jsou uvedeny pro jednotlivé položky, dílčí škály i sumární
NPSI
cz
skóre. Použité zkratky vysvětleny v textu článku.
10
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
pivé, protože tlak je známý provokační fak‑
tor bolesti při artrotickém postižení kloubů
stejně jako u pa cientů s bolestí neuropatic‑
kého typu.
Dia gnostická validita testu je kromě ji‑
ných faktorů významně ovlivněna výběrem
srovnávaných vzorků pa cientů. U jedinců
s neuropatickou bolestí jsou kritéria pro za‑
řazení do studií poměrně jednoznačná.
V publikovaných studiích jde prakticky bez‑
výhradně o jedince s bolestí odpovídající
současné definici [1], a to s intenzitou od‑
povídající NRS ≥ 4, resp. 3 [2,4,13,18]. U sou‑
boru pa cientů s bolestí nociceptivní je však
definice souboru významně ovlivněna sku‑
tečností, že klidová bolest není uniformně
přítomným symp tomem artrózy velkých
kloubů DKK, a to ani v pokročilých stadiích
kloubních změn [22]. V úvodní fázi validač‑
ního procesu byli do skupiny pa cientů s no‑
ciceptivní bolestí zařazováni konsekutivně
téměř všichni pa cienti přicházející na Orto‑
pedickou kliniku FN Brno k implantaci TEP.
V tomto souboru bylo proto zařazeno velké
množství jedinců, u nichž byla bolest vázána
výhradně na pohyb či zátěž příslušného
kloubu, a tedy bez bolestí klidových, což
vedlo k velmi vysoké diskriminační schop‑
nosti NPSI
cz
. V klinické praxi je však problém
spíše odlišení neuropatické bolesti od spon‑
tánní klidové nociceptivní bolesti. Proto byl
soubor pa cientů s nociceptivní bolestí v dal‑
ším období rozšířen zejména o pa cienty s kli‑
dovými bolestmi při artróze velkých kloubů
a následné statistické zpracování bylo za‑
měřeno mj. na zhodnocení dia gnostické
validity dotazníku v odlišení neuropa‑
tické bolesti izolovaně od pa cientů s klido‑
vými bolestmi nociceptivními a bez nich.
Výsledky statistické analýzy prokázaly, že dis‑
kriminace pa cientů s neuropatickou bolestí
od pa cientů s klidovou nociceptivní bolestí
je poněkud nižší než při zohlednění nocicep‑
tivních pa cientů bez klidových bolestí, stále
ale velmi uspokojivá.
Nastavení vstupních kritérií je také prav‑
děpodobným důvodem poněkud vyšší dia‑
gnostické validity základního NPSI
cz
skóre
v naší studii oproti obdobné validační studii
německé verze dotazníku [18]. V této studii
nebylo základní NPSI skóre schopno diskrimi‑
novat spolehlivě pa cienty s neuropatickou
bolestí od pa cientů s bolestí neneuropatic‑
kou. Tuto schopnost vykázala až modifiko‑
vaná verze, tzv. NPSI‑
G (German) skóre vy‑
tvořená na základě diskriminační analýzy,
podobně jako NPSI
cz‑
D
skóre v naší studii.
Skupina pa cientů s neneuropatickou bolestí
řadu pa cientů však nebyl výraz „spontánní“
dobře srozumitelný. Autoři práce proto do‑
poručují zpřesnění termínu doplněním vý‑
razu „samovolná“, které bylo použito při úst‑
ním vysvětlení v případě dotazu pa cienta na
slovo „spontánní“ a které bylo pro testované
pa cienty lépe srozumitelné. Tento zpřesňu‑
jící termín jsme zařadili i do finální verze čes‑
kého NPSI
cz
dotazníku.
Dotazník je v originální verzi koncipován
tak, aby reflektoval obtíže pa cienta za po‑
sledních 24 hod. V provedené studii se tato
okolnost ukázala jako poněkud problema‑
tická, a to především u souboru pa cientů
před implantací TEP. Tito pa cienti byli
v době vyplňování dotazníku většinou krát‑
kodobě hospitalizováni před plánovaným
ortopedickým zákrokem. Hodnocené ob‑
dobí posledních 24 hod se vymykalo jejich
dlouhodobému stavu, protože v důsledku
omezení fyzické aktivity při hospitalizaci
u nich došlo k poklesu intenzity bolestí váza‑
ných na pohyb či pohybem akcentovaných.
Diskrepance s běžnou intenzitou obtíží byla
zjištěna v rámci rozhovoru s vyšetřujícím lé‑
kařem, který mj. cíleně ověřoval konzistenci
odpovědí s dlouhodobým stavem pa cienta.
Z tohoto důvodu byla v rámci validačního
procesu do textu původní české jazykové
verze dotazníku za údaj o zohlednění obtíží
za posledních 24 hod dodatečně doplněna
věta: „pokud se toto časové období zásadně
neliší od vašeho běžného průměru např. v po-
sledním měsíci“. Tato věta podle zkušeností
autorů zvýší pravděpodobnost souladu od‑
povědí pa cienta s jeho dlouhodobými potí‑
žemi v případě, že pa cient vyplňuje dotazník
sám, bez asistence vyšetřujícího lékaře či ji‑
ného zaučeného zdravotního personálu.
Dia gnostická validita dotazníku
Dotazník NPSI je v originální verzi zaměřen
na dia gnostiku neuropatické bolesti, resp.
její odlišení od bolesti nociceptivní [13]. Vět‑
šina položek dotazníku je tedy zaměřena na
tzv. deskriptory charakteristické pro neuro‑
patickou bolest. Podle očekávání byly proto
hodnoty celkového NPSI
cz
skóre, dílčích škál
i NRS skóre v jednotlivých položkách dotaz‑
níku signifikantně vyšší ve skupině pa cientů
s neuropatickou bolestí oproti jedincům
s bolestí nociceptivní.
Nejméně výrazné rozdíly mezi pa cienty
s nociceptivní a neuropatickou bolestí
byly prokázány v otázce Q9 (Zhoršení bo‑
lesti tlakem). Tento příznak byl často příto‑
men u pa cientů s bolestí neuropatického
i nociceptivního původu, což není překva‑
světlení ně kte rých termínů v původně vy‑
tvořeném českém překladu originální verze,
které nebyly pro část pa cientů dobře srozu‑
mitelné (viz níže). Přítomnost lékaře (či jiné
zacvičené osoby) byla přínosná i pro mož‑
nost ověření konzistence odpovědí pa cienta
s jeho dlouhodobými klinickými obtížemi
(rovněž viz níže). Několik pa cientů vyžado‑
valo asistenci vyšetřujícího také za účelem
pomoci s využitím NRS škály, které bylo pro
ně kte ré z nich navzdory úvodnímu vysvět‑
lení principu hodnocení poněkud proble‑
matické. Část pa cientů jevila tendenci nahra‑
dit číselný údaj NRS škály slovním popisem
intenzity. Použití dotazníku u nich proto vy‑
žadovalo opakované detailní vysvětlení.
Z uvedených skutečností vyplývá, že v pří‑
padě, kdy pa cient vyplňuje dotazník samo‑
statně, je nezbytné detailní úvodní vysvět‑
lení principu testování včetně zácviku využití
NRS škály. Optimální je ověřit porozumění
pa cienta principům testování vyplněním
alespoň jedné otázky dotazníku v přítom‑
nosti vyšetřujícího. Účelná je i následná kon‑
firmace výsledků dotazem objektivizujícím
soulad uvedeného číselného údaje např. se
slovním popisem intenzity daného deskrip‑
toru pa cientem pro verifikaci správného
použití NRS škály a konzistence odpovědí
se skutečnými obtížemi pa cienta. Je proto
vhodné, aby byl pa cientovi během vyšetření
k dispozici zaučený asistent (kterým může
být zdravotní sestra či dokonce nezdravot‑
nický personál obeznámený s principy tes‑
tování), na kterého se může pa cient obrátit
v případě potřeby.
Jazyková stránka tvorby české verze
NPSI
cz
dotazníku
Česká verze dotazníku byla vytvořena me‑
todou „forward‑
backward translation“, tedy
metodou zpětného překladu, kdy je pů‑
vodní jazyková verze přeložena do češtiny
a tato česká verze následně jiným překla‑
datelem převedena do angličtiny. Poté jsou
posuzovány rozdíly takto vytvořené verze
v původním jazyce s originální verzí dotaz‑
níku a hledán konsenzus v neshodujících se
termínech. Tento způsob tvorby jazykových
mutací dotazníků je obvyklou součástí va‑
lidačního procesu a je většinou vyžadován
autory originálních dotazníků pro uznání
nové jazykové verze.
Původní česká jazyková verze vytvo‑
řená zmíněnou metodou forward‑
bac‑
kward translation obsahuje v úvodním od‑
stavci výraz „spontánní bolest, tj. objevující
se bez jakékoli provokace“ (Příloha 1). Pro
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
11
Závěr
Prezentovaná studie prokázala vysokou dia‑
gnostickou validitu nově vytvořené české ja‑
zykové verze dotazníku NPSI (NPSI
cz
) v diskri‑
minaci neuropatické a nociceptivní bolesti
a analýze symp tomových profilů umožňu‑
jící hodnocení jednotlivých subtypů neu‑
ropatické bolesti. Prokázána byla i nízká ča‑
sová náročnost, uspokojivá opakovatelnost
a snadná použitelnost testu. Dotazník lze vy‑
užít v podmínkách ambulantní neurologické
praxe i pro potřeby klinických či vědeckých
studií. Administraci dotazníku musí před‑
cházet detailní vysvětlení způsobu testo‑
vání a principu použití NRS škály, následně
mohou pa cienti vyplnit dotazník samo‑
statně, ale je vhodné, aby byl v dosahu za‑
školený personál, který může odpovědět
na případné dotazy. Během procesu vali‑
dace bylo zjištěno několik drobných pro‑
blémů s původně vytvořenou českou jazy‑
kovou verzí. Ty byly zohledněny při tvorbě
finální verze dotazníku vhodné pro účely
použití v českém jazykovém prostředí. Pro‑
vedená studie prokázala velmi uspokojivou
dia gnostickou validitu dotazníku v odlišení
neuropatické a nociceptivní bolesti. Tato
validita je dostačující již při základním způ‑
sobu výpočtu NPSI
cz
skóre (dle doporučení
autorů originální verze) a dále stoupá pou‑
žitím jeho modifikovaných verzí (zejména
NPSI
cz‑
D
skóre). Test v základní verzi naopak
není schopen spolehlivě odlišit pa cienty
s centrální a periferní neuropatickou bolestí.
Vedle detekce neuropatické bolesti umož‑
ňuje dotazník také analýzu jednotlivých
symp tomových profilů. Jejich klinická rele‑
vance však bude muset být ověřena násled‑
nými studiemi.
Literatura
1. Treede RD, Jensen TS, Campbell JN, Cruccu G, Ostrov‑
sky JO, Griffin JW et al. Neuropathic pain: redefinition
and a grading system for clinical and research purposes.
Brain 2008; 70(18): 1630–
1635.
2. Bouhassira D, Lantéri‑
Minet M, Attal N, Laurent B, Tou‑
boul C. Prevalence of chronic pain with neuropathic cha‑
racteristics in the general population. Pain 2008; 136(3):
380–
387.
3. Torrance N, Smith BH, Bennett MI, Lee AJ. The epide‑
miology of chronic pain of predominantly neuropathic
origin. Results from a general population survey. J Pain
2006; 7(4): 281–
289.
4. Freynhagen R, Baron R, Gockel U, Tölle TR. painDE‑
TECT: a new screening questionnaire to identify neuro‑
pathic components in patients with back pain. Curr Med
Res Opin 2006; 22(10): 1911–
1120.
5. Bennett MI, Attal N, Backonja MM, Baron R, Bouhassira
D, Freynhagen R et al. Using screening tools to identify
neuropathic pain. Pain 2007; 127(3): 199–
203.
6. Melzack R. The McGill Pain Questionnaire: major pr‑
operties and scoring. Pain 1975; 1(3): 277–
299.
bolesti nociceptivní. Dotazník tedy obecně
není spolehlivě využitelný pro odlišení cent‑
rální a periferní neuropatické bolesti.
Analýza subtypů neuropatické
bolesti
Provedená clusterová analýza umožnila
v prezentované studii identifikovat šest odliš‑
ných symp tomových profilů. Zmíněné pro‑
fily jsou podobné jako ve srovnatelné stu‑
dii zaměřené na validaci německé jazykové
verze stejného dotazníku [18]. Zastoupení
pa cientů s centrální i periferní neuropatickou
bolestí v každé z takto definovaných pod‑
skupin pa cientů poukazuje na skutečnost,
že patologický proces zodpovědný za roz‑
voj neuropatické bolesti není klíčovým fak‑
torem v rozvoji příslušného symp tomového
profilu. Definované profily však mohou být
podkladem např. pro odlišnou odpovída‑
vost pa cientů na terapii neuropatické bolesti
či rozdílný přirozený vývoj onemocnění u je‑
dinců s odlišným symp tomovým profilem.
Tuto hypotézu bude nutno potvrdit násled‑
nými studiemi.
Opakovatelnost vyšetření
Provedená intraclass korelační analýza na
základě opakovaných administrací dotaz‑
níku prokázala uspokojivou opakovatelnost
testu, a to zejm. při hodnocení sumárního
skóre (ICC = 0,86). Srovnatelná opakovatel‑
nost byla prokázána i pro originální fran‑
couzskou (ICC = 0,94) [13] a recentně vali‑
dovanou německou jazykovou verzi NPSI
dotazníku (ICC = 0,89) [18]. Opakovatelnost
ně kte rých položek testu byla v naší studii
horší než v případě německé a francouzské
verze, což je nejspíše podmíněno omeze‑
ným rozsahem testovaného vzorku v našem
souboru, kde byla opakovatelnost hodno‑
cena jen u 19 pa cientů. Důsledkem hod‑
nocení opakovatelnosti v menším souboru
pa cientů může být větší vliv eventuálních
odlehlých hodnot na výsledný ICC u ně kte‑
rých dílčích položek naší studie.
Uspokojivá opakovatelnost celkového
NPSI skóre prokázaná ve všech provede‑
ných studiích včetně naší opravňuje pou‑
žití dotazníku pro longitudinální sledo‑
vání pa cientů a hodnocení změn klinických
symp tomů, a to jak v souvislosti s přiroze‑
ným průběhem onemocnění a vývojem zá‑
kladního patologického procesu vedoucího
k rozvoji neuropatické bolesti, tak při sledo‑
vání vlivu terapeutických intervencí zamě‑
řených na ovlivnění neuropatické bolesti
a souvisejících symp tomů.
však byla tvořena jednak pa cienty s osteoar‑
trózou (bez bližší specifikace stupně pokro‑
čilosti postižení či případného výskytu klido‑
vých bolestí) a dále pa cienty s bolestí hlavy
(kteří v naší studii nefigurovali).
Dia gnostická validita NPSI
cz
skóre byla
v prezentované studii, stejně jako např.
v práci Sommera et al [18], hodnocena po‑
mocí ROC křivky. ROC křivka je statistický pa‑
rametr kombinující senzitivitu a specificitu
testu pro jednotlivé hodnoty (cut‑offs), které
může test nabývat. Čím vyšší je pro daný test
plocha pod křivkou (tzv. Area Under Curve;
AUC), tím vyšší je jeho dia
gnostická vali‑
dita. Z křivky lze odečíst senzitivitu a specifi‑
citu pro každou hodnotu cut‑off testu, a sta‑
novit tak hodnotu s optimální kombinací
obou parametrů jako limitní pro dané vy‑
šetření. Ze statistického hlediska jde o opti‑
mální statistický test umožňující hodnocení
dia gnostické validity vyšetření. Výsledky pre‑
zentované studie (stejně jako validace ně‑
mecké verze NPSI) proto lépe reflektují pro‑
blematiku dia gnostické validity testu než
originální verze testu [13], v níž je validita
hodnocena bez použití ROC analýz.
V prezentované studii byla dia gnostická
validita NPSI
cz
dotazníku hodnocena jed‑
nak pro základní NPSI
cz
skóre (vypočítané
podle doporučení autorů originální verze
dotazníku [13]), jednak pro dvě modifiko‑
vaná skóre: NPSI
cz‑
12
(zohledňující i položky
Q4 a Q7) a NPSI
cz‑
D
(vytvořené na základě
diskriminační analýzy). Dia gnostická vali‑
dita NPSI
cz‑
12
skóre byla obdobná jako validita
základní NPSI
cz
verze, NPSI
cz‑
D
skóre však při
ROC analýze vykázalo signifikantně lepší va‑
liditu a představuje ze statistického hlediska
funkci s maximální prediktivní silou. Pro po‑
třeby exaktního odlišení pa cientů s neuro‑
patickou a nociceptivní bolestí je tak použití
modifikovaných verzí (a to především skóre
NPSI
cz‑
D
) vhodnější nástroj než základní NPSI
cz
skóre.
Dotazník NPSI není primárně zaměřen na
odlišení centrální a periferní neuropatické
bolesti. Oba typy neuropatické bolesti vy‑
kazují řadu podobných charakteristik a de‑
skriptory používané v jejich popisu jsou ob‑
dobné [1,4,5]. V souladu s touto skutečností
nebyly prokázány významné rozdíly základ‑
ního NPSI mezi pa cienty s centrální a pe‑
riferní neuropatickou bolestí a rozdíly jed‑
notlivých dílčích položek NPSI skóre mezi
těmito skupinami byly jen ojedinělé. Obě
skupiny bylo možno částečně diskriminovat
pomocí NPSI
cz‑
D
skóre, ale s obecně nižší vali‑
ditou oproti odlišení neuropatické bolesti od
12
VALIDACE ČESKÉ VERZE NEUROPATHIC PAIN SYMPTOM INVENTORY NPSI
CZ
Cesk Slov Ne urol N 2015; 78/ 111(1): XXX– XXX
tory (NPSI). BMC Neurol 2011; 11: 104. doi: 10.1186/
1471‑
2377‑
11‑
104.
19. England JD, Gronseth GS, Franklin G, Miller RG, As‑
bury AK, Carter GT et al. Distal symmetric polyneuro‑
pathy: a definition for clinical research: report of the
American Academy of Neurology, the American Asso‑
ciation of Electrodia gnostic Medicine, and the American
Academy of Physical Medicine and Rehabilitation. Neu‑
rology 2005; 64(2): 199–
207.
20. Polman CH, Reingold SC, Banwell B, Clanet M, Cohen
JA, Filippi M et al. Dia gnostic criteria for multiple sclero‑
sis: 2010 revisions to the McDonald criteria. Ann Neurol
2011; 69(2): 292–
302. doi: 10.1002/
ana.22366.
21. Kellgren JH, Lawrence JS. Radiological assess‑
ment of osteo‑
arthrosis. Ann Rheum Dis 1957; 16(4):
494–
502.
22. Haverkamp D, Brokelman RB, van Loon CJ, van Kam‑
pen A. Timing of arthroplasty, what is the influence of
nocturnal pain and pain at rest on the outcome? Knee
Surg Traumatol Arthrosc 2013; 21(11): 2590–
2594. doi:
10.1007/
s00167‑
012‑
2071‑
x.
14. Bouhassira D, Attal N, Alchaar H, Boureau F, Brochet B,
Bruxelle J et al. Comparison of pain syndromes associa‑
ted with nervous or somatic lesions and development of
a new neuropathic pain dia gnostic questionnaire (DN4).
Pain 2005; 114(1–
2): 29–
36.
15. Portenoy R. Development and testing of a neuro‑
pathic pain screening questionnaire: ID pain. Curr Med
Res Opin 2006; 22(8): 1555–
1565.
16. Cruccu G, Sommer C, Anand P, Attal N, Baron
R, Garcia‑
Larrea L et al. EFNS guidelines on neuro‑
pathic pain assessment: revised 2009. Eur J Neurol
2010; 17(8): 1010–
1018. doi: 10.1111/
j.1468‑
1331.2010.
02969.x.
17. Haanpää M, Attal N, Backonja M, Baron R, Bennett
M, Bouhassira et al. NeuPSIG guidelines on neuropathic
pain assessment. Pain 2011; 152(1): 14–
27. doi: 10.1016/
j.
pain.2010.07.031.
18. Sommer C, Richter H, Rogausch JP, Frettlöh J, Lun‑
genhausen M, Maier C. A modified score to identify
and discriminate neuropathic pain: a study on the Ger‑
man version of the Neuropathic Pain Symp tom Inven‑
7. Gracely RH, Dubner R, McGrath P, Heft H. New me‑
thods of pain measurement and their application to pain
control. Int Dent J 1978; 28(1): 52–
65.
8. Cleeland CS. Pain assessment in cancer. In: Osoba D
(ed). Effect of cancer on quality of life. Boca Raton: CRC
Press, Inc: 1991: 293–
305.
9. Bennett M. The LANSS Pain Scale: the Leeds assess‑
ment of neuropathic symp toms and signs. Pain 2001;
92(1–
2): 147–
157.
10. Bennett MI, Smith BH, Torrance N, Potter J. The
S‑
LANSS score for identifying pain of predominantly
neuropathic origin: validation for use in clinical and po‑
stal research. J Pain 2005; 6(3): 149–
158.
11. Krause SJ, Backonja MM. Development of a neuro‑
pathic pain questionnaire. Clin J Pain 2003; 19(5): 306–
314.
12. Backonja MM, Krause SJ. Neuropathic pain ques‑
tionnaire –
short form. Clin J Pain 2003; 19(5): 315–
316.
13. Bouhassira D, Attal N, Fermanian J, Alchaar H,
Gautron M, Masquelier E et al. Development and valida‑
tion of the Neuropathic Pain Symp tom Inventory. Pain
2004; 108(3): 248–
257.
Supplementum naleznete na webových stránkách www.csnn.eu.
76
KVANTITATIVNÍ MĚŘENÍ KREVNÍHO PRŮTOKU MAGISTRÁLNÍCH TEPEN PŘI OPERACÍCH MOZKOVÝCH ANEURYZMAT
Cesk Slov Ne
urol N 2014; 77/
110(1): 70–
76
14. Drost CJ. Vessel diameter-independent volume
flow measurements using ultrasound. Proc San Diego
Biomed Symp 1978; 17: 299–302.
15. Lundell A, Bergqvist D, Mattsson E, Nilsson B.
Volume blood flow measurements with transit time
flowmeter: an in vivo and in vitro variability and vali-
dation study. Clin Physiol 1993; 13(5): 547–557.
16. Charbel FT, Hoffman WE, Mishra M, Hannigan K,
Ausman JI. Role of perivascular ultrasonic micro-flow
probe in aneurysm surgery. Neurol Med Chir (Tokyo)
1998; 38 (Suppl): 35–38.
17. Amin-Hanjani S, Meglio G, Gatto R, Bauer A,
Charbel FT. The utility of intraoperative blood flow
measurement during aneurysm surgery using an ul-
trasonic perivascular probe. Neurosurgery 2008; 62
(6 Suppl 3): 1346–1353.
18. Eckert B, Thie A, Carvajal M, Groden C, Zeumer H.
Predicting hemodynamic ischemia by transcra-
nial Doppler monitoring during therapeutic balloon
occlusion test of internal carotid artery. AJNR Am
J Neuroradiol 1998; 19(3): 577–582.
19. Jawad K, Miller D, Wyper DJ, Rowan JO. Mea-
surement of CBF and carotid artery pressure com-
pared with cerebral angiography in assessing blood
supply after carotid ligation. J Neurosurg 1977; 46(2):
185–196.
20. Spencer MP, Reid JM. Quantitation of carotid
stenosis with continuous-wave (C-W) Doppler ultra-
sound. Stroke 1979; 10(3): 326–330.
21. Nakayama N, Kuroda S, Houkin K, Takikawa S,
Abe H. Intraoperative measurement of arterial blood
flow using a transit time flowmeter: monitoring of he-
modynamic changes during cerebrovascular surgery.
Acta Neurochir 2001; 143(1): 17–24.
22. Fagundes-Pereyrea WJ, Hoffman WE, Mishra M,
Charbel FT. Clip readjustment in aneurysm surgery
after flow evaluation using the ultrasonic perivascular
probe. Arq Neuropsiquiatr 2005; 63(2A): 339–344.
23. Kirk HJ, Rao PJ, Seow K, Fuller J, Chandran N,
Khurana VG. Intra-operative transit time flowme-
try reduces the risk of ischemic neurological defi-
cits in neurosurgery. Br J Neurosurg 2009; 23(1):
40–47.
24. Rinne J, Hernesniemi J, Niskanen M, Vapalahti M.
Analysis of 561 patients with 690 middle cerebral ar-
tery aneurysms: anatomic and clinical features as co-
rrelated to management outcome. Neurosurgery
1995; 8(1): 2–11.
25. Morcos, JJ. Editorial: Indocyanine green videoan-
giography or intraoperative angiography? J Neuro-
surg 2013; 118(2): 417–419.
Literatura
1. Lehecka M, Laakso A, Hernesniemi J. Helsinki
Microneurosurgery Basics and Tricks. Helsinki: Druc-
kerei Hohl 2011.
2. Alexander TD, MacDonald RL, Weir B, Kowalczuk A.
Intraoperative Angiography in cerebral aneurysms
surgery: a prospective study of 100 craniotomies.
Neurosurgery 1996; 39(1): 10–18.
3. Drake CG, Allcock JM. Postoperative angiography and
the “slipped” clip. J Neurosurg 1973; 39(6): 683–689.
4. Macdonald RL, Wallace MC, Kestle JR. Role of an-
giography following aneurysm surgery. J Neurosurg
1993; 79(6): 826–832.
5. Rauzinno MJ, Quinn CM, Fischer W jr. Angiography
after aneurysm surgery: indications for selective an-
giography. Surg Neurol 1998; 49(1): 32–41.
6. Bailes JE, Tantuwaya LS, Fukushima T, Schurman GW,
Davis D. Intraoperative microvascular Doppler so-
nography in aneurysm surgery. Neurosurgery 1997;
40(5): 965–972.
7. Neuloh G, Schramm J. Monitoring of motor evo-
ked potentials compared with somatosensory evoked
potentials and microvascular Doppler ultrasonogra-
phy in cerebral aneurysm surgery. J Neurosurg 2004;
100(3): 389–399.
8. Raabe A, Nakaji P, Beck J, Kim LJ, Hsu FP, Ka-
merman JD et al. Prospective evaluation of surgical
microscope-integrated intraoperative near-infrared
indocyanine green videoangiography during aneu-
rysm surgery. J Neurosurg 2005; 103(6): 982–989.
9. Martin NA, Bentson J, Vinuela F, Hieshima G, Re-
icher M, Black K et al. Intraoperative digital subtrac-
tion angiography and the surgical treatment of in-
tracranial aneurysms and vascular malformations.
J Neurosurg 1990; 73(4): 526–533.
10. Dreyden CP, Moran CJ, Cross DT jr, Sherburn EW,
Dacey RG jr. Intracranial anerysms: anatomic factors
that predict the usefulness of intraoperative angiogra-
phy. Radiology 1997; 205(2): 335–339.
11. Origitano TC, Schwartz K, Anderson D, Azar-Kia B,
Reichman OH. Optimal clip application and intraope-
rative angiography for intracranial aneurysms. Surg
Neurol 1999; 51(2): 117–128.
12. Katz M, Gologorsky BA, Tsiouris IJ, Wells-Roth
D, Mascitelli J, Gobin YP et al. Is routine intraopera-
tive angiography in the surgical treatment of cerebral
aneu rysms justified? A consecutive series of 147 ane-
urysms. Neurosurgery 2006; 58(4): 719–727.
13. Amin-Hanjani S, Charbel FT. Flow-assisted surgi-
cal technique in cerebrovascular surgery. Surg Neurol
2007; 68 (Suppl 1): S4–S11.
chirurgie aneuryzmat [25]. V naší sestavě
u dvou pacientů (8,7 %) ICG videoan-
giografie dokumentovala průnik kontra-
stu do vaku po zasvorkování. Další vý-
hoda této metody je možnost zobrazení
perforátorů a eventuálního rezidua vaku.
Na druhou stranu TTFM má výhodu v schop-
nosti kvantifikace průtoku krve. Normální
nález ICG na magistrálních tepnách ještě
nevylučuje patologický pokles průtoku.
Dobré pooperační výsledky našeho
souboru mají několik příčin. Za prvé se
jedná o selektivní sestavu pacientů s pře-
vahou incidentálních aneuryzmat v dob-
rém předoperačním stavu. Čtyři paci-
enti se subarachnoidálním krvácením byli
také v dobrém stavu před výkonem (vždy
Hunt-Hess I nebo II). Jsme nicméně pře-
svědčeni, že na dobrých výsledcích má
spolupodíl monitoring TTFM. Nejméně ve
dvou případech přispěla metoda k zabrá-
nění vzniku pooperační ischemie v povodí
magistrálních tepen.
Závěr
TTFM představuje velmi užitečnou me-
todu, která přispívá ke zvýšení periope-
rační bezpečnosti chirurgie mozkových
aneuryzmat.
Úloha TTFM při detekci stenózy/okluze
magistrálních tepen je nezastupitelná.
Neschopnost TTFM detekovat rezidu-
ální vtok krve do vaku a patentnost per-
forátorů vyžaduje kombinaci s dalšími
metodami.
Autoři doporučují na základě vlast-
ních zkušeností kombinaci TTFM a ICG
videoangiografie v prevenci peroperač-
ních komplikací chirurgie mozkových
aneuryzmat.
Informace o členství
Česká neurologická společnost je součástí České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (www.cls.cz). Členem společnosti se může
stát lékař, farmaceut, případně jiný pracovník ve zdravotnictví a příbuzném oboru, který souhlasí s posláním a cíli ČLS JEP a zaváže se přispívat
k jejich plnění. Každý může být členem více odborných společností.
Co vám členství v České neurologické společnosti ČSL JEP přinese?
• Pravidelný elektronický zpravodaj s novinkami.
• Zvýhodněné podmínky účastí na akcích pod záštitou neurologické společnosti.
• Předplatné časopisu „Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie“.
• Pozvánky na odborné akce.
• Budete součástí týmu odborníků a spolupodílet se na rozhodování České neurologické společnosti.
Jak se stát členem společnosti?
• Vyplňte přihlášku na webových stránkách společnosti www.czech-neuro.cz.
• Každému žadateli bude zaslán, po schválení přihlášky výborem České neurologické společnosti, dopis o potvrzení přijetí.
Změny údajů
Dojde-li ke změně údajů členů společnosti (adresa, telefon, e-mail apod.), zašlete tyto informace na email sekretariat@czech-neuro.cz,
změny ve vašich údajích budou předány také ČLS JEP.
CSNN 2014-01.indb 76 21.01.14 13:23
