Stará a nová média v každodennosti českých publik (výzkumná zpráva)

Abstract

Výzkumná zpráva shrnuje deskriptivní zjištění kvantitativního šetření českých mediálních publik. Sběr dat, který formou CAPI zajistila společnost Median, proběhl v říjnu a listopadu 2014 a zahrnul 1998 respondentů starších 18 let. Dotazník vedle standardních sociodemografických ukazatelů pokryl pokud možno úplné spektrum praxí zahrnujících příjem, konzumaci a sdílení filmů, seriálů, pravodajství, hudby, knih a časopisů, mluveného slova a sportovních obsahů; online aktivity a užívání online sociálních sítí; hraní počítačových her a videoher; vlastnění mediálních technologií a přístup k internetu; indikátory politické a veřejné aktivity respondentů. Zpráva je publikována současně v české a anglické verzi.

Full text

Fakulta
sociálních studií
MASARYKOVA UN IVE RZI TA
Fakulta
sociálních studií
MASARYKOVA UN IVE RZI TA
Stará a nová média
v každodennosti českých publik
Výzkumná zpráva, 2015
Jakub Macek
Alena Macková
Kateřina Škařupová
Lenka Waschková Císařová

– 2 – – 3 –
Informace, které přinášíme vtéto stručné výzkumné zprávě, jsou jedním zvýstupů
zvýzkumného projektu snázvem Nová astará média vkaždodenním životě: mediální
publika včase proměny mediálních praxí / New and old media in everyday life: media
audiences at the time of transforming media uses (GAČR, GP13-15684P). Projekt začal
vroce2013, dokončen bude vprosinci roku2015 ajeho řešitelem je sociolog médií Jakub
Macek zFakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Cílem projektu je analy-
zovat apochopit, jakými způsoby se vsouvislosti snástupem digitálních – síťových
amobilních – technologií proměňují uživatelské amediální praxe současných českých
mediálních publik.
Data zde prezentovaná přehledově shrnují vybrané popisné výsledky kvótního kvan-
titativního šetření české populace. Sběr dat, který formou CAPI zajistila společnost
Median, proběhl vříjnu alistopadu2014 azahrnul 1998respondentů starších 18let.
Kvantitativnímu šetření předcházel rozsáhlejší kvalitativní předvýzkum, který otevřel
cestu kdůkladnějšímu vhledu dozkoumaného tématu. Projekt je současně provázán
sparalelně probíhajícím výzkumem snázvem Proměna veřejné apolitické participace
vkontextu měnících se mediálních technologií apraxí (Masarykova univerzita 2014,
MUNI/A/0903/2013).
Dotazník tak vedle standardních sociodemografických ukazatelů pokryl:
• pokud možno úplné spektrum praxí zahrnujících příjem, konzumaci asdílení
filmů, seriálů, zpravodajství, hudby, knih ačasopisů, mluveného slova asportovních
obsahů;
• online aktivity aužívání online sociálních sítí;
• hraní počítačových her avideoher;
• vlastnění mediálních technologií apřístup kinternetu;
• indikátory politické aveřejné aktivity respondentů.
Specifická konstrukce dotazníku přitom umožnila zkoumat mediální praxe publik
plastičtěji než obvykle používané výzkumné nástroje: Dovolila totiž sledovat volné
prolínání konkrétních praxí (jako je například sledování seriálů) srůznými mediální-
mi technologiemi (ať už jde otelevizi, tablety či počítač).
Dotazník zároveň vevztahu keklíčovým praxím (jako je sledování filmů, seriálů,
sportu azpravodajství) zjišťoval ito, vjakých situacích aským se respondenti těm
kterým činnostem věnují.
Tato výzkumná zpráva se soustředí pouze nazákladní popis mediálních praxí české
populace. Výsledky vztahující se kpolitické aveřejné participaci jsou prezentovány
vparalelně zveřejněné samostatné výzkumné zprávě avýstupy hlubších analýz budou
publikovány formou standardních odborných statí. Ipřesto ale již základní popisná
data znašeho výzkumu dokládají několik skutečností, jež probíhající transformaci
českých mediálních publik charakterizují:
• nepřekvapivě ukazují zřetelné asoučasně očekávatelné rozdíly vtom, jak mediální
technologie používají či nepoužívají starší amladší respondenti;
• dokládají, že online sociální sítě včele sFacebookem se staly především umladších
respondentů rutinní součástí každodenního života, což je navíc spojeno srostoucí
mobilitou mediálních technologií;
• potvrzují, že televizní vysílání si drží svou pozici klíčového, vrámci každodennosti
dominantního média – jako takové zjevně nečelí svému konci. Data ovšem záro-
veň podtrhují, že umladších respondentů dochází kproměně vztahu ktelevizi
ikproměně konzumace původně televizních obsahů – urespondentů vevěkových
skupinách 18–29 a20–39let lze vprvních výraznějších obrysech sledovat podobný
trend odklonu odtradičního média, jaký vsilnější míře vidíme vevztahu ktištěným
médiím akrozhlasu.
TELEVIZOR VLASTNÍ 9 Z 10 ČECHŮ
9 Z 10 LIDÍ SLEDUJE ZPRÁVY
9 Z 10 LIDÍ VLASTNÍ MOBIL NEBO SMARTPHONE
nevlastní
nepoužívá
nepoužívá
smartphone mobil
nesleduje
86 % RESPONDENTŮ ŽIJE V DOMÁCNOSTI
SE DVĚMA A VÍCE TELEVIZORY
66 % sleduje zprávy denně sleduje zprávy
8 z 10 respondentů je online, 20 % i v pohybu.
VLASTNÍ NEBO POUŽÍVAJÍ POČÍTAČ
nepoužívá
26 % používá
Facebook každý den
4 Z 10 POUŽÍVAJÍ ONLINE SOCIÁLNÍ SÍTĚ
28 % 20 % 5 %
respondentů hraje
počítačové hry
vlastní tablet vlastní čtečku knih

– 4 – – 5 –
NEUŽIVATELÉ
Data týkající se toho, co respondenti nedělají či nepoužívají, poměrně užitečně vyvažují
náš pohled načeská publika. Podtrhují totiž, že důsledkem šíření nových médií je vždy
situace, vníž někteří stojí znejrůznějších příčin mimo hlavní inovační trendy. Stát
mimo sice nutně neodkazuje keznevýhodnění neuživatelů, ale velmi často může být
příčinou idůsledkem kulturních aekonomických nerovností.
Sjistým zjednodušením můžeme očeské populaci říci, že čím mladší členové publika
jsou, tím více jsou konvergentní – častěji preferují online aktivity ačastěji se smediálními
obsahy setkávají napříč různými technologiemi. Anaopak – čím starší jsou respondenti,
tím častěji dávají přednost „tradičním“ spojením konkrétních technologických rozhraní
amediálních obsahů.
Pro ilustraci proto zde ivdalších sekcích této výzkumné zprávy stavíme dokontrastu
praxe lidí vevěku 18–39let alidí starších 40let. Je nutno ovšem podtrhnout, že tento řez
je opravdu pouze ilustrativní – anámi zvolená hranice je nutně arbitrární. Zevrubnější
pohled totiž vždy ukazuje, že proměna praxí vzhledem kvěku je postupná aže se sžád-
nou striktní hranicí nesetkáváme.
Preference či odmítání konkrétních mediálních praxí souvisí nejen svěkem re-
spondentů, ale isjejich pohlavím avzděláním, jak dokládají následující dvě tabulky
(viz Tab. 3 aTab. 4). Výraznější vliv pohlaví ivzdělání je možno sledovat například
vevztahu kečtenářství knih. Zapozornost pak stojí, že dosažené vzdělání sice ko-
responduje spoužíváním internetu jako takovým, ale nikoli již spoužíváním online
sociálních sítí.
TAB. 1: ZASTOUPENÍ NEUŽIVATELŮ
TV Počítač Internet Mobil
Smartphone
Online
sociální sítě
Knížky
celkem
(N=1998) 8,1 % 26,2 % 21,4 % 10,9 % 58,7 % 59 % 34,9 %
TAB. 2: VĚK NEUŽIVATELŮ
TV Počítač Internet Mobil
Smart-
phone
Online
sociální sítě Knížky
18–29 let 14,1 % 13 % 3,5 % 5,9 % 35,4 % 17,3 % 40 %
30–39 let 6,5 % 14,1 % 4,7 % 6 % 39 % 38,1 % 34,4 %
40–49 let 7,4 % 17,6 % 11,9 % 9,5 % 50,3 % 62,5 % 32,1 %
50–59 let 6,1 % 24,5 % 22,3 % 12,1 % 65,9 % 76,8 % 36,9 %
60–69 let 6,3 % 36,1 % 36,4 % 9,5 % 83,5 % 85,1 % 32 %
70 let a více 6,9 % 65,3 % 67,3 % 27,3 % 94,2 % 95 % 31,9 %
p< 0,01 < 0,001 < 0,001 < 0,001 < 0,001 < 0,001 < 0,05
n1997 1997 1997 1998 1999 1998 2000
NEUŽIVATELÉ
nevlastní
smartphone
NEVLASTNÍ
TELEFON
MÉNĚ NEŽ 1 Z 10 ČECHŮ NEMÁ A NESLEDUJE TELEVIZI
používá
vlastní smartphone
sleduje
NEPOUŽÍVÁ
INTERNET
čte noviny
7 Z 10 ČECHŮ NEČTE NOVINY
Jen 5 ze 100 respondentů nesleduje ani nečte žádné zprávy
8 % RESPONDENTŮ
32 % z těch, kdo nemají
a nesledují televizi, je
mezi 18 a 30 lety.
Nepoužívá online sociální sítě

– 6 – – 7 –
TAB. 3: POHLAVÍ NEUŽIVATELŮ
TV Počítač Internet Mobil
Smart-
phone
Online
sociální sítě Knížky
muži 9,4 % 22,9 % 19,3 % 10,6 % 55,2 % 61,1 % 44,9 %
ženy 6,8 % 29,3 % 23,5 % 11,2 % 62 % 57,4 % 25,4 %
pn.s. < 0,01 n.s. < 0,01 < 0,01 < 0,01 < 0,001
n1998 1998 1997 1998 1998 1567 1998
TAB. 4: VZDĚLÁNÍ NEUŽIVATELŮ
TV Počítač Internet Mobil
Smart-
phone
Online
sociální sítě Knížky
ZŠ 6,8 % 36,5 % 33,5 % 13,5 % 66,5 % 49,3 % 46,8 %
SŠ 9,8 % 17,5 % 10,4 % 9,9 % 55 % 45,3 % 25 %
VŠ 8,4 % 13,9 % 8,7 % 6 % 44 % 48,7 % 19,9 %
pn.s. < 0,001 < 0,001 < 0,001 < 0,001 n.s. < 0,001
n1998 1997 1997 1998 1999 1567 1998

– 8 – – 9 –
ZPRÁVY
Sledování zpráv je jednak zdrojem sdílených témat, jež společnost spojují, asoučasně je důleži-
tým ukazatelem zájmu společnosti ověci veřejné apolitické. Je předpokladem účasti naveřejném
dění – participace napolitice, účast naobčanských aktivitách atd. Česká společnost si vtomto
ohledu nezaslouží škarohlídství –dvě třetiny populace sledují zprávy každý den ajen zanedbatel-
ná část zprávy nesleduje vůbec.
Vevztahu kezprávám jsme se mimo jiné ptali nato, (1) jak často respondenti zprávy sledují,
poslouchají nebo čtou, (2) jaké obsahové typy zpráv sledují a(3) prostřednictvím jakých typů
kanálů je sledují.
Frekvence sledování zpráv dává mimo jiné tušit, jak pevnou pozici mají tyto recepční praxe
vkaždodenních rutinách respondentů. Rozčlenění obsahových typů zohledňuje skutečnost, že
zpravodajské informace jsou tematicky ico doprestiže poměrně strukturovaným polem.
Předvýzkumy dávaly tušit, že respondenti se mohou poměrně rezervovaně stavět kčemukoli, co
bude označeno jako „politické“. Proto jsme vdotazníku explicitně odlišili zájem olokální/celo-
státní/zahraniční informace odzájmu ozprávy chápané jako přímo politické.
Preference konkrétních kanálů nám pak krom jiného dovolují nahlédnout, jak si stojí tradiční
masová média vesrovnání sinternetovými zdroji. Zde jedním znejzajímavějších výsledků jistě je,
že etalonem mezi médii přinášejícími zprávy zůstává televize.
TAB. 5: JAK ČASTO RESPONDENTI SLEDUJÍ/ČTOU ZPRÁVY PODLE VĚKU (p n.s.)
Nikdy
Méně než
1x měsíčně
Několikrát
během měsíce
Několikrát
během týdne
Jednou
denně
Vícekrát
během dne
18–29 let 12,7 % 5,1 % 14,6 % 23,6 % 31,4 % 12,5 %
30–39 let 6,5 % 3,7 % 8,9 % 23,8 % 38,2 % 18,9 %
40–49 let 4,5 % 2,1 % 5,7 % 20,7 % 45,8 % 21,3 %
50–59 let 3,2 % 0,6 % 2,6 % 26,2 % 42,5 % 24,9 %
60–69 let 1,3 % 0,6 % 2,5 % 8,3 % 45,5 % 41,7 %
70 let a více 1,9 % 1,2 % 9,6 % 40,8 % 46,5 %
TAB. 6: JAK ČASTO RESPONDENTI SLEDUJÍ/ČTOU ZPRÁVY PODLE POHLAVÍ (p <0.05)
Nikdy
Méně než
1x měsíčně
Několikrát
během měsíce
Několikrát
během týdne
Jednou
denně
Vícekrát
během dne
muži 4,2 % 2,2 % 6,5 % 18 % 39,7 % 29,4 %
ženy 6,5 % 2,7 % 6,1 % 20,5 % 41 % 23,3 %
TAB. 7: JAK ČASTO RESPONDENTI SLEDUJÍ/ČTOU ZPRÁVY PODLE VZDĚLÁNÍ (p n.s.)
Nikdy
Méně než
1x měsíčně
Několikrát
během měsíce
Několikrát
během týdne
Jednou
denně
Vícekrát
během dne
ZŠ 5,5 % 2,5 % 6,6 % 17,9 % 40 % 27,4 %
SŠ 5,1 % 2,5 % 6,1 % 21,7 % 41,8 % 22,8 %
VŠ 5,5 % 1,9 % 5,8 % 19 % 38,7 % 29,1 %
JAK LIDÉ SLEDUJÍ NEBO ČTOU ZPRÁVY
5 % nečte
ani nesleduje
9 Z 10 ČECHŮ SLEDUJE NEBO ČTE ZPRÁVY
ALESPOŇ JEDNOU ZA MĚSÍC
DVĚ TŘETINY ČECHŮ
SLEDUJÍ ZPRÁVY JEDNOU
NEBO VÍCKRÁT DENNĚ
66 % čte nebo sleduje zprávy denně.
9 Z 10 KONZUMENTŮ ZPRÁV JE SLEDUJE V TELEVIZI
46 % JE ČTE NA INTERNETU
3 Z 10 ČTOU NOVINY
O JAKÉ TYPY INFORMACÍ SE KONZUMENTI ZPRÁV ZAJÍMAJÍ?
Technologie a věda
Dopravní
Ekonomika
Kultura
Zprávy o celebritách a z šoubyznysu
Krajské informace
Politika
Regionální informace
Sport
Krimi
Zahraniční informace
Celostátní informace
Počasí
18 %
30 %
31 %
32 %
33 %
34 %
35 %
37 %
37 %
39 %
52 %
62 %
69 %

– 10 – – 11 –
LOKÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ
Ikdyž se tématu konzumace lokálního zpravodajství výzkum věnoval pouze okrajově,
data slouží jako první komplexnější vhled dotéto problematiky včeském kontextu.
Důkladnější analýzu konzumace lokálního zpravodajství zde bohužel komplikují nízké
absolutní hodnoty vněkterých proměnných.
Lokální zpravodajství (okresní, městské či obecní informace) zajímá třetinu konzumentů
zpravodajství, podobně jako regionální zprávy informující okrajských tématech.
Pokud respondenty lokální zpravodajství zajímá, konzumují jej nejčastěji prostřednic-
tvím tradičních masových médií (více než polovina konzumentů lokálních zpráv čte
lokální noviny, třetina sleduje lokální televizi) atřetina získává lokální informace odsou-
sedů aznámých. Nadruhou stranu pouze necelá desetina respondentů čerpá lokální
zpravodajství zonline sociálních sítí. Zde ovšem narážíme napodobný problém jako
výše – respondenti online sociální sítě vevětšině případů nechápou jako zdroj samotných
zpráv, ale jako pouhý zprostředkující kanál.
Poměr konzumentů lokálních zpráv vrámci věkových skupin roste svěkem – starší
respondenti zkrátka projevují olokální informace větší zájem. Zájem olokální informace
souvisí také svelikostí bydliště – lokální informace nejčastěji vyhledávají obyvatelé
malých měst s5 až 20tisíci obyvateli (42%).
TAB. 8: KONZUMENTI LOKÁLNÍCH ZPRÁV A NOVIN
konzumenti
lokálních zpráv
konzumenti
lokálních novin
18–29 let 23 % 9,5 %
30–39 let 32,9 % 17,6 %
40–49 let 31 % 17,6 %
50–59 let 38,9 % 20,4 %
60–69 let 39,6 % 22,5 %
70 let a více 43,8 % 27,3 %
TAB. 9: KONZUMENTI LOKÁLNÍCH ZPRÁV
V RÁMCI RŮZNĚ VELKÝCH OBCÍ
1999 a méně obyvatel 31,4 %
2000–4999 obyvatel 30,7 %
5000–19999 obyvatel 41,5 %
20000–49999 obyvatel 34,5 %
50000–99999 obyvatel 36,9 %
100000 a více obyvatel 31,5 %
Svěkem respondentů souvisí ipreference konkrétních kanálů, znichž respondenti
lokální zprávy získávají. Ilustrativním příkladem vtomto mohou být lokální noviny,
vrámci konzumace lokálních zpráv nejpoužívanější komunikační kanál. Ty čte pouze
10% respondentů vevěkové skupině 18–29let, zatímco vkategorii nad 70let je jejich
podíl už téměř třetinový.
GEOGRAFIE INFORMACÍ VE ZPRAVODAJSTVÍ
PROSTŘEDNICTVÍM JAKÝCH KANÁLŮ ZÍSKÁVAJÍ
KONZUMENTI LOKÁLNÍ INFORMACE?
KONZUMENTI LOKÁLNÍCH ZPRÁV
V RÁMCI VĚKOVÝCH SKUPIN
6 Z 10 RESPODNENTŮ SE ZAJÍMÁ O CELONÁRODNÍ ZPRÁVY
POLOVINA SE ZAJÍMÁ O ZAHRANIČNÍ ZPRÁVY
TŘETINA O KRAJSKÉ NEBO LOKÁLNÍ ZPRÁVY
Sociální sítě
Informační nástěnky
Lokální rádio
Místní pouliční rozhlas
Lokální zpravodajské www stránky
Sousedé a známí
Lokální televize
Lokální noviny
3 %
6 %
6 %
6,5 %
10 %
11 %
12 %
19 %
Starší 40 let
18–39 let
38 %
28 %

– 12 – – 13 –
POPULÁRNÍ OBSAHY,
VOLNOČASOVÉ AKTIVITY
Redukovat praxe mediálních publik pouze nasledování či čtení zpráv by bylo nesmysl-
né anutně zavádějící – média coby technologie acoby texty jsou součástí každodenního
života nejen jako zdroje informací, ale též jako zdroje populárních obsahů.
Natuto rovinu jednání mediálních publik se výzkum zaměřil velmi zevrubně – naším
cílem bylo získat podrobnou mapu těchto praxí, alépe tak pochopit, jakou roli vkaždo-
denním životě české populace hrají ty které typy mediálních obsahů. Vtéto zprávě se
nicméně zaměřujeme především nazákladní informace otěchto praxích.
Vzhledem ktomu, že se spostupující technologickou akulturní konvergencí rozpadá
pevná vazba mezi konzumací konkrétního typu obsahu apoužíváním konkrétního
typu technologie (filmy se už zkrátka doma nesledují jen prostřednictvím televizoru
ajejich zdrojem nutně není televizní vysílání), soustředili jsme se vprvním kroku
nato, jaké typy konzumace obsahů můžeme včeské společnosti sledovat ajak jsou tyto
formy jednání rozšířené.
Soustředili jsme se přitom nasledování filmů, sledování seriálů, sledování/čtení/po-
slech zpravodajství, sledování sportu (sportovních záznamů nebo přenosů), sledování
televizních pořadů (tj. všech ostatních pořadů mimo tel. zpravodajství, seriálů, vTV
vysílaných filmů asport. pořadů), čtení časopisů, čtení knih, poslech reprodukované
hudby, poslech mluveného slova (tedy najakýkoli poslech mluveného slova kromě
rozhl. zpravodajství), hraní počítačových her apoužívání online sociálních sítí (hrám
ionline soc. sítím se podrobněji věnujeme vsamostatných sekcích).
Zgrafů je patrné, že sledování zpráv si vrámci každodenních praxí drží výraznou
pozici itehdy, pokud jej postavíme vedle praxí ostatních. Asoučasně je zřejmé, že vedle
poslechu reprodukované hudby hrají vkaždodennosti zásadní roli praxe svázané sau-
diovizuálními obsahy – tedy sledování filmů, seriálů aostatních televizních pořadů.
Data prezentovaná vdalších sekcích zprávy zdůrazní trvající dominantní postavení
televize vživotě české společnosti. Je to totiž právě televizní vysílání, jež je inadále
přednostním zdrojem těchto obsahů.
TAB. 10: FREKVENCE VYBRANÝCH MEDIÁLNÍCH PRAXÍ
(% Z CELÉHO VZORKU)
Nikdy
Méně
než 1 x
měsíčně
Obvykle
několikrát
během měsíce
Obvykle
několikrát
během týdne
Obvykle
jednou
denně
Vícekrát
během dne
čtení časopisů 25,6 % 14,8 % 25,3 % 22,7 % 8 % 2,8 %
čtení knih 35,1 % 21,1 % 13,4 % 13,1 % 11,8 % 5,5 %
sledování seriálů 23,2 % 6,5 % 14,8 % 33,5 % 15,1 % 6,8 %
sledování filmů 4,7 % 8 % 27,3 % 40,6 % 15,1 % 4,4 %
poslech hudby 8,2 % 4,2 % 10,1 % 20,5 % 17,2 % 39,9 %
hraní
počítačových her 71,9 % 6,3 % 6,8 % 7,1 % 4 % 3,9 %
CO RESPONDENTI PROVOZUJÍ ALESPOŇ JEDNOU MĚSÍČNĚ
KTERÉ PRAXE RESPONDENTI PROVOZUJÍ
NĚKOLIKRÁT TÝDNĚ NEBO DENNĚ
CO BY RESPONDENTŮM NEJVÍCE CHYBĚLO
hraní poč. her
čtení knih
sledování sportu
poslech mluveného slova
čtení časopisů
sledování seriálů
sledování televizních pořadů
sledování filmů
poslech hudby
sledování zpráv
hraní poč. her
sledování sportu
čtení knih
čtení časopisů
poslech mluveného slova
sledování televizních pořadů
sledování seriálů
sledování filmů
poslech hudby
sledování zpráv
nic z toho
hry
časopisy
televizní pořady
sledování sportu
sledování seriálů
sledování a čtení zpráv
sledování filmů
čtení knih
poslech hudby
22 %
43 %
47 %
47 %
59 %
64 %
73 %
87 %
87 %
92 %
15 %
29 %
30 %
33 %
38 %
50 %
55 %
60 %
78 %
86 %
10 %
4 %
4 %
6 %
13 %
14 %
18 %
19 %
20 %
21 %
29 %
mluvené
slovo

– 14 – – 15 –
STARÁ A MIZEJÍCÍ MÉDIA
Ačkoli sledování televize (respektive televizního vysílání) si především vestarších
věkových skupinách bezpečně drží vevztahu kezpravodajství ipopulárním obsahům
svou pozici, opoužívání pevné telefonní linky, čtení tisku či poslechu rozhlasu to
neplatí. To je možné ilustrovat navěkově podmíněné preferenci tisku arozhlasu jako
zdrojů zpravodajských informací – zde se recepční praxe přemisťují doonline pro-
středí. Vnejmladší sledované věkové skupině (18–29let) se online praxe co doprosté
četnosti přibližují dokonce právě inepříliš ohroženému sledování televize. Ilustrativní
pro probíhající proměnu praxí přitom je, že vpřípadě preferování tisku hraje primární
roli nikoli vzdělání, ale věk.
TAB. 11: ZDROJE ZPRÁV V RÁMCI VĚKOVÝCH SKUPIN
TV Rozhlas Tisk Internet
18–29 let 65,9 % 14 % 16,8 % 54,6 %
30–39 let 77,7 % 26,6 % 22,5 % 54,7 %
40–49 let 84,5 % 37,5 % 31 % 50,3 %
50–59 let 86,6 % 39,7 % 31,2 % 42 %
60–69 let 94 % 43 % 33,5 % 27,8 %
70 let a více 90,4 % 41,5 % 45,4 % 13,8 %
Pozici televizního vysílání asoučasně isamotného televizoru (který není nutně
používán kpříjmu televizního vysílání, ale ijako prosté zobrazovací zařízení připojené
kpřehrávačům, počítačům nebo herním konzolím) vkonzumaci populárních obsahů
ilustruje následující tabulka.
TAB. 12: PROSTŘEDNICTVÍM JAKÉHO ZAŘÍZENÍ
SLEDUJÍ DIVÁCI FILMY A SERIÁLY
Filmy Seriály
v televizi – prostřednictvím televizního vysílání 90,4 % 92,4 %
na televizoru – ale z DVD, USB, jiných nosičů nebo z připojeného počítače 28,5 % 7,2 %
na monitoru připojeném k počítači 7,6 % 4 %
na displeji notebooku nebo na tabletu 13,5 % 8,1 %
na projektoru připojeném k počítači 1,4 % 0,8 %
jinak 0,2 % 0,4 %
Poslední dvě tabulky naznačují, že umladších diváků filmů aseriálů dochází kezřetel-
né proměně právě ivhájemství televizního vysílání.
Vnásledující sekci se nazdroje obsahů podíváme podrobněji.
TAB. 13: SLEDUJÍ FILMY JINAK NEŽ
PROSTŘEDNICTVÍM TV VYSÍLÁNÍ –
DIVÁCI PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN
TV vysílání
Jinak než prostřed-
nictvím TV vysílání
18–29 let 79,6 % 68,1 %
30–39 let 88 % 52,2 %
40–49 let 89 % 43,2 %
50–59 let 94,9 % 31,6 %
60–69 let 95,6 % 18,4 %
70 let a více 100 % 11,5 %
SLEDUJÍ SERIÁLY V TV
SLEDUJÍ FILMY V TV
POČET TELEVIZORŮ V DOMÁCNOSTI
ZPRÁVY: TISK VS. INTERNET
ZPRÁVY: TV VS. INTERNET
40+ let
18–39 let
TV vysílání
Jinak než z TV vysílání
TV vysílání
86 %
25 %
97 %
7 %
84 %
60 %
95 %
27 %
40+ let
18–39 let
40+ let
18–39 let
40+ let
18–39 let
40+ let
18–39 let
žádný
10 %
jeden
56%
dva
27 %
3+
7 %
ani jedno
39 %
tisk
6%
oboje
14 %
online
40 %
ani jendo
45 %
tisk
21%
oboje
21 %
online
14 %
ani jedno
15 %
tv
30%
oboje
42%
online
13%
ani ani
7 %
tv
58%
oboje
31 %
online
4 %
žádný
7 %
jeden
61 %
dva
27 %
3+
5 %
TV vysílání
Jinak než z TV vysílání
Jinak než z TV vysílání
TV vysílání
TAB. 14: SLEDUJÍ SERIÁLY JINAK NEŽ
PROSTŘEDNICTVÍM TV VYSÍLÁNÍ –
DIVÁCI PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN
TV vysílání
Jinak než prostřed-
nictvím TV vysílání
18–29 let 78,1 % 37,1 %
30–39 let 93,1 % 13,2 %
40–49 let 91,4 % 11,3 %
50–59 let 97,2 % 8 %
60–69 let 98,4 % 3,8 %
70 let a více 97,9 % 1,9 %

– 16 – – 17 –
STAHOVÁNÍ OBSAHŮ Z INTERNETU
Síťové technologie akompresní formáty (např. MP3 nebo videokodeky) zmnožily možnosti
šíření digitalizovaných populárních obsahů azkomplikovaly život distributorům, protože
narušily jejich poměrně jednoduchý distribuční monopol. Diskuzi ovšem nelze zredukovat
narozhořčení nad nelegálním stahováním obsahů – jednak pro komplikovaný zákonný status
samotného stahování, jednak proto, že je zjevné, že publika praktikují ijiné formy získávání
obsahů než samotné stahování.
Vnašem výzkumu nezjišťujeme, zda naši respondenti stahují legálně či nelegálně. Ato už
sohledem nato, že sami respondenti mají problém legálnost či nelegálnost svého jednání
relevantně rozlišit. Stahování zinternetu zde tedy zahrnuje jak legální, tak zpohledu zákona
problematické praxe.
Je nicméně zjevné, že jde opraxe, které jsou co dorozšíření poměrně variabilní, ato sohledem
nato, ojaký typ obsahů se jedná. Vpřípadě televizních seriálů se jedná ojednání spíše margi-
nální – jen necelých 9% diváků televizních seriálů si seriály stahuje zinternetuazhruba 8% je
sleduje prostřednictvím prohlížeče (vsouhrnu se pak jedná o14% seriálových diváků). Filmy si
oproti tomu stahuje pětina filmových diváků ahudbu více než čtvrtina posluchačů reproduko-
vané hudby.
TAB. 15: ZDROJE OBSAHŮ VYUŽÍVANÉ DIVÁKY
FILMŮ A DIVÁKY SERIÁLŮ (BEZ TV VYSÍLÁNÍ) Filmy TV seriály
kupují na DVD či jiných nosičích 13,7 % 1,4 %
půjčují v půjčovně na DVD či jiných nosičích 2,6 % 0,7 %
půjčují od přátel na DVD či jiných nosičích 11,9 % 1,1 %
stahují z internetu 20,1 % 8,6 %
nechávají stahovat z internetu od partnera/partnerky 5 % 1,5 %
nechávají stahovat z internetu od přátel 6,7 % 1,4 %
sledují zadarmo prostřednictvím webového prohlížeče
(z Youtube či dalších stránek, kde lze filmy/seriály najít) 12,6 % 8,2 %
sledují za poplatek prostřednictvím webového prohlížeče 2 % 0,9 %
TAB. 16: ZDROJE OBSAHŮ VYUŽÍVANÉ POSLUCHA
ČI REPRODUKOVANÉ HUDBY (BEZ ROZHLASU A TV VYSÍLÁNÍ)
kupují na CD, deskách či jiných nosičích 23,4 %
půjčují v knihovně na CD, deskách či jiných nosičích 1,8 %
půjčují od přátel na CD, deskách či jiných nosičích 13,6 %
stahují zadarmo z internetu 27,8 %
nechávají stahovat z internetu od partnera/partnerky 5,3 %
nechávají stahovat z internetu od přátel 10,1 %
poslouchají zadarmo prostřednictvím webového prohlížeče
(z Youtube a dalších stránek, kde lze hudbu najít) 23,1 %
poslouchají online prostřednictvím autorizovaných hudebních služeb
(Spotify, Deezer, Last FM apod.) 9,6 %
kupují online (prostřednictvím služeb, jako jsou iTunes apod.) 1,6 %
STAHOVÁNÍ OBSAHU Z INTERNETU
STAHUJÍ HUDBU
ČEŠI, KTEŘÍ STAHUJÍ FILMY NEBO SERIÁLY
18–39
40+
18–39
40+
46 % 26 %
respondentů
32 %
respondentů
13 %
54 %
18 %
13 % 12 % <2 %
respondentů si filmy
kupuje na fyzických
nosičích.
respondentů filmy
sleduje online
zadarmo. Seriály 6 %.
respondentů sledují filmy
nebo seriály online za
poplatek.
21 % 21 % 9 %
respondentů si kupuje
fyzické nosiče.
respondentů
poslouchá hudbu
online zadarmo.
respondentů využívá
autorizovaných online služeb
(Spotify apod.). Jen 1 %
hudbu kupuje.

– 18 – – 19 –
UŽIVATELÉ ONLINE
SOCIÁLNÍCH SÍTÍ
Online sociální sítě se – načele sFacebookem – postaraly vuplynulých pěti letech
orazantní avelmi viditelnou proměnu našich komunikačních praxí. Vkombinaci
snástupem smartphonů posílily tlak namobilizaci soukromí svých uživatelů anaje-
jich trvalou dostupnost druhým.
Pro potřeby výzkumu jsme sledovali pětici online sociálních sítí, ato stím, že jsme
vdotazníku odlišili neaktivní majitele účtů odsporadicky aktivních akaždodenních
uživatelů. Vtuto chvíli je možné konstatovat, že vmladších věkových kategoriích se
Facebook stal mainstreamově používanou, vrámci každodennosti domestikovanou
komunikační platformou. Zajímavé vtomto ohledu ovšem je, že včeském kontextu zů-
stává – navzdory své mediální popularitě – marginálním Twier, který patří knejméně
užívaným známi sledovaných online sociálních sítí. Azapozornost jistě stojí ipětinou
populace užívaný server Spolužáci.cz.
TAB. 17: FREKVENCE POUŽÍVÁNÍ VYBRANÝCH ONLINE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ
denně+
alespoň jednou
za měsíc méně často celkem
FB 26,4 % 10,2 % 1,2 % 37,7 %
Twitter 0,6 % 1,3 % 2,8 % 4,6 %
LinkedIn 0,5 % 2,1 % 2 % 4,6 %
Google+ 4,2 % 5,1 % 4,5 % 13,7 %
Lide.cz 0,8 % 1,7 % 4,6 % 7,1 %
Spolužáci.cz 0,7 % 5,8 % 14,4 % 20,8 %
TAB. 18: RESPONDENTI UŽÍVAJÍCÍ ONLINE SOCIÁLNÍ SÍTĚ JEDNOU
TÝDNĚ A ČASTĚJI – VYBRANÉ DEMOGRAFICKÉ SKUPINY
FB Twitter LinkedIn Google+
celý vzorek 33,5 % 1,3 % 1 % 6,3 %
18–39 let 64,3 % 3,1 % 1,4 % 12,4 %
40+ let 14,1 % 0,2 % 0,7 % 2,4 %
p< 0,001 < 0,001 n.s. < 0,001
n1997 1998 1997 1999
18–29 let 76,2 % 5,1 % 1,6 % 15,7 %
30–39 let 53,5 % 1,2 % 1,2 % 9,4 %
40–49 let 26,5 % 0,3 % 0,6 % 5,1 %
50–59 let 15 % 0,3 % 2,6 %
60–69 let 8,9 % 1,3 % 0,6 %
70 let a více 3,1 % 0,8 % 0,8 %
p< 0,001 < 0,001 < 0,001 < 0,001
n1996 1999 1998 1999
muži 30,9 % 1,1 % 1 % 6 %
ženy 35,9 % 1,5 % 0,9 % 6,5 %
p< 0,05 n.s. n.s. n.s.
n1998 1998 1998 1998
ZŠ 28,4 % 1,2 % 0,5 % 4,5 %
SŠ 39,8 % 1,2 % 0,9 % 7,3 %
VŠ 36,4 % 1,6 % 2,4 % 9 %
p< 0,001 n.s. < 0,01 < 0.01
n1998 1998 1998 1998

– 20 – – 21 –
JAKÉ ONLINE SOCIÁLNÍ SÍTĚ ČEŠI POUŽÍVAJÍ?
LINKEDIN
TWITTER
LIDÉ.CZ
GOOGLE+
SPOLUŽÁCI.CZ
FACEBOOK
5 %
5 %
7 %
14 %
21 %
38 %
nepoužívá
8 z 10 Čechů používá internet
4 Z 10 RESPONDENTŮ
POUŽÍVAJÍ NĚJAKOU
SOCIÁLNÍ SÍŤ
UŽIVATELÉ ONLINE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ
ČEŠI, KTEŘÍ POUŽÍVAJÍ FACEBOOK
18–39
40+
64 % 38 %
respondentů
14 %
POUŽÍVAJÍ FACEBOOK DENNĚ
18–39
40+
53 % 26 %
respondentů
10 %
HRÁČI POČÍTAČOVÝCH HER
Votázkách týkajících se hraní počítačových her jsme se ptali nejen naklasické počítačové
akonzolové hry, ale inahry namobilních telefonech. Narozdíl odspecializovaných výzkumů
soustředících se buď nasilné počítačové hráče, nebo nadetailní mapu hráčských preferencí
nás hráčské praxe zajímaly jako součást širšího portfolia každodenních mediálních rutin. Ptali
jsme se tedy podobně jako uostatních sledovaných praxí nato, najakých zařízeních lidé hry
hrají, kdy akde je hrají azda je hrají sami, srodinou, spřáteli či online se známými.
Detailní analýze hráčů ajejich praxí se budeme později věnovat vespecializované odborné
studii. Již zde nicméně můžeme konstatovat, že hraní počítačových her je věkově agenderově
profilovanou aktivitou. Přesto ani vtomto případě není možné vést jednoznačnou linii mezi
„mladšími“ a„staršími“ lidmi. Aprávě tak není možné stereotypně konstatovat, že se jedná
ostriktně „mužskou“ zábavu. Jasně to ukazuje tabulka 20, jež zachycuje vybrané základní
sociodemografické charakteristiky hráčů každodenních ahráčů hrajících hry několikrát týdně
améně často – konkrétně tato tabulka zachycuje věk, pohlaví avztahový status hráčů. (Nutno
poznamenat, že vztahový status je svěkem provázán.)
TAB. 19: VYBRANÉ SOCIODEMOGRAFICKÉ VLASTNOSTI
ČESKÝCH HRÁČŮ POČÍTAČOVÝCH HER
Nehraje Hraje Hraje denně
18–29 let 42,4 % 38,1 % 19,5 %
30–39 let 62,3 % 27,5 % 10,2 %
40–49 let 73,4 % 21,5 % 5,1 %
50–59 let 82,7 % 13,7 % 3,5 %
60–69 let 86,7 % 9,5 % 3,8 %
70 let a více 95,8 % 2,7 % 1,5 %
p< 0,001
n1997
muži 65,5 % 25,7 % 8,7 %
ženy 77,9 % 15,1 % 7 %
p< 0,001
n1998
je bez partnera/partnerky 50,9 % 33,4 % 15,7 %
není vdaná/ženatý, ale má partnera/partnerku 56,7 % 30,2 % 13,1 %
je vdaná/ženatý 79,2 % 16,2 % 4,5 %
je rozvedená/rozvedený nebo žije odděleně 79,2 % 16,7 % 4,2 %
je vdova/vdovec 92,3 % 4,3 % 3,4 %
p< 0,001
n1990

– 22 – – 23 –
Důležitou informací ohráčích je počet hodin, které respondenti hráčským aktivitám deklaro-
vaně věnují. Je to právě časová investice, jež dovoluje odlišit hráče extenzivní (jimž se odborné
studie věnují patrně nejčastěji) odhráčů ostatních. Čas, který respondenti hraní her podle
svých vyjádření věnují, pochopitelně výrazně variuje, ato nejen při srovnání respondentů
hrajících denně arespondentů hrajících méně často, ale ivrámci obou skupin.
TAB. 20: INTENZITA HRANÍ POČÍTAČOVÝCH HER –
TÝDENNÍ ČASOVÁ DOTACE
Hraje denně
Hraje několikrát
týdně a méně
průměr 18,8359 hod/týden 4,63 hod/týden
n 157 279
std. odch. 13,60288 5,119
KDO SI V ČESKU HRAJE?
JAKÁ ČÁST VĚKOVÝCH SKUPIN SI HRAJE?
26 % MUŽŮ HRAJE HRY
15 % ŽEN
70+
60–69
50–59
40–49
30–39
18–29 let
4 %
13 %
17 %
27 %
38 %
58 %
NA ČEM ČEŠTÍ HRÁCI HRAJÍ?
tablet
mobilní telefon
stolní počítač
notebook
herní konzole (7 %)
přenosná konzole (5 %)
15 %
39 %
40 %
45 %
S KÝM HRAJÍ?
s dětmi
online přáteli
s přáteli
sami
s partnerem (5 %)
9 %
13 %
14 %
88 %

– 24 –
Fakulta sociálních studií
Masarykova univerzita
Brno, 2015
Mgr. Jakub Macek, Ph.D.
jmacek@fss.muni.cz
http://www.muni.cz/people/14931
Mgr. et Mgr. Alena Macková
amackova@fss.muni.cz
http://www.muni.cz/people/217374
Mgr. Kateřina Škařupová, Ph.D.
skarupov@fss.muni.cz
http://www.muni.cz/people/43275
Mgr. Lenka Waschková Císařová, Ph.D.
lcisarov@fss.muni.cz
http://www.muni.cz/people/52932
Výzkum vznikl v rámci projektu „Nová a stará média v každodenním životě: mediální
publika v čase proměny mediálních praxí / New and old media in everyday life: media
audiences at the time of transforming media uses“ (GAČR, GP13-15684P). Autoři
výzkumné zprávy byli podpořeni projektem VITOVIN (CZ.1.07/2.3.00/20.0184),
který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky.
Grafická úprava: Petr Hrnčíř
Citujte jako:
Macek, Jakub – Macková, Alena – Škařupová, Kateřina – Waschková Císařová, Lenka.
2015. Stará a nová média v každodennosti českých publik (výzkumná zpráva). Brno:
Masarykova univerzita.
Stará a nová média
v každodennosti českých publik
Výzkumná zpráva