BookPDF Available

PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku

Authors:

Abstract

http://www.ff.upol.cz/fileadmin/user_upload/FF-katedry/psychologie/publikace/Neusar/PHD_existence_Neusar-Charvat-kol.pdf - FULL TEXT Co si představit pod titulem „PhD existence“? Existence znamená „bytí“. Jaké to je být doktorandem či doktorandkou? Autoři monografie na podkladě dat z dotazníkových studií a narativních rozhovorů zachycují reflexe, očekávání, dilemata, zvládací strategie a dramata studentů doktorských studijních programů v oboru psychologie. PhD existence je pro mnohé i „živobytím“ a přípravou na budoucí profesi. Tato příprava nemusí být snadná a ani zisk Ph.D. titulu nezaručuje automaticky uplatnitelnost. Kniha se proto věnuje také tématům, jak se co nejlépe připravit na tuto cestu od přijímacího řízení přes volbu tématu a školitele, zvyšování klíčových kompetencí, jako je výuka, prezentace, odborné publikování, psaní disertace či budování vlastní nenahraditelnosti.
Aleš Neusar, Miroslav Charvát a kolektiv
PhD existence v oboru psychologie
v České republice a na Slovensku
Co si představit pod titulem „PhD existence“? Existence
znamená „bytí“. Jaké to je být doktorandem či doktorand-
kou? Autoři monografie na podkladě dat z dotazníkových
studií a narativních rozhovorů zachycují reflexe, oče-
kávání, dilemata, zvládací strategie a dramata studentů
doktorských studijních programů v oboru psychologie.
PhD existence je pro mnohé i „živobytím“ a přípravou na bu-
doucí profesi. Tato příprava nemusí být snadná a ani zisk
Ph.D. titulu nezaručuje automaticky uplatnitelnost.
Kniha se proto věnuje také tématům, jak se co nejlépe
připravit na tuto cestu od přijímacího řízení přes vol-
bu tématu a školitele, zvyšování klíčových kompetencí,
jako je výuka, prezentace, odborné publikování, psaní
disertace či budování vlastní nenahraditelnosti.
PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku
Aleš Neusar, Miroslav Charvát a kolektiv
ISBN 978–80–24431581
PhD existence v oboru psychologie
v České republice a na Slovensku
A N, M C  
Univerzita Palackého v Olomouci
Filozo cká fakulta
Olomouc 2012
1. vydání
© Aleš Neusar, Miroslav Charvát a kol., 2012
© Univerzita Palackého v Olomouci, 2012
ISBN 978-80-244-3158-1
Oponenti: Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D.
Mgr.et Mgr.Julie Wittmannová, Ph.D.
Autoři: Aleš Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Irena Smetáčková, Marek
Kolařík, Wander van der Vaart, Josef Kundrát, Matúš Šucha, Helena Franke, Martin
Loučka, Marián Špajdel, Małgorzata Szarzyńska
Ilustrace Radek Čák. Gra cké zpracování obálky Kateřina Manková.
Navydání této publikace se  nančně podílí:
Evropský sociální fond aStátní rozpočet České republiky
Publikace vznikla vrámci projektu VZKAS – Vzdělávání azvyšování kompetencí
pro konkurenceschopnost akademických pracovníků apostgraduálních studen
ESF OP VK reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0206.
Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat
občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost.
3
Obsah
Předmluva ...........................................................................................................7
EXPOZICE
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci ................................ 11
2 Odoktorátu .............................................................................................. 19
2.1 Doktorský studijní program vČeské republice ....................... 20
2.2 Doktorský studijní program naSlovensku............................... 24
2.3 Kvalita versus kvantita ................................................................ 28
3 Doktorát vjiné zemi ............................................................................... 34
3.1 Meaning and methods in asuccessful PhD-system:
drawinglessons from the Dutch approach .............................. 34
3.2 PhD vPolsku ................................................................................ 43
3.3 Zkušenost sprojektem Evropské komise FP7
MarieCurieAction ..................................................................... 45
3.4 PhD vAnglii ................................................................................ 48
4 Očekávání oddoktorského studia ......................................................... 53
5 Jak se dostat nadoktorát ........................................................................ 65
5.1 Volba tématu avýzkumný záměr .............................................. 65
5.2 Volba školitele .............................................................................. 77
5.3 Přijímací řízení ............................................................................82
ZÁPLETKA
6 Klíčové kompetence absolventů doktorátu .......................................... 89
6.1 Sebeposouzení klíčových kompetencí doktorandů ................93
6.2 Realizace disertačního výzkumu ............................................... 96
4
7 Začínající vysokoškolský pedagog ......................................................103
7.1 Co očekávat anaco se připravit .............................................. 103
7.2 Začínající učitel sebezkušenostního výcviku ......................... 116
8 Přednáška nakonferenci ......................................................................123
8.1 Přednáška = PowerPoint? .........................................................123
8.2 Odnápadu khlavnímu poselství přednášky ......................... 129
8.3 Tvorba slajdů .............................................................................. 131
8.4 Alternativní či doplňkové prezentační pomůcky .................. 136
8.5 Přednášející ................................................................................137
9 Posterová prezentace nakonferenci.................................................... 141
9.1 Nevýhody avýhody posterové prezentace ............................. 141
9.2 Posterové metafory (typy posterů) .......................................... 142
9.3 Součásti posteru......................................................................... 144
9.4 Desatero úspěšného posteru .................................................... 148
10 Opublikování ........................................................................................150
11 Psaní odborného článku ....................................................................... 170
11.1 Typy článků ................................................................................ 171
11.2 Speci ka přehledové studie ...................................................... 171
11.3 Speci ka empirické studie ........................................................173
11.4 Společné součásti všech typů článků ......................................177
11.5 Umění psát .................................................................................180
KRIZE
12 Teror příležitostí ajak jej zvládat ........................................................189
12.1 Souběžné povinnosti ................................................................. 189
12.2 Prokrastinace ............................................................................. 195
12.3 Time management .................................................................... 202
12.4 Týmová spolupráce .................................................................. 206
5
Obsah
13 Doktorandské moratorium: krize je nadějí ....................................... 212
13.1 Doktorské studium jako přechod ........................................... 212
13.2 Přechodové pochybnosti .......................................................... 214
13.3 Doktorandská dilemata ............................................................216
13.4 Zbavit se pochybností? ............................................................. 225
OBRAT V DĚJI
14 Už zbývá „jenom“ napsat disertaci ......................................................229
14.1 Jaká kritéria by měla disertační práce splnit? ........................ 230
14.2 Jak napsat tak dlouhý kus textu? ............................................. 234
14.3 Jak poznat, že je něco špatně? .................................................. 240
14.4 Jak dlouho trvá napsat disertaci? ............................................241
14.5 Musíte doktorát opravdu dodělat? .......................................... 242
14.6 Jak to přežít idobře zažít? ........................................................ 243
ROZUZLENÍ
15 Post PhD existence ................................................................................ 247
16 Odzačátku dokonce – aneb jak to zvládnout...................................253
Souhrn ............................................................................................................ 256
Summary ........................................................................................................ 258
O autorech ...................................................................................................... 260
Literatura ........................................................................................................ 264
7
Předmluva
„Naděje umírá prý poslední. Ale první rozhodně umírá radost,“ píše vjedné
ze svých básní Egon Bondy.1 Drama PhD existence obvykle začíná radostí.
Radostí zpřijetí, ze získaného statusu, stipendia, možnosti pracovat vob-
lasti svého zájmu. Je ale překvapující, jak rychle se uněkterých studentů
astudentek doktorátu toto počáteční nadšení vytrácí.
Můžeme si ukázat namnoho viníků – systém, školitele, proces (ne)vzdě-
lávání, výši stipendia, vybavenost kateder apod. Problémem takového vidění
ovšem je, že obvykle nic neřeší, neboť tyto faktory doktorand ze své pozice
může jen stěží ovlivnit. Navíc, když se podíváme na„úžasné“ a„bohaté“
západní univerzity, itady si doktorandi stěžují napodobné věci.
Myslíme si, že možnost zachovat si či znovu objevit radost zPhD existen-
ce má vrukou nejvíce sám doktorand ajeho či její aktivní přístup kestudiu.
Aproč si radost vůbec zachovávat? Pokud se totiž zdoktorátu vytratí, rozply-
ne se brzy také smysl celého studia. To se pak téměř jistě projeví nejen vhorší
kvalitě života doktoranda ajeho okolí, ale také vnižší kvalitě získaných zna-
lostí, osvojených dovedností, publikovaných článků av(ne)poslední řadě též
samotné disertace. Taková PhD existence nemá valný význam adoktorand
by se měl zamyslet, jestli něčemu takovému chce obětovat jedny znejlepších
let svého života.
Cílem naší knihy je poskytnout budoucím isoučasným doktorandům
knižního společníka, pomáhajícího studium ne „přežít“, ale co nejlépe anej-
užitečněji „zažít“. Je nám jasné, že vprůběhu PhD existence musí dojít
knějakým krizím (jinak bychom si jí nevážili anemohli růst), ale zároveň
si myslíme, že se spoustě nepříjemností, „žeroucích“ naše nadšení aenergii,
dá předcházet.
Napsali jsme proto knihu, kterou bychom si sami chtěli přečíst vdobě,
kdy jsme ještě doktorát studovali. Cílovou skupinou jsou zejména ti, kteří
to sdoktorátem myslí opravdu vážně – aje jedno, zdali vidí proces jako
obtížný, či jím proplouvají sgrácií anadšením.
Naše kniha má své nedostatky, aproto budeme moc rádi, když nás naně
budete upozorňovat, abychom ji mohli vbudoucnu dále vylepšovat. Itak ale
věříme, že může být užitečná. Vknize se například dozvíte různá nepsaná
pravidla PhD existence ataké tipy, jak zvládnout všemožné úkoly, které
1 Bondy, E. (1990). Básně 1988 aneb čas spíše chmurný; Odplouvání. Praha: Inverze.
8
sPhD existencí přirozeně souvisí – např. výuku, odborné psaní, prezento-
vání, nové role či zvládání života „mimo“ PhD. Soustředili jsme se zejména
natémata, která považujeme zazásadní nebo naně unás dostupné publi-
kace kladou malý důraz. Proto zde například nenajdete informace otom,
jak citovat dle normy APA 6 či ISO 690 (dají se lehce dohledat jinde), ale
prostor je naopak více věnován plagiátorství či  lozo i citování, neboť to
už tak jasné není.
Psát doporučení je vždy problematické, neboť jejich aplikace nemusí
vždy přinést kýžený výsledek. Proto berte, prosím, knihu jako podnět kza-
myšlení. Realita je vždy barvitější než jakákoliv kniha.
Knihu bychom nenapsali pouze značtené literatury či znašich vlastních
zkušeností, byť jsou bohaté amají hodně veselých itragikomických prvků.
Vtéto monogra i průběžně představíme ivýsledky našeho výzkumného
projektu zaměřeného nazkušenosti studentů se systémem vzdělávání vdok-
torských studijních programech voboru psychologie vČeské republice
anaSlovensku. Iniciátory této knihy ivýzkumných studií byli Aleš Neusar
aMiroslav Charvát zavýznamné pomoci apodpory Martina Dolejše. Vý-
zkumné studie vznikaly odpodzimu 2010 dojara 2011 vrámci vzdělávacího
projektu ESF OP VK reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0206.
Děkujeme proto mnohým doktorandům, kteří se nebáli snámi sdílet
své zkušenosti apříběhy vnašich výzkumných studiích či během worksho-
pů akonferencí, které jsme pořádali. Jejich výpovědi avyprávění dodáva
této knize ono tolik potřebné „koření“ autenticity. Děkujeme také ostatním
spoluautorkám aspoluautorům, kteří se natéto knize podíleli apřidali tak
svůj „hlas“ ktématu.
Jako ústřední jednotící linii pro naši monogra i jsme metaforicky zvolili
výstavbu klasického dramatu. Hlavními argumenty pro tuto skladbu jsou
čtivost, typický sled daný časovým průběhem doktorského studia, ale též
často dramatický ráz osobních výpovědí studentů.
Kromě inspirativního čtení vám přejeme hlavně, aby drama vaší PhD
existence mělo co nejméně tragických prvků anajeho konci nečekala kata-
strofa, nýbrž katarze. Přejeme vám též, aby výsledkem vašeho několikaleté-
ho snažení byla smysluplná disertace ověnčená třemi kýženými písmenky
aoslavou svašimi blízkými.
Zakolektiv autorů Aleš Neusar
11
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
Výzkumným cílem našeho projektu je popsat zkušenosti studentů se systé-
mem vzdělávání vdoktorských studijních programech (dále iDSP) voboru
psychologie vČeské republice anaSlovensku. Důraz přitom neklademe
naobjektivní nezávislou evaluaci vzdělávacího systému jako celku ani nare-
exi jeho konkrétní podoby nadaném pracovišti. Zaměřujeme se spíše
nasubjektivní zkušenosti samotných doktorandů. Všímáme si například
osobní motivace kestudiu, prožívání studia se všemi jeho nároky aspeci ky,
individuálních profesních plánů studentů pozískání titulu Ph.D.či procesu
tvorby disertace.
Vmonogra i se postupně zabýváme zejména následujícími výzkum-
nými otázkami:
a) Jaká je struktura motivace kevstupu doDSP aco je studenty odstudia
očekáváno?
Předpokládáme, že motivace, která ovlivňuje zvažování, zda se účastnit
přijímacího řízení nadoktorát, má povahu spíše procesu než jednorázo-
vého rozhodnutí aže vní hraje roli celá řada faktorů. Nadruhou stranu
hledáme ity nejtypičtější důvody pro toto životní aprofesní rozhodnutí.
b) Jaké jsou kariérní vyhlídky studentů pozískání titulu Ph.D.aco pro svou
budoucí uplatnitelnost dělají?
Zde nás zajímají zejména oblasti, vekterých se studenti chtějí vbudouc-
nu pracovně uplatnit, ajaký vtomto ohledu spatřují přínos studia dok-
torátu či získaného titulu Ph.D.Řadíme sem iproblematiku získávání
zkušeností vjiné než akademické avýzkumné praxi apotřebu sjednává
souběžných úvazků při studiu.
c) Jaká je spokojenost doktorandů se studiem vDSP vté podobě, sjakou se
naškolicím pracovišti setkávají?
Tato otázka se týká zejména první fáze studia hned popřijetí, kde by se
podle nás měla projevit zejména konfrontace očekávání areality. Sledo-
vána je isubjektivně vnímaná celková náročnost studia ajeho zvládání
ze strany studentů.
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
12
d) Jak se studenti dívají naklíčové znalosti, dovednosti akompetence pře-
dávané vrámci studia ajak se tato představa (ne)shoduje spřístupem ze
strany školicího pracoviště?
Důležité pro tento bod je samozřejmě srovnání těchto pohledů sev-
ropským isvětovým standardem pro DSP avýsledný pro l absolventa
voboru psychologie.
e) Jaké mají doktorandi zkušenosti spedagogickou činností ajak se cítí být
připravováni pro výuku?
Pedagogická činnost bývá často povinnou součástí studia. Přesto je ně-
kdy podceňována vtom smyslu, že se například předpokládá, že každý
umí učit či předávat své zkušenosti mladším nebo že každý umí ověřovat
znalosti vroli zkoušejícího.
f) Jakou zkušenost mají studenti sprocesem tvorby disertace ajak vníma
spolupráci se svým školitelem?
Disertace je bezesporu ústředím tématem, jehož síla avýznam sčasem
roste. Její obhajoba je velkým  nále, před kterým se ovšem odehrává
řada dramatických dějství aobtížných procesů. Snažíme se sledovat ipří-
klady dobré praxe, tj. vytáhnout zdat ty cenné zkušenosti, ze kterých se
dá poučit.
g) Jak se doktorským studentům astudentkám daří skloubit studium DSP
sjejich osobními životy?
Při vstupu doDSP se adeptky aadepti (pohlaví zde může hrát velkou
roli) nejčastěji nacházejí vevěku mladé dospělosti, kdy zákonitě řeší
celou řadu náročných souběžných vývojových úkolů, jako je například
nanční osamostatnění, budování vlastního bydlení, zakládání rodiny,
ato vše zadozvuků studentského života, který je jim stále nablízku.
Apokud se člověk rozhodne pro doktorské studium později, obvykle
mu souběžných povinností, zejména těch pracovních, neubývá.
Pro zodpovězení těchto ústředních aznich odvozených doplňujících otázek
jsme zvolili kombinaci tří studií, čímž vznikl smíšený výzkumný design
kombinující výhody kvantitativního akvalitativního přístupu. Dvě studie
jsou explorativními dotazníkovými šetřeními. Vprvní se dotazujeme stu-
dentů zposledních dvou ročníků magisterského studia psychologie se zá-
jmem ostudium DSP. Druhá studie je jádrem celého výzkumu azaměřuje
se naty, kteří již doktorát studují. Třetí, ryze kvalitativně orientovaná studie,
se zaměřuje naanalýzu příběhů oprůběhu doktorátu sepsaných doktorandy,
13
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci
čímž doplňuje druhou studii opodrobnější akontextové informace. Nadále
vtextu je budeme označovat jako Studie I, Studie II aStudie III.
Studie I:
Dotazníkové šetření mezi magisterskými studenty se zájmem odoktorát
První studie se zaměřila namagisterské studenty psychologie vČeské repub-
lice anaSlovensku. Pro tyto účely speci cky sestavený aonline distribuo-
vaný dotazník obsahoval 27 položek (suzavřenými iotevřenými otázkami),
které se tematicky soustředily naa) motivaci studentů získat Ph.D.nebo
PhDr.titul, b) oblasti profesního zájmu, c) očekávání ainformovanost
odoktorském studiu ad) vyjádřený zájem odoktorskou formu studia.
Studenti byli osloveni informačním e-mailem přes sekretariát vedou-
cích kateder. Takto jsme studenty kontaktovali (upomínali) dvakrát vroz-
mezí šesti měsíců. Dotazník nakonec vyplnilo 53 studentek astudentů ze
tří českých (n = 40) ajedné slovenské univerzity (n = 12). Soubor je tvořen
z83 % (n = 43) ženami a17 % (n = 9) muži, což odpovídá přibližně vyššímu
počtu žen vtomto typu studia. Většina zoslovených studuje vprezenční
formě (87 %, n = 45). Přibližně polovina jich studuje vposledním apolovina
vpředposledním ročníku magisterského studia (tj. 4. a5. ročníku neděle-
ného magisterského studia či 1. a2. ročníku magisterského studia, pokud je
toto děleno nabakalářské amagisterské). Průměrný věk studentů je 24,4let
avěkové rozpětí činí 22–32 let.
Studie II:
Dotazníkové šetření mezi doktorskými studenty
Druhá studie se již zaměřila nadoktorské (Ph.D.) studenty astudentky
voboru psychologie vČeské republice anaSlovensku. Pro tyto účely byl
sestaven online dotazník o60 položkách, který již vpodstatě kopíroval
námi formulované výzkumné otázky. Dotazník, který obsahoval uzavřené
iotevřené otázky, vyplnilo celkem 132 doktorských studentů. Studenti byli
oslovováni dopisem přes email atéž prostřednictvím studijních koordiná-
torů nadaných pracovištích. Možnou účast jsme též opakovaně inzerovali
naodborných setkáních akonferencích. Ti, co měli zájem, pak mohli do-
tazník vyplnit přes odkaz nawebové stránky, který obdrželi. Jednalo se tedy
opříležitostný výběr sdobrovolnou účastí. Vrámci této kapitoly popíšeme
též strukturu našeho výběrového souboru.
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
14
Graf 1.1 – Popis výběrového souboru českých aslovenských doktorandů
voboru psychologie dle pohlaví (absolutní irelativní četnosti; n = 132)
29
22 %
103
78 %
muži
ženy
Výzkumu se zúčastnilo 29 mužů a103 žen. Fakt, že 78 % souboru tvoří ženy,
opět přibližně odpovídá celkovému vyššímu zastoupení žen voboru. Vdok-
torských studijních programech vČeské republice studuje 86 oslovených
doktorandů anaSlovensku 44, národnost studentů jsme však vevýzkumu
nesledovali.
Graf 1.2 – Popis výběrového souboru doktorandů voboru psychologie dle
státu, kde PhD studují (absolutní irelativní četnosti; n = 132)
86
65 %
46
35 % studium v České republice
studium na Slovensku
Průměrný věk studentů je 29,5 let, modus pak 27, což přirozeně vyplývá ze
standardní délky předchozích nezbytných stupňů vzdělání aobvyklé délky
samotného doktorského studia (3 až 4 roky). Pravá část histogramu však
prozrazuje, že ani po30. roku věku není studium nijak neobvyklé. Maxi-
mální věk vnašem souboru byl 57 let.
15
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci
Graf 1.3 – Histogram rozložení věku vsouboru českých aslovenských dok-
torandů
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
>…
POZN.: věk studentů PhD (n = 132; min = 23; max = 57; průměr = 29,5; modus = 27)
Následující graf sleduje rozložení souboru dle roku nástupu doDSP. Poně-
vadž sběr dat probíhal odúnora dozáří 2011, můžeme 33 studentů vesloup-
cích 2011 a2010 považovat za1. ročník, dále pak 44 studentů vesloupci
2009 jako 2. ročník, 30 studentů vroce 2008 jako 3. ročník atd.
Graf 1.4 – rozložení souboru doktorandů dle roku nástupu kestudiu PhD
165
13
30
44
31
2
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
Forma studia je nejčastěji interní (56 %), dále externí (36 %) či přechod
zinterní naexterní (8 %). Většina studentů nad 30 let studuje vexterní for-
mě, pod 30 let vinterní formě. Pouze vjednom případě jsme zaznamenali
přechod zexterní formy dointerní.
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
16
Graf 1.5 – Popis výběrového souboru českých aslovenských doktorandů
voboru psychologie dle formy studia (absolutní irelativní četnosti; n = 132).
74
56 %
48
36 %
10
8%
interní forma
externí forma
přestup (z int. do ext.)
Posledním parametrem výběrového souboru, který zde popíšeme, je obor
doktorského studia vrámci psychologie. Zgrafu je patrné, že jednoznačně
dominujícími obory jsou pedagogická aškolní psychologie, sociální psy-
chologie aklinická psychologie.
Graf 1.6 – rozložení souboru doktorandů dle podoboru studia
40
37
34
10
8
3
0 10203040
Pedagogická a školní psychologie
Sociální psychologie
Klinická psychologie
Obecná psychologie
Psychologie práce a organizace
Vývojová psychologie
POZN.: Kombinovaný obor Sociální psychologie apsychologie práce byl zařazen doko-
lonky Sociální psychologie (celkem v7 případech).
Studie III: Kvalitativní analýza příběhů doktorských studentů
Třetí studie byla realizována jako kvalitativní aslouží jako doplněk ainter-
pretační báze pro data zdotazníkových šetření. Jedná se oopět omapující
výzkumnou sondu doživota postgraduálních studentů voboru psycholo-
17
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci
gie vČR aSR. Jejím cílem je získání barvitějších zkušeností sprůběhem
doktorského studia vkontextu profesních iosobních životů participantů.
Tvorba dat probíhala vobdobí odpodzimu 2010 dojara 2011. Oslovili
jsme aktuálně studující vdoktorských programech vinterní iexterní formě
navšech katedrách psychologie atéž několik málo jedinců, kteří již studium
dokončili.
Pracovali jsme smetodou krátkých strukturovaných narativních výpo-
vědí sepsaných participanty ze tří časových hledisek: a) situace před přije-
tím, b) vprůběhu studia ac) výhledy dobudoucnosti. Instrukce zněla, aby
zpohledu odžité minulosti vyprávěli, jak se vyvíjela jejich cesta kdoktor-
skému studiu až dookamžiku přijetí, jaká byla jejich motivace kestudiu,
jaká očekávání měli odstudia, jaké byly rozhodující okamžiky, klíčové osoby
atd. Dále měli popsat, jak svou situaci astudium hodnotí dnes, tj. vyprávět
zejména ozvládání studijních povinností, oskloubení studia sostatními
pracovními povinnostmi iosobním životem, též ozkušenostech sprací
nadisertačním projektu, ovztahu svedoucím práce atp. Vposlední čás-
ti měli studenti vyprávět ovýhledu dobudoucnosti, tj. jak hodlají využít
Ph.D.titul atéž získané zkušenosti, jaké mají plány. Vpřípadě, že jej ukončili
bez zisku titulu, měli popsat, co pro ně tato zkušenost znamenala, případně
iokolnosti, které je ktomu vedly.
Výběrový soubor této kvalitativní studie tvoří celkem 30 participan-
tů, ztoho 14 mužů a16 žen. Vdobě získávání dat 27 participantů stále
studovalo a3 již studium ukončili (ztoho 2 neúspěšně). Vinterní formě
se vdobě realizace nacházelo 16 avexterní 14 respondentů. Zkušenost
spřechodem zinterní doexterní formy během studia uvedli 4 doktorandi.
Vprvním roce studia se při psaní zkušeností nacházelo 10 participantů,
vedruhém 12, vetřetím 5 azbylí 3 studovali nebo studují šest avíce let.
Průměrný věk všech činil 29,7 let spoměrně širokým variačním rozpětím
od23 do47let. Podařilo se nám získat pouze čtyři zástupce ze Slovenska,
přičemž 28 participantů, včetně zmíněných dvou Slováků, studuje vČR
a2vSR. Též rozložení vrámci pracovišť vČR není rovnoměrné, nebudeme
však zetických důvodů identi kovat, která ajak jsou vsouboru zastoupena,
vmnoha případech to ostatně ani nebylo možné. Návratnost nám tedy neza-
ručuje reprezentativní pokrytí populace českých aslovenských doktorandů,
nicméně výsledná data jsou obsahově dostatečně pestrá avedou ksaturaci
výzkumných cílů aotázek.
Výsledný analyzovaný materiál sestával z30 výpovědí oprůměrném roz-
sahu cca 3 stran A4. Kjejich analýze jsme přistupovali kombinovaně jak
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
18
zperspektivy narativní, tak pomocí IPA (Interpretativní fenomenologické
analýzy). Data jsme organizovali zapomoci so waru ATLAS.ti.
Kromě zmíněných tří studií ajejich výběrových souborů jsme při tvorbě
této monogra e pracovali imetodou obsahové analýzy relevantních doku-
mentů, jejichž rešerši jsme prováděli pomocí internetu aelektronických
databází. Další pomocnou metodou je sekundární analýza již publikovaných
statistik odoktorském studiu.
Výsledky našeho snažení prezentujeme průběžně vcelém následujícím
textu. Téměř vevšech kapitolách čtenář nalezne část výsledků aukázek zdat.
19
2 Odoktorátu
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
Ph.D.(naSlovensku PhD.) je zkratka latinského „philosophiæ doctor“,2
mezinárodně uznávaného akademického titulu uváděného zajménem, který
představuje vědeckou hodnost doktora. Tento titul je udělován absolventům,
kteří vrámci svého doktorského studijního programu dokončili aobhájili
výzkumnou práci (disertaci). Existují idalší podmínky udělení, které jsou
vždy přesněji de nované vdaném oboru, nakonkrétní univerzitě či vur-
čité zemi. Titul Ph.D.bývá někdy označován jako velký doktorát aje tak
odlišován odtzv. malého doktorátu (tj. PhDr., RNDr., JUDr.apod.), protože
jde orozdílné úrovně vysokoškolského vzdělání. Titul Ph.D.je srovnatelný
sdřívějším titulem kandidát věd – CSc.3 Samotné Ph.D.můžeme vyslovovat
anglicky [pi: eɪtʃ di:] nebo česky [pé há dé].
Vtéto kapitole informujeme čtenáře opodstatě aprincipech doktor-
ského studia, které je realizováno navysokých školách vČeské republi-
ce anaSlovensku. Některé zde uvedené údaje se týkají celkové populace
doktorandů, ale kde to jde, tam se snažíme psát speci cky odoktorských
studijních programech (dále iDSP) voboru psychologie. Budeme se věnovat
zejména ukotvení DSP vlegislativě, formám astandardům DSP, vymezení
populace doktorandů vČR anaSlovensku, odrazu DSP vnárodních anad-
národních strategiích rozvoje vzdělávání vevědě aodborné diskuzi okvalitě
akvantitě vdoktorských studijních programech.
2 Vněkterých zemích též alternativně doctor philosophiæ, D.Phil.
3 Pozor, Akademie věd ČR uděluje ještě titul „doktor věd“ („doctor scientiarum“) vezkratce
DSc. jako výraz ocenění zvláště vysoké kvali kace prokázané vytvořením závažných, vě-
decky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání vurčitém vědním oboru acharakte-
rizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Blíže otomto titulu viz Směrnice Akademické
rady AV ČR č.2 – Pravidla pro udělování vědeckého titulu „doktor věd“ vAV ČR. Obdob-
ně je naSlovensku stále udělován titul DrSc. Zajímavou diskuzi nad jeho významem na-
jdete například nastránkách SAV http://www.sav.sk/?doc=services-news&news_no=3082
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
20
2.1 Doktorský studijní program vČeské republice
VČeské republice je DSP definován Zákonem ovysokých školách4
č.111/1998 Sb. v§ 47 (text daného paragrafu má cca 1300 znaků, uvádíme
jej vplném znění):
„(1) Doktorský studijní program je zaměřen navědecké bádání asamostatnou
tvůrčí činnost voblasti výzkumu nebo vývoje nebo nasamostatnou teoretickou
atvůrčí činnost voblasti umění.
(2) Standardní doba studia je nejméně tři anejvýše čtyři roky.
(3) Studium vdoktorském studijním programu probíhá podle individuálního
studijního plánu pod vedením školitele.
(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou aobhajobou di-
sertační práce, kterými se prokazuje schopnost apřipravenost ksamostatné
činnosti voblasti výzkumu nebo vývoje nebo ksamostatné teoretické atvůrčí
umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní auveřejněné
výsledky nebo výsledky přijaté kuveřejnění.
(5) Absolventům studia vdoktorských studijních programech se uděluje akade-
mický titul „doktor“ (vezkratce „Ph.D.“ uváděné zajménem), voblasti teologie
akademický titul „doktor teologie“ (vezkratce „ .D.“ uváděné zajménem).
(6) Studium vdoktorském studijním programu sleduje ahodnotí oborová
rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která
má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné
oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti nazákladě dohody
vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu
její členové.“
Řada úspěšných studentů magisterských forem (vevšech vědních oborech)
má poměrně velký zájem pokračovat vodborně-vědecké přípravě vesvém
oboru asnaží tedy přirozeně využít možnosti doktorského studia.
4 Plné znění zákona ijeho novelizace lze nalézt například nastránkách Ministerstva školství,
mládeže atělovýchovy (MŠMT ČR, 2012b)
http://www.msmt.cz/vzdelavani/legislativni-normy-a-souvisejici-informace.
21
2 Odoktorátu
Graf 2.1 – Počty poprvé zapsaných vdoktorských studijních programech
vČR
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Denní forma 3593 3609 3131 3342 3403 3399 3913 4113
Externí forma 1718 1744 1629 1756 1824 1837 1824 1568
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
4500
POZN.: Zpracováno dle MŠMT ČR (2012a) http://www.msmt.cz/ le/21318
Graf 2.2 – Celkové počty studentů vdoktorských studijních programech
vČR
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Denní forma 9095 10020 10105 9979 9971 10524 11618 12565
Externí forma 11020 11474 12278 13385 14059 14038 13934 13477
0
2500
5000
7500
10000
12500
15000
POZN.: Zpracováno dle MŠMT ČR (2012a).
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
22
Prohlédneme-li si graf 2.1, zpozorujeme vposledních letech určitý nárůst
prvně zapsaných studentů dointerní formy DSP oproti formě externí, okte-
rou je celkově asi dvakrát nižší zájem. Graf 2.2 informuje ocelkových ab-
solutních počtech studentů, kteří vdané době studovali vevšech ročnících
doktorského studia vobou sledovaných formách. Zgrafu lze identi ko-
vat jen mírnou převahou externí formy, kterou vroce 2010 navštěvovalo
13 477 doktorandů, přičemž vinterní formě je přibližně otisíc jedinců méně.
Nebylo tomu tak vždy, například vroce 2007 činil rozdíl mezi formami cca
4 tisíce studentů.
Porovnáme-li oba grafy (obsahují bohužel data pouze pro ČR), umož-
ňuje nám to vyslovit domněnku, že studenti zinterní formy poměrně často
přecházejí doexterní formy, ato zřejmě kvůli tomu, že nestíhají studium
řádně ukončit vevymezeném rozsahu tří až čtyř let. Dojisté míry to může-
me přisoudit jisté liknavosti během studia apři kompilaci disertační práce,
kromě toho mohou vést kezměně formy studia zinterní naexterní (opačný
směr je raritou) irodinné, sociální, osobní, profesní aekonomické proměn-
né (Neusar, Charvát, & Dolejš, 2011). Přechod doexterní formy umožňuje
studentovi prodloužit studium odva roky ivíce. Ministerstvo školství (dále
iMŠMT ČR) se svou dotační politikou snaží motivovat školicí pracoviště
ktomu, aby usvých svěřenců dbala navčasné dokončování. Externí studium
trvá vČR zpravidla 5 let, interní studium 3 nebo 4 roky. Otázkou je, zda
minimální doba uněkterých DSP stanovená na3 roky (uinterní formy) je
dostatečná pro tento typ studia.
Počet přijatých studentů dodoktorských studijních forem vroce 2010
pro Českou republiku dosáhl hodnoty 5681 (avpředchozích letech se
pohyboval vrozmezí 4760 až 5737). Počet těch, kteří vtěchto letech DSP
zdárně ukončili, se pohybuje vrozmezí 1544 až 2378 (graf 2.3). Opět jich
většina absolvuje vexterní formě.
Pozorujeme též značný rozdíl mezi absolutními počty přijatých aab-
solventů. Pokud vezmeme průměrný počet přijatých mezi roky 2003 až
2010, který činí 5300, aporovnáme ho sprůměrným počtem úspěšných
absolventů zastejné období, který činí pouze 2070, vyjde nám, že míra
úspěšného dokončení je pouze cca 40 %. Samozřejmě je nutné počítat se
zhruba tří ačtyřletým posunem daným samotnou délkou studia, což naše
analýzy činí pouze orientačními.
23
2 Odoktorátu
Graf 2.3 – Počty absolventů vdoktorských studijních programech vČR
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Denní forma 311 370 496 455 495 513 548 476
Externí forma 1233 1398 1466 1622 1772 1865 1825 1713
0
250
500
750
1000
1250
1500
1750
2000
POZN.: Zpracováno dle MŠMT ČR (2012a)
Graf 2.4 – Srovnání absolutních počtů studentů doktorského stupně vČR
podle oborů vzdělávání mezi léty 2001 a2010
1021,0
3624,0
4488,0
7153,0
5287,0
1148,0
2431,0
910
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
2001
2010
ZDROJ: ÚIV avlastní dopočty ČSÚ (2011)
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
24
Určitou nevýhodou vpředložených statistikách, které uveřejňuje Ústav
pro informace vevzdělávání, je jejich obecnost. Nelze identi kovat, kolik
studentů, absolventů nebo počet prvně zapsaných je konkrétně voboru
psychologie.
Můžeme je zpřesnit alespoň analýzou Českého statistického úřadu (ČSÚ,
2011), ze které vyplývá, že zatímco vroce 2010 byly mezi studenty magis-
terských abakalářských stupňů nejoblíbenější Společenské vědy, obchod
aprávo (35 % zcelkového počtu studentů vtěchto stupních), šlo vpřípadě
doktorských studijních programů snecelými 4,5 tisíci doktorandy vtěchto
oborech pouze otřetí místo pomyslného žebříčku (17 % zcelkového počtu
doktorandů).
Mezi nejoblíbenější obory studentů doktorského stupně patří Přírod-
ní vědy, matematika ainformatika (27 % všech doktorandů), které ovšem
nabakalářském amagisterském stupni studuje pouze 11 % studentů. Nadru-
hém místě udoktorandů byly Technické vědy, výroba astavebnictví. Zgrafu
2.4 je patrný icelkový nárůst vpočtech doktorandů mezi léty 2001 a2010.
DSP vpsychologii vrůzných podoborech nabízí Filozo cká fakulta
aPedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Filozo cká fakulta aFakulta
sociálních studií Masarykovy Univerzity,5 Filozo cká fakulta Univerzity
Palackého aKatedra pedagogiky apsychologie Jihočeské univerzity.
Podmínkou pro vstup doDSP je přijímací řízení, okterém se dočtete
více vkapitole 5. Podmínkou jeho ukončení je složení závěrečné oborové
zkoušky aobhajoba disertační práce před komisí. Průběh mezi těmito dvě-
ma body není sice de nován přesně zákonem, nicméně existuje zde jakýsi
konsenzus. Většina programů tak mezi studijní povinnosti řadí několikero
dílčích zkoušek apřítomnost naodborných seminářích. Podmínkou jsou
vždy odborné publikace aněkdy též výuka či zahraniční pobyty astáže.
Organizace studia je založena nakreditním systému.
2.2 Doktorský studijní program naSlovensku
NaSlovensku de nuje doktorské studium oddoby svého vzniku několikrát
novelizovaný zákon ovysokých školách6 č. 131/2002 Z. z. § 54 „(1)Dokto-
5 Školicím pracovištěm pro DSP naFSS MU vBrně je iPsychologický ústav Akademie věd
ČR, jde ospolečný program.
6 Plné znění zákona ijeho novelizace lze nalézt například nastránkách Ministerstva školstva,
vedy, výskumu ašportu Slovenskej republiky (MŠVVaŠ SR)
http://www.minedu.sk/index.php?lang=sk&rootId=212.
25
2 Odoktorátu
randský študijný program ako študijný program tretieho stupňa (§ 2 ods. 5)
sa zameriava nazískanie poznatkov založených nasúčasnom stave vedeckého
aumeleckého poznania anajmä navlastnom príspevku študenta knemu,
ktorý je výsledkom vedeckého bádania asamostatnej tvorivej činnosti voblasti
vedy alebo techniky alebo samostatnej teoretickej atvorivej činnosti voblasti
umenia. Absolventi doktorandského študijného programu získavajú vysoko-
školské vzdelanie tretieho stupňa“.
Zhlediska terminologického nejde opřípravu vevědních, resp. umělec-
kých oborech, ale omožnost uchazeče získat nejvyšší vysokoškolské vzdě-
lání vestudijním oboru zvoleného studijního programu. Ostatní předpisy
spojené srealizací doktorského studia mají charakter vnitřní legislativy vy-
soké školy, případně fakulty, což dává prostor pro přizpůsobení požadavků
anorem tak, aby co nejvíce vyhovovaly konkrétnímu studijnímu oboru.
Celý text zákona má cca 8 500 znaků, uvádíme jej zde tedy jen vezkrá-
cené podobě veformě výtahu:
(2) Dĺžka štúdia vdennej forme je najmenej tri roky anajviac štyri roky,
vexternej forme päť rokov.
(3) Doktorandské štúdium prebieha podľa individuálneho študijného plánu
pod vedením školiteľa.
(4) Funkciu školiteľa pre daný študijný odbor môžu vykonávať učitelia vy-
sokej školy, naktorej sa uskutočňuje doktorandské štúdium, ainí odborníci
poschválení vo vedeckej rade vysokej školy alebo fakulty.
(5) Pred začatím prijímacieho konania nadoktorandské šdium vypisuje
vysoká škola alebo fakulta, ak sa študijný program uskutočňuje nafakulte,
témy dizertačných prác, oktoré sa je možné vrámci prijímacieho konania
uchádzať. Ku každej zvypísaných tém je určený školiteľ.
(8) Doktorandské štúdium pozostáva zo študijnej časti azvedeckej časti.
Študijný plán zostavuje školiteľ apredkladá naschválenie odborovej komisii.
(9) Študijná časť doktorandského štúdia pozostáva najmä zprednášok, se-
minárov aindividuálneho štúdia odbornej literatúry potrebných zhľadiska
zamerania dizertačnej práce.
(10) Vedecká časť doktorandského štúdia pozostáva zindividuálnej alebo tí-
movej vedeckej práce študenta doktorandského štúdia (ďalej len „doktorand“),
ktorá sa viaže natému dizertačnej práce. Vedeckú časť doktorandského štúdia
odborne garantuje školiteľ.
(11) Súčasťou doktorandského štúdia vdennej forme je vykonávanie pedago-
gickej činnosti alebo inej odbornej činnosti súvisiacej spedagogickou činnos-
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
26
ťou vrozsahu najviac štyri hodiny týždenne vpriemere zaakademický rok,
vktorom prebieha výučba.
(14) Obhajobou dizertačnej práce sa doktorandské štúdium končí. Preukazuje
sa ňou schopnosť apripravenosť nasamostatnú vedeckú atvorivú činnosť
voblasti výskumu alebo vývoja, alebo nasamostatnú teoretickú atvorivú
umeleckú činnosť.
(15) Absolventom doktorandského štúdia sa udeľuje akademický titul „doktor“
(vskratke „PhD.“; skratka sa uvádza zamenom).7
(17) Doktorandské štúdium vdanom študijnom odbore sleduje ahodnotí
odborová komisia zriadená podľa vnútorného predpisu vysokej školy alebo
fakulty, ktorá uskutočňuje príslušný študijný program.
(18) Naúčely zdravotného poistenia, nemocenského poistenia, dôchodkového
zabezpečenia aplatenia príspevku napoistenie vnezamestnanosti má dokto-
rand vdennej forme doktorandského štúdia postavenie zamestnanca.
Zákonné vymezení doktorského DSP je vČR inaSlovensku obdobné stím,
že slovenský zákon je detailnější. Příprava nastudium spočívá vpřijímacím
řízení uchazeče, který se uchází otéma disertační práce vypsané školicím
pracovištěm. Někteří uchazeči využívají imožnost volby vlastního tématu.
Přijatému uchazeči pak pracoviště určí školitele podle zaměření tématu di-
sertační práce. Školitelem může být učitel vysoké školy (nejčastěji docent,
profesor) nebo jiný odborník schválen vevědecké radě fakulty. Náplň dok-
torského studia se skládá ze studijní části (absolvování přednášek aseminá-
řů, individuální studium odborné literatury) avědecké části (individuální
nebo týmová vědecká práce studenta, která se váže natéma disertační prá-
ce). Uinterních doktorandů může být součástí studia ipřímá pedagogická
činnost vmaximálním rozsahu 4 hodiny týdně. Průběh doktorského studia
sleduje ahodnotí oborová komise. Podmínkou řádného ukončení studia je
vykonání disertační zkoušky aobhajoba disertační práce.
Domníváme se, že důslednější vymezení včeském zákoně ovysokých
školách, které by přesně de novalo práva apovinnosti všech zúčastněných
stran, by mohlo snížit různé druhy nedorozumění mezi triádou student,
školitel avzdělávací instituce.
7 Je zajímavé, že o ciální podoba zkratky titulu naSlovensku je „PhD.“ sjednou tečkou na
konci, kdežto vČR je to „Ph.D.“ se dvěma tečkami.
27
2 Odoktorátu
Tabulka 2.1 – Absolutní počty studentů vjednotlivých doktorských pro-
gramech psychologických věd naSlovensku (k31. 10. 2011)
Studijní obory
vEXTERNÍ FORMĚ
(jejich standardní délka)
Celkem ztoho
žen 1. roč. 2. roč. 3. roč. 4. roč. 5. roč.
63 48 10 10 22 10 11
Sociální psychologie
a psychologie práce (5 let) 43 30 7 6 16 9 5
Klinická psychologie (5 let) 6 5 3 0 2 0 1
Sociální psychologie (5 let) 5 5 0 3 0 1 1
Všeobecnáaexperimentální
psychologie (5 let) 5501400
Pedagogická, poradenská
aškolní psychologie (5 let) 4300004
Studijní obory
vDENNÍ FORMĚ
(jejich standardní délka)
Celkem ztoho
žen 1. roč. 2. roč. 3. roč. 4. roč.
62 52 17 21 21 3
Pedagogická, poradenská
aškolní psychologie (3 roky) 35 30 12 14 9 0
Psychologie (3 roky) 10 10 2 3 5 0
Sociální psychologie
apsychologie práce (4 roky) 852150–
Klinická psychologie
(4roky) 541211–
Sociální psychologie
(4 roky) 430112–
Zdroj: (UIPŠ, 2012)
Vevšech vědních oborech dle dat zÚstavu informácií aprognóz školstva
naSlovensku (ÚIPŠ, 2012) studovalo vroce 2011 naslovenských veřejných
univerzitách avysokých školách externí doktorské studium 3928 studentů
astudentek (46,2 %) avinterní formě studia bylo 6144 studentů astudentek
(50,6 %). Jedná se při součtu obou forem occa 10000 doktorandů, což je
vrelativních přepočtech napočet obyvatel méně než vČR, kde se absolutní
počty pohybují kolem cca 25000. ÚIPŠ (2012) dále uvádí přesné informace
opočtu studentů vjednotlivých doktorských programech psychologických
věd. Celkový počet studentů voboru psychologie k31. 10. 2011 byl 125,
přičemž poměr mezi interní aexterní formou je téměř přesně 1 : 1.
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
28
Externí studium trvá naSlovensku zpravidla 5 let, interní studium trvá
3 až 4 roky. Univerzity si mohou zvolit délku studia při žádosti oakreditaci
příslušného studijního programu, přičemž vposlední době se začíná stále
více preferovat čtyřleté studium. Organizace studia je založena nakreditním
systému. Studium psychologie je naSlovensku zařazené vsoustavě oborů
pod tzv. Společenské abehaviorální vědy, přičemž bakalářské amagisterské
studium se realizuje voboru 3.1.9 psychologie. DSP se před několika lety
rozdělil naspeci cké jednotky podle zaměření studia: všeobecná aexperi-
mentální psychologie, pedagogická, poradenská aškolní psychologie, kli-
nická psychologie, sociální psychologie apsychologie práce. Vsoučasnosti
se však uvažuje oopětovném sjednocení těchto oborů.
Doktorské studium psychologie je akreditované nauniverzitách vBra-
tislavě, Trnavě, Nitře, Prešově avKošicích. Příprava mladých vědeckých
pracovníků má dlouholetou tradici ivespecializovaných ústavech Slovenské
Akadémie Vied (SAV).8 Vpřípadě denního studia jsou místa přidělována
(regulována) a nancována Ministerstvem školství.
2.3 Kvalita versus kvantita
Již delší dobu probíhá diskuze okvalitě odborné přípravy vpostgraduálním
studiu obecně, též speci cky vespolečensko-vědních oborech ačástečně
ivsamotné psychologii. Se snahami reformovat vysoké školství vČeské
republice inaSlovensku se tyto debaty zintenzivňují aprobíhají naněkolika
úrovních. Nejčastěji se forma akvalita studia zřejmě řeší mezi samotnými
doktorandy při neformálních rozhovorech. Nutně se toto téma musí vy-
nořovat nainterních poradách vedení kateder či ústavů, které doktorské
studium realizují. Až potud jde onázory skryté, širšímu publiku nedostupné
apozornosti výzkumníků často unikající. Někdy jsou vznášeny připomínky
či návrhy naodborném fóru anakonferencích, což je velmi důležité pro
rozvoj tohoto diskurzu.9
Nanejvyšších úrovních zmiňme jednání akreditačních komisí nebo do-
konce jednotící snahy překračující hranice našich dvou států. Příkladem
mohou být Evropské minimální standardy doktorského studia vpsycho-
8 Údaje jsou aktuální vdobě vydání publikace amohou se měnit.
9 Příspěvky adiskuze odoktorském studiu voboru psychologie jsou pravidelnou součástí
programu například nakonferenci snázvem PhD existence pořádané Katedrou psycho-
logie FF UP VOlomouci.
29
2 Odoktorátu
logii, které stanovila Evropská federace psychologických asociací (EFPA,
2010). Tyto standardy vdeseti bodech představují minimální normu sloužící
kceloevropskému sjednocení vprovádění DSP vpsychologii. Dle EFPA
zajistí vyšší srovnatelnost, konzistentní kvalitu voblasti výzkumu apost-
graduálního vzdělávání azvýšení mobility absolventů. Boloňský proces pak
představuje sice obecnější systém de nující standard kvality vzdělávání
naevropské úrovni, ale vesvém účinku má mnohem větší dopad napo-
dobu postgraduální přípravy nanašich vysokých školách. Potřebu zabývat
se podporou pro mladé vědecké pracovníky deklaruje iNárodní politika
výzkumu, vývoje ainovací České republiky naléta 2009–2015 (Rada pro
výzkum, vývoj ainovace, 2009).
Ještě než se pustíme dodiskuze okvalitě DSP založené navýzkumných
datech, musíme vzít vúvahu fakt, že příklady dobré praxe jsou vevýzku-
mech často podceňovány amálo reportovány. Může to souviset stím, že kdo
je spokojený, nemá takovou potřebu se kčemukoliv vyjadřovat. Možná též
mladší generace akademiků teď cítí potřebu se více emancipovat, kritizovat
stávající stav apřebírat odpovědnost zatento proces. Bylo by tedy naivní
interpretovat následující výzkumné postřehy are exe tak, že vše je špatně.
Není tomu tak. Zvyšování kvality doktorských studií je namnoha pracoviš-
tích stálá akontinuální snaha. Během posledních let se situace doktorandů
ajejich postavení nařadě univerzit soustavně zlepšuje. Doktorandi se stáva
součástí pracovních týmů kateder. Odpedagogů se jim dostává osobní po-
moci při jejich první přímé výuce. Zapojují se dodomácích imezinárodních
projektů realizovaných nauniverzitách. Mají možnost vidět asrovnávat, jak
se pracuje vzahraničí. Práce nagrantových projektech jim umožňuje zakou-
pení techniky apřístrojového vybavení, což se odráží navyšší kvalitě jejich
vědecké práce azlepšuje úroveň spolupráce sjinými odborníky. Přesto se
domníváme, že je užitečné podívat se inato, co evidentně nefunguje úplně
dobře, kde věci váznou, aco se dá zlepšovat.
Doktorské studium vČeské republice inaSlovensku bylo vposledních
letech stále populárnější abyly nabírány větší počty studentů. Například
Plavčan (2006, s. 11) píše, že doktorské studium se pozavedení nového
zákona acelkové podpoře zastrany státu začalo „navysokých školách vSlo-
venskej republike veľmi intenzívne rozvíjať. Prispeli ktomu nielen opatrenia
najeho podporu, ale aj úspešné snahy vysokých škôl voblasti skvalitňovania
pedagogickej, vedeckej, umeleckej aostatnej činnosti. Doktorandské štúdium
je aj nevyhnutnou súčasťou ponuky vzdelávacích aktivít univerzít, ako vysoko-
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
30
školských ustanovizní, ktoré majú vkaždej rozvinutej spoločnosti nezastupiteľ-
né miesto pri jej ďalšom rozvoji“. Tento vzrůstající trend počtu doktorandů se
sice může jevit pro optimisty jako potěšující, nicméně pesimisté nadruhou
stranu mohou namítat, že tím více nabývá navýznamu řada obtíží spojená
skvalitou doktorských studijních programů isuplatnitelností jejich absol-
ventů vpraxi. Snaha dohánět vyspělý svět pouze vkvantitě nemusí přinést
kýžené plody. To si také řada školicích pracovišť uvědomila anábor studen
doDSP se nyní opět snižuje, mimo jiné izkapacitních důvodů.
Velký zájem uchazečů souvisí možná spřesvědčením, že svyšší kvali -
kací získají automaticky ilepší práci. Reálná situace je však taková, že  rmy
ze soukromého sektoru ani státní instituce kvali kace spojená stitulem
Ph.D.příliš nezajímá. Dokonce často lidi stitulem Ph.D.považují za„příliš
kvali kované“. Musíme uvažovat inezdravou motivaci kevstupu doDSP,
kdy tuto možnost studenti volí zaúčelem získání snadného zdroje „kapes-
ného. Děje se tak vpřípadech, kdy studium odzačátku není myšleno vážně,
student pracuje astuduje jen formálně, aby mu bylo vypláceno stipendium,
které není daněno. Tento přístup může být podporován iustálenou zvyk-
lostí, že neradi mezi studenty diferencujeme při rozdělování odměn. Vpo-
zitivních případech je pak pro studenty zajímavá samotná akademická
kariéra nebo výzkum, aproto se rozhodnou pro doktorandské studium.
Avšak mnozí si až vprůběhu studia uvědomí, že získat místo odborného
asistenta nauniverzitě se podaří jen malému počtu doktorandů. Vtéto sou-
vislosti se nám vybavuje žert, který si vjednom zdílů animovaného seriálu
Simpsonovi ztropil Bart Simpson zjedné skupinky doktorandů zevlujících
nabrigádě vknihkupectví:
Bart: (pro sebe) „Ajá poškádlím intoše…“ (nahlas) „Hej parto, slyšel jsem,
že se uvolnilo místo asáka!“
Doktorandi: (udiveně asnadějí) „Áááhh, vážně? Cože? Kde?“
Bart: „NaUniverzitě uapríla!“ (smích)10
Velmi demotivačně působí také zjištění, že nástupní plat odborného asis-
tenta sPh.D.není žádný zázrak anaSlovensku může být dokonce nižší než
doktorandské stipendium! Tyto důvody vedou kcelkově nízkému procentu
dokončených doktorátů, někteří doktorandi totiž vjeho průběhu odcházejí
nalépe placená místa. Opět se nabízí jedna ze skečí animovaného klasika
Barta Simpsona, vekteré vypráví své rodině zážitek zkina, přičemž drží
10 Série 15, díl 10: Tiráda Americké hospodyňky (Diatribe of aMad Housewife).
31
2 Odoktorátu
vruce ustřižený culík vlasů, přidržuje si ho vzadu uhlavy apobaveně po-
vídá:
Bart: „Já se tak nudil, že jsem ustřihl ohon chlápkovi, co seděl před náma“ …
(imituje doktoranda) „Jsem doktorand, vidíte mě, je mi třicet let aloni jsem
si vydělal 600 dolarů!“
Marge: (ustaraně) „Bárte, nedělej si znich srandu, jen učinili děsivé životní
rozhodnutí.“ 11
Naproblém toho správného poměru kvantity akvality je velmi intenzivně
upozorňováno celosvětově. Například Mark C. Taylor (2011) včasopisu
Nature12 uvádí, že veSpojených státech amnoha dalších zemích, je DSP po-
rouchaný adobudoucna neudržitelný, že je potřeba jej rekoncipovat. Podle
Taylora již například vUSA existuje příliš mnoho doktorských programů,
které produkují příliš mnoho absolventů stitulem Ph.D., kteří pak nema
uplatnění natrhu práce. Důsledně doporučuje některé ztěchto programů
zrušit avětšinu zbývajících reformovat tak, aby odpovídaly situaci vevědě
21. století. Autor tím myslí, že univerzity musí zbořit zdi, které jednotlivé
obory oddělují, avytvořit programy, které staví namultidisciplinární ko-
munikaci aaplikovaných výzkumech. Pracoviště by měla umět navrhnout
nové osnovy DSP, které se zaměří více nařešení praktických problémů spo-
lečnosti.
Otázkou kvality postgraduální přípravy se vČR dlouhodobě výzkumně
zabývá profesor Jiří Mareš. Skolegou Ježkem (Mareš & Ježek, 2009) publi-
kovali anonymní dotazníkovou studii zaměřenou naposouzení doktorského
studia naUK zpohledu jeho absolventů z15 fakult (bohužel se opět nedají
odlišit studenti oboru psychologie). Korespondenčně odpovědělo celkem
392 osob (cca 51% návratnost). Zvýsledků vyplývá, že poabsolvování DSP
se akademické kariéře voboru věnovalo 82 % respondentů, vpříbuzném
oboru pak 11 % ajen 7 % se akademické kariéře nevěnovalo. Mezi jednot-
livými obory nebyl zjištěn rozdíl. Současné zaměstnání navysoké škole
má 46 %, naAkademii věd pracuje 12 %, vevýzkumných ústavech 2 %,
vestátní správě 6 %, vprůmyslu 5 % ajinde zbývajících 23 % respondentů
(5 % je aktuálně nezaměstnaných; většinou namateřské dovolené). Častěji
11 Série 16, díl 20: Domov daleko odHomera (Home Away from Homer).
12 Toto číslo časopisu Nature (Vol. 472, Num. 7343, s. 259–384) je kestažení zhttp://www.
nature.com/nature/journal/v472/n7343/index.html vydané 20. dubna 2011 přináší celou
řadu názorů oproblematice DSP anutnosti jeho reforem.
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
32
odcházejí naAkademii věd čerství doktoři přírodovědných oborů (21 %),
kdežto dostátní správy odcházejí častěji doktoři humanitních oborů (11 %).
Zajímavé apro náš obor spíše nelichotivé je zjištění, že nejvíce připomínek
(popsaných překážek) se objevilo právě uabsolventů humanitních oborů.
Mnozí měli problémy naškolicím pracovišti se získáním vlastního pracov-
ního místa či počítačového apřístrojového vybavení, museli vykonávat po-
mocné práce, nesetkávali se vždy se vstřícností odkmenových pracovníků,
neměli mnoho možností spolupráce či zapojení se dokvalitního výzkumu
avneposlední řadě nebyli důsledněji cvičeni vdovednostech výzkumníka.
Reálnost úvodní myšlenky opotřebě zvyšování kvality lze ilustrovat
ijedním zvyprávění bývalého doktoranda voboru psychologie, který
velmi kriticky, nicméně poměrně trefně pojmenovává řadu neduhů DSP:
„Mám kamarády, kteří studovali doktorandské programy vpřírodovědných
oborech, někteří naZápadě, atam je situace následující: doktorand se podílí
navýzkumu svého vedoucího, stručně řečeno dělá onu příslovečnou mravenčí
práci, ale naoplátku zato získává pozornost ačas svého vedoucího, který
se mu věnuje alespoň někdy, adoktorand tak má možnost se něco naučit,
učit se zjeho zkušeností. To můj vedoucí vžádném případě nenabízel, měl
svých starosti dost avpodstatě pocelou dobu ho moje práce nijak nezajíma-
la. Moje práce, kromě obecného odevzdání „něčeho, vpodstatě nezajímala
vůbec nikoho. Co jsem si nenašel sám, ať už vrovině metodologických postu-
pů či teoretických základů, to jsem nijak jinak nezískal. Stejný formalismus
vnímám iobecně vponěkud nešťastném nastavení postupu vakademickém
žebříčku – jde především opočty článků, obsah není až tak důležitý. Pokud
napíšu jeden skvělý článek, tak jsem pořád vnímán jako horší vědec než ten,
kdo napíše pět průměrných. Ano, existuje impact faktor, ale vnašich poměrech
jde oúplně jinou galaxii. Kvantita válcuje kvalitu. Učím rád asnažím se svoje
přednášky neustále vylepšovat, zajímat se omoderní didaktické metody, ale ta
pedagogická část univerzitní práce je další oblastí, která je paradoxně někdy
vnímána jako podružná. Myslím, že tento formalismus, dělání věcí jen aby
nějak vypadaly, anikoliv scílem oco nejlepší práci, určitě přispěl kochladnutí
mého zájmu ostudium. Asi se nasvět dívám příliš idealisticky.“ (narativ ze
Studie III – muž, 33 let, interní studium, nedokončené).
Výzkumných studií odoktorandech vČeské republice či naSlovensku
není mnoho. Často jsou poměrně kritické. Nemyslíme si, že by jednoznač-
ně objektivně ilustrovaly, jak vypadá doktorské studium jako celek, určitě
existuje mnoho příkladů dobré praxe, jen je obtížnější se onich dozvědět.
33
2 Odoktorátu
Pokud je někdo spokojený avše klape, jak má, necítí zřejmě ani potřebu se
ktomuto tématu vracet nebo tuto diskuzi rozvíjet.
Nazávěr se nabízí otázka: Odkud má být systém reformován či revita-
lizován? Zespodu? Shora? Snad se shodneme natom, že společným cílem
těchto debat je zajistit pro výzkum avývoj dostatek (tj. nejlépe asi jen mírný
nadbytek posilující zdravou konkurenci) kvali kovaných odborníků apři-
pravit pro ně dostatečně zajímavé pracovní podmínky. Úkol to ovšem není
snadný. Odpověď napoloženou otázku by mohla videálním případě znít:
Systém měňme aktivně zespodu sefektivní podporou shora.
34
3 Doktorát vjiné zemi
Následující text obsahuje čtyři zkušenosti sdoktorátem vrůzných evrop-
ských zemích. Dvě odakademiků advě odstudentů. Věříme, že tyto zku-
šenosti včetně stručného popisu systému doktorátu vtěchto zemích mohou
inspirovat krozhodnutí studovat doktorát vzahraničí. Studium vzahraničí
je obohacující ainspirující pro obě strany. České aslovenské vysoké školství
včetně výzkumných institucí, kam se mnozí absolventi doktorátů navrá
scenným know-how, mohou ztěchto pobytů astáží jenom pro tovat.
Utěchto příspěvků nám šlo hlavně oautenticitu výpovědí, proto re-
spektujeme jazyková speci ka iurčité vybočení zžánru odborného sdělení.
Zdroje uvádíme přímo utextů autorů, neboť jde převážně owebové stránky
různých institucí (nejsou uvedeny vseznamu literatury nakonci).
3.1 Meaning and methods in asuccessful PhD-system:
drawinglessons from the Dutch approach
Wander van der Vaart13
e educational climate in the Netherlands:
the base of high quality PhD’s
In this contribution Iwill discuss some peculiarities of the Dutch
PhD-system and how this system works out in the research practice of the
PhD-candidate. Dissertations from Dutch universities generally meet the
highest academic standards and are therefore held in high regard. One of the
explanations of this high quality is the context of high standard education
and research at Dutch universities in general.
Higher education in Holland enjoys aworldwide reputation, which is
achieved through anational system of regulation and quality assurance. As
it was put in the Times Higher Education ranking 2008 (THES, 2008)14:
“Eleven universities in the Netherlands are in the World University Rank-
ings Top 200, making Holland one of the highest performing in the world
13 University for Humanistic Studies, Utrecht, P. O. Box 797, 3500 AT, Utrecht,  e Nether-
lands, www.uvh.nl, w.vandervaart@uvh.nl
14 THES: Ranking of the Times Higher Education Supplement.
www.timeshighereducation.co.uk.
35
3 Doktorát vjiné zemi
today. Dutch higher education programmes have rightly secured areputa-
tion for high quality and well organized content.
e well-known rankings – which of course have their pros and cons –
show that the Netherlands is asmall country (almost 17 million inhabitants)
with large impact. Some key  gures:
•  ird place worldwide in citation impact scores (impact 2003–2006;
NOWT, 2008)15;
Second place worldwide in publication productivity per person (NOWT,
2008);
11 Dutch research universities in the top 200 worldwide according to
the Ranking of the Times Higher Education Supplement 2009 (THES,
2009);
12 Dutch research universities in the top 500 of the Ranking of World
Universities/Shanghai Ranking 2009 (ARWU, 2009)16;
Eighth worldwide in the number of patent applications (WIPO, 2007)17;
Sixth worldwide in public-private partnerships in science (NOWT,
2008).
Also illustrating the rich educational tradition in the Netherlands is the
fact that Holland received international acclaim for its groundbreaking
problem-based learning system, which trains students to analyze and solve
practical problems independently through emphasis on self-study and self-
-discipline. In addition Holland was the  rst non-English-speaking country
to o er courses taught in English.  e Dutch higher education institutions
together o er about 1,300 international study programs and courses taught
in English.  is makes Holland the front-runner in continental Europe
(NUFFIC)18.
Iwant to stress this context of the Dutch educational tradition because
it shows that the high quality of PhD-thesis research is not standing at its
own. Its only possible thanks to arich educational history and context.
However, given this context, it is the way the current PhD-system works that
15 NOWT:  e Netherlands Observatory of Science and Technology.
http://nowt.merit.unu.edu/
16 ARWU: Ranking of World Universities (ARWU)/Shanghai Ranking. www.arwu.org.
17 WIPO: World Intellectual Property Organization.
http://www.wipo.int/portal/index.html.en.
18 NUFFIC: Netherlands Organisation for International Cooperation in Higher Education.
http://www.nu c.nl/
Wander van der Vaart
36
ensures its quality. In the next section Iwill discuss some practical features
of this system – including the requirements and attitude that’s asked from
asuccessful PhD-student – that contribute to the high quality dissertations.
A er that I’ll share some experiences that Ihave as asupervisor with these
issues. In the  nal section I’ll demonstrate how the Dutch PhD-candidate
works towards the  nal thesis defense and how even this ages old defense
ceremony contributes to the quality of research.
e PhD practice in the Netherlands: system and related attitude19
A)  e merits of the Dutch system in three main themes
Dutch PhD-candidates: from students to employees. A rst important char-
acteristic of the Dutch PhD-system is that the PhD candidate in the Neth-
erlands is not astudent but in most cases auniversity employee.  ere are
universities that in addition o er unpaid bursary PhD-appointments, but
these are exceptions. Another, growing group of PhD-students concerns
working professionals who are doing their PhD in addition to their regular
job and are paid by their employer.  ese people pay ayearly fee to the uni-
versity for participating in its PhD-program. However, by far the biggest and
most important group concerns the young, academic student who is paid
either directly by the university or by agrant of the Netherlands Association
for Scienti c Research (NWO)20. In addition Dutch PhD-candidates have
agood treatment when it comes to salary, bene ts, insurance plans and
education. Primary criterion for admission to aPhD track is the quality of
the applicant. In the Dutch university system, astudent who has passed his
Master’s examinations can go on to doadoctorate (PhD). While it takes
aminimum of about four years to prepare for aPhD, the average durations
is about 5 years (VSNU)21.
Supervisor, co-supervisor and evaluations. In the Netherlands aPhD student
usually is assigned to one supervisor and one co-supervisor who both will
provide guidance through the entire research period.  e supervisor must
be afull professor and has the  nal responsibility for the project. Usually
the co-supervisor is an assistant professor or associate professor and pro-
19 e factual information that is presented in this section is derived from the next sources:
NWO, NUFFIC and VSNU.
20 NWO: Netherlands Organisation for Scienti c Research. http://www.nwo.nl/.
21 VSNU: Association of Universities in the Netherlands. http://www.vsnu.nl.
37
3 Doktorát vjiné zemi
vides daily guidance. In the Netherlands it is allowed to have more than one
supervisor and also more than one co-supervisor.  is has the advantage
that external scientists – working at other universities in the Netherlands
or abroad – can be involved in the project.
The supervisor and co-supervisor work closely together with the
PhD-candidate and evaluate his/her work formally at ayearly base. A er
the  rst year of the project the system requires a‘go – no go’ decision: if
the student doesn’t perform according to the standards the agreement will
be dissolved. Another PhD-student may be recruited or the project may be
stopped. If its a‘go’ decision then the candidate will be o ered athree years
contract to  nalize the PhD-research. During each following yearly evalu-
ation the last year’s performance and the coming year’s plans are judged.
e base of the judgment consists of the PhD-plan in which agreements are
made about output (conference papers, articles etc.) and progress indicators
(regarding literature reviews,  eldwork, analyses, writing, etc.).
ese plans are signed by both the candidates and the (co-)supervisors.
When the thesis is  nished and approved by the (co-)supervisors, acom-
mittee of 5 external professors (o en full professors but not necessarily
so) is appointed to read and judge the thesis.  e committee members are
just asked for ago – no go decision, they dont have to write afull review
report.  ough most of them dogive some comments and suggestions.  e
PhD-student is not required to adhere to these comments, but usually does
try to utilize them to improve the thesis. When the majority of the commit-
tee approves the thesis the PhD-student is allowed to submit arequest for
the  nal, oral thesis defense (which Iwill be later on).
PhD-project in context: research programs, graduate schools, research schools.
PhD-students are always part of some research group, but the PhD-project
as such may have di erent origins. At the one extreme astudent is allowed
to write his/her own research proposal from scratch, as long as it  ts to the
general research program of the department. At the other extreme astudent
was recruited based on aquite detailed project description (in this case most
o en being part of alarger project) and is limited by an existing data or  xed
data collection procedures. An advantage of these latter situations is that
they usually involve bigger research teams and projects with several (PhD-)
projects.  e PhD-student then learns by working together in ateam and is
able to obtain more and richer data (e. g., longitudinal data).
Wander van der Vaart
38
Whatever the situation is, all Dutch PhD students are part of agradu-
ate school and/or research school which provide them with an inspiring
research environment and o er tailor-made study programmes, master
classes, seminars and conferences. English is the prevalent language of in-
struction in Dutch graduate and research schools.
Graduate schools are organizations within universities. By combining
education and research in related  eld they provide an ideal meeting place
for researchers, PhD candidates and Master’s students from the same uni-
versity. Some graduate schools are interdisciplinary; other graduate schools
focus on afew or one discipline. All PhD and Master’s programmes of Dutch
universities are organized into graduate schools.
Research schools are inter-university organizations at the level of asub-
ject area. In research schools, multiple research universities and research
institutes join their forces and knowledge. In aresearch school, PhD-candi-
dates and advanced researchers in acertain  eld di erent Dutch universities
meet each other. Like graduate schools, they provide challenging study and
network environments.
B) System related requirements posed to aPhD-student
intheNetherlands
e PhD-system in the Netherlands stems from and brings along aspeci c
scienti c culture.  is culture encompasses certain requirements that are
posed to the PhD-candidate and asks for acertain attitude to be asuccessful
candidate. I’ll mention some of these features. O en they may seem very
common and little surprising, but taken all together they form aclimate
that aims to breed high quality dissertations.
A rst issue is that aPhD is regarded as serious work. e PhD-candidate
functions as afull – though junior – member of scienti c community. Doing
aPhD in Holland is an almost full-time research activity and involves little
course work. PhD students start doing research from day one.  is allows
them to develop their own ideas and priorities in their research while having
close contact with their supervisor. O en PhD candidates and their supervi-
sor work in close collaboration. So their work is not isolated but forms part
of the department’s core research activities. PhD candidates are considered
to make crucial contributions to research undertaken at their university; and
actually they doproduce asubstantial part of the university’s scienti c out-
put.  eir work must represent original work and be acontribution to the
39
3 Doktorát vjiné zemi
body of knowledge in their  eld.  ey are required to perform an independ-
ent research, produce conference papers and publish articles in well-rated
journals. All these activities culminate in the writing of the thesis, which
may consist of amonograph, aseries of articles or acombination of both.
e second issue is that doing aPhD in the Netherlands is achalleng-
ing undertaking. is is related to the fact that PhD-candidates are taken
seriously as members of the scienti c community. In order to succeed the
candidate will need to be highly committed and motivated and must have
the perseverance to dodedicated work for at least 4 (and often 5 to 7)
years. Both becoming and being aPhD-candidate means being involved
in ahighly competitive world.  e requirements in terms of originality,
production, quality and collaboration are high; therefore to be admitted to
aPhD program, applicants must meet stringent academic requirements.
Candidates are recruited at an international level and need to have asolid
background in the theory and methods of their  eld, hold arecognized Mas-
ter’s degree (or equivalent) and demonstrate agood knowledge of English.
ird, PhD-students are involved in additional, core tasks of their depart-
ment, despite the fact that they are expected to spend about all their time
to doing research.  ese tasks don’t consist of doing some chores for their
supervisor, but are serious academic tasks. Usually this means that they are
involved in supervising students, teaching practicals, giving incidental lec-
tures and being active in committees. Its o en the case that PhD-students
have an 0.8  e appointment for their thesis research and in addition a0.2 e
appointment as junior lecturer.  is gives them great opportunity to get
more working experience and usually it pays better than doing aPhD.  is
situation again strengthens their commitment with the scienti c community
and it provides them with better opportunity in the labor market later on.
Fourth, the  nal thesis that is produced is taken very seriously in the Neth-
erlands. It is seen as the scienti c proof of the candidate. Its quality has to
be at an international level and usually supervisors require that parts of it
should be published before the full thesis is  nished.  is means that writ-
ing the thesis is asever job. When writing chapters they are painstakingly
evaluated and criticized by the (co)supervisors.  e text is scrutinized line
by line and all parts are rewritten until the thesis forms acoherent, well-
motivated and accurate text.  e idea behind this is that the quality resides
in the details and that it is highly educative for the candidate to go through
this process. For most candidates this is avery harsh, last phase. But when
Wander van der Vaart
40
they are able to deal with this in ameaningful way and survive, they are well
prepared for ascienti c career.
Experiences, pitfalls and advice: the ‘PhD funnel model’
It’s clear that there’s not one best practice in any PhD-system. Also the Dutch
system consists of many di erent practices. But may be my own experiences
as aco-supervisor of PhD-projects may re ect some basic features of the
Dutch system. In my practice Igradually got the idea that it is very helpful
to see many of the PhD-activities as being part of a‘funnel shaped process.
is metaphor of the ‘PhD-funnel’ is all about the funnel shape: an upright
model starting with awide top and quickly narrowing down, or – in case of
the upside-down funnel – starting narrow and ending in abroad lower side.
Let’s have atry: Iwill assign three important topics in aPhD-project– the
research approach, PhD-requirements and supervisor roles – to either the
upright funnel model or the upside-down funnel model. Ithink this gener-
ally works out, but more as aheuristic model. Within each topic Iwill list
some speci c issues; all together they form abulleted summary of advice
and tips.
Topic 1 – Research approach: the upright funnel model. ink about the issues
presented below and how they probably work best if they start broad and
narrow down quickly.
Research plan: start with broad theories (and reviews), explore many
issues, before you focus your project.
Research theme: focus more and more,  nd your own ‘niche’, becom-
ing aspecialist is the best training that exists and creates better future
chances.
Reading AND choosing: start with reading alot in the scienti c literature
but also about your professional  eld, but choose while you read, become
more and more selective.
Interim reports!: put all your literature reviews together in the early
stages of research in such away that you can use this report in writing
your thesis four years later; keep writing interim reports during the full
thesis period, but focus more and more on reports that you can publish.
Planning of the data collection: make aplanning at the start even if your
data collection will be a er 1 or 2 years (or more), it’s crucial to your full
41
3 Doktorát vjiné zemi
planning and you can adept it later on and specify it when your research
progresses.
Planning of writing the thesis: your thesis is at the end of the funnel,
but incorporate it in your time-schedule at the start and multiply your
estimated time-input by three.
Topic 2 – Requirements PhD-student: the upside-down funnel model, ap-
proximately. ink about what it means when you look at these topics from
anarrow to broad perspective (or less to more):
Doit your own way: dont be too stubborn in the beginning, be open to
suggestions of your supervisors and colleagues, you can learn alot in the
beginning; later on you can drop what you don’t need and follow more
and more your own track.
Collaborating with supervisors’ research: collaboration provides you
with aricher environment, by collaborating you might  nd your own
way. But also: towards the end of your thesis – if you dohave the time
and energy! – It might be very attractive to publish together with your
supervisors on topics that you both share.
Pushing through (now and then!): in the beginning take your time to
absorb information and scienti c culture; but later on you have to push
through now and then – in order to reach deadlines, submit papers in
time and  nish parts of your research project – which means that you
need to be selective and content with what you have at that moment in
time. Moreover, you must have the mindset that over the year it becomes
usual to have peak periods, in which you work much more than normal.
Multi-tasking! You will notice that tasks will accrue with time (literature,
data, writing, presenting, lecturing, and publishing), so be prepared for
the need of multi-tasking (if possible: serial mono-tasking).
Topic 3 – Role supervisor: the upright funnel model. ink about how much
asupervisor should doin each phase of aPhD-project.  e optimal pro-
bably is from broad to narrow, from more to less:
Research plan: its important that your supervisors guide you towards
aclear plan; awell-thought detailed plan is acrucial success factor. A er
that it should become your personal project, otherwise you won’t be able
to  nish this heavy job.
Wander van der Vaart
42
•  eory: your supervisors should help you with creating the main lines
of your theory before you  nd your own track.  eir knowledge of the
main theories, your  eld and the department’s aims help you to get
aquick start.
Introducing you to everybody: it’s important to get into the scienti c
scene, your supervisor needs to introduce you in his/her international
network; use this to start creating your own network, especially with
younger people since they will be your future colleagues.
Stated generally, take care that during the PhD-project your situation doesn’t
follow the satirical ‘Professorial density function’: the U-shaped probability
function of interactions with your supervisor, with high chances of “too few
interactions” and “too many interactions” and zero chance of “optimal fre-
quency of interactions.  e PhD-student and the supervisors have to work
together for years, so  nding agood balance is the responsibility of both.
Stated even more general: aPhD-process is acomplicated human proc-
ess and unexpected things may happen. In practice Irecognized three ex-
treme pitfalls, to be shortly illustrated with the following three metaphors.
e Anchor: the thesis (or some chapter/article) is almost  nished, but the
PhD-candidates suddenly blocks; usually asign that it has been too much
for awhile and that communication with the supervisors needs to be re-
freshed. e Icebreaker: the PhD-candidate is overly motivated to  nish
the thesis and doesn’t take into account the time schedule of supervisors,
reviewers or other people that are involved in the project; this may lead
to an accumulation of errors and delay instead of acceleration. e Deep
Sea Divers in asunken Cage: supervisors and PhD-student are locked up
in apower struggle or focused too much on details, forgetting the aim of
nishing the thesis in time; they are like deep sea divers, sunk in acage,
running out of oxygen while the deadline-shark is gazing at them.
e Dutch PhD-defense procedures
If the candidate survived all years of doing research and producing the
thesis, there is on  nal test in the Dutch system before they are awarded
the PhD-title: they have to publicly defend their PhD thesis before aPhD
committee and an audience of colleagues, friends, family and everybody
who may be interested. In the Netherlands this full procedure is an ages old
43
3 Doktorát vjiné zemi
ceremony and follows strict rules. For each PhD-student and their family
this is areal landmark event.  ough this ceremony normally is aformality
(only in very extreme cases the candidate is rejected, this hardly ever hap-
pens), it is more than aritual.  e scienti c image of the candidate is truly
at stake. Also gaining a‘cum laude’ (or distinction) in part depends on the
performance during the defense.
e ceremony with procession of professors in gowns, headed by the
beadle and his/her cane, the maxims that the candidate, dean, supervisors
and opponents have to pronounce, the  xed rules of questions and answers,
the beadle calling ‘hora est’ when time is done and the awarding of ‘rights
and duties’ to the candidate, all contribute to an impressive event.
During the defense the dean of the faculty, the supervisor and co-super-
visor and the 5 members of the scienti c committee are sitting behind the
long table in front of the audience.  e candidate (in tails for male, dress
code for female) is standing, with at his/her side two ‘paranimfs’ (two help-
ers, also in tails or according dress code, who are formally there to assist the
candidate).  e 5-committee members now are the opponents who in turn
pose questions to the PhD-candidate, according to a xed time schedule.
While this public defense is only at the end of many years of thesis
research, all candidates are from start fully alive to the fact that this public
ceremony is waiting for them in the future.  e huge meaning of this public
event motives PhD-candidate from day one onward to deliver quality.  e
public ceremony underlines the value that is attached to PhD-research in
the Netherlands. At the same time it highly discourages candidates cutting
corners to get through the doctoral program. With this ceremony the can-
didate is highly rewarded in the end, as is the quality of the thesis.
3.2 PhD vPolsku
Małgorzata Szarzyńska22
Vsoučasné době je možné studovat psychologii nadvaceti univerzitách
vPolsku. Většinou se jedná omagisterské studium (pětileté), nebo děle-
né studium nabakalářské amagisterské. Vyučuje se převážně vpolštině –
pouze dvě univerzity nabízí magisterské studium vangličtině: Uniwersytet
22 Department of Psychology, Opole University, Opole, Poland, e-mail: mszarz@uni.opole.pl
Małgorzata Szarzyńska
44
Warszawski (University of Warsaw) aSzkoła Wyższa Psychologii Społecznej
(University of Social Sciences and Humanities).
Kromě bakalářských amagisterských oborů většina univerzit nabízí
ipostgraduální kurzy, které jsou určené absolventům psychologie. Mohou
je využívat také podnikatelé, učitelé, sociální pracovníci amnoho dalších
profesních skupin, kterým může znalost psychologie být užitečná vpráci,
nebo je předmětem jejich zájmu.
Doktorské studium voboru psychologie nabízí vsoučasnosti 12 státních
či privátních univerzit aje pouze vpolštině.23
Existují tři možné cesty, jak dělat doktorát vPolsku:
1. „Navolné noze“. Tuto možnost nejčastěji využívají lidé, kteří již mají vy-
pracovaný výzkumný projekt, nebo dokonce pokročilý vědecký výzkum
avědecké úspěchy veformě publikací. Náklady doktorátu se počítají
podle sazeb dané univerzity zaprovádění povinných zkoušek zrůzných
oblastí psychologie, cizího jazyka napokročilé úrovni adoplňující dis-
ciplíny (ekonomie nebo  lozo e), posudky dvou recenzentů aobhajobu
disertace. Vsoučasné době je to zhruba 10–15 tisíc polských zlotých
(2500–4000 EUR). Tyto náklady může pokrýt sám doktorand, jeho za-
městnavatel nebo stipendium, pokud jej doktorand dostává.
2. Výzkumný pracovník je zaměstnán jako asistent nauniverzitě. Vtomto
případě je obvykle uzavřena pracovní smlouva nadobu osmi let, během
níž si musí pracovník dodělat doktorát, aby mohl zůstat nauniverzitě.
Přesto mohou tyto osoby žádat ostipendium nadisertační výzkum nebo
zjiných důvodů (např. sociálních). Tato možnost je nejvhodnější pro lidi,
kteří chtějí dělat vědeckou kariéru. Samozřejmě že to vyžaduje zvýšené
úsilí: výuka studentů naplný úvazek apsaní disertace.
3. Třetí možností je, dostat se nadoktorské studium (prezenční nebo kom-
binované). Studium trvá čtyři roky. Žádný program nenabízí možnost
studia vanglickém jazyce, ale mohou jej studovat izahraniční studenti.
Teoreticky je možné napsat disertaci vanglickém jazyce, pokud stím ve-
dení fakulty souhlasí. Nicméně, nedozvěděli jsme se ožádném takovém
případu. Nastátních školách se žádné školné neplatí, kdežto nasoukro-
mých ano.
23 Právo udělovat doktorské tituly uděluje Centralna Komisja doSpraw Stopni iTytułów
jednostkom organizacyjnym. Doktorát se řídí zákonem: Art 6 pkt 1 Rozporządzenia mi-
nistra nauki iszkolnictwa wyższego w sprawie kształcenia nastudiach doktoranckich
wuczelniach ijednostkach naukowych (Dz. U. zdnia 20 września 2011 r.)
45
3 Doktorát vjiné zemi
Rozpočet dotace nadoktorandy je pětkrát vyšší než nastudenty bakalář-
ského nebo magisterského oboru. Díky tomu vysoké školy často přijímají
dodoktorského studia více studentů, než by bylo optimální. Některé uni-
verzity hlásí, že není nutně cílem studia obhajoba disertace, ale osobnost-
ní rozvoj doktoranda. Limity napřijetí studentů se vzávislosti napolitice
univerzity velmi liší, od2–5 do40–60 míst. Náklady najeden rok studia
nasoukromé instituci jsou vrozmezí 1500–2500 EUR. Je též možné požádat
oosvobození odškolného.
VPolsku je ustanoveno zákonem, že doktorand musí mít 10–90 hodin
pedagogické praxe ročně. Doktorandské stipendium, nesmí být nižší než
60 % zminimálního základního platu asistenta. Existují také různé typy
stipendií pro mladé výzkumné pracovníky, inovační projekty atd.
Určitým problémem ale je, že vPolsku vsoučasnosti neexistuje žádný
centrální orgán pro  nancování vědy, což činí získávání  nancí poněkud
složitějším.
Podokončení doktorátu zpsychologie dosáhne absolvent titulu PhD.
Ten ale není dále speci kován, jak to bývá vjiných zemích. Součástí dok-
torátu není praxe (na. klinická, terapeutická).
3.3 Zkušenost sprojektem Evropské komise FP7
MarieCurieAction
Helena Franke
Své doktorské studium voboru psychologie jsem začala studovat naPedF
UK vPraze veškolním roce 2006/2007. Tehdy jsem vesvé disertační práci
chtěla zkoumat rodičovské výchovné ideologie před aponarození prvního
potomka. Studium jsem ale hned podvou měsících přerušila, protože jsem
se sama chystala přivést nasvět své první dítě. Asi poroce apůl pobývání
narodičovské dovolené jsem se dozvěděla, že má domovská katedra psy-
chologie vstupuje domezinárodního projektu ELDEL (www.eldel.eu), který
bude  nančně podpořený grantem Evropské komise FP7 Marie Curie Ac-
tion ITN 2008–2012 No. 215961. Protože jedním zmých motivů, proč dělat
Ph.D., bylo přání studovat vzahraničí, rozhodla jsem se, že se přihlásím
dokonkurzu. Odříjna 2008 se natři roky stala mým pracovištěm katedra
logopedie naPedF UK vBratislavě amým domovem příhraniční rakouská
Helena Franke
46
vesnička Kittsee. Vtéto eseji bych chtěla popsat, jaká byla má zkušenost
stímto uznávaných projektem, co mi projekt dal aco mi naopak vzal.
Projekt iniciovala již zmiňovaná katedra psychologie naPedF UK vPra-
ze akatedra psychologie vLiverpoolu. Fond Marie Curie vznikl scílem
podporovat kariérní růst začínajících vědců avědkyň. Idea projektu je, aby
se prostřednictvím multidisciplinární amezinárodní spolupráce vrámci
řešení výzkumného projektu dostali mladí výzkumníci nazahraniční aka-
demická pracoviště atam se pod supervizí zkušených expertů zoboru učili,
jak se dělá výzkum. Fond Marie Curie věnuje hostitelským pracovištím
velké  nanční prostředky. Největší část byla určena natrénink začínajícího
vědce. Tyto  nance může „fellow“ (takové bylo naše označení vprojektu)
používat poschválení supervizorem nasvé vzdělávání, kurzy, konference
nebo nanákup techniky, kterou kesvému výzkumu potřebuje. Další balík
peněz je určen najeho plat anabydlení. Fond přispívá inacestovní výdaje
domů. Supervizor, který se mladému výzkumníkovi věnuje, nemá zprojektu
plat, ale jsou mu  nancovány všechny služební cesty avýlohy snimi spojené.
Poslední nemalá suma peněz „overheads“ (režijní náklady) připadá přímo
hostující instituci, vmém případě Pedagogické fakultě UK vBratislavě. Tyto
nance jsou určeny narežijní náklady, ale jsou také, lidově řečeno, jakousi
odměnou zato, že se ozačínajícího vědce starají.
Vedle výše popsané tréninkové části měl projekt idopředu danou ob-
sahovou výzkumnou část. Samotný výzkum, nakterém jsme se měli učit,
se zaměřoval navývoj gramotnostních dovedností vevropských jazycích.
Projekt byl rozdělen doněkolika výzkumných balíčků, které se potom zabý-
valy konkrétním řešením úzké problematiky rozvoje gramotnosti. Já jsem
byla přijata dovýzkumu rizikových faktorů pro vývoj dyslexie, ato nadobu
36měsíců. Vinzerátu, který byl natento tréninkový post vypsán, byla uve-
dena zajímavá výzva. Projekt je velmi dobrou příležitostí, jak si udělat PhD.
Uvažovala jsem tedy, že bych opustila své původní téma anapsala disertační
práci natéma, kterým se budu stejně intenzivně zabývat.
Fond Marie Curie vyžaduje, aby se vprůběhu tréninku, dvakrát doroka,
konaly pravidelné workshopy. Jejich obsahem je jednak vzdělávání fellows,
ale ikoordinace výzkumu. Náš první workshop se uskutečnil naUniverzitě
vYorku veVelké Británii. Zde jsme se poprvé konkrétně dozvěděli, jak bude
náš výzkum vypadat. Toto setkání byl pro mne velký šok. Avšechna další
setkání se nesla vpodobném duchu. Musím totiž přiznat, že jsem doté
doby ovýzkumném tématu nevěděla téměř nic. Imé výzkumnické doved-
47
3 Doktorát vjiné zemi
nosti získané podobu pregraduálního studia byly dost chabé vporovná
súrovní, která byla naUniversity of York standardem. Stále jsem se ale
utěšovala slovy druhých, „že to je přeci trénink amy se máme hlavně učit“.
Zworkshopu zYorku jsme si skolegyní odvezli desky plné hustě popsaných
papírů ahlavy přeplněné úkoly aobavami, jak to zvládneme.
Mým úkolem bylo najít videálním případě celkem 150 pětiletých dětí
zjednojazyčného rodinného prostředí. Padesát znich měl být kontrolní
vzorek stypickým jazykovým vývojem, dále padesát děti svývojovou dys-
fázií apadesát dětí mělo být zrodin, kde „koluje“ dyslexie. Tyto děti jsme
měli zkoumat longitudinálně. Třikrát podobu tří let jsme se snimi měli
sejít aotestovat je baterií zhruba dvaceti kognitivně-jazykových testů. Testy
jsme si ale museli vřadě případů sami vytvořit, protože takové materiály
chyběly jak vČechách, tak naSlovensku. Kromě práce sdětmi bylo mým
úkolem provést iněkolik dotazníkových šetření srodiči dětí. Data sebraná
od158 rekrutovaných dětí ajejich rodičů (zcelého Slovenska) jsem potom
musela oskórovat, „nahodit“ doExcelu aprovést potřebné analýzy vSPSS.
Nemusím snad ani dodávat, že nejdříve jsme museli statistický program
koupit anaučit se sním pracovat. Před každým dalším testovacím obdobím
bylo třeba vytvořit novou testovou baterii atak stále dokola. Dotoho bylo
žádoucí, avlastně ipovinné, prezentovat předběžné výsledky napravidel-
ných interních workshopech nebo nakonferencích. Protože se brzo zjistilo,
že není vkapacitě jedné osoby (fellow) zvládnout všechnu práci, změnil se
můj život vneutuchající výzkumně-koordinační koloběh. Bylo nutné najít
avyškolit řadu výzkumných asistentů azakoupit jim potřebnou techniku
apomůcky. Bez jejich pomoci bych totiž nedokázala tak velký vzorek dětí
arodičů nikdy vyšetřit.
Začala jsem věřit tomu, že můj trénink se odehrává tím, že pracuji vedne
vnoci, ovíkendech iosvátcích narealizaci výzkumu. To, co jsem četla
před vstupem doprogramu, totiž že projekt chce podpořit vkariéře hlavně
ženy, mi začínalo připadat jako tiskařský šotek. První rok mě narodičovské
dovolené zastoupil manžel. Další dva roky začal chodit můj syn doškolky.
Bez pomoci manžela bych takový bláznivý krok nemohla nikdy realizovat.
Přestože bylo osyna dobře postaráno, já jsem se celou dobu mučila výčitka-
mi, že se mu dostatečně nevěnuji. Kromě toho, že jsem trávila mnoho času
mimo rodinu, jsem si práci samozřejmě nosila idomů. Nejhorší bylo, že
jsem byla stále unavená asilně podrážděná, ato se počase začalo projevovat
inanaší „domácí pohodě“.
Martin Loučka
48
Dnes už je má pracovní smlouva sprojektem ELDEL minulostí. Až do-
píšu tento text, tak si ale otevřu SPSS abudu počítat statistiku dočlánku,
který odatech zELDELu píšu. Ipůl roku odkonce je stále co dodělávat.
Poznačných peripetiích se mi podařilo prosadit, aby mohla být část výzku-
mu předmětem mé disertační práce. Musím to ale všechno stihnout až nyní,
poELDELu, protože podobu trvání pracovní smlouvy nebyla práce naPhD
reálná aani žádoucí. Naprvním místě byly mé pracovní povinnosti. Ty tři
roky jsem měla DSP přerušený auž mi zbývá jen málo času.
Ajak tedy mohu tři roky vgrantu Marie Curie zhodnotit? Rozhodně
jsem se naučila obrovské množství věcí. Nejlépe jsem si osvojila, jak se má
výzkum dělat ajak nedělat. Osvojila jsem si řadu teoretických vědomostí,
ikdyž ne vtakovém rozsahu, jak bych si přála. Načtení nebyl nikdy čas.
Nevím ale, jestli bude pro mne ELDEL takový kariérní katapult, jak se psalo
vpropagačních materiálech. ELDEL mi totiž dal obrovskou zkušenost, jak
honba zaúspěchem akariérou, ruku vruce se stresem, nevyspáním ašpat-
nou životosprávou, ničí nejenom zdraví, ale ivztahy. Nemám dobrý pocit,
že jsem to zvládla. Spíš si říkám, že je fajn, že jsem to přežila. Snad vezdraví
abez rozvodu. Když ktomu přibude to Ph.D.,tak budu moc spokojená. Už
musím končit, protože vedle vpokoji se probudilo to nejúžasnější, co vdobě
projektu vzniklo. Můj půlroční syn Jonáš.
3.4 PhD vAnglii
Martin Loučka
Cílem této kapitoly je shrnout mé zkušenosti sdoktorským studiem vAnglii
apokud možno přispět kmotivaci všech studujících kolegů akolegyň, aby
neváhali avyrazili dosvěta. Ipřes pár obtíží, které ssebou studium vza-
hraničí přináší, považuji toto rozhodnutí zajedno znejlepších, které jsem
vživotě udělal, avěřím, že by podobnou zkušenost udělala většina lidí. Po-
kusím se vystříhat přílišné glori kace anglického systému aposkytnout svou
zkušenost se vším všudy, nicméně zároveň avizuji předem, že se bude stále
jednat pouze omou zkušenost. Možná byste našli někoho, kdo ze studia
vAnglii nebyl vůbec tak nadšený nebo by to pro něj třeba opravdu nebylo
to pravé. Závěrečné posouzení nechávám samozřejmě navás. Text jsem
původně začal psát vpodstatě jako deník osvé cestě vzdělávacím systémem,
nicméně nakonec jsem měl dlouhý text plný sentimentálních vzpomínek
apodivných historek. Takže jsem vše smazal anabízím vám pouze několik
49
3 Doktorát vjiné zemi
témat, která by snad mohla být užitečná pro člověka, který přemýšlí, zda
někam vyrazit. Držím palce.
Proč vyjet dozahraničí?
Motivace může být různá. Mám spoustu kamarádů, kteří už během baka-
lářského studia projeli řadu zemí ajejich převážnou motivací byly důvody
jako „zažít dobrodružství“, „zlepšit si jazyk“, „poznat něco nového, „to se
mi vživotopise neztratí“ nebo „Španělky se mi vždycky líbily“. Domnívám
se, že umagisterských adoktorských studentů už by se mohly začít objevo-
vat idůvody jako „Pracuje tam profesor X, který je nejlepší nasvětě vtom,
co mne zajímá.“ Jakkoli mohou být ony bakalářské důvody obohacující
naosobní úrovni, pokud zvažujete akademickou práci jako svou budoucí
cestu, jsem přesvědčen otom, že rozhodnutí nazákladě posledního důvodu
může mít největší efekt.
Jak vypadá doktorské studium vzahraničí?
Jednoduchá odpověď by zněla – různě. Ipokud se díváme jenom naAnglii,
můžeme narazit naněkolik variant. Takzvaná tradiční cesta vypadá dost
podobně jako český model. Vyberete si školu, oslovíte potenciálního školi-
tele, projdete přihlašovacím řízením, apokud vše vyjde, můžete nastoupit.
Většinou můžete začít kdykoli během roku, přihlášky se vyřizují naindivi-
duální bázi, není to tedy skupinová záležitost jako načeských školách sjasně
vypsanými lhůtami pro přihlášky. Často se nekoná tradiční přijímací řízení,
kde byste skládali nějaké zkoušky nebo obhajovali projekt. Kestudiu jste
přijati nazákladě motivačního dopisu, doporučujících dopisů, splněných
podmínek (předchozí studium, jazyková vybavenost atd.) apřipravenosti
platit školné, které je nabritských univerzitách dost vysoké. Liší se podle
oboru auniverzity, ale většinou se jedná očástku kolem čtyř tisíc liber ročně.
Naštěstí zde existuje bohatá nabídka stipendií, nabízených přímo univerzitou
nebo různými fondy, stojí zato se informovat nazahraničním oddělení.
Naněkterých oborech může být přijímací řízení mnohem náročnější, třeba
kdoktorskému studiu klinické psychologie probíhá nanaší univerzitě vLan-
casteru několikakolové výběrové řízení, které opravdu rozděluje zrno odplev
(každoročně se tak vybírá kestudiu 25 studentů zhruba z600 uchazečů).
Vedle tradičních „výzkumných“ doktorátů ale můžete narazit natak-
zvané taught programmes, tedy doktorské programy, jejichž významnou
součástí je studium podobné tomu namagisterském stupni. Tyto programy
se často studují jako dálkové atrvají delší dobu, třeba 4 roky. První dva
Martin Loučka
50
roky probíhá výuka aposlední dva roky se studenti zabývají disertačním
projektem. Tento model je často volen lidmi, kteří už pracují delší dobu
vpraxi achtějí si prohloubit vědomosti, vmém ročníku byl průměrný věk
studenta kolem 40 let. Je to tedy většinou dobrá příležitost, jak se setkat
skolegy sbohatou zkušeností zpraxe.
Další možností je nastoupit nadoktorandskou pozici vypsanou jako
součást projektu. Může se jednat okonkrétní vědecký projekt, kde je jasně ur-
čeno téma apodmínky, zakterých student zpracuje část projektu aztěchto
dat napíše disertaci. Velkou výhodou je plat, který většinou student pobírá,
takže místo vysokého školného může studium projít srelativně příjemným
platem výzkumného asistenta. Podobnou pozici je možné získat ivČR,
vpřírodních vědách snáze než vtěch společenských. VAnglii je řada těchto
projektových míst ivsociálních vědách (viz doporučené odkazy).
Poslední možností je nastoupit napozici vypsanou vrámci nějakého
projektu  nancovaného EU. Vdobě, kdy píši tyto řádky, se jedná hlavně
opozice vrámci programu Marie Curie Actions, který  nancuje imé ak-
tuální studium. Tato příležitost ssebou nese určitou práci navíc, jako třeba
pravidelné monitorovací zprávy; nicméně má několik výhod, které pro mne
absolutně převažují. První je velmi štědré  nancování, které vedle platu
také velkoryse pokrývá náklady navzdělávání (například vroce 2012 je
pro doktorandskou kategorii early stage researcher paušální dotace nakon-
ference akurzy 600 euro měsíčně). Tyto projekty jsou většinou založeny
naspolupráci institucí zvíce zemí EU. Je to tedy skvělá příležitost, jak během
studia poznat kolegy zřady míst. Osobně se domnívám, že takto nabytá
síť kontaktů aznámých voboru je jednou znejvětších deviz pro budoucí
kariéru. Nevýhodou obou typů projektových pozic může být, že nemáte
volnost vtom, co budete vdisertaci zpracovávat, jelikož téma ačasto iobsah
práce jsou pro vás vymyšleny předem. Při pohledu naněkteré doktorandy,
kteří nakonci druhého ročníku stále tápou, očem budou vlastně psát, může
ale itento fakt být výhodou. Vyplatí se proto sledovat stránky saktuálně
vypisovanými projekty.24
24 Zde je několik doporučených odkazů:
1) jobs.ac.uk
Přehledný server saktuálními nabídkami všech akademických pozic vUK. Můžete si
nechat zasílat týdenní přehledy zvybraných oborů, pro mne osobně vstupní brána doUK
číslo jedna.
2) scholarship-positions.com
Stipendijní nabídky zcelého světa, blog stipy pro akademickou kariéru.
51
3 Doktorát vjiné zemi
Co se mi tu líbí?
Nejvíc jsem tu nadšen zúrovně supervize. Určitě zato může trochu ito,
že jsem narazil naskvělé školitelky, ale líbí se mi icelkový systém, jak jsou
supervize nastaveny. Většinou máte dva vedoucí, což umocňuje efekt společ-
ných setkání azároveň trochu ulevuje školitelům. Když vzpomínám nasvé
studium vČR, nejvýraznější rozdíl vestudiu je hned nazačátku. Sám jsem,
stejně jako řada mých kamarádů, byl pozápisu více méně ponechán svému
osudu. VAnglii byly naopak první měsíce nejintenzivnější, kdy jsem měl
zhruba hodinové setkání se školitelkami každý týden. Bylo to opravdu uži-
tečné, protože popůl roce už jsem měl docela jasnou představu, jak bude
můj projekt vypadat, ato jsem se musel seznámit spro mne úplně novým
typem výzkumu. Dnes máme supervize zhruba jednou zatři týdny.
Další věcí, která je mi velmi sympatická, je společně sdílená odpovědnost
zavýsledky univerzity. Probíhá zde mnoho multidisciplinárních projektů,
nikdo nezvedá obočí, že je děkan lékařské fakulty geograf, že knihovnice
mají Ph.D.aže stejně jako lidé zIT oddělení mají řadu publikací, proto-
že jsou běžně zapojovány dovýzkumných projektů, kde pomáhají třeba
svyhledáváním literatury pro metaanalýzy nebo sadministrací studie. Je
to trochu klišé, ale opravdu mám pocit, že zde se všichni snaží táhnout
zajeden provaz, což je super. Jde to vidět ivpracovním nasazení, nějaké
vysedávání ukávy jsem tady vnormální pracovní době moc nezažil. Jistě
se natom odráží platové ohodnocení ataky zmého pohledu mnohem pro-
myšlenější způsob hodnocení výsledků vědy avýzkumu, který akademiky
vede kprodukci spíše menšího počtu velmi dobrých výstupů než vysokého
počtu slabších výsledků, což je bohužel současná situace včeském systému.
Poslední sympatickou věcí, kterou bych chtěl zmínit, je mobilita. VeVel-
ké Británii je běžné, že máte úvazek spojený surčitým projektem apojeho
skončení se přesunete najinou univerzitu najiný projekt. To platí ipro
profesory navrcholu kariéry. Ikdyž to pro někoho může znít jako stres
znejistoty, kde bude zapět let, já vnímám jako pozitivní to, že tento systém
3) academictransfer.com
Holandský portál sakademickými nabídkami (PhD pozice jsou vHolandsku placené jako
zaměstnání)
4) ec.europa.eu/research/mariecurieactions/
Web programu mobility vědeckých pracovníků Marie Curie Actions.
5) www.fp7.cz/akce-marie-curie/
český portál Marie Curie Actions
6) www.fp7.cz/cz/horizon-2020/
Portál sinformacemi ochystaném evropském rámcovém programu pro výzkum ainovace
Martin Loučka
52
vede lidi ktomu, aby nasobě pracovali, měli vize anezakrňovali vletitém
stereotypu.
Jak mne vybavilo studium vČR?
Mám pocit, že mne studium psychologie naFSS vBrně vybavilo velmi dob-
ře. Co se týče znalostí zoboru, nepřipadám si vedle kolegů zVelké Británie
nijak pozadu. Jejich mírný náskok vestatistice, získaný povinnými labora-
torními cvičeními již odprvního ročníku, doháním znalostmi obecných
psychologických teorií izajímavostmi zFreudova životopisu, který se jim
kupodivu nějak vůbec nevešel dokurikula. Oceňuji také bohaté databázové
zdroje, kekterým jsme měli nabrněnské fakultě přístup, vtomto ohledu
vAnglii nevidím téměř žádný rozdíl, jen nabídka knih vknihovně je sa-
mozřejmě jiná.
Celkově se domnívám, že se opravdu nemusíme zanic stydět amůže-
me smagisterským titulem ahlavou vztyčenou vyrazit dokonkurenčních
bojů evropského akademického prostoru. Co se týká jazyka, pokud splníte
formální požadavky (většinou nějaký certi kát), není důvod otálet. Předpo-
kládám, že během magisterského studia už si ikaždý český student natolik
osvojil pasivní znalost angličtiny, aby mohl bez problémů číst zahraniční
články, což je nejdůležitější. Budete muset být schopni se domluvit, ale není
pravda, že byste museli mít výslovnost jako Hugh Grant nebo vědět, jak se
řekne hnidopich.
53
4 Očekávání oddoktorského studia
Martin Dolejš
Vtéto kapitole se budeme věnovat otázkám motivace kzískání doktorátu
(PhDr.iPh.D.) aočekávání oddoktorského studijního programu. Tuto
problematiku budeme explorovat jednak zpohledu magisterských studentů,
kde půjde odata zotevřených iuzavřených otázek pocházejících zdotazní-
kové Studie I. Dále nás bude zajímat pohled samotných doktorandů (data
zdotazníkové studie II). Tato data doplníme ještě ozkušenosti oddoktoran-
dů zkvalitativních vyprávění (Studie III). Podívejme se však nejdříve napo-
pulaci magisterských studentů, odkud se budoucí doktorandi rekrutují.
Absolvent magisterského studijního programu má mít „schopnost sa-
mostatné odborné činnosti, schopnost analyzovat nejnovější trendy vývoje
oboru aschopnost připravovat apodílet se navýzkumné činnosti“ (Akre-
ditační komise, 2011, s. 5). Zvymezení akreditační komise lze usuzovat, že
magisterské studium by mělo tvořit dostatečně solidní základ pro osvojo-
vání vědecko-výzkumných aktivit, které jsou hlavní náplní vnavazujícím
doktorském studiu.
Když se podíváme naskladbu studentské populace vČR obecně, pak
zjistíme, že bakalářské amagisterské studijní programy celkově navštěvuje
cca 95 % zcelkového počtu vysokoškolských studentů apouze zbylých 5 %
jsou studenti doktorských studijních programů (MŠMT, 2011). Jde tedy
spíše ošpičku ledovce, DSP není rozhodně obecně vevysokém školství ma-
sovou záležitostí, spíše je to netradiční volba pokračování vpracovní kariéře.
Co se týká speci cky oboru psychologie, tak vČeské republice fun-
guje 8 kateder aústavů (stav k1. 1. 2012), které mají udělenou akreditaci
kbakalářské a/nebo kmagisterské formě studia jednooborové psychologie.
NaSlovensku vlastní akreditaci 11 vzdělávacích institucí (stav k1. 1. 2012),
přičemž některé nabízejí jen bakalářskou formu. Poroce 1990 došlo kná-
růstu institucí, hlavně vysokých škol, které žádají oakreditaci jednooborové
psychologie.
NaSlovensku vroce 2011 studovalo psychologii (bakalářská imagister-
ská formu) naveřejných školách přes 2000 studentů astudentek. VČes-
ké republice nejsou volně dostupné přesné statistické informace opočtu
Martin Dolejš
54
studentů vbakalářské amagisterské formě jednooborové psychologie.
Domníváme se (odhadujeme), že vČeské republice studuje vsoučasnosti
jednooborovou psychologii cca 2500 až 3000 studentů (vbakalářské ima-
gisterské forma, vdenním ikombinovaném studiu).
Motivace kzískání PhDr.či Ph.D.titulu umagisterských studentů
Zoslovených studentek astudentů ze Studie Ijich chce 59 % posložení
státních závěrečných zkoušek vnavazujícím magisterském studiu získat
titul PhDr.(rigorózní řízení). Přibližně čtvrtina (27 %) respondentů ještě
není rozhodnuta ajen 15 % vůbec neplánuje tuto možnost (viz graf 4.1).
Graf 4.1 – Zájem ozískání titulu PhDr.či Ph.D.umagisterských studentů
v%
59
40
27
35
15
25
0% 20% 40% 60% 80% 100%
PhDr.
Ph.D.
Chtějí získat Ještě nerozhodnutí Nechtějí získat
Zdroje motivace kzískání titulu PhDr.jsou různého charakteru anejlépe
to vystihují samotní účastníci Studie I:
a) odlišnost odostatních smagisterským titulem: „…protože vdnešní době
vsouladu se snižováním kvality školství klesá iváha jednotlivých titulů
nanižších stupních vzdělání;
b) vnímání magisterského titulu: „Nemyslím, že je nějak zvlášť důležitý.
Vypadá lépe než titul Mgr.“, „Nelíbí se mi titul Mgr.“ nebo vyšší sociálny
status“ anebo „Mít Dr.před jménem má pořád punc vzdělanosti.“
c) pozice natrhu práce: „Každým rokom sa zvyšuje počet absolventov psy-
chologie, apreto každá ďalšia možnosť vzdelávania azvyšovania mojej
hodnoty natrhu práce je pre mňa dôležitá.“ Nebo: „Titul samotný pro mě
důležitý není, ale když už bych si ho udělal, tak kvůli posunutí vevýplat-
ních tabulkách (vestátních institucích) směrem nahoru.“;
d) zvýšení osobních kompetencí: „větší rozhled vnašem oboru, lepší uplatně-
ní vpraxi, možnost realizace výzkumného projektu“ nebo „vyššia úroveň
55
4 Očekávání oddoktorského studia
vzdelania, viac informácií, väčšie možnosti dobudoucna“ anebo „získanie
nových vedomostí aschopností“;
e) pohled klientů: „Také si myslím, že klienti budou mít pocit, že jdou kod-
borníkovi, když bude mít titul PhDr.– ikdyž jde samozřejmě spíše o,op-
tický klam‘, protože titul sám osobě nezaručuje kvalitu psychologa“;
f) zájem ovědu: „Chtěla bych dále pokračovat vakademické kariéře
azPhDr.mít takový předstupeň Ph.D.“ a„start akademické dráhy“.
Navnitřní avnější zdroje motivace kzískání titulu PhDr.poukazují názorně
iněkteré komentáře krigoróznímu řízení: „Když už něco dělám, dělám to po-
řádně. Chtěla bych mít studium kompletnější acelistvější avzhledem kmému
plánu směřovat doklinické psychologie si myslím, že tento titul bude prospěšné
mít, ať už zhlediska dalších zkušeností, vzdělání ale iprestiže.“, „Ráda bych
pracovala vklinické oblasti, myslím si, že doktorský titul upacientů vzbuzuje
větší důvěru. Další důvod je ten, že se díky titulu odliším odmagistrů zrůz-
ných jiných oborů.“ a„start akademické dráhy, vyšší  nanční ohodnocení
podle platových tabulek, větší renomé mezi kolegy, možnost využít podpory
katedry pro výzkum.
Opokračování vDSP se snahou ozískání titulu Ph.D.pomagisterském
studiu uvažuje 40 % respondentů Studie I. Nerozhodnuto je 35 % azájem
odoktorské studium vůbec nemá 25 % studentů astudentek (viz graf 4.1).
Studenti, kteří odoktorandské studium nemají zájem, často uvádějí, že
teď je pro ně důležitější získávat zkušenosti aposilovat profesní kompetence
vpraxi, vpraktickém vykonávání profese psychologa. Objevily se ještě další
dva důvody, proč neabsolvovat doktorandský studijní program:
a) titul není důležitý pro zaměstnání, vekterém chce student nebo student-
ka pracovat;
b) další studium není atraktivní avyloženě by dotazované nebavilo.
Kbodu a) můžeme dodat, že získání titulu Ph.D.se najedné straně stá-
vá pozitivním činitelem, například při zvýšení společenské prestiže, hlav-
ně voblasti vývoje avýzkumu. Nadruhou stranu dokončené doktorské
studium přináší iurčitě problémy, např. absolvent je mzdově nákladnější
pro zaměstnavatele, ati často raději volí absolventa smagisterským nebo
PhDr.titulem.
Martin Dolejš
56
Bod b) je též logickým vyústěním studia navysoké škole. Vminimálním
případě mají studenti zasebou 17 let vevzdělávacím procesu, což nemusí
působit zrovna motivačně.
Dotkneme-li se  nanční motivace, pak studenti astudentky často poma-
gisterském studiu vstupují natrh práce aněkdy již zakládají své vlastní
rodiny. Stím souvisí i nanční podhodnocení doktorského studia. Vob-
sahu obecného kurikula doktorandského studijního programu je uvedeno,
že doktorand má zapovinnost se vrámci studia soustředit naedukační,
výzkumnou, vědeckou oblast vplném rozsahu svého studijního času, ale
nanční podpora (stipendium) vČeské republice tomu neodpovídá. Ptali
jsme se uchazečů, zájemců odoktorandské studium, jak vysoké měsíční
stipendium obdrží najejich alma mater. Celkem 41 % nám poskytlo od-
pověď, přičemž vČeské republice činí stipendium průměrně cca 7000
anaSlovensku je to okolo 450 Eur (cca 11000 Kč).
Některé vysoké školy přijímají  exibilnější systém odměňování studentů
vdoktorských formách studia. Stipendium je tvořeno pohyblivými položka-
mi (publikační, edukační, výzkumné adalší) aojeho výši rozhoduje oboro-
vá rada příslušného doktorského programu. Gregušová (2010, s. 1) uvádí,
že „prijem doktorandských študentov je vo väčšině európských krajin nižší
jako priemená mzda vdanom štátě, mnohokrát je dokonca nižší ako mi-
nimálna mzda. Například vEstónsku mesačne predstavuje 115 eúr, vIrsku
187 eúr, vMaďarsku 200 eúr alebo vGrécku 293 eúr.“ (srovnej Chovancová
& Neubauerová, 2005). Ideální podmínky jsou například veFinsku, kde
doktorand obdrží 1500–1800 Eur nebo vNěmecku, kde student měsíčně
obdrží 700–1000 Eur (Gregušová, 2010).
Studenti astudentky si vonline dotazníku Studie Imohli vybrat
z11vnitřních motivů avnějších pobídek, přičemž šlo okumulativní (mul-
tiple-choice) odpovědi. Výsledky jsou uvedeny vgrafu 4.2.
Co dočetnosti, umístila se  nanční motivace (stipendium) velmi dole
natřetí nejnižší pozici odspoda (18 % zájemců). Předposlední je pragma-
tické rozhodnutí získat doktorský diplom (Ph.D.) kvůli plánovanému za-
městnaní (8 % zájemců) ajen jeden zájemce uvedl, že se jedná odoporučení
člověka zpříslušné katedry.
Dále vgrafu nalezneme 39 % zájemců, kteří doktorandské studium vní-
mají také jako prodloužení „studentského života“ Stejné procento (39 %)
zájemců by volilo doktorské studium psychologie zdůvodu mobility amož-
nosti vycestovat, navštívit zahraniční vzdělávací či výzkumnou organizaci.
Aktivně se vnaší Studii Ikbudoucí práci akademika (odborník navědu,
57
4 Očekávání oddoktorského studia
výzkum apotažmo edukaci) hlásí 20 % dotazovaných. Napomyslné třetí
příčce se umagisterských studentů objevovala odpověď, že Ph.D.titul je pro
ně prestižní záležitostí (59 %). Nadruhém místě je se 71 % odpověď, že si
tím člověk zlepší pozici natrhu práce. Vítězí vysoký zájem oobor se 75 %.
Czesaná (2009) vroce 2009 provedla obdobné online šetření mezi stu-
denty vysokých škola azjistila, že z296 jich chce 34 % absolvovat doktorský
studijní program. Zájem oobor aprofesní růst uvedlo 59 % (vnašem vý-
zkumu 75 %). Druhým nejčastěji zmiňovaným motivem je zvýšení prestiže
(48 %, vnašem výzkumu 58,8 %), natřetí pozici je prodloužení studentské-
ho života (41 %, vnašem výzkumu 39 %) anásleduje se 39 % snaha ozlep-
šení pozice natrhu práce (vnašem výzkumu 71 %).
Graf 4.2 – Srovnání důvodů vedoucích kzájmu odoktorandské studium
dle dvou výzkumů v% (možnost více odpovědí)
75
71
59
39
39
35
33
20
18
8
2
59
39
48
20
41
30
X
X
9
11
X
0 255075100
Mám vysoký zájem o obor
Zlepšení pozice na trhu práce
Ph.D. titul je pro mě prestižní zálěžitostí
Studium mi umožní cestovat do zahr.
Chci si prodloužit studentský život
Chci učit na vysoké škole
Baví mě výzkum
Chtěl bych být akademikem
Finanční motivace (stipendium)
Zaměstnání vyžaduje Ph.D. titul
Bylo mi to doporučeno lidmi z katedry
Data ze Studie I Czesaná (2009)
POZN.: X = položka nesledována
Martin Dolejš
58
Podíváme se nyní naočekávání studentů, dojaké míry může doktorské
studium ovlivnit jejich znalosti adovednosti. Graf 4.3 identi kuje oblasti,
ukterých magisterští studenti očekávají, že budou studiem vrůzné míře
ovlivněny. Zájemci oDSP se domnívají, že doktorské studium nejvíce pozi-
tivně ovlivní jejich metodologické astatistické dovednosti aodborné publi-
kování. Lze opět identi kovat určitou potřebu vzdělání voblasti metodolo-
gie výzkumu, která je nedílnou součástí jakéhokoliv výzkumného projektu
vpsychologii apříbuzných vědách. Čtenář si může tuto potřebu vysvětlit
tak, že vbakalářském amagisterském studiu je statistika, metodologie ateo-
rie výzkumu podceňována astudenti očekávají, že postgraduální studium
umožní prohloubení statisticko-metodologických kompetencí. Natřetím
místě je zvýšení teoretických znalostí voboru.
Nejmenší vliv DSP nacílové kompetence očekávají studenti uvedení
druhých lidí, diagnostických dovedností apedagogických dovedností. Ve-
dení pracovních týmů složených ze spolupracovníků není až tak častým
jevem udoktorandů, ato ztoho důvodu, že doktorand se nachází vakade-
mické hierarchii nejníže, atedy často je sám veden. Určitou možností zažít
vedoucí roli skýtají vzdělávací avýzkumné projekty, kdy doktorand má roli
hlavního řešitele.
Psychodiagnostickou jistotu získává začínající psycholog až vsamotné
praxi při práci sklientem (hlavně klinické či poradenské). Vmenší míře
se dá diagnostickými metodami setkat při doktorském studiu. Během dok-
torského projektu adalších výzkumných projektů se vždy provádí sběr
nějakých informací či dat atento sběr se děje často prostřednictvím psy-
chodiagnostických nástrojů.
Při pohledu natabulku 4.1 pozorujeme, že preferovanou oblastí psycho-
logického výzkumu uzájemců opostgraduální studium zřad magisterských
studentů je klinická psychologie. Vpracovních, odborných aprofesních
aktivitách doktorandů adoktorů stitulem Ph.D.by tedy možná mohlo být
více zastoupeno psychologické poradenství, terapie apsychodiagnostika.
Vnímáme zde určitou dysbalanci mezi očekáváním uchazečů auchazeček
anáplní aposláním doktorandského studia.
59
4 Očekávání oddoktorského studia
Graf č. 4.3 – Míra ovlivnění nabízených dovedností doktorským studiem
dle mínění magisterských studentů se zájmem ostudium
23
22
19
10
8
8
7
6
3
21
21
22
21
20
19
15
17
17
2
4
12
15
15
22
20
20
2
2
3
2
5
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Metodologické a stat. dovednosti
Odborné publikování
Hlubší teoretické znalosti v oboru
Prezentační dovednosti
Schopnost práce v týmu
Cizí jazyk
Pedagogické dovednosti
Diagnostické dovednosti
Vedení druhých lidí
Vysoká míra ovlivněStřední míra ovlivně
Nízká míra ovlivněŽádná míra ovlivně
Tabulka 4.1 – Preferované oblasti psychologického výzkumu uzájem-
ců odoktorandské studium; výčet oblastí zájmu sabsolutními četnostmi
(N=58).
Obor zájmu: Absolutní
četnost Obor zájmu: Absolutní
četnost
Klinická psychologie 16 Psychologie osobnosti 2
Kognitivní psychologie 5 Psychosomatika 2
Sociální psychologie 5 Vývojová psychologie 2
Adiktologie 4 Forenzní psychologie 1
Psychodiagnostika 4 Gender psychologie 1
Psychologické poradenství 3 Neuropsychologie 1
Psychoterapie 3 Psychologie náboženství 1
Pedagogická psychologie 2 Psychologie zdraví 1
Pracovní psychologie 2 Psychoonkologie 1
Psychologie dějin 2
Martin Dolejš
60
Motivace kzískání Ph.D.titulu udoktorandů
Graf 4.4 pro srovnání uvádí, jakou motivaci kevstupu doDSP uváděli již
přijatí astudující doktorandi (dotazníková Studie II.).
Graf 4.4 – Absolutní četnosti ujednotlivých důvodů pro studium Ph.D.uvá-
děných doktorandy psychologie vČR aSR (n = 132), Dotazníková Studie II.
97
69
68
53
46
32
28
24
24
23
21
14
22
15
6
7
4
4
4
0
2
0
3
3
,0 33,0 66,0 99,0 132,0
Mám vysoký zájem o obor
Baví mě výzkum
Chci učit na vysoké škole
Ph.D. titul je pro mě prestižní záležitostí
Zlepšení pozice na trhu práce
Chci si prodloužit studentský život
Bylo mi to doporučeno lidmi z katedry
Studium mi umožní cestovat do zahraničí
Chtěl bych být akademikem
Finanční motivace (stipendium)
Zaměstnání vyžaduje Ph.D. titul
Jiný důvod
volba důvodů (možno více odpovědí) označeno jako nejdůležitější důvod
První pozice je zde opět rezervována vysokému zájmu oobor, což je potě-
šující (97% relativní četnost vpřípadě kumulativní možnosti a22% vpří-
padě volby jednoho nejdůležitějšího motivu). Následují odpovědi: Baví mě
61
4 Očekávání oddoktorského studia
výzkum aChci učit navysoké škole. Zde už pozorujeme rozdíly vhierar-
chii motivů apobídek oproti zájemcům odoktorát (srovnej sgrafem 4.2).
Finanční motivace stipendiem je například vobou grafech stejně nízko
hodnocena jako spíše nedůležitá.
Doktorské studium je přípravou posluchače nakariéru akademika,
nadráhu vysokoškolského pedagoga, tvůrce výzkumných studií aodbor-
níka naurčitou oblast vědy. Tento předpoklad částečně zájemci ostudium
Ph.D.prezentují vesvých odpovědích. Rádi by uvítali vesvé budoucí pro-
fesi již zmiňovanou vědu, vývoj avýzkum, ataké pedagogickou činnost.
Podle Vavrečkové et al. (2007, s. 28) „plánuje zhruba pětina respondentů
zcelkového vzorku (523 studentů astudentek doktorandských studijních
programů) poukončení doktorského studia pracovat vevědě avýzkumu
nebo navysoké škole“. Podobné výsledky popisuje Czesaná (2009), která
zjistila, že plná třetina respondentů z296 chce poukončení profesního růstu
(magisterského nebo doktorandského studia) pracovat vevědě, výzkumu
avývoji. Nejméně si přejí pracovat voblasti nízkoprahových zařízení avma-
nažerských pozicích (vedení lidských zdrojů). Podobné výstupy pozorujeme
ivpreferovaném sektoru, kde by chtěli studenti poskončení doktorského
studia pracovat. Nejméně preferovaný je neziskový sektor, zaměstnanec
vsoukromém sektoru anebo osoba samostatně výdělečně činná. Státním
zaměstnancem nebo akademickým pracovníkem se chce stát 75 % studentů
astudentek, které jsme oslovili. Někteří zájemci by si dokázali představit
kombinaci pracovních aktivit vsoukromém sektoru avestátní správě (více
se uplatnitelnosti absolventů DSP věnuje kapitola 15).
Nakatedře, kde získali magisterský titul, by chtělo nastoupit doDSP
83 % respondentů, ato hlavně zdůvodu znalosti daného pracoviště. Tento
důvod uvádějí isamotní studenti doktorských forem, kterých se vrámci
kvalitativně orientované Studie III ptali. Studentka píše, že se nakatedře
„cítila dobře alidi, kteří tam učili nebo pobývali jakožto doktorandi, mi byli
sympatičtí aříkala jsem si, že bych mezi ně ráda patřila“ (Studie III – žena,
27 let, interní, 3. roč.) Jiný oslovený student výzkumníkům sdělil, že během
studia si „zamiloval prostředí nakatedře psychologie, odprvní chvíle mu
tam bylo velmi příjemně (Studie III – muž, 31 let, externí, 2. roč.).
Studenti astudentky preferují studium interní formou doktorandského
studia ato v54 % případů. Pro externí formu studia hrají důležitou roli tyto
komentáře: „…protože chci získat atestaci vklinické psychologii ajako interní
doktorand bych tolik času naobojí neměla.“, „…kvůli pracovnímu arodinné-
Martin Dolejš
62
mu životu (rodina, hypotéka atd.)“ a„…chtěla bych se během dalšího studia
již plně věnovat svému povolání“ nebo „…nainterní doktorát jsem nechtěl–
chyběla mi praxe, chyběl mi život…, kterým se nejvíce učím. Nechtěl jsem
rozšiřovat řady teoretiků, kteří jsou pro mě sice výborní inspirátoři, ale občas
se podle mě vznášejí někde voblacích pedagogických ideálů nesouvisejících
skonkrétním lidským životem. Takže jsem se rozhodoval oexterním PhD.
studiu“ (StudieIII – muž, 34 let, externí 2. roč.).
Zidenti kovaných témat jsou nejdůležitější rodina, pracovní úvazek,
vzdálenost školy odbydliště a nanční situace. Interní formu studentky
astudenti volí zdůvodů prodloužení studentského života, zájmu ovědu
avýzkum, zájmu oedukaci, nižší časové náročnosti studia az nančních
důvodů. Pro doplnění využijeme vlastní komentáře studentek astudentů
navazujícího magisterského studia: „…možnosť práce nakatedre, isté miesto
na3 roky, možnosť iného doktorantského štúdia vzahraničí počas štúdia PhD.
naSlovensku“, „…zisk studentského stipendia; lepší kontakt sčleny katedry“,
„…protože bych se ráda podílela navýuce iživotě nakatedře, „…chci si
budovat kariéru vakademické sféře avěnovat se mezioborovému výzkumu.
Vinterní formě je to snáze realizovatelné jako vexterní“ a„…práca naaka-
demickej pôde je pre mňa príťažlivá.
Gregušová (2010) uvádí, že vEvropské unii mají absolventi doktorského
studia problém získat dlouhodobý pracovní úvazek ačasto není tento titul
natrhu práce uznáván (např. veFrancii aItálii). Studenti magisterské for-
my studia psychologii vnímají titul Ph.D.jako prestižní věc, což dokládají
studenti, kteří se již nadoktorské studium dostali: „Ph.D.je podle mě uzná-
vané ivzahraničí – kdyby se třeba politická situace zhoršila směrem doleva
ajá musel emigrovat, titul bych využil ksehnání si nějakého odpovídajícího
zaměstnání. Titul mi taky otvírá dveře kpřípadnému budoucímu působení
nauniverzitě, když mě ten ,praktický život‘ začne příliš vyčerpávat“ (Stu-
dieIII– muž, 34 let, externí, 2. roč.).
Těším se, až mi zajménem přibude titul Ph.D.– naurčitý (krátký) čas
to dodá trochu sebevědomí, cítím se (mé jméno) chráněn zleva izprava ně-
jakými tituly. Ale nadruhou stranu: moje hodnota nespočívá vtěch titulech.
Ataky: dohrobu si je nevezmu. Tak si asi sám pro sebe vymezuji hodnotu
Ph.D.titulu“ (Studie III – muž, 34 let, externí, 2. roč.).
Odoktorském studiu jsem přemýšlel už namagisterském stupni, chtěl
jsem naněj nastoupit, protože mne bavila práce vakademickém prostředí,
výzkum, výuka. Byl jsem také svým způsobem hrdý nasvou fakultu ado-
63
4 Očekávání oddoktorského studia
mníval jsem se, že jako doktorand budu ještě více její součástí, budu mít větší
možnost spolupracovat se členy katedry apodobně“ (Studie III – muž, 25 let,
interní, 2. roč.).
Pokud se student věnuje doktorskému studiu svědomitě, tak studium
příliš studentský život neprodlužuje, ačkoliv je to relativně častou moti-
vací. Student má mnoho pracovních povinností aaktivit, které ze studia
činní reálné zaměstnání na„plný úvazek“. VeStudii III bylo identi kováno
několik výpovědí, které identi kují kategorii prodloužení „studentského
života. Například jeden ze studentů píše: „…láska kestudentskému stylu
života nakolejích akonomu univerzitnímu městu, kde jsem studoval“ (Stu-
dieIII– muž, 34 let, nedokončené).
Při pohledu napředchozí odstavce provedeme jednoduché shrnutí,
vekterém dourčité míry ztvárníme „vlastní“ autorské zkušenosti anázory.
Dlouholetým setrvalým aneměnícím se stavem je vyšší počet zájemců,
než je možné přijmout kestudiu bakalářské nebo magisterské jednooboro-
vé psychologie. Například Katedra psychologie FF UP vOlomouci otvírá
bakalářské kombinované studium vjednooborové psychologii. Vtomto
programu se poslední čtyři roky počet uchazečů nemění aje nad hladinou
první pětistovky (rok 2009/10 – 514, rok 2012/13 – 574) (Dolejš, 2010).
Antalíková & Kmec (2011) uvádějí, že pro akademický rok 2010/2011 bylo
napsychologické vědy celkem podáno 5483 přihlášek; jeden uchazeč si
podal 1,4 přihlášky napsychologii; dostudia bylo zapsáno 582 zájemců.
Jde tedy stále ojakýsi „výběrový“ obor, kde motivace hraje důležitou roli
iupřijímacího řízení.
Vposledních letech též pozorujeme trend, kdy se vČR postupně zvyšo-
val počet postgraduálních studentů (vpsychologii vsoučasnosti spíše opět
stagnuje ananěkterých katedrách isnižuje). Dlouhodobý zájem vysokých
škol auniverzit okvalitní studenty doktorských programů apodporou
těchto pozic přináší vyšší počet interních doktorandů, což vdlouhodobé
perspektivě aplánování přináší ekonomické zisky pro společnost. Nepře-
hlédnutelné zjištění (uvědomujeme si nereprezentativnost výzkumného
souboru), že oslovení studenti astudentky chtějí poukončení postgradu-
álního studia (amnohdy ivjeho průběhu) pracovat voblasti psychodia-
gnostiky apsychoterapie ataké vporadenství, nám přijde jako částečně
protichůdné odtoho, kčemu má postgraduální studium primárně smě-
řovat, tedy krozvíjení intelektuálství adovedností vevýzkumu avývoji. Je
tu určitá možnost pro část absolven postgraduálního studia, že se uchytí
Martin Dolejš
64
jako výzkumníci vklinické praxi nebo vporadnách, ale určitě není tolik
pracovních míst pro všechny zájemce. Doktorát může samozřejmě přiná-
šet icenné kompetence v„praxi“, nicméně není to vsoučasnosti primární
oblastí, nakteré se kurikula DSP zaměřují.
Studenti, respektive zájemci opostgraduální studium se domnívají, že
nejméně budou během doktorského studia ovlivněny tyto kompetence: pe-
dagogické dovednosti, vedení druhých lidí, diagnostické dovednosti (více
opedagogických dovednostech naleznete vkapitole 7).
Můžeme říci, že studenti dobře identi kují oblasti, které mají být dok-
torským studiem posíleny. Poukazují napublikační dovednosti astatisticko-
-metodologické kompetence, opět je jen naakademických pracovnících,
jestli přání apředstavy zájemců budou naplněny. Protože kovlivnění po-
třebujeme souhru dvou veličin, tj. vhodného studenta svůlí ischopného
učitele. Motivem uchazečů odoktorské studium není  nanční podpora in-
stituce– vČeské republice je to způsobeno zejména nízkou výší apatrně
také, že nejde oprimární motiv. Představa zájemců, že se jedná o„prodlou-
žení“ studentského života, je znašeho pohledu zvelké části mylná, neboť se
neustále zvyšuje tlak nakvalitu doktorandských výstupů. Více povinností
často navíc koliduje sdalšími pracovními či nepracovními aktivitami dok-
toranda (více osouběhu povinností amechanismech, jak ho zvládat, se
dozvíte zkapitoly 12.).
Máme radost, že postupně dochází kodborné aformální úpravě kurikul
doktorských studijních programů. Tento proces inovace umožňuje zkvalitnit
přípravu studentů naakademickou dráhu (sdůrazem nato, že hlavní oblasti
práce jsou výzkum, věda, edukace). Efektivněji se využívá potenciál dok-
torandů při tvorbě arealizaci odborných projektů (monogra e, vzdělávací
avýzkumné granty, odborné články ařada dalších). Ktomu můžeme přidat
vysoký zájem magisterských studentů ovýzkum, ospolupráci spedagogy
navýzkumných projektech, což umožňuje dobrý výhled dobudoucnosti.
Je nutné ale tento zájem podporovat abujný badatelský potenciál magister-
ských studentů adoktorandů uvážlivě aprofesionálně vést.
65
5 Jak se dostat nadoktorát
Miroslav Charvát
Pokud se někdo pod vlivem jakékoliv motivace rozhodne pro doktorské
studium, čeká ho cesta, která není úplně jednoduchá. Hned nazačátku má
uchazeč tři obtížné úkoly: a) je třeba objevit asprávně uchopit výzkumné
téma, b) získat vhodného školitele ac) úspěšně projít přijímacím řízením.
Zkušený „šťoural“ by mohl ještě dodat, že nikoliv nutně vtomto pořadí,
že stačí téma objevit alehce rozpracovat, nebo že nejprve se najde školitel
apak teprve téma, nicméně nám se tato posloupnost jeví jako nejtypičtější
abudeme ji vtéto kapitole následovat.
5.1 Volba tématu avýzkumný záměr
Výzkumný problém (research topic, research problem) avýzkumný záměr
(research proposal, dissertation proposal) nejsou totéž. Jejich vztah můžeme
pojmout spíše jako spojitost obsahu aformy. Věnujme se nejprve obsahu,
protože idea přichází první ajejí spoutání doformy realizovatelného pro-
jektu je většinou poměrně složitým procesem. Odkud se tedy výzkumná
témata berou? Mohou být vypozorována zpraxe, když si všimneme čeho-
koliv zajímavého či méně obvyklého, co bychom rádi objasnili, nebo naopak
zákonitého apravidelného, co bychom chtěli potvrdit. Napočátku může
být rozhovor skolegy nebo inspirující myšlenka zpřednášky. Každopádně
tento prvotní impulz dopadne naúrodnou půdu většinou jen vpřípadě, že
máme něco načteno. Nejdůležitějším zdrojem témat tak zůstává odborná
literatura. To platí zejména, pokud hledáme téma tak trochu navlastní pěst.
VČR, naSlovensku apodle některých zdrojů (Bryant, 2004) inazápad
odnašich hranic je varianta, kdy si adepti naPhD studium vhumanitních
oborech volí témata svých disertačních prací sami, poměrně rozšířená. Čas-
to jde opokračování vevlastním úspěšném projektu zdiplomové práce. „Mé
rozhodnutí podpořila také tematická oblast, nakterou jsem narazil při psaní
magisterské práce akterou jsem si posléze zvolil jako předmět mojí doktorské
práce. Ato nejen zosobního zájmu, ale také vzhledem kneprobádanosti této
Miroslav Charvát
66
oblasti napoli psychologického výzkumu iteorie.“ (Studie III – muž, 26 let,
interní, 3. roč.)
Nalezení tématu navlastní pěst se většinou řídí postupem odshora dolů.
Každý znás má vrámci oboru rád nějakou oblast. Například jeden kolega
má rád kognitivní psychologii, vrámci té se zajímá opaměť. Pokud se ho
zeptáme, který typ paměti, nejspíše nám odpoví, že autobiogra ckou paměť.
Pak se ho můžeme zeptat, se kterou skupinou nejraději pracuje. Odpoví, že
smladými dospělými. Tím se nám jeho téma už pěkně rýsuje. Jde ojakési
pokračování vosobní misi. Je dobré, pokud se držíme toho, co jsme již
dělali dříve, můžeme se tak specializovat abýt vtom stále lepší asečtělejší.
( omas & Brubaker, 2001)
Nebýt omezen konkrétní projektovou „zakázkou“ má své výhody ine-
výhody. Častá rada zkušených zní: jděte svou cestou anekopírujte před-
chozí vzory doslova. Co fungovalo unich, nemusí fungovat uvás. Navíc
to může ubít vaši vlastní originalitu (Fried & Heinemeier, 2010). Joseph
Levine (2009) též radí, aby se výzkumník vpočáteční fázi snažil nebýt příliš
ovlivněn tím, co si myslí jiní (kolegové, zaměstnavatel, katedra atd.) aco
odněho očekávají. Má potom mnohem větší šanci nazvolení tématu, které
ho bude opravdu zajímat. Je to jedna zmála příležitostí zaměřit se vesvém
profesním životě navýzkumné téma dle vlastního výběru. Dále radí nevy-
lučovat nápady předčasně asledovat, kolik možných výzkumných problémů
se vmyšlenkách nabízí. Nabádá kekreativitě adopřání si luxusu dostatku
času pro divergentní myšlení, které vpozdějších fázích již nebude možné.
Poměrně pěkně tuto myšlenku svobodné volby dokládá další zvýpovědí
znaší kvalitativní studie, tentokráte odstudentky třetího ročníku doktor-
ského studia. Také je důležité to, aby člověka bavilo téma disertační práce
apřemýšlel nad tím, kčemu je dobré to, co právě zkoumá, zda to bude mít
dopad dobudoucnosti adá se natom dále stavět, popřípadě zda může část
disertační práce vydat jako monogra i.“ (Studie III – žena, 26 let, interní,
3. roč.).
Brauseová (2000) přímo radí najít si téma, které milujete. Je možné, že
naněm budete pracovat léta, aje lepší pracovat natématu, které vás opravdu
zajímá. Taktéž zdůrazňuje výběr tématu, které je opravdu smysluplné, tj.
které může mít význam třeba pro nějakou skupinu lidí. Vobdobích nejis-
toty vám smysluplnost, kterou nevnímáte pouze vy sami, pomůže překonat
mnohé obtíže.
67
5 Jak se dostat nadoktorát
Pozor ale, existují témata, která není taktické volit. Například Bryant
(2004) uvádí, že nejsou vhodná témata, kterými člověk řeší své osobní
problémy, nedostatek odstupu může ovlivnit celý výzkumný proces. Téma
disertace neposlouží asi ani „záchraně světa“,25 kladené cíle by měly respek-
tovat přiměřené šance naimplementaci našich zjištění vpraxi. Není vhodné
používat výzkum křešení jakýchkoliv vleklých sporů, ani těch odborných.
Pokud existuje více názorů nanějaký fenomén či teorii, je lepší stát spíše
bokem tohoto sporu nebo zaujmout pomyslné prázdné místo mezi extré-
my, než se snažit obhajovat jedno ze stanovisek nebo se snažit tento spor
rozseknout. Buďte diplomatičtí, nikdy nevíte, jak se ktěmto věcem staví
jednotliví členové přijímací komise.
Dále nejsou vhodná ani témata extrémně politická, kontroverzní, pro-
vokativní, zkrátka jakkoliv příliš „horká.26 Jedním zhlavních problémů
je, že debata opříliš nových aživých tématech typicky postrádá kritické
hodnocení kvality důkazů aje založena více navášních. To může vyústit
vevelmi zjednodušená vysvětlení zasoučasného ignorování vyzrálých pří-
stupů, které se ovšem většinou lépe vypořádávají srealitou problému (Rugg
& Petre, 2007).
Tabulka 5.1 identi kuje, jaké situace mohou teoreticky při procesu hle-
dání výzkumného problému nastat, pokud vezmeme doúvahy dvě roviny,
asice rovinu zkoumaného objektu arovinu bádajícího subjektu. Můžeme
tak kombinovat dimenze ne/probádanosti potenciálního tématu ane/vě-
domosti výzkumníka otomto stavu.
Vpřípadě levého horního kvadrantu jde oneinformovanost výzkumní-
ka většinou způsobenou nedostatečnou rešerší odborné literatury. Mohou
tak vznikat přeceněné výzkumné „pseudoproblémy“. Zetického hlediska
může jít vextrému též oplýtvání veřejnými zdroji azbytečné obtěžová
participantů. Dá se tomu předejít četbou aprohloubením orientace voboru
či vkonkrétním tématu. Výzkumník si může svou orientaci zvýšit ipomocí
rozhovorů sklíčovými osobami, pozorováním vpraxi, analýzou webových
stránek či dostupných dokumentů apod.
25 Pojmem „záchrana světa“ vuvozovkách myslíme spíše naivní anerealistické vize, ne-
znamená to, že by se psychologický výzkum neměl snažit řešit tíživé problémy vnaší
společnosti.
26 Pod pojmem „horká“ témata myslíme řešená bez dostatečného odstupu, bez re exe nebo
témata spojená se skrytými vedlejšími motivy.
Miroslav Charvát
68
Tabulka 5.1 – Tabulka úskalí, která mohou při volbě tématu nastat.
Téma disertace…
je již probádané. je stále neprobádané.
Výzkumník…
neví otom, že
 Nezkušenost stématem
Nedostatečná rešerše literatury
Hrozí duplicitní výzkumy
aneetické plýtvání zdroji
Možný vznik „pseudoproblémů“
Skryté anenápadné jevy
 Náročné naidenti kaci
ateoretické ukotvení problému
 Chybějící mapování
Téma může „předbíhat dobu
ví otom, že
Velmi náročná rešerše
Pocit, že je to pouze
„sázka najistotu“
Obtíže při interpretaci
překvapivých výsledků,
které odporují
předchozím výzkumům
Ideální výchozí stav
pro zkušeného výzkumníka
Výsledky budou pravděpodobně
podrobněji sledovány
Izde se dá výzkum pokazit.
Dopravého horního kvadrantu spadají všechny doposud neznámé ane-
zkoumané fenomény našeho světa. Tato témata čekají, až si jich někdo vní-
mavý všimne nebo jejich existenci logicky odvodí zjiných výzkumů. Zde
může pomoci důsledné mapování terénu, ale též už vpředchozím odstavci
zmiňovaná četba adiskuze skolegy. Zejména pro externí studenty může
být zajímavé položit si otázku, zda neexistuje nějaký problém vjejich práci,
který si říká ovýzkumné zpracování. Potom je ovšem dobré zvažovat iotáz-
ku, jak složitě lze kdanému tématu získat data, zda budou vůbec dostupná
(Hart, 2005). Někdy chodíme kolem apřitom nám téma leží nepovšimnuté
před nosem. Často se může stát, že příliš předběhneme dobu anámi objeve-
né téma, přestože je zodborného pohledu perspektivní, teprve čeká nasvůj
publikační boom, že teprve bude zajímavé. Být průkopníkem avizionářem
však nemusí být vevědě špatná pozice. Hůře se ale vtéto situaci buduje
teoretické ukotvení akonceptuální rámec problému.
Levý spodní kvadrant zahrnuje výzkumné snahy voblasti známých aale-
spoň částečně prokázaných teorií afenoménů. Může se to zdát jako opatrná
sázka najistotu, ale izde může být výzkumník odlišností svých výsledků
překvapen. Ivtéto situaci je možné formulovat problémy vhodné kvýzku-
mu. Může jít oověřování publikovaných faktů nebo nalezení nějaké kontro-
verze či kon iktu vpublikované teorii, která se tak jeví ne zcela podložená,
nebo onalezení díry vpoznání, kterou je potřeba zaplnit (Rugg &Petre,
2004). Patří sem například návazný či replikační výzkum, který zpřesňuje
69
5 Jak se dostat nadoktorát
nebo ověřuje poznatky najiných populacích či vjiných kontextech. Nalezení
zajímavé studie často láká kjejímu dalšímu rozpracování. Vtéto situaci
je též vhodné využít meta-analytická srovnání již publikovaných výzku-
mů. Rešerše je vtomto případě poměrně náročná apočet publikovaných
relevantních článků většinou přesahuje kapacitu výzkumníkovy hlavy. Je
potřeba postupovat systematicky, nejlépe odkvalitně zpracovaných článků
typu review, studovat výzkumy zposledních let atp.
Pravý spodní kvadrant je ideální situací pro začínajícího izkušeného
výzkumníka. Nazákladě podrobného studia literatury avhledu dosituace
byl identi kován nový výzkumný problém, který má vysoký potenciál pro
úspěšnou publikaci. Je zde velká šance, že problém bude nahlížen jako hod-
ný pozornosti odborníků a nancování zgrantů. To ovšem neznamená, že
se zde nedá nic pokazit, spíše jde odobrou startovní pozici.
Nevýhodou při hledání vlastního tématu je, že mnohdy chybí napoje-
ní navýzkumnou tradici pracoviště aprobíhající projekty, že se musí tzv.
„stavět nazelené louce“. Potenciálním tématem se nikdo znašeho okolí
nezabývá apomocí důsledné rešerše literatury se snadno ztratíte vesvém
nezaostřeném tématu avširoké nabídce mnohočetných odboček arozšíře-
ní. Četba auspořádávání relevantní literatury stojí hodně času amůže být
iznačně vyčerpávající. Často se stává, že čím více oproblematice víte, tím
méně věci sedí dohromady. To je normální. Je běžné nazáměru pracovat
iněkolik měsíců asepsat ve nále třeba ivíce než patnáct verzí. (Golde,
1997)
Kproblematickému hledání výzkumných témat vpsychologii přispí
ičastá obtížná uchopitelnost avágnost psychologických koncepcí, nejed-
notnost paradigmat amulti-faktorový charakter příčin sledovaných jevů.
„Niekoľkokrát som oľutovala výber psychológie ako študijného oboru hlavne
kvôli vágnosti jej konceptov.“ (Studie III – žena, 25 let, interní, 1. roč.)
Obecně pak platí, že je lepší mít téma úzké. Zaměřte svůj výzkum speci-
cky. Nesnažte se pojmout příliš širokou oblast, takový výzkum pak nebude
realizovatelný. Nesnažte se vyřešit všechny související problémy vjednom
výzkumu. (Levine, 2009)
Vpsychologii jde většinou omodelování (zjednodušování) přirozených
systémů. Dle Ferjenčíka (2000) vzniká model abstrakcí způvodního složité-
ho systému, ze kterého jsou vybírány jenom ty objekty, vlastnosti avztahy,
které jsou pro nás důležité či které považujeme zapodstatné pro pochopení
struktury aklíčových vztahů problému. Bez modelů se neobejdeme, je však
Miroslav Charvát
70
problém se zpětnou aplikací informací získaných studiem modelu narealitu!
Příliš mnoho prvků avztahů zařazených domodelu způsobí jeho nepřehled-
nost, atudíž imalou použitelnost vpraxi, ztrácí se pak to podstatné. Příliš
málo prvků avztahů může zase způsobit vynechání něčeho podstatného,
celý systém se přílišným zjednodušením deformuje avpraxi opět nebude
správně fungovat. Využívání teorií optimálního či středního rozsahu se zdá
být nejvhodnější idle oboru věnujícího se teorii apraxi procesu odborného
psaní (Writing Studies), například Bazerman (2008) uvádí, že nejužitečnější
generalizace se objevují právě vteoriích středního rozsahu.
Vtéto fázi mohou být velmi užitečným nástrojem různé schematické
náčrtky amentální mapy, pomocí nichž můžeme přehledně vizualizovat
vztahy mezi proměnnými, lépe oddělit jádrové aokrajové prvky modelova-
ných systémů či průběžně vyhodnocovat celkovou „hustotu“ výzkumného
konceptu.
Každopádně je žádoucí si veškeré nápady atémata zapisovat. Myšlenky
se až příliš snadno vypaří. „Jakmile mne tato myšlenka napadla, začala jsem
spíše pasivně přemýšlet nad možnostmi výzkumu. Jak čas plynul apřicházely
každodenní operativní činnosti, ktomu žádný větší nápad krealizaci […] tato
původní myšlenka zcela zapadla někam dopodvědomí.“ (StudieIII – žena,
30 let, externí, 4. roč.) Ktomuto účelu slouží celá řada so stikovaných pro-
gramů pro práci sodbornou literaturou, ale stejně dobře může posloužit
jednoduchý textový soubor sprovokativním názvem (např. Moje_original-
ni_myslenky.txt) naploše vašeho počítače nebo poznámkový blok veva-
šem chytrém telefonu.27 Někdo má rád klasickou nástěnku aněkdo si lepí
barevné lístky zbločku namonitor. Umožní vám to nechat prvotní suro
koncept trochu „odležet“ avrátit se kněmu se zdravým odstupem poně-
jakém čase.
Zapisování má svůj význam isohledem naukotvení vodborném jazyce
daného oboru. Pokud myšlenky převádíme dopsaného textu, nevyhneme
se práci sodbornými pojmy, které vpsychologii nejednou přicházejí zrůz-
ných teoretických perspektiv. Nutí nás to důsledně vyde novat uvažované
proměnné (zkoumané jevy) avpozdější fázi je ioperacionalizovat.
Může se stát, že se počase vynoří (přetrvá) několik konkurenčních atrak-
tivních výzkumných problémů, což může být vevýsledku stejně brzdící jako
úplná absence vhodného tématu. „Prvním problémem, nakterý jsem narazil,
27 Užitečný avšestranně použitelný je např. program OneNote, ale dá se takto úspěšně pra-
covat iskvalitativním so warem, jako je ATLAS.ti.
71
5 Jak se dostat nadoktorát
byla volba tématu (ostatně stejně jako ubakalářky amagisterky). Dlouho
jsem vybíral, měl jsem několik variant astále se nedovedl rozhodnout, kte-
rou variantu preferovat. Nakonec jsem se díky blížícímu deadlinu odevzdá
výzkumného záměru rozhodl pro jednu variantu. To bylo úlevné. Výzkum
záměr byl nasvětě.“ (Studie III – muž, 31 let, externí, 6. roč.)
Jestliže vás potkal tento problém, můžete mu čelit tak, že ty nejlepší
nápady rozpracujete dopodoby samostatných výzkumných plánů, ovšem
samozřejmě vomezeném formátu, řekněme dvou stran A4. Jde ozáměr-
nou strategii omezení rozsahu, která nás nutí konfrontovat se stím nej-
podstatnějším. Vystačíme si se základní strukturou, která bez zacházení
dozbytečných detailů odpovídá naotázky: Co? Jak? Proč? Zároveň je to
dostatečný rozsah nato, abychom jasněji viděli, kam se téma může ubírat,
kde jsou silná aslabá místa potenciálního výzkumu, jaký kněmu máme
vztah apod. (Punch, 2006)
Glatthorn & Joyner (2005) doporučují hodnotit konkurenční náměty
pomocí hodnotící tabulky (tabulka 5.2).
Tabulka 5.2 – Tabulka pro zhodnocení výzkumných témat dle zvolených
kritérií
Kritérium: Téma 1 Téma 2 Téma 3
Významnost pro odbornou obec aobor
Aktuálnost tématu ajejí udržitelnost
Osobní vztah ktématu
Význam pro osobní kariéru
Možnost využití vlastních zkušeností adovedností
Pravděpodobnost  nanční iodborné podpory
Časová náročnost
Přístupnost ktématu amožnosti spolupráce
Celkový součet:
POZN.: Bodová škála: 5 = výborné, 4 = velmi dobré, 3 = dobré, 2 = dostatečné, 1 =ne-
dostatečné.
Neznamená to, že ten projekt, který získá nejvíce bodů, musí být nutně tím
vítězným, nicméně snadno tak odhalíte silné aslabé stránky svých ná