Content uploaded by Aleš Neusar
Author content
All content in this area was uploaded by Aleš Neusar on May 12, 2015
Content may be subject to copyright.
Aleš Neusar, Miroslav Charvát a kolektiv
PhD existence v oboru psychologie
v České republice a na Slovensku
Co si představit pod titulem „PhD existence“? Existence
znamená „bytí“. Jaké to je být doktorandem či doktorand-
kou? Autoři monografie na podkladě dat z dotazníkových
studií a narativních rozhovorů zachycují reflexe, oče-
kávání, dilemata, zvládací strategie a dramata studentů
doktorských studijních programů v oboru psychologie.
PhD existence je pro mnohé i „živobytím“ a přípravou na bu-
doucí profesi. Tato příprava nemusí být snadná a ani zisk
Ph.D. titulu nezaručuje automaticky uplatnitelnost.
Kniha se proto věnuje také tématům, jak se co nejlépe
připravit na tuto cestu od přijímacího řízení přes vol-
bu tématu a školitele, zvyšování klíčových kompetencí,
jako je výuka, prezentace, odborné publikování, psaní
disertace či budování vlastní nenahraditelnosti.
PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku
Aleš Neusar, Miroslav Charvát a kolektiv
ISBN 978–80–244–3158–1
PhD existence v oboru psychologie
v České republice a na Slovensku
A N, M C
Univerzita Palackého v Olomouci
Filozo cká fakulta
Olomouc 2012
1. vydání
© Aleš Neusar, Miroslav Charvát a kol., 2012
© Univerzita Palackého v Olomouci, 2012
ISBN 978-80-244-3158-1
Oponenti: Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D.
Mgr.et Mgr.Julie Wittmannová, Ph.D.
Autoři: Aleš Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Irena Smetáčková, Marek
Kolařík, Wander van der Vaart, Josef Kundrát, Matúš Šucha, Helena Franke, Martin
Loučka, Marián Špajdel, Małgorzata Szarzyńska
Ilustrace Radek Čák. Gra cké zpracování obálky Kateřina Manková.
Navydání této publikace se nančně podílí:
Evropský sociální fond aStátní rozpočet České republiky
Publikace vznikla vrámci projektu VZKAS – Vzdělávání azvyšování kompetencí
pro konkurenceschopnost akademických pracovníků apostgraduálních studentů
ESF OP VK reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0206.
Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat
občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost.
3
Obsah
Předmluva ...........................................................................................................7
EXPOZICE
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci ................................ 11
2 Odoktorátu .............................................................................................. 19
2.1 Doktorský studijní program vČeské republice ....................... 20
2.2 Doktorský studijní program naSlovensku............................... 24
2.3 Kvalita versus kvantita ................................................................ 28
3 Doktorát vjiné zemi ............................................................................... 34
3.1 Meaning and methods in asuccessful PhD-system:
drawinglessons from the Dutch approach .............................. 34
3.2 PhD vPolsku ................................................................................ 43
3.3 Zkušenost sprojektem Evropské komise FP7
MarieCurieAction ..................................................................... 45
3.4 PhD vAnglii ................................................................................ 48
4 Očekávání oddoktorského studia ......................................................... 53
5 Jak se dostat nadoktorát ........................................................................ 65
5.1 Volba tématu avýzkumný záměr .............................................. 65
5.2 Volba školitele .............................................................................. 77
5.3 Přijímací řízení ............................................................................82
ZÁPLETKA
6 Klíčové kompetence absolventů doktorátu .......................................... 89
6.1 Sebeposouzení klíčových kompetencí doktorandů ................93
6.2 Realizace disertačního výzkumu ............................................... 96
4
7 Začínající vysokoškolský pedagog ......................................................103
7.1 Co očekávat anaco se připravit .............................................. 103
7.2 Začínající učitel sebezkušenostního výcviku ......................... 116
8 Přednáška nakonferenci ......................................................................123
8.1 Přednáška = PowerPoint? .........................................................123
8.2 Odnápadu khlavnímu poselství přednášky ......................... 129
8.3 Tvorba slajdů .............................................................................. 131
8.4 Alternativní či doplňkové prezentační pomůcky .................. 136
8.5 Přednášející ................................................................................137
9 Posterová prezentace nakonferenci.................................................... 141
9.1 Nevýhody avýhody posterové prezentace ............................. 141
9.2 Posterové metafory (typy posterů) .......................................... 142
9.3 Součásti posteru......................................................................... 144
9.4 Desatero úspěšného posteru .................................................... 148
10 Opublikování ........................................................................................150
11 Psaní odborného článku ....................................................................... 170
11.1 Typy článků ................................................................................ 171
11.2 Speci ka přehledové studie ...................................................... 171
11.3 Speci ka empirické studie ........................................................173
11.4 Společné součásti všech typů článků ......................................177
11.5 Umění psát .................................................................................180
KRIZE
12 Teror příležitostí ajak jej zvládat ........................................................189
12.1 Souběžné povinnosti ................................................................. 189
12.2 Prokrastinace ............................................................................. 195
12.3 Time management .................................................................... 202
12.4 Týmová spolupráce .................................................................. 206
5
Obsah
13 Doktorandské moratorium: krize je nadějí ....................................... 212
13.1 Doktorské studium jako přechod ........................................... 212
13.2 Přechodové pochybnosti .......................................................... 214
13.3 Doktorandská dilemata ............................................................216
13.4 Zbavit se pochybností? ............................................................. 225
OBRAT V DĚJI
14 Už zbývá „jenom“ napsat disertaci ......................................................229
14.1 Jaká kritéria by měla disertační práce splnit? ........................ 230
14.2 Jak napsat tak dlouhý kus textu? ............................................. 234
14.3 Jak poznat, že je něco špatně? .................................................. 240
14.4 Jak dlouho trvá napsat disertaci? ............................................241
14.5 Musíte doktorát opravdu dodělat? .......................................... 242
14.6 Jak to přežít idobře zažít? ........................................................ 243
ROZUZLENÍ
15 Post PhD existence ................................................................................ 247
16 Odzačátku dokonce – aneb jak to zvládnout...................................253
Souhrn ............................................................................................................ 256
Summary ........................................................................................................ 258
O autorech ...................................................................................................... 260
Literatura ........................................................................................................ 264
7
Předmluva
„Naděje umírá prý poslední. Ale první rozhodně umírá radost,“ píše vjedné
ze svých básní Egon Bondy.1 Drama PhD existence obvykle začíná radostí.
Radostí zpřijetí, ze získaného statusu, stipendia, možnosti pracovat vob-
lasti svého zájmu. Je ale překvapující, jak rychle se uněkterých studentů
astudentek doktorátu toto počáteční nadšení vytrácí.
Můžeme si ukázat namnoho viníků – systém, školitele, proces (ne)vzdě-
lávání, výši stipendia, vybavenost kateder apod. Problémem takového vidění
ovšem je, že obvykle nic neřeší, neboť tyto faktory doktorand ze své pozice
může jen stěží ovlivnit. Navíc, když se podíváme na„úžasné“ a„bohaté“
západní univerzity, itady si doktorandi stěžují napodobné věci.
Myslíme si, že možnost zachovat si či znovu objevit radost zPhD existen-
ce má vrukou nejvíce sám doktorand ajeho či její aktivní přístup kestudiu.
Aproč si radost vůbec zachovávat? Pokud se totiž zdoktorátu vytratí, rozply-
ne se brzy také smysl celého studia. To se pak téměř jistě projeví nejen vhorší
kvalitě života doktoranda ajeho okolí, ale také vnižší kvalitě získaných zna-
lostí, osvojených dovedností, publikovaných článků av(ne)poslední řadě též
samotné disertace. Taková PhD existence nemá valný význam adoktorand
by se měl zamyslet, jestli něčemu takovému chce obětovat jedny znejlepších
let svého života.
Cílem naší knihy je poskytnout budoucím isoučasným doktorandům
knižního společníka, pomáhajícího studium ne „přežít“, ale co nejlépe anej-
užitečněji „zažít“. Je nám jasné, že vprůběhu PhD existence musí dojít
knějakým krizím (jinak bychom si jí nevážili anemohli růst), ale zároveň
si myslíme, že se spoustě nepříjemností, „žeroucích“ naše nadšení aenergii,
dá předcházet.
Napsali jsme proto knihu, kterou bychom si sami chtěli přečíst vdobě,
kdy jsme ještě doktorát studovali. Cílovou skupinou jsou zejména ti, kteří
to sdoktorátem myslí opravdu vážně – aje jedno, zdali vidí proces jako
obtížný, či jím proplouvají sgrácií anadšením.
Naše kniha má své nedostatky, aproto budeme moc rádi, když nás naně
budete upozorňovat, abychom ji mohli vbudoucnu dále vylepšovat. Itak ale
věříme, že může být užitečná. Vknize se například dozvíte různá nepsaná
pravidla PhD existence ataké tipy, jak zvládnout všemožné úkoly, které
1 Bondy, E. (1990). Básně 1988 aneb čas spíše chmurný; Odplouvání. Praha: Inverze.
8
sPhD existencí přirozeně souvisí – např. výuku, odborné psaní, prezento-
vání, nové role či zvládání života „mimo“ PhD. Soustředili jsme se zejména
natémata, která považujeme zazásadní nebo naně unás dostupné publi-
kace kladou malý důraz. Proto zde například nenajdete informace otom,
jak citovat dle normy APA 6 či ISO 690 (dají se lehce dohledat jinde), ale
prostor je naopak více věnován plagiátorství či lozo i citování, neboť to
už tak jasné není.
Psát doporučení je vždy problematické, neboť jejich aplikace nemusí
vždy přinést kýžený výsledek. Proto berte, prosím, knihu jako podnět kza-
myšlení. Realita je vždy barvitější než jakákoliv kniha.
Knihu bychom nenapsali pouze značtené literatury či znašich vlastních
zkušeností, byť jsou bohaté amají hodně veselých itragikomických prvků.
Vtéto monogra i průběžně představíme ivýsledky našeho výzkumného
projektu zaměřeného nazkušenosti studentů se systémem vzdělávání vdok-
torských studijních programech voboru psychologie vČeské republice
anaSlovensku. Iniciátory této knihy ivýzkumných studií byli Aleš Neusar
aMiroslav Charvát zavýznamné pomoci apodpory Martina Dolejše. Vý-
zkumné studie vznikaly odpodzimu 2010 dojara 2011 vrámci vzdělávacího
projektu ESF OP VK reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0206.
Děkujeme proto mnohým doktorandům, kteří se nebáli snámi sdílet
své zkušenosti apříběhy vnašich výzkumných studiích či během worksho-
pů akonferencí, které jsme pořádali. Jejich výpovědi avyprávění dodávají
této knize ono tolik potřebné „koření“ autenticity. Děkujeme také ostatním
spoluautorkám aspoluautorům, kteří se natéto knize podíleli apřidali tak
svůj „hlas“ ktématu.
Jako ústřední jednotící linii pro naši monogra i jsme metaforicky zvolili
výstavbu klasického dramatu. Hlavními argumenty pro tuto skladbu jsou
čtivost, typický sled daný časovým průběhem doktorského studia, ale též
často dramatický ráz osobních výpovědí studentů.
Kromě inspirativního čtení vám přejeme hlavně, aby drama vaší PhD
existence mělo co nejméně tragických prvků anajeho konci nečekala kata-
strofa, nýbrž katarze. Přejeme vám též, aby výsledkem vašeho několikaleté-
ho snažení byla smysluplná disertace ověnčená třemi kýženými písmenky
aoslavou svašimi blízkými.
Zakolektiv autorů Aleš Neusar
11
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
Výzkumným cílem našeho projektu je popsat zkušenosti studentů se systé-
mem vzdělávání vdoktorských studijních programech (dále iDSP) voboru
psychologie vČeské republice anaSlovensku. Důraz přitom neklademe
naobjektivní nezávislou evaluaci vzdělávacího systému jako celku ani nare-
exi jeho konkrétní podoby nadaném pracovišti. Zaměřujeme se spíše
nasubjektivní zkušenosti samotných doktorandů. Všímáme si například
osobní motivace kestudiu, prožívání studia se všemi jeho nároky aspeci ky,
individuálních profesních plánů studentů pozískání titulu Ph.D.či procesu
tvorby disertace.
Vmonogra i se postupně zabýváme zejména následujícími výzkum-
nými otázkami:
a) Jaká je struktura motivace kevstupu doDSP aco je studenty odstudia
očekáváno?
Předpokládáme, že motivace, která ovlivňuje zvažování, zda se účastnit
přijímacího řízení nadoktorát, má povahu spíše procesu než jednorázo-
vého rozhodnutí aže vní hraje roli celá řada faktorů. Nadruhou stranu
hledáme ity nejtypičtější důvody pro toto životní aprofesní rozhodnutí.
b) Jaké jsou kariérní vyhlídky studentů pozískání titulu Ph.D.aco pro svou
budoucí uplatnitelnost dělají?
Zde nás zajímají zejména oblasti, vekterých se studenti chtějí vbudouc-
nu pracovně uplatnit, ajaký vtomto ohledu spatřují přínos studia dok-
torátu či získaného titulu Ph.D.Řadíme sem iproblematiku získávání
zkušeností vjiné než akademické avýzkumné praxi apotřebu sjednávání
souběžných úvazků při studiu.
c) Jaká je spokojenost doktorandů se studiem vDSP vté podobě, sjakou se
naškolicím pracovišti setkávají?
Tato otázka se týká zejména první fáze studia hned popřijetí, kde by se
podle nás měla projevit zejména konfrontace očekávání areality. Sledo-
vána je isubjektivně vnímaná celková náročnost studia ajeho zvládání
ze strany studentů.
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
12
d) Jak se studenti dívají naklíčové znalosti, dovednosti akompetence pře-
dávané vrámci studia ajak se tato představa (ne)shoduje spřístupem ze
strany školicího pracoviště?
Důležité pro tento bod je samozřejmě srovnání těchto pohledů sev-
ropským isvětovým standardem pro DSP avýsledný pro l absolventa
voboru psychologie.
e) Jaké mají doktorandi zkušenosti spedagogickou činností ajak se cítí být
připravováni pro výuku?
Pedagogická činnost bývá často povinnou součástí studia. Přesto je ně-
kdy podceňována vtom smyslu, že se například předpokládá, že každý
umí učit či předávat své zkušenosti mladším nebo že každý umí ověřovat
znalosti vroli zkoušejícího.
f) Jakou zkušenost mají studenti sprocesem tvorby disertace ajak vnímají
spolupráci se svým školitelem?
Disertace je bezesporu ústředím tématem, jehož síla avýznam sčasem
roste. Její obhajoba je velkým nále, před kterým se ovšem odehrává
řada dramatických dějství aobtížných procesů. Snažíme se sledovat ipří-
klady dobré praxe, tj. vytáhnout zdat ty cenné zkušenosti, ze kterých se
dá poučit.
g) Jak se doktorským studentům astudentkám daří skloubit studium DSP
sjejich osobními životy?
Při vstupu doDSP se adeptky aadepti (pohlaví zde může hrát velkou
roli) nejčastěji nacházejí vevěku mladé dospělosti, kdy zákonitě řeší
celou řadu náročných souběžných vývojových úkolů, jako je například
nanční osamostatnění, budování vlastního bydlení, zakládání rodiny,
ato vše zadozvuků studentského života, který je jim stále nablízku.
Apokud se člověk rozhodne pro doktorské studium později, obvykle
mu souběžných povinností, zejména těch pracovních, neubývá.
Pro zodpovězení těchto ústředních aznich odvozených doplňujících otázek
jsme zvolili kombinaci tří studií, čímž vznikl smíšený výzkumný design
kombinující výhody kvantitativního akvalitativního přístupu. Dvě studie
jsou explorativními dotazníkovými šetřeními. Vprvní se dotazujeme stu-
dentů zposledních dvou ročníků magisterského studia psychologie se zá-
jmem ostudium DSP. Druhá studie je jádrem celého výzkumu azaměřuje
se naty, kteří již doktorát studují. Třetí, ryze kvalitativně orientovaná studie,
se zaměřuje naanalýzu příběhů oprůběhu doktorátu sepsaných doktorandy,
13
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci
čímž doplňuje druhou studii opodrobnější akontextové informace. Nadále
vtextu je budeme označovat jako Studie I, Studie II aStudie III.
Studie I:
Dotazníkové šetření mezi magisterskými studenty se zájmem odoktorát
První studie se zaměřila namagisterské studenty psychologie vČeské repub-
lice anaSlovensku. Pro tyto účely speci cky sestavený aonline distribuo-
vaný dotazník obsahoval 27 položek (suzavřenými iotevřenými otázkami),
které se tematicky soustředily naa) motivaci studentů získat Ph.D.nebo
PhDr.titul, b) oblasti profesního zájmu, c) očekávání ainformovanost
odoktorském studiu ad) vyjádřený zájem odoktorskou formu studia.
Studenti byli osloveni informačním e-mailem přes sekretariát vedou-
cích kateder. Takto jsme studenty kontaktovali (upomínali) dvakrát vroz-
mezí šesti měsíců. Dotazník nakonec vyplnilo 53 studentek astudentů ze
tří českých (n = 40) ajedné slovenské univerzity (n = 12). Soubor je tvořen
z83 % (n = 43) ženami a17 % (n = 9) muži, což odpovídá přibližně vyššímu
počtu žen vtomto typu studia. Většina zoslovených studuje vprezenční
formě (87 %, n = 45). Přibližně polovina jich studuje vposledním apolovina
vpředposledním ročníku magisterského studia (tj. 4. a5. ročníku neděle-
ného magisterského studia či 1. a2. ročníku magisterského studia, pokud je
toto děleno nabakalářské amagisterské). Průměrný věk studentů je 24,4let
avěkové rozpětí činí 22–32 let.
Studie II:
Dotazníkové šetření mezi doktorskými studenty
Druhá studie se již zaměřila nadoktorské (Ph.D.) studenty astudentky
voboru psychologie vČeské republice anaSlovensku. Pro tyto účely byl
sestaven online dotazník o60 položkách, který již vpodstatě kopíroval
námi formulované výzkumné otázky. Dotazník, který obsahoval uzavřené
iotevřené otázky, vyplnilo celkem 132 doktorských studentů. Studenti byli
oslovováni dopisem přes email atéž prostřednictvím studijních koordiná-
torů nadaných pracovištích. Možnou účast jsme též opakovaně inzerovali
naodborných setkáních akonferencích. Ti, co měli zájem, pak mohli do-
tazník vyplnit přes odkaz nawebové stránky, který obdrželi. Jednalo se tedy
opříležitostný výběr sdobrovolnou účastí. Vrámci této kapitoly popíšeme
též strukturu našeho výběrového souboru.
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
14
Graf 1.1 – Popis výběrového souboru českých aslovenských doktorandů
voboru psychologie dle pohlaví (absolutní irelativní četnosti; n = 132)
29
22 %
103
78 %
muži
ženy
Výzkumu se zúčastnilo 29 mužů a103 žen. Fakt, že 78 % souboru tvoří ženy,
opět přibližně odpovídá celkovému vyššímu zastoupení žen voboru. Vdok-
torských studijních programech vČeské republice studuje 86 oslovených
doktorandů anaSlovensku 44, národnost studentů jsme však vevýzkumu
nesledovali.
Graf 1.2 – Popis výběrového souboru doktorandů voboru psychologie dle
státu, kde PhD studují (absolutní irelativní četnosti; n = 132)
86
65 %
46
35 % studium v České republice
studium na Slovensku
Průměrný věk studentů je 29,5 let, modus pak 27, což přirozeně vyplývá ze
standardní délky předchozích nezbytných stupňů vzdělání aobvyklé délky
samotného doktorského studia (3 až 4 roky). Pravá část histogramu však
prozrazuje, že ani po30. roku věku není studium nijak neobvyklé. Maxi-
mální věk vnašem souboru byl 57 let.
15
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci
Graf 1.3 – Histogram rozložení věku vsouboru českých aslovenských dok-
torandů
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
>…
POZN.: věk studentů PhD (n = 132; min = 23; max = 57; průměr = 29,5; modus = 27)
Následující graf sleduje rozložení souboru dle roku nástupu doDSP. Poně-
vadž sběr dat probíhal odúnora dozáří 2011, můžeme 33 studentů vesloup-
cích 2011 a2010 považovat za1. ročník, dále pak 44 studentů vesloupci
2009 jako 2. ročník, 30 studentů vroce 2008 jako 3. ročník atd.
Graf 1.4 – rozložení souboru doktorandů dle roku nástupu kestudiu PhD
165
13
30
44
31
2
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
Forma studia je nejčastěji interní (56 %), dále externí (36 %) či přechod
zinterní naexterní (8 %). Většina studentů nad 30 let studuje vexterní for-
mě, pod 30 let vinterní formě. Pouze vjednom případě jsme zaznamenali
přechod zexterní formy dointerní.
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
16
Graf 1.5 – Popis výběrového souboru českých aslovenských doktorandů
voboru psychologie dle formy studia (absolutní irelativní četnosti; n = 132).
74
56 %
48
36 %
10
8%
interní forma
externí forma
přestup (z int. do ext.)
Posledním parametrem výběrového souboru, který zde popíšeme, je obor
doktorského studia vrámci psychologie. Zgrafu je patrné, že jednoznačně
dominujícími obory jsou pedagogická aškolní psychologie, sociální psy-
chologie aklinická psychologie.
Graf 1.6 – rozložení souboru doktorandů dle podoboru studia
40
37
34
10
8
3
0 10203040
Pedagogická a školní psychologie
Sociální psychologie
Klinická psychologie
Obecná psychologie
Psychologie práce a organizace
Vývojová psychologie
POZN.: Kombinovaný obor Sociální psychologie apsychologie práce byl zařazen doko-
lonky Sociální psychologie (celkem v7 případech).
Studie III: Kvalitativní analýza příběhů doktorských studentů
Třetí studie byla realizována jako kvalitativní aslouží jako doplněk ainter-
pretační báze pro data zdotazníkových šetření. Jedná se oopět omapující
výzkumnou sondu doživota postgraduálních studentů voboru psycholo-
17
1 Cíle apopis výzkumných studií oPhD existenci
gie vČR aSR. Jejím cílem je získání barvitějších zkušeností sprůběhem
doktorského studia vkontextu profesních iosobních životů participantů.
Tvorba dat probíhala vobdobí odpodzimu 2010 dojara 2011. Oslovili
jsme aktuálně studující vdoktorských programech vinterní iexterní formě
navšech katedrách psychologie atéž několik málo jedinců, kteří již studium
dokončili.
Pracovali jsme smetodou krátkých strukturovaných narativních výpo-
vědí sepsaných participanty ze tří časových hledisek: a) situace před přije-
tím, b) vprůběhu studia ac) výhledy dobudoucnosti. Instrukce zněla, aby
zpohledu odžité minulosti vyprávěli, jak se vyvíjela jejich cesta kdoktor-
skému studiu až dookamžiku přijetí, jaká byla jejich motivace kestudiu,
jaká očekávání měli odstudia, jaké byly rozhodující okamžiky, klíčové osoby
atd. Dále měli popsat, jak svou situaci astudium hodnotí dnes, tj. vyprávět
zejména ozvládání studijních povinností, oskloubení studia sostatními
pracovními povinnostmi iosobním životem, též ozkušenostech sprací
nadisertačním projektu, ovztahu svedoucím práce atp. Vposlední čás-
ti měli studenti vyprávět ovýhledu dobudoucnosti, tj. jak hodlají využít
Ph.D.titul atéž získané zkušenosti, jaké mají plány. Vpřípadě, že jej ukončili
bez zisku titulu, měli popsat, co pro ně tato zkušenost znamenala, případně
iokolnosti, které je ktomu vedly.
Výběrový soubor této kvalitativní studie tvoří celkem 30 participan-
tů, ztoho 14 mužů a16 žen. Vdobě získávání dat 27 participantů stále
studovalo a3 již studium ukončili (ztoho 2 neúspěšně). Vinterní formě
se vdobě realizace nacházelo 16 avexterní 14 respondentů. Zkušenost
spřechodem zinterní doexterní formy během studia uvedli 4 doktorandi.
Vprvním roce studia se při psaní zkušeností nacházelo 10 participantů,
vedruhém 12, vetřetím 5 azbylí 3 studovali nebo studují šest avíce let.
Průměrný věk všech činil 29,7 let spoměrně širokým variačním rozpětím
od23 do47let. Podařilo se nám získat pouze čtyři zástupce ze Slovenska,
přičemž 28 participantů, včetně zmíněných dvou Slováků, studuje vČR
a2vSR. Též rozložení vrámci pracovišť vČR není rovnoměrné, nebudeme
však zetických důvodů identi kovat, která ajak jsou vsouboru zastoupena,
vmnoha případech to ostatně ani nebylo možné. Návratnost nám tedy neza-
ručuje reprezentativní pokrytí populace českých aslovenských doktorandů,
nicméně výsledná data jsou obsahově dostatečně pestrá avedou ksaturaci
výzkumných cílů aotázek.
Výsledný analyzovaný materiál sestával z30 výpovědí oprůměrném roz-
sahu cca 3 stran A4. Kjejich analýze jsme přistupovali kombinovaně jak
Miroslav Charvát, Aleš Neusar,Martin Dolejš
18
zperspektivy narativní, tak pomocí IPA (Interpretativní fenomenologické
analýzy). Data jsme organizovali zapomoci so waru ATLAS.ti.
Kromě zmíněných tří studií ajejich výběrových souborů jsme při tvorbě
této monogra e pracovali imetodou obsahové analýzy relevantních doku-
mentů, jejichž rešerši jsme prováděli pomocí internetu aelektronických
databází. Další pomocnou metodou je sekundární analýza již publikovaných
statistik odoktorském studiu.
Výsledky našeho snažení prezentujeme průběžně vcelém následujícím
textu. Téměř vevšech kapitolách čtenář nalezne část výsledků aukázek zdat.
19
2 Odoktorátu
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
Ph.D.(naSlovensku PhD.) je zkratka latinského „philosophiæ doctor“,2
mezinárodně uznávaného akademického titulu uváděného zajménem, který
představuje vědeckou hodnost doktora. Tento titul je udělován absolventům,
kteří vrámci svého doktorského studijního programu dokončili aobhájili
výzkumnou práci (disertaci). Existují idalší podmínky udělení, které jsou
vždy přesněji de nované vdaném oboru, nakonkrétní univerzitě či vur-
čité zemi. Titul Ph.D.bývá někdy označován jako velký doktorát aje tak
odlišován odtzv. malého doktorátu (tj. PhDr., RNDr., JUDr.apod.), protože
jde orozdílné úrovně vysokoškolského vzdělání. Titul Ph.D.je srovnatelný
sdřívějším titulem kandidát věd – CSc.3 Samotné Ph.D.můžeme vyslovovat
anglicky [pi: eɪtʃ di:] nebo česky [pé há dé].
Vtéto kapitole informujeme čtenáře opodstatě aprincipech doktor-
ského studia, které je realizováno navysokých školách vČeské republi-
ce anaSlovensku. Některé zde uvedené údaje se týkají celkové populace
doktorandů, ale kde to jde, tam se snažíme psát speci cky odoktorských
studijních programech (dále iDSP) voboru psychologie. Budeme se věnovat
zejména ukotvení DSP vlegislativě, formám astandardům DSP, vymezení
populace doktorandů vČR anaSlovensku, odrazu DSP vnárodních anad-
národních strategiích rozvoje vzdělávání vevědě aodborné diskuzi okvalitě
akvantitě vdoktorských studijních programech.
2 Vněkterých zemích též alternativně doctor philosophiæ, D.Phil.
3 Pozor, Akademie věd ČR uděluje ještě titul „doktor věd“ („doctor scientiarum“) vezkratce
DSc. jako výraz ocenění zvláště vysoké kvali kace prokázané vytvořením závažných, vě-
decky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání vurčitém vědním oboru acharakte-
rizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. Blíže otomto titulu viz Směrnice Akademické
rady AV ČR č.2 – Pravidla pro udělování vědeckého titulu „doktor věd“ vAV ČR. Obdob-
ně je naSlovensku stále udělován titul DrSc. Zajímavou diskuzi nad jeho významem na-
jdete například nastránkách SAV http://www.sav.sk/?doc=services-news&news_no=3082
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
20
2.1 Doktorský studijní program vČeské republice
VČeské republice je DSP definován Zákonem ovysokých školách4
č.111/1998 Sb. v§ 47 (text daného paragrafu má cca 1300 znaků, uvádíme
jej vplném znění):
„(1) Doktorský studijní program je zaměřen navědecké bádání asamostatnou
tvůrčí činnost voblasti výzkumu nebo vývoje nebo nasamostatnou teoretickou
atvůrčí činnost voblasti umění.
(2) Standardní doba studia je nejméně tři anejvýše čtyři roky.
(3) Studium vdoktorském studijním programu probíhá podle individuálního
studijního plánu pod vedením školitele.
(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou aobhajobou di-
sertační práce, kterými se prokazuje schopnost apřipravenost ksamostatné
činnosti voblasti výzkumu nebo vývoje nebo ksamostatné teoretické atvůrčí
umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní auveřejněné
výsledky nebo výsledky přijaté kuveřejnění.
(5) Absolventům studia vdoktorských studijních programech se uděluje akade-
mický titul „doktor“ (vezkratce „Ph.D.“ uváděné zajménem), voblasti teologie
akademický titul „doktor teologie“ (vezkratce „ .D.“ uváděné zajménem).
(6) Studium vdoktorském studijním programu sleduje ahodnotí oborová
rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která
má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné
oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti nazákladě dohody
vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu
její členové.“
Řada úspěšných studentů magisterských forem (vevšech vědních oborech)
má poměrně velký zájem pokračovat vodborně-vědecké přípravě vesvém
oboru asnaží tedy přirozeně využít možnosti doktorského studia.
4 Plné znění zákona ijeho novelizace lze nalézt například nastránkách Ministerstva školství,
mládeže atělovýchovy (MŠMT ČR, 2012b)
http://www.msmt.cz/vzdelavani/legislativni-normy-a-souvisejici-informace.
21
2 Odoktorátu
Graf 2.1 – Počty poprvé zapsaných vdoktorských studijních programech
vČR
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Denní forma 3593 3609 3131 3342 3403 3399 3913 4113
Externí forma 1718 1744 1629 1756 1824 1837 1824 1568
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
4500
POZN.: Zpracováno dle MŠMT ČR (2012a) http://www.msmt.cz/ le/21318
Graf 2.2 – Celkové počty studentů vdoktorských studijních programech
vČR
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Denní forma 9095 10020 10105 9979 9971 10524 11618 12565
Externí forma 11020 11474 12278 13385 14059 14038 13934 13477
0
2500
5000
7500
10000
12500
15000
POZN.: Zpracováno dle MŠMT ČR (2012a).
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
22
Prohlédneme-li si graf 2.1, zpozorujeme vposledních letech určitý nárůst
prvně zapsaných studentů dointerní formy DSP oproti formě externí, okte-
rou je celkově asi dvakrát nižší zájem. Graf 2.2 informuje ocelkových ab-
solutních počtech studentů, kteří vdané době studovali vevšech ročnících
doktorského studia vobou sledovaných formách. Zgrafu lze identi ko-
vat jen mírnou převahou externí formy, kterou vroce 2010 navštěvovalo
13 477 doktorandů, přičemž vinterní formě je přibližně otisíc jedinců méně.
Nebylo tomu tak vždy, například vroce 2007 činil rozdíl mezi formami cca
4 tisíce studentů.
Porovnáme-li oba grafy (obsahují bohužel data pouze pro ČR), umož-
ňuje nám to vyslovit domněnku, že studenti zinterní formy poměrně často
přecházejí doexterní formy, ato zřejmě kvůli tomu, že nestíhají studium
řádně ukončit vevymezeném rozsahu tří až čtyř let. Dojisté míry to může-
me přisoudit jisté liknavosti během studia apři kompilaci disertační práce,
kromě toho mohou vést kezměně formy studia zinterní naexterní (opačný
směr je raritou) irodinné, sociální, osobní, profesní aekonomické proměn-
né (Neusar, Charvát, & Dolejš, 2011). Přechod doexterní formy umožňuje
studentovi prodloužit studium odva roky ivíce. Ministerstvo školství (dále
iMŠMT ČR) se svou dotační politikou snaží motivovat školicí pracoviště
ktomu, aby usvých svěřenců dbala navčasné dokončování. Externí studium
trvá vČR zpravidla 5 let, interní studium 3 nebo 4 roky. Otázkou je, zda
minimální doba uněkterých DSP stanovená na3 roky (uinterní formy) je
dostatečná pro tento typ studia.
Počet přijatých studentů dodoktorských studijních forem vroce 2010
pro Českou republiku dosáhl hodnoty 5681 (avpředchozích letech se
pohyboval vrozmezí 4760 až 5737). Počet těch, kteří vtěchto letech DSP
zdárně ukončili, se pohybuje vrozmezí 1544 až 2378 (graf 2.3). Opět jich
většina absolvuje vexterní formě.
Pozorujeme též značný rozdíl mezi absolutními počty přijatých aab-
solventů. Pokud vezmeme průměrný počet přijatých mezi roky 2003 až
2010, který činí 5300, aporovnáme ho sprůměrným počtem úspěšných
absolventů zastejné období, který činí pouze 2070, vyjde nám, že míra
úspěšného dokončení je pouze cca 40 %. Samozřejmě je nutné počítat se
zhruba tří ačtyřletým posunem daným samotnou délkou studia, což naše
analýzy činí pouze orientačními.
23
2 Odoktorátu
Graf 2.3 – Počty absolventů vdoktorských studijních programech vČR
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Denní forma 311 370 496 455 495 513 548 476
Externí forma 1233 1398 1466 1622 1772 1865 1825 1713
0
250
500
750
1000
1250
1500
1750
2000
POZN.: Zpracováno dle MŠMT ČR (2012a)
Graf 2.4 – Srovnání absolutních počtů studentů doktorského stupně vČR
podle oborů vzdělávání mezi léty 2001 a2010
1021,0
3624,0
4488,0
7153,0
5287,0
1148,0
2431,0
910
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
2001
2010
ZDROJ: ÚIV avlastní dopočty ČSÚ (2011)
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
24
Určitou nevýhodou vpředložených statistikách, které uveřejňuje Ústav
pro informace vevzdělávání, je jejich obecnost. Nelze identi kovat, kolik
studentů, absolventů nebo počet prvně zapsaných je konkrétně voboru
psychologie.
Můžeme je zpřesnit alespoň analýzou Českého statistického úřadu (ČSÚ,
2011), ze které vyplývá, že zatímco vroce 2010 byly mezi studenty magis-
terských abakalářských stupňů nejoblíbenější Společenské vědy, obchod
aprávo (35 % zcelkového počtu studentů vtěchto stupních), šlo vpřípadě
doktorských studijních programů snecelými 4,5 tisíci doktorandy vtěchto
oborech pouze otřetí místo pomyslného žebříčku (17 % zcelkového počtu
doktorandů).
Mezi nejoblíbenější obory studentů doktorského stupně patří Přírod-
ní vědy, matematika ainformatika (27 % všech doktorandů), které ovšem
nabakalářském amagisterském stupni studuje pouze 11 % studentů. Nadru-
hém místě udoktorandů byly Technické vědy, výroba astavebnictví. Zgrafu
2.4 je patrný icelkový nárůst vpočtech doktorandů mezi léty 2001 a2010.
DSP vpsychologii vrůzných podoborech nabízí Filozo cká fakulta
aPedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Filozo cká fakulta aFakulta
sociálních studií Masarykovy Univerzity,5 Filozo cká fakulta Univerzity
Palackého aKatedra pedagogiky apsychologie Jihočeské univerzity.
Podmínkou pro vstup doDSP je přijímací řízení, okterém se dočtete
více vkapitole 5. Podmínkou jeho ukončení je složení závěrečné oborové
zkoušky aobhajoba disertační práce před komisí. Průběh mezi těmito dvě-
ma body není sice de nován přesně zákonem, nicméně existuje zde jakýsi
konsenzus. Většina programů tak mezi studijní povinnosti řadí několikero
dílčích zkoušek apřítomnost naodborných seminářích. Podmínkou jsou
vždy odborné publikace aněkdy též výuka či zahraniční pobyty astáže.
Organizace studia je založena nakreditním systému.
2.2 Doktorský studijní program naSlovensku
NaSlovensku de nuje doktorské studium oddoby svého vzniku několikrát
novelizovaný zákon ovysokých školách6 č. 131/2002 Z. z. § 54 „(1)Dokto-
5 Školicím pracovištěm pro DSP naFSS MU vBrně je iPsychologický ústav Akademie věd
ČR, jde ospolečný program.
6 Plné znění zákona ijeho novelizace lze nalézt například nastránkách Ministerstva školstva,
vedy, výskumu ašportu Slovenskej republiky (MŠVVaŠ SR)
http://www.minedu.sk/index.php?lang=sk&rootId=212.
25
2 Odoktorátu
randský študijný program ako študijný program tretieho stupňa (§ 2 ods. 5)
sa zameriava nazískanie poznatkov založených nasúčasnom stave vedeckého
aumeleckého poznania anajmä navlastnom príspevku študenta knemu,
ktorý je výsledkom vedeckého bádania asamostatnej tvorivej činnosti voblasti
vedy alebo techniky alebo samostatnej teoretickej atvorivej činnosti voblasti
umenia. Absolventi doktorandského študijného programu získavajú vysoko-
školské vzdelanie tretieho stupňa“.
Zhlediska terminologického nejde opřípravu vevědních, resp. umělec-
kých oborech, ale omožnost uchazeče získat nejvyšší vysokoškolské vzdě-
lání vestudijním oboru zvoleného studijního programu. Ostatní předpisy
spojené srealizací doktorského studia mají charakter vnitřní legislativy vy-
soké školy, případně fakulty, což dává prostor pro přizpůsobení požadavků
anorem tak, aby co nejvíce vyhovovaly konkrétnímu studijnímu oboru.
Celý text zákona má cca 8 500 znaků, uvádíme jej zde tedy jen vezkrá-
cené podobě veformě výtahu:
(2) Dĺžka štúdia vdennej forme je najmenej tri roky anajviac štyri roky,
vexternej forme päť rokov.
(3) Doktorandské štúdium prebieha podľa individuálneho študijného plánu
pod vedením školiteľa.
(4) Funkciu školiteľa pre daný študijný odbor môžu vykonávať učitelia vy-
sokej školy, naktorej sa uskutočňuje doktorandské štúdium, ainí odborníci
poschválení vo vedeckej rade vysokej školy alebo fakulty.
(5) Pred začatím prijímacieho konania nadoktorandské štúdium vypisuje
vysoká škola alebo fakulta, ak sa študijný program uskutočňuje nafakulte,
témy dizertačných prác, oktoré sa je možné vrámci prijímacieho konania
uchádzať. Ku každej zvypísaných tém je určený školiteľ.
(8) Doktorandské štúdium pozostáva zo študijnej časti azvedeckej časti.
Študijný plán zostavuje školiteľ apredkladá naschválenie odborovej komisii.
(9) Študijná časť doktorandského štúdia pozostáva najmä zprednášok, se-
minárov aindividuálneho štúdia odbornej literatúry potrebných zhľadiska
zamerania dizertačnej práce.
(10) Vedecká časť doktorandského štúdia pozostáva zindividuálnej alebo tí-
movej vedeckej práce študenta doktorandského štúdia (ďalej len „doktorand“),
ktorá sa viaže natému dizertačnej práce. Vedeckú časť doktorandského štúdia
odborne garantuje školiteľ.
(11) Súčasťou doktorandského štúdia vdennej forme je vykonávanie pedago-
gickej činnosti alebo inej odbornej činnosti súvisiacej spedagogickou činnos-
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
26
ťou vrozsahu najviac štyri hodiny týždenne vpriemere zaakademický rok,
vktorom prebieha výučba.
(14) Obhajobou dizertačnej práce sa doktorandské štúdium končí. Preukazuje
sa ňou schopnosť apripravenosť nasamostatnú vedeckú atvorivú činnosť
voblasti výskumu alebo vývoja, alebo nasamostatnú teoretickú atvorivú
umeleckú činnosť.
(15) Absolventom doktorandského štúdia sa udeľuje akademický titul „doktor“
(vskratke „PhD.“; skratka sa uvádza zamenom).7
(17) Doktorandské štúdium vdanom študijnom odbore sleduje ahodnotí
odborová komisia zriadená podľa vnútorného predpisu vysokej školy alebo
fakulty, ktorá uskutočňuje príslušný študijný program.
(18) Naúčely zdravotného poistenia, nemocenského poistenia, dôchodkového
zabezpečenia aplatenia príspevku napoistenie vnezamestnanosti má dokto-
rand vdennej forme doktorandského štúdia postavenie zamestnanca.
Zákonné vymezení doktorského DSP je vČR inaSlovensku obdobné stím,
že slovenský zákon je detailnější. Příprava nastudium spočívá vpřijímacím
řízení uchazeče, který se uchází otéma disertační práce vypsané školicím
pracovištěm. Někteří uchazeči využívají imožnost volby vlastního tématu.
Přijatému uchazeči pak pracoviště určí školitele podle zaměření tématu di-
sertační práce. Školitelem může být učitel vysoké školy (nejčastěji docent,
profesor) nebo jiný odborník schválen vevědecké radě fakulty. Náplň dok-
torského studia se skládá ze studijní části (absolvování přednášek aseminá-
řů, individuální studium odborné literatury) avědecké části (individuální
nebo týmová vědecká práce studenta, která se váže natéma disertační prá-
ce). Uinterních doktorandů může být součástí studia ipřímá pedagogická
činnost vmaximálním rozsahu 4 hodiny týdně. Průběh doktorského studia
sleduje ahodnotí oborová komise. Podmínkou řádného ukončení studia je
vykonání disertační zkoušky aobhajoba disertační práce.
Domníváme se, že důslednější vymezení včeském zákoně ovysokých
školách, které by přesně de novalo práva apovinnosti všech zúčastněných
stran, by mohlo snížit různé druhy nedorozumění mezi triádou student,
školitel avzdělávací instituce.
7 Je zajímavé, že o ciální podoba zkratky titulu naSlovensku je „PhD.“ sjednou tečkou na
konci, kdežto vČR je to „Ph.D.“ se dvěma tečkami.
27
2 Odoktorátu
Tabulka 2.1 – Absolutní počty studentů vjednotlivých doktorských pro-
gramech psychologických věd naSlovensku (k31. 10. 2011)
Studijní obory
vEXTERNÍ FORMĚ
(jejich standardní délka)
Celkem ztoho
žen 1. roč. 2. roč. 3. roč. 4. roč. 5. roč.
63 48 10 10 22 10 11
Sociální psychologie
a psychologie práce (5 let) 43 30 7 6 16 9 5
Klinická psychologie (5 let) 6 5 3 0 2 0 1
Sociální psychologie (5 let) 5 5 0 3 0 1 1
Všeobecnáaexperimentální
psychologie (5 let) 5501400
Pedagogická, poradenská
aškolní psychologie (5 let) 4300004
Studijní obory
vDENNÍ FORMĚ
(jejich standardní délka)
Celkem ztoho
žen 1. roč. 2. roč. 3. roč. 4. roč. –
62 52 17 21 21 3 –
Pedagogická, poradenská
aškolní psychologie (3 roky) 35 30 12 14 9 0 –
Psychologie (3 roky) 10 10 2 3 5 0 –
Sociální psychologie
apsychologie práce (4 roky) 852150–
Klinická psychologie
(4roky) 541211–
Sociální psychologie
(4 roky) 430112–
Zdroj: (UIPŠ, 2012)
Vevšech vědních oborech dle dat zÚstavu informácií aprognóz školstva
naSlovensku (ÚIPŠ, 2012) studovalo vroce 2011 naslovenských veřejných
univerzitách avysokých školách externí doktorské studium 3928 studentů
astudentek (46,2 %) avinterní formě studia bylo 6144 studentů astudentek
(50,6 %). Jedná se při součtu obou forem occa 10000 doktorandů, což je
vrelativních přepočtech napočet obyvatel méně než vČR, kde se absolutní
počty pohybují kolem cca 25000. ÚIPŠ (2012) dále uvádí přesné informace
opočtu studentů vjednotlivých doktorských programech psychologických
věd. Celkový počet studentů voboru psychologie k31. 10. 2011 byl 125,
přičemž poměr mezi interní aexterní formou je téměř přesně 1 : 1.
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
28
Externí studium trvá naSlovensku zpravidla 5 let, interní studium trvá
3 až 4 roky. Univerzity si mohou zvolit délku studia při žádosti oakreditaci
příslušného studijního programu, přičemž vposlední době se začíná stále
více preferovat čtyřleté studium. Organizace studia je založena nakreditním
systému. Studium psychologie je naSlovensku zařazené vsoustavě oborů
pod tzv. Společenské abehaviorální vědy, přičemž bakalářské amagisterské
studium se realizuje voboru 3.1.9 psychologie. DSP se před několika lety
rozdělil naspeci cké jednotky podle zaměření studia: všeobecná aexperi-
mentální psychologie, pedagogická, poradenská aškolní psychologie, kli-
nická psychologie, sociální psychologie apsychologie práce. Vsoučasnosti
se však uvažuje oopětovném sjednocení těchto oborů.
Doktorské studium psychologie je akreditované nauniverzitách vBra-
tislavě, Trnavě, Nitře, Prešově avKošicích. Příprava mladých vědeckých
pracovníků má dlouholetou tradici ivespecializovaných ústavech Slovenské
Akadémie Vied (SAV).8 Vpřípadě denního studia jsou místa přidělována
(regulována) a nancována Ministerstvem školství.
2.3 Kvalita versus kvantita
Již delší dobu probíhá diskuze okvalitě odborné přípravy vpostgraduálním
studiu obecně, též speci cky vespolečensko-vědních oborech ačástečně
ivsamotné psychologii. Se snahami reformovat vysoké školství vČeské
republice inaSlovensku se tyto debaty zintenzivňují aprobíhají naněkolika
úrovních. Nejčastěji se forma akvalita studia zřejmě řeší mezi samotnými
doktorandy při neformálních rozhovorech. Nutně se toto téma musí vy-
nořovat nainterních poradách vedení kateder či ústavů, které doktorské
studium realizují. Až potud jde onázory skryté, širšímu publiku nedostupné
apozornosti výzkumníků často unikající. Někdy jsou vznášeny připomínky
či návrhy naodborném fóru anakonferencích, což je velmi důležité pro
rozvoj tohoto diskurzu.9
Nanejvyšších úrovních zmiňme jednání akreditačních komisí nebo do-
konce jednotící snahy překračující hranice našich dvou států. Příkladem
mohou být Evropské minimální standardy doktorského studia vpsycho-
8 Údaje jsou aktuální vdobě vydání publikace amohou se měnit.
9 Příspěvky adiskuze odoktorském studiu voboru psychologie jsou pravidelnou součástí
programu například nakonferenci snázvem PhD existence pořádané Katedrou psycho-
logie FF UP VOlomouci.
29
2 Odoktorátu
logii, které stanovila Evropská federace psychologických asociací (EFPA,
2010). Tyto standardy vdeseti bodech představují minimální normu sloužící
kceloevropskému sjednocení vprovádění DSP vpsychologii. Dle EFPA
zajistí vyšší srovnatelnost, konzistentní kvalitu voblasti výzkumu apost-
graduálního vzdělávání azvýšení mobility absolventů. Boloňský proces pak
představuje sice obecnější systém de nující standard kvality vzdělávání
naevropské úrovni, ale vesvém účinku má mnohem větší dopad napo-
dobu postgraduální přípravy nanašich vysokých školách. Potřebu zabývat
se podporou pro mladé vědecké pracovníky deklaruje iNárodní politika
výzkumu, vývoje ainovací České republiky naléta 2009–2015 (Rada pro
výzkum, vývoj ainovace, 2009).
Ještě než se pustíme dodiskuze okvalitě DSP založené navýzkumných
datech, musíme vzít vúvahu fakt, že příklady dobré praxe jsou vevýzku-
mech často podceňovány amálo reportovány. Může to souviset stím, že kdo
je spokojený, nemá takovou potřebu se kčemukoliv vyjadřovat. Možná též
mladší generace akademiků teď cítí potřebu se více emancipovat, kritizovat
stávající stav apřebírat odpovědnost zatento proces. Bylo by tedy naivní
interpretovat následující výzkumné postřehy are exe tak, že vše je špatně.
Není tomu tak. Zvyšování kvality doktorských studií je namnoha pracoviš-
tích stálá akontinuální snaha. Během posledních let se situace doktorandů
ajejich postavení nařadě univerzit soustavně zlepšuje. Doktorandi se stávají
součástí pracovních týmů kateder. Odpedagogů se jim dostává osobní po-
moci při jejich první přímé výuce. Zapojují se dodomácích imezinárodních
projektů realizovaných nauniverzitách. Mají možnost vidět asrovnávat, jak
se pracuje vzahraničí. Práce nagrantových projektech jim umožňuje zakou-
pení techniky apřístrojového vybavení, což se odráží navyšší kvalitě jejich
vědecké práce azlepšuje úroveň spolupráce sjinými odborníky. Přesto se
domníváme, že je užitečné podívat se inato, co evidentně nefunguje úplně
dobře, kde věci váznou, aco se dá zlepšovat.
Doktorské studium vČeské republice inaSlovensku bylo vposledních
letech stále populárnější abyly nabírány větší počty studentů. Například
Plavčan (2006, s. 11) píše, že doktorské studium se pozavedení nového
zákona acelkové podpoře zastrany státu začalo „navysokých školách vSlo-
venskej republike veľmi intenzívne rozvíjať. Prispeli ktomu nielen opatrenia
najeho podporu, ale aj úspešné snahy vysokých škôl voblasti skvalitňovania
pedagogickej, vedeckej, umeleckej aostatnej činnosti. Doktorandské štúdium
je aj nevyhnutnou súčasťou ponuky vzdelávacích aktivít univerzít, ako vysoko-
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
30
školských ustanovizní, ktoré majú vkaždej rozvinutej spoločnosti nezastupiteľ-
né miesto pri jej ďalšom rozvoji“. Tento vzrůstající trend počtu doktorandů se
sice může jevit pro optimisty jako potěšující, nicméně pesimisté nadruhou
stranu mohou namítat, že tím více nabývá navýznamu řada obtíží spojená
skvalitou doktorských studijních programů isuplatnitelností jejich absol-
ventů vpraxi. Snaha dohánět vyspělý svět pouze vkvantitě nemusí přinést
kýžené plody. To si také řada školicích pracovišť uvědomila anábor studentů
doDSP se nyní opět snižuje, mimo jiné izkapacitních důvodů.
Velký zájem uchazečů souvisí možná spřesvědčením, že svyšší kvali -
kací získají automaticky ilepší práci. Reálná situace je však taková, že rmy
ze soukromého sektoru ani státní instituce kvali kace spojená stitulem
Ph.D.příliš nezajímá. Dokonce často lidi stitulem Ph.D.považují za„příliš
kvali kované“. Musíme uvažovat inezdravou motivaci kevstupu doDSP,
kdy tuto možnost studenti volí zaúčelem získání snadného zdroje „kapes-
ného“. Děje se tak vpřípadech, kdy studium odzačátku není myšleno vážně,
student pracuje astuduje jen formálně, aby mu bylo vypláceno stipendium,
které není daněno. Tento přístup může být podporován iustálenou zvyk-
lostí, že neradi mezi studenty diferencujeme při rozdělování odměn. Vpo-
zitivních případech je pak pro studenty zajímavá samotná akademická
kariéra nebo výzkum, aproto se rozhodnou pro doktorandské studium.
Avšak mnozí si až vprůběhu studia uvědomí, že získat místo odborného
asistenta nauniverzitě se podaří jen malému počtu doktorandů. Vtéto sou-
vislosti se nám vybavuje žert, který si vjednom zdílů animovaného seriálu
Simpsonovi ztropil Bart Simpson zjedné skupinky doktorandů zevlujících
nabrigádě vknihkupectví:
Bart: (pro sebe) „Ajá poškádlím intoše…“ (nahlas) „Hej parto, slyšel jsem,
že se uvolnilo místo asáka!“
Doktorandi: (udiveně asnadějí) „Áááhh, vážně? Cože? Kde?“
Bart: „NaUniverzitě uapríla!“ (smích)10
Velmi demotivačně působí také zjištění, že nástupní plat odborného asis-
tenta sPh.D.není žádný zázrak anaSlovensku může být dokonce nižší než
doktorandské stipendium! Tyto důvody vedou kcelkově nízkému procentu
dokončených doktorátů, někteří doktorandi totiž vjeho průběhu odcházejí
nalépe placená místa. Opět se nabízí jedna ze skečí animovaného klasika
Barta Simpsona, vekteré vypráví své rodině zážitek zkina, přičemž drží
10 Série 15, díl 10: Tiráda Americké hospodyňky (Diatribe of aMad Housewife).
31
2 Odoktorátu
vruce ustřižený culík vlasů, přidržuje si ho vzadu uhlavy apobaveně po-
vídá:
Bart: „Já se tak nudil, že jsem ustřihl ohon chlápkovi, co seděl před náma“ …
(imituje doktoranda) „Jsem doktorand, vidíte mě, je mi třicet let aloni jsem
si vydělal 600 dolarů!“
Marge: (ustaraně) „Bárte, nedělej si znich srandu, jen učinili děsivé životní
rozhodnutí.“ 11
Naproblém toho správného poměru kvantity akvality je velmi intenzivně
upozorňováno celosvětově. Například Mark C. Taylor (2011) včasopisu
Nature12 uvádí, že veSpojených státech amnoha dalších zemích, je DSP po-
rouchaný adobudoucna neudržitelný, že je potřeba jej rekoncipovat. Podle
Taylora již například vUSA existuje příliš mnoho doktorských programů,
které produkují příliš mnoho absolventů stitulem Ph.D., kteří pak nemají
uplatnění natrhu práce. Důsledně doporučuje některé ztěchto programů
zrušit avětšinu zbývajících reformovat tak, aby odpovídaly situaci vevědě
21. století. Autor tím myslí, že univerzity musí zbořit zdi, které jednotlivé
obory oddělují, avytvořit programy, které staví namultidisciplinární ko-
munikaci aaplikovaných výzkumech. Pracoviště by měla umět navrhnout
nové osnovy DSP, které se zaměří více nařešení praktických problémů spo-
lečnosti.
Otázkou kvality postgraduální přípravy se vČR dlouhodobě výzkumně
zabývá profesor Jiří Mareš. Skolegou Ježkem (Mareš & Ježek, 2009) publi-
kovali anonymní dotazníkovou studii zaměřenou naposouzení doktorského
studia naUK zpohledu jeho absolventů z15 fakult (bohužel se opět nedají
odlišit studenti oboru psychologie). Korespondenčně odpovědělo celkem
392 osob (cca 51% návratnost). Zvýsledků vyplývá, že poabsolvování DSP
se akademické kariéře voboru věnovalo 82 % respondentů, vpříbuzném
oboru pak 11 % ajen 7 % se akademické kariéře nevěnovalo. Mezi jednot-
livými obory nebyl zjištěn rozdíl. Současné zaměstnání navysoké škole
má 46 %, naAkademii věd pracuje 12 %, vevýzkumných ústavech 2 %,
vestátní správě 6 %, vprůmyslu 5 % ajinde zbývajících 23 % respondentů
(5 % je aktuálně nezaměstnaných; většinou namateřské dovolené). Častěji
11 Série 16, díl 20: Domov daleko odHomera (Home Away from Homer).
12 Toto číslo časopisu Nature (Vol. 472, Num. 7343, s. 259–384) je kestažení zhttp://www.
nature.com/nature/journal/v472/n7343/index.html vydané 20. dubna 2011 přináší celou
řadu názorů oproblematice DSP anutnosti jeho reforem.
Miroslav Charvát, Martin Dolejš,Marián Špajdel
32
odcházejí naAkademii věd čerství doktoři přírodovědných oborů (21 %),
kdežto dostátní správy odcházejí častěji doktoři humanitních oborů (11 %).
Zajímavé apro náš obor spíše nelichotivé je zjištění, že nejvíce připomínek
(popsaných překážek) se objevilo právě uabsolventů humanitních oborů.
Mnozí měli problémy naškolicím pracovišti se získáním vlastního pracov-
ního místa či počítačového apřístrojového vybavení, museli vykonávat po-
mocné práce, nesetkávali se vždy se vstřícností odkmenových pracovníků,
neměli mnoho možností spolupráce či zapojení se dokvalitního výzkumu
avneposlední řadě nebyli důsledněji cvičeni vdovednostech výzkumníka.
Reálnost úvodní myšlenky opotřebě zvyšování kvality lze ilustrovat
ijedním zvyprávění bývalého doktoranda voboru psychologie, který
velmi kriticky, nicméně poměrně trefně pojmenovává řadu neduhů DSP:
„Mám kamarády, kteří studovali doktorandské programy vpřírodovědných
oborech, někteří naZápadě, atam je situace následující: doktorand se podílí
navýzkumu svého vedoucího, stručně řečeno dělá onu příslovečnou mravenčí
práci, ale naoplátku zato získává pozornost ačas svého vedoucího, který
se mu věnuje alespoň někdy, adoktorand tak má možnost se něco naučit,
učit se zjeho zkušeností. To můj vedoucí vžádném případě nenabízel, měl
svých starosti dost avpodstatě pocelou dobu ho moje práce nijak nezajíma-
la. Moje práce, kromě obecného odevzdání „něčeho“, vpodstatě nezajímala
vůbec nikoho. Co jsem si nenašel sám, ať už vrovině metodologických postu-
pů či teoretických základů, to jsem nijak jinak nezískal. Stejný formalismus
vnímám iobecně vponěkud nešťastném nastavení postupu vakademickém
žebříčku – jde především opočty článků, obsah není až tak důležitý. Pokud
napíšu jeden skvělý článek, tak jsem pořád vnímán jako horší vědec než ten,
kdo napíše pět průměrných. Ano, existuje impact faktor, ale vnašich poměrech
jde oúplně jinou galaxii. Kvantita válcuje kvalitu. Učím rád asnažím se svoje
přednášky neustále vylepšovat, zajímat se omoderní didaktické metody, ale ta
pedagogická část univerzitní práce je další oblastí, která je paradoxně někdy
vnímána jako podružná. Myslím, že tento formalismus, dělání věcí jen aby
nějak vypadaly, anikoliv scílem oco nejlepší práci, určitě přispěl kochladnutí
mého zájmu ostudium. Asi se nasvět dívám příliš idealisticky.“ (narativ ze
Studie III – muž, 33 let, interní studium, nedokončené).
Výzkumných studií odoktorandech vČeské republice či naSlovensku
není mnoho. Často jsou poměrně kritické. Nemyslíme si, že by jednoznač-
ně objektivně ilustrovaly, jak vypadá doktorské studium jako celek, určitě
existuje mnoho příkladů dobré praxe, jen je obtížnější se onich dozvědět.
33
2 Odoktorátu
Pokud je někdo spokojený avše klape, jak má, necítí zřejmě ani potřebu se
ktomuto tématu vracet nebo tuto diskuzi rozvíjet.
Nazávěr se nabízí otázka: Odkud má být systém reformován či revita-
lizován? Zespodu? Shora? Snad se shodneme natom, že společným cílem
těchto debat je zajistit pro výzkum avývoj dostatek (tj. nejlépe asi jen mírný
nadbytek posilující zdravou konkurenci) kvali kovaných odborníků apři-
pravit pro ně dostatečně zajímavé pracovní podmínky. Úkol to ovšem není
snadný. Odpověď napoloženou otázku by mohla videálním případě znít:
Systém měňme aktivně zespodu sefektivní podporou shora.
34
3 Doktorát vjiné zemi
Následující text obsahuje čtyři zkušenosti sdoktorátem vrůzných evrop-
ských zemích. Dvě odakademiků advě odstudentů. Věříme, že tyto zku-
šenosti včetně stručného popisu systému doktorátu vtěchto zemích mohou
inspirovat krozhodnutí studovat doktorát vzahraničí. Studium vzahraničí
je obohacující ainspirující pro obě strany. České aslovenské vysoké školství
včetně výzkumných institucí, kam se mnozí absolventi doktorátů navrátí
scenným know-how, mohou ztěchto pobytů astáží jenom pro tovat.
Utěchto příspěvků nám šlo hlavně oautenticitu výpovědí, proto re-
spektujeme jazyková speci ka iurčité vybočení zžánru odborného sdělení.
Zdroje uvádíme přímo utextů autorů, neboť jde převážně owebové stránky
různých institucí (nejsou uvedeny vseznamu literatury nakonci).
3.1 Meaning and methods in asuccessful PhD-system:
drawinglessons from the Dutch approach
Wander van der Vaart13
e educational climate in the Netherlands:
the base of high quality PhD’s
In this contribution Iwill discuss some peculiarities of the Dutch
PhD-system and how this system works out in the research practice of the
PhD-candidate. Dissertations from Dutch universities generally meet the
highest academic standards and are therefore held in high regard. One of the
explanations of this high quality is the context of high standard education
and research at Dutch universities in general.
Higher education in Holland enjoys aworldwide reputation, which is
achieved through anational system of regulation and quality assurance. As
it was put in the Times Higher Education ranking 2008 (THES, 2008)14:
“Eleven universities in the Netherlands are in the World University Rank-
ings Top 200, making Holland one of the highest performing in the world
13 University for Humanistic Studies, Utrecht, P. O. Box 797, 3500 AT, Utrecht, e Nether-
lands, www.uvh.nl, w.vandervaart@uvh.nl
14 THES: Ranking of the Times Higher Education Supplement.
www.timeshighereducation.co.uk.
35
3 Doktorát vjiné zemi
today. Dutch higher education programmes have rightly secured areputa-
tion for high quality and well organized content.”
e well-known rankings – which of course have their pros and cons –
show that the Netherlands is asmall country (almost 17 million inhabitants)
with large impact. Some key gures:
• ird place worldwide in citation impact scores (impact 2003–2006;
NOWT, 2008)15;
• Second place worldwide in publication productivity per person (NOWT,
2008);
• 11 Dutch research universities in the top 200 worldwide according to
the Ranking of the Times Higher Education Supplement 2009 (THES,
2009);
• 12 Dutch research universities in the top 500 of the Ranking of World
Universities/Shanghai Ranking 2009 (ARWU, 2009)16;
• Eighth worldwide in the number of patent applications (WIPO, 2007)17;
• Sixth worldwide in public-private partnerships in science (NOWT,
2008).
Also illustrating the rich educational tradition in the Netherlands is the
fact that Holland received international acclaim for its groundbreaking
problem-based learning system, which trains students to analyze and solve
practical problems independently through emphasis on self-study and self-
-discipline. In addition Holland was the rst non-English-speaking country
to o er courses taught in English. e Dutch higher education institutions
together o er about 1,300 international study programs and courses taught
in English. is makes Holland the front-runner in continental Europe
(NUFFIC)18.
Iwant to stress this context of the Dutch educational tradition because
it shows that the high quality of PhD-thesis research is not standing at its
own. It’s only possible thanks to arich educational history and context.
However, given this context, it is the way the current PhD-system works that
15 NOWT: e Netherlands Observatory of Science and Technology.
http://nowt.merit.unu.edu/
16 ARWU: Ranking of World Universities (ARWU)/Shanghai Ranking. www.arwu.org.
17 WIPO: World Intellectual Property Organization.
http://www.wipo.int/portal/index.html.en.
18 NUFFIC: Netherlands Organisation for International Cooperation in Higher Education.
http://www.nu c.nl/
Wander van der Vaart
36
ensures its quality. In the next section Iwill discuss some practical features
of this system – including the requirements and attitude that’s asked from
asuccessful PhD-student – that contribute to the high quality dissertations.
A er that I’ll share some experiences that Ihave as asupervisor with these
issues. In the nal section I’ll demonstrate how the Dutch PhD-candidate
works towards the nal thesis defense and how even this ages old defense
ceremony contributes to the quality of research.
e PhD practice in the Netherlands: system and related attitude19
A) e merits of the Dutch system in three main themes
Dutch PhD-candidates: from students to employees. A rst important char-
acteristic of the Dutch PhD-system is that the PhD candidate in the Neth-
erlands is not astudent but in most cases auniversity employee. ere are
universities that in addition o er unpaid bursary PhD-appointments, but
these are exceptions. Another, growing group of PhD-students concerns
working professionals who are doing their PhD in addition to their regular
job and are paid by their employer. ese people pay ayearly fee to the uni-
versity for participating in its PhD-program. However, by far the biggest and
most important group concerns the young, academic student who is paid
either directly by the university or by agrant of the Netherlands Association
for Scienti c Research (NWO)20. In addition Dutch PhD-candidates have
agood treatment when it comes to salary, bene ts, insurance plans and
education. Primary criterion for admission to aPhD track is the quality of
the applicant. In the Dutch university system, astudent who has passed his
Master’s examinations can go on to doadoctorate (PhD). While it takes
aminimum of about four years to prepare for aPhD, the average durations
is about 5 years (VSNU)21.
Supervisor, co-supervisor and evaluations. In the Netherlands aPhD student
usually is assigned to one supervisor and one co-supervisor who both will
provide guidance through the entire research period. e supervisor must
be afull professor and has the nal responsibility for the project. Usually
the co-supervisor is an assistant professor or associate professor and pro-
19 e factual information that is presented in this section is derived from the next sources:
NWO, NUFFIC and VSNU.
20 NWO: Netherlands Organisation for Scienti c Research. http://www.nwo.nl/.
21 VSNU: Association of Universities in the Netherlands. http://www.vsnu.nl.
37
3 Doktorát vjiné zemi
vides daily guidance. In the Netherlands it is allowed to have more than one
supervisor and also more than one co-supervisor. is has the advantage
that external scientists – working at other universities in the Netherlands
or abroad – can be involved in the project.
The supervisor and co-supervisor work closely together with the
PhD-candidate and evaluate his/her work formally at ayearly base. A er
the rst year of the project the system requires a‘go – no go’ decision: if
the student doesn’t perform according to the standards the agreement will
be dissolved. Another PhD-student may be recruited or the project may be
stopped. If it’s a‘go’ decision then the candidate will be o ered athree years
contract to nalize the PhD-research. During each following yearly evalu-
ation the last year’s performance and the coming year’s plans are judged.
e base of the judgment consists of the PhD-plan in which agreements are
made about output (conference papers, articles etc.) and progress indicators
(regarding literature reviews, eldwork, analyses, writing, etc.).
ese plans are signed by both the candidates and the (co-)supervisors.
When the thesis is nished and approved by the (co-)supervisors, acom-
mittee of 5 external professors (o en full professors but not necessarily
so) is appointed to read and judge the thesis. e committee members are
just asked for ago – no go decision, they don’t have to write afull review
report. ough most of them dogive some comments and suggestions. e
PhD-student is not required to adhere to these comments, but usually does
try to utilize them to improve the thesis. When the majority of the commit-
tee approves the thesis the PhD-student is allowed to submit arequest for
the nal, oral thesis defense (which Iwill be later on).
PhD-project in context: research programs, graduate schools, research schools.
PhD-students are always part of some research group, but the PhD-project
as such may have di erent origins. At the one extreme astudent is allowed
to write his/her own research proposal from scratch, as long as it ts to the
general research program of the department. At the other extreme astudent
was recruited based on aquite detailed project description (in this case most
o en being part of alarger project) and is limited by an existing data or xed
data collection procedures. An advantage of these latter situations is that
they usually involve bigger research teams and projects with several (PhD-)
projects. e PhD-student then learns by working together in ateam and is
able to obtain more and richer data (e. g., longitudinal data).
Wander van der Vaart
38
Whatever the situation is, all Dutch PhD students are part of agradu-
ate school and/or research school which provide them with an inspiring
research environment and o er tailor-made study programmes, master
classes, seminars and conferences. English is the prevalent language of in-
struction in Dutch graduate and research schools.
Graduate schools are organizations within universities. By combining
education and research in related eld they provide an ideal meeting place
for researchers, PhD candidates and Master’s students from the same uni-
versity. Some graduate schools are interdisciplinary; other graduate schools
focus on afew or one discipline. All PhD and Master’s programmes of Dutch
universities are organized into graduate schools.
Research schools are inter-university organizations at the level of asub-
ject area. In research schools, multiple research universities and research
institutes join their forces and knowledge. In aresearch school, PhD-candi-
dates and advanced researchers in acertain eld di erent Dutch universities
meet each other. Like graduate schools, they provide challenging study and
network environments.
B) System related requirements posed to aPhD-student
intheNetherlands
e PhD-system in the Netherlands stems from and brings along aspeci c
scienti c culture. is culture encompasses certain requirements that are
posed to the PhD-candidate and asks for acertain attitude to be asuccessful
candidate. I’ll mention some of these features. O en they may seem very
common and little surprising, but taken all together they form aclimate
that aims to breed high quality dissertations.
A rst issue is that aPhD is regarded as serious work. e PhD-candidate
functions as afull – though junior – member of scienti c community. Doing
aPhD in Holland is an almost full-time research activity and involves little
course work. PhD students start doing research from day one. is allows
them to develop their own ideas and priorities in their research while having
close contact with their supervisor. O en PhD candidates and their supervi-
sor work in close collaboration. So their work is not isolated but forms part
of the department’s core research activities. PhD candidates are considered
to make crucial contributions to research undertaken at their university; and
actually they doproduce asubstantial part of the university’s scienti c out-
put. eir work must represent original work and be acontribution to the
39
3 Doktorát vjiné zemi
body of knowledge in their eld. ey are required to perform an independ-
ent research, produce conference papers and publish articles in well-rated
journals. All these activities culminate in the writing of the thesis, which
may consist of amonograph, aseries of articles or acombination of both.
e second issue is that doing aPhD in the Netherlands is achalleng-
ing undertaking. is is related to the fact that PhD-candidates are taken
seriously as members of the scienti c community. In order to succeed the
candidate will need to be highly committed and motivated and must have
the perseverance to dodedicated work for at least 4 (and often 5 to 7)
years. Both becoming and being aPhD-candidate means being involved
in ahighly competitive world. e requirements in terms of originality,
production, quality and collaboration are high; therefore to be admitted to
aPhD program, applicants must meet stringent academic requirements.
Candidates are recruited at an international level and need to have asolid
background in the theory and methods of their eld, hold arecognized Mas-
ter’s degree (or equivalent) and demonstrate agood knowledge of English.
ird, PhD-students are involved in additional, core tasks of their depart-
ment, despite the fact that they are expected to spend about all their time
to doing research. ese tasks don’t consist of doing some chores for their
supervisor, but are serious academic tasks. Usually this means that they are
involved in supervising students, teaching practicals, giving incidental lec-
tures and being active in committees. It’s o en the case that PhD-students
have an 0.8 e appointment for their thesis research and in addition a0.2 e
appointment as junior lecturer. is gives them great opportunity to get
more working experience and usually it pays better than doing aPhD. is
situation again strengthens their commitment with the scienti c community
and it provides them with better opportunity in the labor market later on.
Fourth, the nal thesis that is produced is taken very seriously in the Neth-
erlands. It is seen as the scienti c proof of the candidate. Its quality has to
be at an international level and usually supervisors require that parts of it
should be published before the full thesis is nished. is means that writ-
ing the thesis is asever job. When writing chapters they are painstakingly
evaluated and criticized by the (co)supervisors. e text is scrutinized line
by line and all parts are rewritten until the thesis forms acoherent, well-
motivated and accurate text. e idea behind this is that the quality resides
in the details and that it is highly educative for the candidate to go through
this process. For most candidates this is avery harsh, last phase. But when
Wander van der Vaart
40
they are able to deal with this in ameaningful way and survive, they are well
prepared for ascienti c career.
Experiences, pitfalls and advice: the ‘PhD funnel model’
It’s clear that there’s not one best practice in any PhD-system. Also the Dutch
system consists of many di erent practices. But may be my own experiences
as aco-supervisor of PhD-projects may re ect some basic features of the
Dutch system. In my practice Igradually got the idea that it is very helpful
to see many of the PhD-activities as being part of a‘funnel shaped process’.
is metaphor of the ‘PhD-funnel’ is all about the funnel shape: an upright
model starting with awide top and quickly narrowing down, or – in case of
the upside-down funnel – starting narrow and ending in abroad lower side.
Let’s have atry: Iwill assign three important topics in aPhD-project– the
research approach, PhD-requirements and supervisor roles – to either the
upright funnel model or the upside-down funnel model. Ithink this gener-
ally works out, but more as aheuristic model. Within each topic Iwill list
some speci c issues; all together they form abulleted summary of advice
and tips.
Topic 1 – Research approach: the upright funnel model. ink about the issues
presented below and how they probably work best if they start broad and
narrow down quickly.
• Research plan: start with broad theories (and reviews), explore many
issues, before you focus your project.
• Research theme: focus more and more, nd your own ‘niche’, becom-
ing aspecialist is the best training that exists and creates better future
chances.
• Reading AND choosing: start with reading alot in the scienti c literature
but also about your professional eld, but choose while you read, become
more and more selective.
• Interim reports!: put all your literature reviews together in the early
stages of research in such away that you can use this report in writing
your thesis four years later; keep writing interim reports during the full
thesis period, but focus more and more on reports that you can publish.
• Planning of the data collection: make aplanning at the start even if your
data collection will be a er 1 or 2 years (or more), it’s crucial to your full
41
3 Doktorát vjiné zemi
planning and you can adept it later on and specify it when your research
progresses.
• Planning of writing the thesis: your thesis is at the end of the funnel,
but incorporate it in your time-schedule at the start and multiply your
estimated time-input by three.
Topic 2 – Requirements PhD-student: the upside-down funnel model, ap-
proximately. ink about what it means when you look at these topics from
anarrow to broad perspective (or less to more):
• Doit your own way: don’t be too stubborn in the beginning, be open to
suggestions of your supervisors and colleagues, you can learn alot in the
beginning; later on you can drop what you don’t need and follow more
and more your own track.
• Collaborating with supervisors’ research: collaboration provides you
with aricher environment, by collaborating you might nd your own
way. But also: towards the end of your thesis – if you dohave the time
and energy! – It might be very attractive to publish together with your
supervisors on topics that you both share.
• Pushing through (now and then!): in the beginning take your time to
absorb information and scienti c culture; but later on you have to push
through now and then – in order to reach deadlines, submit papers in
time and nish parts of your research project – which means that you
need to be selective and content with what you have at that moment in
time. Moreover, you must have the mindset that over the year it becomes
usual to have peak periods, in which you work much more than normal.
• Multi-tasking! You will notice that tasks will accrue with time (literature,
data, writing, presenting, lecturing, and publishing), so be prepared for
the need of multi-tasking (if possible: serial mono-tasking).
Topic 3 – Role supervisor: the upright funnel model. ink about how much
asupervisor should doin each phase of aPhD-project. e optimal pro-
bably is from broad to narrow, from more to less:
• Research plan: it’s important that your supervisors guide you towards
aclear plan; awell-thought detailed plan is acrucial success factor. A er
that it should become your personal project, otherwise you won’t be able
to nish this heavy job.
Wander van der Vaart
42
• eory: your supervisors should help you with creating the main lines
of your theory before you nd your own track. eir knowledge of the
main theories, your eld and the department’s aims help you to get
aquick start.
• Introducing you to everybody: it’s important to get into the scienti c
scene, your supervisor needs to introduce you in his/her international
network; use this to start creating your own network, especially with
younger people since they will be your future colleagues.
Stated generally, take care that during the PhD-project your situation doesn’t
follow the satirical ‘Professorial density function’: the U-shaped probability
function of interactions with your supervisor, with high chances of “too few
interactions” and “too many interactions” and zero chance of “optimal fre-
quency of interactions”. e PhD-student and the supervisors have to work
together for years, so nding agood balance is the responsibility of both.
Stated even more general: aPhD-process is acomplicated human proc-
ess and unexpected things may happen. In practice Irecognized three ex-
treme pitfalls, to be shortly illustrated with the following three metaphors.
e Anchor: the thesis (or some chapter/article) is almost nished, but the
PhD-candidates suddenly blocks; usually asign that it has been too much
for awhile and that communication with the supervisors needs to be re-
freshed. e Icebreaker: the PhD-candidate is overly motivated to nish
the thesis and doesn’t take into account the time schedule of supervisors,
reviewers or other people that are involved in the project; this may lead
to an accumulation of errors and delay instead of acceleration. e Deep
Sea Divers in asunken Cage: supervisors and PhD-student are locked up
in apower struggle or focused too much on details, forgetting the aim of
nishing the thesis in time; they are like deep sea divers, sunk in acage,
running out of oxygen while the deadline-shark is gazing at them.
e Dutch PhD-defense procedures
If the candidate survived all years of doing research and producing the
thesis, there is on nal test in the Dutch system before they are awarded
the PhD-title: they have to publicly defend their PhD thesis before aPhD
committee and an audience of colleagues, friends, family and everybody
who may be interested. In the Netherlands this full procedure is an ages old
43
3 Doktorát vjiné zemi
ceremony and follows strict rules. For each PhD-student and their family
this is areal landmark event. ough this ceremony normally is aformality
(only in very extreme cases the candidate is rejected, this hardly ever hap-
pens), it is more than aritual. e scienti c image of the candidate is truly
at stake. Also gaining a‘cum laude’ (or distinction) in part depends on the
performance during the defense.
e ceremony with procession of professors in gowns, headed by the
beadle and his/her cane, the maxims that the candidate, dean, supervisors
and opponents have to pronounce, the xed rules of questions and answers,
the beadle calling ‘hora est’ when time is done and the awarding of ‘rights
and duties’ to the candidate, all contribute to an impressive event.
During the defense the dean of the faculty, the supervisor and co-super-
visor and the 5 members of the scienti c committee are sitting behind the
long table in front of the audience. e candidate (in tails for male, dress
code for female) is standing, with at his/her side two ‘paranimfs’ (two help-
ers, also in tails or according dress code, who are formally there to assist the
candidate). e 5-committee members now are the opponents who in turn
pose questions to the PhD-candidate, according to a xed time schedule.
While this public defense is only at the end of many years of thesis
research, all candidates are from start fully alive to the fact that this public
ceremony is waiting for them in the future. e huge meaning of this public
event motives PhD-candidate from day one onward to deliver quality. e
public ceremony underlines the value that is attached to PhD-research in
the Netherlands. At the same time it highly discourages candidates cutting
corners to get through the doctoral program. With this ceremony the can-
didate is highly rewarded in the end, as is the quality of the thesis.
3.2 PhD vPolsku
Małgorzata Szarzyńska22
Vsoučasné době je možné studovat psychologii nadvaceti univerzitách
vPolsku. Většinou se jedná omagisterské studium (pětileté), nebo děle-
né studium nabakalářské amagisterské. Vyučuje se převážně vpolštině –
pouze dvě univerzity nabízí magisterské studium vangličtině: Uniwersytet
22 Department of Psychology, Opole University, Opole, Poland, e-mail: mszarz@uni.opole.pl
Małgorzata Szarzyńska
44
Warszawski (University of Warsaw) aSzkoła Wyższa Psychologii Społecznej
(University of Social Sciences and Humanities).
Kromě bakalářských amagisterských oborů většina univerzit nabízí
ipostgraduální kurzy, které jsou určené absolventům psychologie. Mohou
je využívat také podnikatelé, učitelé, sociální pracovníci amnoho dalších
profesních skupin, kterým může znalost psychologie být užitečná vpráci,
nebo je předmětem jejich zájmu.
Doktorské studium voboru psychologie nabízí vsoučasnosti 12 státních
či privátních univerzit aje pouze vpolštině.23
Existují tři možné cesty, jak dělat doktorát vPolsku:
1. „Navolné noze“. Tuto možnost nejčastěji využívají lidé, kteří již mají vy-
pracovaný výzkumný projekt, nebo dokonce pokročilý vědecký výzkum
avědecké úspěchy veformě publikací. Náklady doktorátu se počítají
podle sazeb dané univerzity zaprovádění povinných zkoušek zrůzných
oblastí psychologie, cizího jazyka napokročilé úrovni adoplňující dis-
ciplíny (ekonomie nebo lozo e), posudky dvou recenzentů aobhajobu
disertace. Vsoučasné době je to zhruba 10–15 tisíc polských zlotých
(2500–4000 EUR). Tyto náklady může pokrýt sám doktorand, jeho za-
městnavatel nebo stipendium, pokud jej doktorand dostává.
2. Výzkumný pracovník je zaměstnán jako asistent nauniverzitě. Vtomto
případě je obvykle uzavřena pracovní smlouva nadobu osmi let, během
níž si musí pracovník dodělat doktorát, aby mohl zůstat nauniverzitě.
Přesto mohou tyto osoby žádat ostipendium nadisertační výzkum nebo
zjiných důvodů (např. sociálních). Tato možnost je nejvhodnější pro lidi,
kteří chtějí dělat vědeckou kariéru. Samozřejmě že to vyžaduje zvýšené
úsilí: výuka studentů naplný úvazek apsaní disertace.
3. Třetí možností je, dostat se nadoktorské studium (prezenční nebo kom-
binované). Studium trvá čtyři roky. Žádný program nenabízí možnost
studia vanglickém jazyce, ale mohou jej studovat izahraniční studenti.
Teoreticky je možné napsat disertaci vanglickém jazyce, pokud stím ve-
dení fakulty souhlasí. Nicméně, nedozvěděli jsme se ožádném takovém
případu. Nastátních školách se žádné školné neplatí, kdežto nasoukro-
mých ano.
23 Právo udělovat doktorské tituly uděluje Centralna Komisja doSpraw Stopni iTytułów
jednostkom organizacyjnym. Doktorát se řídí zákonem: Art 6 pkt 1 Rozporządzenia mi-
nistra nauki iszkolnictwa wyższego w sprawie kształcenia nastudiach doktoranckich
wuczelniach ijednostkach naukowych (Dz. U. zdnia 20 września 2011 r.)
45
3 Doktorát vjiné zemi
Rozpočet dotace nadoktorandy je pětkrát vyšší než nastudenty bakalář-
ského nebo magisterského oboru. Díky tomu vysoké školy často přijímají
dodoktorského studia více studentů, než by bylo optimální. Některé uni-
verzity hlásí, že není nutně cílem studia obhajoba disertace, ale osobnost-
ní rozvoj doktoranda. Limity napřijetí studentů se vzávislosti napolitice
univerzity velmi liší, od2–5 do40–60 míst. Náklady najeden rok studia
nasoukromé instituci jsou vrozmezí 1500–2500 EUR. Je též možné požádat
oosvobození odškolného.
VPolsku je ustanoveno zákonem, že doktorand musí mít 10–90 hodin
pedagogické praxe ročně. Doktorandské stipendium, nesmí být nižší než
60 % zminimálního základního platu asistenta. Existují také různé typy
stipendií pro mladé výzkumné pracovníky, inovační projekty atd.
Určitým problémem ale je, že vPolsku vsoučasnosti neexistuje žádný
centrální orgán pro nancování vědy, což činí získávání nancí poněkud
složitějším.
Podokončení doktorátu zpsychologie dosáhne absolvent titulu PhD.
Ten ale není dále speci kován, jak to bývá vjiných zemích. Součástí dok-
torátu není praxe (např. klinická, terapeutická).
3.3 Zkušenost sprojektem Evropské komise FP7
MarieCurieAction
Helena Franke
Své doktorské studium voboru psychologie jsem začala studovat naPedF
UK vPraze veškolním roce 2006/2007. Tehdy jsem vesvé disertační práci
chtěla zkoumat rodičovské výchovné ideologie před aponarození prvního
potomka. Studium jsem ale hned podvou měsících přerušila, protože jsem
se sama chystala přivést nasvět své první dítě. Asi poroce apůl pobývání
narodičovské dovolené jsem se dozvěděla, že má domovská katedra psy-
chologie vstupuje domezinárodního projektu ELDEL (www.eldel.eu), který
bude nančně podpořený grantem Evropské komise FP7 Marie Curie Ac-
tion ITN 2008–2012 No. 215961. Protože jedním zmých motivů, proč dělat
Ph.D., bylo přání studovat vzahraničí, rozhodla jsem se, že se přihlásím
dokonkurzu. Odříjna 2008 se natři roky stala mým pracovištěm katedra
logopedie naPedF UK vBratislavě amým domovem příhraniční rakouská
Helena Franke
46
vesnička Kittsee. Vtéto eseji bych chtěla popsat, jaká byla má zkušenost
stímto uznávaných projektem, co mi projekt dal aco mi naopak vzal.
Projekt iniciovala již zmiňovaná katedra psychologie naPedF UK vPra-
ze akatedra psychologie vLiverpoolu. Fond Marie Curie vznikl scílem
podporovat kariérní růst začínajících vědců avědkyň. Idea projektu je, aby
se prostřednictvím multidisciplinární amezinárodní spolupráce vrámci
řešení výzkumného projektu dostali mladí výzkumníci nazahraniční aka-
demická pracoviště atam se pod supervizí zkušených expertů zoboru učili,
jak se dělá výzkum. Fond Marie Curie věnuje hostitelským pracovištím
velké nanční prostředky. Největší část byla určena natrénink začínajícího
vědce. Tyto nance může „fellow“ (takové bylo naše označení vprojektu)
používat poschválení supervizorem nasvé vzdělávání, kurzy, konference
nebo nanákup techniky, kterou kesvému výzkumu potřebuje. Další balík
peněz je určen najeho plat anabydlení. Fond přispívá inacestovní výdaje
domů. Supervizor, který se mladému výzkumníkovi věnuje, nemá zprojektu
plat, ale jsou mu nancovány všechny služební cesty avýlohy snimi spojené.
Poslední nemalá suma peněz „overheads“ (režijní náklady) připadá přímo
hostující instituci, vmém případě Pedagogické fakultě UK vBratislavě. Tyto
nance jsou určeny narežijní náklady, ale jsou také, lidově řečeno, jakousi
odměnou zato, že se ozačínajícího vědce starají.
Vedle výše popsané tréninkové části měl projekt idopředu danou ob-
sahovou výzkumnou část. Samotný výzkum, nakterém jsme se měli učit,
se zaměřoval navývoj gramotnostních dovedností vevropských jazycích.
Projekt byl rozdělen doněkolika výzkumných balíčků, které se potom zabý-
valy konkrétním řešením úzké problematiky rozvoje gramotnosti. Já jsem
byla přijata dovýzkumu rizikových faktorů pro vývoj dyslexie, ato nadobu
36měsíců. Vinzerátu, který byl natento tréninkový post vypsán, byla uve-
dena zajímavá výzva. Projekt je velmi dobrou příležitostí, jak si udělat PhD.
Uvažovala jsem tedy, že bych opustila své původní téma anapsala disertační
práci natéma, kterým se budu stejně intenzivně zabývat.
Fond Marie Curie vyžaduje, aby se vprůběhu tréninku, dvakrát doroka,
konaly pravidelné workshopy. Jejich obsahem je jednak vzdělávání fellows,
ale ikoordinace výzkumu. Náš první workshop se uskutečnil naUniverzitě
vYorku veVelké Británii. Zde jsme se poprvé konkrétně dozvěděli, jak bude
náš výzkum vypadat. Toto setkání byl pro mne velký šok. Avšechna další
setkání se nesla vpodobném duchu. Musím totiž přiznat, že jsem doté
doby ovýzkumném tématu nevěděla téměř nic. Imé výzkumnické doved-
47
3 Doktorát vjiné zemi
nosti získané podobu pregraduálního studia byly dost chabé vporovnání
súrovní, která byla naUniversity of York standardem. Stále jsem se ale
utěšovala slovy druhých, „že to je přeci trénink amy se máme hlavně učit“.
Zworkshopu zYorku jsme si skolegyní odvezli desky plné hustě popsaných
papírů ahlavy přeplněné úkoly aobavami, jak to zvládneme.
Mým úkolem bylo najít videálním případě celkem 150 pětiletých dětí
zjednojazyčného rodinného prostředí. Padesát znich měl být kontrolní
vzorek stypickým jazykovým vývojem, dále padesát děti svývojovou dys-
fázií apadesát dětí mělo být zrodin, kde „koluje“ dyslexie. Tyto děti jsme
měli zkoumat longitudinálně. Třikrát podobu tří let jsme se snimi měli
sejít aotestovat je baterií zhruba dvaceti kognitivně-jazykových testů. Testy
jsme si ale museli vřadě případů sami vytvořit, protože takové materiály
chyběly jak vČechách, tak naSlovensku. Kromě práce sdětmi bylo mým
úkolem provést iněkolik dotazníkových šetření srodiči dětí. Data sebraná
od158 rekrutovaných dětí ajejich rodičů (zcelého Slovenska) jsem potom
musela oskórovat, „nahodit“ doExcelu aprovést potřebné analýzy vSPSS.
Nemusím snad ani dodávat, že nejdříve jsme museli statistický program
koupit anaučit se sním pracovat. Před každým dalším testovacím obdobím
bylo třeba vytvořit novou testovou baterii atak stále dokola. Dotoho bylo
žádoucí, avlastně ipovinné, prezentovat předběžné výsledky napravidel-
ných interních workshopech nebo nakonferencích. Protože se brzo zjistilo,
že není vkapacitě jedné osoby (fellow) zvládnout všechnu práci, změnil se
můj život vneutuchající výzkumně-koordinační koloběh. Bylo nutné najít
avyškolit řadu výzkumných asistentů azakoupit jim potřebnou techniku
apomůcky. Bez jejich pomoci bych totiž nedokázala tak velký vzorek dětí
arodičů nikdy vyšetřit.
Začala jsem věřit tomu, že můj trénink se odehrává tím, že pracuji vedne
vnoci, ovíkendech iosvátcích narealizaci výzkumu. To, co jsem četla
před vstupem doprogramu, totiž že projekt chce podpořit vkariéře hlavně
ženy, mi začínalo připadat jako tiskařský šotek. První rok mě narodičovské
dovolené zastoupil manžel. Další dva roky začal chodit můj syn doškolky.
Bez pomoci manžela bych takový bláznivý krok nemohla nikdy realizovat.
Přestože bylo osyna dobře postaráno, já jsem se celou dobu mučila výčitka-
mi, že se mu dostatečně nevěnuji. Kromě toho, že jsem trávila mnoho času
mimo rodinu, jsem si práci samozřejmě nosila idomů. Nejhorší bylo, že
jsem byla stále unavená asilně podrážděná, ato se počase začalo projevovat
inanaší „domácí pohodě“.
Martin Loučka
48
Dnes už je má pracovní smlouva sprojektem ELDEL minulostí. Až do-
píšu tento text, tak si ale otevřu SPSS abudu počítat statistiku dočlánku,
který odatech zELDELu píšu. Ipůl roku odkonce je stále co dodělávat.
Poznačných peripetiích se mi podařilo prosadit, aby mohla být část výzku-
mu předmětem mé disertační práce. Musím to ale všechno stihnout až nyní,
poELDELu, protože podobu trvání pracovní smlouvy nebyla práce naPhD
reálná aani žádoucí. Naprvním místě byly mé pracovní povinnosti. Ty tři
roky jsem měla DSP přerušený auž mi zbývá jen málo času.
Ajak tedy mohu tři roky vgrantu Marie Curie zhodnotit? Rozhodně
jsem se naučila obrovské množství věcí. Nejlépe jsem si osvojila, jak se má
výzkum dělat ajak nedělat. Osvojila jsem si řadu teoretických vědomostí,
ikdyž ne vtakovém rozsahu, jak bych si přála. Načtení nebyl nikdy čas.
Nevím ale, jestli bude pro mne ELDEL takový kariérní katapult, jak se psalo
vpropagačních materiálech. ELDEL mi totiž dal obrovskou zkušenost, jak
honba zaúspěchem akariérou, ruku vruce se stresem, nevyspáním ašpat-
nou životosprávou, ničí nejenom zdraví, ale ivztahy. Nemám dobrý pocit,
že jsem to zvládla. Spíš si říkám, že je fajn, že jsem to přežila. Snad vezdraví
abez rozvodu. Když ktomu přibude to Ph.D.,tak budu moc spokojená. Už
musím končit, protože vedle vpokoji se probudilo to nejúžasnější, co vdobě
projektu vzniklo. Můj půlroční syn Jonáš.
3.4 PhD vAnglii
Martin Loučka
Cílem této kapitoly je shrnout mé zkušenosti sdoktorským studiem vAnglii
apokud možno přispět kmotivaci všech studujících kolegů akolegyň, aby
neváhali avyrazili dosvěta. Ipřes pár obtíží, které ssebou studium vza-
hraničí přináší, považuji toto rozhodnutí zajedno znejlepších, které jsem
vživotě udělal, avěřím, že by podobnou zkušenost udělala většina lidí. Po-
kusím se vystříhat přílišné glori kace anglického systému aposkytnout svou
zkušenost se vším všudy, nicméně zároveň avizuji předem, že se bude stále
jednat pouze omou zkušenost. Možná byste našli někoho, kdo ze studia
vAnglii nebyl vůbec tak nadšený nebo by to pro něj třeba opravdu nebylo
to pravé. Závěrečné posouzení nechávám samozřejmě navás. Text jsem
původně začal psát vpodstatě jako deník osvé cestě vzdělávacím systémem,
nicméně nakonec jsem měl dlouhý text plný sentimentálních vzpomínek
apodivných historek. Takže jsem vše smazal anabízím vám pouze několik
49
3 Doktorát vjiné zemi
témat, která by snad mohla být užitečná pro člověka, který přemýšlí, zda
někam vyrazit. Držím palce.
Proč vyjet dozahraničí?
Motivace může být různá. Mám spoustu kamarádů, kteří už během baka-
lářského studia projeli řadu zemí ajejich převážnou motivací byly důvody
jako „zažít dobrodružství“, „zlepšit si jazyk“, „poznat něco nového“, „to se
mi vživotopise neztratí“ nebo „Španělky se mi vždycky líbily“. Domnívám
se, že umagisterských adoktorských studentů už by se mohly začít objevo-
vat idůvody jako „Pracuje tam profesor X, který je nejlepší nasvětě vtom,
co mne zajímá.“ Jakkoli mohou být ony bakalářské důvody obohacující
naosobní úrovni, pokud zvažujete akademickou práci jako svou budoucí
cestu, jsem přesvědčen otom, že rozhodnutí nazákladě posledního důvodu
může mít největší efekt.
Jak vypadá doktorské studium vzahraničí?
Jednoduchá odpověď by zněla – různě. Ipokud se díváme jenom naAnglii,
můžeme narazit naněkolik variant. Takzvaná tradiční cesta vypadá dost
podobně jako český model. Vyberete si školu, oslovíte potenciálního školi-
tele, projdete přihlašovacím řízením, apokud vše vyjde, můžete nastoupit.
Většinou můžete začít kdykoli během roku, přihlášky se vyřizují naindivi-
duální bázi, není to tedy skupinová záležitost jako načeských školách sjasně
vypsanými lhůtami pro přihlášky. Často se nekoná tradiční přijímací řízení,
kde byste skládali nějaké zkoušky nebo obhajovali projekt. Kestudiu jste
přijati nazákladě motivačního dopisu, doporučujících dopisů, splněných
podmínek (předchozí studium, jazyková vybavenost atd.) apřipravenosti
platit školné, které je nabritských univerzitách dost vysoké. Liší se podle
oboru auniverzity, ale většinou se jedná očástku kolem čtyř tisíc liber ročně.
Naštěstí zde existuje bohatá nabídka stipendií, nabízených přímo univerzitou
nebo různými fondy, stojí zato se informovat nazahraničním oddělení.
Naněkterých oborech může být přijímací řízení mnohem náročnější, třeba
kdoktorskému studiu klinické psychologie probíhá nanaší univerzitě vLan-
casteru několikakolové výběrové řízení, které opravdu rozděluje zrno odplev
(každoročně se tak vybírá kestudiu 25 studentů zhruba z600 uchazečů).
Vedle tradičních „výzkumných“ doktorátů ale můžete narazit natak-
zvané taught programmes, tedy doktorské programy, jejichž významnou
součástí je studium podobné tomu namagisterském stupni. Tyto programy
se často studují jako dálkové atrvají delší dobu, třeba 4 roky. První dva
Martin Loučka
50
roky probíhá výuka aposlední dva roky se studenti zabývají disertačním
projektem. Tento model je často volen lidmi, kteří už pracují delší dobu
vpraxi achtějí si prohloubit vědomosti, vmém ročníku byl průměrný věk
studenta kolem 40 let. Je to tedy většinou dobrá příležitost, jak se setkat
skolegy sbohatou zkušeností zpraxe.
Další možností je nastoupit nadoktorandskou pozici vypsanou jako
součást projektu. Může se jednat okonkrétní vědecký projekt, kde je jasně ur-
čeno téma apodmínky, zakterých student zpracuje část projektu aztěchto
dat napíše disertaci. Velkou výhodou je plat, který většinou student pobírá,
takže místo vysokého školného může studium projít srelativně příjemným
platem výzkumného asistenta. Podobnou pozici je možné získat ivČR,
vpřírodních vědách snáze než vtěch společenských. VAnglii je řada těchto
projektových míst ivsociálních vědách (viz doporučené odkazy).
Poslední možností je nastoupit napozici vypsanou vrámci nějakého
projektu nancovaného EU. Vdobě, kdy píši tyto řádky, se jedná hlavně
opozice vrámci programu Marie Curie Actions, který nancuje imé ak-
tuální studium. Tato příležitost ssebou nese určitou práci navíc, jako třeba
pravidelné monitorovací zprávy; nicméně má několik výhod, které pro mne
absolutně převažují. První je velmi štědré nancování, které vedle platu
také velkoryse pokrývá náklady navzdělávání (například vroce 2012 je
pro doktorandskou kategorii early stage researcher paušální dotace nakon-
ference akurzy 600 euro měsíčně). Tyto projekty jsou většinou založeny
naspolupráci institucí zvíce zemí EU. Je to tedy skvělá příležitost, jak během
studia poznat kolegy zřady míst. Osobně se domnívám, že takto nabytá
síť kontaktů aznámých voboru je jednou znejvětších deviz pro budoucí
kariéru. Nevýhodou obou typů projektových pozic může být, že nemáte
volnost vtom, co budete vdisertaci zpracovávat, jelikož téma ačasto iobsah
práce jsou pro vás vymyšleny předem. Při pohledu naněkteré doktorandy,
kteří nakonci druhého ročníku stále tápou, očem budou vlastně psát, může
ale itento fakt být výhodou. Vyplatí se proto sledovat stránky saktuálně
vypisovanými projekty.24
24 Zde je několik doporučených odkazů:
1) jobs.ac.uk
Přehledný server saktuálními nabídkami všech akademických pozic vUK. Můžete si
nechat zasílat týdenní přehledy zvybraných oborů, pro mne osobně vstupní brána doUK
číslo jedna.
2) scholarship-positions.com
Stipendijní nabídky zcelého světa, blog stipy pro akademickou kariéru.
51
3 Doktorát vjiné zemi
Co se mi tu líbí?
Nejvíc jsem tu nadšen zúrovně supervize. Určitě zato může trochu ito,
že jsem narazil naskvělé školitelky, ale líbí se mi icelkový systém, jak jsou
supervize nastaveny. Většinou máte dva vedoucí, což umocňuje efekt společ-
ných setkání azároveň trochu ulevuje školitelům. Když vzpomínám nasvé
studium vČR, nejvýraznější rozdíl vestudiu je hned nazačátku. Sám jsem,
stejně jako řada mých kamarádů, byl pozápisu více méně ponechán svému
osudu. VAnglii byly naopak první měsíce nejintenzivnější, kdy jsem měl
zhruba hodinové setkání se školitelkami každý týden. Bylo to opravdu uži-
tečné, protože popůl roce už jsem měl docela jasnou představu, jak bude
můj projekt vypadat, ato jsem se musel seznámit spro mne úplně novým
typem výzkumu. Dnes máme supervize zhruba jednou zatři týdny.
Další věcí, která je mi velmi sympatická, je společně sdílená odpovědnost
zavýsledky univerzity. Probíhá zde mnoho multidisciplinárních projektů,
nikdo nezvedá obočí, že je děkan lékařské fakulty geograf, že knihovnice
mají Ph.D.aže stejně jako lidé zIT oddělení mají řadu publikací, proto-
že jsou běžně zapojovány dovýzkumných projektů, kde pomáhají třeba
svyhledáváním literatury pro metaanalýzy nebo sadministrací studie. Je
to trochu klišé, ale opravdu mám pocit, že zde se všichni snaží táhnout
zajeden provaz, což je super. Jde to vidět ivpracovním nasazení, nějaké
vysedávání ukávy jsem tady vnormální pracovní době moc nezažil. Jistě
se natom odráží platové ohodnocení ataky zmého pohledu mnohem pro-
myšlenější způsob hodnocení výsledků vědy avýzkumu, který akademiky
vede kprodukci spíše menšího počtu velmi dobrých výstupů než vysokého
počtu slabších výsledků, což je bohužel současná situace včeském systému.
Poslední sympatickou věcí, kterou bych chtěl zmínit, je mobilita. VeVel-
ké Británii je běžné, že máte úvazek spojený surčitým projektem apojeho
skončení se přesunete najinou univerzitu najiný projekt. To platí ipro
profesory navrcholu kariéry. Ikdyž to pro někoho může znít jako stres
znejistoty, kde bude zapět let, já vnímám jako pozitivní to, že tento systém
3) academictransfer.com
Holandský portál sakademickými nabídkami (PhD pozice jsou vHolandsku placené jako
zaměstnání)
4) ec.europa.eu/research/mariecurieactions/
Web programu mobility vědeckých pracovníků Marie Curie Actions.
5) www.fp7.cz/akce-marie-curie/
český portál Marie Curie Actions
6) www.fp7.cz/cz/horizon-2020/
Portál sinformacemi ochystaném evropském rámcovém programu pro výzkum ainovace
Martin Loučka
52
vede lidi ktomu, aby nasobě pracovali, měli vize anezakrňovali vletitém
stereotypu.
Jak mne vybavilo studium vČR?
Mám pocit, že mne studium psychologie naFSS vBrně vybavilo velmi dob-
ře. Co se týče znalostí zoboru, nepřipadám si vedle kolegů zVelké Británie
nijak pozadu. Jejich mírný náskok vestatistice, získaný povinnými labora-
torními cvičeními již odprvního ročníku, doháním znalostmi obecných
psychologických teorií izajímavostmi zFreudova životopisu, který se jim
kupodivu nějak vůbec nevešel dokurikula. Oceňuji také bohaté databázové
zdroje, kekterým jsme měli nabrněnské fakultě přístup, vtomto ohledu
vAnglii nevidím téměř žádný rozdíl, jen nabídka knih vknihovně je sa-
mozřejmě jiná.
Celkově se domnívám, že se opravdu nemusíme zanic stydět amůže-
me smagisterským titulem ahlavou vztyčenou vyrazit dokonkurenčních
bojů evropského akademického prostoru. Co se týká jazyka, pokud splníte
formální požadavky (většinou nějaký certi kát), není důvod otálet. Předpo-
kládám, že během magisterského studia už si ikaždý český student natolik
osvojil pasivní znalost angličtiny, aby mohl bez problémů číst zahraniční
články, což je nejdůležitější. Budete muset být schopni se domluvit, ale není
pravda, že byste museli mít výslovnost jako Hugh Grant nebo vědět, jak se
řekne hnidopich.
53
4 Očekávání oddoktorského studia
Martin Dolejš
Vtéto kapitole se budeme věnovat otázkám motivace kzískání doktorátu
(PhDr.iPh.D.) aočekávání oddoktorského studijního programu. Tuto
problematiku budeme explorovat jednak zpohledu magisterských studentů,
kde půjde odata zotevřených iuzavřených otázek pocházejících zdotazní-
kové Studie I. Dále nás bude zajímat pohled samotných doktorandů (data
zdotazníkové studie II). Tato data doplníme ještě ozkušenosti oddoktoran-
dů zkvalitativních vyprávění (Studie III). Podívejme se však nejdříve napo-
pulaci magisterských studentů, odkud se budoucí doktorandi rekrutují.
Absolvent magisterského studijního programu má mít „schopnost sa-
mostatné odborné činnosti, schopnost analyzovat nejnovější trendy vývoje
oboru aschopnost připravovat apodílet se navýzkumné činnosti“ (Akre-
ditační komise, 2011, s. 5). Zvymezení akreditační komise lze usuzovat, že
magisterské studium by mělo tvořit dostatečně solidní základ pro osvojo-
vání vědecko-výzkumných aktivit, které jsou hlavní náplní vnavazujícím
doktorském studiu.
Když se podíváme naskladbu studentské populace vČR obecně, pak
zjistíme, že bakalářské amagisterské studijní programy celkově navštěvuje
cca 95 % zcelkového počtu vysokoškolských studentů apouze zbylých 5 %
jsou studenti doktorských studijních programů (MŠMT, 2011). Jde tedy
spíše ošpičku ledovce, DSP není rozhodně obecně vevysokém školství ma-
sovou záležitostí, spíše je to netradiční volba pokračování vpracovní kariéře.
Co se týká speci cky oboru psychologie, tak vČeské republice fun-
guje 8 kateder aústavů (stav k1. 1. 2012), které mají udělenou akreditaci
kbakalářské a/nebo kmagisterské formě studia jednooborové psychologie.
NaSlovensku vlastní akreditaci 11 vzdělávacích institucí (stav k1. 1. 2012),
přičemž některé nabízejí jen bakalářskou formu. Poroce 1990 došlo kná-
růstu institucí, hlavně vysokých škol, které žádají oakreditaci jednooborové
psychologie.
NaSlovensku vroce 2011 studovalo psychologii (bakalářská imagister-
ská formu) naveřejných školách přes 2000 studentů astudentek. VČes-
ké republice nejsou volně dostupné přesné statistické informace opočtu
Martin Dolejš
54
studentů vbakalářské amagisterské formě jednooborové psychologie.
Domníváme se (odhadujeme), že vČeské republice studuje vsoučasnosti
jednooborovou psychologii cca 2500 až 3000 studentů (vbakalářské ima-
gisterské forma, vdenním ikombinovaném studiu).
Motivace kzískání PhDr.či Ph.D.titulu umagisterských studentů
Zoslovených studentek astudentů ze Studie Ijich chce 59 % posložení
státních závěrečných zkoušek vnavazujícím magisterském studiu získat
titul PhDr.(rigorózní řízení). Přibližně čtvrtina (27 %) respondentů ještě
není rozhodnuta ajen 15 % vůbec neplánuje tuto možnost (viz graf 4.1).
Graf 4.1 – Zájem ozískání titulu PhDr.či Ph.D.umagisterských studentů
v%
59
40
27
35
15
25
0% 20% 40% 60% 80% 100%
PhDr.
Ph.D.
Chtějí získat Ještě nerozhodnutí Nechtějí získat
Zdroje motivace kzískání titulu PhDr.jsou různého charakteru anejlépe
to vystihují samotní účastníci Studie I:
a) odlišnost odostatních smagisterským titulem: „…protože vdnešní době
vsouladu se snižováním kvality školství klesá iváha jednotlivých titulů
nanižších stupních vzdělání“;
b) vnímání magisterského titulu: „Nemyslím, že je nějak zvlášť důležitý.
Vypadá lépe než titul Mgr.“, „Nelíbí se mi titul Mgr.“ nebo „vyšší sociálny
status“ anebo „Mít Dr.před jménem má pořád punc vzdělanosti.“
c) pozice natrhu práce: „Každým rokom sa zvyšuje počet absolventov psy-
chologie, apreto každá ďalšia možnosť vzdelávania azvyšovania mojej
hodnoty natrhu práce je pre mňa dôležitá.“ Nebo: „Titul samotný pro mě
důležitý není, ale když už bych si ho udělal, tak kvůli posunutí vevýplat-
ních tabulkách (vestátních institucích) směrem nahoru.“;
d) zvýšení osobních kompetencí: „větší rozhled vnašem oboru, lepší uplatně-
ní vpraxi, možnost realizace výzkumného projektu“ nebo „vyššia úroveň
55
4 Očekávání oddoktorského studia
vzdelania, viac informácií, väčšie možnosti dobudoucna“ anebo „získanie
nových vedomostí aschopností“;
e) pohled klientů: „Také si myslím, že klienti budou mít pocit, že jdou kod-
borníkovi, když bude mít titul PhDr.– ikdyž jde samozřejmě spíše o,op-
tický klam‘, protože titul sám osobě nezaručuje kvalitu psychologa“;
f) zájem ovědu: „Chtěla bych dále pokračovat vakademické kariéře
azPhDr.mít takový předstupeň Ph.D.“ a„start akademické dráhy“.
Navnitřní avnější zdroje motivace kzískání titulu PhDr.poukazují názorně
iněkteré komentáře krigoróznímu řízení: „Když už něco dělám, dělám to po-
řádně. Chtěla bych mít studium kompletnější acelistvější avzhledem kmému
plánu směřovat doklinické psychologie si myslím, že tento titul bude prospěšné
mít, ať už zhlediska dalších zkušeností, vzdělání ale iprestiže.“, „Ráda bych
pracovala vklinické oblasti, myslím si, že doktorský titul upacientů vzbuzuje
větší důvěru. Další důvod je ten, že se díky titulu odliším odmagistrů zrůz-
ných jiných oborů.“ a„start akademické dráhy, vyšší nanční ohodnocení
podle platových tabulek, větší renomé mezi kolegy, možnost využít podpory
katedry pro výzkum“.
Opokračování vDSP se snahou ozískání titulu Ph.D.pomagisterském
studiu uvažuje 40 % respondentů Studie I. Nerozhodnuto je 35 % azájem
odoktorské studium vůbec nemá 25 % studentů astudentek (viz graf 4.1).
Studenti, kteří odoktorandské studium nemají zájem, často uvádějí, že
teď je pro ně důležitější získávat zkušenosti aposilovat profesní kompetence
vpraxi, vpraktickém vykonávání profese psychologa. Objevily se ještě další
dva důvody, proč neabsolvovat doktorandský studijní program:
a) titul není důležitý pro zaměstnání, vekterém chce student nebo student-
ka pracovat;
b) další studium není atraktivní avyloženě by dotazované nebavilo.
Kbodu a) můžeme dodat, že získání titulu Ph.D.se najedné straně stá-
vá pozitivním činitelem, například při zvýšení společenské prestiže, hlav-
ně voblasti vývoje avýzkumu. Nadruhou stranu dokončené doktorské
studium přináší iurčitě problémy, např. absolvent je mzdově nákladnější
pro zaměstnavatele, ati často raději volí absolventa smagisterským nebo
PhDr.titulem.
Martin Dolejš
56
Bod b) je též logickým vyústěním studia navysoké škole. Vminimálním
případě mají studenti zasebou 17 let vevzdělávacím procesu, což nemusí
působit zrovna motivačně.
Dotkneme-li se nanční motivace, pak studenti astudentky často poma-
gisterském studiu vstupují natrh práce aněkdy již zakládají své vlastní
rodiny. Stím souvisí i nanční podhodnocení doktorského studia. Vob-
sahu obecného kurikula doktorandského studijního programu je uvedeno,
že doktorand má zapovinnost se vrámci studia soustředit naedukační,
výzkumnou, vědeckou oblast vplném rozsahu svého studijního času, ale
nanční podpora (stipendium) vČeské republice tomu neodpovídá. Ptali
jsme se uchazečů, zájemců odoktorandské studium, jak vysoké měsíční
stipendium obdrží najejich alma mater. Celkem 41 % nám poskytlo od-
pověď, přičemž vČeské republice činí stipendium průměrně cca 7000 Kč
anaSlovensku je to okolo 450 Eur (cca 11000 Kč).
Některé vysoké školy přijímají exibilnější systém odměňování studentů
vdoktorských formách studia. Stipendium je tvořeno pohyblivými položka-
mi (publikační, edukační, výzkumné adalší) aojeho výši rozhoduje oboro-
vá rada příslušného doktorského programu. Gregušová (2010, s. 1) uvádí,
že „prijem doktorandských študentov je vo väčšině európských krajin nižší
jako priemená mzda vdanom štátě, mnohokrát je dokonca nižší ako mi-
nimálna mzda. Například vEstónsku mesačne predstavuje 115 eúr, vIrsku
187 eúr, vMaďarsku 200 eúr alebo vGrécku 293 eúr.“ (srovnej Chovancová
& Neubauerová, 2005). Ideální podmínky jsou například veFinsku, kde
doktorand obdrží 1500–1800 Eur nebo vNěmecku, kde student měsíčně
obdrží 700–1000 Eur (Gregušová, 2010).
Studenti astudentky si vonline dotazníku Studie Imohli vybrat
z11vnitřních motivů avnějších pobídek, přičemž šlo okumulativní (mul-
tiple-choice) odpovědi. Výsledky jsou uvedeny vgrafu 4.2.
Co dočetnosti, umístila se nanční motivace (stipendium) velmi dole
natřetí nejnižší pozici odspoda (18 % zájemců). Předposlední je pragma-
tické rozhodnutí získat doktorský diplom (Ph.D.) kvůli plánovanému za-
městnaní (8 % zájemců) ajen jeden zájemce uvedl, že se jedná odoporučení
člověka zpříslušné katedry.
Dále vgrafu nalezneme 39 % zájemců, kteří doktorandské studium vní-
mají také jako prodloužení „studentského života“ Stejné procento (39 %)
zájemců by volilo doktorské studium psychologie zdůvodu mobility amož-
nosti vycestovat, navštívit zahraniční vzdělávací či výzkumnou organizaci.
Aktivně se vnaší Studii Ikbudoucí práci akademika (odborník navědu,
57
4 Očekávání oddoktorského studia
výzkum apotažmo edukaci) hlásí 20 % dotazovaných. Napomyslné třetí
příčce se umagisterských studentů objevovala odpověď, že Ph.D.titul je pro
ně prestižní záležitostí (59 %). Nadruhém místě je se 71 % odpověď, že si
tím člověk zlepší pozici natrhu práce. Vítězí vysoký zájem oobor se 75 %.
Czesaná (2009) vroce 2009 provedla obdobné online šetření mezi stu-
denty vysokých škola azjistila, že z296 jich chce 34 % absolvovat doktorský
studijní program. Zájem oobor aprofesní růst uvedlo 59 % (vnašem vý-
zkumu 75 %). Druhým nejčastěji zmiňovaným motivem je zvýšení prestiže
(48 %, vnašem výzkumu 58,8 %), natřetí pozici je prodloužení studentské-
ho života (41 %, vnašem výzkumu 39 %) anásleduje se 39 % snaha ozlep-
šení pozice natrhu práce (vnašem výzkumu 71 %).
Graf 4.2 – Srovnání důvodů vedoucích kzájmu odoktorandské studium
dle dvou výzkumů v% (možnost více odpovědí)
75
71
59
39
39
35
33
20
18
8
2
59
39
48
20
41
30
X
X
9
11
X
0 255075100
Mám vysoký zájem o obor
Zlepšení pozice na trhu práce
Ph.D. titul je pro mě prestižní zálěžitostí
Studium mi umožní cestovat do zahr.
Chci si prodloužit studentský život
Chci učit na vysoké škole
Baví mě výzkum
Chtěl bych být akademikem
Finanční motivace (stipendium)
Zaměstnání vyžaduje Ph.D. titul
Bylo mi to doporučeno lidmi z katedry
Data ze Studie I Czesaná (2009)
POZN.: X = položka nesledována
Martin Dolejš
58
Podíváme se nyní naočekávání studentů, dojaké míry může doktorské
studium ovlivnit jejich znalosti adovednosti. Graf 4.3 identi kuje oblasti,
ukterých magisterští studenti očekávají, že budou studiem vrůzné míře
ovlivněny. Zájemci oDSP se domnívají, že doktorské studium nejvíce pozi-
tivně ovlivní jejich metodologické astatistické dovednosti aodborné publi-
kování. Lze opět identi kovat určitou potřebu vzdělání voblasti metodolo-
gie výzkumu, která je nedílnou součástí jakéhokoliv výzkumného projektu
vpsychologii apříbuzných vědách. Čtenář si může tuto potřebu vysvětlit
tak, že vbakalářském amagisterském studiu je statistika, metodologie ateo-
rie výzkumu podceňována astudenti očekávají, že postgraduální studium
umožní prohloubení statisticko-metodologických kompetencí. Natřetím
místě je zvýšení teoretických znalostí voboru.
Nejmenší vliv DSP nacílové kompetence očekávají studenti uvedení
druhých lidí, diagnostických dovedností apedagogických dovedností. Ve-
dení pracovních týmů složených ze spolupracovníků není až tak častým
jevem udoktorandů, ato ztoho důvodu, že doktorand se nachází vakade-
mické hierarchii nejníže, atedy často je sám veden. Určitou možností zažít
vedoucí roli skýtají vzdělávací avýzkumné projekty, kdy doktorand má roli
hlavního řešitele.
Psychodiagnostickou jistotu získává začínající psycholog až vsamotné
praxi při práci sklientem (hlavně klinické či poradenské). Vmenší míře
se dá diagnostickými metodami setkat při doktorském studiu. Během dok-
torského projektu adalších výzkumných projektů se vždy provádí sběr
nějakých informací či dat atento sběr se děje často prostřednictvím psy-
chodiagnostických nástrojů.
Při pohledu natabulku 4.1 pozorujeme, že preferovanou oblastí psycho-
logického výzkumu uzájemců opostgraduální studium zřad magisterských
studentů je klinická psychologie. Vpracovních, odborných aprofesních
aktivitách doktorandů adoktorů stitulem Ph.D.by tedy možná mohlo být
více zastoupeno psychologické poradenství, terapie apsychodiagnostika.
Vnímáme zde určitou dysbalanci mezi očekáváním uchazečů auchazeček
anáplní aposláním doktorandského studia.
59
4 Očekávání oddoktorského studia
Graf č. 4.3 – Míra ovlivnění nabízených dovedností doktorským studiem
dle mínění magisterských studentů se zájmem ostudium
23
22
19
10
8
8
7
6
3
21
21
22
21
20
19
15
17
17
2
4
12
15
15
22
20
20
2
2
3
2
5
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Metodologické a stat. dovednosti
Odborné publikování
Hlubší teoretické znalosti v oboru
Prezentační dovednosti
Schopnost práce v týmu
Cizí jazyk
Pedagogické dovednosti
Diagnostické dovednosti
Vedení druhých lidí
Vysoká míra ovlivnění Střední míra ovlivnění
Nízká míra ovlivnění Žádná míra ovlivnění
Tabulka 4.1 – Preferované oblasti psychologického výzkumu uzájem-
ců odoktorandské studium; výčet oblastí zájmu sabsolutními četnostmi
(N=58).
Obor zájmu: Absolutní
četnost Obor zájmu: Absolutní
četnost
Klinická psychologie 16 Psychologie osobnosti 2
Kognitivní psychologie 5 Psychosomatika 2
Sociální psychologie 5 Vývojová psychologie 2
Adiktologie 4 Forenzní psychologie 1
Psychodiagnostika 4 Gender psychologie 1
Psychologické poradenství 3 Neuropsychologie 1
Psychoterapie 3 Psychologie náboženství 1
Pedagogická psychologie 2 Psychologie zdraví 1
Pracovní psychologie 2 Psychoonkologie 1
Psychologie dějin 2 – –
Martin Dolejš
60
Motivace kzískání Ph.D.titulu udoktorandů
Graf 4.4 pro srovnání uvádí, jakou motivaci kevstupu doDSP uváděli již
přijatí astudující doktorandi (dotazníková Studie II.).
Graf 4.4 – Absolutní četnosti ujednotlivých důvodů pro studium Ph.D.uvá-
děných doktorandy psychologie vČR aSR (n = 132), Dotazníková Studie II.
97
69
68
53
46
32
28
24
24
23
21
14
22
15
6
7
4
4
4
0
2
0
3
3
,0 33,0 66,0 99,0 132,0
Mám vysoký zájem o obor
Baví mě výzkum
Chci učit na vysoké škole
Ph.D. titul je pro mě prestižní záležitostí
Zlepšení pozice na trhu práce
Chci si prodloužit studentský život
Bylo mi to doporučeno lidmi z katedry
Studium mi umožní cestovat do zahraničí
Chtěl bych být akademikem
Finanční motivace (stipendium)
Zaměstnání vyžaduje Ph.D. titul
Jiný důvod
volba důvodů (možno více odpovědí) označeno jako nejdůležitější důvod
První pozice je zde opět rezervována vysokému zájmu oobor, což je potě-
šující (97% relativní četnost vpřípadě kumulativní možnosti a22% vpří-
padě volby jednoho nejdůležitějšího motivu). Následují odpovědi: Baví mě
61
4 Očekávání oddoktorského studia
výzkum aChci učit navysoké škole. Zde už pozorujeme rozdíly vhierar-
chii motivů apobídek oproti zájemcům odoktorát (srovnej sgrafem 4.2).
Finanční motivace stipendiem je například vobou grafech stejně nízko
hodnocena jako spíše nedůležitá.
Doktorské studium je přípravou posluchače nakariéru akademika,
nadráhu vysokoškolského pedagoga, tvůrce výzkumných studií aodbor-
níka naurčitou oblast vědy. Tento předpoklad částečně zájemci ostudium
Ph.D.prezentují vesvých odpovědích. Rádi by uvítali vesvé budoucí pro-
fesi již zmiňovanou vědu, vývoj avýzkum, ataké pedagogickou činnost.
Podle Vavrečkové et al. (2007, s. 28) „plánuje zhruba pětina respondentů
zcelkového vzorku (523 studentů astudentek doktorandských studijních
programů) poukončení doktorského studia pracovat vevědě avýzkumu
nebo navysoké škole“. Podobné výsledky popisuje Czesaná (2009), která
zjistila, že plná třetina respondentů z296 chce poukončení profesního růstu
(magisterského nebo doktorandského studia) pracovat vevědě, výzkumu
avývoji. Nejméně si přejí pracovat voblasti nízkoprahových zařízení avma-
nažerských pozicích (vedení lidských zdrojů). Podobné výstupy pozorujeme
ivpreferovaném sektoru, kde by chtěli studenti poskončení doktorského
studia pracovat. Nejméně preferovaný je neziskový sektor, zaměstnanec
vsoukromém sektoru anebo osoba samostatně výdělečně činná. Státním
zaměstnancem nebo akademickým pracovníkem se chce stát 75 % studentů
astudentek, které jsme oslovili. Někteří zájemci by si dokázali představit
kombinaci pracovních aktivit vsoukromém sektoru avestátní správě (více
se uplatnitelnosti absolventů DSP věnuje kapitola 15).
Nakatedře, kde získali magisterský titul, by chtělo nastoupit doDSP
83 % respondentů, ato hlavně zdůvodu znalosti daného pracoviště. Tento
důvod uvádějí isamotní studenti doktorských forem, kterých se vrámci
kvalitativně orientované Studie III ptali. Studentka píše, že se nakatedře
„cítila dobře alidi, kteří tam učili nebo pobývali jakožto doktorandi, mi byli
sympatičtí aříkala jsem si, že bych mezi ně ráda patřila“ (Studie III – žena,
27 let, interní, 3. roč.) Jiný oslovený student výzkumníkům sdělil, že během
studia si „zamiloval“ prostředí nakatedře psychologie, odprvní chvíle mu
tam bylo velmi příjemně (Studie III – muž, 31 let, externí, 2. roč.).
Studenti astudentky preferují studium interní formou doktorandského
studia ato v54 % případů. Pro externí formu studia hrají důležitou roli tyto
komentáře: „…protože chci získat atestaci vklinické psychologii ajako interní
doktorand bych tolik času naobojí neměla.“, „…kvůli pracovnímu arodinné-
Martin Dolejš
62
mu životu (rodina, hypotéka atd.)“ a„…chtěla bych se během dalšího studia
již plně věnovat svému povolání“ nebo „…nainterní doktorát jsem nechtěl–
chyběla mi praxe, chyběl mi život…, kterým se nejvíce učím. Nechtěl jsem
rozšiřovat řady teoretiků, kteří jsou pro mě sice výborní inspirátoři, ale občas
se podle mě vznášejí někde voblacích pedagogických ideálů nesouvisejících
skonkrétním lidským životem. Takže jsem se rozhodoval oexterním PhD.
studiu“ (StudieIII – muž, 34 let, externí 2. roč.).
Zidenti kovaných témat jsou nejdůležitější rodina, pracovní úvazek,
vzdálenost školy odbydliště a nanční situace. Interní formu studentky
astudenti volí zdůvodů prodloužení studentského života, zájmu ovědu
avýzkum, zájmu oedukaci, nižší časové náročnosti studia az nančních
důvodů. Pro doplnění využijeme vlastní komentáře studentek astudentů
navazujícího magisterského studia: „…možnosť práce nakatedre, isté miesto
na3 roky, možnosť iného doktorantského štúdia vzahraničí počas štúdia PhD.
naSlovensku“, „…zisk studentského stipendia; lepší kontakt sčleny katedry“,
„…protože bych se ráda podílela navýuce iživotě nakatedře“, „…chci si
budovat kariéru vakademické sféře avěnovat se mezioborovému výzkumu.
Vinterní formě je to snáze realizovatelné jako vexterní“ a„…práca naaka-
demickej pôde je pre mňa príťažlivá“.
Gregušová (2010) uvádí, že vEvropské unii mají absolventi doktorského
studia problém získat dlouhodobý pracovní úvazek ačasto není tento titul
natrhu práce uznáván (např. veFrancii aItálii). Studenti magisterské for-
my studia psychologii vnímají titul Ph.D.jako prestižní věc, což dokládají
studenti, kteří se již nadoktorské studium dostali: „Ph.D.je podle mě uzná-
vané ivzahraničí – kdyby se třeba politická situace zhoršila směrem doleva
ajá musel emigrovat, titul bych využil ksehnání si nějakého odpovídajícího
zaměstnání. Titul mi taky otvírá dveře kpřípadnému budoucímu působení
nauniverzitě, když mě ten ,praktický život‘ začne příliš vyčerpávat“ (Stu-
dieIII– muž, 34 let, externí, 2. roč.).
„Těším se, až mi zajménem přibude titul Ph.D.– naurčitý (krátký) čas
to dodá trochu sebevědomí, cítím se (mé jméno) chráněn zleva izprava ně-
jakými tituly. Ale nadruhou stranu: moje hodnota nespočívá vtěch titulech.
Ataky: dohrobu si je nevezmu. Tak si asi sám pro sebe vymezuji hodnotu
Ph.D.titulu“ (Studie III – muž, 34 let, externí, 2. roč.).
„Odoktorském studiu jsem přemýšlel už namagisterském stupni, chtěl
jsem naněj nastoupit, protože mne bavila práce vakademickém prostředí,
výzkum, výuka. Byl jsem také svým způsobem hrdý nasvou fakultu ado-
63
4 Očekávání oddoktorského studia
mníval jsem se, že jako doktorand budu ještě více její součástí, budu mít větší
možnost spolupracovat se členy katedry apodobně“ (Studie III – muž, 25 let,
interní, 2. roč.).
Pokud se student věnuje doktorskému studiu svědomitě, tak studium
příliš studentský život neprodlužuje, ačkoliv je to relativně častou moti-
vací. Student má mnoho pracovních povinností aaktivit, které ze studia
činní reálné zaměstnání na„plný úvazek“. VeStudii III bylo identi kováno
několik výpovědí, které identi kují kategorii prodloužení „studentského
života“. Například jeden ze studentů píše: „…láska kestudentskému stylu
života nakolejích akonomu univerzitnímu městu, kde jsem studoval“ (Stu-
dieIII– muž, 34 let, nedokončené).
Při pohledu napředchozí odstavce provedeme jednoduché shrnutí,
vekterém dourčité míry ztvárníme „vlastní“ autorské zkušenosti anázory.
Dlouholetým setrvalým aneměnícím se stavem je vyšší počet zájemců,
než je možné přijmout kestudiu bakalářské nebo magisterské jednooboro-
vé psychologie. Například Katedra psychologie FF UP vOlomouci otvírá
bakalářské kombinované studium vjednooborové psychologii. Vtomto
programu se poslední čtyři roky počet uchazečů nemění aje nad hladinou
první pětistovky (rok 2009/10 – 514, rok 2012/13 – 574) (Dolejš, 2010).
Antalíková & Kmec (2011) uvádějí, že pro akademický rok 2010/2011 bylo
napsychologické vědy celkem podáno 5483 přihlášek; jeden uchazeč si
podal 1,4 přihlášky napsychologii; dostudia bylo zapsáno 582 zájemců.
Jde tedy stále ojakýsi „výběrový“ obor, kde motivace hraje důležitou roli
iupřijímacího řízení.
Vposledních letech též pozorujeme trend, kdy se vČR postupně zvyšo-
val počet postgraduálních studentů (vpsychologii vsoučasnosti spíše opět
stagnuje ananěkterých katedrách isnižuje). Dlouhodobý zájem vysokých
škol auniverzit okvalitní studenty doktorských programů apodporou
těchto pozic přináší vyšší počet interních doktorandů, což vdlouhodobé
perspektivě aplánování přináší ekonomické zisky pro společnost. Nepře-
hlédnutelné zjištění (uvědomujeme si nereprezentativnost výzkumného
souboru), že oslovení studenti astudentky chtějí poukončení postgradu-
álního studia (amnohdy ivjeho průběhu) pracovat voblasti psychodia-
gnostiky apsychoterapie ataké vporadenství, nám přijde jako částečně
protichůdné odtoho, kčemu má postgraduální studium primárně smě-
řovat, tedy krozvíjení intelektuálství adovedností vevýzkumu avývoji. Je
tu určitá možnost pro část absolventů postgraduálního studia, že se uchytí
Martin Dolejš
64
jako výzkumníci vklinické praxi nebo vporadnách, ale určitě není tolik
pracovních míst pro všechny zájemce. Doktorát může samozřejmě přiná-
šet icenné kompetence v„praxi“, nicméně není to vsoučasnosti primární
oblastí, nakteré se kurikula DSP zaměřují.
Studenti, respektive zájemci opostgraduální studium se domnívají, že
nejméně budou během doktorského studia ovlivněny tyto kompetence: pe-
dagogické dovednosti, vedení druhých lidí, diagnostické dovednosti (více
opedagogických dovednostech naleznete vkapitole 7).
Můžeme říci, že studenti dobře identi kují oblasti, které mají být dok-
torským studiem posíleny. Poukazují napublikační dovednosti astatisticko-
-metodologické kompetence, opět je jen naakademických pracovnících,
jestli přání apředstavy zájemců budou naplněny. Protože kovlivnění po-
třebujeme souhru dvou veličin, tj. vhodného studenta svůlí ischopného
učitele. Motivem uchazečů odoktorské studium není nanční podpora in-
stituce– vČeské republice je to způsobeno zejména nízkou výší apatrně
také, že nejde oprimární motiv. Představa zájemců, že se jedná o„prodlou-
žení“ studentského života, je znašeho pohledu zvelké části mylná, neboť se
neustále zvyšuje tlak nakvalitu doktorandských výstupů. Více povinností
často navíc koliduje sdalšími pracovními či nepracovními aktivitami dok-
toranda (více osouběhu povinností amechanismech, jak ho zvládat, se
dozvíte zkapitoly 12.).
Máme radost, že postupně dochází kodborné aformální úpravě kurikul
doktorských studijních programů. Tento proces inovace umožňuje zkvalitnit
přípravu studentů naakademickou dráhu (sdůrazem nato, že hlavní oblasti
práce jsou výzkum, věda, edukace). Efektivněji se využívá potenciál dok-
torandů při tvorbě arealizaci odborných projektů (monogra e, vzdělávací
avýzkumné granty, odborné články ařada dalších). Ktomu můžeme přidat
vysoký zájem magisterských studentů ovýzkum, ospolupráci spedagogy
navýzkumných projektech, což umožňuje dobrý výhled dobudoucnosti.
Je nutné ale tento zájem podporovat abujný badatelský potenciál magister-
ských studentů adoktorandů uvážlivě aprofesionálně vést.
65
5 Jak se dostat nadoktorát
Miroslav Charvát
Pokud se někdo pod vlivem jakékoliv motivace rozhodne pro doktorské
studium, čeká ho cesta, která není úplně jednoduchá. Hned nazačátku má
uchazeč tři obtížné úkoly: a) je třeba objevit asprávně uchopit výzkumné
téma, b) získat vhodného školitele ac) úspěšně projít přijímacím řízením.
Zkušený „šťoural“ by mohl ještě dodat, že nikoliv nutně vtomto pořadí,
že stačí téma objevit alehce rozpracovat, nebo že nejprve se najde školitel
apak teprve téma, nicméně nám se tato posloupnost jeví jako nejtypičtější
abudeme ji vtéto kapitole následovat.
5.1 Volba tématu avýzkumný záměr
Výzkumný problém (research topic, research problem) avýzkumný záměr
(research proposal, dissertation proposal) nejsou totéž. Jejich vztah můžeme
pojmout spíše jako spojitost obsahu aformy. Věnujme se nejprve obsahu,
protože idea přichází první ajejí spoutání doformy realizovatelného pro-
jektu je většinou poměrně složitým procesem. Odkud se tedy výzkumná
témata berou? Mohou být vypozorována zpraxe, když si všimneme čeho-
koliv zajímavého či méně obvyklého, co bychom rádi objasnili, nebo naopak
zákonitého apravidelného, co bychom chtěli potvrdit. Napočátku může
být rozhovor skolegy nebo inspirující myšlenka zpřednášky. Každopádně
tento prvotní impulz dopadne naúrodnou půdu většinou jen vpřípadě, že
máme něco načteno. Nejdůležitějším zdrojem témat tak zůstává odborná
literatura. To platí zejména, pokud hledáme téma tak trochu navlastní pěst.
VČR, naSlovensku apodle některých zdrojů (Bryant, 2004) inazápad
odnašich hranic je varianta, kdy si adepti naPhD studium vhumanitních
oborech volí témata svých disertačních prací sami, poměrně rozšířená. Čas-
to jde opokračování vevlastním úspěšném projektu zdiplomové práce. „Mé
rozhodnutí podpořila také tematická oblast, nakterou jsem narazil při psaní
magisterské práce akterou jsem si posléze zvolil jako předmět mojí doktorské
práce. Ato nejen zosobního zájmu, ale také vzhledem kneprobádanosti této
Miroslav Charvát
66
oblasti napoli psychologického výzkumu iteorie.“ (Studie III – muž, 26 let,
interní, 3. roč.)
Nalezení tématu navlastní pěst se většinou řídí postupem odshora dolů.
Každý znás má vrámci oboru rád nějakou oblast. Například jeden kolega
má rád kognitivní psychologii, vrámci té se zajímá opaměť. Pokud se ho
zeptáme, který typ paměti, nejspíše nám odpoví, že autobiogra ckou paměť.
Pak se ho můžeme zeptat, se kterou skupinou nejraději pracuje. Odpoví, že
smladými dospělými. Tím se nám jeho téma už pěkně rýsuje. Jde ojakési
pokračování vosobní misi. Je dobré, pokud se držíme toho, co jsme již
dělali dříve, můžeme se tak specializovat abýt vtom stále lepší asečtělejší.
( omas & Brubaker, 2001)
Nebýt omezen konkrétní projektovou „zakázkou“ má své výhody ine-
výhody. Častá rada zkušených zní: jděte svou cestou anekopírujte před-
chozí vzory doslova. Co fungovalo unich, nemusí fungovat uvás. Navíc
to může ubít vaši vlastní originalitu (Fried & Heinemeier, 2010). Joseph
Levine (2009) též radí, aby se výzkumník vpočáteční fázi snažil nebýt příliš
ovlivněn tím, co si myslí jiní (kolegové, zaměstnavatel, katedra atd.) aco
odněho očekávají. Má potom mnohem větší šanci nazvolení tématu, které
ho bude opravdu zajímat. Je to jedna zmála příležitostí zaměřit se vesvém
profesním životě navýzkumné téma dle vlastního výběru. Dále radí nevy-
lučovat nápady předčasně asledovat, kolik možných výzkumných problémů
se vmyšlenkách nabízí. Nabádá kekreativitě adopřání si luxusu dostatku
času pro divergentní myšlení, které vpozdějších fázích již nebude možné.
Poměrně pěkně tuto myšlenku svobodné volby dokládá další zvýpovědí
znaší kvalitativní studie, tentokráte odstudentky třetího ročníku doktor-
ského studia. „Také je důležité to, aby člověka bavilo téma disertační práce
apřemýšlel nad tím, kčemu je dobré to, co právě zkoumá, zda to bude mít
dopad dobudoucnosti adá se natom dále stavět, popřípadě zda může část
disertační práce vydat jako monogra i.“ (Studie III – žena, 26 let, interní,
3. roč.).
Brauseová (2000) přímo radí najít si téma, které milujete. Je možné, že
naněm budete pracovat léta, aje lepší pracovat natématu, které vás opravdu
zajímá. Taktéž zdůrazňuje výběr tématu, které je opravdu smysluplné, tj.
které může mít význam třeba pro nějakou skupinu lidí. Vobdobích nejis-
toty vám smysluplnost, kterou nevnímáte pouze vy sami, pomůže překonat
mnohé obtíže.
67
5 Jak se dostat nadoktorát
Pozor ale, existují témata, která není taktické volit. Například Bryant
(2004) uvádí, že nejsou vhodná témata, kterými člověk řeší své osobní
problémy, nedostatek odstupu může ovlivnit celý výzkumný proces. Téma
disertace neposlouží asi ani „záchraně světa“,25 kladené cíle by měly respek-
tovat přiměřené šance naimplementaci našich zjištění vpraxi. Není vhodné
používat výzkum křešení jakýchkoliv vleklých sporů, ani těch odborných.
Pokud existuje více názorů nanějaký fenomén či teorii, je lepší stát spíše
bokem tohoto sporu nebo zaujmout pomyslné prázdné místo mezi extré-
my, než se snažit obhajovat jedno ze stanovisek nebo se snažit tento spor
rozseknout. Buďte diplomatičtí, nikdy nevíte, jak se ktěmto věcem staví
jednotliví členové přijímací komise.
Dále nejsou vhodná ani témata extrémně politická, kontroverzní, pro-
vokativní, zkrátka jakkoliv příliš „horká“.26 Jedním zhlavních problémů
je, že debata opříliš nových aživých tématech typicky postrádá kritické
hodnocení kvality důkazů aje založena více navášních. To může vyústit
vevelmi zjednodušená vysvětlení zasoučasného ignorování vyzrálých pří-
stupů, které se ovšem většinou lépe vypořádávají srealitou problému (Rugg
& Petre, 2007).
Tabulka 5.1 identi kuje, jaké situace mohou teoreticky při procesu hle-
dání výzkumného problému nastat, pokud vezmeme doúvahy dvě roviny,
asice rovinu zkoumaného objektu arovinu bádajícího subjektu. Můžeme
tak kombinovat dimenze ne/probádanosti potenciálního tématu ane/vě-
domosti výzkumníka otomto stavu.
Vpřípadě levého horního kvadrantu jde oneinformovanost výzkumní-
ka většinou způsobenou nedostatečnou rešerší odborné literatury. Mohou
tak vznikat přeceněné výzkumné „pseudoproblémy“. Zetického hlediska
může jít vextrému též oplýtvání veřejnými zdroji azbytečné obtěžování
participantů. Dá se tomu předejít četbou aprohloubením orientace voboru
či vkonkrétním tématu. Výzkumník si může svou orientaci zvýšit ipomocí
rozhovorů sklíčovými osobami, pozorováním vpraxi, analýzou webových
stránek či dostupných dokumentů apod.
25 Pojmem „záchrana světa“ vuvozovkách myslíme spíše naivní anerealistické vize, ne-
znamená to, že by se psychologický výzkum neměl snažit řešit tíživé problémy vnaší
společnosti.
26 Pod pojmem „horká“ témata myslíme řešená bez dostatečného odstupu, bez re exe nebo
témata spojená se skrytými vedlejšími motivy.
Miroslav Charvát
68
Tabulka 5.1 – Tabulka úskalí, která mohou při volbě tématu nastat.
Téma disertace…
je již probádané. je stále neprobádané.
Výzkumník…
neví otom, že
Nezkušenost stématem
Nedostatečná rešerše literatury
Hrozí duplicitní výzkumy
aneetické plýtvání zdroji
Možný vznik „pseudoproblémů“
Skryté anenápadné jevy
Náročné naidenti kaci
ateoretické ukotvení problému
Chybějící mapování
Téma může „předbíhat dobu“
ví otom, že
Velmi náročná rešerše
Pocit, že je to pouze
„sázka najistotu“
Obtíže při interpretaci
překvapivých výsledků,
které odporují
předchozím výzkumům
Ideální výchozí stav
pro zkušeného výzkumníka
Výsledky budou pravděpodobně
podrobněji sledovány
Izde se dá výzkum pokazit.
Dopravého horního kvadrantu spadají všechny doposud neznámé ane-
zkoumané fenomény našeho světa. Tato témata čekají, až si jich někdo vní-
mavý všimne nebo jejich existenci logicky odvodí zjiných výzkumů. Zde
může pomoci důsledné mapování terénu, ale též už vpředchozím odstavci
zmiňovaná četba adiskuze skolegy. Zejména pro externí studenty může
být zajímavé položit si otázku, zda neexistuje nějaký problém vjejich práci,
který si říká ovýzkumné zpracování. Potom je ovšem dobré zvažovat iotáz-
ku, jak složitě lze kdanému tématu získat data, zda budou vůbec dostupná
(Hart, 2005). Někdy chodíme kolem apřitom nám téma leží nepovšimnuté
před nosem. Často se může stát, že příliš předběhneme dobu anámi objeve-
né téma, přestože je zodborného pohledu perspektivní, teprve čeká nasvůj
publikační boom, že teprve bude zajímavé. Být průkopníkem avizionářem
však nemusí být vevědě špatná pozice. Hůře se ale vtéto situaci buduje
teoretické ukotvení akonceptuální rámec problému.
Levý spodní kvadrant zahrnuje výzkumné snahy voblasti známých aale-
spoň částečně prokázaných teorií afenoménů. Může se to zdát jako opatrná
sázka najistotu, ale izde může být výzkumník odlišností svých výsledků
překvapen. Ivtéto situaci je možné formulovat problémy vhodné kvýzku-
mu. Může jít oověřování publikovaných faktů nebo nalezení nějaké kontro-
verze či kon iktu vpublikované teorii, která se tak jeví ne zcela podložená,
nebo onalezení díry vpoznání, kterou je potřeba zaplnit (Rugg &Petre,
2004). Patří sem například návazný či replikační výzkum, který zpřesňuje
69
5 Jak se dostat nadoktorát
nebo ověřuje poznatky najiných populacích či vjiných kontextech. Nalezení
zajímavé studie často láká kjejímu dalšímu rozpracování. Vtéto situaci
je též vhodné využít meta-analytická srovnání již publikovaných výzku-
mů. Rešerše je vtomto případě poměrně náročná apočet publikovaných
relevantních článků většinou přesahuje kapacitu výzkumníkovy hlavy. Je
potřeba postupovat systematicky, nejlépe odkvalitně zpracovaných článků
typu review, studovat výzkumy zposledních let atp.
Pravý spodní kvadrant je ideální situací pro začínajícího izkušeného
výzkumníka. Nazákladě podrobného studia literatury avhledu dosituace
byl identi kován nový výzkumný problém, který má vysoký potenciál pro
úspěšnou publikaci. Je zde velká šance, že problém bude nahlížen jako hod-
ný pozornosti odborníků a nancování zgrantů. To ovšem neznamená, že
se zde nedá nic pokazit, spíše jde odobrou startovní pozici.
Nevýhodou při hledání vlastního tématu je, že mnohdy chybí napoje-
ní navýzkumnou tradici pracoviště aprobíhající projekty, že se musí tzv.
„stavět nazelené louce“. Potenciálním tématem se nikdo znašeho okolí
nezabývá apomocí důsledné rešerše literatury se snadno ztratíte vesvém
nezaostřeném tématu avširoké nabídce mnohočetných odboček arozšíře-
ní. Četba auspořádávání relevantní literatury stojí hodně času amůže být
iznačně vyčerpávající. Často se stává, že čím více oproblematice víte, tím
méně věci sedí dohromady. To je normální. Je běžné nazáměru pracovat
iněkolik měsíců asepsat ve nále třeba ivíce než patnáct verzí. (Golde,
1997)
Kproblematickému hledání výzkumných témat vpsychologii přispívá
ičastá obtížná uchopitelnost avágnost psychologických koncepcí, nejed-
notnost paradigmat amulti-faktorový charakter příčin sledovaných jevů.
„Niekoľkokrát som oľutovala výber psychológie ako študijného oboru hlavne
kvôli vágnosti jej konceptov.“ (Studie III – žena, 25 let, interní, 1. roč.)
Obecně pak platí, že je lepší mít téma úzké. Zaměřte svůj výzkum speci-
cky. Nesnažte se pojmout příliš širokou oblast, takový výzkum pak nebude
realizovatelný. Nesnažte se vyřešit všechny související problémy vjednom
výzkumu. (Levine, 2009)
Vpsychologii jde většinou omodelování (zjednodušování) přirozených
systémů. Dle Ferjenčíka (2000) vzniká model abstrakcí způvodního složité-
ho systému, ze kterého jsou vybírány jenom ty objekty, vlastnosti avztahy,
které jsou pro nás důležité či které považujeme zapodstatné pro pochopení
struktury aklíčových vztahů problému. Bez modelů se neobejdeme, je však
Miroslav Charvát
70
problém se zpětnou aplikací informací získaných studiem modelu narealitu!
Příliš mnoho prvků avztahů zařazených domodelu způsobí jeho nepřehled-
nost, atudíž imalou použitelnost vpraxi, ztrácí se pak to podstatné. Příliš
málo prvků avztahů může zase způsobit vynechání něčeho podstatného,
celý systém se přílišným zjednodušením deformuje avpraxi opět nebude
správně fungovat. Využívání teorií optimálního či středního rozsahu se zdá
být nejvhodnější idle oboru věnujícího se teorii apraxi procesu odborného
psaní (Writing Studies), například Bazerman (2008) uvádí, že nejužitečnější
generalizace se objevují právě vteoriích středního rozsahu.
Vtéto fázi mohou být velmi užitečným nástrojem různé schematické
náčrtky amentální mapy, pomocí nichž můžeme přehledně vizualizovat
vztahy mezi proměnnými, lépe oddělit jádrové aokrajové prvky modelova-
ných systémů či průběžně vyhodnocovat celkovou „hustotu“ výzkumného
konceptu.
Každopádně je žádoucí si veškeré nápady atémata zapisovat. Myšlenky
se až příliš snadno vypaří. „Jakmile mne tato myšlenka napadla, začala jsem
spíše pasivně přemýšlet nad možnostmi výzkumu. Jak čas plynul apřicházely
každodenní operativní činnosti, ktomu žádný větší nápad krealizaci […] tato
původní myšlenka zcela zapadla někam dopodvědomí.“ (StudieIII – žena,
30 let, externí, 4. roč.) Ktomuto účelu slouží celá řada so stikovaných pro-
gramů pro práci sodbornou literaturou, ale stejně dobře může posloužit
jednoduchý textový soubor sprovokativním názvem (např. Moje_original-
ni_myslenky.txt) naploše vašeho počítače nebo poznámkový blok veva-
šem chytrém telefonu.27 Někdo má rád klasickou nástěnku aněkdo si lepí
barevné lístky zbločku namonitor. Umožní vám to nechat prvotní surový
koncept trochu „odležet“ avrátit se kněmu se zdravým odstupem poně-
jakém čase.
Zapisování má svůj význam isohledem naukotvení vodborném jazyce
daného oboru. Pokud myšlenky převádíme dopsaného textu, nevyhneme
se práci sodbornými pojmy, které vpsychologii nejednou přicházejí zrůz-
ných teoretických perspektiv. Nutí nás to důsledně vyde novat uvažované
proměnné (zkoumané jevy) avpozdější fázi je ioperacionalizovat.
Může se stát, že se počase vynoří (přetrvá) několik konkurenčních atrak-
tivních výzkumných problémů, což může být vevýsledku stejně brzdící jako
úplná absence vhodného tématu. „Prvním problémem, nakterý jsem narazil,
27 Užitečný avšestranně použitelný je např. program OneNote, ale dá se takto úspěšně pra-
covat iskvalitativním so warem, jako je ATLAS.ti.
71
5 Jak se dostat nadoktorát
byla volba tématu (ostatně stejně jako ubakalářky amagisterky). Dlouho
jsem vybíral, měl jsem několik variant astále se nedovedl rozhodnout, kte-
rou variantu preferovat. Nakonec jsem se díky blížícímu deadlinu odevzdání
výzkumného záměru rozhodl pro jednu variantu. To bylo úlevné. Výzkumný
záměr byl nasvětě.“ (Studie III – muž, 31 let, externí, 6. roč.)
Jestliže vás potkal tento problém, můžete mu čelit tak, že ty nejlepší
nápady rozpracujete dopodoby samostatných výzkumných plánů, ovšem
samozřejmě vomezeném formátu, řekněme dvou stran A4. Jde ozáměr-
nou strategii omezení rozsahu, která nás nutí konfrontovat se stím nej-
podstatnějším. Vystačíme si se základní strukturou, která bez zacházení
dozbytečných detailů odpovídá naotázky: Co? Jak? Proč? Zároveň je to
dostatečný rozsah nato, abychom jasněji viděli, kam se téma může ubírat,
kde jsou silná aslabá místa potenciálního výzkumu, jaký kněmu máme
vztah apod. (Punch, 2006)
Glatthorn & Joyner (2005) doporučují hodnotit konkurenční náměty
pomocí hodnotící tabulky (tabulka 5.2).
Tabulka 5.2 – Tabulka pro zhodnocení výzkumných témat dle zvolených
kritérií
Kritérium: Téma 1 Téma 2 Téma 3
Významnost pro odbornou obec aobor
Aktuálnost tématu ajejí udržitelnost
Osobní vztah ktématu
Význam pro osobní kariéru
Možnost využití vlastních zkušeností adovedností
Pravděpodobnost nanční iodborné podpory
Časová náročnost
Přístupnost ktématu amožnosti spolupráce
Celkový součet:
POZN.: Bodová škála: 5 = výborné, 4 = velmi dobré, 3 = dobré, 2 = dostatečné, 1 =ne-
dostatečné.
Neznamená to, že ten projekt, který získá nejvíce bodů, musí být nutně tím
vítězným, nicméně snadno tak odhalíte silné aslabé stránky svých ná