ArticlePDF Available

Symboly a identita regionu: analýza vnímání přírodních symbolů oblastí s intenzivně přeměněnou krajinou v Česku. [Symbols and identity of a region: analysis of perception of natural symbols in areas with profoundly changed landscape in Czechia] Geografický časopis, 66, 4, 401–415 ISSN 1335-1257

Authors:

Abstract

ŠIFTA, M., CHROMÝ, P. (2014): Symboly a identita regionu: analýza vnímání přírodních symbolů oblastí s intenzivně přeměněnou krajinou v Česku. [Symbols and identity of a region: analysis of perception of natural symbols in areas with profoundly changed landscape in Czechia] Geografický časopis, 66, 4, 401–415 ISSN 1335-1257 This paper deals with the natural potential for the formation of territorial identity in the Karlovy Vary, Ústí nad Labem, and Liberec regions of Czechia (regional self-governing units). The main objective is to contribute to the discussion about the importance of nature and landscape (natural symbols) in forming the sense of belonging to regions on various levels, specifically to assess the differentiation of natural symbolism of the regions in perception of a representative sample of the Czech population (the survey conducted by Public Opinion Research Centre – CVVM). The obtained data are compared with the analysis of inclusion of specific landscape elements in the formation of the spatial and symbolic shape of regions. Simultaneously, utilization of natural localities in creating the external image of the region at regional and national levels are monitored in a positive sense (the use of natural resources to increase interest in the region, compared to the intensity of nature and landscape conservation by the regional institutions) and also in a negative sense (the impact of nature and landscape damage on the perception of the regions). The survey confirmed that the natural potential plays an important role in the process of forming territorial identity in the studied areas. The data demonstrate territorial differentiation in perception of the natural heritage and landscape that is positive as well as negative. However, the difference in perception of regions regarding spatial proximity was not identified.
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
401
SYMBOLY A IDENTITA REGIONU: ANALÝZA VNÍMÁNÍ
PŘÍRODNÍCH SYMBOLŮ OBLASTÍ S INTENZIVNĚ
PŘEMĚNĚNOU KRAJINOU V ČESKU
Miroslav Šifta, Pavel Chromý*
* Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje,
Albertov 6, 128 43 Praha 2, Česko, miroslav.sifta@natur.cuni.cz, pavel.chromy@natur.cuni.cz
Symbols and identity of a region: analysis of perception of natural symbols
in areas with profoundly changed landscape in Czechia
This paper deals with the natural potential for the formation of territorial identity
in the Karlovy Vary, Ústí nad Labem, and Liberec regions of Czechia (regional
self-governing units). The main objective is to contribute to the discussion about
the importance of nature and landscape (natural symbols) in forming the sense of
belonging to regions on various levels, specifically to assess the differentiation of
natural symbolism of the regions in perception of a representative sample of the
Czech population (the survey conducted by Public Opinion Research Centre
CVVM). The obtained data are compared with the analysis of inclusion of spe-
cific landscape elements in the formation of the spatial and symbolic shape of
regions. Simultaneously, utilization of natural localities in creating the external
image of the region at regional and national levels are monitored in a positive
sense (the use of natural resources to increase interest in the region, compared to
the intensity of nature and landscape conservation by the regional institutions) and
also in a negative sense (the impact of nature and landscape damage on the per-
ception of the regions). The survey confirmed that the natural potential plays an
important role in the process of forming territorial identity in the studied areas.
The data demonstrate territorial differentiation in perception of the natural heri-
tage and landscape that is positive as well as negative. However, the difference in
perception of regions regarding spatial proximity was not identified.
Key words: territorial identity, natural symbols, regional development, pro-
foundly changed landscape, north-western Bohemia
ÚVOD
V posledních desetiletích došlo v Česku v souvislosti se společenskými změ-
nami k obnovení „přirozených“ regionálních disparit (Blažek a Csank 2007 a
Hampl 2007). Předmětem výzkumného zájmu geografů se stalo řešení otázek
spojených s polarizací prostoru, resp. vývojem a rozvojem problémových peri-
ferních a příhraničních oblastí (Jeřábek et al. 2004 a Havlíček et al. 2008).
Z dosavadních výzkumů je zřejmé, že pozornost si zasluhují jak oblasti hospo-
řsky dlouhodobě slabé, tak strukturálně postižené, zejména pak regiony
s intenzivně přeměněnou krajinou. Ty v Česku nalezneme hlavně v oblastech
industrializovaných a přeměněných v důsledku specifického vývoje po 2. světo-
válce (obr. 1), v územích potýkajících se s historicky podmíněnými problé-
my omezeného potenciálu rozvoje i s horší kvalitou lidského a sociálního kapi-
tálu (Jančák et al. 2008 a 2010), s nízkou mírou zakořeněnosti lidí a regionální
identity a s rozporuplným obrazem – image (Chromý a Janů 2003).
Důraz na kvalitu regionálního milieu a endogenních zdrojů rozvoje je také
podstatou institucionálních přístupů v regionálním rozvoji (Blažek 2012).
ISSN 0016-7193 © Geografický ústav SAV / Institute of Geography SAS
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
402
V tomto směru koresponduje s přístupy „nové“ regionální geografie (Claval
2007), zejména s proměnou konceptů regionu (Pred 1984 a Paasi 1986 a 2010)
a zájmem o roli regionální identity v procesu utváření a reprodukce regionu
(Zimmerbauer a Paasi 2013). Formování regionálních identit se pak stává nedíl-
nou součástí strategií rozvoje regionů (Raagmaa 2002 a Zimmerbauer 2011).
Regionální identifikace je často spjata s neekonomickými faktory sociokulturní
povahy. Z nich k nejdůležitějším patří vztah obyvatel k území, v němž žijí nebo
do kterého přicházejí, či existence a reprodukce dědictví krajiny (Kučera a Ku-
čerová 2009). Krajinný ráz – vzhled krajiny (Matless 1998 a Löw a Míchal
2003) a přírodní symboly jsou složkami procesu utváření jak regionálního vědo-
mí obyvatel, tak vnějšího obrazu regionu a ve formování regionální identity ma-
jí nezastupitelnou roli (MacLeod 1998). Jejich význam však dosud nebyl dosta-
tečně probádán.
Předložený příspěvek sleduje vliv přírodního dědictví na formování územní
identity oblastí s intenzivně přeměněnou krajinou, tvořených územím, v ně
došlo ve 20. století vlivem společenských a politických zvratů k výrazným pro-
měnám, které se odrazily i v přetváření územních identit (Chromý 2000 a
2003). Za reprezentativní bylo zvoleno území tří krajů severozápadních (dále
jen SZ) Čech: Karlovarského, Ústeckého a Libereckého.
Obr. 1. Intenzita krajinných změn hodnocená na bázi indexu změny využití ploch
v Česku (1948-1990)
Index změny využití ploch ve srovnatelných územních jednotkách v Česku (1948-1990)
Zdroj: Databáze LUCC Czechia, UK v Praze, PřF (Bičík et al. 2001).
Poznámka: Index změny je agregátní ukazatel, hodnotící v dané jednotce a období jedním číslem
celkovou intenzitu vývoje využití ploch (bez ohledu na strukturu). Udává, na kolika procentech
území tzv. srovnatelných územních jednotek (SÚJ) došlo ve sledovaném období ke změně využití
ploch (blíže viz Bičík et al. 2010, p. 35).
Cíle příspěvku lze definovat ve dvou rovinách. Zaprvé diskutovat obecná
východiska studia územních identit a upozornit na význam formování regionál-
ní identity i utváření image regionu a význam přírodní symboliky v tomto pro-
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
403
cesu. Druhým cílem je ověřit teoretická východiska na konkrétních příkladech
v jednotlivých krajích (analýza diferenciace přírodní symboliky krajů, posouze-
ní významu jejich přírodního dědictví v utváření regionálního vědomí a image).
Cílem empirické části příspěvku je identifikovat přírodní symboly krajů na zá-
kladě prezentace v sekundárních zdrojích (internet) a s využitím výsledků vý-
zkumu percepce mezi obyvateli Česka analyzovat přírodní symboly krajů tak,
jak je vnímá populace a porovnat vnímání přírodních symbolů respondenty ze
SZ Čech a jiných částí Česka. Závěr příspěvku shrnuje výsledky hodnocení a
posuzuje míru shody zjištěných informací s výchozím předpokladem, že přírod-
symbolika tvoří nedílnou součást regionálního vědomí ve sledovaných kra-
jích a odráží jejich image.
V příspěvku hledáme odpovědi na otázky: Jak přispívá přírodní symbolika
k utváření symbolického tvaru regionů (ve smyslu teorie institucionalizace
Paasi 1986)? Jak se liší vnímání symbolů jednotlivých krajů? Které přírodní
prvky jsou obyvateli Česka vnímány jako přírodní symboly a skýtají potenciál
k formování územní identity? Předpokládáme, že u zájmových regionů hraje
přírodní potenciál v procesu formování územní identity i v budování jejich ima-
ge nezanedbatelnou roli, že obyvatelé Česka mají kraje spojeny s významnými
turistickými cíli a místy rekreace, a že mnohé přírodní symboly znají také díky
prezentaci krajů v médiích, turistických průvodcích či na internetu. Současně je
pravděpodobné, že se mezi symboly území objeví i takové, které přispívají
k negativnímu vnímání krajů (např. krajina zdevastovaná těžbou uhlí).
OBECNÁ VÝCHODISKA STUDIA ÚZEMNÍCH IDENTIT
Územní identita je součástí sociální identity (Paasi 2010) a vyjadřuje míru
sounáležitosti lidí s prostorem. Je obrazem regionu v myslích jeho obyvatel, ale
i těch, kteří region navštěvují anebo jej znají pouze zprostředkovaně. Její formo-
vání úzce souvisí s regionální identitou, jež se utváří v procesu institucionaliza-
ce regionu (Paasi 1986). V jeho průběhu lze rozlišit čtyři stádia. Nejprve region
získává prostorový tvar, jsou vymezeny jeho hranice, na základě hranic historic-
kých zemí, etnologicko-kulturních vazeb, administrativně i percepčně (Šerý a
Šimáček 2012). Ve druhé fázi institucionalizace se vytváří symbolický tvar re-
gionu název a symboly (Semian 2012), ve třetí vznikají regionální instituce
(Kašková 2013) a ve čtvrté již je region pevně zakotven jak v prostoru, tak ve
vědomí obyvatel a má jasně vymezenou roli i ve vyšších socio-prostorových
strukturách (Šifta 2012).
V souvislosti s procesem institucionalizace regionu a s ohledem k historické-
mu vývoji lze rozlišit několik základních typů regionální identity, jež jsou
v čase a prostoru proměnlivé, mohou se prolínat i lišit, např. v souvislosti
s aktuální ekonomickou či politickou pozicí regionu, intenzitou míry sounáleži-
tosti lidí s regiony různých měřítek (Paasi 2004). Významným mechanismem
formování identity je rozlišování „my“ a „oni“, geografická poloha regionu
(např. příslušnost k jádrovým a periferním oblastem, vnitrozemí či pohraničí)
i perspektiva rozvoje. Regionální identita se utváří pod vlivem působení obec-
ných i specifických (místních, regionálních, časově omezených) procesů
(Chromý et al. 2009), je i generačně rozdílná (Zich 2003). Má dvě základní di-
menze: regionální vědomí, tvořené identifikací obyvatel s regionem a územní
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
404
komunitou, a identitu regionu. Z hlediska prezentace území lze rozlišit identitu
objektivní a subjektivní, tzv. image regionu (asociace, zkušenosti, prožitky a
postoje). Intenzita regionální identity a její proměny v čase se odrážejí v posta-
vení území v rámci vyšších socio-prostorových struktur a přímo ovlivňují image
a percepci regionu, uvnitř i vně (Siwek 2011).
Hlavními prvky regionálního vědomí a identity jsou názory a pohledy týkají-
cí se ideje a vize regionu, jeho hodnocení i symboliky (Bucher 2012). Idea vyja-
dřuje přesvědčení o hodnotě a významu regionu. Jsou mu přisuzovány specific-
ké vlastnosti, obyvateli regionu většinou pozitivně hodnocené. Ti se snaží svou
vizi o regionu zachovat, posilovat a rozvíjet. Využívají k tomu také vyjádření
specifik území v jeho symbolice. Změní-li se podmínky, v nichž se regionální
identita dosud utvářela, měse i její charakter a intenzita. U socio-ekonomic-
kých a socio-kulturních podmíněností je proměnlivost přirozená a odpovídá ak-
tuální pozici společenství v procesu společenských transformací (vliv generač
proměny, reflexe integračních a globalizačních tendencí ap.). Dojde-li ale např.
ke ztrátě historické paměti (v souvislosti s demografickými proměnami, oslabe-
ním tradic nebo přejímáním cizích kulturních vzorů), identita se redefinuje,
slábne nebo mizí (Chromý 2003). Může docházet i k pomyslnému konfliktu
identit, kdy identita regionu vypovídá o specifických projevech původních oby-
vatel (Conzen 1990) a symbolech (Cosgrove a Daniels 1988), jimž nově přícho-
obyvatelstvo přisuzuje jiné významy. V dichotomii „my“ a „oni“ se s nimi
neidentifikuje, interpretuje je jinak nebo je zatracuje (Moore a Whelan 2007).
To lze doložit ve všech přesídlených oblastech. Přestože je formování regionál-
ní identity podmíněřadou objektivních skutečností relativně stabilní, jsou při
jejím utváření podstatné i podmíněnosti přírodního charakteru (specifika kraji-
ny). Proto i nově kolonizované oblasti jsou si podobné v tom, že první, s čím se
noví osídlenci identifikují, je právě fyzické prostředí. Až následně se v utváření
regionální identity uplatňují společenské prvky (prostředí získává sociální ob-
sah).
V souladu s Paasiho teorií institucionalizace regionu se zde zaměřujeme na
formování prostorového a symbolického tvaru regionů. Současné správní hrani-
ce, které region vymezují, nezřídka vycházejí z jeho geomorfologického tvaru,
jsou spjaty s reliéfem, krajinným rázem, vodními toky i přírodním bohatstvím a
skýtají potenciál pro budování symbolického tvaru. V jeho případě se obvykle
klade důraz na název území. Ten plní několik funkcí: dává regionu individuální
charakter a zaručuje jeho identifikaci, určuje jeho historickou kontinuitu nezá-
visle na změnách prostorového vymezení, vyčleňuje území regionu (Bucher
2012). Symboly regionů mohou mít různorodou povahu, jsou to v podstatě
všechny prvky, které mají nějaký význam pro územní společenství (Šifta 2013).
Vedle názvu patří k dominantním symboly přírodní, krajinné i společenské po-
vahy. K nim lze řadit architektonické prvky, turistické cíle, kulturní dědictví,
rozličlidské aktivity, atmosféru, etnické složení, příslušnost k etnografické
oblasti atd. Symbolem regionu může být jeho geografická poloha (pohraniční,
pomezní, horská a periferní) i vědomí historické regionální příslušnosti (Siwek
a Bogdová 2007 a Heřmanová et al. 2009). Při jeho formování hrají nezanedba-
telnou roli i grafické symboly (loga, znaky, vlajky atd.), vycházející z tradic re-
gionu, odrážející jeho jedinečnosti a specifika a zdůrazňující význam a suvere-
nitu oblasti, kterou reprezentují. S jejich pomocí se lidé s regionem snáze identi-
fikují, současně symboly slouží k jeho vnější prezentaci (MacLeod 1998).
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
405
METODOLOGIE VÝZKUMU A ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU
ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
Míru vnímání přírodní symboliky krajů jejich obyvateli i respondenty z ji-
ných částí Česka zjišťoval dotazníkový průzkum realizovaný v rámci grantové-
ho projektu „Formování územních identit v oblastech s intenzivně přeměněnou
krajinou: příklad SZ Čech“ agenturou CVVM v prosinci 2012. Jednotlivé otáz-
ky byly zaměřeny na subjektivní hodnocení vybraných krajů (územních samo-
správních celků), s důrazem na zjištění názorů respondentů na kvalitu života
v nich a volbu jejich charakteristického symbolu. Osobního rozhovoru s tazate-
lem (metoda PAPI) se častnilo 1 047 respondentů z Česka. Kvótní výběr re-
spondentů umožňuje databázi odpovědí analyzovat z různých hledisek (pohlaví,
věk, vzdělání, velikost místa bydliště respondenta ap.), i hodnocení územní di-
ferenciace Česka podle krajů, příp. nadmořské výšky místa bydliště respondentů
(obyvatelé nížin, vrchovin a hor). Zde hodnotíme územní diferenciaci z pohledu
obyvatel Čech, Moravy a sledovaných krajů. Ty byly zastoupeny 152 respon-
denty (14,5 % z celkového počtu), poměr dotazovaných odpovídal poměru oby-
vatel krajů v populaci Česka (30 obyv. Karlovarského kraje později KV, tj.
2,9 % všech dotázaných, 35 obyv. Libereckého kraje – LB, 4,2 % a 87 Ústecké-
ho kraje – ÚST, 7,9 %). Při vyhodnocení šetření nás zajímalo, zda má prostoro-
blízkost přímý vztah k bezprostřední znalosti sledovaných regionů (obr. 2).
České kraje byly zastoupeny 629 respondenty (60 %), moravské (vč. kraje Vy-
sočina, který byl pro zjednodušení zařazen mezi moravské kraje, protože větši-
na území kraje spadá na Moravu) 418 (40 %). Uvedený podíl dotázaných dovo-
luje posuzovat jak odraz vnitřní, tak i vnější identity regionů.
Obr. 2. Kraje Česka a vymezení zájmového území severozápadních Čech (2012)
Poznámka: Předmětem výzkumu je analýza vnímání přírodních symbolů oblastí s intenzivně pře-
měněnou krajinou v Česku, resp. krajů SZ Čech (zájmové území). Percepce symboliky obyvateli
Česka byla porovnána v krajích zájmového území, českých krajích a moravských krajích (vč.
Vysočiny).
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
406
Analýza výsledků šetření se opírala o výběr „nejcharakterističtějšího symbo-
lu“ krajů a dále pracovala s přírodní symbolikou. Jsme si vědomi, že vnímání
symbolů může být diferencované, že lidé různých věkových či vzdělanostních
skupin chápou symboliku různě, stejně jako se liší pohledy mužů a žen. I odpo-
vědi uvnitř zájmového území jsou rozdílné (jim bude věnována až další část vý-
zkumu). Pro výzkum je relevantní porovnání názorů obyvatel z kontinuálně se
vyvíjejícího vnitrozemí s názory lidí žijících v krajích s intenzivně přeměněnou
krajinou. Tento pohled je cenný nejen pro geografy, ale i sociology či etnology,
neboť zájmové území je v mnoha ohledech specifickým prostorem.
Po kvantitativním zpracování odpovědí, vztahujících se k jednotlivým kra-
jům, jsme výsledky porovnali a zhodnotili výběr přírodních symbolů v kontextu
představ respondentů o kraji. Posuzovali jsme pozitivní a negativní vnímání
krajiny a jeho vliv na postoj obyvatel Česka ke kraji. Závěry také měly přinést
odpověď na otázku, zda a jak je přírodní potenciál krajů využitelný pro posílení
jejich image.
Pohraniční oblasti Česka (s výjimkou východních) mají vzhledem k historic-
kým proměnám specifický ráz (Semotanová a Chromý 2012). Do roku 1938 by-
ly přímo spjaty s jazykem a kulturou sousedních německých oblastí. Ve vnitř-
ním pohraničí se prolínaly české a německé kulturní vlivy, vnější, nesprávně
ztotožňované s termínem Sudety, bylo ekonomicky vyspělou, jazykově i kultur-
ně svébytnou oblastí. V poválečném období se však situace změnila v souvis-
losti s rozsáhlou etnickou a sociální směnou obyvatelstva. Po odsunu Němců se
zde usazovali osídlenci přicházející z různých částí státu i ze zahraničí, se vzá-
jemně odlišnými, nesourodými kulturními i historickými kořeny (Daněk 1993 a
Čapka et al. 2005). Od 50. let nepříznivou sociální situaci v území zhoršovaly
centralizača ekonomické zásahy komunistického režimu. Začaly se zde ku-
mulovat problémy politické, socio-ekonomické, socio-demografické, socio-
kulturní i ekologické povahy. S nimi souvisel i zhoršující se image regionu, kte-
dále prohluboval odlišnost území, neboť i v době posttotalitní transforma-
ce „brzdil“ jeho rozvoj. Dnes lze sledovat snahu o jeho zlepšení. Kraje SZ Čech
a jejich obyvatelé se snaží překonat negativní obraz svého regionu zviditelně-
ním jeho hodnot. Posiluje se význam cestovního ruchu, aktivizují se regionální
instituce, marketing oblastí, oživují a utvářejí se tradice, vytváří nová symboli-
ka. K tomu bezesporu přispívá i existence samosprávných krajů.
Dnes se pohraničí od vnitrozemí odlišuje nejen přírodními podmínkami a
periferní polohou, ale také strukturou osídlení (Kuldová 2005 a Kučera 2007).
Dříve kompaktní oblasti byly demograficky i ekonomicky přetvořeny, jejich
původní tradice zmizely, územní identita i image regionu byly „transformo-
vány“. V přesídlených částech českého pohraničí je obecně nižší míra regionál-
ní identity. Ta vykazuje řadu specifik a podílí se na polarizaci prostoru ve smys-
lu dichotomie: dosídlené pohraničí, kontinuálně se vyvíjející vnitrozemí
(Heřmanová et al. 2009).
KRAJINNÝ RÁZ A PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ
SEVEROZÁPADNÍCH ČECH
Přírodní dědictví bývá obyvateli vnímáno jako symbol. Krajinný ráz (odrá-
žející samozřejmě nejen přírodní, ale i kulturní dědictví regionu) je důležitý
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
407
i pro formování prostorového tvaru regionu. Z hlediska jeho utváření vykazují
sledované kraje shodné rysy: vnější hranice tvoří pohoří a pahorkatiny (např.
Krušné hory, Labské pískovce, Lužické hory, Jizerské hory a Krkonoše), vůči
vnitrozemí pak přirozené předěly (např. Český les, Doupovské hory, České stře-
dohoří nebo Kozákovský hřbet). Pro kraje je typický členitý reliéf i vysoký roz-
díl v nadmořské výšce jednotlivých míst. Zejména nejvyšší hory nebo význam-
né vrcholy mohou být symbolem kraje a tvořit potenciál pro formování územní
identity. Krušné hory, Jizerské hory i Krkonoše jsou proslulé daleko za rámec
regionu svými sportovními středisky, turistickými cíli i přírodním dědictvím.
Jsou středem zájmu ekologických iniciativ i pojícím prvkem národních i regio-
nálních institucí. Jejich jména se odrážejí v názvech regionálních sdružení
(MAS Podještědí, MAS Podřipsko atd.) nebo produktů (Regionální produkt Ji-
zerské hory, Regionální produkt Krušnohoří ap.).
Četné hory a skalní útvary byly již v dávné minulosti spjaty s lidovými po-
věstmi a legendami. Tvořily význačné, dnes často vyhaslé symboly kraje. Mno-
hé krajinné dominanty se ale dosud mohou pochlubit přeživšími tradicemi. Na-
příklad postava bájného Krakonoše (Rübezahla) je symbolem Krkonoš již po
staletí, pojí se s ním stále živé pověsti i řada lokálních pojmenování (produkty,
instituce) a aktivit (Setkání s Krakonošem v Harrachově a Sněhový Krakonoš
v Jilemnici). Pro Jizerské hory je tradičbájnou postavou doktor Kittel. Slav-
kovský les má svou mytickou figuru, jež časem překročila hranice regionu, Per-
mona (Permoníka). Význam Řípu, spjatého s bájnými počátky českých dějin, je
rovněž obecně znám. S legendami a pověstmi se pojí i další hory v krajích: Vla-
dař na Karlovarsku, Milešovka či Střekov na Ústecku, Trosky a Bezděz na Li-
berecku. Specifické postavení má Ještěd, jenž se stal, v souvislosti s vrcholovou
stavbou horského hotelu, vedle místa opředeného starými pověstmi o čertech i
novodobým symbolem kraje. Příklady dokládají, že v dosídlených krajích zůsta-
ly zachovány mnohé prvky, tvořící součást historické paměti regionu.
Výrazným symbolem krajů jsou i vodní toky. Labe je největší českou řekou
a nejvýznamnější vodní cestou, Ohře proslula svými nádržemi (Nechranice a
Skalka) a spolu s Jizerou je tokem vyhledávaným vodáky. Zároveň jsou (spolu
s přítoky) proslulé i záplavami (negativní potenciál pro formování územních
identit). Řekám chybí role národních symbolů, jakou např. Vltava, přesto
i ony svou symbolikou přispívají k formování identity regionů. Jejich jména se
odrážejí v názvech regionálních institucí (např. Euroregion Nisa a Rádio Jizera)
či aktivit (např. Folková Ohře a Elbe – Labe Cup), pojí se s nimi „oživená“
vlastivědná produkce s německými kořeny (např. pověsti o víle Ohři a o prin-
cezně Izeríně) i novodobé tradice (odemykání řek atd.).
Člověk se identifikuje s krajinným rázem, aniž by musel mít odborné znalos-
ti o jejím vývoji. Důležitější jsou pro něj praktické aspekty života v krajině,
např. klimatické vlivy (drsnější podmínky v horských oblastech), hospodářská
využitelnost krajiny. Přírodní bohatství krajů spočívá ve zdrojích termálních,
minerálních i léčivých vod (Karlovarsko a Teplicko), v těžbě hnědého uhlí
(Sokolovsko a Mostecko) i rud barevných kovů (Jáchymovsko a Božídarsko),
uranové rudy (Jáchymovsko a Podještědí) i kamene (děčínská a liberecká žula).
Níže položené lokality jsou centry tradičzemědělské produkce, vedle pěsto-
vání zeleniny a ovoce na Litoměřicku a v Českém ráji je typickou plodinou ob-
lasti např. chmel (Žatecko a Lounsko).
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
408
Přestože rostoucí tlak průmyslové výroby spolu s nepříznivým stavem zne-
čištěovzduší ve druhé polovině 20. století působil na zhoršování místních
ekosystémů, zachovalo se ve sledovaných krajích mnoho přírodních hodnot
podléhajících dnes právní ochraně. Typické jsou rozsáhlé lesní komplexy, na-
lezneme zde četná chráněná území, rodní parky (Krkonoše a České Švýcar-
sko), CHKO (Slavkovský les, Labské pískovce, České středohoří, Lužické hory,
Kokořínsko, Jizerské hory a Český ráj), rašeliniště a slatiniště s vývěry minerál-
ních vod a plynů (SOOS na Chebsku) a další přírodní dědictví (Tiské stěny,
Labská soutěska, Hruboskalsko či Bozkovské dolomitové jeskyně atd.), národní
přírodní památky, přírodní rezervace apod.
PERCEPCE SYMBOLŮ KARLOVARSKA, ÚSTECKA A LIBERECKA
OBYVATELI ČESKA
Pro analýzu vnímání přírodní symboliky krajů obyvateli Česka využíváme
odpovědí na otevřenou otázku „Zamyslete se a pokuste se jedním nebo několika
slovy vyjádřit, co je nejcharakterističtějším symbolem následujících krajů.“ Re-
spondenti (u KV 1 039, u ÚST a LB 1 040) uváděli symboly společenské, eko-
nomické i krajinné povahy (obr. 3). Výsledky šetření jsou zpracovány tak, že
nejčetnějším shodným odpovědím byl přidělen číselný kód, ostatní jsou zahrnu-
ty do jednoho vnitřně diferencovaného souboru.
Obr. 3. Vnímání přírodních a krajinných symbolů krajů SZ Čech obyvateli Česka
(2012)
Zdroj: CVVM (2012).
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
409
V Karlovarském kraji vnímá většina respondentů jako charakteristický sym-
bol 12 různých lokalit nebo jevů (lázně a lázeňská města, filmový festival, Ru-
sové – v různých souvislostech, hotely, minerální vody, porcelán a sklo, Beche-
rovka, prameny, oplatky, rekreace a turistika, kriminalita a Karlovy Vary),
z nich čtyři vycházejí z krajinného rázu a přírodních specifik. Nejčetnější za-
stoupení má symbol lázní a lázeňských měst, který za typický považuje 583 re-
spondentů (56,1 % dotázaných). S tímto údajem korespondují i dva další: mine-
rální voda (minerálka), juvádí 19 dotázaných (1,8 %), a prameny (vřídlo a
termální vody), zvolené 30 respondenty (2,9 %). K lázním a pramenům nejspíš
směřovala i úvaha dalších 10 odpovídajících (1,0 %), kteří zvolili jako symbol
rekreaci a turistiku. Ojedinělé jsou ještě odpovědi „čistý vzduch, hory, lesy, pří-
roda, krásná krajina, těžba uranu a znečištěprostředí“, jež uvedlo celkem 8
dotázaných (0,7 %). Potenciál lázeňství je významný pro obyvatele kraje, z 30
oslovených považuje lázně za symbol 23 dotázaných (76,7 %), prameny
1 (3,3 %), rekreaci a turistiku 3 respondenti (10,0 %). Při porovnání názorů re-
spondentů z českých a moravských krajů je zřejmé, že bez ohledu na místo, kde
žijí, vnímají lázně, prameny i s nimi spojenou turistiku jako nejvýraznější pří-
rodní symboly Karlovarska. V Čechách tyto varianty zvolilo celkem 61,4 %, na
Moravě 60,7 % dotázaných. Pro formování regionálního vědomí i image regio-
nu mají tedy lázně nepochybně klíčový význam.
V Ústeckém kraji volili respondenti četněji 8 symbolů (těžba uhlí, znečiště
životní prostředí, průmysl, Romové – v různých souvislostech, nezaměstnanost
a chudoba, Labe, Polabí, přírodní lokality a kriminalita), z nich čtyři lze vnímat
jako přírodní. Nejčastěji je zmiňována těžba uhlí, doly a lomy, ty vnímá jako
symbol kraje 158 respondentů (15,2 %), 85 odpovídajících (8,2 %) považuje za
symbol znečištěné ovzduší a životní prostředí. Četnost odpovědí se neliší s mís-
tem bydliště respondentů. Patnáct obyvatel regionu (z 87 oslovených) vnímá
jako nejvýraznější symbol těžbu (17,2 %), 7 znečištěovzduší (8,0 %). Téměř
identický je podíl stejných odpověv případě ostatních respondentů, 14,3 %
z Čech a 16,5 % z Moravy vníjako symbol Ústecka těžbu, 8,3 % českých
a 8,0 % moravských respondentů volí jako typickou ekologickou zátěž. Pro 47
dotázaných (4,5 % z celku) je symbolem kraje příroda (Českosaské Švýcarsko,
Boží Dar, Pravčická brána, Říp a Krušné hory), pro 30 (2,9 %) Labe a Polabí.
Pouze čtyři respondenti (0,4 %) uvádějako symbol kraje lázně (Teplice), 3
(0,3 %) povodně, 1 (0,1 %) pláně a holiny. Sami obyvatelé Ústecka tyto symbo-
ly nepreferují, uvádí je 6 dotázaných (6,9 %). Zajímavý je mírný rozdíl
v názorech respondentů z Čech a Moravy, kdy čeští volí přírodní symbol méně
často (3,5 %) než moravští (5,3 %). Také na Ústecku se potvrzuje, že přírodní
potenciál je srovnatelně významný pro formování vnitřní i vnější regionální
identity. Rozdílnou (negativní dimenzi) vykazuje vliv těžby a ekologické zátě-
že, považovaný za symbol kraje nejvyšším počtem dotázaných, bez ohledu na
to, zda jsou či nejsou obyvateli kraje. Zarážející je relativně nízké zastoupení
přírodní dominanty Říp. Zde by bylo důvodné se domnívat, že především pro
obyvatele Čech bude tento symbol vzhledem k jeho významu výraznější. Je
pravděpodobné, že mnozí respondenti, včetně obyvatel regionu, si horu Říp
s Ústeckem nespojují (vnímají ji spíše jako symbol středních Čech).
U Libereckého kraje respondenti uváděli 13 typických symbolů (hory a pří-
roda, nezaměstnanost, zimní sporty, turistika, univerzita, bižuterie a sklo, textil,
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
410
Romové, ZOO, Ještěd, kultura, aquapark a Liberec), z toho tři přímo souvisejí
s krajinným rázem. Nejčastěji volili hory a přírodu (Krkonoše, Jizerské hory a
Český ráj). Ty považuje za symbol 191 dotázaných (17,5 %), lyžování a zimní
sporty 156 (15,0 %), turistiku 22 (2,1 %), sníh a zimu 8 (0,8 %). Pro dalších 8
respondentů jsou typickým přírodním symbolem kraje povodně, pro 2 lázně
(0,2 %), jednotlivci zvolili jako symbol faunu a flóru, zeleň, těžbu uhlí a uranu,
znečištěné ovzduší a inverzi – 6 odpovědí (0,6 %). Ze srovnání odpovědí z Čech
a Moravy plyne, že krkonošská a jizerskohorská střediska, stejně jako turisticky
atraktivní Český ráj jsou výrazným symbolem Liberecka jak pro české
(18,0 %), tak pro moravské (17,2 %) respondenty. Shoda panuje i u volby zim-
ních sportů (15,6 % a 15,3 %). Turistiku jako symbol kraje zvolilo více respon-
dentů z Čech (3,3 % proti 1,7 % na Moravě). Zatímco v otázce lyžování se s ce-
lorepublikovou volbou zhruba shoduje i procentuální zastoupení respondentů
z Liberecka (17,1 %), turistiku jako symbol kraje nezvolil žádný z nich. Speci-
fické postavení mezi symboly Liberecka má Ještěd. Respondenti volili tuto do-
minantu především jako architektonický fenomén, nelze ale opominout fakt, že
budova horského hotelu a vysílače je spjata se stejnojmennou horou a lze ji tu-
díž rovněž vnímat jako krajinný symbol. Ještěd za symbol Liberecka považuje
celkem 227 respondentů (21,7 %), přičemž se od sebe významně neliší zastou-
pení odpovědí z Čech (23,6 %) a Liberecka (25,7 %), poněkud nižší je vnímání
Ještědu jako symbolu kraje na Moravě (18,4 %). Šetření CVVM v případě Libe-
recka potvrdilo podobnou skutečnost jako u předchozích sledovaných regionů:
vybrané přírodní symboly a jejich potenciál pro formování regionálního vědomí
i spoluutváření image regionu jsou srovnatelně stejně významné pro obyvatele
kraje jako pro ostatní obyvatele Česka. Snad jen turistika je pro regionální vědo-
zdánlivě méně významná, ale vzhledem k formulaci odpovědi nelze tento
závěr považovat za relevantní.
ZÁVĚR
Fakt, že územní identita je v rámci formování prostorového i symbolického
tvaru regionu výrazně ovlivňována i jeho přírodním a krajinným rázem, je ne-
popiratelný. Z šetření vyplývá, že krajinný ráz a přírodní bohatství krajů SZ
Čech nejsou pro respondenty tak významné jako výraznější ekonomické, sociál-
či kulturní rysy. Přesto je celkový počet zvolených přírodních symbolů vyso-
ký, uvážíme-li, že respondenti volili pouze jeden symbol kraje.
Na Karlovarsku zvolily přírodní symbol téměř 2/3 respondentů – nejvyšší
podíl mají odpovědi „lázně a lázeňská města“. Jejich existence sice z přírodního
bohatství vychází, ale většina respondentů je nevnímá jako součást přírody,
v obecném povědomí stojí spíše na pozici léčebných, kulturních a turistických
center. Krajinná symbolika regionu je nečetná, zmiňovány jsou opět především
prameny a minerální vody, ostatní přírodní unikáty zůstávají nepovšimnuty. Lze
konstatovat, že přírodní potenciál kraje je vnímán pozitivně (až na dva negativ-
prvky: těžba uranu a znečištěné ovzduší). Na Ústecku je přírodní symbolika
zastoupena nejméně a její vnímání je opačné. Krajinný symbol zvolila necelá
1/3 dotázaných, odpovědi dokládají negativní image regionu. Proti Karlovarsku
zde ovšem nalezneme více konkrétních přírodních lokalit (Labe, Polabí, Česko-
saské Švýcarsko, Boží Dar, Pravčická brána, Říp a Krušné hory). Přírodní sym-
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
411
bol Liberecka preferovaly téměř 2/5 respondentů, spolu s Ještědem dokonce
skoro 60 %. Proti dvěma předchozím krajům zde převládají krajinné dominanty
(Ještěd, oblast Českého ráje, Krkonoše i Jizerské hory a s nimi spjaté sportovní
aktivity či klimatické fenomény sníh a zima). Zdejší přírodní symboly jsou
vnímány pozitivně, negativní jsou uváděny ojediněle (povodně, těžba uranu a
znečištěné ovzduší).
Výsledky šetření prokázaly, že obyvatelé Česka mají povědomí o krajinném
rázu sledovaných regionů, i když většinou jen v rovině nejvýraznějších přírod-
ních symbolů. Ze spektra zvolených příkladů je patrné, že kraje SZ Čech jsou
v povědomí lidí spjaty s významnými turistickými cíli a místy rekreace (hory a
horská střediska, lázně a unikátní přírodní lokality), ale také se společensky a
mediálně diskutovanými ekologickými a hospodářskými jevy (těžba nerostných
surovin, devastace krajiny a ekologická zátěž, ničivé povodně), jež přispíva
spíše k negativnímu vnímání regionu (převládá u Ústecka). V definování přírod-
ních symbolů není rozdíl mezi vnějším a vnitřním obrazem, obyvatelé zájmo-
vých území se téměř bezezbytku ztotožňují s pohledem respondentů z jiných
krajů, neliší se ani pohled obyvatel „sousedních“ regionů. Důvodem ne příliš
rozmanitého výběru symbolů je možná školní vzdělávání, mediální obraz v ce-
lostátních sdělovacích prostředcích, nedostatečpropagace přírodních hodnot
krajů. Skutečnost, že se v odpovědích respondentů ze zájmových území neobje-
vují jiné příklady přírodního dědictví, poukazuje na nižší schopnost obyvatel
vnímat specifika a hodnoty území, v němž žijí. Pozoruhodné je, že respondenti
nepovažují za symbolickou příhraničpolohu krajů, přestože je prokazatelné,
že je pro formování symbolického tvaru regionu určující. Stejně „nepovšim-
nuta“ zůstává většina chráněných přírodních lokalit. Ve vnějším vnímání regio-
nů je zanedbatelná i role tradic a vlastivědného potenciálu (včetně celonárodně
známého odkazu Řípu či postavy Krakonoše). Přitom příslušné regiony ji ke své
prezentaci poměrně hojně využívají.
Ze sledování přírodních symbolů krajů vyplývá, že výrazný potenciál pro
formování územní identity tvoří především krajinný reliéf území spolu s inten-
zivní, aktivně prezentovanou a ekologickými problémy překrytou ochranou pří-
rody. Z kvantitativního hlediska lze přírodní potenciál formování územní identi-
ty vybraných krajů hodnotit jako poměrně silný. Pozitivní je především skuteč-
nost, že dotazovaní vidí v regionech přírodní potenciál využitelný pro rozvoj
cestovního ruchu a tím i pro posílení územní identity.
Příspěvek vznikl v souvislosti s řešením grantových projektů GA ČR
č. P404/12/1112 „Formování územních identit v oblastech s intenzivně přemě-
něnou krajinou: příklad severozápadních Čech“ a č. P410/12/G113 „Výzkumné
centrum historické geografie“ a GA UK č. 1090214 „Význam grafických sym-
bolů v procesu formování regionu, územních identit a mocenských vztahů v úze-
mí: příklad Libereckého kraje“.
LITERATURA
BIČÍK, I., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., JELEČEK, L., KUPKOVÁ, L., ŠTĚPÁNEK,
V., WINKLEROVÁ, J. (2001). Land use/land cover changes in Czechia over the
past 150 years an overview. In Himiyama, Y., Mather, A., Bičík, I., Milanova, E.
V., eds. Land use/cover change in selected regions in the world. Vol. I, Part IV,
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
412
Issued by IGU SG LUCC. IGU-LUCC Research Reports IL-2001-01. Asahikawa
(Institute of Geography, Hokkaido University of Education), pp. 29-39.
BIČÍK, I., JELEČEK, L., KABRDA, J., KUPKOVÁ, L., LIPSKÝ, Z., MAREŠ, P.,
ŠEFRNA, L., ŠTYCH, P., WINKLEROVÁ, J. (2010). Vývoj využití ploch v Česku.
Edice Geographica, sv. 3. Praha (Česká geografická společnost).
BLAŽEK, J. (2012). Regionální inovačsystémy a globální produkční sítě: dvojí opti-
ka na zdroje konkurenceschopnosti v současném světě? Geografie Sborník ČGS,
117, 209-233.
BLAŽEK, J., CSANK, P. (2007). Nová fáze regionálního rozvoje v ČR? Sociologický
časopis/Czech Sociological Review, 43, 945-965.
BUCHER, S. (2012). Samosprávne kraje na Slovensku formovanie identity a inštitu-
cionalizácia v kontexte integrácie do Európy regionov. Dizertačpráca, Prešovská
univerzita v Prešove, Fakulta humanitných a prírodných vied, Prešov.
CLAVAL, P. (2007). Regional geography: past and present (a review of ideas,
approaches and goals). Geographica Polonica, 80, 25-42.
CONZEN, M. P., ed. (1990). The making of the American landscape. Boston (Unwin
Hyman).
COSGROVE, D., DANIELS, S., eds. (1988). The iconography of landscape: essays on
the symbolic representation, design and use of past environments. Cambridge
(Cambridge University Press).
CVVM (2012). Formování územních identit v oblastech s intenzivně přeměněnou kraji-
nou: příklad severozápadních Čech. Technická zpráva z terénního šetření CVVM
(3.–10. 12. 2012) pro projekt GA ČR č. P404/12/1112. Praha.
ČAPKA, F., SLEZÁK, L., VACULÍK, J. (2005). Nové osídlení pohraničí českých zemí
po druhé světové válce. Brno (CERM).
DANĚK, P. (1993). Moravian and Silesian nationalities: a new phenomenon on the
ethnic map of the Czech lands? GeoJournal, 30, 249-254.
HAMPL, M. (2007). Regionální diferenciace současného socioekonomického vývoje
v České republice. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 43, 889-910.
HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2008). Innere und
äußere Peripherie am Beispiel Tschechiens. Mitteilungen der Osterreichischen
geographischen gesellschaft. Wien (Osterreichische Geographische Gesellschaft),
pp. 299-316.
HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P., KUČERA, Z., KUČEROVÁ, S., MARADA, M.
(2009). Kulturní regiony a geografie kultury. Praha (ASPI).
CHROMÝ, P. (2000). Historicko-geografické aspekty vymezování pohraničí a jeho
geografické analýzy. Geografie – Sborník ČGS, 105, 63-76.
CHROMÝ, P. (2003). Formování regionální identity: nezbytná součást geografických
výzkumů. Geografie na cestách poznání. Sborník příspěvků k šedesátinám I. Bičíka.
Praha (Univerzita Karlova, PřF, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje),
pp. 163-178.
CHROMÝ, P., JANŮ, H. (2003). Regional identity, activation of teritorial communities
and the potential of the development of peripheral regions. AUC Geographica, 38,
105-117.
CHROMÝ, P., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2009). Region and regionalism. Re-
gional identity, contemporary and historical regions and the issue of relict borders.
The case of Czechia. Regions and Regionalism, 9(2), 9-19.
JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2008). Regional differ-
entiation of selected conditions for the development of human and social capital
in Czechia. Geografie – Sborník ČGS, 113, 269-284.
JANČÁK, V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P.
(2010). Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: analýza vybraných
složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Geografie Sbor-
ník ČGS, 115, 207-222.
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
413
JEŘÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M.,
RUMPEL, P., ŘEHÁK, S., WILAM, P. (2004). České pohraničí bariéra nebo
prostor zprostředkování? Praha (Academia).
KAŠKOVÁ, M. (2013). Role systémů značení regionálních produktů v procesu institu-
cionalizace regionů a v jejich rozvoji. Diplomová práce, PřF UK, Katedra sociální
geografie a regionálního rozvoje, Praha.
KUČERA, Z. (2007). Zanikání sídel v pohraničí Čech po roce 1945 – základní analýza.
Historická geografie, 34, 317-334.
KUČERA, Z., KUČEROVÁ, S. (2009). Heritage in changing landscape – selected
examples from Czechia. Region and Regionalism, 9, 215-227.
KULDOVÁ, S. (2005). Příspěvek ke kulturněgeografickému výzkumu: možnosti hod-
nocení kulturních aspektů pomocí statistických metod. Geografie, 110, 300-314.
LÖW, J., MÍCHAL, I. (2003). Krajinný ráz. Kostelec nad Černými Lesy (Lesnická prá-
ce).
MacLEOD, G. (1998). In what sense a region? Place, hybridity, symbolic shape, and
institutional formation in (post-)modern Scotland. Political Geography, 17, 833-863.
MATLESS, D. (1998). Landscape and Englishness. London (Reaktion Books).
MOORE, N., WHELAN, Y., eds. (2007). Heritage, memory and the politics of identity.
Aldershot (Ashgate).
PAASI, A. (1986). The institutionalization of regions: a theoretical framework for
understanding the emergence of regions and the constitution of regional identity.
Fennia, 164, 105-146.
PAASI, A. (2004). Place and region: looking through the prism of scale. Progress
in Human Geography, 28, 536-546.
PAASI, A. (2010). Regions are social constructs, but ‘who’ or ‘what’ constructs them?
Agency in question. Environment and Planning A, 42, 2296-2301.
PRED, A. R. (1984). Place as historically contingent process: structuration and the
time-geography of becoming places. Annals of the Association of American Geogra-
phers, 74, 279-297.
RAAGMAA, G. (2002). Regional identity in regional development and planning. Euro-
pean Planning Studies, 10, 55-76.
SEMIAN, M. (2012). Searching for the territorial shape of a region in regional con-
sciousness: the Český Ráj (Bohemian Paradise), Czech Republic. Moravian Geo-
graphical Reports, 20(2) 25-35.
SEMOTANOVÁ, E., CHROMÝ, P. (2012). Development and current trends of the
Czech historical geography. Historická geografie, 38, 9-34.
SIWEK, T. (2011). Percepce geografického prostoru. Praha (Česká geografická společ-
nost).
SIWEK, T., BOGDOVÁ, K. (2007). České kulturně-historické regiony ve vědo
svých obyvatel. Sociologický časopis, 43, 1039-1053.
ŠERÝ, M., ŠIMÁČEK, P. (2012). Perception of the historical border between Moravia
and Silesia by residents of the Jeseník area as a partial aspect of their regional iden-
tity. Moravian Geographical Reports, 20(2), 36-46.
ŠIFTA, M. (2012). Hodnocení potenciálu pro formování regionální identity Frýdlant-
ska. Bakalářská práce, PřF UK, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje,
Praha.
ŠIFTA, M. (2013). Symbolický tvar regionu a regionální výchova: příklad Frýdlantska.
Geografické rozhledy, 23(2), 16-18.
ZICH, F., ed. (2003). Regionální identita obyvatel v pohraničí. Sborník příspěvků z kon-
ference „Evropská, národní, či regionální identita?“ Praha 3. 10. 2003. Praha
(Sociologický ústav AV ČR).
ZIMMERBAUER, K. (2011). From image to identity: building regions by place promo-
tion. European Planning Studies, 19, 243-260.
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
414
ZIMMERBAUER, K., PAASI, A. (2013). When old and new regionalism collide:
deinstitutionalization of regions and resistance identity in municipality amalgama-
tions. Journal of Rural Studies, 30, 31-40.
Miroslav Š i f t a, Pavel C h r o m ý
SYMBOLS AND IDENTITY OF A REGION: ANALYSIS
OF PERCEPTION OF NATURAL SYMBOLS IN AREAS
WITH PROFOUNDLY CHANGED LANDSCAPE IN CZECHIA
Nowadays, in the context of solving the development issues of regions on various
scales, the cognition of not only the outer frames, but also the inner conditions for the
development of regions, the assessment of the regional milieu, environmental quality
including the perception of the territorial units (regions) outside and inside are empha-
sized. The paper deals with the symbolic shape of a region in the sense of the Finnish
geographer A. Paasiʼs theory of institutionalization of regions. The main objective is to
contribute to the discussion on the importance of natural symbols in the process of for-
mation of inner regional identity (sense of belonging to the lived space) in three Czech
regions Karlovy Vary, Liberec, and Ústí nad Labem (regional self-governing units).
They are regions with profoundly transformed landscape in areas resettled after World
War II, massively industrialized and today – in the post-totalitarian period – fighting
with problems in regional development. At the same time, the role of the natural sym-
bols of regions in the formation of their outer image both in the positive (symbols ex-
pressing positive values) and negative senses (symbols expressing negative features of
the environment) is assessed. Specifically, it concerns the assessment of differences in
the natural symbolism of individual regions in the awareness of a representative sample
of population of Czechia (the questionnaire survey conducted by the Public Opinion
Research Centre CVVM in December 2012; 1047 respondents) and the answer to the
question of what is the potential of symbols for the formation of regional identity. Per-
ception of symbolism of interest areas in variation with the position proximity is com-
pared as well. Respondents quoted one symbol, which, in their opinion, represented the
given region.
In the Karlovy Vary region 650 of respondents (62.5%) chose a natural symbol, but
the answer “spas and spa towns” was most frequent. Though they are originally natural
wealth, most respondents do not perceive them anymore as part of nature; in general
awareness they are rather perceived as curative, cultural and tourist centres. The land-
scape symbolism of the region is not frequent, but again primarily springs and mineral
waters are mentioned, while other unique natural objects remained unnoticed. It seems
that the natural potential of the region is perceived, although to a limited extent, posi-
tively with the exception of two negative elements: uranium mining and air pollution.
In the Ústí region the natural symbolism is least represented and its perception is
opposite. A landscape symbol was selected by 328 respondents, amounting to 31.6%,
although the negative image of the region prevails coal mining, mines, stone pits,
plains, polluted air and environment or the impact of floods. Contrary to the Karlovy
Vary region, more specific natural elements that make the potential for the formation of
the territorial identity of the Ústí nad Labem region were mentioned, namely the River
Elbe (Labe), the Polabí region, Czech-Saxon Switzerland (Českosaské Švýcarsko), vil-
lage Boží Dar, The Pravčice Gate, Říp Mountain, and the Krušné hory Mountains.
The natural symbol of the Liberec region was preferred by 393 respondents
(37.80%), together with the Ještěd hill it was even 620 respondents (59.7%). In contrast
to the two preceding regions landscape dominants predominate here; the Ještěd hill
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
415
topped by a cone-shaped hotel and a transmitter, the area of Český ráj, the Krkonoše
and Jizerské Mountains with the related activities (skiing and hiking) or the climatic
phenomena (snow and winter). Local natural symbols are perceived positively and like
in the Karlovy Vary region, the negative symbols are rather isolated (floods, uranium
mining and polluted air).
The concluding comparison shows that the character of landscape and natural wealth
of regions are not as important for respondents as the more substantial economic, social
or cultural characteristis of regions. In spite of this the total number of selected natural
symbols is high considering the fact that respondents chose one symbol of the region
without any more detailed specification. However, the fact that in the Ústí nad Labem
region symbols related to the landscape and environmental devastation prevailed is not
satisfactory. It has been confirmed that the natural symbolism plays an important role in
the process of the formation of territorial identity in the observed regions. More signifi-
cant territorial differentiation in positive and negative perception of natural symbols in
the Karlovy Vary, Ústí nad Labem and Liberec regions cannot be substantiated from the
obtained data. There are only very small differences betveen the answers of respondents
from the north-west Bohemian region (interest regions) and the Bohemian and Mora-
vian Regions; location distance plays no significant role in the selection of symbols.
Presumably, perception of regions is strongly influenced by the media and education.
However, this hypothesis requires further research. The relatively less differentiated file
of answers also indicates that people probably cannot define natural assets of the terri-
tory except those generally known.
GEOGRAFICKÝ ČASOPIS / GEOGRAPHICAL JOURNAL 66 (2014) 4, 401-415
416
... The formation, reproduction and decline of regions (Zimmerbauer 2011;Messely et al. 2014;Paül & Haslam McKenzie 2015) are frequently discussed in the context of institutionalization of region theory (Paasi 1986). In studies of the separate phases of the institutionalization of regions, emphasis has so far been predominantly placed on their delimitation (Frisvoll & Rye 2009;Semian 2012), on the role of institutions (Paasi & Zimmerbauer 2012) or on research into awareness about a region, both internally and externally (Paasi 2009;Šifta & Chromý 2014). The formation of the symbolic shape of regions, especially their names (Sörlin 1999;Simon et al. 2010;Jordan 2012;Semian et al. 2016), has thus far been only partially explored (Fornäs 2012). ...
... The formation of the symbolic shape of regions, especially their names (Sörlin 1999;Simon et al. 2010;Jordan 2012;Semian et al. 2016), has thus far been only partially explored (Fornäs 2012). There has been limited attention paid to other symbols (Šifta & Chromý 2014;Šifta 2016). The scope of the research studies includes, for example, commodification of symbols or, more precisely, the use of symbolism in applied regional marketing and/or branding (Hospers 2011;Kašková & Chromý 2014;Medway & Warnaby 2014). ...
... In these terms, Rijnks & Strijker (2013) examined perceptions of regional image (which is closely related to regional symbolism). They discuss processes of 'othering', through which people distinguish themselves from each other (based on a particular level of self-regional identity of them, and on their consciousness with the region) and 'stereotyping' based on the level of people's knowledge about the region or their direct experience of the region, related to and limited by, for example, media and school education (Šifta & Chromý 2014). The way regional symbols are perceived changes, as does the values orientation of society (e.g. a castle or dam are symbols with meanings that vary depending on the viewpoint of the person considering their position within a definite historical context). ...
Article
The aim in the article is to conceptualize the general foundations of research on the importance of regional symbolism in the process of region and regional identity formation. The article is founded on a critical analysis of works pertaining not only to the field of the new regional geography, but also to the field of regional marketing and/or branding, sociology, and semiology. The authors focus on meanings attributed to symbols and symbolism in literature, and observe which elements are viewed as regional symbols and how these symbols contribute to the process of regional development and institutionalization, especially in the formation of its symbolic shape. They examine the thematic and theoretical grounds, looking at identity, regional identity, and regional institutionalization. Next, regional symbols are defined and classified according to their types and forms, and their importance in the process of regional formation and institutionalization is discussed. The results show that symbols of any type can play an important role in a region’s marketing, and become the key image associated with a region. The authors conclude that regional symbols are a significant feature of the formation of a region and its identity, both outwardly (the external image of a region) and inwardly (concerning the inhabitants’ relationships with their region).
... During this process, region acquires its symbolic shape and becomes identifiable among other shapes, not only by way of spatial delimitation, but also through, for example, its name (Semian, Chromý, & Kučera, in press), historical roots (Chromý, Kučerová, & Kučera, 2009;Semian, 2015), as well as natural and cultural singularities or traditions (Semian & Chromý, 2014). All elements involved in the formation of a region's symbolic shape are manifested themselves in symbolism, which affects not only the perception of geographical space (MacLeod, 1998;Šifta & Chromý, 2014), but also both outward and inward (two-way) reproduction of the region, and regional/place marketing and branding (Andersson, 2014;Ashworth & Voogd, 1990;Braun, Kavaratzis, & Zenker, 2013;Karavatzis & Ashworth, 2005;Kašková & Chromý, 2014;Papadoupoulos, 2004;Pike, 2009Pike, , 2011Zimmerbauer, 2011). Analysing regional symbolism helps us to evaluate the role of symbols during the formation of regions, their identities and images. ...
... The functions of regional symbolism are affected by the attitudes that its originators, users, and actors of regional/ local development hold towards it. It depends on the interpretation of symbols, whether and how regional symbols will express the continuity of a region over time, what emphasis will be laid upon historical elements, the reading of the past, rendering it visible, upon the way they relate the past to the present (Šifta & Chromý, 2014) and upon how it contributes to the strengthening (or weakening) of a region in interregional competition (e.g. by enticing tourists or potential new residents/investors). Regional symbolism constitutes an integral part of power relationships in any given area, and, in connection therewith, is directly influenced or modified by various actors (such as public administration, non-governmental organizations, commercial sphere, etc.) both within and outside the region (Pike, 2011). ...
Article
This paper analyses the role of graphic symbols in local representation and in the process of local identity formation. The extent of graphic symbols utilization by local development actors in the region, its importance for image formation of the locality (municipality) from the point of view of the local development actors and an assessment of the degree of identification with the municipal emblems among the local population are evaluated, based on the results of a corresponding survey targeted at municipal representatives. Municipal emblems tend to (and also should) have a local representative function. These should emphasize local specificity, uniqueness. Municipal emblems have a potential to play the role of connecting, mediating and activating factors also on a higher as well as a local level. Municipal emblems are still not used enough and in the right way by actors of municipality representations. These are often misunderstood and deemed unimportant for local development.
... Even though it is neither feasible, nor desirable to create a brand that would comprise the region's values in all their diversity, branding should nonetheless be patterned on local specificities and emphasize the individuality of the promoted area, albeit manufactured in an entirely utilitarian manner in some cases (Allen 2011;Pike 2011). When looking for a new brand, it is appropriate to take into consideration what the local inhabitants believe to be a unique quality of their region and what they perceive to be the symbol of their territory Šifta & Chromý 2014). ...
... Similarly to the case of studies on regional symbols and symbolism (Šifta & Chromý 2014), and those on regional awareness ), a simple categorization of names pursuant to their semantic basis can be employed in researching regional denominations: (1) geographical; (2) historical; (3) cultural; (4) natural/landscape; (5) another (others). In order to achieve a better understanding of the set of names it was necessary to carry out a more detailed analysis of their individual categories, distinguishing those subcategories that take into consideration the thematic plurality of elements constituting the semantic basis of names. ...
Article
Semian, Michal, Chromý, Pavel & Kučera, Zdeněk (2016): Name as a regional brand: The case of Local Action Groups in Czechia. Journal of Language and Politics 15 (5). [in print] The article addresses the denominations of Local Action Groups (LAGs) in Czechia, contributing to the academic debate about the relationship between the formation of regions and regional identity, and about the forming of regions by means of regional marketing. On the basis of an analysis of appellations of 179 newly emerging regions the paper examine the substance of the symbolic shape of regions. It affirms the importance of territorial approach towards regional appellations and identify four different strategies of the approach held by regional actors to the process of identity formation and institutionalization of regions. It has equally been affirmed that region naming strategies are spatially fragmented. Nevertheless, the territorial differentiation of LAG regions mirrors the elementary spatial patterns traditionally reproduced in the Czech context, namely the west-east gradient of development Ievel, the distinction between historical lands and the difference between areas with continuous development and areas recolonized after WWII.
... This process lasted for the whole decade in the 1990s and influenced the agricultural sector and also rural settlements in the Czech Republic (Pělucha, 2012;Bičík, Jančák, 2005; Chromý, Jančák, Marada, Havlíček, 2011; Věžník, Bartošová, 2004). Currently, it can be observed that there are efforts being made by regional and local authorities in looking for ways to restore a local identity, that is very differentiated in the Czech Republic (Šifta, Chromý, 2014;Chromý, Janů, 2003, Vaishar, Zapletalová, 2016. This is reflected in the functional approach to rural areas. ...
Article
Full-text available
Cultural heritage can play a very important role in local and regional development with economic and social effects. The European Union (EU) outlined a specific measure that is aimed at the protection and development of rural heritage within rural development policy in the programming period of 2007–2013. The main aim of this paper is to assess economic and social impacts of projects supported by EU Rural Policy in the Czech Republic during the period of 2007–2013. The implemented projects were located mainly in peripheral rural areas, both near to borders and in inner peripheries, which means that the measure was geographically well targeted. The results of the measure contribute to the restoration and reconstruction of historical monuments, churches, cemeteries and small sacral monuments which create an environment in rural settlements. This environment is very important for the community life and strengthening local identity. In the field of economic development, the results of this measure demonstrate only limited effects in supported villages.
... V českém prostředí se regionálním vědomím a identitou regionu zabývá Chromý [2003;Šifta, Chromý 2014]. Heřmanová a Chromý [2009: 310] zdůrazňují roli identity regionu v jeho rozvoji, když uvádí, že "silná regionální identita a vy-hraněná regionální kultura" napomáhají ekonomickému rozvoji regionu. ...
Article
Full-text available
This paper focuses on the commodification and marketisation of Czech rural areas and on the consequences these processes have for regional identities. Through a case study of a Local Action Group (LAG), the paper traces the construction of rurality and the ways in which rurality is employed as an identity tool and a market commodity. The study is grounded in a constructivist approach in rural sociology, emphasising the multiplicity of meanings ascribed to the rural by stakeholders. The study highlights the identity politics produced by rural development programmes and the implications these have for defining regional borders and for the very notion of 'rurality'. Commodification gives rise to a sphere of cultural economics, whereby the past and natural and cultural heritage are sold on the market. The establishment of a certified brand of regional products is an important tool of cultural economics. Two layers of identity are traced in the study of this process (and of the activities of the LAG in general). The paper argues that the tension between the layers of marketised identity and quasi-natural identity reflects the tension between professional and lay discourses of rurality.
Article
Full-text available
Wine, viticulture, and winemaking are an important cornerstone of economic development, culture, and tourism. Especially in wine-growing parts of the world where symbols related to wine are used even as local or national symbols. Viticulture and its complementary branches are differently developed in different parts of the world – the predisposition of further development, however, is also influenced importantly by positions of different identification referential groups which they have towards the use of wine and further development of the profession. Based on the research of standpoints of the mayors in the Republic of Slovenia, which could be presented as “wine-growing country” with regards to the extent of the vine, we can assert that mayors with their relationship towards wine and their operations influence the use of local wine for the tourist promotion of destination importantly. According to that, we figure out that mayors play an important role in the development of “public policy” in the local environment. In the forming of the positions towards the use of wine for the promotion, the direct experiences are important, as well as the environment where the mayors come from and all identification elements in the sense of cultural heritage, tradition, and development of the branch.
Article
Full-text available
The overview study focuses on the topic of the region, its characteristics and utilization in regional sciences. The concept of the region is based on the concepts of physical geography. The definition has taken over other scientific disciplines dealing with research related to the geo-physical space. Regional sciences, including geography and economics, sociology or political science, are concerned with space and actors, which determine the character of the space to a certain extent. For that reason, the study included the conceptualization of the region along with the definition of the concept of regional identity. This concept creates research area to connect topics to interdisciplinary research in the field of social sciences.
Article
Full-text available
The article aims to identify the development phases in the process of the regional differentiation in the Czech Republic after 1989, and examines whether this differentiation trend is currently changing. The assumption the article's hypothesis is based on is that during recent development the basic 'parameters' of the principal features of the country's regional structure have been stabilized amidst the conditions of parliamentary democracy and a market economy. Unlike the first phases of socio-economic transition, when differentiating trends prevailed, a certain degree of stabilisation can now be assumed, alongside the emergence of new trends. The development of regional differences was analysed using indicators of GDP, the unemployment rate, entrepreneurial activity, and tax revenue from self-employed physical persons. The findings show that over the course of the 1990s regional differences intensified at both the mezo-regional (regional) level and the micro-regional level. It was also confirmed that at the turn of the millennium the phase of divergent regional development ended, and since that time regional differences have hovered around the same level.
Article
Full-text available
A border is considered to be very important for regional identity. It is used not only for the creation of regional identity from the outside by inhabitants living outside the particular region, but especially for generating regional identity within the population of that region. The Jesenik area is delimited by the border between Moravia and Silesia. It is also regarded as a territory of weak regional identity. This contribution deals with an empirical analysis of perceptions of this historical border by inhabitants of the Jesenik area through applying a mental map concept. The main objective is to verify the hypothesis about the weak regional identity of the population in the Jesenik area using this analytical approach.
Article
Full-text available
The social transformation in post-totalitarian countries is characterised by extraordinarily dynamic differentiation tendencies. With respect to social groups and territorial communities, these tendencies differ or are even contradictory, resulting in an internal social and territorial polarisation in the national systems concerned. These polarisation processes are, on the one hand, a reaction to the equalising tendencies in communist countries, and, on the other hand, are the result of the need for qualitative changes to social structures. One such structure is the regional organisation of society, which owing to the heterogeneous nature of the conditions it exists in has very specific features. Essentially it is the environmental organisation of society, where the effects of social and natural factors are combined. Consequently, there is typically a higher level of territorial inequality in the distribution of economic activities than in social distribution, and, by contrast, less variability of geographical differentiation than social differentiation. These features are demonstrated in an empirical analysis of the current development in the Czech Republic, wherein a distinction is made between two ways of assessing regional distribution. First, there is the assessment of differentiation of the territorial intensity of economic activities (economic aggregate/km 2). Second, there is the assessment of relative economic and social development (economic aggregate/inhabitant). Despite the differences in the level and variability of the two types of regional differentiation, there are similar trends in their development, heading towards greater inequalities.
Article
Full-text available
The Czech Republic is comprised of different regions at the sub-national level. These are the historical lands of Bohemia, Moravia, and (part of) Silesia, small ethnographic regions, and administrative units. Their objective hierarchy derives from their former historical role, from their administrative function today, and their regional importance. In this article the authors at-tempt to describe the subjective hierarchy of these regions in the minds of their inhabitants, drawing on a survey of 1203 respondents from throughout the Czech Republic conducted in 2003 by the Centre for Public Opinion Research. The historical lands of Bohemia and Moravia are two regions whose existence Czechs recognise without question, while Silesia is in a weaker position and garners only two-thirds of the level of recognition accorded the other two historical lands. The cultural or ethnographic regions and the administrative units are on an approximately equal level, which is distinctively lower than that of the three Czech historical lands. More of these small regions are located in Moravia than in Bohemia or Silesia. The best known Czech regions are: Wallachia, Moravian Slovakia, Hana (all of which are in Moravia) and the Region of Khods (Bohemia). The best known region that is neither ethnographical nor one of the administrative units is the former industrial region of Ostrava.
Article
BLAZEK, J. (2012): Regional Innovation Systems and Global Production Networks: Two Views on the Source of Competitiveness in the Present-Day World? Geografie, 117, No. 2, pp. 209-233.-The aim of this article is three-fold. First, to discuss differences between the two major conceptualisations which are driving contemporary regional research in Europe and beyond. Second, to examine the contribution of the so-called "Albertov School" of Czech geography to the fore-mentioned debates. And finally, to set an agenda for future research. This investigation confirms that several decades isolation of the "Albertov School" has, to a significant extent, been overcome already. Moreover, the functioning of Czech society and its accompanying economy resembles that of developed countries and, in this sense, the specifics of the transformation processes are becoming secondary in relevance. Consequently, the basic orientation of research is being increasingly inspired by state-of-the-art regional studies. Nevertheless, several significant imbalances in current research have been identified. Therefore, this article outlines key challenges for future research.
Article
The aim of this article is to show that an evaluation of cultural aspects does not always mean an operation with "soft", non-quantifiable data. It is possible to refer to cultural variety of regions also with the help of numeric indicators, so-called "hard" data. As an example, differences between the Czech borderland and inland are studied in this article. The used characteristics are the percentage of native persons and number of municipality parts per municipality. Dissimilarity ratio of these indicators in space is evaluated by statistical analysis methods: independent-samples T test, one-way ANOVA, chi-square tests. Component analysis outputs help to complete the findings. Statistically significant differences between the identity of the Czech borderland and inland were proved. The impact of the former Czech-German linguistic boundary on the degree of regional identity of the inhabitants is still sensible.
Article
The article deals with alternative possibilities of delimitation of border territories in Czechia from historical-geographical and cultural-geographical points of view and with the indispensable usage of historical analysis of territory in geographical analysis of territory. An attention is paid to suggestions of a possible orientation of regional geographical research and to spatial variability of Czech borderland in time. The conclusion outlines the typology of the borderland from the point of view of its inner differentiation of the functional-spatial dynamism and social-spatial transformations during the last 150 years.
Article
Examines the differences between the classical categories of geographical thought, region and place, and their relation to the societal context and the day-to-day practices of individuals. An interpretation of the concept of region as a human and social category is put forward. The meanings of the concept 'regional identity' are discussed as an expression of the dimensions of an institutionalized region. The nature of regional communities, regional consciousness and images of regions is discussed using the framework of the institutionalization of regions as a background. -Author