Content uploaded by Robert Stejskal
Author content
All content in this area was uploaded by Robert Stejskal on Jan 20, 2015
Content may be subject to copyright.
139
THAYENSIA (ZNOJMO) 2014, 11: 139–143. ISSN 1212-3560
NOSATEC LIXUS VILIS
(COLEOPTERA: CURCULIONIDAE) NA ZNOJEMSKU
WEEVIL LIXUS VILIS
(COLEOPTERA: CURCULIONIDAE) IN THE ZNOJMO REGION
Robert S t e j s k a l
Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce 5, 669 01 Znojmo; stejskal@nppodyji.cz
Abstract: The occurrence of the weevil Lixus vilis has been confirmed in Znojmo region after more
than 80 years. In the Czech Republic, this rare thermophilous species reaches the northwestern limit
of its distribution area. The weevil is collected in spring in open, disturbed habitats, such as road-
sides, vineyards, and dry grasslands. Its host is Erodium cicutarium. In 2013–2014, the weevil was
recorded at 9 localities in Znojmo region. New records of this historically very rare species are also
known from adjacent Třebíč and Břeclav regions.
Key words: Coleoptera, Curculionidae, Lixinae, Lixus vilis, faunistics, Podyjí, Czech Republic
ÚVOD
Nosatec Lixus vilis (Rossi, 1790) je druh rozšířený ve většině Evropy (kromě severní
části), v severní Africe a Přední Asii (GÜLTEKIN & FREMUTH 2013). V jižní a východ-
ní Evropě patří k běžnějším zástupcům rodu, zatímco ve střední Evropě se vyskytuje
roztroušeně a zpravidla velmi vzácně v nejteplejších oblastech nížin a pahorkatin.
Severní hranice jeho areálu probíhá Německem, Českou republikou a Polskem.
Lixus vilis u nás představuje teplomilný prvek vázaný na stepní a ruderální bioto-
py s výskytem jeho živné rostliny, kterou je pumpava obecná (Erodium cicutarium)
z čeledi kakostovité (Geraniaceae). Podrobné údaje o rozšíření, biologii a ohrožení
tohoto nosatce v rámci České republiky byly publikovány poměrně nedávno (STEJS-
KAL & TRNKA 2013). Od doby publikace zmíněné práce bylo ale získáno množství
nových faunistických dat, která do určité míry mění pohled na tento druh, považova-
ný dosud v České republice za raritní teplomilný prvek na okraji areálu.
Tento článek přináší nové údaje o výskytu druhu v České republice na základě ná-
lezů ze Znojemska, kde byl tento nosatec potvrzen po více než 80 letech od posled-
ních zdokumentovaných nálezů.
Použité zkratky: JMM – Jihomoravské muzeum ve Znojmě, NP – národní park,
PP – přírodní památka, RS – Robert Stejskal.
140
VÝSLEDKY A DISKUSE
Nálezová data
Níže je uveden přehled nálezů nosatce Lixus vilis získaných na Znojemsku v letech
2013–2014 (obr. 1). Lokality z Národního parku Podyjí jsou označeny kódem dle
Mapy jednotné lokalizace nálezových dat (STEJSKAL 2011) uvedeným za číslem fau-
nistického čtverce.
Publikované údaje: Znojmo (S
TEJSKAL
2004 – jako Lixus elegantulus, S
TEJSKAL
& T
RNKA
2013).
Nepublikované údaje: Moravia mer., Šatov – Peklo (7262), neudržovaný řádek ve vinici,
27. 4. 2013, 1 ex., M. Svátek lgt., RS det., coll. JMM, 8. 5. 2013, 1 ex., K. Stejskalová observ., RS
det.; NP Podyjí, Konice – mez u silnice na konci obce směrem na Popice (7162, 91), 28. 4. 2013,
1 ex., RS lgt. et det., coll. JMM; NP Podyjí, Sedlešovice – vinohrad směrem ke Konicím (7162,
90), 30. 4. 2013, 1 ex., RS lgt., det. et coll., 20. 5. 2013, 3 larvy v kořeni Erodium cicutarium, RS
observ.; Znojmo – Načeratický kopec (7162), okraj vyježděné cesty, 8. 6. 2013, 1 ex., RS lgt. et
det., coll. J. Krátký (Hradec Králové); Znojmo – obchvat za Penny marketem (7162), koridor
obchvatu s holou půdou, 28. 3. 2014, 2 ex., RS lgt., det. et coll., 1 ex. coll. JMM; Znojmo (7162)
– obchvat města, rozestavěná část směrem ke Kuchařovicím, koridor obchvatu s holou půdou,
12. 4. 2014, 1 ex., RS observ.; Znojmo (7162) – okraj hliniště u křižovatky Znojmo/Dyje/Sucho-
hrdly, 23. 8. 2014, 1 ex., smýkání, RS lgt., det. et coll.; NP Podyjí, Havraníky – PP Skalky (7162,
79), okraj stepního trávníku u silnice, 3. 5. 2014, 3 ex., J. Brestovanský & P. Jansa (oba Neratovice)
lgt., det. et coll.; Popice – PP Pustý kopec u Konic (7162, 75), okraje pole a stepního trávníku,
3. 5. 2014, 2 ex., Jiří Brestovanský & P. Jansa lgt., det. et coll.
Obr. 1. Mapka s nálezy Lixus vilis na Znojemsku ().
Fig. 1. Map of records of Lixus vilis in Znojmo region ().
141
Brouk je na Znojemsku sbírán v jarním období, od konce března do začátku června,
s vrcholem aktivity v měsíci dubnu. Imaga se zpravidla ukrývají pod růžicemi živ-
ných rostlin a snadno tak unikají pozornosti (obr. 2). Na jedné z lokalit byly koncem
května zjištěny larvy v kořenech živných rostlin, které se však nepodařilo dochovat
do stádia imaga. Nová generace brouků se líhne od poloviny června, avšak brouci se
zpravidla ihned ukrývají k aestivaci, a proto nejsou v druhé polovině sezóny obvykle
k nalezení. Občas se v pozdní sezóně nacházejí náhodně, např. při smyku vegetace.
K typickým biotopům patří okraje cest, vinice nebo narušovaná místa na stepních
trávnících s hojnějším výskytem živné rostliny. Druh osídluje, a zdá se, že i preferu-
je, biotopy nejranějších sukcesních stádií s větším podílem holé půdy nebo řídkým
pokryvem rostlin, případně biotopy s vyšší mírou disturbance, jak dokládají např.
nálezy na čerstvém staveništi znojemského obchvatu nebo v mladých vinohradech
(obr. 3). Na lokalitách se druh nachází nepočetně, zpravidla v jednotlivých kusech.
V České republice patřil Lixus vilis dosud k velmi vzácně nalézaným druhům,
recentně známým jen z Moravy (STEJSKAL & TRNKA 2013). Dle citované práce bylo
známo z území celé ČR šest historických nálezů (před rokem 1970) a jen čtyři re-
centní údaje, v obou případech ze čtyř faunistických čtverců. V tomto článku je
doplněno devět nových nálezů z různých lokalit Znojemska uskutečněných v letech
2013 a 2014 ve dvou faunistických kvadrátech. Tyto recentní údaje potvrdily po více
než 80 letech historický výskyt druhu na Znojemsku, kde byl znám pouze ojedinělý
nález, doložený jedním exemplářem s lokalitou „Znojmo, 1933“ ve sbírkách JMM
(STEJSKAL & TRNKA l. c.).
Je zajímavé, že i přes jisté úsilí vynaložené k potvrzení tohoto druhu na Zno-
jemsku v posledních zhruba 15 letech se jej zde podařilo prokázat až v roce 2013.
Obr. 2. Imago nosatce Lixus vilis ukryté mezi listy pumpavy obecné (Erodium cicutarium) ve vinici
u Sedlešovic.
Fig. 2. An adult of Lixus vilis hiding among leaves of Erodium cicutarium in a vineyard near Sedle-
šovice.
142
Po objevení první lokality (Šatov – Peklo) se postupně druh našel na téměř všech
navštívených lokalitách, považovaných za potenciálně vhodné. Může to naznačovat,
že zde tento nosatec nachází v současné době vhodné podmínky a šíří se na nová
stanoviště. Odpovídají tomu i recentní nálezy z dalších částí Moravy, kde známe
od r. 2004 již více nálezů z Břeclavska, ale i Třebíčska (STEJSKAL & TRNKA 2013,
P. Peřinková in litt.). Podobné šíření, avšak na odlišných biotopech, bylo zazname-
náno v posledním desetiletí u příbuzného nosatce Lixus fasciculatus Boheman, 1835
s vazbou na pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), stejně jako v posledních asi
čtyřiceti letech u nosatce Lixus iridis (Olivier, 1807) na kerblíku lesním (Anthriscus
sylvestris) (STEJSKAL & TRNKA l. c.). Oba nosatci se úspěšně šíří s rostoucí eutrofizací
krajiny zejména v cestních příkopech podél komunikací.
I když nálezy tohoto druhu rychle přibývají, považuji nosatce Lixus vilis v sou-
ladu s prací STEJSKAL & TRNKA (l. c.) i nadále za ohrožený druh. Jeho ohroženost je
dána jednak vzácností druhu, jako teplomilného prvku zasahujícího na naše území
severním okrajem areálu, stejně jako specifickými biotopovými nároky. Jeho bioto-
py mají velmi krátkodobou povahu a jsou ohrožovány řadou nežádoucích faktorů.
Kromě přirozených vlivů, jako je postupné zarůstání stanoviště, patří na Znojemsku
Obr. 3. Vinice u Sedlešovic – příklad biotopu nosatce Lixus vilis.
Fig. 3. Vineyards near Sedlešovice – an example of the habitat of Lixus vilis.
143
k ohrožujícím faktorům např. hojné používání herbicidů ve vinohradech, které ničí
živné rostliny. Nežádoucí je i zatravňování vinohradů, kdy hustý travní drn neumož-
ňuje uchycení pumpav vyžadujících holou půdu nebo velmi řídký zápoj rostlin.
SUMMARY
Lixus vilis is a thermophilous species associated with steppe and disturbed habitats. Its host plant is
Erodium cicutarium (Geraniaceae). The current distribution, biology and level of endangerment of
this weevil within the Czech Republic were reviewed by S
TEJSKAL
& T
RNKA
(2013). This weevil has
been regarded as a very rare species reaching the northwestern limit of its distribution in the Czech
Republic, currently known solely from Moravia.
In Znojmo region, adults of Lixus vilis are collected in spring (March–June), most often among
the leaves of its host plant, so that they can be easily overlooked. This species prefers early succes-
sional stages of habitats. It is collected in open, disturbed habitats, such as roadsides, vineyards, and
dry grasslands with numerous host plants, and is usually found in single specimens.
This paper presents a new collection of data on L. vilis from the Czech Republic on the basis of
new records in Znojmo region. These new records confirm the occurrence of this species in Zno-
jmo region after more than 80 years. In 2013–2014, the weevil was recorded at nine new localities
(Fig. 1) in Znojmo region, where only a single specimen labelled „Znojmo, 1933“ (coll. JMM) has
been known up to now.
Increasing number of records, both in Znojmo and in adjacent regions, may indicate the cur-
rent spread of L. vilis on suitable habitats in the Czech Republic, because historically only very
few records were known here. A similar spread in recent decades is known for Lixus fasciculatus
Boheman, 1835 and Lixus iridis (Olivier, 1807), which benefit from the eutrophication of Czech
landscape (S
TEJSKAL
& T
RNKA
2013).
In spite of the increasing number of records, Lixus vilis is regarded as endangered in the Czech
Republic due to its general rareness and specific habitat demands. Factors that can threaten local
populations of L. vilis include the natural succession of habitats, and use of herbicides and grass
cover crops in the alleys between vine rows in vineyards.
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji především své ženě Kataríně za trpělivost a pomoc při terénních průzkumech a všem ko-
legům zmíněným v článku za poskytnutí nálezových dat. Radomíru Němcovi děkuji za zhotovení
mapky nálezů.
LITERATURA
G
ÜLTEKIN
L. & F
REMUTH
J. (2013): Lixini. – In: L
ÖBL
I. & S
METANA
A. (eds.): Catalogue of Palaearctic
Coleoptera, Vol. 8. Brill, Leiden, 456–471.
S
TEJSKAL
R. (2004): Historická sbírka nosatcovitých brouků (Coleoptera: Curculionoidea) v Jihomo-
ravském muzeu ve Znojmě. – Thayensia (Znojmo), 6: 31–45.
S
TEJSKAL
R. (2011): Mapa jednotné lokalizace nálezových dat v národních parcích Podyjí a Thayatal.
– Thayensia (Znojmo), 8: 315–322.
S
TEJSKAL
R. & T
RNKA
F. (2013): Nosatci tribu Cleonini a rodu Lixus v České republice (Coleoptera:
Curculionidae: Lixinae). – Klapalekiana, 49: 111–184.