ArticlePDF Available

Frakcionace platinoidů na vybraných zlatých ložiscích Uzbekistánu Fractionation of platinum group elements in gold deposits in Uzbekistan

Authors:
  • Universuty of Geolocical Sceinces

Abstract

Ores and host rocks from epithermal Au-Ag deposits (Kyzylalma and Kochbulak), intrusion-related gold deposits (Charmitan and Guzhumsai), and orogenic gold deposits (Dau- gystau, Amantaytau, Vysokovoltnoye, and Myutenbai) in Uzbekistan have been studied for their PGE and Au contents. No anomalous PGE concentrations were detected in the studied ore samples. In the ore samples from the epithermal deposits, low Pt (max. 7.5 ppb) and Pd (max. 2.6 ppb) values, the shape of chondrite-normalized PGE patterns, and Pd/Ir = 20.5, indicate a crustal source for the PGE. Among the intrusion-related gold de- posits, maximum Pt (19.3 ppb) was found in the Guzhumsai ore and maximum Pd (3.03 ppb) in the black shales that host the Charmitan intrusion. At Guzhumsai, such low values and the types of chondrite-normalized PGE patterns suggest intrusive host rocks as a source of PGE. Within the orogenic gold deposits hosted in black shale, very high values of Pt (351 ppb) were found in the barren black shale from Myutenbai and Pd (9.4 ppb) in the barren black shale from Vysokovoltnoye. Average PGE concen- trations in ores and the shape of chondrite-normalized PGE pat- terns indicate the black shales as the source of PGE. V roce 2007 schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tě- lovýchovy v rámci programu KONTAKT společný grant České geologické služby (ČGS) a Národní univerzity Uz- bekistánu na léta 2007-2009 za účelem studia zdrojů, transportu a frakcionace platinoidů na vybraných gigantic- kých ložiskách zlata a mědi v Uzbekistánu. Perspektivní obsahy Pt a Pd byly popsány z různých oro-
Zatímco fauna ramenonožců svrchního sinemuru je
v Severních vápencových Alpách běžná a dobře známá
(např. z lumachel v hierlatzském vápenci a z výplně sedi
-
mentárních rozsedlin v dachsteinského masivu), počet
-
nější ramenonožcová fauna středního liasu (pliensbachu)
je z literatury alpské oblasti známa jen z menšího počtu
lokalit (např. ze Schafbergu, Kramsachu, Erlakogelu
u Ebensee a z několik lokalit v j. části pohoří Totes Gebir
-
ge s. od Bad Mitterndorfu). Proto novější sběry na Kratz
-
alpe, rozšiřující dřívější faunistické seznamy a potvrzující
existenci zdejšího ramenonožcového společenstva plien
-
sbachu, přispívají k lepší znalosti alpské ramenonožcové
fauny. Za charakteristické elementy této alpské mladší
spodnojurské fauny z peliticko-mikritických vápenců pře
-
vážně červené barvy je na Kratzalpe třeba považovat tere
-
bratulidy Viallithyris gozzanensis, Securithyris adnethen
-
sis (Suess), Linguithyris aspasia (Zitt.), Bakonyithyris
pedemontana (Par.) a Phymatothyris cerasulum (Zitt.).
Zcela výjimečným zjištěním byl výskyt druhu Orthotoma
apenninica (Can.), který byl doposud v Severních vápen
-
cových Alpách neznámý.
Práce byly částečně podporovány grantem GA ČR 205/00/0944 a
probíhaly v rámci Vědeckého záměru Geologického ústavu AV
ČR, v. v. i., AVOZ 30130516.
Literatura
KRAFFT, A. von (1898): Ueber den Lias des Hagengebirges. Jb. Geol.
Reichsanst., 47/2 (1897), 199–224.
R
OSENBERG, P. (1909): Die liasische Cephalopodenfauna der Kratzalpe
im Hagengebirge. Beitr. Paläont. Geol. Österr.-Ungarns, 22,
193–345.
S
IBLÍK, M. (2003): Review of the Pliensbachian brachiopods of the North
-
ern Calcareous Alps. – Miner. slovaca, 35, 70–72.
Frakcionace platinoidů na vybraných zlatých ložiscích Uzbekistánu
Fractionation of platinum group elements in gold deposits in Uzbekistan
ANNA VYMAZALOVÁ
1
–JAN PAŠAVA
1
–RUSTAM I. KONEEV
2
–ALEXANDER V. JUKOV
2
–RUSTAM A. KHALMATOV
2
–YULIA MUN
2
1
Česká geologická služba, Geologická 6, 152 00 Praha 5
2
Národní univerzita Uzbekistánu Mirza Ulugbeka, Vuzgorodok, 700174 Taškent, Uzbekistán
Key words: PGE, Au, epithermal Au-Ag deposit, intrusion-re-
lated gold deposit, orogenic gold deposit, Uzbekistan
Abstract: Ores and host rocks from epithermal Au-Ag deposits
(Kyzylalma and Kochbulak), intrusion-related gold deposits
(Charmitan and Guzhumsai), and orogenic gold deposits (Dau-
gystau, Amantaytau, Vysokovoltnoye, and Myutenbai) in
Uzbekistan have been studied for their PGE and Au contents. No
anomalous PGE concentrations were detected in the studied ore
samples. In the ore samples from the epithermal deposits, low Pt
(max. 7.5 ppb) and Pd (max. 2.6 ppb) values, the shape of
chondrite-normalized PGE patterns, and Pd/Ir = 20.5, indicate a
crustal source for the PGE. Among the intrusion-related gold de
-
posits, maximum Pt (19.3 ppb) was found in the Guzhumsai ore
and maximum Pd (3.03 ppb) in the black shales that host the
Charmitan intrusion. At Guzhumsai, such low values and the
types of chondrite-normalized PGE patterns suggest intrusive
host rocks as a source of PGE. Within the orogenic gold deposits
hosted in black shale, very high values of Pt (351 ppb) were found
in the barren black shale from Myutenbai and Pd (9.4 ppb) in the
barren black shale from Vysokovoltnoye. Average PGE concen
-
trations in ores and the shape of chondrite-normalized PGE pat
-
terns indicate the black shales as the source of PGE.
V roce 2007 schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tě
-
lovýchovy v rámci programu KONTAKT společný grant
České geologické služby (ČGS) a Národní univerzity Uz
-
bekistánu na léta 2007–2009 za účelem studia zdrojů,
transportu a frakcionace platinoidů na vybraných gigantic
-
kých ložiskách zlata a mědi v Uzbekistánu.
Perspektivní obsahy Pt a Pd byly popsány z různých oro
-
genních ložisek zlata ve světě (např. Natalka, Sukhoj Log
v Rusku; Lachlanský orogen v Austrálii Wilde et al.
2002). Palladium je rovněž údajně získáváno jako vedlejší
produkt při zpracování zlatých rud na řadě zlatých ložisek
v Uzbekistánu (Turesebekov et al. 2005). Podle Grovese et
al. (2003) se zlatá ložiska, typická pro metamorfní pásma,
klasifikují na ložiska zlata vázaná na intruze, s atypickými
prvkovými asociacemi, a na orogenní ložiska zlata. Rudní
a horninové vzorky byly studovány z následujících zlatých
ložisek v Uzbekistánu:
1. epitermální Au-Ag ložiska: Kyzylalma a Kočbulak
v Čatkal-Kuramské oblasti ve východním Uzbekistánu,
2. ložiska zlata vázaná na intruze: Čarmitan a Gužum
-
sai v zarmitanském zlatém poli, nacházející se v Nuratau
-
ském regionu v Samarkandské provincii v centrálním Uz
-
bekistánu a
3. orogenní zlatá ložiska: Daugystau (Au), Amantay
-
tau (Au), Vysokovoltnoje (Ag-Au) a Myutenbai (Au)
v centrálním Kyzylkumském regionu v západním Uzbe
-
kistánu.
Poloha jednotlivých ložisek je zobrazena na obr. 1.
V rámci terénních prácí bylo celkem odebráno padesát
rudních a horninových vzorků. Ve všech vzorcích byly sta
-
noveny Pt-kovy, Au a ostatní stopové prvky. Rozklady na
stanovení Pt-kovů byly provedeny v laboratořích České
geologické služby a následně pak stanoveny pomocí
ICP-MS na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Ostatní stopové prvky a zlato byly měřeny pomocí ICP-MS
v laboratořích firmy Acme v Kanadě.
240 Zprávy o geologických výzkumech v roce 2008 • Česká geologická služba, Praha, 2009 • ISSN 0514-8057
Stručná geologická charakteristika
ložiskových objektů
Epitermální ložiska zlata
Epitermální Au-Ag ložiska v Kuramském regionu jsou vá-
zána na valerianovka-beltau-kuramský magmatický ob-
louk karbonského stáří (Yakubchuk et al. 2005). Do ložis-
kové oblasti Kyzylalma patří ložiska Severozapadnoje,
Meždurečije, Centralnoje, Samarčuk a Čumauk I a II. Ma-
ximální koncentrace Au rud jsou charakteristické pro cen
-
trální část kyzylalmské mineralizované zóny. V této části
obsahují kaledonské granity fundamentu bloky (xenolity)
břidlic a jsou zároveň proráženy magmatickými žilnými
deriváty (zejména syeno-diority). Zlatá mineralizace je
-
zána na křemenné žíly bohaté sulfidy (obr. 2).
Ložisko Kočbulak (obr. 3, 4) je vázáno na karatašskou
kalderu, která leží na průniku dvou významných zlomo
-
vých struktur (jihoangrenské a laškerek-dukentské). Mine
-
ralizace (v podobě masivních, páskovaných a brekciova
-
ných poloh) je převážně vázána na středně svrchně
karbonské vulkanity formace Nadak. Zlatá mineralizace se
vyskytuje ve třech paragenezích: Au-teluridová, Au-poly
-
sulfidická a Au-pyritová (Kovalenker et al. 1997).
Ložiska zlata vázaná na intruze
Zarmitanské zlaté pole se nachází v západní části mladopa
-
leozoického ťan-šanského orogenního pásma. Většina zla
-
tých ložisek v tomto pásmu odpovídá podle klasifikace Gro
-
vese et al. (2003) orogenním Au ložiskám, která jsou podle
těchto autorů součástí vývoje subdukčně akrečních nebo ko
-
lizních terénů, v nichž hostitelské horninové sekvence vzni
-
kaly v prostředí oblouků, zaoblouků a akrečních klínů.
Nicméně ložisko Zarmitan řadí Abzalov (2007) k Au
ložiskám vázaným na intruze. Tento typ ložisek má celou
řadu společných znaků se skupinou orogenních ložisek,
avšak vyznačuje se úzkou prostorovou vazbou na grani-
toidní intruze. Zarmitanský rudní revír tvoří kontinuální
Geoscience Research Reports for 2008 • Czech Geological Survey, Prague, 2009 • ISSN 0514-8057 241
Obr. 1. Schematická mapka vyznačující polohu studovaných ložisek v Uzbekistánu (mapa převzata z http://www.cia.gov/library/publications/
the-world-factbook/geos/uz.html)
Obr. 2. Rudní vzorek z ložiska Kyzylalma. Foto J. Pašava.
mineralizovanou zónu zhruba 7 km dlouhou a
300–1000 m širokou. Zlatá mineralizace, pře
-
vážně v křemenných žílách, je vázána na košra
-
badskou intruzi (gabrosyenity, syenity, grano
-
syenity a granity) a na sedimentární horniny
(pískovce, prachovce, břidlice, tufy a popř.
-
pence). Západní část zarmitanského rudního
revíru tvoří ložisko Gužumsai, centrální Pro
-
mežutochnoje a východní Čarmitan.
Orogenní ložiska zlata
Orogenní ložiska zlata patří k ekonomicky nej
-
významnějším ložiskům v Ťan-šanské provin
-
cii. Ložiska Daugystau, Amantaytau, Vysoko
-
voltnoje a Myutenbai jsou situována v centrální
kyzyl-kumské subzóně jižního Ťan-šanu, v blíz
-
kosti protínání antiklinály Džanbulak a murun
-
tau-daugystauského zlomu (Kotov Poritskaya
1992). Ložiska jsou vázána na metamorfované
spodně paleozoické černé břidlice Besapanské
formace. Ložiska Amantaytau, Daugystau a
Vysokovoltnoje se nacházejí podél lineární
zóny, známé pod názvem zóna Amantay-
Daugyz-Vysokovoltnoje. Ložisko Myutenbai
je jv. pokračováním ložiska Muruntau. Zlatá
mineralizace v žílách a žilnících, provázená
převážně pyritem, arzenopyritem a Ag-sulfo-
solemi, je vázána na lineární tektonické zóny
(Berger et al. 1994).
Výsledky a diskuse
Výsledky geochemického studia Pt-kovů a zla-
ta ve studovaných rudních a horninových vzor
-
cích jsou shrnuty v tabulce 1. Ve všech těchto
vzorcích se ukázaly být koncentrace Pt-kovů
poměrně nízké ve srovnání s daty Turesebeko
-
va et al. (2005).
Na epitermálních ložiscích byly naměřeny
nejvyšší hodnoty Pt (7,5 ppb) a Pd (2,6 ppb)
v rudním vzorku z ložiska Kyzylalma.
-
znamné korelace byly zjištěny mezi Pt a Au,
Cu, Mo, S, Pb a Zn na ložisku Kyzylalma a
mezi Pt a Au, Cu, Ag a Zn na ložisku Kočbulak.
Tyto vztahy pravděpodobně odrážejí úzkou
vazbu Pt-kovů s Au-polysulfidickými rudami.
Nízké koncentrace Pt-kovů a průměrné hodno
-
ty poměrů Pd/Ir ~20,5 v rudách z Kyzylalmy a
Pd/Ir ~23,6 v syenodioritu jsou blízké hodno
-
tám svrchní kontinentální kůry (např.: Pd/Ir =
23,5, Peucker-Ehrenbrink a Jahn 2001), což je
také v souladu s průběhem chondritem norma
-
lizované křivky Pt-kovů-Au (obr. 5a).
Na ložiscích zlata vázaných na intruze byly
zjištěny nejvyšší hodnoty Pt (19,3 ppb) v rud
-
ním vzorku z ložiska Gužumsai a Pd (3,0 ppb)
v černé břidlici z ložiska Čarmitan. Čarmitan
-
242 Zprávy o geologických výzkumech v roce 2008 • Česká geologická služba, Praha, 2009 • ISSN 0514-8057
Obr. 3. Ložisko Kočbulak. Foto J. Pašava.
Tabulka 1. Průměrné hodnoty Pt-kovů a zlata ve studovaných rudních a horni
-
nových vzorcích
ložisko Ir Ru Rh Pt Pd Au
typ rudy/horniny ppb ppb ppb ppb ppb ppb
Kyzylalma
Au(Ag)-q-sulfidy 0,11 <2 0,53 6,5 2,3 19810
syenodiorit 0,11 <2 0,05 0,90 2,6 22
Kočbulak
Au(Ag)-q-sulfidy 0,07 <2 0,25 2,0 0,61 8931
tandezit 0,04 <2 <0,05 1,0 1,0 38
Čarmitan
Au-q-sulfidy 0,14 0,85 0,14 1,0 1,9 346
černá břidlice 0,05 0,75 0,08 0,50 1,9 48
Gužumsai
Au-q-sulfidy 0,16 5,6 0,25 9,9 0,66 38513
granosyenit 0,02 0,75 0,09 0,50 0,32 32
Daugystau
Au-sulfidy 0,08 0,75 0,10 0,50 1,3 701
černá břidlice 0,08 0,75 0,34 1,7 0,80 45
Amantaytau
Au-q-sulfidy 0,05 2,8 0,34 3,8 0,92 19421
černá břidlice 0,05 0,75 0,09 3,9 0,83 21
Vysokovoltnoje
Ag-Au-q 0,02 1,7 0,10 8,9 2,4 753
černá břidlice 0,05 1,3 0,16 1,9 3,7 3
Myutenbai
Au-q-sulfidy 0,05 6,7 0,54 22,3 2,2 930
černá břidlice 0,05 0,75 0,24 181 1,2 2
ské rudy v černých břidlicích ukazují poměrně
plochou chondritem normalizovanou křivku
Pt-kovů, podobnou průměrné kontinentální
kůře (obr. 5b). Frakcionace Pt-kovů v rudách
z ložiska Gužumsai, vázáných na intruzivní
horniny, je srovnatelná se syenodioritem, což
naznačuje, že intruzivní horniny z ložisek Čar
-
mitan a Gužumsai byly nejpravděpodobněji
zdrojem Pt-kovů.
Na orogenních zlatých ložiscích byly zjištěny
nejvyšší hodnoty Pt (351 ppb) překvapivě ve
vzorku nemineralizované černé břidlice z ložis
-
ka Myutenbai a Pd (9,4 ppb) v nemineralizované
černé břidlici z ložiska Vysokovoltnoje. Chon
-
dritem normalizované křivky rud z orogenních
zlatých ložisek jsou podobné průběhu křivek
z černých břidlic z těchto ložisek (obr. 5c), což
naznačuje, že Pt-kovy v těchto rudách byly prav
-
děpodobně odvozeny od okolních hornin.
Poděkování: Tato práce je příspěvkem k řešení grantu ME-935
(MŠMT-KONTAKT J. Pašava). Autoři děkují L. Strnadovi (PřF
UK) za analytická stanovení Pt-kovů.
Literatura
ABZALOV, M. (2007): Zarmitan Granitoid-Hosted Gold Deposit, Tian
Shan Belt, Uzbekistan. – Econ. Geol., 102, 519–532.
A
NDERS,E.–GREVESSE, N. (1989): Abundances of the elements: Meteo
-
ritic and solar. – Geochim. Cosmochim. Acta, 53, 197–214.
B
ERGER,B.R.–DREW,L.J.–GOLDFARB,R.J.–SNEE, L. W. (1994): An
epoch of gold riches: The late Paleozoic in Uzbekistan, Central Asia.
SEG Newsletter, 16, 1–17.
G
ROVES,D.I.–GOLDFARB,R.J.–ROBERT,F.–HART, C. J. R. (2003):
Gold deposits in metamorphic belts: Overview of current understan
-
ding, outstanding problems, future research, and exploration signifi
-
cance. – Econ. Geol., 98, 1–29.
K
OTOV,N.V.–PORITSKAYA, L. G. (1992): The Muruntau gold deposit:
Its geologic structure, metasomatic mineral associations and origin.
Inter. Geol. Rev., 34, 77–87.
K
OVALENKER,V.A.–SAFONOV,Y.G.–NAUMOV,V.B.–RUSINOV,
V. I. (1997): The Kochbulak Au-Ag epithermal deposit, Uzbekistan.
Geol. Ore Dep., 32, 127–152.
P
EUCKER-EHRENBRINK,B.–JAHN, B. (2001): Rhenium-osmium iso
-
tope systematics and platinum element concentrations: Loess and the
upper continental crust. Geochem. Geophys. Geosyst., 2,
1525–2027.
Geoscience Research Reports for 2008 • Czech Geological Survey, Prague, 2009 • ISSN 0514-8057 243
Obr. 4. Ložisko Kočbulak, pohled na nejbohatší rudní zónu a okolní andezity. Foto J. Pašava.
Obr. 5. Chondritem normalizované křivky Au-Pt-kovů pro studované
rudní vzorky: a – z epitermálních Au-Ag ložisek a jejich srovnání s ande
-
zitem, syenodioritem a kontinentální kůrou; b – z ložisek zlata vázaných
na intruze a srovnání se syenodioritem a kontinentální kůrou; c z oro
-
genních zlatých ložisek a srovnání s černou břidlicí a kontinentální kůrou.
Hodnoty chondritu převzaty z Anders a Grevesse (1989), kontinentální
kůry z GERM Reservoir Database http://www.earthref.org/.
TURESEBEKOV,A.H.–KONEEV,R.I.–SANAKULOV,K.S.–DABIJA,S.
J. – I
GNATIKOV, Ye. N. – VASILEVSKY, B. B. (2005): PGE in the Pro
-
cessing Products and ores of gold-containing deposits of Uzbekistan
In: T
ORMANEN,T.O.–ALAPIETI, T. T. (Eds): Platinum-group ele
-
ments from genesis to beneficiation and environmental impact. 10
th
Platinum symposium, Oulu, Finland, 596–598.
Y
AKUBCHUK,A.S.–SHATOV,V.V.–KIRWIN,D.–EDWARDS,A.–TO
-
MURTOGOO
,O.–BADARCH,G.–BURYAK, V. A. (2005): Gold and
Base Metal Metallogeny of the Central Asian Orogenic Supercollage.
Econ. Geol., 100
th
Anniv. Vol., 1035–1068.
W
ILDE,A.–BIERLIN,F.P.–EDWARDS,A.–ANSDELL,K.–GARNETT,
D.–Y
AKUBCHUK, A. (2002): Occurrences of platinum-group elements
with sediment-hosted orogenic gold deposits; proposed model and po
-
tential in Australia. – Aust. Geol. Soc. Abstr., 6, 283.
244 Zprávy o geologických výzkumech v roce 2008 • Česká geologická služba, Praha, 2009 • ISSN 0514-8057
ResearchGate has not been able to resolve any citations for this publication.
Article
Full-text available
The Paleozoic epithermal gold-telluride Kochbulak deposit is situated on the northern slope of the Kurama Range in the central Tien Shan (Uzbekistan). The deposit is located within an andesite-dacite volcanic sequence (C 2-3) intruded by subalkaline granodiorite and granosyenite porphyry dikes (C 3-P 1). The ore-forming system of the deposit originated and evolved during the orogenic uplift associated with aerial volcanism and emplacement of porphyritic granitoids. The Kochbulak deposit contains a great diversity of ore-forming sulfides, sulphosalts, tellurides, and selenides, several of which were first found there. The deposit has features of epithermal mineralization of both the adularia-sericite and acid-sulfate genetic types and mesothermal gold mineralization. The deposit consists of high- and low-angle veins and ore-bearing breccia pipes. The pipe-shaped bodies and veins differ in ore, gangue, and metasomatic mineral assemblages. The ore bodies hosted by explosive-hydrothermal breccias contain goldfieldite, famatinite, luzonite, enargite, diaspore, and pyrophyllite and, therefore, have pronounced features of epithermal mineralization of the acid-sulfate type. The ore veins show evidence of deeper formation and are associated with quartz-carbonate-sericite wall rock alteration. Our study of mineral assemblages, fluid inclusions, sulfur, oxygen, and hydrogen isotopes, and thermodynamic calculations show that the Kochbulak deposit was formed during a cyclic multistage process with periodic alternation of sealing along with tectonic and explosive opening of the fluid channel ways. The ore-forming process is subdivided into the preore, I to III ore, and postore stages related to fracture opening. Three types of solutions took part in the formation of gold-sulfide-sulphosalt-telluride mineralization. They were distinct in temperature, composition, salinity, and proportion of meteoric and magmatic water and other volatile components. The temperature generally decreased from 465°C to <100°C, and slightly increased at the beginning of each stage of the ore-forming process. Pressure, salinity, ion and gas composition of solutions, and the oxygen isotope composition of water varied as well. The deposition of gold-productive mineral assemblages was caused by changes in pH, Eh, activities of S 2, O 2, and Te 2. The recurrence of these changes and repeated mineral deposition within the same depth intervals formed bodies very rich in ore components. The above-mentioned data suggest the Kochbulak deposit represents a particular type of gold-telluride mineralization, which originated within a wide range of physicochemical conditions at hypabyssal to subsurface depths.
Article
Full-text available
[1] Abstract: We investigate the use of loess as a proxy for the concentration and isotopic composition of highly siderophile elements, specifically Os, in the upper continental crust. The 187 Os/ 188 Os, platinum group element, and Re concentrations of 16 loess samples from China, Europe, and South America, previously analyzed for major, trace element, and Sr and Nd isotope composition, reveal subtle differences between loess provinces. Despite those differences, the 187 Os/ 188 Os of 1.05 ± 0.23is surprisingly homogenous. Average 187 Os/ 188 Os as well as average Os (31 pg/g) and Ir (22 pg/g) concentrations are similar to the lower limit of previous estimates for average upper continental crust, whereas Ru, Pt, and Pd concentrations are intermediate between previous estimates. We argue that hydrogenous enrichment of Os in riverine sediments led Esser and Turekian [1993] to overestimate the Os concentration of upper continental crust (50 pg/g). On the basis of this argument and correlations with major and trace elements we propose that average platinum group element concentrations of loess (i.e., 31 pg Os/g, 22 pg Ir/g, 210 pg Ru/g, 510 pg Pt/g, 520 pg Pd/g) are a proxy for the upper continental crust. We further suggest that the nonchondritic average Os/Ir of 1.4 reflects the combined effects of radiogenic ingrowth of Os from Re decay over the mean lifetime of the upper continental crust and preferential return of Os to the crust during subduction. Rhenium concentrations scatter significantly, with highest values in loess derived from organic-rich sedimentary rocks. Low median Re concentrations most likely reflect depletion of loess in organic matter, an important sink for Re in the upper continental crust. An average 187 Re/ 188 Os of 34.5 was calculated on the basis of the measured 187 Os/ 188 Os and Nd model ages. This value corresponds to a Re concentration of 198 pg/g. Correcting measured 187 Os/ 188 Os = 1.05 and inferred 186 Os/ 188 Os = 0.119871 (from 190 Pt/ 188 Os = 0.0176) for the older mean age (2.2 Gyr) of upper continental crust compared to loess (1.6 Gyr) yields average upper crustal 187 Os/ 188 Os of 1.40 and 186 Os/ 188 Os of 0.119885.
Article
The 10-Moz Zarmitan gold deposit is located in the Nuratau region in central Uzbekistan. This area represents a part of the late Paleozoic Tian Shan orogenic belt. The belt formed as a result of a late Paleozoic orogenic collision between the Tarim-Karakum continent and the Kazakhstan-north Tian Shan plate and represents one of the richest gold provinces in the world. The Zarmitan deposit, containing 84 major orebodies and numerous smaller veins, is partially hosted by the Koshrabad granitoid intrusion, the geochemical characteristics of which indicate a late orogenic affinity. The gold-bearing veins are distributed as a complex anastomosing east-west-striking and concave to the north swarm. The strike length of this zone is approximately 7 km, and the thickness varies from 200 to 1,500 m. The total resource of the 84 major lodes is 32 million tonnes (Mt) at 9.8 g/t Au and 14.6 g/t Ag. Gold mineralization is associated with reverse vertical movement accompanied by left-lateral strike-slip displacement along high-angle faults, which represent splays off the Karaulkhana-Charmitan fault zone. This fault is one of the major structures in the Northern Nuratau area and is a major control on mineralization along the southern contact of the Koshrabad pluton, including the Zarmitan deposit. The highest gold grades and highest Au/ Ag ratios are found in gold-bearing veins from the central part of the Zarmitan deposit, which is also characterized by abundant hydraulic breccias. This study considers new field and mine data from Zarmitan with earlier studies of the deposit and with recent models for intrusion-related gold deposits.
Article
The authors emphasize the multistage nature of the mineralization and offer a more orthodox hypothesis of hydrothermal activity in the aureole of a granite pluton.
Article
Metamorphic belts are complex regions where accretion or collision has added to, or thickened, continental crust. Gold-rich deposits can be formed at all stages of orogen evolution, so that evolving metamorphic belts contain diverse gold deposit types that may be juxtaposed or overprint each other. This partly explains the high level of controversy on the origin of some deposit types, particularly those formed or overprinted/remobilized during the major compressional orogeny that shaped the final geometry of the hosting metamorphic belts. These include gold-dominated orogenic and intrusion-related deposits, but also particularly controversial gold deposits with atypical metal associations. Orogenic lode gold deposits of Middle Archean to Tertiary age are arguably the predominant gold deposit type in metamorphic belts, and include several giant (>250 t Au) and numerous world-class (>100 t Au) ex-amples. Their defining characteristics and spatial and temporal distributions are now relatively well docu-mented, such that other gold deposit types can be compared and contrasted against them. They form as an in-tegral part of the evolution of subduction-related accretionary or collisional terranes in which the host-rock sequences were formed in arcs, back arcs, or accretionary prisms. Current unknowns for orogenic gold deposits include the following: (1) the precise tectonic setting and age of mineralization in many provinces, particularly in Paleozoic and older metamorphic belts; (2) the source of ore fluids and metals; (3) the precise architecture of the hydrothermal systems, particularly the relationship between first-and lower-order structures; and (4) the specific depositional mechanisms for gold, particularly for high-grade deposits. Gold-dominant intrusion-related deposits are a less coherent group of deposits, which are mainly Phanero-zoic in age, and include a few world-class, but no unequivocal giant, examples. They have many similarities to orogenic deposits in terms of metal associations, wall-rock alteration assemblages, ore fluids, and, to a lesser extent, structural controls, and hence, some deposits, particularly those with close spatial relationships to gran-itoid intrusions, have been placed in both orogenic and intrusion-related categories by different authors. Those that are clearly intrusion-related deposits appear to be best distinguished by their near-craton setting, in loca-tions more distal from subduction zones than most orogenic gold deposits and in provinces that also commonly contain Sn and/or W deposits; relatively low gold grades (≤1–2 g/t Au); and district-scale zoning to Ag-Pb-Zn deposits in distal zones. Outstanding problems for intrusion-related deposits include the following: (1) lack of a clear definition of this apparently diverse group of deposits, (2) lack of a definitive link for ore fluids and met-als between mineralization and magmatism, (3) the diverse nature of both petrogenetic association and redox state of the granitoids invoked as the source of mineralization, and (4) mechanisms for exsolution of the CO 2 -rich ore fluids from the relatively shallow level granitoids implicated as ore-fluid sources. Gold deposits with atypical metal associations are a particularly diverse and controversial group, are most abundant in Late Archean terranes, and include several world-class to giant examples. Most are probably mod-ified Cu-Mo-Au porphyry, volcanic rock-hosted Zn-Pb-Ag-Au massive sulfide, or Zn-Pb-Ag-Au or Ba-Au-Mo-Hg submarine epithermal systems, overprinted or remobilized during the events in which orogenic gold de-posits formed, but there is lack of consensus on genesis. Outstanding problems for these deposits include the following: (1) lack of a clear grouping of distinctive deposits, (2) lack of published, well integrated studies of their characteristics, (3) generally a poorly defined timing of mineralization events, and (4) lack of assessment of metal mass balances in each stage of the complex mineralization and overprinting events.
Article
New abundance tables have been compiled for Cl chondrites and the solar photosphere and corona, based on a critical review of the literature to mid-1988. The meteorite data are generally accurate to ± 5–10%. Significant discrepancies between Sun and meteorites occur only for Fe, Mn, Ge, Pb, and W; other well-determined elements agree to ±9% on the average. There is no evidence for group fractionations in Cl chondrites of cosmochemically similar elements (refractories, siderophiles, volatiles, etc.), but a selective fractionation of Fe cannot be ruled out. Abundances of odd-A nuclides between A = 65 and 209 show a generally smooth trend, with elemental abundances conforming to the slope defined by isotopic abundances. Significant irregularities occur in the NdSmEu region, however, suggesting that the abundance curve is dependably smooth only down to the ∼20% level.
  • V A Safonov
  • Y G Naumov
  • V B Rusinov
KOVALENKER, V. A. – SAFONOV, Y. G. – NAUMOV, V. B. – RUSINOV, V. I. (1997): The Kochbulak Au-Ag epithermal deposit, Uzbekistan. – Geol. Ore Dep., 32, 127–152.
PGE in the Processing Products and ores of gold-containing deposits of Uzbekistan Platinum-group elements – from genesis to beneficiation and environmental impact
  • A H Koneev
  • R I Sanakulov
  • K S Dabija
  • S J Ignatikov
  • Ye N Vasilevsky
TURESEBEKOV, A. H. – KONEEV, R. I. – SANAKULOV, K. S. – DABIJA, S. J. – IGNATIKOV, Ye. N. – VASILEVSKY, B. B. (2005): PGE in the Processing Products and ores of gold-containing deposits of Uzbekistan In: TORMANEN, T. O. – ALAPIETI, T. T. (Eds): Platinum-group elements – from genesis to beneficiation and environmental impact. – 10 th Platinum symposium, Oulu, Finland, 596–598.