Volič není pouze izolovaný jedinec, nýbrž součást komplexního systému, ve kterém je jeho rozhodování výrazně ovlivňováno prostorovým kontextem lokality, kde žije, na rozdílných řádovostních úrovních od domácnosti po široce pojatý region. Kontextuální přístup volební geografie je v této disertační práci interdisciplinárně propojen s myšlenkami psychosociální teorie hlasování, s modelem pružně reagujícího voliče, perspektivou politického marketingu a s principy behaviorální segmentace. V teoretické rovině se výzkum opírá o koncepty jako například efekt souseda (vliv konkrétních kandidátů) či efekt sousedství (vliv názorů lidí ve voličově okolí). Hlavním cílem je definovat stěžejní faktory rozhodování voličů v českých parlamentních volbách a analyzovat nejen teritorialitu volebních preferencí, ale především samotného rozhodovacího procesu. V souvislosti s důrazem na komparativní charakter celé práce bylo vybráno šest odlišných regionů tak, aby co nejlépe reprezentovaly rozdílné typy českého volebního prostoru svou horizontální i vertikální geografickou polohou i volebním chováním tamního obyvatelstva. Jednalo se o regiony Karvinsko, Olomoucko, Brno-město, zázemí Prahy, Mostecko a Teplicko a šumavské pohraničí. V těchto regionech probíhala ve dvou vlnách, konkrétně v říjnu 2021 a v červnu 2022, online dotazníková šetření s využitím Českého národního panelu. Kompletně vyplněné dotazníky se podařilo získat od celkového počtu 1 826 respondentů (více než 300 v každém regionu), kteří se zúčastnili parlamentních voleb roku 2021 a proporčně reprezentují populaci zájmových území s ohledem na pohlaví, věk a dosažené vzdělání. Reprezentativita vzorků byla zajištěna kvótním sběrem dat.
Výsledky realizovaných dotazníkových šetření přinášejí mnoho zajímavých zjištění o chování českých voličů. Vysokou míru nestability individuálních voličských vzorců mezi parlamentními volbami 2017 a 2021 dokumentuje velmi nízká hladina volební konzistence na úrovni 55 %, což je vzhledem k malým změnám na straně nabídky kandidujících subjektů překvapivá hodnota. Analýza hlavních důvodů výběru podpořené politické strany či koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny roku 2021 zachytila nevídaně vysoký podíl taktického hlasování, často motivovaného averzí k některému z favoritů voleb, které mělo zásadní vliv na podobu finálních volebních výsledků. Bližší popis rozsahu, forem i determinantů těchto strategických důvodů představuje první kvantitativní studii daného zaměření v Česku a tím přispívá k diskuzi konceptu taktického hlasování v prostředí proporčních volebních systémů v mezinárodním srovnání. Motivace volebního rozhodování se lišily v souvislosti s volenou politickou stranou/koalicí, ale také v závislosti na sociodemografických charakteristikách či místě bydliště – regionu i velikosti obce. Velmi důležitým faktorem se v určitých aspektech rozhodování ukázala být rovněž síla lokální identity voličů, která je úzce provázána s jejich zájmem o lokální kandidáty a přítomnost lokálně specifických témat v rámci předvolebních kampaní. Výzkum dále odhalil, s kým a jak často lidé diskutují o politice a volbách, do jaké míry se zajímají o složení kandidátních listin nebo jaká byla jejich (ne)znalost celostátních a krajských lídrů jimi podpořeného politického uskupení ve sněmovních volbách roku 2021 či kandidátů z jejich blízkého okolí.
Respondenti napříč všemi šesti zkoumanými regiony deklarovali, že největší vliv na jejich rozhodování při sněmovních volbách mají dlouhodobé politické priority jednotlivých stran, aktuální volební programy, postojové záležitosti, osobnosti hlavních lídrů, respektive předsedů stran, názory partnera/partnerky a členů rodiny, ale i předvolební debaty v televizi. Signifikantně větší důležitost přisuzují voliči postojům stran k Evropské unii či mezinárodní migraci v porovnání s jejich zařazením na politickém spektru levice–pravice, což potvrzuje klesající význam této tradiční dichotomie. Pro různé voliče jsou však klíčové různé faktory a právě na značných odlišnostech u vybraných aspektů rozhodovacího procesu je postavena behaviorální segmentace českého elektorátu, dosud jediná svého druhu a komplexity, která v českém volebním prostředí vznikla. Výstupem segmentace je sedm voličských segmentů, detailně popsaných jak z pohledu jejich rozhodování, motivací a politického uvažování, tak i z hlediska sociodemografických a socioekonomických charakteristik, volebních preferencí či z regionální perspektivy. Přínosy zmíněné segmentace nacházíme stejně jako přínosy celé disertační práce ve třech rovinách. V očích sociologa jde o nové poznatky o struktuře české společnosti a odlišnostech v procesu rozhodování u různých skupin voličů. Své potenciální uplatnění mají výsledky v oblasti politického marketingu, jelikož nabízejí praktické využití pro optimalizaci komunikačních strategií a předvolebních kampaní jednotlivých politických stran. A v neposlední řadě na poli politické (specificky volební) geografie přinášejí možnost hlubšího porozumění prostorové diferenciaci volebního chování a volebních výsledků.